| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 30. ledna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Jaroslav Tvrdík | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jaroslav Tvrdík uvedl, že podle něj je pozice České republiky vůči Iráku jasná. Rozdílné názory mezi jednotlivými státy označil za normální vývoj.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Česká republika posiluje svoji přítomnost v Kuvajtu. Protichemická jednotka má mít v budoucnu 358 vojáků a z roty tak vznikne prapor. K české protichemické jednotce se v budoucnu s největší pravděpodobností připojí i 60 slovenských vojenských chemiků. Ve středu o tom rozhodla slovenská vláda a návrh ještě musí schválit tamní parlament. Hovoří slovenský ministr obrany Ivan Šimko. Ivan ŠIMKO, slovenský ministr obrany (zvuková ukázka): Uvažujeme vážně o tom, že by slovenská jednotka a česká jednotka působily ve společném kontingentu. Krom Kuvajtu a oblasti Balkánu budou čeští vojáci možná v budoucnu působit i v Afghánistánu. Spojené státy totiž začátkem roku požádaly Česko o vyslání bojové jednotky o síle zhruba sta mužů do Afghánistánu. První náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek tvrdí, že návrh na vyslání je už hotov. Jaroslav ŠKOPEK, první náměstek ministra obrany (zvuková ukázka): Přípravy a vyslání bojové jednotky do Afghánistánu se pracuje, materiál, myslím si, že mohu říci, je připraven a bude předložen vládě ke schválení a později následně bude předložen opět parlamentu. Případné vyslání bojové jednotky do Afghánistánu bude muset kromě vlády schválit tedy i parlament. Místopředseda ODS Jan Zahradil naznačuje, že Česká republika si bude muset rozmyslet, kde všude by měli působit její vojáci. Jan ZAHRADIL, místopředseda ODS (zvuková ukázka): Jestliže máme participovat v nějaké mezinárodní operaci, pak si musíme vybrat, která ta operace je pro nás prioritní. Není možné, aby se jednotky české armády angažovaly ve dvou, třech nebo více místech na světě, abychom byli v Kuvajtu, v Iráku, v Afghánistánu, v Bosně. To si myslím, že dost dobře možné není. Slova místopředsedy ODS Jana Zahradila. Nejen o působení českých vojáků v zahraničních misích bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr obrany České republiky Jaroslav Tvrdík. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den. Hezký dobrý den. Byl jste vojákem, už nějaký čas jste ministrem obrany. Jaká kritéria berete v potaz při rozhodování, zda české vojáky poslat do války? To je těžké. Na to, myslím, žádná jednoznačná kritéria nikdy nejsou. V tuto chvíli to, co pro nás hraje zásadní roli, je otázka našich spojeneckých závazků, je to otázka specializace Armády České republiky na ochranu proti zbraním hromadného ničení. Je to přihlédnutí k tomu, že máme jakousi unikátní schopnost, o kterou jsme v tuto chvíli žádáni, doslova a do písmene prošeni, já se to nebojím říci a že ta naše unikátní schopnost může zachraňovat lidské životy ať už civilního obyvatelstva či našich koaličních partnerů, a to je asi to, co při tom rozhodování Vlády České republiky a Parlamentu České republiky sehrálo hlavní roli. Rozumím tomu správně, že ... Současně je tam potom ten aspekt mezinárodně politický, vědomí toho, že Saddám Husajn je člověk, který dlouhodobě neplní rozhodnutí rezoluce rady bezpečnosti. Je jich celkem asi padesát dva, z toho dvanáct v oblasti mezinárodního nebo respektive odzbrojení pod mezinárodním dohledem. Je to člověk, který prokazatelně měl zbraně hromadného ničení a prokázal schopnost je použít jak proti vlastnímu obyvatelstvu, tak okolním státům. Čili je to riziko nejenom pro vlastní obyvatele a pro sousední země Iráku, ale při jeho současné podpoře mezinárodnímu terorismu a nebezpečnosti zbraní hromadného ničení i pro celý svět a my jsme součástí světa. Čili ohrožuje i naši bezpečnost, a to bylo pro nás v tom komplexu všech těch důvodů asi to rozhodující. Použil jste minulý čas, že měl prokazatelně zbraně hromadného ničení, ovšem nikdo neprokázal, že má zbraně hromadného ničení v současnosti. Hans Blix ve své zprávě inspektorů pro radu bezpečnosti v té poslední k plnění rezoluce 1441, která byla přijata jednomyslně a která mu uložila aktivně bezpodmínečně a okamžitě začít spolupracovat, mimo jiné říká, že aktivní a okamžitý a bezpodmínečný přístup není hra na kočku a na myš. To znamená, není to o tom, že na území šestkrát nebo sedmkrát větším než Česká republika inspektoři najdou látky o velikosti, já už jsem to několikrát použil, krabičky na penicilin. Pro zajímavost jedna miliontina gramu antraxu, jedna miliontina gramu je schopna zabít dospělého zdravého člověka, takže si představme, co asi hledáme a že se jedná o látky bezesporu nesmírně smrtící, to je zřejmé. Čili on ty látky měl a je na něm, tady není presumpce neviny, tady je presumpce viny, je na něm, on přiznal jejich vlastnictví a je na něm, aby dokázal, jak je zničil. Když jste v české Poslanecké sněmovně obhajoval návrh na posílení české jednotky v Kuvajtu a možné zapojení této jednotky do případné vojenské operace, zmínil jste své vlastní zkušenosti z působení na Balkáně. Jak Jaroslava Tvrdíka změnila válka? Těžko se to hodnotí. Neumím sám o sobě hovořit, jak bych se choval, kdybych tu zkušenost neměl, a jak bych se choval, když ji mám. Je to něco strašného a nepřeji nikomu takový zážitek a asi to urychlilo mé dospívání značným způsobem. Prostě životní hodnoty potom jsou trošku jiné. Na druhou stranu byl jsem tam i v situaci, kdy jsem viděl nejenom trpět vojáky a civilisty a viděl jsem i umřít některé své kolegy, ale byl jsem tam i v situaci, kdy dnes tolik diskutovaná rada bezpečnosti nekonala ve chvíli, kdy obyvatele, které jsme měli chránit tehdy v té takzvané srbské krajině, tak v té chvíli rezoluce, nerezoluce, převálcovaly vojska OSN i místní armádu, vojska sousedního Chorvatska a ... Můžeme říci, že se ... ... a rada pouze přihlížela. ... že částečně nedůvěřujete radě bezpečnosti nebo že jste opatrný ve vztahu k Radě bezpečnosti OSN, proto jste se rozhodl poslat vojáky do Kuvajtu, nejen vy, ale přesvědčil jste Poslaneckou sněmovnu, vládu? Světový řád musí být založen na právu spravedlnosti a na existenci Organizace spojených národů. Musí, tady není jiná cesta, nemůže si každý dělat co chce. To bychom se dostali skutečně do velmi zvláštního prostředí. Na druhou stranu nemůže právo platit pouze pro státy, které se cítí ohroženy, musí platit i pro státy, které ohrožují. A v tuto chvíli zde je režim, který prostě dlouhodobě neplní desítky rezolucí, a nelze k tomu pasivně prostě přihlížet ve chvíli, kdy si z mezinárodního společenství dělá srandu. Čili my jsme pro důvěryhodnou OSN a důvěryhodná OSN musí být také akceschopná OSN a myslím ... Je akceschopná OSN ... A my se pro tu akceschopnost právě snažíme vytvářet podmínky. A je akceschopná OSN podle vás z toho, jak ji pozorujete? V tuto chvíli určitě hledá řešení velmi vážné mezinárodní krize a budoucnost ukáže, jak se s ní vypořádá. Nemůžete jednoznačně odpovědět, zda je akceschopná, v současnosti z informací, které máte k dispozici, ano nebo ne? Já myslím, že se to nedá jednoznačně hodnotit. Ten přístup v tuto chvíli je vyvážený. Existují tu sice extrémní postoje Spojených států, Velké Británie na straně jedné, Francie a Německa na straně druhé. Česká republika podle mého soudu je někde uprostřed. Podle vás není v těch extrémních u Spojených států a Británie? Já si myslím, že náš postoj je vyvážený, že jsme jasně řekli, za jakých podmínek jsme připraveni se zapojit do akce nebo do vojenské akce k vynucení příslušných rozhodnutí OSN. Řekli jsme, jaká je naše představa mandátu OSN, jak se budeme chovat v situaci, že mandát bude, jak se budeme chovat v situaci, že mandát nebude. Čili naše pozice je transparentní, čitelná, vybalancovaná. A já myslím, že v tak vážné situaci, jako je rozhodování o válce a míru a rozhodování o světové bezpečnosti, že jsou takové rozdíly v názorech prostě normální a jde jenom o to, aby ta krize, to mezinárodní společenství, spíše boj proti mezinárodnímu terorismu a v tom boji o tu věrohodnou akceschopnou Organizaci spojených národů, aby se spíše semklo, než aby se dále rozdělovalo. Pro mě ta pozice mezinárodního společenství dnes je velmi smutná a když si vzpomenu na takovou značnou jednotu a na společný postup více než čtyř desítek zemí třeba na mezinárodním velitelství v Tampě v boji proti mezinárodnímu terorismu, tak je mi dnes trošku smutno v tom, kam jsme se dostali. Česká republika posiluje svoji vojenskou přítomnost v Kuvajtu, protichemická jednotka má mít v budoucnu zhruba 360 vojáků, z roty se tak stane prapor. Přesun vojáků do Kuvajtu však podle českých médií provázely komplikace, pronajatý letoun Ruslan měl poruchu. Například podle deníku Právo vojáci nedostali celých 16 hodin najíst. Na letadlo čekali v odbavovací hale v Ruzyni. Jak vyvrátíte informace například z deníku Právo, že jste se jako ministr obrany dostatečně nepostaral o vojáky, které posíláte do možné války? To je skoro úsměvné. Co je úsměvné? Ta otázka nebo ... Že jsem se jako ministr obrany nepostaral o vojáky. Probůh, já mám ve svém resortu asi 80 tisíc lidí. Přeci ministr osobně nemůže zodpovídat za každého jednotlivce, ministr odpovídá za fungování systému. Já myslím, že systém se pod mým vedením prostě zlepšuje. K tomu mám tři základní teze. První teze, letoun, který jsme si najali od zahraničního přepravce, patří k nejmodernějším na světě. Využíváme ho nejenom my, ale i německá, polská či dokonce americká armáda. Jestli se porouchal, tak to ukazuje, že technika občas prostě takovéto závady má. Kdyby to byl český letoun, tak mě média i veřejnost strhají, za a). Za b) ta informace v Právu je založená na informaci nepřímé, na informaci od rodinného příslušníka a ukazuje trošku tu takovou, já bych řekl, až takový nekritický přístup k některým věcem, které kolem armády v tuto chvíli prostě probíhají. Naše informace je taková, že vojáci ve dvě ráno byli přesunuti do prostoru vojenské ubytovny Ruzyně, odpočívali až zhruba do desáté hodiny ranní. Dostali jednu stravní dávku a potom ještě, respektive dostali v noci stravu a pak ještě celodenní strávku navíc. Má informace jako z rozhovoru s velitelem toho posílení hovoří o tom, že i vojáci nejsou spokojeni s tou interpretací v médiích, čili opět posílají protest a o dementy požádá šéfredaktora Práva i náčelník generálního štábu. Čili není to pravda, je to nepřímá informace, je neseriozní a poškozuje nás v tuto chvíli, nelíbí se mi. Bezmála 360 vojáků v Kuvajtu s největší pravděpodobností doplní i 60 vojenských chemiků. Ve středu o tom rozhodla slovenská vláda a návrh ještě musí schválit Slovenská národní rada. Hovoří slovenský premiér Mikuláš Dzurinda. Mikuláš DZURINDA, premiér Slovenské republiky (zvuková ukázka): Rozhodli jsme, že požádáme Národní radu Slovenské republiky o souhlas s vysláním takovéto specializované jednotky v počtu do 75 vojáků v termínu do 31. prosince tohoto roku. Neposíláme naše vojáky bojovat. I v nótě Spojených států se píše, že nás žádají o specializovanou jednotku, která by řešila důsledky případných použitých zbraní hromadného ničení. Slova premiéra Mikuláše Dzurindy doplnil slovenský ministr obrany Ivan Šimko, který uvedl, že slovenští vojenští chemici by se v budoucnu tak připojili k chemikům českým. Ivan ŠIMKO, slovenský ministr obrany (zvuková ukázka): Je to stejné právní prostředí, které vytvořily české ústavní orgány i pro činnost českých jednotek, které už částečně v Kuvajtu jsou a zčásti tam odcházejí, protože jde o jednotky, které jsou vojensko-technické stejně zaměřené jako jednotka, kterou navrhujeme, abychom vyslali i my, proto po dlouhých konzultacích, které jsou na vojenské i politické úrovni, uvažujeme vážně o tom, že by slovenská jednotka a česká jednotka působily ve společném kontingentu. Slovenský ministr obrany Ivan Šimko. Co ještě, pane ministře, zbývá dopracovat? Odhlédneme-li od toho, že musí být tato účast schválena Slovenskou národní radou, aby spolupráce českých a slovenských chemiků mohla začít nebo už je vše ... V zásadě to rozhodnutí není neočekávané. My jsme na úrovni ministrů obrany i na úrovni náčelníků generálních štábů a našich expertů o této možnosti jednali již delší dobu. Musí být dopracováno ujednání o vytvoření česko-slovenského kontingentu mezi našimi ministerstvy a toto ujednání potom musí projít příslušným schvalovacím procesem v České republice i na Slovensku. Domnívám se, že po konzultacích s politickými stranami v České republice, který tento proces všechny podpořily, takže domnívám se, že to bude víceméně formální záležitost. Kdy obě ministerstva to vypracují? Již jsme začali. Já myslím, že to je otázkou, já nevím, dnů, několika týdnů. K 1. dubnu bychom měli působit v česko-slovenském kontingentu a do té doby tyto formální akty budou všechny připraveny. Když jsme u zatím českého kontingentu v Kuvajtu, tak další deník, Hospodářské noviny napsaly, citujme, že český kontingent v Kuvajtu by potřeboval větší počet speciálních průzkumných vozidel a ještě jednu polní laboratoř a opět citujme doslova: "Podle informací Hospodářských novin se Tvrdík velmi rozčílil nad stavem techniky v Kuvajtu." Rozčílil jste se? Ne, ne, tak to ne. Tak takováto interpretace také není možná. A co ona informace o tom, že je zapotřebí více průzkumných vozidel a ještě jednu polní laboratoř do Kuvajtu? Jsou technické prostředky, které používala 6. polní nemocnice v Afghánistánu. Tyto prostředky byly staženy do České republiky. Jsou to prostředky svým způsobem unikátní. Je tam třeba nejmodernější biologická chemická laboratoř, kterou v tuto chvíli skutečně máme, a tyto prostředky musí být bezprostředně dány k dispozici našemu kontingentu. Čili vše nejlepší, co v tuto chvíli máme při zachování schopností pro obranu České republiky, to je zřejmé, musí se jednat o dva souběžné procesy, tak to nejlepší, co máme, musí být rozděleno a musí být k dispozici našim vojákům v Kuvajtu. Znamená to, že posíláte, pardon, že posíláte onu jednu polní laboratoř teď do Kuvajtu a další větší počet speciálních průzkumných vozidel? Je potřeba říci, že na teritoriu máme k dispozici stacionární zařízení, například tolikrát diskutovaný Těchonín, které mají mnohem větší schopnosti, než to, co jako mobilní zařízení posíláme našim vojákům. Čili lidé nemusí mít obavu, že bychom na vrub naší jednotky ochuzovali bezpečnost České republiky. Ano, doplníme to, co je mobilní. To, co ta jednotka ještě může od nás dostat, tak od nás dostane. Stav techniky v Kuvajtu ale vůbec není špatný a obecně platí, že samozřejmě ve chvíli, kdy některé další prostředky pořídíme, to znamená, já nevím, chemické land rovery či automobily chemické ACHR, tak ve chvíli, kdy je budeme mít, tak je dáme také k dispozici této jednotce. Je potřeba ale říci, že se jedná o úplně nové prostředky, které jsou zaváděny do výzbroje Armády České republiky, že byly minulým kontingentem zkoušeny, to znamená, že to byly unikátní prostředky, třeba v tuto chvíli dispozičně pro polní podmínky pouze v jednom kuse a ty teprve pořizujeme. Jak budou, budou dodány. Co nyní posíláte do Kuvajtu? Například tu inkriminovanou laboratoř, například to, co je diskutováno. Prostě takto, v tuto chvíli velí našemu kontingentu náčelník chemického vojska. Dostal ode mě dva úkoly - zabezpečit republiku, vybavit kontingent. Navrhl mi opatření k lidem a k technice a já jsem mu vyhověl ze sta procent, to je důležité. Počítáte také v souvislosti s tím, že se hovoří o možné válce, tedy což je asi důležité, z hlediska té psychologické náročnosti mise s tím, že by se posílila odborná pomoc přímo na místě nebo je v současnosti dostatečná? A jaká odborná pomoc? Psychologů vzhledem k té náročnosti, psychologické náročnosti mise. Myslím, že schopnosti, které tento kontingent v této oblasti v tuto chvíli má, jsou dostatečné. V případě, že bude velitel kontingentu žádat o posílení, tak se mu ho dostane. Myslím, že atmosféra mezi vojáky je dobrá, neodpovídá tomu, co proběhlo v médiích. Přesto, co se dělo kolem onoho odchodu několika lidí, kteří se rozhodli z Kuvajtu odejít? Pro mě je to zase opět velmi smutná kauza. Já s obdivem sleduji lidi, kteří komentují fungování a stav této jednotky a v Armádě České republiky. Já bych si netroufl hovořit o zemědělství nebo o jaderné energetice, protože tomu nerozumím. Chcete tím říci, že ti, kteří o tom píší, tomu nerozumí? Přesto část některých nebo část výroků, které proběhly médii, tak já považuji za neuvážené nebo dokonce až za hloupé. Je potřeba říci, že jsme měli třeba v minulém kontingentu, když začnu jinak, měli jsme vojáka, který si odvedl svých šest měsíců v těch extrémně složitých klimatických podmínkách. Ve chvíli, kdy vojáci v ochranných prostředcích tam slouží až v padesáti, šedesátistupňových vedrech, že veškerá jejich dispozice pohybu je na místnosti padesát krát padesát, kde jich je společně asi 250, za pár dní 350, prostě ta mise je extrémně náročná, a minule se jeden z našich vojáků po tomto působení vrátil do republiky a vyřešil problémy extrémní náročnosti ve službě tím, že se zastřelil před zraky své rodiny. A já v situaci, kdy mám dostatek připravených a schopných dobrovolníků, po splnění závazků, které na sebe ti vojáci dobrovolně vzali, tak jsem prostě části z nich umožnil návrat do republiky. Já si moc vážím životů lidí a ve chvíli, kdy nepotřebuji úplně všechny a nepotřebuji ty vojáky hnát do extrémů, tak to prostě nedělám. Takto by se zachovala každá demokratická armáda a je vidět, že někteří naši lidé zatím nepochopili ten rozdíl mezi demokratickou armádou a armádou tak, jak ji znají. Kdybych těm vojákům dal rozkaz, tak ho splní, takže tady ta debata je bezpředmětná, nálada v kontingentu je dobrá. Vojáci, kteří odlétají, odlétají z té 9. roty, tak ta je skutečně elitní. Tam o tom není sporu. To je nejlepší jednotka v Alianci ve svém oboru a mám dostatek dalších náhradníků v případě, že by si to situace vyžadovala. Hostem u mikrofonu BBC je ministr obrany České republiky Jaroslav Tvrdík. Krom Kuvajtu a oblasti Balkánu budou čeští vojáci možná v budoucnu působit i v Afghánistánu. Spojené státy americké totiž začátkem roku požádaly Českou republiku o vyslání bojové jednotky o síle zhruba sta mužů do Afghánistánu. První náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek v rozhovoru pro BBC tvrdí, že návrh na vyslání je téměř hotov. Jaroslav ŠKOPEK, první náměstek ministra obrany (zvuková ukázka): Přípravy a vyslání bojové jednotky do Afghánistánu se pracuje, materiál, myslím si, že mohu říci, je připraven a bude předložen vládě ke schválení a později následně bude předložen opět parlamentu. První náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek. Kdy bude celá věc předložena vládě? Vedeme politické konzultace a je zřejmé, že definitivní rozhodnutí přísluší Parlamentu České republiky. Mohli jste sledovat atmosféru, ve které byly vedeny debaty o rozšíření naší účasti a navýšení počtu v Kuvajtu. Zazněla tam řada názorů, které musíme respektovat. Celou situaci v tuto chvíli znovu vyhodnocujeme a v tuto chvíli ... To znamená, že tady zatím není shoda, a proto celý návrh o vyslání bojové jednotky do Afghánistánu vládě nepředkládáte proto, že zatím necítíte v parlamentu dostatečnou podporu? My musíme vycházet z priorit, které má naše země, ale také z priorit, které mají naši spojenci. Jestliže se od doby požadavku na jednotku speciálních sil objevil požadavek s vyšší prioritou, o jednotce speciální se hovoří již delší dobu. Mezitím jste viděli, že proběhla mimořádná diskuse vlády obou dvou komor parlamentu a my jsme mu vyhověli v celém rozsahu, čili ten požadavek byl vysoké priority a my jsme ho velmi rychle dokázali zvládnout způsobem, který lze označit za více než bezprecedentní. Není v tuto chvíli v té nové situaci, ve které jako republika, je armáda, jsme, zvažujeme, jak můžeme dál při vysílání našich vojáků do zahraničí postupovat. Asi se jedná také o odvážný ... Ale zatím jste mi jednoznačně tedy neodpověděl. Opozice tento návrh nepodporuje, proto zatím jej nepředkládáte do vlády? Je zřejmé, že musí návrh být schválen nadpoloviční většinou poslanců a senátorů. Dokud ji nemám zajištěnou, tak s takovýmto návrhem logicky nemůžu přijít. Je to otázka také celkové pozice k naší vojenské angažovanosti a my máme schválenou bezpečnostní a vojenskou strategii. Jsou tam jakési ambice a my musíme zvažovat, jestli už nejsme na její hraně. Jan Zahradil naznačil v rozhovoru pro BBC, že Česká republika si nebude, si musí rozmyslet, kde všude by měli působit její vojáci. Jan ZAHRADIL, místopředseda ODS (zvuková ukázka): Jestliže máme participovat v nějaké mezinárodní operaci, pak si musíme vybrat, která ta operace je pro nás prioritní. Není možné, aby se jednotky české armády angažovaly ve dvou, třech nebo více místech na světě, abychom byli v Kuvajtu, v Iráku, v Afghánistánu, v Bosně. To si myslím, že dost dobře možné není. Hlas opozice, tedy místopředseda Občanské demokratické strany Jan Zahradil. Souhlasíte s těmi argumenty? Není to v rozporu s mojí pozicí a s tím, co jsem před chvilkou říkal. Na druhou stranu ten rozsah bude proti mezinárodnímu terorismu ve světě i u ostatních aliančních partnerů, vyžaduje větší nasazení a my se mu možná v budoucnu budeme muset přizpůsobit, i když to pro nás třeba nebude úplně optimální. Ale jinak v zásadě s ním souhlasím. Zatím jste tedy odložil předložení toho návrhu vyslání stočlenné bojové jednotky do vlády, tedy do Afghánistánu. Nedal jste zatím tento návrh do vlády. Tento materiál je vládě předložen. Vláda přerušila jeho projednání a zkoumá politická stanoviska ostatních partnerů. Pokud by bylo na vás, vojáky byste poslal. Myslíte si, že je to v kapacitě armády, aby bojová jednotka do Afghánistánu šla? Za odbornost, to znamená za připravenost té jednotky jsem připraven nést garanci. Jako člověk odpovědný za tu vojenskou bezpečnostní a zahraničněpolitickou orientaci této země si také hledám svůj postoj v té nové situaci, ve které se nacházíme. Teď k dalším tématům a protože se blíží závěr pořadu, tak to budou témata velmi stručná. Policie skončila vyšetřování dvou velitelů z Afghánistánu, kteří byli obviněni kvůli šikanování vojáků, a vyšetřovatel navrhl, aby velitel 6. polní nemocnice Jindřich Sitta a náčelník štábu Michal Pecha byli obžalováni a postaveni před soud. Překvapila vás tato zpráva? Překvapila a mám na ni prostě jiný názor. Plukovník Sitta i podplukovník Pecha pochybili, o tom není sporu. Dopustili se procesních a procedurálních chyb. Pro vaše posluchače, oni neprovedli nic kriminálního. Jim je vytýkáno, že při udílení kázeňských trestů nedodrželi zcela zřejmé formální procedury a postupy. Není pochybnost o tom, to znamená ... Označil byste toto jednání slovem šikana? Neoznačil. To, co tam bylo, tady není vedena debata o podstatě toho přestupku. Nikdo nezpochybňuje to, že ten trest měl být udělen. Zpochybňuje se to, že nebylo vyhotoveno písemné rozhodnutí a že se vojáci proti tomuto trestu neměli možnost odvolat. Ta situace byla velmi složitá, ta mise byla extrémně náročná. Velitel Sitta podle mého soudu neměl řadu možností, jak rozhodovat. Neměli jsme připravené náhradníky na doplnění tohoto kontingentu a já za ním stojím. Já se domnívám, že musí být potrestán, on sám připouští, že pochybil. Jak potrestán? Ale ten trest by měl být v mé kompetenci. On procedurálně pochybil a ve chvíli, kdy provedla armádní komise kontrolu u této jednotky, tak on přiznal svoji chybu a změnil svůj dosavadní postup. Jak byste ho potrestal? V souladu se zákonem 221 a volil bych jednu ze čtyř možných forem kázeňského trestu a ten v případě, že se to vrátí ke kázeňskému řešení do mé podřízenosti, tak ho prostě uplatním. Ale není to trestný čin kriminálního charakteru. Ta skandalizace mně prostě vadí. Plukovník Sitta je velitel, se kterým já osobně bych do boje šel, lidé za ním prostě stojí. Pro zajímavost ho obviňuje zhruba šest lidí ze 131. Zpravidla to jsou lidé, které on násilím repatrioval do České republiky, protože nezvládli plnění úkolu kontingentu, neměli tam prostě být a takovéto věci se v takto náročných misích prostě stávají. Má být na velitelském místě, jak dokážete ... Já jsem s plukovníkem Sittou shodou okolností hovořil a jsem připraven plukovníka Sittu jmenovat do funkce náčelníka vojskové zdravotnické služby. Má moji důvěru a budu věřit v objektivitu soudního rozhodování a myslím si, že to skutečně do rukou soudu nepatří. Pochybil, má být potrestán, ale není to záležitost kriminální nebo trestněprávní. Teď, abychom si rozuměli, vojenská zdravotnická služba, které velel generál Petráš, tak uvažujete o tom, že do této funkce ... To je jiná pozice, není to náčelník zdravotnické služby, je to náčelník vojskové zdravotnické služby, to znamená výkonná část zdravotnického systému. Takže bude povýšen Jindřich Sitta? Bude jmenován. Až se stane plukovníkem, bude jmenován do funkce, ve které ponese odpovědnost za rozvoj výkonné části zdravotnické služby. A vůbec nepřihlížíte k tomu návrhu policie? Máme presumpci neviny, soud nerozhodl. Jestliže rozhodne, budu k tomu v budoucnu přihlížet. Podle mého názoru obvinění ve srovnání s tím, co ta nemocnice pod jeho vedením vykonala nejenom teď, ale i v minulosti, tak je nesrovnatelné s tím pozitivním efektem. Je to zhruba 99:1, kdybych měl přirovnat ten můj podíl viny. Ale jsem připraven ho potrestat a on připouští svoji chybu, ale nejsou to prostě trestněprávní delikty. Můžete uvést jeden z těch čtyř druhů, které jste označil, že jsou k dispozici, který byste zvolil? Já nebudu předjímat. Počkám na rozhodnutí státního zástupce a případně soudu a podle toho se zachovám. Další téma, policie odložila trestní oznámení, které jste loni v září podal na bývalého náčelníka vojenské zpravodajské služby Andora Šándora a jeho někdejšího náměstka Miroslava Kvašňáka. Ukázalo podle vás toto odložení, že jste neměl pravdu? Je potřeba říci, že jsem to trestní oznámení podal na základě návrhu komise, která byla ustanovena k šetření, a že jsem neměl jinou možnost. Čili nebylo to nějaké mé osobní pohnutí mysli. Ten tým byl pětičlenný a k tomu rozhodnutí dospěla. Kdybych ho nepodal já, tak ho prostě podal předseda komise nebo ho byl povinen podat kdokoliv z příslušníků této komise. Mě na tom šetření trošku překvapuje to, že mě jako navrhovatele policie nebo vyšetřovatel vůbec nevyslechl, nevyslechl ani náčelníka vojenské zpravodajské služby, ani ředitele vojenského zpravodajství. Sám jsem se o tom dověděl z médií a počkám na oficiální vyrozumění. Chcete tím, promiňte, chcete tím říci, že to, co o té věci víte, že ve vás nebudí důvěru, že policie pracovala kvalitně? Ne, to bych neřekl, to bych si nedovolil. Já věřím našemu systému. Promiňte, jestliže někdo podá trestní oznámení ... Já jsem říkal, že mě to překvapuje. ... to se odloží a pak není ani u výslechu a policie jej nekontaktuje. Překvapuje mě to, ale věřím práci naší policie, takže počkám na oficiální vyrozumění a chci se seznámit samozřejmě s tím, co k tomu vyšetřovatele vedlo. Jinak osobně to byla pouze součást celého toho procesu, který byl spojen s tou takzvanou kauzou Srba. Já jsem předložil závěrečnou zprávu celého šetření výboru pro zpravodajskou činnost, předložil jsem výboru pro zpravodajskou činnost i analýzu ve vojenské zpravodajské službě a návrhy na opatření. Tato opatření se průběžně přijímají a výbor pro zpravodajskou činnost jako kompetentní orgán, který má právo být informován, je informován a bere na vědomí opatření, které provádím. Můžete už říci, jaká konkrétní opatření jste učinil? Protože stále jste sliboval i zásadní personální změny ve vojenské rozvědce a dosud se je veřejnost nedozvěděla. Jsou věci, které se pravděpodobně veřejnost o zpravodajských službách nikdy dovídat nebude. Od toho tu právě je ten inkriminovaný výbor a od toho tu je poslanecký tým, který byl zmocněn výborem pro obranu a bezpečnost. Tito lidé se dovídají celý rozsah těch zjištění a návrhů na opatření. Byly provedeny změny ve vnitřní a vnější bezpečnosti vojenského zpravodajství, byla provedena změna režimu řízení, vznikl takzvaný zpravodajský štáb. Službu už neřídím pouze já či náčelník generálního štábu, ale je do ní zapojen první náměstek, první zástupce náčelníka generálního štábu a řada dalších funkcionářů. Jsou nastavovány kontrolní mechanismy ... Můžete uvést, kolik ... ... je připravována novela zákona. ... kolik změn už z toho vypracovaného návrhu bylo provedeno procentuálně, aby veřejnost alespoň věděla, kolik změn už jste uskutečnil? A já myslím, že je potřeba říci, že v tuto chvíli vzniká zcela nová představa podobně jako u reformované Armády České republiky. Vzniká zcela nová představa reformovaného vojenského zpravodajství. Nebudeme mít dvě služby, budeme mít pouze jednu. Dojde k přehodnocení celého stavu a tady se dá hovořit o tom, že nezůstane v zásadě kámen na kameni, čili vše bude nové. Od kdy je ta služba? Již v tuto chvíli jsou přijímána opatření, které můžu uznat v rámci současné legislativy, a já se pokusím potom přesvědčit o správnosti navrhovaného řešení i Parlament České republiky, v jehož kompetenci bude návrh na zřízení jedné zpravodajské služby nebo vojenské zpravodajské služby, včetně příslušných kontrolních mechanismů, jimž přísluší potom rozhodnout. Říká ministr obrany České republiky Jaroslav Tvrdík. Já děkuji za vašich třicet minut věnovaných rozhlasové stanici BBC a někdy na shledanou. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Tvrdík: Sitta trestný čin nespáchal Mladá fronta DNES, 31. 1. 2003, strana 2 - Ministr obrany Jaroslav Tvrdík se včera v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC postavil za někdejšího velitele 6. polní nemocnice Jindřicha Sittu. Velitel, kterého navrhla policie obžalovat ze šikany, podle něho takový trestný čin rozhodně nespáchal. Protože však pochybil, hodlá jej Tvrdík kázeňsky potrestat. Zároveň však oznámil, že ho jmenuje do funkce šéfa vojskové zdravotnické služby. Sitta by tak odpovídal za rozvoj výkonné části vojenského zdravotnictví. Tvrdík však dodal, že k případnému soudnímu rozhodnutí bude přihlížet. Sitta má však ministrovu důvěru a jeho kauza podle Tvrdíka před soud nepatří. Sittu a náčelníka jeho štábu Michala Pechu policie podezírá, že podřízeným ukládali přísné tresty, které odporují zákonům. Policie je obvinila ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a porušování práv a chráněných zájmů vojáků. Tvrdík: Sitta trestný čin nespáchal, kázeňsky ho potrestám PRAHA 30. ledna (ČTK) - Ministr obrany Jaroslav Tvrdík se dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC postavil za někdejšího velitele 6. polní nemocnice Jindřicha Sittu. Velitel, kterého navrhla policie obžalovat z šikany, podle něj takový trestný čin rozhodně nespáchal. Protože ale pochybil, hodlá jej Tvrdík kázeňsky potrestat. Zároveň však oznámil, že ho jmenuje do funkce šéfa vojskové zdravotnické služby. Sitta by tak odpovídal za rozvoj výkonné části vojenského zdravotnictví. Tvrdík však dodal, že k případnému soudnímu rozhodnutí bude přihlížet. Sitta má ministrovu důvěru a jeho kauza podle Tvrdíka před soud nepatří. Plukovník může být potrestán jednou ze čtyř forem kázeňského trestu, ministr však nechtěl specifikovat, kterou z nich použije. Sittu a náčelníka jeho štábu Michala Pechu policie podezírá, že podřízeným ukládali přísné tresty, které odporují zákonům. Policie je obvinila ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a porušování práv a chráněných zájmů vojáků. "Oni neprovedli nic kriminálního. Jim je vytýkáno, že při udělování kázeňských trestů nedodrželi formální procedury a postupy," řekl dnes ministr. Na chování obou velitelů si údajně stěžovali vojáci, kteří s nimi byli v Afghánistánu, Tvrdík dnes podotkl, že tito jednotlivci vesměs misi nezvládli a museli se předčasně vrátit do České republiky. O pochybení obou velitelů podle policie svědčí i kontrolní zprávy armádní inspekce. Policejní rada začal šikanu vojáků v Afghánistánu vyšetřovat počátkem prosince. Podle policie vytvořili v rozporu se zákonem a armádními předpisy vlastní kázeňský řád a na jeho základě ukládali neodpovídající tresty. Pokud je soud uzná vinnými, hrozí každému z nich až tři roky vězení. Sittovi hrozí další obvinění Lidové noviny, 15. 2. 2003, strana 2 - Policie prověřuje podezření z další trestné činnosti spáchané vedením 6. polní nemocnice v rámci jejího několikaměsíčního působení v misi ISAF v Afghánistánu. Tentokrát nejde o šikanu, ale o majetkový delikt, který se týká protizákonného vybudování bazénu a proplacení služební cesty do Pákistánu. "Bez povolení nadřízeného orgánu byl vybudován bazén, a tím došlo k neoprávněnému výdaji ze státního rozpočtu ve výši 186 406 korun," řekl včera LN šéf zvláštního odboru Úřadu finanční kriminality a ochrany státu Martin Hádek. Při proplacení služební cesty "za účelem nákupu potravin" má jít o částku přesahující 170 tisíc korun. Pachatelé za to podle Hádka mohou být stíháni za porušování povinnosti při správě cizího majetku. Podle informací LN je hlavním podezřelým velitel nemocnice Jindřich Sitta. Jemu a náčelníkovi jeho štábu Michalu Pechovi hrozí od konce ledna postavení před soud za šikanu. Policejní rada je navrhl obžalovat ze dvou trestných činů: ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a porušování práv a chráněných zájmů vojáků. Za ně zákon pamatuje odnětím svobody až na tři roky. Rozsáhlý spisový materiál dostal na stůl plzeňský státní zástupce, který si jej prostudoval a vypracoval obžalobu. Poté však uplatnili své pravomoci jeho nadřízení z krajského státního zastupitelství a vyžádali si věc na takzvanou dohledovou prověrku. Názor krajského státního zastupitelství je opačný: velitelé sice předpisy porušili, ale věc by se spíš měla postoupit ke kázeňskému řízení. Obvinění bylo velitelům polní nemocnice sděleno na základě trestního oznámení podaného vojáky, kteří s nim sloužili v Afghánistánu. Podle policie velitelé vytvořili v rozporu se zákonem a armádními předpisy vlastní kázeňský řád a na jeho základě pak prý ukládali nepřiměřené tresty. O pochybení obou armádních šéfů svědčí i kontrolní zprávy armádní inspekce. Vojáci měli hovořit i o tom, že Sitta například nařizoval mimořádné služby. Jeden z lékařů v rámci údajně nezákonných pokynů musel sbírat kameny v autoparku. To Sitta ve sdělovacích prostředcích jednoznačně popřel, stejně jako celé obvinění. Za něj se postavil i ministr obrany Jaroslav Tvrdík, který například v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC prohlásil, že Sitta rozhodně takový trestný čin nespáchal. Šestá polní nemocnice pod Sittovým velením působila v Afghánistánu od dubna do října 2002. Podle armádních statistik provedla za tuto dobu přes třináct tisíc ošetření, ve většině případů šlo o zraněné nebo nemocné místní obyvatele. Hospitalizováno bylo 406 příslušníků mezinárodní mise ISAF a 383 Afghánců. Nemocnice provedla přes sedm stovek rentgenologických a sonografických vyšetření a kolem čtyř tisíc mikrobiologických vyšetření. Náčelník armádního generálního štábu Pavel Štefka opakovaně prohlásil, že 6. polní nemocnice bude k 1. dubnu opět připravena vyrazit na zahraniční misi. Předběžně se s ní počítá v oblasti Perského zálivu. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
