| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 29. ledna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Rudolf Schuster | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Za nejvýraznější Havlovu pomoc česko-slovenským vztahům označil Rudolf Schuster loňské přizvání Bratislavy do Severoatlantické aliance.
Přepis rozhovoru Když se Václav Havel stal začátkem roku 1993 prezidentem České republiky, jeho první zahraniční cesta vedla v březnu na Slovensko. Když se začalo druhé funkční období Václava Havla ve funkci českého prezidenta blížit ke konci, Havel slíbil: Václav HAVEL, prezident České republiky (zvuková ukázka): Zcela poslední má cesta do zahraničí opravdu povede do Bratislavy, která je opravdu dnes zahraničí. Ve funkci českého prezidenta navštívil Václav Havel Slovensko jedenáctkrát. Když se slovenský prezident Rudolf Schuster dozvěděl, že i poslední Havlova cesta ve funkci prezidenta povede na Slovensko, komentoval to slovy: "Nic jiného jsem nečekal." Ke vztahům s českými politiky a konkrétně s Václavem Havlem Rudolf Schuster uvádí: Rudolf SCHUSTER, prezident Slovenské republiky (zvuková ukázka): Osobně velmi dobré vztahy s panem prezidentem Havlem, kterého si velmi vážím, který právě v těch kritických chvílích sehrál velmi důležitou úlohu ještě v rámci Československa. Slovenský prezident Rudolf Schuster. Nejen o poslední cestě Václava Havla ve funkci českého prezidenta bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, ne jinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšími mikrofonu usedl prezident Slovenské republiky Rudolf Schuster. Vítejte v bratislavském studiu BBC, vítejte v pořadu Interview BBC. Hezký dobrý den. Dobrý den. Dvacátý devátý leden 2003 bude v prezidentském životopise Václava Havla zapsán jako den poslední zahraniční cesty, cesty na Slovensko. Před prezidentským palácem, kam se teď můžeme ze záznamu vypravit, se Václavu Havlovi dostalo vřelého přijetí slovenským prezidentem Rudolfem Schusterem a jeho ženou. Pane prezidente Schustere, krom toho, že návštěva Václava Havla na Slovensku byla jeho návštěvou v prezidentské funkci poslední, v čem se lišila od těch vašich předchozích setkání? Já si myslím, že se příliš nelišila v ničem, my jsme se seznámili v těžkých chvílích, když se, jak se říká, lámal chléb na Slovensku v 1990, ale já jsem, jak víte, jsem se s ním setkal, když byl zvolen za prezidenta Československé republiky ještě v prosinci, já jako předseda Národní rady. Já si myslím, že je skoro smutné pro mě, že pan prezident Havel odchází, ale neodchází navždy, protože já si myslím, že bude mít víc času i na soukromé návštěvy, které mi slíbil a teď se budou moci uskutečnit. Česká i slovenská veřejnost mohly sledovat, že vaše vztahy s Václavem Havlem se prohloubily do hlubokého přátelství po vaší vážné nemoci a kritickém stavu, v němž jste byl převezen do Innsbrucku. Do jakého okamžiku byste vy osobně položil začátek vzniku velkého přátelství Havel - Schuster? Já si myslím, že to bylo od prvního momentu. Možná se to zdá, že na začátku byla tato setkání z jeho strany opatrná, ale já jsem od prvního momentu vycítil, že je to člověk, který vytrpěl mnoho, ale na druhé straně je člověk citlivý a vnímavý, který má cit pro spravedlivost, který nemění své názory ze dne na den. A tak, jak jsem ho poznal, tak jsem se s ním dnes setkal jako na poslední oficiální návštěvě. Kdy jste vnímal, že vstupuji do vaší řeči, ostražitost Václava Havla při vašich prvních setkáních, v čem spočívala? Já si myslím, že mnoho lidí v čase revoluce se ukázali jako velcí bojovníci, kteří chtěli vytěžit z revoluce. On byl /nesrozumitelné/ v tom, že říkal, že je třeba rozeznávat bývalých komunistů, jakým způsobem se chovají i dnes a preferovat věci, ne odsuzovat hromadně, anebo všeobecně. A když byly ty útoky u nás na Slovensku, byl to jediný tehdy prezident, který upozorňoval: "Neunáhlujte se, posuzujte, prověřujte, ale nesuďte předčasně." Václav Havel si tedy prověřoval i Rudolfa Schustera jako vysokého funkcionáře Komunistické strany Slovenska? Ne, vysoký funkcionář komunistické strany, to vás musím opravit, já jsem vždy pracoval v národních výborech. Jako předseda KNV stal jsem se členem ÚV KSS, ale to neznamená, že já jsem byl profesionální funkcionář, a to si mnoho lidí plete. A on, když jsme se setkávali i na Pražském hradě, když skutečně se sám hledal na Hradě, když začal úpravy a já jsem za ním chodíval jako předseda Národní rady, tehdy jsem viděl, že má duši, že má silné srdce a tlumil, proto se revoluce něžná stala skutečně něžnou, tam má on velké zásluhy a teď historie to posoudí. Když by on podlehl tím novým vlivem lidí, kteří toužili po moci, tak možná by to dopadlo v Československu trochu jinak. A právě to jsem si všiml u něho, proč si on vybral za předsedu vlády Čalfu, který byl též bývalý komunista, ministr federální a dokonce předseda strany a já nevím, co všechno, a vybral si ho a vybral si dobře, byl zkušený, protože ten přechod převzít vládu, převzít prezidentskou funkci bez toho vědět, co to obnáší, tak to jsem považoval za velkorysost, ale i moudrost prezidenta Havla. A dneska je on tím prezidentem, který má zvuk v Evropě i ve světě. Přesto tam, když se bavíme o vztahu Václava Havla ke komunistům, ať těm předlistopadovým, anebo stávajícím, především na české politické scéně vyčítá Komunistická strana Čech a Moravy to, že Václav Havel ji ostrakizoval, že ji bojkotoval. Měl jste pro tento Havlův postoj pochopení? Já si myslím, když bych byl na jeho místě, tak bych to podobně chápal, on trpěl, on byl ten, který byl pronásledovaný, byl vězněný, a proto mu to nezazlívám ... Ale s těmi bývalými ... Ale tito komunisti se distancovali od té minulosti, tito komunisti jsou už jinými. A na Slovensku někteří se ještě hlásí k té minulosti, v tom dávám zapravdu Havlovi, jak by se za to ospravedlnili a řekli: "Vážení, my se k tomu nehlásíme, my chceme jít tou cestou demokratickou jako komunisti," je to něco jiného. To je rozdílný pohled na věci. Já jsem též zpočátku měl obavy, jak se bude chovat po revoluci, a myslím si, že právě v tom byla jeho moudrost, že nezařazoval všechny do jednoho pytle, jak se hovoří, ale chtěl vědět kdo jaký byl a jaký teď bude. A v tom jsme se my našli a uměl pochopit, že tak jako on a já, když jsem něco slíbil, jsem to dodržel. Tedy v každém případě podle vás dělal Václav Havel dobře, protože tím, že se komunisté neomluvili, tak si zasloužili onu politickou izolaci? Já bych nechtěl porovnávat komunisty v České republice s komunisty na Slovensku. Je třeba pochopit, že se sociálními problémy, s kterými musíme projít reformami, oni získávají na bodech, častokrát je i chybami těch stran, které se vydávají, jakože jsou povolaní jako demokrati, vést tuto zemi za každou cenu, zda dělají dobře či zle. To je třeba rozeznat. Tady je barometr to, jak oni rostou, rostou nejen s chybami těch, kteří vedou tuto zemi. V prezidentské funkci jste se setkal s mnoha prezidenty. V čem podle Rudolfa Schustera spočívala odlišnost Václava Havla od všech dalších prezidentů? Já musím říci, že především v tom, že zůstal věrný svým zásadám a byl vždy jakýmsi prezidentem-filozofem. On vždy přišel s nějakou myšlenkou, kteří potom ti ostatní převzali. Vezměte si jen jeho vystoupení, které bylo rozhodující zde v Bratislavě na tom setkání, na té konferenci, kde byl i známý politolog Březinský, s kterým jsme se potom setkali na ulici při pivě s panem prezidentem Havlem a kdy toto vystoupení považoval za historické. A musím otevřeně říci, že to, co on tehdy řekl, ale přitom analyticky, to by si nebyl troufnul žádný prezident v Evropě. A nastalo to, co on předpověděl. Na co jste měl s Václavem Havlem při svých setkáváních nejodlišnější názory? No, já si myslím, že odlišnosti v té pragmatičnosti, možná ... nebo on je, bych řekl, trošku odlišný ode mě v tom ... Vy jste větší pragmatik? Ne, pragmatik s tím, že jsem vycházel z těch národních výborů, z toho života fabrického, jen v tom jsme se odlišovali. On zase měl tu vizi, řekněme, jinou, než jsem měl já, ale v pragmatičnosti takové každodenní. Však nakonec já jsem v té politice působil a ty zkušenosti se uplatňovaly i potom. Ale v tom si myslím, že v těch zásadních věcech jsme se neodlišovali, pokud jde o směřování, naše směřování do NATO, EU, tam jsme byli jednotní. Václav Havel při své poslední zahraniční návštěvě ve funkci prezidenta, tedy při návštěvě Slovenska, obdržel od slovenského prezidenta Rudolfa Schustera nejvyšší slovenské státní vyznamenání. Po jeho převzetí Václav Havel uvedl: Václav HAVEL, prezident České republiky (zvuková ukázka): Děkuji za toto nejvyšší slovenské vyznamenání. Já si ho mimořádně vážím, protože vím, že nejde pouze o jakési zdvořilostní, protokolární, ceremoniální gesto, ale že je tím vyjádřeno cosi hlubšího. Děkuji, děkuji, jsem tím dojat. Tolik slova Václava Havla poté, co od slovenského prezidenta Rudolfa Schustera převzal nejvyšší slovenské státní vyznamenání. Vy jste, pane prezidente, při udělení vyznamenání Václavu Havlovi uvedl, že se zasloužil velkou měrou o úroveň československých vztahů. Který okamžik byste zmínil jako zásadní, kdy se Václav Havel nejvíc zasloužil o zkvalitnění československých vztahů? Já si myslím, to začalo, když jsme se setkali v březnu 1990 na Bratislavském hradě, když přišel jako prezident a tehdy začal mnohé prvky, které se potom uplatňovaly ve čtyřce. Byl při zrodě. Potom při těch konkrétních jednáních, které jsme spolu měli pro vstup do NATO, přece on byl takovým motorem podpory Slovenska, přijetí Slovenska do NATO. To, co slíbil, nakonec splnil. Stalo se to, že pod jeho vlivem i NATO zasedalo v Praze minulý rok a byla to právě Praha, která nás prostě, jako přes Prahou jsme dostali pozvánku do NATO. Myslíte ale, že vždy Slováci Václavu Havlovi rozuměli? Připomeňme jeho návštěvy na začátku devadesátých let, víte asi, kterou konkrétně mám na mysli, rok 1991, házení vajíček po Václavu Havlovi, a pak další konfliktní situace, kdy na Slovensku byl premiérem Vladimír Mečiar, kde Slovensko žádalo oficiální omluvu od Václava Havla. Podívejte se, ani já nemám stále rovnou pozici ani na Slovensku, ani v České republice. To jsou názory politiků stran, byla to hlavně národní strana, která, samozřejmě HZDS v tomto čase měla jiný názor, vyčítali mu například, že se zbrojní průmysl pod jeho vlivem zastavil na Slovensku a podobné věci. Co já vím, že to celkem tak nebylo, ale víte dobře, když byla snaha o osamostatnění, že se musel hledat nějaký viník. Ale já jsem přesvědčen, že to prezident Havel nebyl, že naopak byl to on, který nás spojoval, který nás podporoval a jsou i rozdíly v přijetí, když jsme byli například v Košicích při jeho předposlední návštěvě, když jsem řekl, že uděláme tiskovku na hlavní ulici a se /nesrozumitelné/ z prezidentské kanceláře z pražské strany, že: "Tiskovku na ulici? To nemůže být, nechejte to na mně, já zaručuji, že to bude dobré." A prezident Havel se usmál, je to historická a myslím si jediná a už víc taková tiskovka na hlavní ulici nikde ve světě nebude, ale v Košicích byla. Tam bylo několik tisíc lidí a aplaudovali. Václav Havel věnoval rozpadu Československa podstatnou část svého novoročního projevu. Připomeňme si, jak po deseti letech Václav Havel hodnotil dobu, kdy československá vyjednávání vedla k rozpadu federace. Václav HAVEL, prezident České republiky (zvuková ukázka): Problém československého soužití jsme se tehdy pokoušeli horečně a občas možná i naivně či neobratně řešit, přičemž jsme zřejmě všichni podléhali iluzi, že jde o čistě technický úkol, tj. lepší přerozdělení kompetencí. Tolik slova z novoročního projevu Václava Havla. Myslíte si, že to byl hlavní důvod nebo příčina toho, proč se nepodařilo federaci udržet? Já si myslím, že na tuto věc máme stejný názor s prezidentem Havlem, protože já jsem přišel z Kanady, kde jsem viděl, jak Quebeck se snažil osamostatnit a vždy to bylo referendum. Já jsem přesvědčený, že by se to bylo stalo tak či tak, ale tak jako prezident Havel řekl, já jsem to jistě tvrdil, čím bude větší odstup od rozdělení, tím si budeme bližší a tím si budeme vzácnější a začneme si uvědomovat, že se navzájem potřebujeme a že je to jen výhoda, když budeme spolupracovat. A to se naplňuje a to i prezident Havel potvrdil. Kdy podle slovenského prezidenta Rudolfa Schustera ukázalo Slovensko Václavu Havlovi v uplynulých třinácti letech svoji odvrácenou tvář? No, musím říci, že byly problémy i podle toho, kdo stál v čele státu. Cítil jste se jako Slovák, když jste se setkal s Václavem Havlem naposledy ve funkci prezidenta, protože Václavu Havlovi 2. února končí mandát, že jste měl jako Slovák potřebu se za něco Havlovi omluvit? Ne. My dva máme takové korektní vztahy ... Ale jako představitel státu? Ani jako představitel státu. Já si nemyslím, že by on byl ublížil Slovákům, protože ta doba, v které jsme se my vyvíjeli a navzájem jsme se poznávali a pan prezident Havel též jako prezident nepřišel hotový s poznáním věci, já si dobře pamatuji na začátky na Pražském hradě, jak to vypadalo, já jsem se někdy usmíval, ale ... Nad čím? No, nad tím, že měl ty různé poradce, kteří se též vytříbili ... Jmenoval byste? No, tak já nebudu jména vzpomínat, oni už tam nejsou, ale bylo to zpočátku, že lidi, kteří tam měli přijít hotoví, ti tam přišli jako noví a šli s ním. Jenže prezident Havel měl jasnou vizi od začátku, té se držel a ti lidi při něm vyrostli též. Takže dneska posuzovat, jak to bylo tehdy, to jsou všichni ti generálové po bitvě, protože tehdy být generálem, když bitva začíná, a on byl generálem tehdy, protože se jeho vize potvrdila a všechno to směřování, co on začal a my jsme trošku odbočili a vrátili jsme se k tomu, on nám znovu k tomu pomohl. Takže já si myslím, v této věci je třeba být korektní a zda se někomu na Slovensku líbí, anebo nelíbí, vím, že mnozí nebudou souhlasit, ale já to povídám z vlastního poznání, já jsem byl při tom. Další téma česko-slovenské vztahy, jejich budoucnost. Začněme jedním citátem Václava Havla, opět pochází z jeho posledního novoročního projevu, který pronesl 1. ledna 2003. Václav HAVEL, prezident České republiky (zvuková ukázka): Češi a Slováci jsou si dnes možná bližší než kdy dosud, není mezi nimi žádná vzájemná trpkost, spojují je společné cíle. Účastnit se naplno světových i evropských integračních procesů a ve vlastním zájmu se postupně zříkat něčeho ze suverenity vlastního státu ve prospěch svého rostoucího vlivu na život celků daleko větších a mocnějších. Žijeme ve skrze propojeném světě a držíme se, Češi a Slováci, za ruce při svém pohybu po tomto novém terénu, a to je samozřejmě nejdůležitější. Slova Václava Havla z jeho novoročního projevu. Kdy by se podle slovenského prezidenta Rudolfa Schustera mohli Češi a Slováci, jak obrazně říká Václav Havel, mohli držet za ruce ještě pevněji? Já si myslím, že my jsme to už udělali teď, ale ještě pevnější to bude, až vstoupíme do Evropské unie. Je jen logické, že prezident Havel, když se prosazovala čtyřka, že v budoucnosti se budeme potřebovat, navzájem víc podporovat jako teďka, ta konkurence v Evropské unii bude mnohem větší. A kromě toho jsou to příklady ze severu, ale i ze střední Evropy, že ty menší krajiny se spojují, a to nejen proto, aby se spojily proti někomu, aby vytvořily jakýsi blok proti těm ostatním, ale vytvářejí společenstvo, anebo kooperaci mezi sebou, aby se uměly lépe prosadit v Evropské unii. Že se někteří začínají bát této čtyřky, že to dobře funguje, to je jen důkaz toho, že má to význam. Bavili jste se také s Václavem Havlem při vašem posledním prezidentském setkání o dluzích, co se nepodařilo v česko-slovenských vztazích zatím? No, samozřejmě jsme o některých věcech mluvili, které jsme spolu začali, například romská problematika, nad kterou jsme převzali patronát. To se nepodařilo? Ne, ne, ale my jsme to začali, Evropská unie to velmi přivítala, a tak jsme se dohodli, ať pokračují místopředsedové vlády, my jsme ten základ vytvořili, já samozřejmě ještě budu pokračovat v tom, místopředseda vlády Csáky a místopředseda vlády pan Rychetský, aby se, je to silnější vliv, víc nám věří, když jsme spolu a pokud jeden stát se prosazuje a je to nyní důvěrnější, když se společně postupuje a prosazuje. Tedy větší spolupráce obou států ještě v oblasti romské problematiky ... Samozřejmě, já si myslím, že je tu několik oblastí, kde bychom měli, některé příkladové věci bychom mohli uvést, například energetiku, kdysi Škodovka a naše prostě fabriky, které vyrábí kotle, tlumiče, spoluvytváříme aktivity v Číně, v Brazílii a já sám prosazuji tyto věci, to, co my nevyrábíme, a vyrábí v České republice a můžeme být společní účastníci. A to jen znovu ukazuje, že jsme blízko sebe a že si navzájem pomáháme, přitom obě dvě strany mají z toho výhodu. Co projekt Společné nebe, tedy společná ostraha českého a slovenského vzdušného prostoru? Ještě před jednáním Severoatlantické aliance se o tomto projektu hodně mluvilo v souvislosti s tím, že Česká republika zrušila svůj první tender na výběr nadzvukových letounů, a po summitu Aliance v Praze, jako by toto téma usnulo. Já jsem to první podporoval, budu to podporovat, protože je to výhodně pro obě dvě strany. Koneckonců ... Nepřijde vám ale, že po summitu se o tomto tématu hovoří daleko méně než před summitem a neusnulo? To je jen otázka času a bude se znovu o tom mluvit. Já nechci říkat, s kým jsem na toto téma mluvil z americké strany, a to nemůžu přivítat ... Ten projekt podle vašich informací má podporu Američanů? Tak já nechci zatím konkrétně říkat, protože to byla konzultace. Já si myslím, všechno, co je výhodné ekonomicky, ale i strategicky, vždyť ti piloti jsou všichni odchovanci ještě z Košic z té letecké akademie a i v tom bychom se měli rozmýšlet, na co budovat dvě vysoké letecké školy, v České republice, na Slovensku, když tu je hotová a za lacinější peníz, můžeme se dohodnout, že tu se vyškolí, tam budou prakticky dělat letecké zkoušky a tak dále. Kdy je podle vás reálné, aby projekt ochrany, tedy projekt nazvaný Společné nebe, vstoupil v platnost? Nejdřív se musíme stát členy, zatím jsme nerovnými partnery, my jsme dostali pozvánku, nejsme ratifikovaným členem. To znamená, až se staneme rovnocennými členy, tak tehdy se toto stane bližším programem, i jiné věci, o kterých zatím se nemluví nebo ještě tu důvěru celkem nemáme. O česko-slovenské spolupráci se právě v těchto hodinách hovoří v souvislosti s možným útokem proti Iráku. Slovenská vláda rozhodla, že vyhoví americké straně a ministr obrany Ivan Šimko doslova k rozhodnutí o vyslání slovenských vojáků, zhruba sedmdesáti chemiků, doslova uvedl: Ivan ŠIMKO, slovenský ministr obrany (zvuková ukázka): Je to rovněž právní prostředí, které vytvořily české ústavní orgány i pro činnost českých jednotek, které už zčásti v Kuvajtu jsou a zčásti tam odcházejí, protože jde o jednotky, které jsou vojensko-technicky stejně zaměřené jako jednotka, kterou navrhujeme, abychom vyslali i my. Proto po dlouhých konzultacích, které jsou na vojenské i politické úrovni, uvažujeme vážně o tom, že by slovenská jednotka a česká jednotka působily ve společném kontingentu. Slova slovenského ministra obrany Ivana Šimka. Má rozhodnutí slovenské vlády, o němž jste se před chvílí dozvěděl, vaši podporu? Samozřejmě, já jsem to už konzultoval těsně před příchodem pana prezidenta Havla. Nakonec nic nového se neděje, byli jsme tam spolu jako ještě Československo v Perském zálivu, takže se vracíme spolu teďka osamostatněni, ale jako jednotka budeme působit spolu. Zase je to jen výhoda, tady vidíte další příklad, když budeme spolupůsobit, že budeme i navzájem se podporovat, budeme umět mnohé věci vzájemně využívat i v budoucí spolupráci v oblasti ozbrojených sil všeobecně. Nemyslíte ovšem, že ať již Česká republika nebo Slovensko příliš uspěchaly situaci kolem Iráku, když stály ještě, ta nejdůležitější část jednání se vede před Radou bezpečnosti OSN? Podívejte se, my musíme se chovat jako člen, když jsme se předtím chovali, když byla kosovská krize a my jsme ještě byli daleko od NATO a chovali jsme se tak. Teď jsme dostali pozvánku v Praze. Česká republika je členem. Já si myslím, že je to jen příprava, to není ještě rozhodnutí, ale jak se hlásíme ke spojencům, tak měli bychom být spojenci v časech těžkých i v čase, když nám je dobře a nemáme starosti. Je nutné být spojencem za každou cenu? Ne za každou cenu, rozvážně, ale musíme umět se rozhodnout v pravý čas a nedělat politiku, když se nám to hodí, tak jsme tam, když se nám to hodí, tak se hlásíme někde jinde. Dvojtvárnost se v politice a hlavně v mezinárodní politice nevyplácí. Máte obavy z případného útoku na Irák? Samozřejmě, že mám obavy, nikdo nechce vojnu. Ale až se potvrdí věci, o kterých se hovoří, tak, myslím, potom to bude stát v jedné rovině. Byl bych rád, kdyby Rada bezpečnosti OSN toto rozhodnutí sama přijala, když se potvrdí tato podezření, o kterých mluvíme, anebo slyšíme, ale jak se to nestane a Spojené státy mají důkazy, musíme věřit, ale nemusíme, ale z přesvědčení věříme Spojeným státům americkým, které toto rozhodnutí, když přijmou, mají jistě důkazy. Tedy vyslání sedmdesáti slovenských vojáků do Kuvajtu a spolupráce s českými vojáky, s českou protichemickou jednotkou podle vás ukazuje na dobrou spolupráci a opět prohloubení spolupráce mezi českou a slovenskou armádou a na to, že obě země jsou dobrými spojenci v Alianci? Rozhodně to jen potvrzuje. Jsme v mírových misích spolu, nakonec toto dokazuje, že máme k sobě blízko, byli jsme spolu a teď úzce spolupracujeme, což se prokazuje i na mezinárodním poli, já to jen vítám. Když byl Václav Havel naposledy v Bratislavě, tedy dnes jeho poslední schůzka, tak jste se dotkli i dění v České republice. Václav Havel doslova řekl, že vás informoval o dění v České republice a ještě poznamenal: Václav HAVEL, prezident České republiky (zvuková ukázka): Já se přiznávám, že jsem trošku nervózní z toho průběhu těchto jednání, nicméně věřím, že dříve či později Česká republika prezidenta mít bude a nebude-li ho mít nějaký čas, nebude to znamenat žádnou osudovou katastrofu, i když to bude nepraktické a mrzuté. Václav Havel hovořil o výběru svého nástupce, který stále ještě není, protože se v České republice uskutečnily dvě neúspěšné volby prezidenta. Sledoval jste ty volby prezidentské v Česku? Samozřejmě, že jsem je sledoval, zajímá mě to, kdo bude mým partnerem ještě po zbývající období. Překvapilo vás to, že česká politická elita nebyla schopna po dvou volbách najít nástupce Václava Havla? Trochu mě to překvapilo, ale nemám právo do toho hovořit a nemíním se, do těchto věcí se nebudu míchat, to je výsostná věc parlamentu a Senátu. Ale někdy je to tak, že vlastní strana vás nemusí podpořit. Já bych se vrátil do roku 1998 ... Tím naznačujete sociální demokracii, ať už vyhořeli dva kandidáti? Nenaznačuji, ale je to nakonec jasné. Já nemám právo se do toho míchat. Já se dívám zvenku a byl bych rád, aby ten prezident co nejdříve byl, ale není to na mně, abych já rozhodl, kdy to bude, anebo nebude. Ale já se chci vrátit k naší situaci, abych trošku tu analogii přirovnal. My jsme už byli bez prezidenta též. Poměrně dlouhou dobu. Dlouhou dobu. A druhý moment, v roce 1998 jsme vyhráli volby, tedy tehdejší opozice, též byly tendence, že zvolme si rychle prezidenta v tomto parlamentě a hned prezident může fungovat a tak dále. Já jsem byl tehdy jako jeden koaliční partner, já jsem řekl: "Já tedy, když budu kandidovat, budu kandidovat jen v přímých volbách," poprvé nedůvěřuji vlastním partnerům v parlamentě, a to bylo všeobecně známé. A podruhé teď máme šanci rozhodnout o přímých volbách a určitě většina občanů to podporuje. Stalo se a máme pokoj. Nemusíme se bát, že tu nebude prezident. A já si myslím, že i v České republice k tomu dojde. Je pouze otázka času, když to nebude teď, bude to při dalším funkčním období. Když, velmi stručně vám položím ještě dvě otázky, otázka první, myslíte si, že to zemi příliš poškozuje, a Slovensko s tím má zkušenosti, když země nemá prezidenta a co se může stát České republice? Je to pravda, nás tehdy tak s rezervou posuzovali, čekali, co se vyvine na Slovensku, nebylo to dobré období bez ohledu na to, kdo vládl. To je vždy taková neúplná republika, bych řekl, s tím vedením, kompetence se dělí, vzniká taková dvojkolejnost. Předseda parlamentu, předseda vlády, podepisuje se jako předseda vlády jako zastupující prezident. A totéž čeká asi Českou republiku? A ještě do zahraničí to nevrhá dobré světlo. Je to takové období čekání toho zahraničí, co bude. A nezávidím tedy České republice, kdo nastoupí po prezidentovi Havlovi za prezidenta. Ale to už je vnitřní věc, do toho se nemíchám. Já samozřejmě přivítám každého zvoleného prezidenta rovněž mile jako předtím pana prezidenta Havla a těším se, že první návštěva prezidenta České republiky bude na Slovensku. Říká slovenský prezident Rudolf Schuster, který byl hostem Interview BBC. Já děkuji za toto setkání. Těším se opět někdy příště a věřím, že budete přicházet k mikrofonu BBC. Ještě jednou díky za vašich třicet minut. Na shledanou. Děkuji i já, pozdravuji všechny posluchače. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:12 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
