| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 16. ledna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Jaroslav Škopek | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Pravděpodobně v březnu by podle Jaroslava Škopka měla Česká republika vyslat bojovou jednotku o 120 lidech do Afghánistánu.
Přepis rozhovoru Český premiér Vladimír Špidla ve čtvrtek předstoupil před obě komory českého parlamentu, aby požádal poslance a senátory o vyslovení souhlasu s českou účastí na případné vojenské akci proti iráckému režimu. V Senátu Vladimír Špidla na adresu jednotky protichemické obrany, která je nyní v Kuvajtu, uvedl: Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Vláda České republiky je přesvědčena, že v okamžiku, kdy by došlo k humanitární katastrofě použitím zbraní hromadného ničení, je povinna z prosté lidské solidarity konat a zachraňovat lidi a odstraňovat následky. Zazněla krom jiného v Senátu slova premiéra Vladimíra Špidly. Senátor Richard Falbr v rozpravě uvedl, že vládní návrh nepodpoří. Richard FALBR, senátor (ČSSD) (zvuková ukázka): Podle mého názoru je mandátem pouze rezoluce Rady bezpečnosti OSN ve smyslu příslušných článků Charty OSN. Z toho, co jsem řekl, je zřejmé, že nebudu hlasovat pro. Richard Falbr zůstal v Senátu se svým názorem téměř osamocen. Zhruba po dvouhodinové debatě senátoři vyslovili s vládním návrhem souhlas. Výsledek hlasování oznámil místopředseda Senátu Mirek Topolánek. Mirek TOPOLÁNEK, místopředseda Senátu, předseda ODS (zvuková ukázka): Pro návrh hlasovalo sedmdesát senátorek a senátorů. Kdo je proti tomuto návrhu? Proti návrhu se vyslovili tři senátoři. Tento návrh byl přijat. Nejen o české účasti na případné vojenské operaci proti Iráku bude následujících třicet minut. Před námi je půl hodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl 1. náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek. Vítejte v BBC, dobrý den. Dobrý den. Jaroslav Škopek měl svého času na generálním štábu na starosti reformu ozbrojených sil, poté se stal náměstkem ministra obrany pro armádní reformu a v současnosti je 1. náměstkem ministra obrany, který se zabývá krom jiného zahraničními vztahy. Která z pozic, již jsem vyjmenoval, pro vás byla nebo dokonce je nejobtížnější? Každá z nich byla velmi obtížná a já bych odpověděl, že pro mne nejmilejší byla náměstek pro reformu, protože jsem měl možnost dělat něco, co mi přinášelo velkou radost. Když se budeme bavit o současném stavu, kdy rozhodujete o tom, jak budou české síly operovat při případné vojenské operaci proti Iráku, jsou to lehká či nelehká rozhodování? Já nerozhoduji, rozhoduje parlament této republiky a na něm je, jak se rozhodne, zda se česká armáda zúčastní řešení situace kolem Iráku nebo nezúčastní. Vy ovšem parlament ovlivňujete tím, co mu předkládáte společně s vaším nadřízeným ministrem obrany a vládou. To je pravda a budu upřímný a řeknu, že rozhodování, respektive příprava materiálu, který předkládáme nejprve vládě, vláda potom parlamentu, že má logickou návaznost s tím, co jsem připravoval v rámci reformy Armády České republiky a je to přesně o tom, co by tato armáda měla umět a jak by se měla chovat. Takže to není nic mimořádného. Když budeme srovnávat obtížnost reformy armády s obtížností přípravy takových materiálů, o nichž v současnosti nejen Česká republika rozhoduje, tedy o zapojení či nezapojení do případné vojenské operace proti Iráku, jak ta složitost v té komparaci, v tom srovnání dopadá? Oba materiály jsou velmi obtížné, rozdíl je v tom, že příprava materiálu pro reformu měla svůj, bych řekl, časový prostor, připravovala se v řádu měsíců a je to velice obsáhlá dokumentace, několik tisíc stránek. Příprava materiálu pro případnou účast jednotky Armády České republiky se připravuje ve velmi krátkém čase a není to materiál obsáhlý, ale vím, že je velmi důležitý a že rozhodnutí, které je před Parlamentem České republiky, je velice vážné. Jsou to otázky hodin nebo ...? Jsou to otázky dnů. Šéf zbrojních inspektorů OSN Hans Blix ve čtvrtek varoval v Bruselu, že situace týkající se Iráku je napjatá a dokonce použil slovo nebezpečná. Hans Blix ještě dodal: Hans BLIX, šéf zbrojních inspektorů OSN (zvuková ukázka): Nemyslím si, že to skončí 27. ledna. Máme podat zprávu, ale ta nebude považována za oficiální dokument. V jeho aktualizaci informací, které máme, a já jsem si celkem jist, že nás Rada bezpečnosti OSN požádá o další aktualizaci v únoru, je ale zřejmé, že začínáme být netrpěliví. Rada bezpečnosti OSN loni řekla, že rezoluce je pro Irák poslední šancí, což je podstatou této netrpělivosti. Zazněla v Bruselu slova šéfa zbrojních inspektorů OSN Hanse Blixe. Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana se ve čtvrtek v Bruselu vyjádřil ve prospěch případné druhé rezoluce Rady bezpečnosti OSN jako podmínky případné protiirácké akce. "Bylo by lepší mít druhou rezoluci, ačkoliv to rezoluce 1441 absolutně nepožaduje," uvedl vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana. Na kolik jsou podle 1. náměstka českého ministra obrany Jaroslava Škopka slova Hanse Blixe a Javiera Solany přípravou na válku: Tak já bych jim rozuměl jako velmi vážné varování a odhodlání světového společenství řešit situaci v Iráku. Promiňte, těch varování ovšem bylo několik. Budeme-li počítat rezoluce v posledních až dvanácti letech, napočítáme třiapadesát. Já vím, že jich bylo tolik a rozumím té situaci, ale také rozumím tomu, že všechna ta opatření, která se v tuto chvíli provádějí jak v rámci mezinárodního společenství, tak v jednotlivých zemích, mají stále ještě možnost přimět Irák k tomu, aby naplnil všechny ty rezoluce, které se na něj vztahují, aby odzbrojil, aby umožnil kontrolu a prokázal, že ty zbraně hromadného ničení, které průkazně vlastnil, již nevlastní, a to se mu zatím nepodařilo a nemá ani zájem to udělat. V případě, že byste byl donucen v tomto rozhovoru procentuálně uvést, na kolik ještě věříte mírovému řešení s těmi informacemi, který jako 1. náměstek českého ministra obrany máte, jaké procento byste zvolil? To, že začalo se plánovat, je asi všeobecně známo, neznamená to však, že plán, který byl nebo bude zpracován, bude realizován. Já bych viděl tuto šanci, že stále je tady takových dvacet, dvacet pět, možná až třicet procent šance na to, že celý ten problém bude vyřešen bez použití násilí. Tedy pouze třicet procent? Třicet procent, řekněme, ale je to můj názor osobní. A mohl byste říct, zda to řešení násilím se dá očekávat začátkem roku nebo koncem roku, jak zněla jedna z úvah, že by ona operace mohla začít až na podzim? To si netroufám odhadnout. Spíš věřím tomu, že ještě bude nějaká šance vyřešit to mírovým způsobem, že ještě i inspektoři dostanou šanci, že i Irák zaujme jiné stanovisko, že spíš bych ji viděl dál. V tom plánování, ... ano, to je podstatné, v tom plánování se nepočítá s tím, že by operace probíhala v létě kvůli podmínkám, které panují v oblasti Blízkého východu? Já musím říct, že Česká republika se v tuto chvíli nepodílí na žádném plánování. My jsme doposud ani neřekli, že se zúčastníme případné operace, takže já nevím a nemohu odpovědně říct, že existují vůbec nějaké plány, ale jsem bývalý voják a vím, že určitě existují záměry, že existuje několik variant, ke kterým se bude dále ..., na kterých se bude dále pracovat a přijde rozhodnutí. Ale v tuto chvíli není ... Vzhledem k povětrnostním podmínkám je to možné? Já si myslím, že dneska je možné vést operaci za jakýchkoliv povětrnostních podmínek kdekoliv na zemi. Tedy léto by nebylo překážkou? Myslím si, že ne. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík při jednání sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost oznámil, že Česká republika chce mezinárodnímu společenství nabídnout tým, který by rozšířil počet inspektorů OSN v Iráku. To se bavíme o stále ještě mírovém řešení. Tvrdík dodal, že v případě zájmu Organizace spojených národů by příslušný materiál předložil vládě a parlamentu velmi rychle. Pracujete na ministerstvu obrany na takovém plánu? My jsme na ministerstvu obrany zjišťovali, zda máme i za této situace, kdy vlastně budeme odpovídat, zda se zúčastníme operace nebo ne, jestli máme ještě další kapacity, které bychom mohli nabídnout v rámci toho mírového řešení situace, a máme takové kapacity a také je nabídneme. Tudíž už rozpracováváte tento plán? Ano. V jakém stádiu je? V počátečním stádiu. Co to znamená? To znamená, že se provádí analýza našich schopností a možností, kolik by to mohlo být odborníků, z jaké oblasti, zda to budou lékaři, chemici, případně další odborníci. Podle zatím těch prvních představ, českých představ by šlo zhruba o patnáctičlenný tým? Je to pravdivá informace? Ano, jedná se zhruba o patnáctičlenný tým. Ten by byl sestaven z českých vojenských lékařů, biologů a protichemických odborníků a mohl by posílit zhruba stočlenný tým inspektorů, který v Iráku hledá stopy zbraní hromadného ničení. Podle jakých kritérií byste vybírali odborníky do toho zhruba patnáctičlenného týmu? Především z hlediska jejich odbornosti, to za prvé, a za druhé z hlediska potřeb toho stávajícího týmu inspektorů, chtěli bychom doplnit to, co tam třeba chybí, na čem oni mají zájem, na čem má zájem Organizace spojených národů. Má ministerstvo obrany už první zprávy o tom, že OSN má zájem na tom, aby ten český tým byl pro mezinárodní inspekce v Iráku připraven? Já v ruce nemám žádný dokument, kterým by se obrátilo OSN oficiálně na Českou republiku, ale myslím si, že OSN má zájem na tom, aby mise inspektorů v Iráku byla úspěšná a každá takováto pomoc, podle mého soudu, bude vítána. Do kdy jste ochotni připravit ten návrh? To je zase otázka několika dnů, možná dvou týdnů, aby takovýto návrh byl připraven a předložen velmi rychle vládě. To znamená, že vy na něm už v současnosti pracujete a že zhruba do čtrnácti dnů bude tento materiál předložen vládě a pak bude záležet na OSN, zda ten materiál využije? Pokud takováto žádost bude dána, pokud bude takováto potřeba, tak je to možné, do čtrnácti dnů předložit materiál. Znamená to, že by pak zhruba v polovině února, jak Hans Blix mluvil o tom, že je možné ještě provést revizi, že by v únoru, začátkem února mohl patnáctičlenný tým vyjet do Iráku? Myslím si, že ano, že by to možné bylo nejen z hlediska zpracování takového materiálu, předložení vládě, ale mohlo by to být i z hlediska organizačního zabezpečení, přípravy těchto odborníků a jejich výjezdu do mise. Začátkem ledna požádaly Spojené státy americké Českou republiku i o pomoc při případné vojenské operaci proti Iráku. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík žádost Spojených států amerických přiblížil v rozhovoru pro BBC 9. ledna. Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany (ČSSD) (zvuková ukázka): Česká republika byla požádána Vládou Spojených států amerických o sdělení mandátu pro jednotku ochrany proti zbraním hromadného ničení, kterou v tuto chvíli má dislokovanou v Kuvajtu, pro případ možné mnohonárodní vojenské koalice, prosazení příslušných rozhodnutí Organizace spojených národů. Součástí této žádosti potom je také souhlas o přelety a průjezdy sil Spojených států amerických a sil mezinárodní koalice a o souhlas s pobytem vojsk této koalice na území České republiky v případě, že by si to zejména mimořádná situace vyžádala. Devátý leden a slova ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Ve čtvrtek 16. ledna předstoupila vláda s touto žádostí před obě komory českého parlamentu. Senát po zhruba dvouhodinové rozpravě vyslovil se žádostí české vlády souhlas, což oznámil místopředseda Senátu Mirek Topolánek. Mirek TOPOLÁNEK, místopředseda Senátu, předseda ODS (zvuková ukázka): Přítomných ..., v této chvíli je nás v sále přítomno sedmdesát šest, u tohoto typu vládního návrhu je potřebný počet pro přijetí čtyřicet jedna. Kdo souhlasí s návrhem předloženým garančním zpravodajem, nechť prosím zvedne ruku. Pro návrh hlasovalo sedmdesát senátorek a senátorů. Kdo je proti tomuto návrhu? Proti návrhu se vyslovili tři senátoři. Tento návrh byl přijat. Tak rozhodl o žádosti české vlády Senát. Jen pro úplnost, součástí rozhodnutí vlády je posílení české protichemické jednotky v Kuvajtu z dosavadních dvou set padesáti jedna na tři sta šedesát jedna lidí, tedy zhruba o dalších sto deset specialistů s technikou. Kdy, pane náměstku, počítáte s tím, že česká jednotka v Kuvajtu bude posílena? Česká jednotka bude posílena v co nejkratší době po schválení tohoto rozhodnutí sněmovnou a Senátem, tedy Parlamentem České republiky ... Senát už v této chvíli, kdy přímým přenosem vysíláme náš rozhovor, tak Senát už za sebou rozhodnutí má, Poslanecká sněmovna v těchto chvílích stále jedná. To znamená, že jakmile sněmovna řekne, v případě, že řekne "ano", tak se bude těch sto deset specialistů s technikou balit a okamžitě odlétat do Kuvajtu? Já musím říct, že před rozhodnutím Parlamentu České republiky nebyly v Armádě České republiky vydány žádné rozkazy, aby se nepředjímalo rozhodnutí. Čili po tomto rozhodnutí budou rychle následovat organizační opatření, zabezpečení přepravy té jednotky, vybavení respektive tohoto doplňku potřebným materiálem a v co nejkratší možné době se vojáci přesunou a doplní stávající kontingent na celkový počet, který jste uvedl, tři sta šedesát jedna. Jak dlouho ona organizační fáze bude trvat podle vašeho názoru? Podle mého soudu jsou to opět otázky dnů, maximálně jednoho, dvou týdnů. Záleží na tom, jak k dispozici budou přepravní prostředky, jak dlouho bude trvat zabezpečení zejména těchto prostředků. Kdo bude přepravovat onu část jednotky, tedy onu posilu sto deseti specialistů s technikou? My bychom si přáli, já věřím, že se nám to podaří, že při přepravě tohoto doplňku pomůže Aliance a že tyto prostředky přepravní najdeme v Alianci. Znamená to tedy, že pakliže i Poslanecká sněmovna vysloví souhlas s rozhodnutím české vlády, tak požádáte Severoatlantickou alianci, aby nabídla přepravní kapacity a přepravila zhruba sto deset českých specialistů s technikou? My oslovíme Spojené státy, které nám adresovaly tu žádost, Spojené státy nám také jako spojenci řekly, že pomohou s našimi problémy při zabezpečování této účasti, takže Spojené státy a přes Spojené státy požádáme i Alianci. Když se budeme bavit o té jednotce, řekl jste ten stav zhruba tři sta nebo přesný stav tři sta šedesát jeden muž, že ..., a propos, jsou tam ženy v Kuvajtu? Určitě. To znamená tři sta šedesát jeden muž a žena nebo žena a muž v Kuvajtu v české protichemické jednotce. Počítá se s tím, že tento celý stav tam bude až do konce roku 2003, což je v té žádosti vlády uvedeno nebo bude docházet ke střídání? To navýšení nemusí trvat až do konce roku 2003, kdy končí stávající mandát jednotky, která je tam vyslána, ale v závislosti na konkrétní situaci na místě. To znamená, počítáte v průběhu roku se střídáním? Počítáme v průběhu roku s běžným, řekl bych, střídáním jednotlivců, poškozené techniky, v tomto smyslu. Ve vládním návrhu opatření kolem Iráku se píše, citujme doslova: "Celkový počet příslušníků těchto ozbrojených sil v žádném okamžiku nepřekročí pět set osob," konec citátu. Na kolik je možné v rozumně citované pasáži, že do Kuvajtu či dalších oblastí Blízkého východu můžete poslat krom protichemické jednotky další lidi, protože to číslo tři sta šedesát jeden či jedna je nenaplněno do pěti set? To je početní rezerva, která v žádném případě neschovává vyslání dalších jednotek, tomu bych rozuměl jako podvod na parlamentu. To je rezerva proto, že v jistou chvíli tam může dojít k navýšení při střídání, právě při řešení nějaké nepředvídané, nepředvídatelné situace, ale není to o další jednotce. Spojenci totiž, když vám vstupuji do řeči, počítají, když se hovoří o české účasti, například i s polními nemocnicemi. Vy tudíž nepočítáte, že by do onoho čísla pět set osob se dalo zapracovat a zapracovali jste do toho záměrně například možnou žádost o polní nemocnici? Ne, toto číslo neobsahuje další útvar nebo zařízení Armády České republiky, ale musím říct, že počítáme s tím, že mohou nastat situace, kdy bude potřeba z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů pro potřebu našich vlastních vojsk tento kontingent, a nejen polní nemocnici, i třeba jinými prostředky posílit, ale pak bychom se obrátili znovu na parlament a žádali znovu o schválení. Návrh vlády o opatřeních souvisejících se situací kolem Iráku obhajoval ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně i ministr zahraničí Cyril Svoboda. Ten ve své řeči krom jiného uvedl: Cyril SVOBODA, ministr zahraničních věcí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): Možná, že si někdo položí otázku, zda je vhodné to řešit dnes, zda je vhodné to řešit tento den, zda není lepší počkat na vyjádření našich dalších partnerů, ale myslím si, že máme my také odvahu se rozhodnout, protože i my tím ovlivňujeme rozhodování našich dalších spojenců a partnerů. Podle informací, které máme, velmi důvěryhodných informací, které jsme si dnes ověřovali, ještě dnes ráno na našem ministerstvu, můžeme konstatovat, že je velmi pravděpodobné, že nejméně osm z patnácti členů Severoatlantické aliance se zúčastní této operace v různé míře. Tedy ujišťuji sněmovnu, že to není rozhodování my a Spojené státy, ale že to je rozhodování v rámci partnerských vztahů, zároveň i Severoatlantická aliance jasně vyzývá, že je třeba se zapojit do této, do řešení tohoto problému, byť samozřejmě forma a míra zapojení je na každém členském státu Severoatlantické aliance. Zazněla slova ministra zahraničí Cyrila Svobody v Poslanecké sněmovně. Pane náměstku, vy jste sice řekl, že žádní Češi se nepodílejí na plánování nějaké případné operace proti Iráku, ale chtěla Česká republika po Spojených státech, když byla požádána o pomoc, také, aby se mohla podílet na plánování? Ano, a má to logiku, v případě, že bude rozhodnuto, že Česká republika se zúčastní, bude mít i možnost podílet se na plánování, bude mít možnost vyslat své představitele přímo do místa, odkud se velí a kde se připravují plány a bude mít možnost tedy ovlivňovat i použití české jednotky v případné operaci. Znamená to, že v případě, až odjede ona posila do Kuvajtu, tedy těch sto deset specialistů s technikou, že odjedou i čeští plánovači na patřičná, do patřičných míst, kde se plánuje? Možná, že to bude dříve ještě. My počítáme s tím, že když schválí parlament vyslání, vyšleme co nejrychleji našeho národního představitele v hodnosti generála do Tampy, do místa, kde v tuto chvíli se právě tato opatření připravují. Tento člověk bude mít možnost tuto úlohu sehrát. Znamená to, že český generál by letěl do Tampy, jakmile Poslanecká sněmovna schválí? V co nejkratším čase, ano. To je otázka hodin? Otázka dnů, řekněme. Nepočítáte s tím, že by další plánovači odjeli a čeští generálové na další místa? Například, byla by možnost posílit Brusel? V Bruselu se nebude plánovat toto použití, bylo by to zbytečné. My máme v Bruselu dostatečné zastoupení jak vojenské, tak politické a není třeba ho rozšiřovat. Ale počítáme s tím, že bychom rozšířili svou účast a možnost ovlivňovat dění i vysláním dalších lidí přímo za vojska do prostoru budoucí možné operace. To je kde? To je do prostoru Kuvajtu. O kolik lidí by se ... To znamená, Kuvajt, Turecko a místa ... Ano, to jsou jednotlivci. Do deseti? Méně, skutečně jednotlivci. Jeden důstojník na příslušné velitelství, jeden generál do Spojených států. Připomeňme si ještě, jak obhajoval žádost české vlády o opatřeních souvisejících s Irákem v Senátu premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Dovolte mi, abych na závěr vytkl ty nejdůležitější principy. Za prvé, Vláda České republiky všemi prostředky i diplomatickými usiluje o to, aby došlo k efektivnímu vyřešení situace ve vztahu k Iráku bez války. Za druhé, Vláda České republiky v tomto podkladovém materiálu předkládá myšlenku, dát k dispozici síly, které máme dislokovány v Kuvajtu, bez ..., pouze tehdy, bude-li nový mandát za existenci mandátu OSN, za který považujeme nový akt Rady bezpečnosti OSN plus všechny ostatní rezoluce Rady bezpečnosti OSN, které jsem některé zmiňoval, ale dohromady je jich v současné době padesát tři. Za třetí, Vláda České republiky je přesvědčena, že v okamžiku, kdy by došlo k humanitární katastrofě použitím zbraní hromadného ničení, je povinna z prosté lidské solidarity konat a zachraňovat lidi a odstraňovat následky. To je prostě ..., bez ohledu na to, zda existují mandáty, zda existují nějaké formální akty. Uvedl v Senátu premiér České republiky Vladimír Špidla. Logická otázka na 1. náměstka ministra obrany Jaroslava Škopka. V tom vládním dokumentu, který byl předložen do Senátu i do Poslanecké sněmovny, se píše, že zajištěná jednotka, která má mít tři sta šedesát jedna osob, má celkové náklady, které jsou zajištěné v rozpočtu, sto čtyřicet jeden milion osm set dvanáct tisíc a nezajištěné zhruba půl miliardy. Máte už od spojenců přislíbeno, že tu půlmiliardu nezajištěných nákladů zaplatí? Ne, nemáme a ani o tom jsme nevedli žádná jednání, protože to není teď otázka, kterou je třeba řešit, to není problém, na kterém by mělo záviset rozhodnutí o tom, zda se zúčastníme té operace nebo nezúčastníme. V případě, že Spojené státy americké a možná další spojenci nezaplatí tu půlmiliardu, kde ji vezmete vy, v rozpočtu ministerstva obrany? My ani nechceme ani nepodmiňujeme naši účast tím, že Spojené státy případně spojenci zaplatí půl miliardy. My jsme dostali nabídku, že spojenci se budou s námi podílet na hrazení těchto nákladů. My prostředky pro zabezpečení jednotky budeme hledat v rozpočtu ministerstva obrany, budeme se snažit využít, a to je také obsahem toho materiálu, finanční prostředky, které byly vyčleněny a schváleny na činnost našich jednotek v Afghánistánu, a budeme samozřejmě všemožně využívat ty pomoci, které i v tuto chvíli existují nebo ty nabídky, které existují. Já už jsem mluvil o možnosti té přepravy, zabezpečení přepravy a dalších. To bude proces, který teprve je před námi. Když jste hovořil o Afghánistánu a o penězích, které z Afghánistánu zbyly, nicméně Spojené státy americké začátkem ledna Českou republiku také informovaly o možnosti využití další jednotky v Afghánistánu. Jde, nemýlím-li se, o tu bojovou jednotku, je to tak? Ano. Kdy budou čeští vojáci odesláni do Afghánistánu, tato bojová jednotka? Na přípravě a vyslání bojové jednotky do Afghánistánu se pracuje, materiál, myslím si, že mohu říct, je připraven a bude předložen vládě ke schválení a později následně bude předložen opět Parlamentu České republiky. Kdy by to mohlo být vládě? Bude to v nejbližších dnech, protože cílem je zabezpečit, aby tato jednotka se tam dostala ještě ... Do konce ledna? ... v tomto čtvrtletí. Do konce ledna v žádném případě, ale někdy koncem února, počátkem března. O kolik mužů půjde v té bojové jednotce, která by měla působit v Afghánistánu? Bude to jednotka v síle asi sto dvaceti lidí pro představu. Jak je zajištěno její financování? To financování je řešeno zvlášť, je zabezpečeno z rozpočtu resortu ministerstva obrany. Jak velká částka to bude? Nemám u sebe ten materiál, nejsem schopen vám říct přesné číslo a nechci se dopouštět nějakých nepřesností. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík vystoupil v Poslanecké sněmovně s emotivně laděným projevem v něm krom jiného v narážce na transparenty tří anarchistů, kteří vyjadřovali před budovou sněmovny nesouhlas s případnou českou účastí, k vojenské operaci uvedl: Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany /ČSSD/ (zvuková ukázka): Viděl jsem venku transparenty, které hovoří o tom, že riskuji životy obyvatel této země, životy jejích vojáků a proč neriskuji svůj. Já vám mohu odpovědně říct, že vím, jaké to riziko hrozí občanům této země, a to, co předkládám, považuji za nejlepší odpověď. Současně vám také chci říct a dávám si pozor na to, abych říkal fakta, že existuje minimálně jedna informace zpravodajské služby této země, že se lidé z podsvětí napojení na irácké struktury zajímají o mne i o moji rodinu. Uvedl v Poslanecké sněmovně ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Jste vy o tomto informován jako nejbližší spolupracovník Jaroslava Tvrdíka? Já nevím o konkrétních informacích zpravodajských služeb týkajících se této věci, ale myslím si, že je přirozené a z logiky vyplývá, že člověk jako ministr obrany, člen vlády, která rozhoduje o účasti v takovéto operaci, operaci proti terorismu, že je v jistém ohrožení, aniž by existovaly konkrétní důkazy. Říká 1. náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek. Díky za váš čas, někdy příště na shledanou. Díky, na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
