| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 27. ledna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Jan Zahradil | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jan Zahradil uvedl, že Evropa by měla ve věci případného vojenského zásahu proti Iráku postupovat v souladu se Spojenými státy.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Premiér a předseda České strany sociálně demokratické Vladimír Špidla míní, že by se Parlament České republiky měl ještě jednou pokusit zvolit nového prezidenta. Nejdříve je však podle Špidly nutné najít obecně přijatelného kandidáta. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): My se zabýváme tím, jak vyřešit situaci, která je v České republice, to znamená, že je třeba najít průřezového kandidáta pro volbu prezidenta republiky, protože se ukázalo, že strategie, obecně strategie ostře stranicky formulovaných kandidátů nevede k cíli, z tohoto hlediska je chybná. Říká předseda sociálních demokratů a premiér Vladimír Špidla. Občanská demokratická strana se nevzdává svého kandidáta Václava Klause. Klaus již po druhé neúspěšné volbě prohlásil, že je připraven jít do dalších prezidentských voleb. Václav KLAUS, kandidát na prezidenta republiky, čestný předseda ODS (zvuková ukázka): Jsem připraven zúčastnit se dalších kol tohoto klání, ať už to bude pokračování volby nepřímé, tedy volby v tomto shromáždění nebo ať to bude ve volbě přímé, kdy svěříme vyřešení tohoto nelehkého rébusu všem občanům České republiky. Prezidentský kandidát Občanské demokratické strany Václav Klaus. Nejen o hledání nástupce Václava Havla bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, ne jinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl místopředseda Občanské demokratické strany, poslanec Jan Zahradil. Vítejte v BBC, hezký, dobrý den. Dobrý večer. Vy jste byl ještě přednedávnem také stínovým ministrem zahraničí Občanské demokratické strany, co děláte pro to, abyste jím byl opět? Já samozřejmě hovořím s panem Topolánkem o tom, jak by mohly vypadat nominace do jím sestavované stínové vlády, nicméně poslední slovo bude mít on. Dal vám už slovo, že je velmi pravděpodobné, že budete opět stínovým ministrem zahraničí? Já jsem od něj žádné slovo v tomto směru nevyžadoval, já jsem ho pouze informoval, že o tuto funkci mám zájem i v nové stínové vládě ODS. A je samozřejmě na něm, co s tímto mým zájmem udělá. Já předpokládám, že, ale nechci předbíhat událostem, předpokládám, že ta nominace by měla dopadnout v můj prospěch. Jak by se změnil Jan Zahradil jako stínový ministr zahraničí ve stínové vládě Mirka Topolánka od Jana Zahradila ve stínové vládě Václava Klause? Došlo by k nějaké proměně? Myslím, že k žádné zásadní proměně by nedošlo, myslím si, že názory ODS na zahraniční politiku a třeba i na evropskou integraci, které jsem v minulých letech formuloval, jsou jasné a konzistentní. V tomto směru není asi důvod k nějaké razantní změně politiky. Nezměnila by se akcentace nějakých jiných zahraničně-politických témat? Já jsem přesvědčen, že určitě v souvislosti s vývojem evropské integrace, s tím, co se nám v poslední době objevuje v evropsko-amerických vztazích, a i s tím, že tady hrozí ona krize nebo konflikt okolo Iráku, je zapotřebí se zabývat budoucností evropsko-amerických vztahů. To samozřejmě je pro ODS silné téma, je to téma, kterým jsme se vždy zabývali. Myslím si, že ta atlantická orientace ODS je obecně známá. Hovořil jste o euroatlantických vztazích a zároveň o krizi kolem Iráku. Odhad Jana Zahradila jako pravděpodobného stínového ministra zahraničí Občanské demokratické strany, krize kolem Iráku může prohloubit propast mezi euroatlantickými vazbami? Doufám, že k žádné prohloubené propasti nedojde. Je nicméně pravda, že některé evropské státy, tak jak postupuje evropská integrace, vidí jakousi šanci tady realizovat své vlastní zájmy v té rozšířené a, jak oni doufají, prohloubené Evropské unii, mají zřejmě dojem, že je zapotřebí, aby Evropa vytvářela jakousi korekci nebo protiváhu Americe. Já ten dojem nemám, já myslím, že Evropa by měla postupovat spíše v jakémsi souladu se Spojenými státy, než aby jim vytvářela protiváhu. Narážíte na postoj Francie a Německa, jednoznačný postoj ke krizi kolem Iráku a k možnému případnému vojenskému útoku? Částečně na něj samozřejmě narážím, na druhé straně se domnívám, že pokud by k tomu konfliktu nebo k tomu zásahu v Iráku přece jenom došlo, tak že především Francie bude chtít být aktivně účastna v této operaci. Nedovedu si představit, že země, která je jadernou velmocí a která si dělá ambice být jedním ze spolutvůrců evropské zahraniční politiky, by v takové situaci mohla stát stranou. Takže to, co dnes říkají němečtí a francouzští představitelé, já považuji více méně za rétorická gesta vůči Spojeným státům. V každém případě podle vás doba může ukázat, že stanoviska Německa, Francie a Spojených států si budou blíže, než se mohou jevit nyní. O Německu nejsem tak zcela přesvědčen, ale jsem přesvědčen, že v případě skutečně ozbrojeného konfliktu nebo operace na iráckém území si lze jen velmi těžko představit, že by se především Francie tvářila, jako že se nic neděje, že by se nějakým způsobem v této věci neangažovala. Které stanovisko, co se týče případného vojenského útoku na Irák, je Janu Zahradilovi bližší? Můžete si vybrat, Spojené státy americké, Německo či Francie. Já v této věci mám celkem jasno, myslím si, že Česká republika, a tady teď nehovořím jenom o ODS, ale v podstatě celá politická scéna České republiky, tedy demokratická politická scéna, vyhověla přání Vlády Spojených států, byť to podmínila určitými okolnostmi, já myslím, že tím jsme dali jasně najevo, že ta argumentace nebezpečí iráckého režimu je nám skutečně v tuto chvíli bližší, že jsme ochotni se za určitých okolností podílet na té operaci i bez mandátu rady bezpečnosti. O tom bezesporu ještě v následujícím Interview BBC, respektive jeho další části, bude řeč. Více než pětatřicet minut četl v pondělí šéf zbrojních inspektorů Organizace spojených národů Hans Blix před Radou bezpečnosti OSN zprávu o kontrolách v Iráku. Blixova zpráva tedy byla dlouhá zhruba pětatřicet minut. Základní body: Irák nevyhověl požadavku inspektorů ohledně letounů U-2, dále plně nepřistoupil na odzbrojovací požadavky. Na druhé straně Blix vyzdvihl, že Irák umožnil neomezený přístup do všech vytipovaných objektů, že tento přístup byl s výjimkou jednoho případu vždy rychlý. Blix dále uvedl, že Irák neposkytl potřebné důkazy o zničení zakázaných zbraní. Vy jste měl už čas se seznámit s těmi nejdůležitějšími body z Blixovy zprávy? Jak ji hodnotíte? Myslím, že ... já jsem ji jenom přelétl, takže detailní znalost v tuto chvíli nemám, využijeme zasedání zahraničního výboru tuto středu a tento čtvrtek, abychom se nechali obšírně informovat ministrem zahraničí. Nicméně já si myslím, že důležitá je jedna věc. Bez ohledu na to, jak se bude vyvíjet situace v radě bezpečnosti, já bych ji nechtěl nijak předpovídat v tuto chvíli ... Je předpověditelná podle Jana Zahradila? Nevím, to skutečně bych spekuloval. Myslím si, že toto je příliš vážná situace, abych si tady dovoloval nějaké spekulace jenom na základě vlastního úsudku. Nicméně pro nás je důležitá jedna věc. Parlament vyslovil souhlas se změnou mandátu české protichemické jednotky, podmínil její účast v té případné operaci určitými podmínkami. A pokud tyto podmínky budou splněny, tak se česká protichemická jednotka té případné operace zúčastní. To si myslím, že je důležité pro Českou republiku a pro její politickou scénu. I proto chcete, aby ministr zahraničí, vicepremiér Cyril Svoboda informoval zahraniční výbor v co nejbližší době? Ministr zahraničí by měl, a já myslím, že to doposud dělal, informovat zahraniční výbor v každé situaci, kdy jde o nějaké velmi významné mezinárodní události nebo složité zákruty na mezinárodní politické scéně. Toto je bezesporu záležitost prvořadého významu, takže já nepochybuji o tom, že se nám těch informací dostane v míře vrchovaté. Očekáváte tedy, že vás pouze seznámí s Blixovou zprávou nebo které další výstupy může středeční a čtvrteční jednání zahraničního výboru Poslanecké sněmovny přinést? Já myslím, že ty informace jsou jedna věc, potom samozřejmě půjde o nějaké možnosti předpokládaného vývoje uvnitř OSN a uvnitř rady bezpečnosti, abychom věděli, na co se můžeme připravit a v jakém časovém horizontu se na to můžeme připravit. Podle vás není důležitý mandát Rady bezpečnosti OSN? Ne, to jsem neřekl. Nicméně pravdou je, a to je celkem zřetelně dáno v tom usnesení parlamentu, že existují situace, za kterých by se česká jednotka zúčastnila té operace i bez mandátu rady bezpečnosti, to je samozřejmě ta humanitární složka, kdyby došlo k použití zbraní hromadného ničení vůči civilnímu obyvatelstvu nebo dokonce vůči vlastnímu obyvatelstvu, tedy proti iráckému obyvatelstvu. Hovoříte o usnesení Poslanecké sněmovny, které Poslanecká sněmovna přijala 17. ledna. Tehdy šlo o usnesení o posílení české protichemické jednotky, o tom rozhodly obě komory českého parlamentu, ale Poslanecká sněmovna, na rozdíl od Senátu, přijala právě velmi podrobné usnesení. Čestný předseda ODS Václav Klaus pro návrh, na rozdíl od většiny poslanců ODS, nehlasoval. Prý měla česká sněmovna ještě nechat čas zbrojním inspektorům a celou věc neuspěchávat. Václav KLAUS, kandidát na prezidenta republiky, čestný předseda ODS (zvuková ukázka): Já nepovažuji za optimální, aby parlament se vzdal svého práva a aby přijal usnesení, tak jak bylo pozměněno pozměňovacím návrhem, kde se píše o tom, že parlament připouští, aby o tom, zda je mandát OSN naplněn, rozhodla Vláda České republiky na základě nového aktu Rady bezpečnosti OSN. Já si myslím, že to by si skoro žádný parlament světa nedovolil takhle udělat, aby se o takové důležité věci ... aby nechal, aby dal mandát, bianco šek, já myslím, že to je vhodné slovo, bianco šek vládě, aby to udělala. Já myslím, že by klidně mohl parlament zasednout znovu, stejně jako za pár dní po svolání zasedl v tomto případě, myslím, že by mohl zasednout ještě kdykoliv jindy. 17. leden a slova čestného předsedy Občanské demokratické strany Václava Klause. Nakolik souhlasí Jan Zahradil s Klausovou interpretací, že Česká republika hlasováním o participaci českých vojáků v případném válečném konfliktu a tím usnesením celou věc kolem Iráku zbytečně uspěchává? Já to vidím jinak, já mám na to jiný názor než pan Klaus, ale samozřejmě rád mu jeho názor ponechám. Myslím si, konec konců když bych to měl nějak okomentovat, tak si myslím, že je důležité a že je na tom vidět, že nemusíme vždy být ve všem zajedno, že tedy řeči o tom, že ODS se za každých okolností a v každém případě snaží zválcovat veškeré své stranické řady do jednoho názoru, tak jsou liché. Ale rozhodně ten názor pana Klause nikterak nesouvisí s tím, zda ho budeme nebo nebudeme navrhovat nadále na funkci prezidenta republiky. To, prosím, ponechte ještě na další část tohoto rozhovoru. Do oblasti Kuvajtu se přesouvají posily pro českou protichemickou jednotku. O posílení Prahu požádaly Spojené státy americké, celkem bude jednotka doplněna o sto sedm lidí a čtyřicet strojů. V případě, že Spojené státy americké, což je podle informací BBC rovněž ještě pravděpodobné, požádají Českou republiku o další pomoc při možném útoku na Irák, například o vojenskou polní nemocnici. Měla by Česká republika vyhovět? Ano nebo ne? Mohl bych vám na to odpovědět pouze podmiňovacím způsobem. A protože tato žádost není v tuto chvíli na stole a žádné indikace, že by k ní mělo dojít, v tuto chvíli oficiálně, ani neoficiálně nemáme, tak by to byly zase pouhé spekulace, těch se v tuto chvíli zdržím. Ovšem na stole už má česká vláda a zhruba do čtrnácti dnů, do tří neděl by ji měla mít i na stole Poslanecká sněmovna, je žádost o vyslání více než stovky vojáků do Afghánistánu, jde o bojovou jednotku. Tam ODS zvedne ruku pro? Já myslím, že musíme v této věci vycházet z jednoho předpokladu. Česká republika je relativně malá země, její armáda tomu odpovídá, finanční možnosti této armády tomu také odpovídají. Jestliže máme participovat v nějaké mezinárodní operaci, pak si musíme vybrat, která ta operace je pro nás prioritní. Není možné, aby se jednotky české armády angažovaly ve dvou, třech nebo více místech na světě, abychom byli v Kuvajtu, v Iráku, v Afghánistánu, v Bosně, to si myslím, že dost dobře možné není. Naznačujete tím, že pro vás je problém podpořit vyslání bojové jednotky, což už ten návrh vypracovalo ministerstvo obrany ... Naznačuji tím pouze to, že ministerstvo obrany by takový návrh mělo doprovodit případným vysvětlením nebo návrhem na to, kde jinde ve světě, kde jsou angažovány naše jednotky, dojde k případnému stažení nebo alespoň nějakému početnímu omezení. Podle vás je neúnosné, když se podíváte na rozmístění českých jednotek v zahraničí, aby se ještě sto vojáků posílalo do Afghánistánu, aniž by nějací vojáci byli z nějaké části světa staženi? Myslím, že pokud nám pan ministr dokáže zdůvodnit, že to nebude klást žádné další nároky třeba na rozpočet, ať už státní nebo na kapitolu ministerstva obrany, a pokud nám dokáže přesvědčivě zdůvodnit, že je možné, aby se čeští vojáci angažovali třeba ve třech misích na poměrně konfliktních místech, tak že není důvodu, aby ta žádost byla odepřena. Já se nicméně domnívám, že takové zdůvodnění asi nepadne. Jsem přesvědčen, že si musíme stanovit priority, kde být chceme a kde už ta naše přítomnost není třeba tak bezpodmínečně nutná. V případě, že ty priority stanoveny nebudou, tak nebudete hlasovat ... Ne, to jsem neřekl, ale myslím, že s panem ministrem je zapotřebí si o tom promluvit. Já třeba narážím na oblast Balkánu, na oblast bývalé Jugoslávie. Pokud se chceme angažovat v Kuvajtu nebo případně v Iráku nebo v Afghánistánu, tak se domnívám, že by mělo dojít k určitým úvahám nad tím, zda naše angažmá na Balkáně a v bývalé Jugoslávii je v tom současném rozsahu tak zcela nezbytné. Podle vás je zbytné? Nevím, neumím to v tuto chvíli říci, ale znovu opakuji, nedomnívám se, že je možné, aby se Armáda České republiky jako malého středoevropského státu angažovala ve třech, čtyřech, pěti konfliktních místech na světě najednou. Německý list Bild o víkendu informoval o skupinkách teroristů s padělanými pákistánskými pasy, kteří se údajně chystají do Německa, České republiky, Francie a Británie. List se odvolával na Německou zpravodajskou službu a Spolkový kriminální úřad. Policejní prezident Jiří Kolář v pondělí uvedl, že v souvislosti s informacemi o možné přítomnosti teroristů v České republice byl aktivován ústřední krizový štáb. Jiří KOLÁŘ, policejní prezident (zvuková ukázka): Bylo aktivováno vlastně zasedání ústředního krizového štábu, který ale ještě nezasedl. Poté, kdy budou vyhodnocena bezpečnostní rizika, tak budeme přijímat opatření. Policie vždy standardně reaguje tak, že věnuje zvýšenou pozornost zejména objektům, které by mohly potencionálně být rizikem útoku teroristického. To si myslím, že děláme od 11. září, takže my jsme pak schopni ve velice krátkém čase adekvátně reagovat na všechna bezpečnostní rizika. Pondělní slova policejního prezidenta Jiřího Koláře. Nakolik místopředsedu Občanské demokratické strany Jana Zahradila znepokojila tato informace, kterou tajné služby, české tajné služby berou poměrně vážně? Pokud ji berou vážně a pokud tu informaci prověřují, tak já myslím, že je to dobře. Já rozhodně nepodléhám žádné předčasné panice, ale jsem rád, že jakákoliv informace, a to i v tuto chvíli informace z otevřených zdrojů, tedy informace, která byla publikována v německém časopise, je prověřována. A pokud se ukáže, že na ní třeba je něco pravdivého, tak že jsou přijata příslušná opatření. Nakolik je důležité, abyste jako poslanci byli o celé věci informováni? A je to téma i na jednání s vicepremiérem Cyrilem Svobodou? To se obávám, že není, respektive mohlo by to být v případě, že by se nejednalo o klasifikované informace nebo informace, se kterými pracují zpravodajské služby. Na takové informace jsou v Poslanecké sněmovně zvláštní orgány, jejich členové podléhají zvláštnímu režimu, musí být příslušným způsobem prověřeni, takže není to tak jednoduché, o takovýchto věcech jednat na otevřeném zasedání parlamentních výborů. Další téma, volba prezidenta České republiky. V pátek 24. ledna se obě komory českého parlamentu pokusily ve druhé volbě zvolit prezidenta, bezúspěšně, což oznámil předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Lubomír ZAORÁLEK, předseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/ (zvuková ukázka): Pro Václava Klause bylo v Poslanecké sněmovně odevzdáno devadesát pět platných hlasů, v Senátu bylo pro Václava Klause odevzdáno třicet dva platných hlasů. Celkem Václav Klaus obdržel sto dvacet sedm platných hlasů. Pro Jaroslavu Moserovou bylo v Poslanecké sněmovně odevzdáno dvacet šest platných hlasů, v Senátu bylo pro Jaroslavu Moserovou odevzdáno třicet devět platných hlasů. Celkový počet v obou komorách je tedy šedesát pět platných hlasů pro Jaroslavu Moserovou. Výsledek je jasný, ve třetím kole tedy nebyl znovu zvolen nikdo. Pátek 24. ledna 2003 a výsledek třetího kola druhé prezidentské volby. ODS začala po druhé neúspěšné prezidentské volbě volat po přímé volbě, je tedy ODS podle místopředsedy strany Jana Zahradila připravena na to, že přímá volba může nějaký čas trvat, dejme tomu, respektive zapracování přímé volby do ústavy, abychom byli přesní, a prezidentské pravomoci může vykonávat předseda vlády a předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek? Za prvé, my jsme po té přímé volbě začali volat už loni na podzim, bylo nám za to tehdy spíláno, že je to velmi náhlá změna názoru a náhlý obrat ... Asi jsme si nerozuměli. Myslel jsem, aby už se nekonalo třetí kolo, ale teď aby byla ... Teď samozřejmě se ta otázka přímé volby ještě zaktualizovala. To, co říkáte, že v případě neexistence prezidenta nebo jeho nezvolení přebere premiér a předseda Poslanecké sněmovny významnou část jeho pravomocí, je pravda. Tak je to prostě v ústavním pořádku České republiky a to mohu vzít pouze na vědomí. Není nic, co by se mi na tom mohlo líbit nebo nelíbit, to tak prostě je. A v tuto chvíli ... Může se vám to, promiňte, může se vám to nelíbit ... ... je jisté, že to bude. Jak je to jisté? Já myslím, že ... Vy nepředpokládáte, že bude ... Já myslím, že je celkem jisté, troufl bych si říci na devadesát devět procent jisté, že do 2. února, to znamená do data vypršení mandátu Václava Havla, asi nový prezident zvolen nebude. Ovšem vám se asi nemusí líbit to, že Česká strana sociálně demokratická, alespoň podle toho, jak naznačují výroky jejích předních představitelů, naznačuje, že může výkon pravomocí předsedou vlády Vladimírem Špidlou a předsedou Poslanecké sněmovny Lubomírem Zaorálkem použít jako nátlak, nátlak na politické strany, aby se dohodly na společném kandidátu. Citujme místopředsedu Zdeňka Škromacha, který doslova říká: "Měla by působit představa, že po dobu několika měsíců, možná roku, by vlastně tyto pravomoci vykonával Vladimír Špidla společně s Lubomírem Zaorálkem." Víte, že mají být jmenováni ústavní soudci, má jich být jmenováno devět z jedenácti. Lubomír ZAORÁLEK, předseda Poslanecké sněmovny PČR (ČSSD) (zvuková ukázka): To já samozřejmě všechno vím, ale přesto mě tato představa nikterak neděsí. Já pana Špidlu, ani pana Zaorálka, jakkoliv s nimi hluboce politicky nesouhlasím, nepovažuji za žádné zločince. Tento argument, že prostě je tady jakási obava z toho, že jedna strana by ve svých rukou soustředila tuto moc, ten mi připadá až neslušný. To ti lidé skutečně jako by sami strašili veřejnost nebo politickou scénu sami sebou. Já tento argument nepřijímám, já myslím, že tato varianta, tedy že ... Rozumíte tomu argumentu, proč ho ČSSD používá? Rozumím, ale považuji ho za poněkud směšný a mělký. Já tedy mohu zaručit, že takovémuto nátlaku ... my to ani za nátlak nepovažujeme, ale že takovému nátlaku bychom rozhodně neustoupili, a to z jednoho prostého důvodu. Já se totiž nedomnívám, že tato varianta je nějak výrazně horší, než varianta, že bude prezident takzvaně vycucán z prstu a že bude ve třetím kole zvolen někdo jenom proto, že náhodou nikomu nevadil, že třeba půjde o člověka bez jakékoliv politické minulosti a s velmi nejasnými názory. To je věc, které já se obávám, to je věc, která by z toho volání po té takzvané široké shodě, mohla vyjít. To je pro mě spíš přijatelné to dočasné období bez prezidenta a potom přímá volba samozřejmě. Pro Jana Zahradila a pro ODS je tedy, rozumím tomu správně, přijatelnější, ať si ČSSD, respektive dva její nejvýznamnější představitelé, předseda vlády Vladimír Špidla a Lubomír Zaorálek jako předseda Poslanecké sněmovny, jmenují ústavní soudce, než aby ODS se pokusila dohodnout s ostatními parlamentními stranami na průchodném kandidátovi? Já myslím, že jak pan Špidla, tak pan Zaorálek nejsou politiky naivními, že si velmi dobře uvědomují, jaká pozornost veřejnosti a jaká pozornost médií bude upřena na ty jejich případné zásahy do některých orgánů typu Ústavního soudu a podobně. Nedovedu si představit, že by zrovna v této situaci si dovolili nějaká stranická jmenování nebo že by si dovolili dosazovat nějaké svoje "kamarády" například do Ústavního soudu. V případě, že dojde k výkonu pravomocí delší dobu, ať už Vladimírem Špidlou či Lubomírem Zaorálkem, tak očekáváte, že budou se radit s opozičními stranami v případě výkonu těch důležitých pravomocí, jako je jmenování těch ústavních soudců? Já především předpokládám, že se budou chovat takovým způsobem, který nezavdá žádnou příčinu k domněnkám, že tohoto svého postavení jakýmkoliv způsobem zneužívají. A jsem přesvědčen, že budou pod dostatečnou "palbou" médií a pod dostatečnou kontrolou veřejnosti, aby si nic podobného ani dovolit nemohli. A v případě, že si to dovolí, tak by se mělo dít co? To je opět spekulace. Já doufám a chci věřit, že jsou oba, a to říkám přesto, že jaksi jsem jejich politickým oponentem, že jsou oba natolik vyspělými politiky, že se o nic podobného nebudou ani pokoušet. Promiňte, ale to je stejná spekulace jako to, že se o to mohou pokusit. Takže když jste řekl, že předpokládáte, že se o to nepokusí, zkuste odpovědět na to, co by mělo následovat, kdyby se o to pokusili. Já myslím, že by to pro ně bylo politicky neúnosné jak ve vlastní straně, tak z hlediska možné stability jejich současné vlády. A víme, že je to vláda velmi slabá, víme, že je to vláda v tuto chvíli závislá na jednom hlasu. Já si těžko dokážu představit, že by například naši kolegové z Unie svobody, kteří tak vehementně vždy hovořili o nezávislosti Ústavního soudu, připustili, aby tam byli najmenováni z moci pana Špidly nebo pana Zaorálka nějací sociálnědemokratické straně blízcí lidé. Občanská demokratická strana se nevzdává svého kandidáta na prezidenta republiky Václava Klause. Klaus již po druhé neúspěšné volbě prohlásil, že je připraven jít do dalších prezidentských voleb. Václav KLAUS, kandidát na prezidenta republiky, čestný předseda ODS (zvuková ukázka): Pane předsedo, vážení kolegové, dovolte mi, abych vám, stejně jako minulý týden, zejména těm vám, kteří jste mi svůj hlas dali, poděkoval za tyto vaše hlasy. Dostal jsem sto dvacet sedm hlasů, to je devadesát pět procent hlasů nezbytných k volbě prezidenta České republiky. Tohoto výsledku si skutečně velmi vážím, velmi si vážím toho, že jsem byl ve všech třech kolech dnešní volby i ve všech třech kolech volby minulého týdne nejsilnějším z kandidátů. Chtěl bych říci, že dobře vím, stejně jako vy, že to nestačilo, nicméně nenechávám se tím odradit, chtěl bych říci, že nedopustím, aby v naší zemi vznikla nová úspěšná hra, kterou bych parafrázoval slovy "Nejsilnější! Máte padáka!" Skutečně nenechám se odradit ... jsem připraven zúčastnit se dalších kol tohoto klání, ať už to bude pokračování volby nepřímé, tedy volby v tomto shromáždění nebo ať to bude ve volbě přímé, kdy svěříme vyřešení tohoto nelehkého rébusu všem občanům České republiky. Děkuji. 24. leden 2003 a slova Václava Klause po neúspěšné druhé prezidentské volbě. Otázka, která se nabízí, kterou napsalo i několik posluchačů prostřednictvím Internetu do Interview BBC. Například inženýr Michal Nosek z Ústí nad Labem se ptá: "Proč tak sveřepě ODS nominuje pana Klause na post prezidenta, když každý inteligentní člověk chápe, že tento pán není průchodný při jakékoliv volbě, je příliš spjat se svou stranou." Jestli je nebo není průchodný při jakékoliv volbě, tedy například při přímé volbě, bychom zjistili právě jenom v tom případě, že by byl zkoušce tou přímou volbou podroben. A já myslím, že je to dnes, dle mého osobního názoru, nejsilnější kandidát, který by ... Pro přímou volbu. ... uspěl i v té přímé volbě. Ale jediná možnost, jak to zjistit, je tu přímou volbu uskutečnit. Má se konat schůzka předsedů představitelů politických stran zastoupených v českém parlamentu, kdy se rozhodne co dál, jestli třetí prezidentská volba nebo přímá volba. ODS, chápu-li dobře stanovisko Jana Zahradila, jde s požadavkem přímé volby? V tuto chvíli ano, budeme se o tom bezesporu radit ještě zítra na společném zasedání senátorského a poslaneckého klubu, ale je k tomu více důvodů než jenom ten, že Václav Klaus je pro nás nejsilnějším kandidátem. Já si například nedokážu představit, jak chce pan Špidla dosáhnout jakési jednoty v sociální demokracii a jak chce tuto stranu sjednotit za jedním případným kandidátem, když se už podvakráte ukázalo, že není schopna se sjednotit ani na těch kandidátech, které si sama navrhla. To nechte na něm. Ale v případě, že na to třetí kolo politici přistoupí, tak bude se ODS nadále zúčastňovat nějakých jednání o výběru kandidáta průchozího? My svého kandidáta máme a není důvodu, abychom, a teď použiji znovu tu formulaci, kterou jsem již řekl předtím, abychom se pokoušeli vycucat si z prstu nějakého kandidáta jiného, jehož jediným pravděpodobně kladem bude to, že nikomu nevadí natolik, aby někdo hlasoval proti němu. Znamená to, že byste se dalších jednání nezúčastnili? My bychom drželi návrh svého kandidáta. Říká místopředseda Občanské demokratické strany Jan Zahradil, který byl třicet minut hostem Interview BBC. Já děkuji za váš čas, který jste věnoval této rozhlasové stanici a někdy příště na shledanou. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích ČSSD pohrozila, že bude vykonávat prezidentské pravomoci sama PRAHA 27. ledna (ČTK) - Sociální demokraté hrozí, že ČSSD bude vykonávat prezidentské pravomoci sama, nebude-li vůle ostatních parlamentních stran nalézt obecně přijatelného nástupce Václava Havla a zvolit ho ve třetí volbě. Předseda US-DEU Petr Mareš však dnes ČTK řekl, že unie na sebe tímto způsobem tlačit nenechá. Šéf lidovců Cyril Svoboda se omezil na konstatování, že dohoda na kandidátovi je sice možná, nelze to ale brát tak, že teď se některé strany musí snažit více a jiné méně. "Měla by působit představa, že po dobu několika měsíců, možná roku, by vlastně tyto pravomoci vykonával Vladimír Špidla společně s Lubomírem Zaorálkem," řekl dnes ČTK místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Tento "tlak na politické subjekty" by je měl podle něj přimět, aby hledaly rychlejší způsob řešení. Havlovi totiž vyprší prezidentský mandát 2. února. Poté si prezidentské pravomoci rozdělí premiér Špidla a šéf sněmovny Zaorálek. Nejbližším významným aktem bude jmenování devíti z patnácti ústavních soudců, jimž v polovině července končí mandát. Také Špidla po nedělním zasedání předsednictva ČSSD naznačil, že by se jmenování soudců mohlo odehrát ještě v režii hlavní vládní strany. Mareš ironicky poznamenal, že Škromach je "proslulý jako jemný diplomat" a jeho dnešní výrok to opět potvrzuje. "Pevně doufám, že ho nikdo nebude moc poslouchat, protože tímto způsobem bychom se asi daleko nedostali," dodal už vážně předseda unie. Je to podle něj dost divný způsob, jak pomoci ke zvolení prezidenta. Svoboda prohlásil, že prezident musí získat většinovou podporu. "Marná věc, tam se opět počítá každý hlas. Dohoda je možná, ale neznamená to, že míček je na té či oné straně," řekl. Místopředseda ODS Jan Zahradil dnes rozhlasové stanici BBC řekl, že zneužití těchto pravomocí představiteli ČSSD se neobává. "Pana Špidlu ani pana Zaorálka, jakkoli s nimi hluboce politicky nesouhlasím, nepovažuji za žádné zločince a tento argument ... mi připadá až neslušný," prohlásil Zahradil. Takovému nátlaku by ODS podle něj rozhodně neustoupila. Nemyslí si, že varianta přechodu pravomocí na premiéra a předsedu sněmovny je horší než to, kdyby parlament zvolil ve třetím kole někoho jen proto, že nikomu nevadí. Již v pátek po neúspěšné druhé prezidentské volbě šéf sociálních demokratů hovořil o tom, že společného kandidáta musí nalézt lídři všech parlamentních stran. Za příčinu neúspěchu prvních dvou kol označil nominace osobností spojených s pevnými politickými jádry stran nebo s určitou politikou. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
