 | |  |  | | pátek 17. ledna 2003, 18:16 SEČ | | Václav Klaus |
| Václav Klaus označil část usnesení Poslanecké sněmovny o účasti českých vojáků v případné akci proti Iráku za neústavní.
Přepis rozhovoru
Citace rozhovoru v médiích
Devět hodin volily ve středu 15. ledna 2003 obě komory českého parlamentu nového prezidenta. Neúspěšně, což po třetím kole první volby oznámil předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek.
Lubomír ZAORÁLEK, předseda Poslanecké sněmovny (ČSSD) (zvuková ukázka): Ve třetím kole nebyl zvolen nikdo a já konstatuji, že první volba končí.
Ve druhém a třetím kole první volby proti sobě stáli čestný předseda ODS Václav Klaus a předseda Senátu Petr Pithart. První volbu nového prezidenta na hlasy vyhrál Václav Klaus, který po neúspěšné první volbě oznámil, že půjde i do volby druhé a dodal:
Chtěl bych poděkovat, chtěl bych předem poděkovat i těm, kteří mě dnes nevolili. Předem proto, protože doufám, že se do příště polepší. Děkuji za pozornost.
Konstatoval profesor Václav Klaus. Poražený předseda Senátu Petr Pithart po první neúspěšné volbě prezidenta uvedl:
Petr PITHART, kandidát KDU-ČSL na prezidenta (zvuková ukázka): Katastrofa. Dalo se to čekat. Václav Klaus a já jsme skutečně představitelé hodně odlišných postojů v celé realitě toho /nesrozumitelné/. Takže, je to docela logické.
Předseda Senátu Petr Pithart však do druhé prezidentské volby nenastoupí. Nejen o tom, jak se v Česku vybírá nový prezident, bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl kandidát Občanské demokratické strany na prezidenta a také čestný předseda této strany Václav Klaus. Vítejte po čase v BBC. Dobrý den.
Dobrý večer.
Ve čtvrtek Senát a v pátek i Poslanecká sněmovna schválily českou pomoc v případné vojenské akci proti Iráku. Na rozdíl od Senátu ale poslanci vládu žádají, aby české vojáky nasadila až na základě nového aktu Rady bezpečnosti OSN. Pro návrh hlasovala ve sněmovně až na jednotlivce celá vládní koalice a také opoziční Občanská demokratická strana. Naopak všichni komunisté byli proti. Pomoc nepodpořili dva sociální demokraté, dva lidovci a čtyři zástupci ODS včetně Václava Klause. Proč Václav Klaus nepodpořil vládní návrh?
Já si myslím, že mé názory zahraničně-politické jsou dostatečně známé, konzistentní, stabilní a já myslím, že by se spíš měl někdo divit, kdybych udělal něco jiného. Já chci říci, že ctím naše zahraničně-politické závazky, a proto jsem v žádném případě nehlasoval proti návrhu tohoto usnesení. Současně si nejsem jist, zda toto konkrétní usnesení není předčasné, protože vnímám velmi pozorně, jak se všichni spojenci Spojených států dnes snaží získat čas. A já si myslím, že jsme tuto věc zbytečně uspěchávali.
Chcete tím říci, že ten vládní návrh uspěchává vyjednávání a diplomatické řešení situace kolem Iráku?
To je jedna stránka věci. Ale já to nechci nijak moc rozpovídávat. Já nepovažuji za optimální, aby parlament se vzdal svého práva a aby přijal usnesení tak, jak bylo pozměněno pozměňovacím návrhem, kde se píše o tom, že parlament připouští, aby o tom, zda je mandát OSN naplněn, rozhodla Vláda České republiky na základě nového aktu Rady bezpečnosti OSN. Já si myslím, že to by si skoro žádný parlament světa nedovolil takhle udělat, aby se o takové důležité věci, aby nechal, aby dal mandát, bianco šek, já myslím, že to je vhodné slovo, bianco šek vládě, aby to udělala. Já myslím, že by klidně mohl parlament zasednout znovu. Stejně jako za pár dní po svolání zasedl v tomto případě, myslím, že by mohl zasednout ještě kdykoliv jindy.
Považujete tento bianco šek za nebezpečný?
Já ho považuji za hlavně zbytečný a hlavně v jistém slova smyslu neústavní.
V čem je neústavní?
No, já si myslím, že o takové věci, jako zúčastnit se válečné akce, má skutečně rozhodnout parlament a ne že dá vládě bianco šek. Navíc všichni dobře víme, že to není přepadení České republiky dnes v jedenáct hodin v noci, kdy žádný parlament nemůže zasednout a nemá na to čas. Takže, v takové dramatické situaci v žádném případě nejsme, a proto si myslím, že zbytečně uspěcháváme některé věci, které nejsou zapotřebí.
Vy jste v úvodu dnešního Interview BBC řekl, že vaše stanovisko zahraničně-politické a vaše názory na zahraniční politiku jsou dostatečně známé, a tudíž by muselo překvapit, pokud byste hlasoval pro vládní návrh. Ovšem dostatečně je známé také to, že jste zastáncem spíše vazby ke Spojeným státům americkým než k Evropské unii. Tudíž nedá se toto vaše stanovisko nehlasování také vysvětlovat, že nepodporujete politiku Spojených států?
Ale pane redaktore, já myslím, že vy sám touto otázkou víte, že to je zase pokus zjednodušovat. A právě že já takovéto jednoduché pohledy na svět nemám proto, že jsem více pro Spojené státy, než pro Evropskou unii, tak zavřu oči a vždycky zvednu ruku v jednom směru nebo proto, že protestuji proti jistému typu uspořádání vztahů v Evropě, takže budu vždycky hlasovat proti tomu, co řekne někdo z Evropy. Takhle, a to je právě to, co jsem myslel tou úvodní větou, že mé názory jsou docela konzistentní a známé, a proto si myslím, že já se chovám stabilně a nemám zapotřebí, abych udělal zrovna tu věc, kterou někdo značí za věc líbivou a toto právo si ponechávám.
Jakou alternativu by zvolil Václav Klaus?
Já, když se dívám na to usnesení, které tady mám náhodou před sebou, tak já bych akceptoval body A, B, C, E a jistou pochybnost mám právě o tom bodu D, a to je zejména o té větě, kterou jsem před chvílí zde citoval.
V Poslanecké sněmovně vystoupil ve čtvrtek s emotivním projevem český ministr obrany Jaroslav Tvrdík, který se v uplynulých dnech vyslovil několikrát pro vojenskou operaci proti Iráku. Tvrdík před sněmovnou naznačil, že v ohrožení není a nebude pouze život českých vojáků v Kuvajtu.
Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany (ČSSD) (zvuková ukázka): Já vám mohu odpovědně říct, že vím, jaké to riziko hrozí občanům této země, a to, co předkládám, považuji za nejlepší odpověď. Současně vám také chci říct, a dávám si pozor na to, abych říkal fakta, že existuje minimálně jedna informace zpravodajské služby této země, že se lidé z podsvětí, napojení na irácké struktury, zajímají o mě i o moji rodinu. Jestliže bude tato země zapojena do případného konfliktu, v první řadě jsem ohrožen já, moje rodina a funkce aliančního ministra v této zemi je srovnatelně nebezpečná jako Svobodná Evropa či jiné objekty na tomto území.
Zazněla ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně slova ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Nakolik považujete za vhodnou tuto argumentaci?
Já si nechám svůj soud tentokráte skutečně pro sebe. Ale mohu prozradit, že když padala tato slova ve sněmovně, tak spousta jestřábů z různých klubů, politických klubů v parlamentu vrtěla hlavou a říkala: "Jestli pan ministr chce, abychom všichni hlasovali proti, tak ať ještě chvíli pokračuje v rétorice tohoto typu." To nejsou moje slova, to znělo jako šumění kolem mě parlamentem. Takže, myslím, že nebylo to nejnutnější takto hovořit.
Zatímco Spojené státy americké daly ve čtvrtek najevo, že by zbrojní inspekce v Iráku neměly pokračovat do nekonečna, francouzský prezident Jacques Chirac se v pátek vyslovil pro to, aby inspektoři dostali více času. Irácký prezident Saddám Husajn vzkázal Spojeným státům, že je v případě útoku porazí.
Saddám HUSAJN, irácký diktátor (zvuková ukázka): Bagdád, jeho lid a velení jsou připraveni donutit "mongoly" naší doby, aby spáchali sebevraždu před branami naší země.
Prohlásil irácký prezident Saddám Husajn. Novodobými "mongoly" mínil občany a vojáky Spojených států amerických. Jaký čas by podle Václava Klause měli mít inspektoři ještě k dispozici?
Nevím. Na všechno nemám odpověď a nechci se prohlašovat za znalce výkonnosti těchto inspektorů. Já jsem poslouchal pozorně včerejší diskusi v parlamentu a opět, pan exministr Kavan není z mé politické strany, nicméně je předsedou Valného shromáždění OSN. A on tam u nás v parlamentu vystoupil s větou, kde řekl, že jak on tomu rozumí a jak to slyší v budově OSN v New Yorku, tak to vypadá tak, že inspektoři dostanou ještě únor jako další měsíc na získávání poznatků v Iráku. Nevím, já nesedím v OSN v New Yorku. Byl jsem tam snad jednou v životě asi někdy v roce 1990, ale musím v tuto chvíli respektovat prohlášení pana Kavana.
Nemusíte.
Nemusím, ale nevidím důvod, abych získával nějaké tajné informace, že to je třeba zcela úplně opačně. Mimochodem, je-li tomu zrovna tak, tak i proto si myslím, že nebyl žádný silný důvod, abychom uspěchávali toto usnesení právě dnes.
Poslanecká sněmovna a Senát však nejednaly o posledním vyslání českých vojáků do zahraničí. Česká vláda má podle informací BBC v nejbližší době projednat návrh na vyslání bojové jednotky do Afghánistánu. To BBC potvrdil i první náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek.
Jaroslav ŠKOPEK, první náměstek ministra obrany (zvuková ukázka): Na přípravě a vyslání bojové jednotky do Afghánistánu se pracuje, materiál, myslím si, že mohu říct, je připraven a bude předložen vládě ke schválení a později, následně předložen opět parlamentu.
Potvrdil informace BBC první náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek. Bojová jednotka, která by měla v případě souhlasu českého parlamentu do Afghánistánu vycestovat zhruba v březnu či v dubnu, má mít více než stovku příslušníků. Získá vláda pro tento návrh podporu Václava Klause?
Já jsem opravdu o této věci s nikým ještě nediskutoval, ani ten návrh neznám. Nicméně, nemám s tím sebemenší problém, protože v Afghánistánu jsme už delší dobu, různým způsobem se tam účastníme a není důvod, abychom toto měnili.
Nedá se to tedy srovnávat s tou akcí kolem Iráku?
To, já myslím, že je opravdu velmi odlišné.
Jaká poučení jste si vzal z první prezidentské volby?
Poučení? Nevím. Já jsem tu volbu bral velmi vážně. Já jsem od začátku nedůvěřoval takovým trošku pohrdlivým soudům většiny našich médií, že to je volba beznadějná, že tam stejně nic nenastane, že stejně nebude nikdo zvolen a podobně.
Ale k tomu došlo, že nikdo nebyl zvolen.
To je druhá věc. Ale já si myslím, že to byla volba velmi vážná a myslím, že to zvolení se klidně mohlo stát. Myslím, že to, že se to nakonec nestalo, myslím, že je souhra různých věcí, ale myslím, že nebylo by divu, kdyby v sedm hodin ve středu byl zvolen nový prezident České republiky. Musím vám říci, že jak byly najednou rozloženy síly před třetím kolem, tak mám pocit, že se spoustě lidí zdálo, že je hotovo a že je rozhodnuto. Takže, byla to volba vážná. Já jsem k ní také jako k vážné volbě přistupoval.
Čím si vysvětlujete, že nebylo rozhodnuto? Bylo nerozhodnuto proto, aby se do hry vrátil Miloš Zeman?
Interpretací je mnoho.
Já bych chtěl slyšet vaši.
Já nevidím nikomu do duše, já nevidím, kdo hodil v tajné volbě lístky tomu či onomu. Myslím, že ne každý, který mi do očí říkal, že mě volil, tak mě volil a tak dále. Takže, nedovedu dělat žádné silácké soudy. Myslím, že je jasné, že rozpolcená sociální demokracie svou roli sehrála a ty jednotlivé skupiny uvnitř sociální demokracie, každá sledovala úplně jiné zájmy, a proto také tak proměnlivé výsledky jednotlivých kol. Já myslím, že na svou příležitost čekalo docela silné seskupení, silné parlamentní seskupení komunistů a zvažovalo, jestli se najednou přehoupne na jednu stranu nebo nepřehoupne. Takže, interpretace definitivní já opravdu neznám.
Byla pro Václava Klause velkým překvapením rozpolcenost sociální demokracie jako nejsilnější strany v České republice?
Podívejte, já skoro nemám důvod, abych šťoural do jednotlivých politických stran, není to, myslím ani férové. A navíc musím říci, že to není pro mě možná ani výhodné, abych se do toho velmi silně pouštěl. Prostě o tom, že sociální demokracie si vygenerovala svého kandidáta, má celkem osmdesát jedna zastupitelů v obou komorách a dala mu celkem čtyřicet šest hlasů, těsně nad polovičku, tak to o něčem vypovídá. A teď já si skoro troufám říci, aniž bych šťoural nebo aniž bych komentoval tento výsledek. A tím, že u jedné strany došlo k takovému velkému výkyvu vůči svému vlastnímu kandidátovi, tak to volby ovlivnilo. Zdá se mi též, že volby ovlivnilo to, že v prvním kole, které konec konců bylo rozhodující, všechny hlasy nedali ani všichni zástupci KDU-ČSL a Unie svobody svému kandidátu Petru Pithartovi. Taktizovali? Nebo někteří z nich ho nemají rádi? To já nevím, ale to je spíš pro vás, novináře, ne pro mě, abych analyzoval.
Ovšem interpretace se pokoušejí nabídnout i politici. Václav Havel, kterému vyprší mandát 2. února, v pátek řekl, že politické strany podcenily výběr kandidátů na prezidenta.
Václav HAVEL, prezident České republiky (zvuková ukázka): Já jsem sám už delší dobu zdůrazňoval, že ještě v dobách klidnějších, ne bezprostředně před tou volbou, by měly si strany přichystat, promyslet své kandidáty, seznámit s nimi veřejnost, hledat eventuální společné kandidáty více stran. A už i v loňském novoročním projevu jsem strany k tomu vyzýval. Říkaly, že až po volbách do sněmovny, pak říkaly po volbách do Senátu. Stále to bylo odkládáno a výsledek je nepříliš radostný pohled na tu volbu, protože na jedné straně se do toho nepřiměřeně promítá stranická prestiž a na straně druhé se ukazuje v té tajné volbě, že lecjaká, řekněme, duchovní spřízněnost či spřízněnost jakousi politickou kulturou může kráčet i napříč stranami, což by se neodhalilo, kdyby byla volba veřejná pravděpodobně.
Páteční slova českého prezidenta Václava Havla. Dá se podle Václava Klause interpretovat neúspěch první volby prezidenta jako podcenění výběru kandidátů, jak to učinil Václav Havel?
Za prvé, já nevím, jestli přesně souhlasím se slovem neúspěch. My přece žijeme v demokratickém světě, ten parlament si nemůže dát něco nadiktovat. Parlament se choval podle mého názoru velmi dospěle a zrale. Kdo to sledoval, tak dobře ví, že ty volby byly plné napětí, zvratů, jednání, dohadů a podobně. A že někdo nedostal absolutní většinu, není neúspěch, od toho jsou volby volbami a nejsou manifestačním hozením hlásků jako v nějaké jiné době. Takže, součástí skutečně demokratické volby je nejen, že vyhraje ten, kdo dostane nejvíce hlasů, ale také že možná v ten den nedostane nadpoloviční většinu nikdo. To je první věc. Za druhé, já si myslím, že by bylo fér přiznat, že prvně v dějinách České republiky nebo Československa od roku 1918 šlo o skutečnou volbu prezidenta. Vždy jindy byl de facto jeden vážný kandidát, volby byly manifestační, jednou dokonce hlasovali všichni povstáním, ani se snad hlasy nesečetly a tak dále. Toto byla první skutečná volba. Jsou-li čtyři kandidáti, tak se klidně může stát, že není nikdo zvolen, když je jeden kandidát, tak to bývá většinou jednoduché.
A podcenění výběru kandidátů?
Nevím, nevím. To by bylo třeba, aby se řeklo, které politické strany podcenily výběr kandidátů. Já si nemyslím, že to udělala ODS, ale to nechť posoudí někdo jiný. Já nevím, jestli strana lidová podcenila svého kandidáta nebo jestli měla silnějšího člověka, než kterým je Petr Pithart. V jednu chvíli předseda české vlády, dvakráte předseda Senátu. Já si nemyslím, že lidová strana měla silnějšího kandidáta. Jestli se neukázal dostatečně silným, to je něco jiného, ale že by to bylo podcenění, dost dobře nevím. Takže, bylo by možné diskutovat o jedné politické straně, jestli podcenila.
Tedy o sociální demokracii.
Ä hlavně si myslím, že kdekdo předpovídal, že hlasování půjde tak, že poslanecké kluby mají tolik a tolik hlasů a že volby budou identicky kopírovat ty strany, počet mandátů, které mají jednotlivé strany. Ale přece naprostý opak je pravdou a uvnitř této volby docházelo k obrovským přesunům hlasů mezi politickými stranami, a to dokonce už v prvním kole. Takže, že by byl monolit, že by prostě automaticky poslanci a senátoři volili, jak jim přikázaly jejich stranické sekretariáty, jak se pořád módně u nás říká, to se v žádném případě nestalo, a to je empirickou skutečností. To není mé hodnocení, to je fakt.
Připomeňme si slova Václava Klause ze středečního projevu. Hovořil v něm krom jiného o evropské integraci a o tom, že se musí začít hovořit o tom, jaké zájmy České republiky bude politická reprezentace Česka v Evropské unii hájit. Řekl Václav Klaus, že se na tom musí shodnout celá politická elita a ještě dodal:
Považuji za mimořádně důležité, aby vznikl konsensus na co největším možném společném jmenovateli zájmů občanů České republiky. Jedním z výrazů či předpokladů tohoto konsensu by mělo být alespoň částečně vyvážené rozložení politických sil. Pro budoucnost by bylo nebezpečné, kdyby měl v této přelomové době při levicovém parlamentu a vládě přijít i do prezidentské funkce kandidát levice či levého středu. Jsem přesvědčen, že by to vedlo k další polarizaci veřejnosti a že by to výsledek referenda mohlo ohrozit.
Středeční slova Václava Klause v jeho kandidátském projevu, kdy jste varoval před polarizací. Podle vás je ta situace možné polarizace skutečně tak vážná, že by to mohlo zvrtnout i výsledek referenda o vstupu země do Evropské unie?
To referendum musí být férové. Musí být férové v tom smyslu, že nedopustí fatální střet informační, který by v naší zemi nastal. Já myslím, že pokud by pokračovalo takové jednostranné líčení Evropské unie jako jakéhosi pozemského ráje, kde se všichni jenom těší na to, až přijde Česká republika, aby jí ze všech stran silně pomáhali, tak to já myslím, že je velmi kontraproduktivní, protože to naopak může vést k reakcím, protože lidé nejsou hloupí, lidé jsou většinou nedůvěřiví k tomu, když jim autority říkají příliš navoněné pravdy.
Chcete tím říci, že pravicový kandidát by mohl učinit diskusi o vstupu, integraci České republiky do Evropské unie věcnější?
To je jedna rovina věci. A za druhé já si myslím, že ta půlka země, která se na to dívá trošku jinak, než třeba je prezentováno dnešní českou vládou, tak ta by mohla mít pocit, že je též reprezentována, že to není bez ní rozhodováno v naší rozpůlené zemi, kde je vládní většina sto jedna ku devadesáti devíti. Tak tam já si myslím, že kdyby takto vládní většina fungovala i na této referendové úrovni, to by asi dobře nebylo. Proto pocit, že by byla reprezentovaná výrazně i ta druhá půlka, by asi bylo dobré. A to byl jeden z důvodů, proč jsem řekl ta slova, která jsem v tom projevu řekl.
Píšete rád projevy?
Projevy píši strašně rád a mám jich za rok obrovské množství. A loni jsem zjistil, že jsem jich udělal nejméně za celou dobu, kterou jsem v té politice, protože byly najednou dvoje volby. A protože to člověk pronese desítky, stovky projevů na náměstích, projevů volebního typu, které nepočítám, protože to z hlavy povídám bez připraveného projevu. A protože byly volby jedny a potom druhé na podzim, tak myslím, že jsem měl daleko méně těch projevů, takových těch vážných, napsaných, připravovaných řadu dní.
V roce 2003 si to zjevně můžete vynahradit. To znamená, budete psát pro druhou volbu nový projev?
Samozřejmě. Už mám tady, na papíře si nesu v tašce takové teze, asi čtyři roviny toho projevu, který by měl mít a určitě sobota a neděle bude dobrá příležitost udělat první verzi.
V čem se bude lišit váš projev a vaše teze od projevu prvního, v němž jste jako jediný dokonce poděkoval Václavu Havlovi?
Nejen to, což jsem se nemusel nutit k tomu, protože to, co jsem chtěl říkat, mi přímo nahrálo, abych poděkoval Václavu Havlovi. A určitě to nedělám z nějaké laciné povinnosti, to zase by ode mě nikdo, já doufám nebo předpokládám, nikdo neočekával.
A odlišnost?
Odlišnost? Já myslím, že ten můj projev byl politický, zatímco ostatní spíš říkali, jak oni sami jsou připraveni na tuto funkci. Já jsme mluvil méně o sobě, to snad musí každý přiznat v tom projevu. Ale ten druhý už musí vycházet z reflexe té první volby, z reflexe toho prvního klání a něco k tomu dalšího přidávat navíc.
Co?
To vám teď nemohu prozradit, protože ten projev středeční, ten jsem také nikomu neprozradil předem.
To nás mrzí. Když se zaměříme na aktuální informace, které víme, KDU-ČSL už nebude nominovat Petra Pitharta, komunisté s největší pravděpodobností také nepřijdou se svým kandidátem. Překvapilo vás to?
Nevím, nemohu říci. Opravdu nevím, nemohu říci. Očekává se jiný typ duelu v této druhé volbě.
Chcete narážet na souboj titánů Klaus-Zeman?
Já jsem slovo titán opravdu nikdy nepoužil.
To použila média.
Ano, ale je to nepochybně jiný střet. A jestli další politické strany zareagují tím, že nebudou nikoho kandidovat, tak to od začátku bude trošku jinak než od druhého kola. Uvidíme.
Byl to Václav Klaus, který před dvěma lety před těmito mikrofony prozradil, že nevěří odchodu Miloše Zemana z české politiky.
Já si myslím, že to je do jisté míry gesto, kterým se ten politik snaží zalíbit a není to nevinná věc. Je to samozřejmě politická hra. Někdo volí tuto hru, někdo volí hru jinou.
Zazněla před dvěma lety slova Václava Klause. Miloš Zeman 10. června...
Já doufám, že řeknete teď, že jsem se nemýlil.
To chci dodat a ještě vám chci pustit Miloše Zemana, který 10. června před těmito mikrofony odpovídal na otázku, čím si vysvětluje, že mnoho lidí nevěří jeho odchodu z politiky.
Miloš ZEMAN, bývalý předseda vlády (zvuková ukázka): V české politice přetrvává tradice, že politici odcházejí pouze po drtivém neúspěchu. A politik, který odchází po úspěchu, je bílou vránou. Jenomže kdybych to měl srovnat s výstupem na vysokou horu, tak každý, kdo vyleze na vysokou horu, z toho vrcholu sestoupí, aby uvolnil místo druhým. A pobyt ve vrcholové politice je v podstatě podobný pobytu ve velehorách. Je tam nedostatek kyslíku, po osmi letech se vyčerpáte a je i vaším zájmem sestoupit do nížin.
Slova Miloše Zemana z 10. června 2002.
Nevím, nevím.
To jste takový dobrý prognostik, že jste tušil, že Miloš Zeman z politiky neodchází?
To nebyla prognostika, to bylo naprosto jasné porozumění nejrůznějším signálům, které byly. A já jsem si je musel vyhodnocovat tak, jak jsem si je vyhodnotil. Jenom jsem se teď usmíval trošku nad těmi velehorami Miloše Zemana. Tak teď jenom nevím, jestli tu Českomoravskou vysočinu považuje za velehory nebo jestli...
Politiku.
To je docela zajímavá úvaha, o tom budu chvíli přemýšlet.
Myslíte si, že vám protikandidatura Miloše Zemana, která bude s největší pravděpodobností oznámena o víkendu, že vám může jako kandidátovi prospět?
Nevím. Miloš Zeman určitě je...
Stále odpovídáte - nevím.
Kdybych věděl, jestli mi to prospěje, tak bych to třeba řekl jednoznačně. Já musím jasně říci, a to není nevím, to říkám jasně, že Miloš Zeman je velmi vážným, zdatným soupeřem, určitě zdatnějším než soupeři z prvního kola, z první volby prezidentské tuto středu. A z tohoto hlediska ho musím brát velmi vážně a beru ho vážně.
Jak by se vám líbil Miloš Zeman jako český prezident?
Takovouto větu už ode mne opravdu nemůžete vymáčknout.
Rád bych.
No, to se ptejte příští pátek večer.
Až budete prezidentem?
Příští pátek večer po proběhnutí druhého klání prezidentského v nepřímých volbách.
Myslíte, že bude zvolen prezident?
Zase. Teď vám řeknu zase, že nevím a vy řeknete, že odpovídám slovem nevím. Já to skutečně nevím, stejně jako to neví nikdo v této zemi, ani z účastníků, ani z těch, kteří budou diváky pouze. Prostě nevím, ale opět si myslím, že to je volba velmi vážná a že z ní prezident může vyjít.
Václav Klaus. Díky za váš čas, někdy příště na shledanou.
Na shledanou.
Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.
Citace rozhovoru v médiích
Pátek rozhodne: Zeman, nebo Klaus
Mladá fronta DNES, 18. 1. 2003, titulní strana - O post příštího prezidenta se spolu utkají Václav Klaus a Miloš Zeman. A to příští týden v pátek v deset hodin dopoledne ve Španělském sále Pražského hradu. Klausova i Zemanova kandidatura v druhé volbě je jistá. Velký poražený z první volby, lidovec Petr Pithart, druhou možnost stát se prezidentem dobrovolně vzdal. Pithart včera řekl předsedovi své strany Cyrilu Svobodovi, že pokud by ho podporovala pouze jeho KDU-ČSL a žádná jiná strana, nemá stejně šanci.
„Ať si o Miloši Zemanovi myslí kdo chce co chce, máme za sebou jakési hlasování, kde se poměrně dost lidí v ČSSD vyslovilo právě pro něj. Nemůžeme si z lidí dělat blázny," odpověděl včera ministr vnitra a místopředseda ČSSD Stanislav Gross na otázku MF DNES, zda jeho strana pošle do druhé volby Zemana.
„Miloš Zeman je určitě zdatnějším soupeřem než soupeři z první volby. Musím ho brát velmi vážně a beru ho vážně," řekl včera Klaus rozhlasové stanici BBC. Bývalý premiér a dnes důchodce Zeman by mohl podle odhadů získat asi dvě třetiny hlasů poslanců a senátorů své strany.
Podle informací MF DNES získal Zeman během posledních dvou dnů podporu většiny komunistů. Včera to potvrdili členové obou stran. Jeden ze členů vedení ČSSD, který patří do takzvaného Zemanova křídla, včera prohlásil, že je pro Zemana „vyjednáno až dvanáct hlasů" od lidovců. „Od Miloše Zemana jsem se dozvěděl, že za ním na Vysočině byli naši poslanci Jan Kasal a Miroslav Kalousek," potvrdil námluvy předseda lidovců Cyril Svoboda.
Ani s většinou ČSSD, všemi komunisty a s částí KDU-ČSL ještě nemá Zeman vítězství ve volbě jisté. K úspěchu by mu stále chybělo několik hlasů. S komunisty se snaží vyjednávat i ODS. Ani Václav Klaus se totiž nemůže opřít o nadpoloviční většinu v parlamentu. Komunisté nechtějí dát své hlasy zadarmo. Říkají si o příslib otevřené spolupráce (což si například ČSSD před lety zakázala), ale i o významné funkce ve státní správě.
Češi můžou do války jen po novém rozhodnutí OSN
Právo, 18. 1. 2003, titulní strana - České protichemické jednotce již téměř nic nebrání v zapojení do případného vojenského konfliktu v Iráku. Po Senátu o tom včera po dramatické rozpravě rozhodla 145 hlasy také Sněmovna. Poslanci - na rozdíl od senátorů však vládě k vyslání vojáků odmítli dát dopředu bianco šek a schválili pojistku: česká účast je podmíněna novým aktem Rady bezpečnosti OSN. Bez něj se budou moci čeští chemici účastnit pouze humanitárních prací, pokud Saddám Husajn použije zbraně hromadného ničení.
Taková by měla být i odpověď vládě USA, která žádala stanovisko Prahy do 20. ledna. Situaci však komplikuje fakt, že Sněmovna přijala jiné usnesení než Senát, což se může stát v tomto případě další rozbuškou. Komunisté totiž tvrdí, že tím pádem je neplatné, a zvažují podání stížnosti k Ústavnímu soudu. Na toto právní úskalí upozornili také poslanci ODS i někteří právníci.
Špidlův kabinet ve svém původním návrhu neuvedl, zda by k vyslání jednotky stačily dosavadní rezoluce či prohlášení nebo nové dokumenty. Konkrétnější byli politici, například premiér Vladimír Špidla, ve výkladu vládního usnesení - za postačující akt shodně označují jak rezoluci, tak stanovisko RB OSN nebo jen vyjádření předsedy této rady.
Návrh včera podpořila kromě celého klubu US-DEU také většina soc. dem., ODS a KDU-ČSL. Jednomyslně proti byli pouze komunisté, které doplnili dva lidovci, takže počet odpůrců dosáhl 43. Nehlasovalo sedm poslanců z klubů ODS a ČSSD. Byl mezi nimi i prezidentský kandidát Václav Klaus z ODS či bývalý náměstek ministra vnitra Petr Ibl (ČSSD).
„Nerozhodovali jsme o válce, ale o míru," zhodnotil výsledek včerejšího hlasování ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Vojáci jsou podle něj na akci připraveni. Ministr přitom odhaduje, že do konce ledna by do Kuvajtu, kde dosud chemici působí, odjela posila v počtu více než sta lidí.
Schvalování usnesení předcházela od čtvrtka bouřlivá debata mezi zastánci a odpůrci účasti Česka ve válce. ODS totiž využila nejednoty vládních poslanců a kabinetu položila nůž na krk. Pohrozila, že je ochotna souhlasit pouze za předpokladu, že vládní většina bude jednotná. Problém s podporou totiž měla na začátku část poslanců soc. dem. a lidovců, kteří hovořili o svědomí, které nelze svazovat stranickou disciplínou.
K sjednocení většiny nakonec přispěl návrh místopředsedy lidovců a Sněmovny Jana Kasala, který podmínil účast právě novým aktem RB OSN. Takové znění se stalo po předchozích vyjednáváních přijatelné i pro většinu odpůrců. Naopak zcela neprůchodné se staly návrhy komunistů, kteří chtěli českou účast omezit pouze na humanitární pomoc, nebo žádali výslovně čekat jen na novou rezoluci RB OSN.
„Hlasovalo se o válce a to my podpořit nemohli," řekl Právu jejich předseda Miroslav Grebeníček. Podle něho si je vládní koalice vědoma, že kdyby konala bez rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, dostala by se nejen do rozporu s mezinárodními úmluvami, které přijala ČR, ale i s vlastními zákony, třeba zákonem o míru.
„Proto je konečné znění přijatého usnesení pokusem obstát směrem k právu i k občanům. Rétorika je sice obratná, ale mezi řádky usnesení je řečeno vše: hlasovalo se o válce a většina parlamentu hlasovala pro válku," shrnul Grebeníček.
Klaus své pohnutky vysvětlil slovy: „Ctím naše zahraničně politické závazky, a proto jsem nehlasoval proti usnesení. Současně si nejsem jist, zda není předčasné. Vnímám pozorně, jak se všichni spojenci USA snaží získat čas. Myslím, že jsme tuto věc zbytečně uspěchávali."
Řekl v BBC, že Parlament by se neměl vzdát svého práva rozhodnout o nasazení vojáků. Usnesení označil za bianco šek vládě a „v jistém smyslu neústavní" rozhodnutí.
Prezidentský kandidát Klaus vládní návrh o Iráku nepodpořil
Lidové noviny, 18. 1. 2003, strana 3 - Radost z přijetí vládního návrhu včera neměl kandidát ODS na prezidenta a expředseda strany Václav Klaus. Vadilo mu především to, že sněmovna zmocnila vládu, aby po případném rozhodnutí Rady bezpečnosti o Iráku poslala vojáky do akce jen svým usnesením. Hlasování se proto zdržel.
"Myslím, si že mé názory, zahraničněpolitické, jsou dostatečně známé, konzistentní, stabilní. Myslím, že by se měl někdo divit, pouze kdybych udělal něco jiného," komentoval Klaus své rozhodnutí včera večer v rozhovoru s BBC. "To by si skoro žádný parlament světa nedovolil, aby dal v tak důležité věci mandát, bianko šek, vládě. Parlament by mohl klidně zasednout znova," řekl dále. Proti však nakonec nebyl.
"Ctím naše zahraničněpolitické závazky, a proto jsem v žádném případě nehlasoval proti návrhu tohoto usnesení," vysvětlil, proč se zdržel hlasování. Klausovi také připadalo rozhodování parlamentu předčasné a příliš uspěchané. Zřejmě z podobných důvodů se včera zdrželi hlasování i další tři poslanci ODS - Kateřina Dostálová, Martin Kocourek a Vladimír Doležal.
Sněmovna schválila českou pomoc v případné akci proti Iráku
PRAHA 16. ledna (ČTK) - Poslanecká sněmovna dnes schválila českou pomoc v případné vojenské akci proti Iráku. Do ní by se na základě mandátu OSN zapojila česká protichemická jednotka, která je nyní v Kuvajtu v rámci boje proti mezinárodnímu terorismu. O jejím nasazení by podle sněmovny rozhodla vláda usnesením na základě nového aktu Rady bezpečnosti OSN.
Bez mandátu OSN by mohla být protichemická jednotka nasazena do záchranných a humanitárních prací v případě, že by Irák při vojenské akci použil zbraně hromadného ničení proti civilistům nebo spojeneckým silám. Pomoc spojencům podpořilo 144 ze 194 přítomných poslanců, proti jich bylo 43 a sedm nehlasovalo.
Pro hlasovala až na jednotlivce celá vládní koalice a ODS. Proti byli komunisté. Pomoc nepodpořil například prezidentský kandidát ODS Václav Klaus. Pro BBC k tomu řekl, že souhlas se zapojením českých vojáků je předčasný a v jistém smyslu i neústavní. Dodal, že parlament dal vládě svým usnesením "bianco" šek. "Vnímám, jak se spojenci snaží získat čas," řekl také.
To, že po čtvrteční bouřlivé polemice mezi vládou a opozicí sněmovna pomoc spojencům schválila, umožnily dva faktory. Prvním byla shoda vládního tábora na návrhu lidovce Jana Kasala, který upřesnil vymezení mandátu OSN, na jehož základě by mohli být čeští vojáci do protiirácké operace nasazeni.
Druhým faktorem bylo oznámení ODS, že pomoc spojencům podpoří, neboť i vládní koalice bude postupovat jednolitě. Bez hlasů ODS hrozilo, že koalice souhlas nezíská. Vládní poslanci totiž nebyli předtím v názoru na zapojení vojáků do protiirácké akce jednotni.
Sněmovna schválila stejné podmínky pomoci jako Senát ve čtvrtek. Odlišné je jen to, že upřesnila vymezení mandátu OSN pro nasazení vojáků. Poslanci vládních stran odmítli obavy z toho, že by rozdíl v postoji obou komor mohl zpochybnit parlamentní souhlas s pomocí spojencům.
Obě komory podpořily vládní návrh, který počítá s tím, že k nasazení českých vojáků je potřebný mandát OSN. Premiér Vladimír Špidla (ČSSD) již dříve řekl, že vláda mandátem rozumí jednak rezoluci či stanovisko RB OSN nebo prohlášení jejího předsedy. Některým poslancům ale vadilo, že není jasné, zda jde o nový mandát OSN, nebo o některý z již existujících.
Sněmovna a Senát dále rozhodly o posílení české protichemické jednotky v Kuvajtu, která teď má přes 250 lidí, o více než 100 dalších. Tento prapor bude navíc moci působit v Izraeli a Turecku. Oba státy by mohly být cílem útoku Iráku.
Klaus: Zeman by byl zdatnějším soupeřem než ti v první volbě
PRAHA 17. ledna (ČTK) - Prezidentský kandidát ODS Václav Klaus by expředsedu ČSSD Miloše Zemana považoval za zdatnějšího soupeře, než byli jeho sokové v první neúspěšné volbě hlavy státu. Vedle Klause se o nejvyšší křeslo v zemi pokoušel mimo jiné předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL), jenž s ním postoupil do druhého a třetího kola. V prvním kole středeční volby vypadli kandidát ČSSD Jaroslav Bureš a KSČM Miroslav Kříženecký.
Nyní je téměř jisté, že ČSSD v sobotu nominuje do druhé prezidentské volby Zemana. "Miloš Zeman je velmi vážným, zdatným soupeřem. Určitě zdatnějším než soupeři z první volby prezidentské tuto středu. A z tohoto hlediska ho musím brát velmi vážně a beru ho vážně," řekl dnes Klaus BBC.
Další Klausovu kandidaturu již oznámila jeho ODS, jíž dlouhou dobu šéfoval a jejímž je nyní čestným předsedou. Klaus poznamenal, že na příští pátek, kdy se má druhá volba konat, si již připravuje projev. Hodlá v něm mimo jiné odrazit výsledky první volby.
Klaus a Zeman, válka a mír
Právo, 22. 1. 2003, publicistika, autor: Martin Hekrdla, strana 6 - Zatímco USA aktivují proti Iráku aspoň sto tisíc mužů ve zbroji a Velká Británie vojsko nejméně třicetitisícové, zatímco jsou čeští chemici v Kuvajtu naostro cvičeni (a jedinci, kteří se na boj jaksi necítí, posíláni domů), ve vlasti se přibližuje pokračování jiného boje - o Pražský hrad.
Zbroj a strůj si na páteční bitvu, na druhou volbu prezidenta republiky, chystají lítí soci a žhaví favorité, Václav Klaus a Miloš Zeman. A Irák nemohou pominout. Aspiranti na funkci, která mimo jiné reprezentuje stát navenek a formálně dle ústavy velí české armádě, totiž při svém hauzírování z klubu do klubu nemohou nenarazit na komunisty coby "jazýček na vahách". A na jejich odmítavý postoj k tažení proti Bagdádu, jehož inspicienti se - byť prý jen v krajní nouzi - nehodlají příliš zatěžovat duchem a literou Charty OSN.
Oba expremiéři se před soudnou stolicí komunistickou pěkně zapotí. Je to jisté. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš už o víkendu prohlásil, že "jeho" poslanci budou "zvažovat, zda tím menším zlem není kandidát, který je reprezentativní navenek státu..." A je veřejným tajemstvím, že již před první volbou prezidenta to byl zdrženlivý postoj Václava Klause k tažení na Irák, který komunisty - ten postoj, ne Irák - okouzlil.
Miloši Zemanovi se v této kauze nedaří. Tomuto listu k parlamentnímu požehnaní naší "chemické misi" jen suše řekl: "Respektuji rozhodnutí obou komor parlamentu, z nichž zejména usnesení Sněmovny jasně váže tuto akci na souhlas Rady bezpečnosti." Zato Klausovi, který pro vyslání našich vojáků do "akce" ruku nezvedl, vadí, že - svěřil se BBC - parlament dal vládě k rozhodnutí o účasti ve válce "bianco šek".
Klaus není spokojen, že už jenom vláda má rozhodnout, zda tu mandát RB OSN je, nebo není. A myslí si, že kauza je politicky "uspěchaná" a právně "v jistém smyslu neústavní". To se bude líbit. Na paty Miloše Zemana lepí se irácká - a vůbec středovýchodní - smůla.
Předloni v listopadu osobně přinesl na talíři americkým jestřábům "iráckou stopu". To když na CNN náhle oznámil, že terorista Muhammad Atta domlouval v Praze s iráckým špiónem útok na Radio Svobodná Evropa. "Jak může český premiér vědět, o čem irácký špión a Atta diskutovali?" zeptal se International Herald Tribune, neznalý Zemanova bystrozraku...
Nu, byla to tenkrát hektická doba, bylo po 11. září. Přesto Zeman došel hodně daleko v imitaci Winstona Churchilla a jeho boje se zlem. Nejprve takřka dle Huntingtonova mustru o "střetu civilizací" rozdělil svět na "světy dva", na svět úcty ke svobodě, životu a toleranci, a "na svět lidí, kteří vyznávají nenávist, pohrdání lidským životem a fanatickou podporu nejrůznějších náboženství nebo ideologií stouhou vyhladit nevěřící".
V tomto boji dvou světů byl Miloš Zeman ještě v únoru 2002 natolik v ráži, že při návštěvě Izraele na udivenou a doplňující otázku listu Haarec Srovnáváte šéfa palestinské samosprávy (Jásira Arafata) s Hitlerem? začal svoji odpověď lakonicky: Samozřejmě . Místo dementi z Prahy, které novináři prestižního levicového listu najisto očekávali, donesly se k nim jen Zemanovy výmluvy na angličtinu a na žurnalistické nepochopení skladby větné. Chytré. A vskutku - mezi řádky, leč čitelně - churchillovsky nekompromisní!
V té hektické době nezůstal ovšem pozadu ani Václav Klaus. Zajiskřil úvahou, že sice nesrovnává levičáky a rozbíječe McDonaldů s teroristy, ale že "mezi levicovým myšlením" a "bojem s úspěchem, bohatstvím, majetkem, trhem, kapitalismem" a vším, "co symbolizuje Amerika", existuje rovnítko. Miloš Zeman tenkrát sice odmítl takové "řeči o levicových intelektuálech". Současně však tytéž intelektuály obvinil z "rozmělňování viny a hledání jakéhokoliv přímého nebo nepřímého ospravedlňování terorismu sociálními a ekonomickými poměry". Vyšlo to nastejno. Blíženci měli k sobě blízko...
Buď jak buď, tváří v tvář válce a míru by neměly být oběma dlouholetým reprezentantům a nynějším kandidátům na nejvyšší post země zapomenuty postoje z jara 1999, kdy letadla NATO vzlétala nad Jugoslávii. Václav Klaus byl jediným ústavním činitelem na své úrovni ze zemí Aliance (předsedou Sněmovny), který 24. března toho roku vyjádřil nesouhlas s útokem. A který řekl: "Je třeba za každým použitím síly vidět bolest a utrpení, navíc většinou nevinných lidí."
A Miloš Zeman se týž den jako předseda vlády odvážil říci to, čeho se již dnes stěží dočkáme: "Zklamu ty, kdo s krví podlitýma očima budou jásat nad dopady bomb a raket. Protože ty bomby a rakety budou dopadat na lidi..."
Poslance a senátory čeká těžké rozhodování. Ještě štěstí, že o hlavě státu nebude rozhodovat jeden jediný klub. A že jedinou mírou pro volbu nakonec určitě nebude postoj kandidátů k válce a míru v této naší - stále ještě, ba čím dál víc - rozjitřené době. |
|  |  |  |  |  | | Akciové trhy: 01:13 GMT | | FTSE | 6406.80 | -11.00 | | Dow Jones | 12525.7 | -48.11 | | Nasdaq | 2467.70 | -9.91 | | FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min |
|  |