| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 23. ledna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Petr Lachnit | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Petr Lachnit prohlásil, že vzhledem k současnému programu KSČM je chybou s komunisty nespolupracovat.
Přepis rozhovoru Vliv Komunistické strany Čech a Moravy posílila volba prezidenta republiky. Například rakouský deník Die Presse napsal, citujme doslova: "Zatímco za éry Václava Havla byli čeští komunisté politickými špindíry a prezident se je zdráhal vůbec přijmout, tím více hořké se jeví nynější postavení Komunistické strany Čech a Moravy jako pomyslného jazýčku na vahách při volbě Havlova nástupce." Komunisté jsou si svého posilujícího vlivu vědomi, což dokládají slova předsedy komunistické strany Miroslava Grebeníčka. Miroslav GREBENÍČEK, předseda Komunistické strany Čech a Moravy (zvuková ukázka): Projevuje se to prostě změnou atmosféry. Jde o změnu atmosféry. Političtí partneři chápou tuto změnu a já předpokládám, že ji chápou jako změnu trvalou. Předseda Komunistické strany Čech a Moravy Miroslav Grebeníček naznačuje, že jeho strana může při volbě prezidenta podpořit bývalého premiéra Miloše Zemana. Miroslav GREBENÍČEK, předseda Komunistické strany Čech a Moravy (zvuková ukázka): Miloše Zemana chápeme jako spíše levicového, či tzv. levicového politika. Z tohoto hlediska má mezi našimi voliteli možná jistou dávku preferencí. Jeho slabým místem ovšem je poslanecký klub sociální demokracie. Předseda KSČM Miroslav Grebeníček. Nejen o sílící pozici komunistů v české politice a získávání hlasů prezidentským kandidátům pro druhou volbu bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu tak i dnes. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl místopředseda České strany sociálně demokratické, poslanec Petr Lachnit. Vítejte v BBC. Dobrý den. Dobrý podvečer. Patříte k hlavním stoupencům Miloše Zemana. Jaký nový rozměr podle vás může dát Miloš Zeman prezidentské funkci? Tak já bych řekl, že patřím k dlouholetým spolupracovníkům Miloše Zemana, chcete-li tedy říct slovo stoupenec, tak to použijme v tomto kontextu. Já se domnívám, že Miloš Zeman může dát české politice, výkonu vlastně funkce prezidenta dost velký rozměr, a to zejména tím, že je to dneska nebo v těchto dnech poprvé, kdy Česká republika vybírá prezidenta takovým normálním občanským způsobem, demokratickým způsobem z více kandidátů. Vždycky tady bývala určitá předurčenost, ať už v osobě pana prvního prezidenta Masaryka, ale i, řekněme, za dob komunistické éry a dokonce i za dob v podstatě pana Václava Havla, kdy jsme vlastně mívali jediného kandidáta. Teď jich máme více. Čili Zeman bude první nebo může být první prezident, který je zvolen v podstatě ze širšího okruhu kandidátů. To může být ovšem další kandidát, nejen Zeman, který může být zvolen, to může být Klaus, to může být Moserová. Samozřejmě. Já jenom říkám, čím ta volba je zajímavá jako /nesrozumitelné/ vlastně. Na to jsem se neptal. Ptal jsem se na to, jaký nový rozměr může dát Miloš Zeman prezidentské funkci? No, tak to už samo o sobě je docela zajímavý rozměr, ale především Miloš Zeman má velké zkušenosti z politiky, vlastně polistopadové politiky, kdy podle našeho názoru velmi dobře vlastně vykonával funkci jak předsedy parlamentu, tak předsedy vlády a má tedy všechny předpoklady pro to, aby vykonával dobře i funkci prezidentskou, protože Česká republika samozřejmě potřebovala jak stabilizovat demokracii v 90. letech, tak samozřejmě překonat hospodářskou a společenskou krizi a všechny tyto prvky jsou spojeny prostě s Milošem Zemanem. Ovšem nemyslíte, že úspěšný v politice byl i Václav Havel po listopadu 89? Ptám se na nový rozměr prezidentské funkce, který může vtisknout Miloš Zeman. Zatím se mi dostává obecné odpovědi. Každá osobnost je jiná, pane redaktore. Zatímco Václav Havel v podstatě byla osobnost, která prezentovala jakýsi směr filozoficko-eticko-morálně-mravní, pak u Miloše Zemana samozřejmě tyto hodnoty neabsentují, ale Miloš Zeman je člověk, který od těchto hodnot umí přejít samozřejmě k praktické politice, to znamená musí fungovat ekonomika, musí fungovat hospodářství, musí fungovat struktury prostě zahraničního obchodu a podobně. Takže já si slibuji od Miloše Zemana tento rozměr, to znamená praktické dovršení celé té politiky a celé té proměny od počátku 80. let tak, abychom byli naprosto rovnoprávnými, hospodářsky samostatnými partnery nebo důstojnými partnery v Evropské unii. Slibujete si tedy od Miloše Zemana, že při prezidentské funkci využije svoji průpravu ekonoma a ekonomická témata budou těmi hlavními tématy, jimž se Miloš Zeman bude jako prezident České republiky věnovat? No, tak samozřejmě, protože i nedávný článek pana Peheho například, jsem s ním velice souhlasil kupodivu, protože říká, že rozvoj demokracie není možný bez rozvoje ekonomických věcí a bez budování infrastruktury a to je naprosto pravda. Miloš Zeman již Českou republiku reprezentoval, a to ve dvou významných funkcích, ve funkci předsedy Poslanecké sněmovny a ve funkci premiéra České republiky. V obou funkcích po sobě zanechal ovšem výroky, které pobouřily, například častým srovnáváním lidí s Adolfem Hitlerem. O Václavu Klausovi například uvedl: Miloš ZEMAN (zvuková ukázka): Vykládat, že mám rád regionální samosprávu, ombudsmana nebo, dejme tomu, finanční prokuraturu, je totéž, jako kdyby Hitler řekl mám rád všechny Židy. Miloš Zeman se netajil rovněž tím, že za svůj styl, který nezmění, považuje používání bonmotů ve veřejných vystoupeních. Miloš ZEMAN (zvuková ukázka): To, čemu říkal Karel Kryl ve svém Půlkacíři Miloš Zeman by byl ochoten zavraždit svoji vlastní babičku za podařený bonmot. Slova Miloše Zemana pronesená loni v Interview BBC. Existuje nějaká obava Petra Lachnita, která jej napadá v souvislosti s možným budoucím prezidentstvím Miloše Zemana? Tak, pokud jsem dobře poslouchal, tak samozřejmě jeden výrok byl namířen jaksi proti druhému. Druhý ten bonmot byl vlastně důkazem toho, že Miloš Zeman je člověk, který si umí také udělat legraci sám ze sebe. Takže já se takových osobností nebojím, které provází v životě humor, a to, že má Miloš rád bonmoty, to vyplývá také z toho, že množství prostě literatury a znalostí, které on ve své hlavě nosí a nastřádal za ta desetiletí, za ta decennia, je prostě neuvěřitelné a neuvěřitelné je to, že on si je skutečně ještě navíc pamatuje. Neexistuje tedy žádná obava Petra Lachnita s možným budoucím prezidentstvím Miloše Zemana? Ani v nejmenším, naopak. Výroky a bonmoty Miloše Zemana na Hrad podle vás patří? To není takto. Takto bych já tu otázku nestavěl. Samozřejmě, já si myslím, že i na Hrad patří určitým způsobem laskavost a humor, to si nemyslím, že by člověka nemělo provázet, takže berme tam, že tam patří i ony bonmoty. Mělo by být vždycky jasné, že se jedná o bonmoty, které, jak bych řekl, zbytečně nikoho neurážejí, a které ale v dané chvíli vystihnou, řekněme, tou jednou větou situaci, aniž je třeba psát dvouhodinový projev. Předseda ČSSD a premiér Vladimír Špidla nesčetněkrát zopakoval, že prezidentem by měl být člověk, který společnost spíše spojuje, než rozděluje. V podobném smyslu se vyjádřili předsedové KDU-ČSL Cyril Svoboda a Petr Mareš. Jaké máte vysvětlení pro to, že poměrně velká část členů a představitelů vládní koalice nevidí v Miloši Zemanovi integrující postavu české politiky a české společnosti? Tak samozřejmě to by především měli vysvětlit ti pánové, kteří toto říkají. Já se ptám na vaše vysvětlení, jak si vy vysvětlujete, že poměrně velká část lidí nebere Zemana jako integrující prvek české společnosti? Těch vysvětlení může být mnoho, ale nechť to vysvětlí ti, kteří to říkají. Já říkám něco jiného, takže se mě ptejte, proč si já třeba myslím, že Zeman je dobrý nebo bude dobrý prezident, ale neptejte se mě, proč by měl být špatný. Podle vás integruje společnost a dokázal to i svým působením například ve funkci českého premiéra? Tak, za prvé, ano, protože jeho působení v obou funkcích, jak jsem už naznačil, bylo naprosto, naprosto pozitivní a to se můžete zeptat na zahraniční zkušenosti. Za druhé to vyplývá trošku z toho, že postava Miloše Zemana byla interpretována přece jenom celou řadou novinářů, kteří jaksi popisovali spíše jeho, řekněme, negativní vlastnosti, protože já si myslím, že i ty má, dovede člověka třeba usadit, když si myslí, že má pravdu, ale to já nepovažuji za špatnou vlastnost, protože to je v podstatě věc diskuse. Takže ten jeho mediální obraz je poněkud zkreslen, ale přesto všechno si myslím, že Zeman je integrující osobnost ve smyslu tom, že umí řídit. Hovořil jste o zahraničních zkušenostech a zahraničním působení Miloše Zemana. Zůstaňme u něj. Podle ústavy prezident České republiky reprezentuje zemi navenek, političtí oponenti, například někdejší předseda ODS Václav Klaus, či prezident republiky Václav Havel, několikrát kritizovali Miloše Zemana za jeho výroky pronesené v zahraničí, například na adresu sudetských Němců, či na adresu palestinského vůdce Jásira Arafata. Přirovnání Jásira Arafata k Adolfu Hitlerovi se Miloš Zeman dopustil v rozhovoru pro izraelský list Haarec. Později to Miloš Zeman v rozhovoru pro BBC svedl na špatné užití anglických slov. Miloš ZEMAN (zvuková ukázka): Podívejte se, já mám díky tomu, že jsem Čech a nikoliv Angličan ve zvyku tam, kde Američan nebo méně Angličan řekne na začátku věty well, říci of course a of course je cosi jako yes, doslova to znamená samozřejmě. Takže vyvodím z toho to, že místo of course budu říkat well. Někdejší ministr zahraničí Jan Kavan k Zemanově diplomatickému faux pas uvedl: Jan KAVAN, bývalý ministr zahraničních věcí (ČSSD) (zvuková ukázka): Pokud třeba pan premiér z toho vyvodí závěr, že zvláště v citlivých situacích na území státu, kde probíhá velmi citlivý, politicky nesmírně citlivý konflikt, při rozhovorech s novináři by bylo vhodné mít s sebou tlumočníka, tak takovýto závěr bych uvítal. Slova někdejšího ministra zahraničí, vicepremiéra Jana Kavana. Nepovažuje Petr Lachnit Zemanova faux pas v zahraniční politice za jistou diskvalifikaci pro funkci prezidenta? Podívejte se, řekl jste jedno faux pas. Mohu vyjmenovat další. Jde o výroky na adresu sudetských Němců a víte asi o zrušené schůzce s německým kancléřem. Dále pak to byla i zrušená návštěva Spojených států amerických kvůli okolí premiéra Miloše Zemana. Mám jmenovat další? Klidně je jmenujte. Já zase vám můžu jmenovat celou řadu věcí, kdy prostě nebyla shoda nebo nebylo informováno ministerstvo zahraničí třeba o určitých aktivitách naopak zase Hradu. Takže to se stává, tyto diskrepance. Otázka vždycky je, jaký to dostane ten amplifikační efekt. To znamená, že někomu se odpustí všechno a jinému naopak se jeho poklesek prostě nafoukne do neuvěřitelných rozměrů. Domnívá se a domnívám se i, že velká část národa českého to chápala velice správně, že Miloš Zeman se ozval ve chvíli, kdy bylo zcela zřetelné, že v Evropě se snaží nastoupit určité ultrapravé a fašizující síly, nástup Haidera v Rakousku, myslím, že nebudete ani vy se se mnou prostě spořit o tom, že to byl jasný důkaz o tom, že tyto síly tady byly a že se také mohl celý vývoj v Evropě ... Promiňte, o Haiderovi jsem nemluvil. Já hovořil o těch ... O Haiderovi jste nemluvil, ale já mluvím. Takže já si myslím, že výrok na adresu sudetských Němců, pane redaktore, byl výrok varující o tom, že tuto Pandořinu skříňku nelze jednostranně otevírat, ale že je potřebné, abychom o těchto věcech jednali v podstatě jako rovný s rovným, a to nejlépe tenkrát, až Česká republika bude jako rovný s rovným v Evropské unii bez jakýchkoliv předběžných podmínek předem. Vy tedy nemáte obavy z toho, že by Miloš Zeman se opět dopustil některých výroků, které i znamenaly to, že museli čeští diplomaté je napravovat jako například rozhovor pro izraelský list Haarec a další příklady, které jsem vyjmenoval? Já se nedomnívám, že tento výrok například ublížil Miloši Zemanovi v Izraeli a vy jistě také ne a domnívám se, že nemusíme tyto věci posuzovat ... Ublíží ovšem v jiných státech. Miloš Zeman zase umí rozeznat třeba krocana od krůty, což neumějí jiní prezidenti a také se z toho nedělá tak velká věda. Takže berme to trošku s lidským pochopením a v mezinárodním kontextu tak, jak to myšleno bylo a nikoliv tak, jak to myšleno nebylo. Sociální demokracie zdaleka není jednotná v tom, zda je právě Miloš Zeman tím nejvhodnějším kandidátem na prezidenta. Co by se podle místopředsedy ČSSD Petra Lachnita mělo stát ve straně v případě, že by ani druhý kandidát nejsilnější strany v České republice, tedy sociální demokracie, nebyl zvolen prezidentem republiky? Tak především si vysvětleme pojem nejsilnější strany. Pokud to myslíme z hlediska volebních výsledků, pak zajisté. Pokud to myslíme z hlediska členů, tak to samozřejmě zdaleka není pravda, protože obě demokratické strany nově vzniklé nebo obnovené po roce 1989, bohužel, nedosáhly toho počtu členů, který bychom rádi viděli, a který by byl srovnatelný se západními jaksi demokratickými stranami. Politická síla se měří samozřejmě výsledkem voleb. Pochopil jste tedy správně, že proto jsem hovořil o nejsilnější politické straně. Ale odpovězte, prosím, na otázku, jaké důsledky by se měly stát ve straně v případě, že ani druhý prezidentský kandidát ČSSD ve volbě neuspěje? Tak především to není otázka v této chvíli strany. To je otázka podle mě právě zákonodárců, kteří mají volbu prezidenta v rukou, takže první věc, která se musí stát, že se musí najít jakási vůle po tom, aby prezident byl tímto způsobem volby, to znamená volbou vlastně nepřímou, zastupitelskou, aby byl zvolen, protože samozřejmě potom by zbývala další varianta, přejít na přímou volbu prezidenta. Tato vůle se stále nenašla z toho, jak sledujete politická jednání? To si řekneme po zítřejší volbě, jestli se našla nebo nenašla. Tam bude důkaz. To, bohužel, nejde dopředu přesně říct. Já se domnívám, že ta jednání probíhají a probíhají za tím cílem, aby byl prezident zvolen. Čili neprobíhají za tím cílem, aby prezident zvolen nebyl. Aby byl zvolen Miloš Zeman nebo aby byl zvolen prezident? No, tak to já nevím. To prostě každý ten kandidát se snaží si zajistit jakousi většinu, samozřejmě se svými vyjednávacími týmy. Takže znova říkám, a tím jsme svoji diskusi začali, že jsme poprvé svědky volby z více kandidátů a já se domnívám tedy, aby prezident byl zvolen. Když to bude Miloš Zeman, budu jedině potěšen. V případě, že ale nebude a neuspěje prezidentský kandidát, a tady, prosím, řekněte jasné slovo, protože je to jedna ze dvou variant, které mohou nastat při páteční prezidentské volbě, v případě, že nebude Miloš Zeman zvolen, to znamená, že by nebyl zvolen druhý kandidát ČSSD na prezidenta, jaké poučení by si z toho ČSSD měla vzít? To není o poučení proboha. To je o tom, že ČSSD ... No, proboha, snad to je o poučení, když ta strana, je-li nejsilnější ... Poučení by bylo z krizového vývoje, pane redaktore. To je prostě o diskusi, o tom, jak budeme dále postupovat, a to přísluší skutečně vrcholovému orgánu ČSSD a to je ústřední výkonný výbor. Takže já předpokládám, že bychom se sešli a že bychom se poradili, jak dál. Samozřejmě bychom museli napřed řešit ten problém, který jsem vám popravdě řekl, protože jsou u nás zastánci toho, že po druhé volbě by měla následovat v podstatě snaha o přímou volbu. Jsou zastánci i toho, že by se mělo pokračovat třetí volbou zase tříkolovou a teprve poté by se snad mělo přejít k volbě nebo k tomu, aby se zprůchodnila už pro tohoto prezidenta volba přímá, ale to by bylo tak nejdřív za půl roku. Ve které skupině je Petr Lachnit? Petr Lachnit je ve skupině do třetice všeho dobrého. To už jsem nedávno řekl v Českém rozhlase. Znamená to tedy, že podle vás by měl, měl by v případě, že bude třetí prezidentská volba, usilovat opět Miloš Zeman? Václav Klaus si vyzkouší druhou volbu, tedy dvakrát bude nominován. Měl by se o totéž pokusit Miloš Zeman? To já nemohu říct. To musí říct ten kandidát. Já se vás ptám na váš názor. Miloš Zeman rozhovor pro BBC odmítl, měl zde dnes sedět. Takže dovolte, abych se zeptal na váš názor, zda si myslíte, že ... Můj názor je, že pokud s tím bude souhlasit, pak ano, ale to je jeho záležitost, jestli s tím souhlasit bude. Já za něho mluvit nemohu. Ptal jsem se jenom na váš názor. Děkuji, že jste ..., se souhlasem Miloše Zemana, rozumím. Podmínil jsem to tím, nejen souhlasem Miloše Zemana, ale i diskusí ve straně, zda budeme prostě postupovat tímto způsobem nebo jiným. Předseda ČSSD a premiér Vladimír Špidla v úterý v Interview BBC přiznal, že se nepodepsal pod kandidaturu Miloše Zemana na prezidenta. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Na té listině, která má dostatek podpisů k tomu, aby Miloš Zeman byl kandidován, můj podpis není. Já nemám k Milošovi Zemanovi žádný takový citový vztah, abych ho měl rád nebo nerad. Já jsem řekl svá stanoviska už před časem a teď je nebudu nějak už rozšiřovat nebo komentovat. Úterní slova předsedy ČSSD a premiéra Vladimíra Špidly. Považuje místopředseda sociálních demokratů Petr Lachnit za chybu, že předseda strany Vladimír Špidla nepodepsal kandidaturu Miloše Zemana? Tak já bych zase, když se takto položí otázka, já bych ji na jeho místě pravděpodobně tedy podepsal v tom smyslu, pokud bych ho volit chtěl, nepodepsal bych to v tom smyslu nebo tenkrát, kdybych ho volit nechtěl, ale pravdou je, že v podstatě formálně z počtu podpisů pod nominací se usuzovat nedá, protože formálně opravdu stačí, kdyby nominovalo, řekněme, kandidáta deset poslanců a nominace je platná. Hovoříte o formální stránce. Pak je tady ale symbolická stránka, předseda strany. No, tak já jsem už odpověděl, že si myslím, že pokud chce volit Zemana, tak to podepsat měl, pokud nechce volit Zemana ... Tak udělal dobře, že to nepodepsal. Tak udělal dobře, že to nepodepsal, protože je to konsistentnější stanovisko. Z druhé strany i před volbou Bureše v klubu byla diskuse taková, že provedeme nominaci deseti poslanci. Bohužel, to bylo odmítnuto a tím jsme si mohli ušetřit určité, určité, řekněme, kroky, které se potom interpretovaly jako blamáž, což je celkem logické. To znamená, že jste byli de facto donuceni k tomu, aby se podepsalo víc než deset poslanců, a proto vám pak bylo vyčítáno, že, nemýlím-li se, Jaroslava Bureše podepsalo zhruba 52 lidí a nakonec pro něj hlasovalo třicet devět. Třicet devět. Ano. Tak vy jste byl zastáncem, aby pro Bureše se podepsalo pouze deset? Já jsem to nepředkládal, ale bylo by to jednodušší. Další téma - posilování vlivu Komunistické strany Čech a Moravy v české politice. Dovolte, abych v úvodu citoval dva titulky ze zahraničních médií. Titulek první Komunisté v ústřední pozici při české volbě. Titulek druhý Vliv českých komunistů kvůli prezidentským volbám posílil. Na kolik podle vás ty citované titulky vystihují dobře aktuální politickou realitu? No, já si myslím, že určitým způsobem to, že tu probíhá prezidentská volba, tak to jenom je dokumentační jakýsi prvek, kterým lze, jaksi je to ta zvětšovací lupa. Teď prostě je ten vliv komunistů, ale ono to tak ve skutečnosti není. Ten vliv komunistů je de facto odvozen od toho, že je voliči a lidé v České republice volí a od toho je legitimně odvozen jejich vliv. Například rakouský deník Die Presse napsal, citujme doslova: "Zatímco za éry Václava Havla byli čeští komunisté politickými špindíry a prezident se je zdráhal vůbec přijmout, tím více hořké se jeví nynější postavení KSČM jako pomyslného jazýčku na vahách při volbě Havlova nástupce." Komunisté jsou si svého posilujícího vlivu vědomi, což dokládají slova předsedy strany Miroslava Grebeníčka. Miroslav GREBENÍČEK, předseda Komunistické strany Čech a Moravy (zvuková ukázka): Musím jasně říci, Komunistická strana Čech a Moravy je v současnosti politickými partnery přijímána jako rovnocenný účastník diskusí a participuje na řešení regionálních problémů, včetně hledání dlouhodobých řešení. Projevuje se to prostě změnou atmosféry. Jde o změněnou atmosféru. Političtí partneři chápou tuto změnu a já předpokládám, že ji chápou jako změnu trvalou. Uvedl ve čtvrtek předseda Komunistické strany Čech a Moravy Miroslav Grebeníček. Prezident Václav Havel již před týdnem odpovídal na otázku, čím si vysvětluje sílící pozici komunistů při prezidentských volbách. Václav HAVEL, prezident České republiky (zvuková ukázka): Já myslím, já myslím, že tomu tak je prostě proto, že se takto dobře umístila komunistická strana ve volbách a je to naše dílo, nás, voličů, a jak si usteleme, tak si lehneme. Slova českého prezidenta Václava Havla, který vlastně má podobný názor jako místopředseda ČSSD Petr Lachnit, který řekl, že, budu-li vás dobře interpretovat, prezidentská volba zesiluje akorát vnímání sílícího vlivu komunistů na české politické scéně. Měla by podle vás sociální demokracie, v březnu bude mít významný sjezd, na kterém se bude volit nové vedení, a kde bude asi diskutovat o politické budoucnosti, měla by změnit svůj postoj ke KSČM? Tak tam samozřejmě myslím, že pokud diváci nevědí, tak existuje z bohumínského sjezdu už před asi šesti lety, existuje usnesení o tom, že na úrovni vlastně celostátní politiky, které zakazuje vlastně otevřenou spolupráci jakoby s komunistickou stranou. Ono během té doby, už také se na to poukázalo v tisku, bylo přijato i usnesení, které zakazovalo spolupráci s Unií svobody. Jak vidíte, toto usnesení se běžně tedy nedodržuje, protože to je dneska koaliční strana, ale vraťme se ... Považujete to za správné, to porušení usnesení? Já nepovažuji za správné takováto usnesení vůbec prostě přijímat, protože je to jakési vylučující usnesení, které samozřejmě popírá rovnost, takovou tu obecnou demokratickou rovnost. Já si myslím, že to není dost dobře možné, chceme-li ten systém prohlásit za opravdu demokratický, jakkoliv paradoxní je to, řekněme, k výsledkům uplynulých padesáti let, myslím těch, které byly do roku 1989. Hovoříte o padesáti letech, tedy o uplynulých padesáti letech. Na kolik se podle vás KSČM za těch uplynulých dvanáct let v té jisté politické izolaci na nejvyšší úrovni poučila? Poučila se podle vás? Tak zase jsme u slova poučení. Já se omlouvám. Samozřejmě každé slovo, budeme-li se zabývat slovy, má jisté konotace. Jak vy interpretujete slovo poučení, tak to je samozřejmě vaše věc. Já slovo poučení neinterpretuji tak jako vy. Jestli vám vadí, tak mi nabídněte jiný termín a můžeme se bavit o jiném termínu. Já poučení nepoužívám v souvislosti s poučením z krizového vývoje. Tak, podívejte se, já zase nemůžu jako politik používat takovéto prostě vágní formulace. Já se domnívám, že strana především oslovuje voliče svým programem. A jestliže si vezmete program komunistické strany, dnešní program komunistické strany, pak tam samozřejmě nenajdete to, co byste byl našel v programu komunistické strany před rokem 1989. Takže z tohoto pohledu dnešní program komunistické strany, až na, řekněme, opravdu ne příliš významné věci, stojí jakoby na starém godesberském programu sociálních demokratů a v tomto smyslu není problém. Není problém nespolupracovat? Není problém, ano. Tedy myslíte si, že by se na březnovém sjezdu ČSSD měla otevřít diskuse o zrušení nebo stanovení toho, že bohumínské usnesení je diskriminující a že každé takové usnesení, které ČSSD v minulosti přijala, je vlastně už usnesením mrtvým? Každé usnesení, které je vylučující, to znamená které nezachovává rovnost k přístupů k obecným prostě demokratickým statkům, je usnesení chybné a já se domnívám, že to je právě to, co komunistické straně spíš hlasy nahání, než by jí to hlasy ubíralo. Je to podle vás hlavní argument pro to, aby se o tomto diskutovalo a možná, aby se vyvodil nějaký závěr na březnovém sjezdu ČSSD? No, rozhodně to argument je. Otázka je, zda zrovna tato otázka, o které se teď bavíme, bude ta, která bude sjezdu předložena jako otázka zásadní, aby se řešila. Zatím to nikdo takto nepoložil vlastně. Podle Petra Lachnita měla by být položena jako jedna ze zásadních otázek sjezdu březnového? To záleží na celé řadě dalších věcí. Může být položena, ale potom samozřejmě je tu otázka lustračního zákona a celé prostě plejády dalších záležitostí, ale každopádně jednou se bude muset přiznat, že komunistická strana tady s námi je, že ji lidé volí a že v podstatě je to strana, která se hlásí dneska k principům demokratickým, nikoliv k těm, ke kterým se hlásila její předchůdkyně za totalitního režimu. Prospěla by užší spolupráce ČSSD a KSČM na té nejvyšší úrovni sociální demokracie jako straně podle vás? No, to je pro nás velmi obtížný jaksi bod, protože přiznejme si, že jsme strany, které jaksi koexistují v jednom rybníce z hlediska, řekněme, voličského elektorátu především a samozřejmě, že docela dobře se dá vysledovat vždycky, když třeba klesají preference sociální demokracie a rostou naopak preference komunistické strany a opačně. Takže z toho je jasně vidět, že ta provázanost zde je a mezi těmi stranami prostě by měla být nastolena určitá, nikoliv spolupráce v tom smyslu, že budeme nějak společně stavět kandidátky, ale naopak o voliče soutěžit budeme. No, ale ve chvíli, kdy, dejme tomu, se jedná o určité prosazování zákonů v tom hledisku, řekněme, sociálním, z hlediska ochrany práce, já nevím, myslím tedy bezpečnosti práce a dalších záležitostí, které je prostě ochraňovat třeba lidi, kteří pracují, před tím nebo aby se zlepšovaly jejich podmínky, tam vždycky shodu v podstatě nacházíme. Je podle vás čas tu shodu a spolupráci KSČM v Poslanecké sněmovně především formalizovat? Tak ono v Poslanecké sněmovně formalizovaná byla, protože, jak vidíte, komunisté v podstatě mají dneska obsazení nebo respektive ..., no, mají své zástupce ve vedení Poslanecké sněmovny, takže tam je zcela zřetelné, že už vlastně ta otázka nabývá toho participativního charakteru, to znamená spoluúčasti podle toho, jak vysoký byl nebo ta kvóta voličů, která danou politickou stranu volila. Podle vás by po zrušení bohumínského usnesení mělo následovat i zrušení lustračního zákona, a které další věci jste měl na mysli, které jsou diskriminační? No, tak to je třeba otázka právě těch participativních, té všeobecné participace, to znamená například v zastupitelstvech, v regionálních zastupitelstvech, v zastupitelstvech měst a obcí, zda prostě tvořit koalice toho typu, které vylučují, bych řekl, část voličů z možnosti vůbec ovlivnit dění v těch obcích a v těchto strukturách nebo ne. Názory Petra Lachnita, místopředsedy ČSSD. Já děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanice BBC, a někdy příště na shledanou. Děkuji. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
