| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 7. února 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Ivan Wilhelm | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Ivan Wilhelm připustil, že považuje za chybu, že svou nominaci jednoznačněji neodmítl už v okamžiku, kdy se o ní spekulovalo.
Přepis rozhovoru Česká koaliční vláda premiéra Vladimíra Špidly se v programovém prohlášení zavázala k podpoře školství, a to včetně školství vysokého. V programovém prohlášení vláda doslova slibuje: Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Bude usilovat o navýšení podílu kapitoly školství na výdajích státního rozpočtu. Důležitým principům financování bude patřit zajištění inovačních a rozvojových programů, konkrétní zaměření těchto programů bude odrážet nejen potřeby a cíle centrálních a regionálních struktur, ale zejména samostatných vzdělávacích institucí, sociálních partnerů a dalších relevantních subjektů. Premiér Vladimír Špidla. Rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška míní, že vláda nemá šanci svůj slib splnit. Jiří Zlatuška situaci ve školství označuje symbolicky jako zánik a tragédie. Jiří ZLATUŠKA, rektor Masarykovy univerzity v Brně (zvuková ukázka): Já si myslím, že to, že v rámci zemí OECD, v rámci zemí Evropské unie se pohybujeme v těch vzdělanostních statistikách někde na úrovni, kde soutěžíme s Tureckem nebo s Mexikem, kde máme třeba poloviční počet vzhledem k populaci vysokoškoláků než sousední Polsko nebo Maďarsko, tohle jsou věci, které nás ohrožují jako společnost, která chce být konkurenceschopná v Evropě, která chce být konkurenceschopná v tom geografickém a politickém prostoru, ve kterém se nacházíme. Slova rektora Masarykovy univerzity v Brně Jiřího Zlatušky. Nejen o situaci v českém vysokém školství bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec, pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Děkuji, dobrý den. V uplynulých tři sta šedesáti pěti dnech česká média ve třech vlnách referovala o tom, že Ivan Wilhelm je jedním ze žhavých kandidátů na post prezidenta republiky. Z dnešního pohledu nepovažujete za chybu, že jste se hlasitěji neozýval a svou případnou kandidaturu hlasitě neodmítal? Samozřejmě, já dneska vidím, že to byla chyba. Byla to ovšem trochu složitá situace, protože jakkoliv člověk čte noviny a jakkoliv se zajímá o to dění kolem, tak je velmi těžké odhadnout, nebo takhle, bych řekl, že je snadné odhadnout, že to prostředí politiky je diametrálně jiné než je akademické prostředí, ve kterém je člověk zvyklý jednat, pohybovat se, odhadovat a tak dále. Ale na kolik je to rozdílné, to opravdu je velmi těžké odhadovat. Je horší než jste si sám představoval a omlouvám se za tu indiskrétní otázku? Já odpovím diplomaticky, že je velmi jiné, já nevím, jestli je horší, je prostě velmi jiné a z hlediska, řekněme, hodnocení po zkušenostech v té akademické obci pro mne je mnohem horší, ano, ale pro mne je mnohem horší. Pro mnoho lidí může být třeba vyhovující nebo lepší, v každém případě je velmi jiné. Přistihl jste se v uplynulých tři sta šedesáti pěti dnech při okamžicích, kdy jste si pohrával s myšlenkou, co byste změnil, pokud byste se nakonec prezidentem republiky stal? Musím říci, že nevybavuji si takovou chvíli. Takovouto konkrétní myšlenkou já jsem se nezabýval. Čtu noviny, četl jsem noviny, čtu noviny padesát let nebo tak něco a poslouchám média, poslouchám rozhlas, koukám na zprávy v televizi, takže snažím se být v těchto věcech informován alespoň tak, jak občan může být informován. Samozřejmě, že čím dál více se mi nelíbilo to skloňování mého jména v těchto souvislostech, ale bohužel, já jsem měl obtížnou situaci v tom, že jsem neobdržel žádnou konkrétní nabídku. Média o tom psala a ještě minulý pátek prakticky všechny české televize a rozhlas některý, média, noviny se mne ptaly na univerzitě, co tomu říkám, a já jsem nevěděl, čemu, protože nikdo mi žádnou konkrétní nabídku nedal a já jsem ještě v pátek vysvětloval, že je obtížné něco odmítat, co jsem neobdržel, protože kdokoliv zase z těch představitelů politických mi řekne: "A co odmítáte, vždyť nikdo vám nic nenabízí." A proč jste tedy neřekl: "Mně nikdo nic nenabízí, a i kdyby mi nabídl, akademický svět je tím světem nejbližším."? Já jsem řekl něco jiného, to je pravda, já jsem řekl něco jiného, a sice, že mi nikdo nic nenabídl, já nemám co odmítat a pokud by mi někdo nabídl, tak bude záležet na tom, co mi nabídne. Podle toho se chci k tomu svobodně vyjádřit buďto ano, nebo ne, nebo za jakých podmínek. To je samozřejmě něco jiného. To si ještě rozebereme. Jak již bylo řečeno, celkem třikrát jste se ocitl ve středu pozornosti médií i ve středu pozornosti části politické elity kvůli možné prezidentské kandidatuře, a to v červenci loňského roku, v listopadu loňského roku a letos v lednu. Dovolte, abych citoval vaše slova pronesená 6. listopadu 2002 pro deník Právo, cituji doslova: "To všechno, co se poslední dobou odehrává v souvislosti s volbou prezidenta, se mi krajně nelíbí a nechci do toho vstupovat," konec citátu. To je citát, kde jste jednoznačně odmítl svůj vstup do této hry. Co se stalo mezi listopadem a lednem, že jste před několika týdny svoji případnou kandidaturu nevylučoval tak ostře jako v listopadu? Přihodilo se to, že mne navštívili někteří politikové, členové Senátu, poslanci parlamentu, ale i neposlanci, významní členové, představitelé některých stran nebo vysocí funkcionáři. Byli to předsedové? Předsedové právě ne. Místopředsedové? Byli to vysoce postavení členové, že jo, politických stran koaličních, musím říct koaličních. Vždycky šlo o rozhovory buďto koaličních nebo nezávislých, kteří mi říkali: "Podívejte, jak to probíhá, podívejte, jak je to pro nás obtížné, podívejte ...," a já jsem říkal: "Víte, ta situace je taková, jak jsem říkal na podzim." A oni mi říkali: "A to už se přeci jenom změnilo. Změnilo se to v tom, že nestavíme kandidáty jenom z centra politického dění, hledáme jinde." A já jsem říkal: "To je výborné, to je fajn." To se vám líbila tato myšlenka? Ano, to se mi líbí, protože si myslím, že má-li být nadstranický prezident, tak ten se nevytvoří tak, že to bude někdo, kdo z té strany vystoupí nebo pozdrží si členství v té straně. Má být vůbec v Česku nadstranický prezident? To já ..., nemusí, já si také nemyslím, že to je správně, prostě má to být někdo, kdo bude autoritou, kdo bude rozumným člověkem, kdo bude moci požívat tu autoritu a koho vůbec to politické prostředí může tou autoritou uznat. Vidíte takovou autoritu vně politických stran? Ale teď já už do toho nebudu zasahovat ničím, teď už ... Ani slovem? Já jsem se z tohoto tenkého ledu dostal na pevnější půdu, a to už zpátky na ten led já se vracet rozhodně nebudu. Chcete říci, že jste se spálil? No, ne, já bych to tak nechtěl říct, já se necítím nikterak obelstěn, necítím se zhrzen, jak jsem již říkal, necítím se jaksi v situaci nějaké komplikované. Já se domnívám, že ne vlastním přičiněním jsem se vlastně dostal do vlaku, který už nabral docela vysokou rychlost. Jsem rád, že se mi podařilo z toho vlaku ještě vystoupit. Takže myslím si, že to bylo čím dál tím obtížnější. Neměl jste nejlepší pocit z rychle jedoucího vlaku, ... Neměl jsem dobrý pocit. ... když se krajina míhá? Ano, neměl jsem dobrý pocit, protože už se začala krajina míhat a už to začínalo být tak jako, že to bude pořád víc a víc komplikované z toho vlaku vystupovat, protože to bude za jízdy. Já vám ještě připomenu vaše slova z 31. ledna 2003. Hospodářské noviny tehdy uveřejnily v textu, a teď název toho textu "Wilhelm i Burešová o "hradství", jejich šance tak roste", konec názvu toho textu. Následuje citát: "Rozhodně jsem vždy říkal, že univerzita není politický subjekt a že je třeba ty dvě věci jasně oddělovat. Přemýšlel jsem o té nabídce a za splnění některých podmínek bych o tom uvažoval," konec citátu. Z pohledu 7. února tedy zjevně považujete za chybu i toto vyjádření, že jste podlehl vábení sirén? Ano, já si myslím, že to mohlo být přeceněno, takovéto vyjádření mohlo být různě přeceněno, ale zase, já se domnívám pořád, že to není taková situace, kdy někdo, kdo chce seriózně udělat takovou nabídku, může z takovýchto vyjádření dělat úplně dalekosáhlé definitivní závěry. Já si myslím, že to není úplně v pořádku, že je potřeba najít chvíli, sejít se, mluvit o tom, co jste měl na mysli, určitě tak, určitě ne. Já, když jsem vlastně dostal zásadní nabídku tento týden v pondělí ... Ta byla od koho? Ta byla od představitele jedné koaliční strany. Nemůžete uvést, zda to byl přímo premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla? Ne, nebyl. Ale už dál to nebudeme /nesrozumitelné/. Já nebyl jsem dohodnut o tom, že to budu zveřejňovat konkrétně, tyto věci, a myslím si, že to není důležité. Jestliže vám předseda jedné z koaličních stran takovouto nabídku udělá, tak to je oficiální nabídka. Domluvili jsme se na tom, že to není úplná nabídka, protože to je jenom jedna z koaličních stran, a jasně bylo deklarováno v tom rozhovoru, že to není jménem celé koalice, že je to jménem té jedné části té politické strany. Takže já jsem se také domluvil na tom, že je potřeba tu nabídku stavět tak, abych já se mohl svobodně rozhodnout, protože já nejsem svobodně rozhodnut, že tu nabídku chci přijmout. Který okamžik rozhodl, že jste nakonec definitivně řekl "ne"? Rozhodlo úterní dopoledne, ten den, příští den ráno, kdy já jsem teprve po té nabídce tedy říkal: "Aha, a co to tedy konkrétně by znamenalo?" A zcela vážně o té věci tedy jsem se snažil bez emocí se soustředit a uvažovat, co to bude znamenat pro mne, co by to znamenalo pro univerzitu, co by to znamenalo pro ten úřad a tak dále. Řekl jsem, že to jsou tak složité úvahy a tak složitá řešení, že nevidím, jestli by se mohlo dovést, jestli by to mohlo vést ke konkrétnímu cíli. V úterý se, promiňte, v úterý se také konalo jednání poslaneckého klubu ČSSD i dalších poslaneckých klubů, ale konkrétně jednání poslaneckého klubu sociální demokracie ukázalo, že pro většinu sociálních demokratů je rektor Univerzity Karlovy v Praze Ivan Wilhelm ne zrovna přijatelným kandidátem. Deník Právo dokonce referoval, že bývalý ministr školství, nyní poslanec Eduard Zeman o Ivanu Wilhelmovi hovořil na poslaneckém klubu jako o bezcharakterním člověku. Následně profesor Pavel Pafko z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy ve čtvrtek spolu s dalšími kolegy vyzval poslance Eduarda Zemana, exministra školství, aby se Ivanu Wilhelmovi omluvil. Očekáváte omluvu, ano, nebo ne? Podívejte, k té předmětné věci, já bych chtěl říci, že prokazatelně jsem předtím, než vůbec začalo zasedání klubu sociální demokracie, tak jsem volal tomu předsedovi koaliční strany a řekl jsem mu své nezvratné rozhodnutí. On mne požádal, abych to zatím nezveřejňoval, protože to přinese komplikaci do jednání a tak dále. Já do toho jsem nevstupoval a souhlasil jsem s tím, že to prozatím zveřejňovat nebudu. Není možné to tedy učinit tak, že poté, co sociální demokracie řekla, že jste pro ni ne zcela přijatelný, tak teprve poté jste odmítl kandidaturu? To zcela určitě ne, protože to bylo, řekněme předtím, to bylo zcela určitě. Ale já si myslím, že to já nehodlám takhle hájit, ani nehodlám o tomto spekulovat. A teď k té omluvě. A pokud jde o to omluvu, já se domnívám, že ..., víte, já nejsem z těch, kteří by vyžadovali nějakou omluvu jakkoliv, kdekoliv. Já se domnívám, že lidé jako je ministr vlády, jako je poslanec parlamentu se nemají nechat unášet city, emocemi a mají nad sebou mít vládu a kontrolu. Pokud toto řeknou při vládě a kontrole, tak si myslím, že není proč se omlouvat, protože to je pak jejich jasné přesvědčení a já jim ho přece nebudu vyvracet. Já se domnívám, že akademická obec je velice dobře ..., má ve své paměti jaksi tu dobu, o které pan dnešní poslanec a bývalý ministr mluvil, a ví velmi dobře, na kolik charakterně nebo bezcharakterně já jsem v této věci vystupoval. Nehodlám o této věci nikterak diskutovat. Já si myslím, že je to každému jasné. Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla ve středu novinářům vysvětloval, proč vládní koalice sahala do akademických řad a proč poté tři žhaví kandidáti, předsedkyně Akademie věd České republiky Helena Illnerová, rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm a prorektor Univerzity Karlovy, onkolog Pavel Klener, nakonec kandidatury odmítli. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Člověk, který má být zvolitelný parlamentem, musí získat minimálně podporu celé vládní koalice a budeme jistě rádi, pokud se tu podporu podaří získat širší. Jednání se samozřejmě posouvají různými směry, to je v každém případě jasné. Myslím si, že i pro kandidáta je lepší, je-li ohlášen kratší dobu před volbou, protože je to prostě snazší situace pro něj osobně. Já jsem přesvědčen, že se podaří zvolit prezidenta. Středeční slova předsedy ČSSD premiéra Vladimíra Špidly. Den poté, ve čtvrtek předseda lidovců, ministr zahraničí Cyril Svoboda v Interview BBC připustil, že vládní koalice podcenila procedurální stránku výběru prezidentských kandidátů a dodal: Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): Protože tito kandidáti brzo viděli, že není úplná právě podpora především, myslím, v klubu sociální demokracie, že tam nebyla plná podpora. Samozřejmě, takže my chceme celou dohodu, dohodu všech. Já jenom bych byl nerad, aby by obraz, že výsledek je naše neschopnost dohodnout se. Naše schopnost dohodnout se tu je, my jsme připraveni se dohodnout a dohodneme se. Slova předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody. Rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm před několika desítkami hodin podepsal petici Důstojná volba, která vznikla v lednu a která souvisí s prezidentskou kandidaturou, respektive s volbou prezidenta republiky v České republice. Jen stačí přečíst první větu: "Dosavadní průběh volby prezidenta naší země nepovažujeme za důstojný." Proč jste tu petici podepsal? Je to petice, která ..., jaksi jsem dostal nabídku, jestli ji chci podepsat a já jsem ji prostudoval, přečetl jsem si ji a tam je těžko něco vytknout. Já jsem obtížně mohl podepsat tuto petici do té doby, kdy jsem nevěděl, jak je ta situace, moje situace, budu kandidovat, nebo nebudu, uvažuje někdo jaksi závazně o té kandidatuře, nebo neuvažuje, protože tím se ovlivňuje, že jo, celé to dění. Jakmile já jsem si pro sebe tu situaci vyjasnil, ne dvojsmyslné, zcela jednoznačné stanovisko k tomu jsem vydal a média to samozřejmě okamžitě zveřejnila, tak nemám problém s tím, podepsat tuto výzvu. Čím považujete především situaci kolem volby prezidenta republiky za nedůstojnou? Já se domnívám, že je to záležitost, kterou je potřeba, a to říkám teď už naposledy, protože já se nechci jako rektor univerzity zabývat politikou. Samozřejmě, že mi to vytýkali v tom, že nejsou známy moje politické postoje a tak dále. Ale já se domnívám, že univerzita není politický subjekt a je potřeba oddělovat činnost univerzity a politický život. Čili k tomu chci říci tolik, že pokud jde o důstojnost nebo nedůstojnost, já se domnívám, že ty navrhovatelé nebo vyjednavači, nebo jak se jmenují, si myslím, že podcenili takovou tu možnost svobodné volby těch kandidátů, kdy ten kandidát se může zmoci zcela racionálně k tomu, že řekne: "Děkuji vám, vážím si vaší nabídky, ale já ji nemohu přijmout." Já se domnívám, že politikové tak, jak vybírali dosud ze svého středu, velice dobře vědí, jaké je to lákadlo, velice dobře vědí, jak to cukrátko chutná a budou dělat všechno pro to, aby jim nespadlo do kanálu. Včetně tedy tím narážíte na to, že například Občanská demokratická strana jako strana nominuje třikrát jednoho člověka? Já nevím, já se ..., spíš teď mluvím o tom postoji těch kandidátů. Když si přeberete, tak já si nevybavuji, že by někdo, koho média vylovila, že bude osloven nebo že připadá do úvahy, že by někdo řekl: "Já to nepřijímám, já to nechci." To si myslím, že teď se stalo vlastně poprvé, respektive mně se to stalo několikrát, když jakoby se o té věci mluvilo někdy v létě minulého roku, jak jste vzpomínal, já jsem řekl: "To ne, za těchto podmínek to není možné." Teď si přeberte, Helena Illnerová samozřejmě také se takto vyjádřila, teď Pavel Klener se také takto vyjádřil, přeberte si ty politiky, kteří dostali takovouto nabídku, kdo se k té nabídce obdobným, jednomyslným, značným způsobem vyjádřil odmítavě. Já se domnívám, že to je o tom, že je to velice lákavá situace, že jo, samozřejmě a oni sami velice dobře vědí, co to znamená, a proto je pro ně velmi obtížné, já jim to nezazlívám, prostě je to obtížné z tohoto hlediska říci "ne". Ale je to nedůstojné, současně nedůstojné. Já se domnívám, že výsledek je nedůstojný, protože ten prezident, jak jsem říkal na začátku, by měl být autoritou přijatelnou, aby také napomohl tomu, že to politické prostředí, ten veřejný život ho přijme jako autoritu a nemůže s takovýmito handicapy do toho od začátku vstupovat, protože to bude velmi obtížné pro něj také tu autoritu si získávat. Další téma, stav vysokého školství v České republice. Opět začnu jedním citátem. Pochází z vašeho textu v Hospodářských novinách z 11. července 2002, text se jmenoval "Vysoké školy potřebují perspektivu", cituji doslova: "Už delší dobu se vysoké školy dožadují systematického dialogu s představiteli státu. Závěry takového jednání by byly závazné pro další spolupráci a pro prosazování dohodnutých kroků do reality. Nejde přitom o nic menšího než o vzájemné vyjasnění role vysokých škol v současnosti a o způsoby, jak požadavky vznesené vůči vysokým školám plnit," konec citátu. Česká republika má víc než půl roku koaliční vládu vedenou premiérem Vladimírem Špidlou. Dá se podle vás, pane profesore, už říci, že systematický dialog vysokých škol s novou vládou začal? Vy dáváte těžké otázky navíc sugestivního charakteru. Nezačal ... Promiňte, ta otázka se nabízí z toho textu. Jistě, že to spíš jako byl nepovedený vtip z mojí strany ... Já jenom se omlouvám, že jsem ho zkazil. Chci jenom říci, že tedy, mám-li odpovědět, tak nezačal. Mám-li ovšem také odpovědět, musím říci, že ta situace je trošku komplikovaná, protože nová vláda znamená nová ministryně školství, to je náš resort. Nová ministryně školství rozhodla také o tom, že vyměnila svoje náměstky a také vyměnila náměstka pro vysoké školství od prvního, nebo ten bývalý náměstek končil svoje působení na ministerstvu školství 30. listopadu minulého roku. Od 1. prosince měl nastoupit nový, ten vážně onemocněl a ze zdravotních důvodů na poslední chvíli, opravdu na poslední chvíli nastoupit nemohl. Já se nedomnívám, že ta situace je taková, že by mohla ministryně plnit působnost náměstka, ani jaksi koncepčně ... Byl ale, promiňte, byl ale náměstek problémem v tom, že v předchozích obdobích za předchozích vlád dialog, systematický dialog mezi vysokými školami a státem, respektive vládou nezačal a neuskutečnil se? Takhle přímo já bych to nemohl takhle, takto přímo bych to já nemohl diagnostikovat. Já se domnívám, že problémem bylo to, že jsme neměli nikde žádný koncepční materiál, který by byl takového charakteru, že by ministerstvo, reprezentace vysokých škol, nevím, parlamentní výbor pro školství, anebo prostě nějaký jiný takovýto reprezentativní orgán, že by mohl ten materiál předložit na stůl a říct: "Pojďte, půjdeme se o tom bavit," protože to já pokládám za začátek systematického kontinuálního rozhovoru. A čím si vysvětlujete, že ..., nebo můžete nám objasnit, vy jste řekl, že sice ještě nezačal, ale vypadá to, že začne? Podle toho, jak já jsem jednal, jak několikrát paní ministryně se vyjádřila, tak je velká naděje. Ona má odhodlání o těchto věcech jednat, vytvářet takovéto koncepční materiály. My jsme teď se shodli v České konferenci rektorů a s Radou vysokých škol, že připravíme materiál koncepčního charakteru o metodice, financování veřejných vysokých škol. Ten materiál, já se domnívám, že během dvou měsíců bude na stole. Spolupracují tam i vysoce postavení úřadníci z ministerstva školství ... Znamená to tedy, že na jaře začne debata nad konkrétním materiálem o postavení, financování a vzájemném vztahu vysokého školství a státu? V současné době jsem o tom přesvědčen, dokonce se domnívám, že bychom měli dospět do takového stádia, aby rozpočet nebo dotace ze státního rozpočtu pro vysoké školy na rok 2004 už na základě takto projednaného materiálu byly přidělovány. Vláda premiéra Vladimíra Špidly v programovém prohlášení k vysokým školám doslova uvádí: Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Vláda se také zavazuje, že výrazně rozšíří studijní příležitosti v oblasti terciálního vzdělávání. Za rozhodující považuje zvýšení počtu studijních míst v bakalářských studijních programech, u nichž však vždy bude zaručena šance pokračovat ve studiu. Pluralita programu a forem poskytování terciálního vzdělávání nesmí ohrozit prostupnost a kompatibilitu celého systému, ani určující pozici veřejných vysokých škol, zvláště univerzit. Uvádí se v programovém prohlášení koaliční vlády, z něhož citoval premiér Vladimír Špidla. Lidé, kteří se ovšem zabývají problematikou vysokého školství však nepovažují pasáže z programového prohlášení vlády za ty nejpodstatnější problémy ve vysokém školství. Souhlasíte s touto tezí? S tezí, že to nejsou hlavní problémy? Ano, s tím souhlasím. Vy jste totiž už několikrát uvedl, že za nejdůležitější problém nebo za jeden z nejdůležitějších problémů, ať nejsem tak sugestivní, považujete nutnost vyřešit vnitřní uspořádání vysokých škol. Bude toto vnitřní uspořádání řešit i ten materiál, který předložíte k diskusi v březnu? Zejména. Já jsem teď už jaksi nervózní z toho. Nejenom, že jsem přesvědčen o tom, že je potřeba změnit vnitřní uspořádání vysokých škol, ale že už jsme to měli udělat. Každý rok, každý semestr, každý měsíc, který promarníme, tak mi připadá jako škoda, protože už jsme mohli v těch věcech být přeci jenom o něco dále. Můžete stručně, jasně a výstižně popsat, jak by podle vašeho názoru to řešení vnitřního uspořádání vysokých škol mělo v tom březnovém materiálu vypadat? Jednak tedy není možné držet jenom jeden striktní nástroj, který bychom chtěli zohledňovat, a to je navyšování počtu studentů. Samozřejmě, že počet studentů je důležitým indikátorem, ale nemůže to být stoprocentní nástroj jenom, který bude motivovat vysoké školy. A čím víc studentů, tím víc peněz, a čím víc, tím víc a pořád čím víc, tím víc. My jsme se už shodli na tom, že tam je potřeba zavést ještě další kvalitativní ukazatele, kvalitativní ukazatele takového charakteru, jako s jakými partnery ta která vysoká škola nebo v tom daném studijním programu, s jakými partnery spolupracuje, na jaké úrovni vyměňuje svoje studenty, jestli jsou to zahraniční univerzity zcela bezvýznamné, nebo jsou to prestižní univerzity prvního řádu. Další věc nezanedbatelná je, kolik absolventů těch kterých studijních programů registrují úřady práce jako nezaměstnané v České republice. Já si myslím, že to jsou všechno věci ..., další se dají takto zase definovat ... A co třeba počet, že opět vstupuji do vaší řeči, počet vysokých škol, které je možné označit slovem plnohodnotné vysoké školy, to znamená, kde jsou všechny tři stupně vysokoškolského terciálního vzdělávání od bakalářského až po doktorandské studium? Takových škol je v České republice sedmadvacet, což, budeme-li srovnávat se západními státy, je trochu nesrovnatelné. Ano, já se domnívám, že tady je potřeba ještě mnoho práce té propagační. Já se nedomnívám, že je cokoliv dehonestujícího. Jestliže vysoká škola některý ten stupeň doktorského studia nebo magisterského, jestliže nemá, já se nedomnívám, že to je chyba, že to je něco na ztrátě kvality té školy. U nás prostě šel vývoj jinak a naší úlohou teď bude nastartovat ten vývoj tak, aby byla šance pro každou školu v tomto systému obstát, v tomto systému figurovat, anebo do toho systému se dostat, a pokud bude ... Já jenom ... ... plnit kritéria. Nebude-li plnit kritéria, tak se bude ten vývoj odvíjet jinak, bude divergovat a jaksi naším zájmem je, aby ve finále byly kvalitní školy, kde budou doktorské, magisterské, bakalářské studijní programy jaksi plné, kompletní univerzity, anebo některé, které nebudou kompletní, budou neuniverzitní vysoké školy. Zapomněl jsem říci, že v té komparaci, pokud o tom posluchači nevědí, že je to zhruba třikrát víc v České republice než v těch zemích západní Evropy. Tam zhruba na milion obyvatel připadá jedna taková vysoká škola, zatímco v Čechách, v České republice na deset milionů obyvatel je sedmadvacet takových vysokých škol. Ovšem neukazuje to i vnitřní struktura Univerzity Karlovy, kde je sedmnáct fakult a některé fakulty si, v uvozovkách, konkurují? Nejmladší fakulta, sedmnáctá fakulta, fakulta humanitních studií. Teď já bych přece jenom chtěl upřesnit, že ty kompletní, takzvané kompletní univerzity, kamenné univerzity, kterých připadá i ve Spojených státech, nejenom v západní Evropě, zhruba jedna na milion obyvatel, tak tady je ta situace taková, že existuje celá řada škol, které tedy dobře nejsou kamennými, kompletními univerzitami, ale mají jeden, dva, tři obory, které jsou špičkové. Přesto, že jsou to neuniverzitní vysoké školy, přesto, že to nejsou kompletní univerzity, tak já vím o celé řadě laboratořích velice špičkových ve světovém srovnání a je to prostě na té univerzitě takto zařízeno. Nicméně většina těch studijních programů pro to, aby ta univerzita byla kamennou, aby byla prestižní, tak většina musí být takto kompletních. Poslední otázka, prosím o velmi stručnou odpověď. V případě, že se tento matriál, o kterém mluvíte, v březnu nebude diskutovat a ukáže se, že ta spolupráce státu a vlády nepokračuje, začne čas protestů? Já jaksi budu sám zvedat velice hlasitě svůj hlas a budu se snažit, aby tomu tak nebylo. Říká rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm. Já děkuji za váš čas, který jste věnoval BBC a někdy příště na shledanou. Já děkuji vám a posluchačům přeji hezký večer. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
