| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 6. února 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Cyril Svoboda | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Cyril Svoboda uvedl, že je vysoce pravděpodobné, že parlament ve třetí volbě zvolí prezidenta.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, ministr zahraničních věcí České republiky a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den. Dobrý den. Od 15. ledna se český parlament pokouší zvolit nástupce Václava Havla. Mezitím 2. února Václav Havel opustil funkci prezidenta. Pokud by měl Cyril Svoboda zvolit jednu z nabízených odpovědí na otázku, nakolik je pravděpodobné, že se parlamentu podaří ve třetí volbě zvolit prezidenta, možnosti jsou a) vyloučené, b) pravděpodobné, c) téměř jisté. Jakou odpověď by zvolil? Tak já volím tu odpověď b), že je to pravděpodobné, a to vysoce. Proč? Protože stále je velká šance na dohodu, byť je jasné, že se ty věci nezvládly dost dobře procedurálně a klíčové je, jaký postoj bude v klubu sociální demokracie, takže ... U koho se nezvládly procedurálně? U sociálně demokracie? Tam si myslím, že ten hlavní problém je tady, protože, podívejte se, když sociální demokracie řekla, podpořila pana Bureše šedesáti dvěma hlasy a potom mu dala třicet devět v té komoře, když Miloš Zeman byl podpořen třeba všemi senátory a většinou poslanců a vypadl v první kole, tak to je důkazem toho, že tito poslanci, někteří z nich, nemysleli vážně to, co deklarovali, a já věřím, že sociální demokracie si uvědomila, že jde o vážnou věc, že jde o volbu hlavy státu, že jde o věc zájmu celého státu, to znamená, že ta dohoda by se měla uskutečnit. Možná by vám tady oponent namítl: "A nezmařili tu volbu koaliční partneři ..." Ale nezmařili. "Když sociální demokracie přišla s návrhem se jménem Pavel Rychetský, který by byl v Senátu průchozí a pravděpodobně i v Poslanecké sněmovně, a koaliční partneři řekli nikoliv?" A vždyť jsme nikdy a vždyť jsme to neřekli, to mi najděte ten text, kdy my jsme řekli nikoliv, my jsme to nikdy neřekli. Co Jan Kasal, místopředseda KDU-ČSL a místopředseda Poslanecké ... Říkal, že jdeme, že to je překvapení a že jdeme opět od bodu nula, ale neřekl, že Pavel Rychetský je nepřijatelný, to nikdy z našich úst nezaznělo. Pokud by sociální demokraté znovu přišli s Pavlem Rychetským ... Tak je možné samozřejmě debatovat o té věci, já myslím, že věci se posouvají, ale my jsme žádné jméno nevetovali, to nenajdete v prohlášení členů KDU-ČSL, žádné jméno jsme nevetovali. Pavel Rychetský by pro vás byl průchozím kandidátem? No, je to jeden z lidí, o kterých se vede debata, ale proto, že jsme se zavázali a já tuto dohodu držím, tak já o žádných jménech nemluvím, to vám k tomu víc teď neřeknu, nicméně chci říci, že KDU-ČSL nikoho nevetovalo, kdo byl na seznamu, na širším seznamu dohody a Pavel Rychetský na tom seznamu byl, tak my ho nevetujeme. Může se vrátit do hry nebo v ní je? Já říkám, že ano, do hry se, do hry, do dohody je možné vrátit některé osoby, ale znovu upozorňuji, dohoda znamená dohodu všech partnerů, a to sledujeme a jenom u toho Pavla Rychetského zdůrazňuji, že procedurálně už se rýsovala dohoda spíše ke třem osobám, a proto Jan Kasal říká správně: "Vrátili jsme se zase k bodu nula," to znamená, že se vracíme k tomu původnímu seznamu, který jsme měli, ale to je všechno, ale ne vetování, to ne. Vy jste zatím označil ten klíč k neúspěchu a k nezvolení prezidenta republiky klub, poslanecký klub sociální demokracie. Ale já jsem ho neznačil, on se označil takhle sám, vždyť si to vezměte, když slibujete někomu šedesát dva hlasů, a potom mu dáte třicet devět, nebo když někoho nominujete jako svého otce, zakladatele, bývalého předsedu, bývalého premiéra a potom mu zařídíte, že vypadne v prvním kole, protože to bylo jasné, i hlasy sociální demokracie, no, tak se odepisují ti, co to udělali, a ne náš komentář. Promiňte, ale nebudeme se bavit o první volbě a druhé volbě, budeme se bavit o tom, jak se vybírá prezidentský kandidát mezi druhou a třetí volbou, tedy ten dosavadní koaliční postup, který by byl zvolen. Vy jste zmínil, že tady byla tři jména lidí z akademického světa, prorektor Univerzity Karlovy v Praze Pavel Klener, rektor Univerzity Karlovy v Praze Ivan Wilhelm a předsedkyně Akademie věd České republiky Helena Illnerová. Nebyl ovšem vadný nebo nesprávný postup, že strany vládní koalice nejprve vytvořily seznam kandidátů, poté se dohodly na těchto třech jménech a po jejich zveřejnění postupně začali kandidáti odříkat? No, protože tito kandidáti brzo viděli, že není úplná právě podpora především, myslím, v klubu sociální demokracie, že tam nebyla plná podpora, já nechci lhát ... Promiňte, vy si, zatím to házíte na sociální demokracii. No, jistě, ale samozřejmě my chceme celou dohodu, dohodu všech, já jenom bych byl nerad, aby byl obraz, že výsledek je naše neschopnost dohodnout se, naše schopnost dohodnout tu je, my jsme připraveni se dohodnout a dohodneme se ... Promiňte, zatím veřejnost vidí tu neschopnost dohodnout se. Veřejnost vidí zatím neúspěchy na té cestě k té dohodě, ale bude podle mě nepřímá volba, bude se pokračovat, já si myslím, že to tak bude a v této volbě já jsem přesvědčen, že bude zvolen prezident republiky. Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla po středečním jednání vlády novinářům oznámil, že vládní koalice ve výběru společného kandidáta na prezidenta pokračuje. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Jednání pokračují s cílem nalézt nějakého kandidáta, který bude schopen získat většinu, která přesáhne i mimo koalici, to je zřejmé a přípravy na přímou volbu probíhají paralelně, protože i sociální demokracie má přímou volbu jako svůj programový požadavek a předpokládala, že po mandátu prezidenta zvoleného jako nástupce Václava Havla už bude přímá volba. Pokud jde o ty technické věci a ústavní věci, tak to je ústavní zákon, je to tedy změna ústavy a nedá se předpokládat, že by to proběhlo nějakým velmi rychlým způsobem. Středeční slova premiéra a předsedy sociální demokracie Vladimíra Špidly. Mezitím dva hudebníci Aleš Brichta a Lou Fanánek Hagen přišli s iniciativou Gott na Hrad. Lou Fanánek Hagen odmítá, že by případná kandidatura zpěváka Karla Gotta na Hrad byla pouhá recese. Lou Fanánek HAGEN, zpěvák (zvuková ukázka): V žádném případě se nejedná o recesi, protože jako recese by to bylo, myslíme si, velmi nevhodné a hloupé, zvlášť v téhle situaci a myslím si, že co jsme k tomu řekli, tak je základem podstatně rozumnějším než některé věci, které se dějí na místech, které ovládají vlastně námi volení zástupci, kteří nejsou schopni s tou volbou pohnout. Hudebník Lou Fanánek Hagen. Karel Gott označil svou kandidaturu za nepravděpodobnou a vyjádřil naději, že se politici nakonec snad dohodnou, aby nemusel kandidovat. Je pro Cyrila Svobodu představa Karla Gotta na Pražském hradě důvodem k tomu, aby se politici skutečně dohodli? Kdepak, naše, náš základní motiv je, aby byl co nejdříve zvolen prezident republiky, aby Česká republika měla prezidenta republiky. Pokud nepovede dohoda k té třetí volbě, tak se bude volit přímo, a to znamená, že se bude volit někdy na podzim nebo na jaře příštího roku, neboť ústava, která by se kvůli tomu měla měnit, tak to si vyžádá trochu víc času, takže můj soud je, že lépe s věcmi posunout a myslím si, že tím dáme Karlu Gottovi klidné spaní, může se věnovat umění, zpívání, malování a tak dále a nemusí si lámat hlavu s kandidaturou na prezidenta. Pro vás by to nebylo zajímavé z pohledu ministra zahraničí, protože reakce německých televizí a německých rozhlasových stanic poté, co v Česku vznikla iniciativa Gott na Hrad, to vypadalo, že by mohlo dojít k více než oteplení česko-německých vztahů. Tak za prvé, česko-německé vztahy už jsou docela dost slušně teplé, to za prvé, za druhé by to bylo zajímavé. Co by s nimi udělal Gott? No, právě to já nevím, ale znovu říkám, že by to bylo pouze zajímavé, ale myslím si, že mluvíme o jedné z nejdůležitějších ústavních funkcí, ne-li nejdůležitější ústavní funkci v České republice, a to si myslím, že by měla být v rukou člověka, který je politickým člověkem celou svojí bytostí a Karel Gott je vynikající umělec, ale nemohu ho označit za člověka politického. Byť se zapojil do politiky? Prosím vás, každý, kdo něco řekne k politice, to bych potom musel říct, že pan Šimek s paní Bubílkovou jsou také politici, že se zabývají satirou, politickou aktivitou a našimi jmény a osobami, to si myslím, že nikdo nemyslí vážně, my dobře víme, kdo je skutečně člověkem politickým. Klíčová schůzka se uskuteční u Lubomíra Zaorálka zhruba za dvě hodiny. Co je pravděpodobné? Že bude přijat návrh sociální demokracie, tedy do třiceti dnů uskutečnit třetí volbu a do těch třiceti dnů se vládní koalici podaří vybrat společného kandidáta? Já si myslím, že to hraniční s naprostou jistotou, protože si nedokáži představit, že by kterákoliv strana se postavila proti této vůli, neboť jestliže tady je silná vůle skutečně zvolit prezidenta republiky tak, aby Česká republika měla prezidenta republiky, tak nemůže žádná demokratická a politická strana říkat: "My ne, my až na podzim," protože by z toho mohlo také čišet, že se bojíme té volby, a nikdo z ní nemá strach. Jaké garance je Cyril Svoboda, protože hovoříte téměř se stoprocentní jistotou, jaké garance jste schopen veřejnosti dát, že do třiceti dnů předloží vládní koalice průchozího kandidáta, který ve třetí volbě projde? A když se to nepodaří, tak to skončí celé fiaskem, ale my to nechceme a znovu opakuji, děláme všechno pro to, abychom se dohodli, je zřejmé, že ta dohoda není úplně jednoduchá, je zřejmé, že na této cestě jsme neudělali všechny kroky šťastně, to přiznávám, o tom není nejmenších pochyb, takže ... A teď už jste se poučili? A to ještě není tragédie, já myslím, že jsme se poučili všichni, to není tragédie. Prezident má být zvolen dobře, proto je, mně nevadí, že je volen ve druhé, třetí volbě, to mi nevadí, mně jde o to, aby byl zvolen dobrý prezident, nikoliv, abychom za každou cenu vyhověli první volbě. Nejmenší vládní strana Unie svobody-Demokratická unie je podle předsedy Petra Mareše ochotna diskutovat o třetí volbě a o společném kandidátovi jen tehdy, pokud bude opravdu silná a důvěryhodná osobnost a jako příklad Mareš uvedl ombudsmana Otakara Motejla. V případě, že nikoliv, pak je US-DEU pro přímou volbu hlavy státu. Otakar Motejl, vrací se do hry? Otakar Motejl je člověk, který byl vždycky vážně míněn, je to člověk, který také patří mezi ty, o kterých se má uvažovat. Já tomu nechci říkat hru, kdo zapadá nebo nepatří do nějaké hry, protože chci říct, že my postupujeme velmi odpovědně, to znamená, že s těmi lidmi velmi vážně jednáme. Vám by se, přišlo by vám logické, pokud by váš hlavní koaliční partner, tedy Česká strana sociálně demokratická, když už předložili do Poslanecké sněmovny i do Senátu dva své lidi, kteří vyšli v tom vnitrostranickém referendu, že by předložili i třetího Otakara Motejla? Proč ne? Líbilo by se vám to? No, proč ne, bude-li to dobrý kandidát a bude-li Otakar Motejl tímto kandidátem, říkám, proč ne? Já teď neříkám žádné jméno, ale mně vůbec nevadí, že to může být návrh z řad sociální demokracie, to je v pořádku. Mně jde o to, aby každý kandidát měl plnou podporu v každém klubu. Podle vás v současnosti to, co se děje kolem výběru hlavy státu, politickou elitu dostatečně činí odpovědnou, že do těch ... Já si myslím, že ten obraz není dobrý a že napravit to lze jenom tím, že úspěšně bude zvolen prezident republiky, to si myslím, že je cesta, která vede ven. A klíč má podle vás, mají ten klíč stejně všechny politické strany vládní koalice? Tak jistě, asi to je v našem klubu nebo v klubu Unie svobody jednodušší, já tomu rozumím, ale znovu opakuji, zvolen bude ten, který bude mít podporu všech poslanců a senátorů. Můžete, když jste hovořil ještě o procedurálních věcech, které dosud byly podceněny při volbě prezidenta, pokud vás dobře interpretuji? Správně mě interpretujete. Děkuji, to mám radost. Co se týče tedy procedurálních věcí, měla by být podepsána nějaká koaliční dohoda? Není třeba, není třeba nic podepisovat, důležité je, aby poslanci a senátoři vzali ten, tu nabídku za svou, jména projednali a také podle toho se zachovali v té volbě. Já si myslím, že na to nemusím psát nějaký speciální papír nebo speciální text, to je naprosto normální a patří to mezi demokratické strany, že co se dohodne, má držet. V každém případě do poloviny března bude mít vládní koalice průchozího kandidáta. Jsem o tom přesvědčen, že pro to všechno uděláme, že to tak bude. Další téma, krize kolem Iráku. Víc než hodinu a čtvrt trvalo ve středu vystoupení amerického ministra zahraničí Colina Powella před Radou bezpečnosti Organizace spojených národů. Šéf americké diplomacie předložil seznam dokumentů, které Washington pokládá za jednoznačné důkazy, že Irák nespolupracuje s Organizací spojených národů a odmítá se zbavit svých zbraní hromadného ničení. Colin Powell hovořil také o kontaktech, které Husajnův režim údajně udržuje se členy teroristické sítě Al Kajda. Důkazy o nich prý získaly Spojené státy americké od jednoho ze zajatců, který k organizaci patřil. "Saddám se začal o Al Kajdu zajímat více, když viděl její hrozné útoky, zatčený člen Al Kajdy nám řekl, že Saddám byl ochotný pomáhat této organizaci po pumových atentátech na naše ambasády v Keni a Tanzanii v roce 1998," řekl Colin Powell a pokračoval: "Někdo říká, že samotné kontakty nic nedokazují, protože Saddámova sekulární tyranie a náboženská tyranie Al Kajdy spolu nesouvisejí, mne to však neuklidňuje, jejich ambice a nenávist stačí, aby se Irák a Al Kajda spojily," řekl doslova americký ministr zahraničí Colin Powell. Poradce Saddáma Husajna, generál Amír Saadí označil Powellovo vystoupení za tradiční americkou show. "Byla to typická americká show plná triků a zvláštních efektů, nicméně podle paragrafu deset rezoluce 1441 mají všechny země předložit důkazy, které vlastní, zbrojním inspektorům nebo také Mezinárodní agentuře pro atomovou energii," řekl generál Saadí. Podle něho šlo Powellovi jen o ovlivnění veřejného mínění. Jakými slovy by český vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda okomentoval vystoupení Colina Powella před Radou bezpečnosti OSN? Toto vystoupení bylo naprosto zřetelné, bylo to velmi vážné. Přesvědčivé bylo? Argumenty, myslím si, byly velmi vážné, aby byly vzaty v úvahu, důležité je, že to bylo adresováno radě bezpečnosti, rada bezpečnosti se má věcí zabývat, Česká republika vítá, že Spojené státy nadále prosazují multilaterální přístup, to znamená přístup řešení kolektivní, nikoliv jenom Spojených států a myslím si, že je naprosto zřejmé, že rada bezpečnosti jako prostředek ke získání důvěry je potřeba, aby se k věci vyjádřila. Je tím, že vstupuji do vaší řeči, je tím vyjádřením nová rezoluce rady bezpečnosti? Nikdy jsme to netvrdili. Já se vás jenom ptám. Usnesení, i usnesení Poslanecké sněmovny jasně říká, že je důležité, aby trval mandát a mluvíme o novém aktu rady bezpečnosti, nový akt může být i usnesení rady bezpečnosti nebo nějaká jiná forma, kde rada bezpečnosti zaujme jasný postoj. Nemusí to být nutně rezoluce, to je velmi důležité. Dovolte, abych vstoupil do vaší řeči, protože po středečním vystoupení Colina Powella před Radou bezpečnosti OSN jsou zde dva pohledy na krizi kolem Iráku. Ten první je dát ještě čas inspektorům, druhý pohled, řekněme americký, přijmout co nejrychleji novou rezoluci povolující úder na Irák. Z těchto dvou, pokud byste si měl vybrat, byste jako šéf diplomacie zvolil jaký? Tak samozřejmě my jsme zastánci toho, že ta vůle musí být projevena mezinárodním společenstvím a existuje-li ještě mírové řešení, protože i my v našem tiskovém prohlášení říkáme, že mírové řešení iráckého problému je trvale preferencí České republiky, takže ... A existuje ještě vůbec? No, nechť posoudí rada bezpečnosti, ti lidé tam byli, diskutovali a nesou odpovědnost před celým mezinárodním společenství za toto rozhodnutí, to nechť posoudí rada bezpečnosti, my budeme posuzovat za prvé mandát na základě nového aktu rady bezpečnosti a novým aktem nemusí být nutně rezoluce, to je staré a známé, co jsme rozhodli v Poslanecké sněmovně, v Senátu a ve vládě, je to postoj České republiky naprosto zřetelný. Jaký čas je podle vás ještě reálné dávat inspektorům OSN? Víme, že v polovině února bude předložena další zpráva šéfa zbrojních inspektorů Hanse Blixe. Je to podle vás cizím slovem, anglickým slovem dead line? Tak samozřejmě to bude opět velmi závažné jednání a důležité je, jak se k tomu postaví celá nebo většina rady bezpečnosti, já to mohu opakovat znovu a znovu, my se budeme řídit, protože my už o věci rozhodli, že naše jednotka bude použita bez mandátu jen v případě, že budou použity zbraně hromadného ničení nebo bude hrozit jejich použití, protože jsou tam proto, aby poskytly pomoc těm, kteří trpí, ale účast ve vojenské operaci je možná jen za trvání mandátu, to znamená, že chceme, aby rada bezpečnosti ještě se k té věci vyjádřila. České ... To je znovu opakované totéž, na tom to stojí a padá. České ministerstvo zahraničí stáhlo z Iráku už většinu svých pracovníků, uvažujete o tom, že by byli staženi všichni? Neuvažujeme. Proč ne? No, protože máme diplomatické vztahy s Irákem a nadále, byť ve zmenšené míře, je potřeba, aby zájmy České republiky byly hájeny a aby Česká republika byla zastoupena také v Iráku, to je naprosto v pořádku. Uvažujete o tom, že by ovšem byli z oblasti kolem Iráku staženi další pracovníci? Ne, já si myslím, že stav tedy je odpovídající. Václav Havel ještě před odchodem z funkce prezidenta v posledním rozhovoru BBC na přelomu ledna a února hovořil v souvislosti s Irákem o nutnosti rehabilitace preventivního zásahu. Václav Havel doslova uvedl: Václav HAVEL, prezident České republiky (zvuková ukázka): Já si principiálně myslím, že v krajních, mezních případech je třeba zasáhnouti i preventivně, samozřejmě až poté, co se vyčerpají všechny myslitelné způsoby jak daného cíle, v tomto případě odzbrojení, dosáhnout bez použití síly, ale jsou mezní případy, než použít sílu, a měl by se ale každý případ posuzovat znovu, separátně a zvážit všechny souvislosti, například nelze akceptovat akce proti Miloševičovu režimu, brát jako automatický precedent, že stejně se to má udělat v Iráku a pak by přišla na řadu další a další a Bělorusko a nevím kdo a najednou by tím známým četníkem se stala Aliance nebo ten euroamerický svět, šířeji řečeno. Principiálně si myslím, že je třeba rehabilitovat princip preventivní obrany, I. i II. světová válka nám dávají dost zkušeností, abychom toto poučení si z ní vzali, ale tvrdím, že to nelze aplikovat automaticky, že každý případ se musí znovu od začátku zvlášť odsoudit. Slova bývalého českého prezidenta pronesená v posledním rozhovoru pro BBC. Přijde vám na místě, že by právě případná vojenská operace proti Iráku mohla rehabilitovat preventivní zásah, jak o něm hovoří Václav Havel? Nepochybně v jedné věci má pan prezident Havel pravdu, totiž v tom, že již v minulosti mohlo být zabráněno některým krvavým a nesmyslným válkám, kdyby mezinárodní společenství bylo trošku rezolutnější ve svých požadavcích a vynutilo si určitý způsob chování, takže to je poučení z historie a znovu říkám, věci se nedají opakovat jen tak šablonovitě, to také Václav Havel říkal ve svém rozhovoru, ale v každém případě se musí posoudit všechny v souvislosti v každém případě. Preventivní zásah mohl by být rehabilitován zásahem proti Iráku, zněla otázka? Znovu opakuji, že pokud jde o Irák, musí se posoudit všechny souvislosti a já to neberu jako poučení, zda lze nebo nelze rehabilitovat ten či onen typ zásahu, pro nás je důležité, že to musí být vůle mezinárodního společenství a že se musí opírat o mandát rady bezpečnosti. Ovšem situace kolem Iráku rozděluje členské státy Severoatlantické aliance, alespoň to naznačuje poslední událost a to, že mimořádná schůze v Bruselu, na ní členské státy nevyhověly žádosti Spojených států, zatím tedy nevyhověly, o přípravu vojenské podpory Turecka v případě iráckého konfliktu a také americké žádosti jako takové. Postoj české diplomacie byl vyhovět? My opakujeme stále znovu a znovu, že jsme partnery Spojených států, jsme členy Severoatlantické aliance, vnímáme Saddáma Husajna jako ohrožení, ale definitivní rozhodnutí musí záviset na dalším vývoji v radě bezpečnosti, a to je v souvislosti i s tím, co se děje kdekoliv jinde. Znamená to, promiňte, znamená to, že Česká republika bude podporovat žádost Spojených států až poté, jak rozhodne Rada bezpečnosti OSN? Nepochybně k tomu, jak my se zachováme, je nutné, aby nadále trval mandát a znovu už opakuji možná počtvrté dnes, není nutné nové rezoluce, ale je třeba nového aktu rady bezpečnosti, budu to opakovat znovu a znovu, to je podmínka, bez které se ... Neopakujte to, prosím, protože my slyšíme ... Vy se pořád ptáte na totéž. Ne, já se ptám teď na něco jiného, ale vy my odpovídáte stále totéž, já se ptám na to ... Vy se oklikou chcete ... Ne, já se ptám na to, zda tedy by měla Severoatlantická aliance počkat až na stanovisko Rady bezpečnosti OSN, než schválí americkou žádost? Nepochybně toto byla vůle mnoha evropských států, aby se vším vyčkalo až na to, jaký zaujme postoj rada bezpečnosti. Včetně České republiky. Jistě, pro nás je to také důležité, my se do ničeho nezapojíme, my se podpoříme, dokud nebude tato věc posunuta, já si myslím, že znovu opakuji, že nám nejde o nic jiného, než abychom byli v souladu s mezinárodním společenstvím. Česká republika je v klíčové situaci, co se týče zapojení do evropských struktur, respektive do Evropské unie, nakolik podle vás celá situace kolem irácké krize může, řekněme, zastínit a nezastiňuje již problém referenda? To já myslím, že ne, protože to referendum, to všichni vědí, že bude a pokud jde o termín referenda, tak je v červnu a samozřejmě naše komunikace s občany bude mít určitou kulminaci, bude intenzivnější v čase blíž k tomu vlastnímu rozhodnutí, protože je nutné také věci dávat v určitých, řekněme, dávkách a určitých, určité logice, aby se lidé mohli rozhodnout právě v době referenda při plné znalosti, při plné znalosti všech argumentů, které jsou spojeny a nutné pro znalost k rozhodnutí o Evropské unii. Vy jste v tomto pořadu už v polovině loňského roku říkal, že ta kampaň bude výrazná a občané ji poznají od ledna. Zatím vám přijde jako výrazná a myslíte si, že ji občané poznali? Já si myslím, že už dobře vědí, že ten problém tu je, vědí to, myslím si, že to všichni vědí, protože to poznávám i na setkávání s občany, a to v různých městech a obcích České republiky, kladou mi kvalifikovanější dotazy, ptají se na podstatu věci, je to dominantní téma všech diskusí, to znamená, že už vědí, že to je téma, o kterém mají rozhodnout, rozhodujeme o naší budoucnosti, o naší způsobilosti, o naší sebedůvěře, o naší schopnosti žít v Evropské unii. Na jakém základním sloganu jste se nakonec dohodli? Slogan jsme neřešili, řešili jsme ono logo, ono logo je ano a to má logiku. Chcete vědět, jak se žije v Evropské unii? Ano. Chcete vědět, jaké budou naše podmínky v Evropské unii? Ano. Chcete znát třeba budoucnost Evropské unie? Odpověď je ano. Chcete rozhodnout o nás v Evropské unii? Odpověď je ano. Žádné další upřesnění té komunikační strategie nepředpokládáte, protože samozřejmě by to bylo velmi pošetilé, kdyby vláda, která chce vstoupit do Evropské unie, zvolila logo ne? Podívejte se, tak pozor, tady neexistuje žádná politická strana relevantní, která by řekla ne Evropské unii, dokonce jsem četl program KSČM, tak to jsem šel do detailů, přečetl jsem tento program, tam není, bohužel teda, vůbec jako jasné, co si komunisté myslí o Evropské unii, o Severoatlantické alianci, neboť termíny jsou tam velmi vágní, ale říkám naprosto jasně, není to jenom vláda, ale žádná parlamentní strana neříká ne Evropské unii. Některé říkají ano a, ano plus, ano, ale, to je možné, ale žádná neříká ne, takže to neříká jenom vláda, to říkají všichni reprezentanti na politické scéně, říkají ano Evropské unii. A říká to i Cyril Svoboda jako vicepremiér, ministr zahraničních věcí České republiky, předseda KDU-ČSL, já děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC, těším se opět někdy příště na shledanou s tím, že se snad budeme věnovat podrobněji Evropské unii, ještě jednou díky za váš čas, někdy příště na shledanou. Děkuji, na shledanou. Takové bylo Interwiev BBC, od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích 28. února bude třetí pokus volby prezidenta Právo, 7. 2. 2003, titulní strana, strana 1 - I třetí volba prezidenta bude v rukou parlamentu. Uskuteční se v pátek 28. února na Pražském hradě. Dohodli se na tom včera večer šéfové parlamentních stran na schůzce u předsedy Sněmovny Lubomíra Zaorálka. Proti třetímu parlamentnímu pokusu se postavili jen unionisté, kteří po dvou neúspěšných pokusech chtěli přejít rovnou k přímé volbě, avšak většinové stanovisko podle předsedy Petra Mareše respektují. Podle Zaorálka se schůzka netýkala vůbec žádných jmen, ale pouze přípravy volby. Politici odmítli odpovědět na otázku Práva, zda i při dalším hledání kandidáta má jít o osobnost mimo politické strany. "Budeme rádi, když získá širší podporu," řekl vyhýbavě premiér a šéf soc. dem. Vladimír Špidla. Místopředseda lidovců Milan Šimonovský doplnil, že na hledání kandidáta je dost času, neboť návrhy stačí podat 48 hodin před volbou. Vládní strany přesto předpokládají, že půjdou se společným kandidátem. ODS opět navrhne svého expředsedu Václava Klause. Jak oznámil šéf komunistů Miroslav Grebeníček, pokud by se koaliční strany nedohodly na společném kandidátovi, přijdou komunisté se svým uchazečem, ale jméno neřekl. "Přiznávám rozpor uvnitř vládní koalice, pokud jde o přímou volbu," potvrdil novinářům vicepremiér Mareš po svém čtvrtečním jednání s předsedou ODS Mirkem Topolánkem. Mareš poté řekl, že nezná cestu ke společnému kandidátovi a ani ji hledat nebude. "Já hledám cestu k přímé volbě prezidenta. V tuto chvíli není na stole žádný kandidát, který by nás vedl k tomu, abychom svůj postoj změnili," uvedl Mareš. Pouze pokud by padlo jméno síly Otakara Motejla, US-DEU by zvažovala změnu postoje. "Nedošlo k žádné krizi. Nedošlo k bouchání do stolu ani k bouchání dveřmi," shrnul Mareš. Mezi novináři se včera začalo mluvit o tom, že ve hře je zpátky Pavel Rychetský, který tento týden odmítl kandidovat, když nemá podporu celé koalice. "Nikdy nezaznělo z našich úst, že Pavel Rychetský je nepřijatelný," povzbudil tyto spekulace vpodvečer v BBC šéf lidovců Cyril Svoboda. "Je to jeden z lidí, o kterých se vede debata, ale víc neřeknu, protože jsme se zavázali, že o jménech mluvit nebudeme," dodal. Možnost, že by lidovci podpořili Rychetského, však odmítl vzápětí po dotazu Práva místopředseda Sněmovny Jan Kasal. "Respektujeme, že má v ČSSD mimořádnou podporu a chtěli ho navrhnout, ale pak by to nebyl společný kandidát koalice a nikoli jen kvůli unii, ale i kvůli naší straně." Politici připouštějí, že vyjednávání začíná v bodě nula, kdy seznam možných kandidátů obsahoval celou řadu jmen. Jedním z jmen, o kterých se spekulovalo, byl soc. dem. senátor a odborový předák Milan Štěch. Ten Právu popřel, že by s ním někdo ze soc. dem. o této možnosti hovořil. "Jen jsem to zaslechl, ale já mám plnou hlavu práce v odborech a s ní se chci a musím vypořádat, takže o takových věcech ani neuvažuji," prohlásil. Cyril Svoboda věří, že se parlamentu podaří zvolit prezidenta PRAHA 6. února (ČTK) - Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda považuje za vysoce pravděpodobné, že se parlamentu podaří ve třetí volbě prezidenta zvolit. "Podle mě bude nepřímá volba a jsem přesvědčen, že v této volbě bude zvolen prezident republiky," prohlásil Svoboda v dnešním rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. Argumentoval tím, že je stále velká šance dohodnout se na kandidátovi i silná vůle prezidenta co nejdříve zvolit. Připustil, že první dvě volby nebyly dost dobře zvládnuty procedurálně a že klíčový bude postoj uvnitř klubu sociální demokracie. Osobně věří, že si ČSSD už uvědomila vážnost prezidentské volby. Svoboda si je také jist, že parlamentní strany přijmou návrh ČSSD, aby se třetí nepřímá volba hlavy státu konala do 30 dnů. "Myslím, že to hraničí s naprostou jistotou, protože si nedokáži představit, že by se kterákoliv strana postavila proti," prohlásil. Odpověď by mohla dát už dnešní večerní schůzka šéfů parlamentních stran. Předseda KDU-ČSL nepochybuje ani o tom, že vládní koalice vybere "průchozího" kandidáta pro většinu členů parlamentu. Jsem přesvědčen, že pro to uděláme vše," řekl. Konkrétní jména ale odmítl byť jen naznačit. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
