| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 14. ledna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Pavel Němec | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Pavel Němec chce reformovat Státní fond rozvoje bydlení, jenž by následně poskytoval návratné půjčky místo dotací a nezatěžoval státní rozpočet.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr pro místní rozvoj Pavel Němec, vítejte v BBC, hezký dobrý den. Dobré odpoledne. Do konce ledna máte společně s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou předložit vládě návrh zákona o nájemném, který by vyřešil spory mezi vlastníky domů a nájemníky. Jak jste daleko s přípravou zákona? S ministerstvem financí v současné době jednáme o tom, jaká bude podoba zákona, kterou předložíme do vlády. Je celá řada bodů, na kterých se shodujeme, pravda, zůstávají ještě některé odlišnosti, které jsou mezi námi, představa ministerstva pro místní rozvoj je taková, že chceme, aby postupem doby, postupem pozvolně se sjednotily ceny mezi tím obvykle dosahovaným nájemným při volně uzavíraných smlouvách a těch smluv, tom nájemném, které je v dnešní době regulováno. 8. ledna Hospodářské noviny k návrhům nového zákona o nájemném napsaly, citujme: "Žádný takový návrh neexistuje a oba úřady nadále pracují na dvou zcela odlišných verzích." Konec citátu. Je tento popis pravdivý? Řekl bych, že částečně, samozřejmě k tomu, abychom mohli jednat s ministerstvem financí nebo ministerstvo financí s námi, tak každá z těchto stran musela mít vlastně svoji pozici, svůj návrh, tudíž i tyto, řekněme, detaily našich návrhů, se kterými, o kterých jednáme, se samozřejmě průběžně vypracovávají. Dosud záměrně odlišné pohledy na nový zákon o nájemném mezi ministerstvem financí a ministerstvem pro místní rozvoj můžeme shrnout do věty, že zatímco ministerstvo financí je pro regulaci, ministerstvo pro místní rozvoj prosazuje postupné přibližování regulovaných a tržních cen, to jste ostatně naznačil, když jste popisoval, jaký je postoj, výchozí postoj vašeho úřadu k tomu novému zákonu, kde jsou ty největší odlišné body a trvá ten popis, který jsem řekl? My chceme, abychom respektovali bezvýhradně rozhodnutí Ústavního soudu, abychom respektovali soukromé vlastnictví, abychom respektovali princip rovnosti, to znamená, rovnosti přístupu k bydlení, je zcela nedůvodné, aby někdo, kdo v minulosti za určitých podmínek získal byt s regulovaným nájemným a dnes je v dobré sociální situaci, že to manažer jakékoliv větší firmy nebo třeba dobře placený politik, soudce a na druhé mladí lidé, kteří přicházejí do Prahy po vystudování vysoké školy, tak si nemohou sehnat byt, anebo za takový byt platí tři čtvrtiny příjmů, to považujeme na nerovnost a současně říkáme, že stát se musí hlásit ke své odpovědnosti za sociální zajištění a nemůže toto břemeno přenášet na soukromé majitele domu. Pane ministře, když tedy v současnosti obě ministerstva stále ještě dojednávají detaily, aby se shodly a byl do vlády předložen jeden návrh zákona o nájemném, které jsou zatím ty největší sporné body? Já bych to demonstroval na jednom příkladu, ministerstvo financí jako správce státní poklady, je pro něj samozřejmě výhodnější, když to břemeno, o kterém mluvím, to pomyslné břemeno sociálního státu, stát převede na někoho jiného. Jsme ve shodě v tom, že my nemůžeme dopustit, abychom občany dostali do neřešitelné situace, že by si nemohli zaplatit přiměřený byt, my říkáme, ano, to je úloha státu a stát musí těmto lidem dát adresný sociální příspěvek, ministerstvo financí se snaží spíše tou cestou, že to břemeno přenáší na soukromé majitele domů, tedy reguluje nájemné. Tedy na tom stále ministerstvo financí trvá. Dá se říci, že ministerstvo financí předkládá ve svém návrhu pouze částečně modifikovaný současný stav. Můžete říci, v čem je ten návrh ministerstva financí modifikován? Oproti našemu návrhu se liší v tom, že nepočítá s tím, že by se do budoucna sblížily, nebo sjednotily hladiny cen nájemného, které je dnes regulováno a toho nájemného, které je dosahováno u volně uzavíraných smluv. Z toho, co říkáte ovšem, to není detail, na kterém se stále nemůžete dohodnout, to je to nejzásadnější, jestli rozumím tvorbě zákonů správně. Je to podstatná věc, samozřejmě, proto také jednání jsou složitá a nám jde o to, abychom prosadili tento stav, který považujeme z mnoha důvodů za rozumný v každé situaci, pokud na jakémkoliv trhu existují dvě rozdílné nebo dokonce tři rozdílné cenové hladiny, každá pro někoho jiného, tak to pochopitelně zavdává i možnosti řadě spekulací. My jsme připraveni velmi korektně diskutovat o tom, jak rychle k této změně má dojít tak, aby byla sociálně citlivá, sociálně únosná ... To znamená, že vy jste ochotni ustoupit v rychlosti deregulace. V rychlosti deregulace jsem přesvědčen, že je prostor, aby vláda hledala určitý kompromis. Kam jste vy osobně jako ministr pro místní rozvoj schopen ustoupit, můžete říci? Nerad bych předjímal výsledky těchto jednání, náš současný návrh počítá s valorizací nájemného maximálně ve výši patnácti procent ročně. To znamená, do kdy by se úplně deregulovalo? Na tuto otázku nelze obecně odpovědět, protože samozřejmě rozdíly mezi regulovaným nájemným a nájemným volným jsou různé. Jsou dokonce oblasti, kde už dnes to nájemné regulované a nájemné volné jsou si velmi blízko, to znamená, tam by ten stav přechodný trval, řekněme, rok nebo dva, ale jsou oblasti, kde ta situace je složitá, to jsou velká města, města, která jsou atraktivní pro pracovní příležitosti a tam je to otázka několika let. Když říkáte, že tady jste ochoten jít na kompromis, mohlo by tím kompromisem být nikoliv patnáct, ale deset procent? Toto číslo jste řekl, já říkám ... Jak vám zní toto číslo, když ... Já musím znovu opakovat, že o těchto věcech budeme už příští týden jednat s panem ministrem Sobotkou a já si myslím, že do konce ledna není tak dlouhá a my bychom rádi ten návrh prezentovali jako společný návrh. Vy osobně si myslíte, že nakonec se skutečně dohodnete, byť ministerstvo financí má skutečně tu odlišnou představu, kterou jste naznačil, to znamená, přesunout ty věci, které by jinak souvisely s podporou, se sociálními dávkami, přesunout na majitele domů. Podívejte, pan ministr Sobotka se v mnoha ohledech ukázal jako velmi prozíravý ministr a, řekněme, velmi otevřený argumentům a já si myslím, že musí slyšet jiné argumenty, které jsme snesly. V případě, že neuslyší, počítáte s tím, že by do celého problému musel vstoupit premiér Vladimír Špidla, jak by to pak fungovalo, to byste oba dva ministři předložili dva návrhy, které by projednávala vláda? Tato koaliční vláda má několik mechanismů, jak spory mezi jednotlivými ministři řešit, ať už je to projednání tohoto sporu ve vládě, v kolektivním orgánu nebo koaliční jednání, protože se jedná o koaliční vládu, a tudíž těch možností je celá řada. Myslíte, že k nim nakonec dojde nebo že skutečně se dohodnete? Vzhledem k tomu, že nyní se snažíme dohodnout, bylo by chybné sázet na jiná jednání a jiné dohody, prostě naší povinností je teď udělat všechno pro to, maximum proto, abychom se dohodli. Na kolik počítáte s tím, že společně s návrhem zákona o nájemném by měla být připravena novela občanského zákoníku a adresný sociální systém, tedy příspěvek na bydlení. To jsou další dvě věci, které jsou nepochybně nutné k tomu, abychom vyřešili bytovou situaci, adresný sociální příspěvek je samozřejmě kompenzací a řeší právě ty případy, kdy by v případě jednotlivých nájemců došlo k nějaké tíživé sociální situaci a to samozřejmě nechceme, tomu chceme předejít a proto musí být adresný sociální příspěvek. Rozdíl mezi tím budoucím příspěvkem tak, jak si ho představujeme a tím dnešním je v tom, že dnes ten sociální příspěvek na bydlení reflektuje, zohledňuje pouze výši příjmu, nikoliv náklady bydlení v jednotlivých lokalitách, jinak je nákladné bydlení v Praze, jinak třeba v Ostravě, jinak v Lounech. Máte spočítáno, kolik by ten adresný příspěvek, kolik by stál ze státního rozpočtu víc než ty současné sociální dávky na bydlení? Znamenalo by to navýšení? Ty odhady se podle mých informací dělaly někdy před zhruba třemi lety a už tenkrát to nebyl nárůst, který by byl násobný oproti současnému systému a právě proto, že se už na mnoha místech sblížily hladiny regulovaného nájemného a volného nájemného, tak jsem přesvědčen, že by to nebyl násobný nárůst toho současného příspěvku, nicméně je to věc, která je v kompetenci ministerstva práce a sociálních věcí a já bych byl rád, aby při projednávání zákona o nájemném ve vládě, vláda rozhodla i o tom, že ministerstvo práce a sociálních věcí zohlední nový zákon o nájemném ve svých sociálních dávkách. Tedy předpokládáte, že by ihned po platnosti nového zákona o nájemném, pokud jej vláda předloží, pokud bude přijat oběma komorami parlamentu, že by se měl změnit systém vyplácení dávek na bydlení, a to ruku v ruce s tím novým zákonem o nájemném. Tam není nezbytná, řekněme, časová účinnost k jednomu datu, ale je třeba, aby až nastanou ty valorizace podle zákona o nájemném a až by ty valorizace dosáhly částek, kdy už by lidé byli v obtížné situaci, tak aby v tu dobu byl schopen zafungovat sociální systém a aby stát tyto výkyvy byl schopen kompenzovat a ještě jste se, pane redaktore, ptal na novelu občanského zákoníku, tato věc je samozřejmě také třeba a tam není bezpodmínečně nutná časová souslednost se zákonem o nájemném, ale je to věc, která je třeba k tomu, abychom opět umožnili soukromým investorům stavět nové domy, nové byty, protože soukromní investoři se bojí toho, že i když, řekněme, nájemce nebude platit nájemné, ale bude to nájemník s dětmi, takže nebudou moci ukončit nájemní smlouvu, i když ten nájemník neplatí, porušuje dobré mravy v domě a podobně, bojí se ... Ale předpokládám, že vy osobně budete tlačit na novelu toho občanského zákoníku z těch důvodů, které jste řekl, aby se zvýšila investice do stavby nových bytů, že budete tlačit na novelu občanského zákoníku co nejrychleji. Ano, k tomu musíme přistoupit a pro stát je to určitě levnější, aby soukromí investoři stavěli domy a byty a tím pádem se odlehčí státnímu rozpočtu, respektive rozpočtům obcí. Kdy je reálné, aby novela občanského zákoníku byla vypracována, bavili jste se o tom s ministrem spravedlnosti? S ministrem spravedlnosti jsme o té věci mluvili a my potřebujeme znát odpověď, kdy je reálné, aby byla v účinnosti takzvaná rekodifikace, to znamená celý nový občanský zákoník a podle toho se rozhodneme, zda ještě do doby té rekodifikace, toho nového občanského zákoníku půjdeme cestou dílčí novely, či zda tuto naši myšlenku vtělíme do připravované rekodifikace. Nájemné se v České republice respektive v Československu reguluje víc než šedesát let. V Česku je podle Českého statistického úřadu trvale obydleno zhruba tři miliony osm set třicet tisíc bytů, nájemních bytů je třetina, tedy víc než milion, v devadesáti procentech lidé platí regulované nájemné. V roce 2001 vláda Miloše Zemana nedokázala prosadit zákon, který by stanovoval růst nájemného po deregulaci, maximálně o deset procent. Co ministr pro místní rozvoj Pavel Němec udělá proto, aby nový návrh zákona o nájemném nepotkal stejný osud jako ten vládní návrh v roce 2001. Tak, naším úkolem je prosadit nový návrh zákona o nájemném ve vládě a z toho vyplývá, že takový zákon by měl získat podporu koaličních stran, jsme oproti vládě ustavené v roce 1998, oproti vládě premiéra Zemana v té výhodě, že se opíráme o většinu v Poslanecké sněmovně a já jsem přesvědčen, že i demokratická opozice návrh zákona o nájemném podpoří. Ale předpokládáte v rámci vládní koalice, že dojde na ten mechanismus, který je zakotven v dodatku koaliční smlouvy, že tento zákon bude označen tím křížkem, hvězdičkou nebo čímkoliv, že pro něj budou muset hlasovat všichni koaliční poslanci? Tento dodatek je skutečně určitou pojistkou a určitou nejzazší hranicí a za celou dobu, co ten dodatek existuje, tak ještě nebyl aktivován. Záleží, jestli za celou tu dobu byl přijímán takový důležitý zákon, aby byl aktivován. Je zákon o nájemném tak důležitý, aby byl v případě možnosti aktivován? Zákon o nájemném určitě je důležitou věcí a potřebujeme ho všichni, na druhou stranu si nemyslím, že by to byla věc, kde je třeba pod nějakými extrémními sankcemi zavazovat každého jednoho poslance. Nicméně předpokládám, že pokud vláda odsouhlasí určité kompromisní dohodnuté změny mezi ministerstvem financí a ministerstvem pro místní rozvoj, takže takový návrh minimálně všichni koaliční poslanci podpoří. Majitelé domů požadují po vládě okamžitou deregulaci nájemného, proti tomu vystupují sociální demokraté, poslanec ČSSD Stanislav Křeček, který je zastáncem regulace nájemného, konstatuje. Stanislav KŘEČEK, Sdružení nájemníků ČR, poslanec PSP ČR (ČSSD): Rozhodně není pravda, že by v Evropské unii nebylo nájemné regulováno, naopak ve všech evropských zemích je nájemné regulováno. Všude přeci existuje zákon o nájmu, který nějakým způsobem umožňuje majitelům jednostranně zvyšovat nájemné, pokud se nedohodnou, takže my chceme tuto evropskou /nesrozumitelné/, ale problém je v tom, že ta úroveň těch lidí je různá a my musíme brát v úvahu ne výši nájemného, ale každý občan musí brát v úvahu náklady na bydlení a ty náklady na bydlení u nás dosahují samozřejmě už dneska toho průměru nebo toho procenta, kterého lidé v Evropě vydávají na bydlení. Jestliže u nás důchodci vydávají čtyřicet až šedesát procent ze svých důchodů jako náklady na bydlení, tak samozřejmě ta možnost zvyšovat nájemného je přece jenom sociálně omezená. Slova poslance ČSSD Stanislava Křečka. Křeček dodává, že není možné deregulovat nájemné v zemi, kde je nedostatek bytů, na kolik byste souhlasil s tím postupem, nejdříve zajistit převis nabídky nad poptávkou, to znamená, vystavět dostatek bytů a teprve pak deregulovat. Tak poslední sčítání, které prováděl Český statistický úřad, tak ukázalo, že v České republice je obrovské množství nevyužívaných bytů, ty byty jsou nevyužívané z různých důvodů, například pronajímatelé se bojí uzavřít nájemní smlouvu, co kdyby to s nájemníkem nevyšlo, že potom není cesta ke zrušení té nájemní smlouvy, bojí se takzvaných přechodů nájmů, kdy vlastně nájem přechází na potomky a další příbuzné a pronajímatel vlastně nemá jakoukoliv kontrolu nad svým majetkem, bojí se ... Rozumím vám správně z toho, co teď popisujete, že by stačila ta novela občanského zákoníku a mohl by trh s byty začít lépe fungovat? Je to jeden z kroků samozřejmě, je to jeden z kroků, nikoliv samostatný, ale ty kroky, o kterých jsme zde mluvili, tak pokud budou provedeny v nějaké rozumné časové době, tak určitě přinesou rozhýbání trhu s byty a co bych chtěl říci, pan poslanec Křeček si stěžuje na to, že náklady na bydlení už dnes jsou příliš vysoké, já bych chtěl říci, že samozřejmě náš návrh zákona o nájemném vychází z evropských zkušeností, ta regulace, pokud existuje, tak je postavena právě na cenách obvyklých, to znamená, eliminuje určité výstřelky, chcete-li excesi na trhu, nikoliv to, aby se cena jaksi reflektovala nabídku a poptávku, na tom žádné regulace postavené ... Jak se to v tom návrhu vašem toto objevuje. Jak je to zajištěno, aby ... V našem návrhu počítáme s tím, že bychom získávali statistická data z výběrového statistického šetření, jaké jsou cenové hladiny toho obvyklého nájemného v jednotlivých územních lokalitách a z této veličiny by se potom odvíjela výše nájemného. Náměstek ministra financí Jaroslav Šulc tvrdí, že nájemné se ale v roce 2002 dostalo na úroveň zhruba dvaceti procent výdajů v zaměstnaneckých domácností a proto jsou podle náměstka ministra financí Šulce možnosti růstu regulovaného nájemného vyčerpány. Tak, nicméně důsledkem toho systému je nedostatek bytů, nedostatek volných bytů na trhu, kde by bylo možné uzavřít nájemní smlouvu, extrémně vysoké ceny bytů u volného nájemného a tedy situace, kdy, řekněme, mladá rodina, která v Praze po studiích si chce založit vlastní bydlení a vlastní domácnost, tak vydává třeba až sedmnáct, osmdesát procent svých příjmů na bydlení a vedle ve stejném domě soused, který je třeba daleko lépe situován, daleko lépe postaven v zaměstnání, má lepší příjmovou situaci, pak i třeba pětinu toho nájemného, a to já považuji za naprosto nespravedlivé a je to regulace, která je skutečně mimořádná. Ale co ten argument náměstka ministra financí Jaroslava Šulce, že není prostor pro tu ... No, pokud máte na jedné straně domácnosti, které platí dvacet procent příjmů a na jiné straně domácnosti, které platí až osmdesát procent příjmů, tak to považuji za argument proto, abychom hledali cesty ke sblížení těch dvou cenových hladin a není důvod, samozřejmě jsem hovořil o tom, že příspěvek na nájemné má řešit tu sociální situaci, my nejsme žádní asociálové, být členem pravicové strany neznamená být asociál, my počítáme s tím, že stát se musí o své sociálně potřebné postarat, ale není důvod regulovat nájemné bohatému podnikateli, manažerovi velké firmy anebo třeba poslanci či senátorovi. Když se dostaneme a vrátíme k roku, který přišel v prosinci 2002, koncem prosince 2002, kdy česká vláda zmrazila nájemné, došlo k tomu proto, že kabinet premiéra Vladimíra Špidly musel reagovat na to, že v listopadu 2002 Ústavní soud zrušil vyhlášku ministerstva financí o cenové regulaci, Vladimír Špidla 19. prosince v rozhovoru pro BBC prohlásil, že vláda zmrazení nájmů musela zabránit majitelům domů, aby razantně zvýšili nájmy. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (vysíláno 19. prosince 2002): Ten prudký přechod právní vytváří ohromnou nejistotu, která umožňuje některým nezodpovědným lidem, aby nepřijatelným nátlakem získávali nepřiměřené výhody. Proto je to moratorium. Před moratoriem i po moratoriu bude situace taková, dokud nebude zákon, že nájemné lze zvýšit pouze oboustrannou dohodou. Konstatoval 19. prosince v rozhovoru pro BBC premiér Vladimír Špidla. Rozhodnutí vlády o tříměsíčním zmrazení nájmů si vysloužilo kritiku od majitelů domů. Jeden z nich, Jan Rambousek, míní, že argumenty vlády jsou chabé. Jan RAMBOUSEK, majitel domu: Každý majitel, který zvýší nájemné a nájemník s ním nebude souhlasit, tak musí později toto obhájit u soudu a soud, jestliže rozhodne, že toto zvýšené nájemné bylo oprávněné, tak je to zřejmě v souladu s listinou práv a svobod, a jestliže by to bylo neúměrně navýšeno, tak soud to nepotvrdí, takže toto nařízení chápu jako nedůvěru vlády vůči soudům. Zazněla v BBC slova majitele domu Jana Rambouska. Vláda podle toho, jak jsem četl zákon, tak může ještě jednou přistoupit ke zmrazení nájmů, to znamená, že v současnosti to zmrazení je do března, do 20. března roku 2003 a vy můžete ještě jednou přistoupit ke zmrazení na další tři měsíce, na kolik je to pravděpodobné? Já se těžko mohu vyjadřovat k tomu, s čím jsme od počátku nesouhlasili, myslím tím ministry za Unii svobody-Demokratickou unii včetně našich kolegů z KDU-ČSL, my jsme nesouhlasili s tím, že by cenové moratorium bylo řešením, toto je mimořádné opatření, které chápeme jako opatření například ve válečném stavu, pro zajímavost, toto opatření nebylo použito od jeho zavedení do právního řádu vlastně nikdy, nyní to bylo poprvé, uvažovalo se o zavedení tohoto opatření při povodních v roce 1997, kdy někteří spekulanti chtěli předražovat ceny nedostatkových potravin, například vody či pečiva a ani tehdy se to nestalo, takže toto opatření ... Nicméně se to stalo a platí. Ptám se, zda je reálné, že bude platit ještě další tři měsíce po 20. březnu. Já jsem přesvědčen, že i kolegové ze sociální demokracie se přesvědčí, nebo se mají možnost přesvědčit po dobu těchto třech měsíců, že toto opatření vlastně nic neřeší, protože pronajímatelé nemohli jednostranně zvyšovat nájemné, pokud se pronajímatel nedohodne s nájemcem, tak nemůže ani bez tohoto cenového moratoria jednostranně zvyšovat nájemné, na druhou stranu musím říci, že pronajímatelé, tedy vlastníci domů a bytů zřejmě vyprovokovali trošku sociální demokracii, protože jejich postoje po publikování rozhodnutí Ústavního soudu ve sbírce zákonů považuji za zcela neadekvátní a nepřiměřená. Teď dvě podotázky, ta první se týká toho, zda máte obavy z toho, co řeklo Sdružení majitelů domů a doporučilo svým členům, aby se soudili s Českou republikou za ušlý zisk za nájem za rok 2002 i za rok 2003, máte obavu z těchto žalob a je reálné, aby s tím majitelé domů uspěli? To těžko mohu posoudit, já bych takovéto žaloby považoval za krajně nepravděpodobné k úspěchu, skoro bych řekl absurdní, nicméně samozřejmě každý má právo se na soud obrátit s jakýmkoliv návrhem a je jenom na soudu, aby s konečnou platností rozhodl. A druhá otázka, tím ukončíme téma onoho moratoria a možného prodloužení, tedy zmrazení cen nájmů. Předpokládáte, že zákon o nájemném, který vláda má mít na stole do konce ledna, bude projednáván ve zkráceném řízení v Poslanecké sněmovně i v Senátu, tedy ve stavu takzvané legislativní nouze? Já spíše očekávám, že k zákonu o nájemném budou připomínky, protože je to věc zásadní, závažná, která v České republice nebyla upravena zákonem a rozhodně nejde o nějakou drobnou novelku, která by mohla být ve sněmovně schválena během jednoho dne. Tedy očekáváte stav legislativní nouze? Legislativní nouze a zkrácené jednání je něco jiného, já očekávám, že bude umožněno dávat pozměňovací návrhy a poslanecké kluby musí mít dostatečný čas na vyjádření se k této normě. Poslední téma problematika bydlení v kontextu reformy veřejných rozpočtů. Koncem prosince ministr financí Bohuslav Sobotka představil návrh svého úřadu na reformu veřejných financí. Sobotka vysvětlil, proč reformu veřejných rozpočtů připravil. Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD): Pokud by takovýmto způsobem bez reformy, beze změn, bez korekcí fiskální politika pokračovala, je zřejmé, že to podlomí v tom střednědobém horizontu zdravý ekonomický růst v České republice, bude to znamenat neschopnost vlády reagovat na případné vnější, vnitřní ekonomické nerovnováhy a v konečném důsledku to bude znamenat ohrožení principu dlouhodobého a udržitelného fungování efektivního sociálního státu v České republice. Uvedl koncem prosince ministr financí Bohuslav Sobotka. V jeho návrhu figuruje i ministerstvo pro místní rozvoj, respektive problematika bydlení a to hned ve dvou pasážích. První se týká Státního fondu rozvoje bydlení a tady citujme doslova: "Účel fondu mimo jiné krytí části nákladů a úroků z úvěrů na opravy, modernizace a výstavbu bytů." A teď doslova ministerstvo financí píše: "Nikdo se již nezabývá tím, že v rámci státní politiky v bydlení existuje také systém stavebního spoření a hypoték." Potřebuje tedy ještě třetí nástroj Státní fond rozvoje bydlení? Vaše odpověď, ano nebo ne. Nezbytně ne, my jsme nepodporovali v minulém volební období ustavení Státního fondu rozvoje bydlení, ale dokáži si představit jeho fungování tak, aby nezatěžoval veřejný rozpočet tím, že by odčerpával mimořádné příjmy. Velmi krátce, počítáme do budoucna s tím, aby Státní fond rozvoje bydlení poskytoval pouze návratné půjčky, to znamená, že by hospodařil s nějakým svým fixním kapitálem a nepožadoval by další dotace ze státního rozpočtu. Tedy nepočítáte s tím, že by Státní fond rozvoje bydlení byl zrušen. Já si dokáži představit situaci i bez Státního fondu rozvoje bydlení, ale to je poněkud složitější otázka. Kterou variantu byste preferoval, jeho zrušení nebo ten model, který vy jste popsal, to znamená, že by Státní fond rozvoje bydlení měl peníze a fungoval by spíš jako půjčovna peněz. Jednoznačně, aby půjčoval, aby fungoval jako půjčovna peněz, nicméně na druhou stranu říkám, že žádný z poslanců Unie svobody nepodpořil v minulém období zřízení tohoto fondu. Nyní je otázka rozhodnutí koaliční vlády. Z toho, co říkáte, tak ještě v tom návrhu ministerstva financí je položena otázka, je tento nástroj skutečně účinný, když v praxi počet nových bytů nijak neroste, na ni byste odpověděl ano nebo ne? Spíše ne, proto počítám s reformou Státního fondu rozvoje bydlení právě tak, aby se orientoval na ty návratné finanční výpomoci, dnes poskytuje dotace, to znamená, nárokuje si ze státního rozpočtu peníze ať už z privatizace nebo zejména z privatizace a tyto peníze dál přerozděluje, s tím je třeba skončit. A velmi stručně ještě poslední otázky, které se týkají stavebního spoření, protože v návrhu reformy veřejných rozpočtů je tam pasáž, která se týká stavebního spoření a změn podmínek, které se týkají stavebního spoření, navrhuje ministerstvo financí úpravy systému, které spočívají a) ve snížení procentní sazby státní podpory z pětadvaceti na deset procent ročně z uspořené částky se současným zvýšením podporovaného maxima z osmnácti na dvaadvacet tisíc pět set korun, souhlasíte s tímto návrhem? Souhlasím s tím, aby se systém stavebního spoření změnil, aby nenárokoval čím dál tím větší částky ze státního rozpočtu, ta částka by se mohla vyšplhat třeba až na patnáct miliard, a to jsou velké peníze, aby byla pokud možno zachována státní podpora těm, kteří staví, to znamená, abychom motivovali k tomu cíli stavebního spoření, a to je podpora bytové výstavby a souhlasil bych se snížením u těch, kteří používají výnosy ze stavebního spoření pro běžnou spotřebu. Tedy i na možných deset procent ročně z uspořené částky. Tam si to dokáži představit. A co se týče poskytování státní podpory účastníkům fyzickým osobám počínaje rokem, kdy účastník dosáhne věku patnácti let? I o tom lze diskutovat, i o době průběhu stavebního spoření a samozřejmě bychom uvítali i určitou valorizaci částky, ke které se může vázat stavební spoření. Říká ministr pro místní rozvoj, host Interwiev BBC, Pavel Němec. Já děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a těším se v dohledné době opět na shledanou. Také a na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec, takové bylo Interwiev BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Fond bydlení by měl dávat půjčky místo dotací Mladá fronta DNES, 15. 1. 2003, strana 1 - Ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU) počítá podle svých slov BBC s reformou Státního fondu rozvoje bydlení. Podle této reformy by fond poskytoval návratné půjčky místo dotací a nezatěžoval by státní rozpočet. Fond chce letos na programy bydlení vydat 8,6 miliardy korun, což je o miliardu více než loni. Němec: Fond bydlení by měl poskytovat půjčky místo dotací PRAHA 14. ledna (ČTK) - Ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU) počítá s reformou Státního fondu rozvoje bydlení. Podle této reformy by fond poskytoval návratné půjčky místo dotací a nezatěžoval by státní rozpočet. Ministr Němec to dnes řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. "Počítáme do budoucna s tím, aby Státní fond rozvoje bydlení poskytoval pouze návratné půjčky, to znamená, že by hospodařil s nějakým svým fixním kapitálem, a nepožadoval by další dotace ze státního rozpočtu," řekl Němec. Ministr si dovede představit i situaci bez fondu bydlení, podotkl však, že jde o složitější otázku. "(Fond bydlení) dnes poskytuje dotace, to znamená nárokuje si ze státního rozpočtu peníze, ať už z privatizace nebo zejména z privatizace, a tyto peníze dál přerozděluje. S tím je třeba skončit," řekl Němec. Fond bydlení, který má sloužit k podpoře výstavby nájemních bytů, technické infrastruktury i k opravám bytových domů, chce letos na programy bydlení vydat 8,6 miliardy korun, což je o miliardu více než loni. Za celý loňský rok dostal na své záměry od státu téměř 17,5 miliardy korun. Ministr v rozhovoru také podpořil změnu systému podpory stavebního spoření, aby na ni stát nemusel vynakládat stále víc peněz. "Ta částka by se mohla vyšplhat třeba až na 15 miliard, a to jsou velké peníze," řekl. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
