| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 3. února 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| František Bublan | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
František Bublan potvrdil, že jeho civilní rozvědka v současné době prověřuje pouze obecné informace o bezpečnostní hrozbě a Česko zůstává z hlediska rizika pouze zemí tranzitní.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědky František Bublan. Vítejte v BBC, hezký, dobrý den. Dobrý den. Začátkem prosince přinesl jeden z izraelských deníků zprávu, že ČR se může stát terčem teroristického útoku kvůli značnému zájmu izraelských turistů. V posledním lednovém týdnu německý bulvární list Bild psal o hrozbě teroristických útoků v ČR, Německu, Velké Británii a Francii. Nakolik je možné podle vás z těchto varování v médiích, která jsou čím dál častější, usuzovat, že bezpečnostní rizika v ČR se v uplynulých dnech a týdnech zvýšila? No, to, co jste tady vyčetl, je to určitý výsek informací, které mluví o možném ohrožení ČR nebo některých objektů, ale já kdybych to srovnal s tím množstvím informací, které dostávám denně na stůl, tak můžu říct, že je to naprosto zanedbatelné. My takovýchto informací máme skutečně hodně a... Dá se říci, že množství těch informací se od jedenáctého září roku 2002 zvýšilo? Zvýšilo, ale abychom nešlápli někam vedle. Nesmíme se soustředit pouze na naši republiku. Těch zpráv o možném nebezpečí je skutečně hodně a týkají se v podstatě celého světa, v poslední době i evropských států. Takže my v tom kontextu těch evropských států už také máme svoje místo, kde se mluví o tom, že bychom mohli být ohroženi nebo třeba objekty Izraele, objekty Spojených států mohou být ohroženy, ale zase v tom pohledu na celou Evropu nejsme ničím, abychom se mohli nějak obávat, že zrovna na nás se teroristé teď chtějí soustředit. Proč se ta rizika zvyšují v posledních dnech a týdnech? Zvyšují se obecně po jedenáctém září, to můžeme postupně... To je obecný trend, ale teď konkrétně v posledních dnech a týdnech? Ono to trošku souvisí vlastně s tím, co se stalo v Afghánistánu. Tím, že se jakoby rozprášila Al Kajda, nebo ztratila to svoje území a začala si hledat území nová, a to nikoliv jedno, ale trošku se adaptují na ty nové poměry, to znamená, že hledají místo tam, kde by byli lépe ukryti a potom také, aby jaksi zdůraznili tu svoji existenci a jaksi zůstali věrni té své ideologii, tak oni chtějí podnikat další akce. Není možné, aby se jenom někde jaksi schovali, někde, já nevím, v jihovýchodní Asii a potom by se nic nedělo. Takže oni potřebují činnost, a toto patří k jejich ideologii, k té jejich náplni. Zatím ale alespoň v /nesrozumitelné/ tu činnost, která je nejviditelnější, tedy možnosti útoků Al Kajda nevyvíjí. No, tak už jsme zaznamenali některé teroristické útoky na Bali a podobně, i když ono třeba přímo se nedá říct, že je to Al Kajda, ale tím, že se /nesrozumitelné/ atomizovala Al Kajda na několik takových buněk v podstatě nezávislých, autonomních, tak Al Kajdu může dnes tvořit naprosto nová nezávislá skupina, která pouze ideologicky se hlásí k myšlenkám Al Kajdy nebo Talibanu, ale v podstatě koná naprosto autonomně a není nějak centrálně řízena. Dá se říci, že když to shrneme od jedenáctého září a od začátku vojenské akce v Afghánistánu, že se Al Kajdu zničit nepodařilo a naopak se opět obnovuje její struktura? Ta struktura je jiná, jiná než byla a v tom je právě to nebezpečí a v tom možná také Evropa se může cítit ohrožena, protože vidíme to z ostatních zemí, ze Španělska, z Francie, z Belgie, z Německa, z Velké Británie, že tam už policie pomalu odhaluje některé ty buňky a nebo nějaké pokusy o atentáty nebo nějaké teroristické činy. Takže ti lidé v Evropě jsou a je jenom otázka času, kdy třeba i u nás někoho nalezneme... Prověřujete nějaké informace, důvěrné informace, že by zde mohla být nějaká spící buňka či skupinka, která může mít vazbu. Prověřujete takové informace? Z mého pohledu, protože my jsme jako rozvědná služba, tak my zde nic neprověřujeme, ale věřím tomu, že policie nebo její vnitřní služba, že takovéto kroky koná. A vy z vnějškových informací máte takové zprávy o tom, že i ČR by mohla být jednou ze zemí v Evropě, kde se mohou takové skupiny vyskytovat? My ty informace máme, nejsou příliš konkrétní, a to musím říct, že my jako nezásobujeme policii informacemi o tom, že teď je zde taková skupina, nebo teď se chystá přijet, já nevím, padesát členů Al Kajdy, toto nikoliv, to... Předpokládám, že kdyby jste takovou informaci dali, tak dojde k zatčení takovýchto. Samozřejmě, ale my spíš dodáváme takové obecnější informace o tom, co se kde děje, jaký modus operandy teď Al Kajda zvolila, aby policie na to byla připravena, protože mnohdy je to také otázka štěstí, aby se taková skupina odhalila a štěstí přeje připraveným. Takže se snažíme zásobit tady tyto bezpečnostní složky vnitřní co největším množstvím informací. Dá se říci, že ty obecné informace se stávají konkrétnějšími v postupu času, když se na ně podíváte? Tak ono je to různé. Víte, každá informace má jiný pramen. My musíme prověřovat i zdroj, odkud pochází, musíme nacházet nějakou tu věrohodnost a teprve potom můžeme dojít k nějakému závěru. Takže to je škála informací od takových obecních udání a tak dále, že je velmi těžké se v tom nějak rozebrat. V každém případě, ale ty informace jsou vážné? Tak zase bych nechtěl příliš strašit, že máme množství vážných informací, toto nikoliv, ale já bych chtěl říct tolik, abychom nežili v nějakém přesvědčení, že může hrozit nebezpečí ve Španělsku, může hrozit, já nevím, v Německu a nás se to nedotýká. My už jsme dneska v tom globálním světě tak propojeni, že když se to týká Španělska, tak se to může týkat stejně tak i nás. Vrátíme-li se k těm informacím, které publikovala média, když německý bulvární list Bild psal o posledním lednovém víkendu o skupinkách teroristů s padělanými pákistánskými pasy, kteří se chystají do Německa, ČR, Británie, naznačil jste, že mohlo jít o dezinformaci. Jaké dezinformaci jste měl na mysli? No, já jsem měl na mysli to, že ta dezinformace už mohla být obsažena v té zprávě, kterou nějakým způsobem získala německá sporadická služba. Vy jste měli ty informace, než je otiskl Bild, tak jak dlouho jste těmi informacemi disponovali? Měli jsme asi týden dopředu. A to mohla být uvedena tedy v omyl už německá tajná služba? Německá tajná služba s tím počítala, že by to mohla být dezinformace, ale stejně tak to mohlo být pravdivé, tak právě tuto informaci poskytla okolním státům a očekávala, že když by byly nějaké poznatky v tomto směru, tak dostane zpětnou vazbu. K čemu takové možné dezinformace slouží? To je opět různé. Víme, že i v tom arabském světě je dost silně organizovaný zločin a mnohdy tyto skupiny mezi sebou zřizují všelijaké obchodní účty a také se stává dost často, že přijde nějaká informace jenom proto, aby ta protivníkova skupina byla zničena a došlo k takové určité mstě. Takže i toto je možné, že v tomto případě šlo o vyřizování si nějakých účtů a nemuselo jít o pravdivou informaci. Vy jste naznačil, že předáváte českým bezpečnostním složkám informace, obecné informace, o možném etablování skupinek napojených na Al Kajdu v ČR. Nicméně ten obecný trend, platí to, že ČR je spíše transitní zemí skupin, které by bylo možno považovat za teroristické než zemí cílovou? Zatím platí více to, že jsme transitní zemí, ale nikdy nemůžeme vyloučit to, že budeme zemí cílovou, protože jak už jsem říkal na začátku, ta Al Kajda se adaptuje na nové podmínky. Ona samozřejmě asi bude mít základnu někde v severní Africe nebo v jihovýchodní Asii nebo někde v arabském regionu, ale... Zatím nemáte a nedisponujete konkrétními informacemi. Jsou poznatky o tom, že v těchto regionech skutečně nějaké buňky zakládány jsou a že tam Al Kajda působí, ale ona potřebuje peníze. My možná žijeme v takovém nějakém domnění, že bin Ládin neustále dotuje tyto organizace a ty si v podstatě žijí bez nějakých problémů, není tomu tak. To, co se stalo po jedenáctém září, tak způsobilo, že byly zmraženy téměř veškeré účty Al Kajdy. Takže nemá přísun peněz a dnes, aby mohli působit, tak potřebují zbraně, potřebují výbušniny, potřebují peníze na to, aby se třeba někde vyškolili a podobně, aby mohli cestovat. Takže se domníváme, že aby získali tyto prostředky, budou se obracet do Evropy, kde budou možná si zakládat nějaké firmy, budou se pokoušet obchodovat, nebo možná si i nějaký zbytek financí budou někde ukládat a tak dále. Evropa je pro to daleko příhodnější než třeba nejistý africký region. Čím si vysvětlujete, že ČR je vyhledávaná jako transitní země těchto lidí? No, tak jsme součástí už západní Evropy a jakmile se někdo dostane k nám, tak už není takový velký problém a zvláště pokud má třeba schengenské vízum, aby vycestoval do Spolkové republiky Německa... A není to tím, že bezpečnostní opatření a vnitřní kontroly v ČR nejsou tak přísné jako v jiných státech? Já si myslím, že jsou možná přísnější než v jiných státech, protože jako naší policii se už podařilo zadržet mnoho takových podezřelých osob, které třeba byly pouze napojeny na ten organizovaný zločin a tyto osoby si třeba předtím vesele žily v Německu a tam je německá policie neodhalila. To je ten nedávný případ toho irského teroristy a jakmile se objevil u nás, tak byl zatčen. Takže to se spíš domnívám, že my máme přísnější režim a také větší šanci takové osoby odhalit. Ministerstvo vnitra zaznamenalo případ žadatele o azyl, který uváděl, že je ve spojení s blíže nespecifikovanou radikální skupinou, jde o onen případ na ruzyňském letišti, o němž referoval deník Mladá fronta DNES a také s odvoláním na německý týdeník Focus. Je z hlediska bezpečnostního rizika tato informace závažná, či nikoliv? Já ji vidím jako bezvýznamnou, protože zaznamenáváme spoustu případů, kdy lidé chtějí zůstat v naší republice, nebo využít azylového zařízení, a potom si vymýšlejí takové nějaké v podstatě věci, aby zaujali policii, aby o ně byl zájem, ale... Nedá se tedy říci, že by, protože nemýlím-li se, tak vyšetřovatelé zjišťují, zda se nejedná o člena radikálních muslimských organizací Džihád nebo Hamas. Nedá se tedy říci, že by měli lidé z těchto skupin zájem o to působit v ČR? Takové informace nemáte? Takové informace nemáme. Tedy z toho vašeho pohledu je tato informace o tomto případu z ruzyňského letiště bezvýznamná? Tak nějak. O riziku v souvislosti s možným útokem na Irák, tedy o bezpečnostních rizicích hovořil šestnáctého ledna 2003 v Poslanecké sněmovně ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany (ČSSD) (zvuková ukázka): Současně vám chci říct a dávám si pozor na to, abych říkal fakta, že existuje minimálně jedna informace zpravodajské služby této země, že se lidé z podsvětí napojeni na irácké struktury zajímají o mě i o mojí rodinu. Jestliže bude tato země zapojena do případného konfliktu, v první řadě jsem ohrožen já, moje rodina a funkce aliančního ministra v této zemi je srovnatelně nebezpečná, jako Svobodná Evropa či jiné objekty na tomto území. Šestnáctý leden 2003 a slova ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Byla to vaše služba, která poskytla Jaroslavu Tvrdíkovi informace, o nichž hovořil šestnáctého ledna ve sněmovně? Je to dost citlivá informace. Já bych se k ní nechtěl vyjadřovat jako konkrétně, ale obecně to, co říkal pan ministr obrany, to asi platí, že pokud se zapojíme do té operace proti Iráku, tak riziko určitého ohrožení, ať už je to ministr obrany nebo někdo jiný z ústavních činitelů, je samozřejmě vyšší. To s tím musíme nutně počítat. Dá se říci, že množství těch informací, které česká rozvědka v současnosti vyhodnocuje, stoupá i v souvislosti s přípravou možného útoku na Irák? Ono je to možná zase trošku jinak, když se mluvilo o té Al Kajdě, tak Al Kajda je ideologické hnutí, které se dá přirovnat k nějaké islámské sektě a v podstatě chce zničit jakoby všechny, kteří jsou nevěřící, nebo kteří nechtějí uvěřit jejich pravdě. Kdežto pokud jde o otázku Iráku, tak Irák, tam už se jedná o takový mezinárodní terorismus nebo státní terorismus a tam by mohlo dojít k určité mstě anebo k nějakým odvetným opatřením. Takže si dovedu představit, že by třeba příslušníci irácké zpravodajské služby zde vykonali nějaký teroristický čin, ať už proti nějakému objektu anebo proti nějaké osobě. Říkáte, že si to dovedete představit, zatím konkrétní informace nebo poznatky, náznaky od vašich zdrojů zpravodajských nemáte? Ne, nemáme, ale zase musím to rozlišit. Já jestli vzpomenu na tu středověkou sektu islámskou, na ty Asasíny, tak ti také likvidovali všechny, kteří nechtěli uvěřit jejich pravdě, kdežto tento terorismus, ten státní, tak ten je zaměřen na určité osoby anebo třeba na určité skupiny obyvatel, nikoliv proti celému světu. Takže Saddám Husajn se nebude snažit zničit celý svět, ale bude se snažit zničit ty své nepřátele. Teď je označuje jako Izrael a Spojené státy, ale za měsíc to může být také trošku jinak. Další téma částečně už otevřené v části první, tedy situace kolem Iráku. Zhruba před čtvrt rokem čtrnáctého listopadu 2002 jste v deníku Právo napsal. Citujme: "K řešení celosvětových problémů mohou přispět i zpravodajské služby, avšak představa, že tyto služby jen vyhledávají protivníka, odhalují jeho slabosti či umístění zbraní hromadného ničení, je možná správná, ale hodně neúplná", konec citátu. Čím si vysvětlujete neúplnost vnímání zpravodajských služeb a jejich práce médií, potažmo veřejností? No, zpravodajská služba, taková ta ofenzivní, ta vnější, jak jí říkáme, nebo rozvědka, tak ta není jenom o tom, aby vyhledávala nebo označovala bezpečnostní hrozby a z nich vyplývající rizika, ale současně je o tom, aby byla trošku pozitivnější, to znamená, aby dokázala říct, jak se ten svět bude vyvíjet, co se stane v tom určitém regionu, jak by se měla třeba naše republika k tomu postavit... Vy jste něco podobného napsal, že vstupuji do vaší řeči, v citovaném textu, ještě jednou doslovný citát: "Je nutné doplnit tuto představu ještě o další neméně důležitou zpravodajskou činnost, tedy co bude potom, když dojde k vojenské akci, jaké nebezpečí z toho vyplývá pro blízké země, jako je Izrael, Turecko, Saúdská Arábie či Jordánsko, co se stane v samotném Iráku," konec citátu. Psal jste tedy o situaci kolem Iráku. Na které otázky, o nichž jste psal před čtvrt rokem v souvislosti s možný vojenským zásahem proti Iráku, se stále ještě nedaří najít odpověď? Já jsem měl na mysli asi toto. Když vyhodnocujeme situaci na Blízkém a Středním východě, tak jednoznačně dojdeme k závěru, že dochází k radikalizaci islámu. To znamená ty státy, které už byly jaksi sekularizovány, kde islámské hnutí nebo islámské náboženství nebylo dominantní, jako je třeba Írán a jiné země, tak tyto státy najednou ztrácí tu svojí sekularizaci a dochází tam k takovému rozmachu toho radikálního islámského hnutí. Čím si vysvětlujete radikalizaci islámu. Je způsobena i postojem světa křesťanského, nebo s postojem světa, který bychom označili jako svět západních hodnot? Těžko říct, ono to má několik aspektů. Přichází k tomu samozřejmě sociální otázky, protože víme, že tento svět začíná pomalu chudnout, už není tak bohatý, jako byl předtím. Také je to důsledek toho, že skončil /nesrozumitelné/ svět. Dřív byl svět rozdělen v podstatě na dvě části a v té dipolaritě byl také terorismus, ale ten nebyl islamistický, ale ten byl nacionální, a to samé otázka Palestiny a jiných států a dneska ta nacionalita ustupuje a do popředí přichází islámské hnutí, které je nebezpečnější o to, že dokáže ten arabský svět sjednotit. Před časem jste přiznal, že v současnosti česká civilní rozvědka, kterou řídíte, získává informace a vyhodnocuje informace, jaký dopad by měl případný vojenský konflikt na ČR, na ekonomiku, možná i také na ekonomiku celosvětovou. K jakým informacím zatím docházíte? Tak ten náš dopad by samozřejmě vyplynul z toho, jak by se vyvíjela světová ekonomika, a to asi není žádné tajemství, že kdyby válka v Iráku trvala dlouho a byla třeba neúspěšná, bude to mít dopad na cenu ropy a cena ropy vlastně určuje světovou ekonomiku. Takže to by se odrazilo i u nás. O čem zatím vypovídají informace české vojenské rozvědky. Bude případná vojenská operace proti Iráku konfliktem lokálním, nebo regionálním, nebo se dá očekávat i jeho rozšíření? Těžko říct, jako... Protože nemáte informace, nebo naopak, že ty informace... To se dá těžko odhadnout. Obáváme se toho, aby nenastal nějaký dominový efekt, to znamená, aby se ten konflikt nerozšířil na ostatní země. Je to otázka, jak bude zvolen ten útok, jak bude rychle proveden, jaká bude předcházet diplomacie s těmi okolními státy, jak budou do toho vtaženy, nebo naopak nebudou a tak dále. Vy už jste něco naznačil. Disponujete informacemi, že irácký prezident Saddám Husajn chystá případnou odvetu vůči státům, které se možné vojenské operace proti Iráku zúčastní? Tak ta odveta, taková ta přímá vojenská, by se mohla dotýkat pouze těch okolních států. On nemá rakety takového doletu, aby mohl ohrozit někoho jiného. Takže samozřejmě Izrael je na prvním místě ohrožen, stejně tak třeba i Turecko se toho může obávat. Otázka, jak se třeba postaví k tomu, aby si zničil svá ropná pole a tak dále. Takže z toho může být nějaká ekologická katastrofa. To všechno je možné. Disponujete informacemi, že se specializovaná česká jednotka, která je v Kuvajtu, může stát nějakým terčem případného útoku? Ne to není naše působnost, jestli možná vojenská služba má takovou informaci, my ji nemáme. Ani nezkoumáte co, jaká rizika hrozí? Nebudeme do toho zasahovat. Případnou vojenskou operaci podpořil ještě před odchodem z funkce českého prezidenta v rozhovoru pro BBC Václav Havel. Havel se vyslovil pro rehabilitaci takzvaného preventivního zásahu. Poslechněme si nyní v premiéře slova Václava Havla, která pronesl v rozhovoru pro BBC na adresu iráckého prezidenta Saddáma Husajna a jeho režimu. Václav HAVEL, prezident České republiky (zvuková ukázka): Jde o to, že to je člověk, který opravdu ohrožuje celý region a lidstvo těmi zbraněmi, které měl, že jo a které je důvodné podezření, že nezničil tak, jak měl, že. Je nebezpečný, je to režim zločinný, který trýzní obyvatelstvo. Víme, jak desítky tisíc Kurdů nějakým plynem prostě vyhubil jako komáry nebo zvěř a dnes je doba taková, že asi už to nelze nechat samopohybu, už je to příliš vážné. V této globální civilizaci jsme všichni tak propojeni svým osudem, že si nemůžeme říct, tak někdo umře, přijde jiný. Třeba to nebude tak zlé. Proč se však o útoku proti Iráku hovoří tak intenzivně právě nyní? Na to Václav Havel odpovídá: Václav HAVEL, prezident České republiky (zvuková ukázka): Proč se o tom mluví právě teď a ne jindy? To je asi proto, že tomu mezinárodnímu společenství právě teď dochází trpělivost. Já bych býval osobně byl raději, kdyby se podařilo ten režim smést už v rámci války v Perském zálivu v roce 1991, kdy ta válka měla všeobecnou podporu ve světě. Nebylo to tak kontroverzní téma. Odpověděl Václav Havel v posledním rozhovoru pro BBC před odchodem z funkce českého prezidenta. Disponuje česká civilní rozvědka podle jejího ředitele Františka Bublana informacemi, že prezident Saddám Husajn je při případné vojenské operaci proti Iráku schopen použít zbraně hromadného ničení? Informace tohoto typu my nemáme, protože zase tak mocná služba zase nejsme, ale to, co říkal pan exprezident, já to musím plně podepsat, protože nedávno jsem byl na nějaké konferenci a tam jsem slyšel názor, že situace je špatná a nebude lepší a já se také nechci smířit s tím, že to tam nebude lepší, že bychom si tak nějak postupně zvykali na ten terorismus, který by nás kamsi utlačoval a ještě by způsoboval to, že si budeme muset samozřejmě omezovat svoje osobní svobody a žít v neustálém strachu. Takže já jako ten krok toho mezinárodního společenství vítám, že už mu dochází trpělivost a že dojde k nějakému zásahu. Způsob provedení a i načasování to samozřejmě těžko ovlivníme, to je v rukou Spojených států, ale... Promiňte, vy jste teď téměř podepsal, ne-li zcela podepsal slova Václava Havla, která pronesl v rozhovoru pro BBC. Dá se ale říci, zda případný útok proti Iráku, což Václav Havel naznačoval, v současnosti sebou nese větší bezpečnostní rizika, než tomu bylo před x lety, tedy při válce v Perském zálivu na začátku devadesátých let, kdy, jak naznačuje Václav Havel, on sám by byl rád, pokud už tehdy by byl Saddám Husajn odzbrojen? Myslíte... Dají se srovnávat ta bezpečnostní rizika toho případného útoku, budeme-li srovnávat s rokem nebo se začátkem devadesátých let při válce v Perském zálivu? Ono se to dá asi těžko srovnat, je skutečně jako jiná situace. Tenkrát byl Saddám také v jiné pozici, možná byl i více osamocen, než je dnes. Dnes se k němu mohou přidat některé jiné skupiny a může dojít i k tomu, o čem se zatím mluví v takových hádankách, jestli je napojen, nebo má nějaké spojení s Al Kajdou nebo s nějakými jinými islámskými... Promiňte, je to selhání zpravodajských služeb, že se o tom stále ještě jenom hádá? Zda je napojen Saddám Husajn, respektive jeho režim na Al Kajdu a je zde vzájemná podpora? Já myslím, že selhání to není, protože ono to spojení není příliš silné, a pokud je, tak je pouze v nějaké oblasti, kde se jim to hodí, ale... Například? Možná třeba v nějaké logistice nebo možná v nějakém obchodu se zbraněmi třeba, ale ideově je to naprosto rozdílné. Takže z těch minulých let a možná i měsíců těžko bychom hledali nějaké spojení, to ono by si to odporovalo, jak ta Al Kajda, tak i ten Saddámův režim, ale pokud nastane nějaká tísňová situace, což může nastat teď, tak musíme počítat i s touto variantou, že dojde k tomuto spojení. To znamená, že z toho, jak jste naznačil, je ta situace rizikovější, než byla za války v Perském zálivu? Zdá se, že je rizikovější, ano. Když už jsem hovořil a kladu téměř sugestivní otázku o selhání zpravodajských služeb, na kolik tedy považujete za selhání zpravodajských služeb to, že se veřejnost ve státech případné vojenské koalice, mezi než patří i ČR, stále ještě nedozvěděla konkrétní důkazy, zda Saddám Husajn stále vlastní zbraně hromadného ničení a zda jimi disponuje? Je to selhání zpravodajských služeb? No, tak bych to neviděl. Já si dovedu představit, co asi spojenci mají, jaké mají důkazy. Dovedete si představit, nebo... Dovedu si představit, jak je získali, jo. Takže samozřejmě většinou jsou získány technickými prostředky pomocí satelitních snímků a tak dále a ony tyto důkazy asi nebudou příliš průkazné, že by tedy hned každý z toho mohl poznat, že jde skutečně o nějaké ukrývání zbraní hromadného ničení. Další důkazy mohou být ve výpovědi různých svědků, jo. Dovedu si zase představit, já nemám to potvrzené, že třeba někdo z těch opozičních vůdců, co už žijí mimo Irák, vypovídá v tomto směru. Zase je to těžko ověřitelné. Takže protože v té branži pracuji a vím, s čím my pracujeme, tak vím, jak je těžké mnohdy s touto informací vyjít ven a říct, podívejte se, je to takto a takto. Říká ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědky František Bublan. Já děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a někdy příště na shledanou. Děkuji. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Šéf české rozvědky: Incident Palestince na letišti je bezvýznamný PRAHA 3. února (ČTK) - Incident s mladým Palestincem, který požádal na ruzyňském letišti o azyl a tvrdil, že je napojen na nespecifikovanou radikální skupinu, je podle šéfa české rozvědky Františka Bublana z hlediska bezpečnosti země bezvýznamný. "Zaznamenáváme spoustu případů, kdy lidé chtějí zůstat v naší republice, využít azylového zařízení, a potom si vymýšlí takové věci, aby zaujali policii, aby o ně byl zájem," řekl Bublan v rozhovoru pro BBC. Rozvědka nemá žádné informace nasvědčující tomu, že v ČR působí palestinští radikálové. Dnešní Mladá fronta Dnes s odvoláním na německý týdeník Focus uvedla, že na ruzyňském letišti na sebe v pondělí upoutal pozornost mladý Palestinec, který neměl v pořádku doklady. Jakmile ho začali zpovídat policisté, požádal o azyl. Podle Focusu je podezřelý, že plánoval útoky proti velvyslanectvím Izraele a USA v Berlíně. Ministerstvo vnitra událost přezkoumalo. "Všechny údaje byly prověřeny s výsledkem, že ČR v současné době nehrozí bezprostřední nebezpečí teroristického útoku," řekla dnes ČTK jeho mluvčí Gabriela Bártíková. Mluvčí pražské cizinecké policie Barbora Kudláčková uvedla, že v pondělí bylo na pražském letišti zadrženo osm osob. "Byli to čtyři muži, tři ženy a jedno dítě. Kromě dvou disponovali cestovními doklady pro palestinské uprchlíky žijící v Libanonu," uvedla. Zbylí dva měli libanonský a syrský pas. "Přicestovali z Moskvy a měli dále pokračovat do Bejrútu," řekla mluvčí. Podle Kudláčkové skupina odmítla nastoupit do letadla a zabarikádovala se v jedné z místností. Kladli policistům odpor, měli žiletku u krku a vyhrožovali, že se podřežou. Následně všichni požádali o azyl. Policie je poté předala imigračním úředníkům ministerstva vnitra. Podle MfD Bezpečnostní informační služba o palestinském mladíkovi informovala německé kolegy. Vyšetřovatelé zjišťují, zda nejde o člena radikálních muslimských organizací Džihád nebo Hamas. Izraelská tajná služba podle Focusu před časem varovala německé úřady, že by se útočník mohl pokusit dostat do Berlína přes východní Evropu. Německá policie ve středu oznámila, že u velvyslanectví USA a Izraele v Berlíně zvýšila bezpečnostní opatření, protože od cizích rozvědek získala informaci o případném útoku proti nim. Po varování bylo konzulární oddělení amerického velvyslanectví a další dva americké úřady v Berlíně uzavřeny. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
