| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 13. ledna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Milan Šimonovský | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Milan Šimonovský nevyloučil, že někteří lidovečtí poslanci a senátoři budou hlasovat podle svého svědomí a nepodpoří českou účast v možném zásahu proti Bagdádu.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích V srpnu loňského roku začal ministr dopravy Milan Šimonovský hovořit o odvolání generálního ředitele Českých drah Dalibora Zeleného z funkce. S kritikou přitvrdil i předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek, který však odmítá, že by chtěl nahradit Dalibora Zeleného. Jaromír DUŠEK, předák Odborového svazu železničářů (zvuková ukázka): Já jsem všechny, se kterými jsem diskusi na téma železnice vedl, ať už to byl premiér, který byl uveden do funkce, nebo nový ministr, upozornil, že moje jaksi obavy a moje připomínky transformací železnice nepramení z toho, že bych chtěl nějaký post, nějakou trafiku, ať to vnímají ryze jako můj zájem o železniční problémy a nikoli o sebe sama. Konstatuje předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek. Generální ředitel Českých drah Dalibor Zelený přiznává v rozhovoru pro BBC, že častá prohlášení ministra dopravy o odvolávání vedení podniku České dráhy poškozují. Dalibor ZELENÝ, generální ředitel Českých drah (zvuková ukázka): Je pravda, že každé firmě taková vyjádření škodí, protože pokud bychom byli dnes už akciovou společností, jejíž akcie jsou obchodovatelné na burze, všichni si asi dovedou představit, co by taková nepříliš šťastná vyhlášení, byť by třeba měla i část pravdy za sebou, co by způsobila. Říká generální ředitel Českých drah Dalibor Zelený. Nejen o situaci na Českých drahách bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr dopravy, 1. místopředseda KDU-ČSL Milan Šimonovský. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Dobrý den. Hodiny zbývají do volby nového prezidenta České republiky. Kandidátem vaší strany je předseda Senátu Petr Pithart. Předpokládám, že věříte v úspěch Petra Pitharta v první volbě. Já jsem tady řekl před třemi měsíci, že si myslím, že Petr Pithart má reálnou šanci, a myslím si, že čas na tomto poznatku nic nezměnil. Petr Pithart skutečně je dobrým kandidátem, protože splňuje většinu těch požadavků, které lidé na dobrého prezidenta dávají. Tři měsíce, tedy časový odstup od vašich slov, která jste zde tehdy pronášel, změnily nějak ty šance, ať už ke kladnému, nebo k zápornému? Já myslím, že po vyprofilování všech kandidátů Petr Pithart skutečně má reálnou šanci. Jak už jsem řekl, je velmi konsistentní a integrální osobností, která může dobře reprezentovat naši republiku v zahraničí, má velice dobrý přehled přes politiku vnitřní, je dlouhodobým ústavním činitelem, který je čitelný, pro všechny lidi je známý, a myslím si, že to nejdůležitější je, že se za svou politickou kariéru vyprofiloval do pozice, že dává lidi dohromady, že nepronáší napřed svoje názory, ke kterým chce ostatní strhnout, ale spíš je poslouchá a snaží se o konsensus. To je velmi vzácné. Otázka zněla, zda se zvýšily šance Petra Pitharta na zvolení prezidentem republiky od těch tří měsíců posledních, co jsme spolu hovořili před těmito mikrofony naposledy. Já myslím, že ano. V případě, že Petr Pithart bude zvolen prezidentem České republiky, ztratí Senát Parlamentu České republiky předsedu? Můžete říci svůj osobní názor, tedy názor představitele, která politická strana by poté v případě, že se Petr Pithart stane předsedou, respektive prezidentem republiky, kdo by se měl stát předsedou Senátu? Tak tato úvaha hodně předchází skutečnou situaci. Myslím si, že na to bude jistě čas, na ty politické debaty, po konečném uzavření výsledku prezidentských voleb, přesto ... Já se vás neptám na politické debaty, ale na váš osobní názor. Která strana by měla obsadit křeslo předsedy Senátu v případě, a věříte v úspěch Petra Pitharta v prezidentských volbách, že Petr Pithart se stane prezidentem republiky? Každý klub určitě musí zvažovat svoje ambice na každé uprázdněné křeslo, které je k dispozici. Já předpokládám, že naše ambice budou vycházet z dohody s klubem US - ODA v Senátu a samozřejmě budeme se radit i s klubem nezávislých. Takže z této diskuse vzejde náš kandidát. Vy osobně si myslíte, že by KDU-ČSL poté, co člověk, který měl a stále zatím ještě má, i když Petr Pithart deklaroval, že v případě, že bude zvolen prezidentem republiky, že se vzdá svého členství v KDU-ČSL, že by KDU-ČSL měla usilovat o post předsedy Senátu opět? Jedno upřesnění. Petr Pithart prohlásil, že pokud bude zvolený, tak pozastaví své členství, nikoli, že se vzdá členství v KDU-ČSL. Druhá věc je, že Petr Pithart byl kandidátem na post předsedy Senátu širšího uskupení než našeho klubu KDU-ČSL, a předpokládám, že i toto uskupení bude debatovat o případně uprázdněné funkci předsedy Senátu. To znamená, že by si měl činit nárok na funkci předsedy Senátu, opět toto uskupení by si mělo činit nárok? Já myslím, že všechna uskupení v Senátu budou podobně zvažovat svou kandidaturu, a jsme připraveni diskutovat právě s tím uskupením, které Petra Pitharta kandidovalo do funkce předsedy Senátu, že toto uskupení znovu svého kandidáta bude, že se na něm dohodne a bude ho prosazovat společně. Je podle vás reálné, aby se KDU-ČSL a US-DEU v případě, že Petr Pithart bude zvolen prezidentem republiky, aby se vzdalo toto uskupení, které navrhlo Petra Pitharta do funkce předsedy Senátu, pro ČSSD? Nepředpokládám tak. Jisté dělby ... Asi bych řekl, že pokud má sociální demokracie předsedu Poslanecké sněmovny, tak by asi nebylo vhodné, aby i předseda druhé komory byl zástupcem sociální demokracie. A měl by to být zástupce ale stran vládní koalice podle vás, nikoli ODS? Já jsem přesvědčen, že se strany vládní koalice dohodnou a budou kandidovat jednoho kandidáta, který bude mít reálnou šanci tuto předsednickou funkci v případě, že Petr Pithart bude zvolen prezidentem České republiky, tak má reálnou šanci dosáhnout tohoto místa. Předsedové odborových svazů sdružených v Českomoravské konfederaci odborových svazů vyzvali Českou stranu sociálnědemokratickou, aby v předpokládaném druhém kole první volby prezidenta republiky zvolila Petra Pitharta. Na otázku proč odpovídá předseda konfederace, senátor Milan Štěch. Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor /ČSSD/ (zvuková ukázka): Protože se domnívám, že sociální demokracie ze čtyř vrcholných funkcí v našem ústavním systému má dvě funkce předsedů sněmovny a předsedů vlády, a myslíme si, že je potřeba hledat osobu, která je všeobecně co nejvíc přijatelná a která z našeho pohledu k těm sociálním otázkám a k otázkám zaměstnanosti v minulosti nezaujímala negativní postoj, a zdá se nám, že takovým přijatelným kompromisem nebo přijatelným řešením je osoba Petra Pitharta. Konstatuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor Milan Štěch. O čem podle vás ta deklarovaná podpora Petru Pithartovi ze strany odborových svazů vypovídá? Já myslím, že každé uskupení, které přemýšlí o vyjádření podpory některému z kandidátů, tak posuzuje právě schopnosti těch jednotlivých kandidátů pro jaksi širší nebo posuzuje jejich širší záběr. Já věřím, že každý z těch kandidátů má své přednosti a má samozřejmě své slabší stránky. A Petr Pithart je z těch kandidátů právě nejvyrovnanější. On je skutečně politikem, který je velmi všestranným politikem, dokáže diskutovat s protikladnými názory a hledat společné řešení, protože to vázání na ten silný názor, na to prosazování svého silného názoru a strhnutí těch ostatních je velmi riskantní politikou. A Petr Pithart může přinést změnu, kterou, myslím, že už všichni očekáváme. Konzultovalo vedení Českomoravské konfederace odborových svazů vyhlášenou podporu Petru Pithartovi s vedením KDU-ČSL? Věděl jste to jako 1. místopředseda strany, že tato podpora přijde? To slyším poprvé a je mi to sympatické. Ač jste přesvědčen o úspěchu Petra Pitharta v první volbě prezidentských voleb, rovnocennou možností je, že Petr Pithart zvolen v první volbě nebude. Vicepremiér a místopředseda US-DEU Petr Mareš v pátek v Interview BBC uvedl, že pokud Pithart a další kandidáti z první volby neuspějí v této volbě, neměli by již kandidovat ve volbě druhé. Petr MAREŠ, vicepremiér, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a lidské zdroje (Unie svobody-DEU) Já se obávám, že krok, který jste uvedl jako druhý, to znamená, nominovat tytéž kandidáty, kteří neuspěli v prvé volbě, bude jenom navyšovat dojem, který už v tuto chvíli mnozí naši občané mají. Totiž, že jde o pouhou frašku. Já si myslím, že je povinností politických stran hledat nové kandidáty, kteří by byli schopni uspět. Tedy myslíte si to i o kandidátovi, kterého bude podporovat US-DEU, tedy o Petru Pithartovi? Pokud neuspěje v první volbě, neměl by ve druhé volbě kandidovat? Petr MAREŠ, vicepremiér, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a lidské zdroje (Unie svobody-DEU): Ano. Konstatoval v rozhovoru pro BBC vicepremiér Petr Mareš. Je KDU-ČSL při neúspěchu Petra Pitharta v první volbě připravena přijít s novým kandidátem pro volbu druhou? Tak tuto otázku jsme nediskutovali. Já myslím, že se soustřeďujeme na první volbu, a já jsem přesvědčen o tom, že v první volbě bude prezident zvolen. Dovolte, ale já bych trval i na té možnosti, že zvolen nebude, a dovolte, abych trval na tom, abyste mi řekl svůj osobní názor. Měla by KDU-ČSL v případě, že její kandidát neuspěje v první volbě, a tím kandidátem je Petr Pithart, nominovat jej do druhé volby? Já myslím, že pokud by Petr Pithart tuto kandidaturu znovu přijal, a znovu říkám, že spekulujeme a je to můj osobní názor, který jsme neprojednávali, protože těch možností je podstatně více, tak si myslím, že by KDU-ČSL měla Petra Pitharta podpořit i v druhé volbě. Tedy nominovat jej znovu v případě, že na nominaci přistoupí? Pokud projeví zájem o tuto kandidaturu a samozřejmě závisí na okolnostech, které budou první volbu provázet. To skutečně je ještě hodně předčasné. Myslíte, že ty okolnosti ještě změní schůzka představitelů politických stran na nejvyšší úrovni, kterou svolal na úterý předseda ČSSD a premiér Vladimír Špidla? Já myslím, že předsedové politických stran spolu jednají, takže nečekají na tuto takzvanou vrcholnou schůzku nebo summit, který svolal pan předseda vlády. O jakých jednáních jste informován jako místopředseda KDU-ČSL? Já jsem informován o tom, že předsedové politických stran spolu konzultují, a tato jednání jsou naprosto přirozená v demokratických stranách. Já jsem informován i o jednáních pana předsedy Svobody s předsedou ODS, samozřejmě se zastupujícím předsedou US-DEU. To jsou všechno jednání, která jsou podle mého názoru nezbytná. Má už z těch jednání KDU-ČSL podporu, že v případě, že vypadne sociálnědemokratický kandidát Jaroslav Bureš, podpoří sociální demokraté kandidáta stran vládní koalice, tedy Petra Pitharta? Ne, já myslím, že ta rozhodující jednání budou teprve po prvním kole. Pokud samozřejmě neprojdou kandidáti buď KDU-ČSL, nebo sociální demokracie, jistě to bude podnět pro předsednictva obou stran, aby se sešla a hledala řešení. Tam očekáváte nějakou koaliční dohodu poté, jak dopadne to první kolo? Pane redaktore, bavíme se skutečně o spekulacích. Já velmi nerad spekuluji a myslím, že je před námi první kolo volby, a očekávám, že pokud náš kandidát projde do druhého kola, že budeme hledat podporu. Česká republika se pravděpodobně zapojí do případné vojenské operace proti Iráku. Česká vláda totiž jednomyslně schválila žádost Američanů o pomoc v operaci proti režimu Saddáma Husajna. Za jakých okolností? To vysvětluje premiér Vladimír Špidla. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Za předpokladu, že bude mandát OSN, poté se Česká republika přiměřeným způsobem začlení do akcí směřujících k vynucení těch resolucí Rady bezpečnosti OSN. Pokud Rada bezpečnosti OSN takovýto výrok neučiní, no, tak se nezapojíme. Ale přitom zůstává stále vedlejší druhá linie. Nastane-li reálně technické použití zbraní hromadného ničení, nepovažujeme za možné, abychom tam prostě neodstraňovali následky. To je podle mého názoru neobhajitelné z jakéhokoli lidského hlediska. My nepovažujeme za možné dostat se do situace Srebrenice, to znamená, že by plně vybavená jednotka schopna efektivně zasáhnout by stála a přihlížela. Říká premiér Vladimír Špidla. Váhal člen vlády, ministr Milan Šimonovský, zda zvednout ruku pro, anebo proti? Chtěl bych říct, že tomuto usnesení, které pan premiér prezentoval, předcházela zhruba dvouhodinová diskuse. Myslím si, že takto závažný bod vláda ještě neprojednávala. A je to skutečně velká odpovědnost, protože nikdo z nás nechce přispět k tomu, aby vznikl jakýkoli válečný konflikt. My jsme zvažovali všechny aspekty stávajících resolucí Rady bezpečnosti OSN a souhlasili jsme s analýzou, že usnesení Rady bezpečnosti OSN a závěry z jejích resolucí nebyly naplněny. To znamená, že podle našeho názoru trvá ten stav, který rada bezpečnosti považovala za znepokojivý a chtěla ho svými resolucemi řešit. To znamená, že nemusí být žádná nová resoluce? Irák neodzbrojil pod mezinárodním dohledem, vyhýbá se plnění usnesení. Přesto se domníváme, že je potřeba dalšího impulsu k zapojení naší armády do bojových akcí. Tam si myslím, že skutečně česká vláda chce vyjádřit, že má specializovanou jednotku, která nemá na světě konkurenci. Je to skutečně špičková jednotka, která se bude účastnit humanitárních akcí. Vy jste tedy neměl problém hlasovat pro? Já bych to doplnil. Já jsem problém neměl po té diskusi. Když jsem si uvědomil a souhlasil jsem s tím, že resoluce Rady bezpečnosti OSN naplněny nejsou, že Rada bezpečnosti OSN bude projednávat zprávu inspektorů koncem ledna a že pravděpodobně bude další impuls, další rozhodovací akt, který Rada bezpečnosti OSN vyjádří. Zde je potřeba ale říct, že jsme debatovali o účasti naší elitní jednotky chemiků, která bude v této oblasti případného konfliktu pomáhat řadě arabských států, které se na nás obrátily. Nejsilnější opoziční strana v zemi je Občanská demokratická strana. Ústy svého předsedy Mirka Topolánka dala najevo, za jakých okolností je připravena podpořit v parlamentu, který bude o tom, co vláda rozhodla, hlasovat, tedy zda je ochotna podpořit žádost Spojených států o účast Česka v případné operaci proti Iráku. Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS, místopředseda Senátu (zvuková ukázka): Občanská demokratická strana je připravena reagovat na žádost české vlády ohledně účasti jednotek Armády České republiky při případné operaci v Iráku jako státotvorná a konstruktivní opozice. Bude však po vládě vyžadovat pravdivé a přesvědčivé informace o všech okolnostech možného zásahu v Iráku. Vzhledem k závažnosti rozhodnutí považujeme za nezbytnost jasný a jednoznačný postoj celé vládní koalice. Slova předsedy ODS Mirka Topolánka. Může místopředseda druhé nejsilnější strany vládní koalice, tedy Milan Šimonovský, garantovat ODS, že vládní koalice bude při hlasování jednotná? Zde se bavíme o postoji vlády. Vláda vyjádřila svůj postoj jednomyslně, a to si myslím, že je dostatečné stanovisko. Teď se bavme ale o postoji poslanců, protože ať už česká média, ale i ODS tvrdí, že sociální demokracie, lidovci i unionisté nejsou, když se budeme bavit o zákonodárcích, jednotní v tom, zda hlasovat pro, anebo proti. Zde při tak vážné otázce nelze vyloučit, že budou poslanci, kteří budou v souladu se svým svědomím hlasovat proti jakémukoli nasazení, jakékoli účasti v konfliktu ... Co je pravděpodobnější? Že pochopí jednotliví poslanci KDU-ČSL i senátoři KDU-ČSL stanovisko vlády a že budete jednotní? Já věřím, že naprostá většina poslanců KDU-ČSL a senátorského klubu KDU-ČSL podpoří stanovisko vlády. Nedá se ale říci, že byste jednotní byli. Pane redaktore, s tou výhradou svědomí, ta prostě je ústavní a zde nejde nařídit lidem, aby hlasovali proti svému svědomí. Já věřím, že takováto pozice bude ve všech klubech. Toto je tak vážná věc, že tam je zapotřebí hledět? Je to skutečně vážná věc. Já garantuji velkou většinu, mohu říci, že to bude takřka většina, ale přesto tuto výhradu musím vznést, protože toto ústavní právo jistě někdo využije, a můžeme být překvapeni, že to bude i z řad opozice. Další téma situace na Českých drahách a situace v resortu Milana Šimonovského. V srpnu loňského roku jste před těmito mikrofony prohlásil, že uvažujete o možné výměně generálního ředitele Českých drah Dalibora Zeleného. Zelený dodnes zastává tuto funkci, tedy generálního ředitele Českých drah, byť se České dráhy změnily ze státního podniku na akciovou společnost. Považujete to za svůj neúspěch, že Dalibor Zelený je ve funkci? Nepovažuji. Já bych chtěl vysvětlit, pane redaktore, že ten půlrok, ve kterém se muselo odkládat to řešení výměny statutárních orgánů a managementu, tak bylo způsobeno zákonem, který byl naplněn usnesením vlády ještě před volbami, a já skutečně jsem neměl možnost půlroku do tohoto řešení problému zasáhnout, a proto se jenom o něm mluvilo. Musím říct, že jsem nevyhledával svá prohlášení, že budu něco měnit, ale odpovídal jsem na dotazy tak, jak jsem nejlépe uměl. Když jenom vstoupím do řeči, začal jste si? Je to možné, ale ty otázky byly podle mého názoru oprávněné a já jsem na ně odpovídal podle pravdy. Nic jsem nezatajoval, připravoval jsme takovéto změny a tyto změny se od druhého ledna postupně odehrávají. Začalo to změnami v řídicím výboru Českých drah, následovaly změny v dozorčí radě a poslední páteční zasedání dozorčí rady také rozhodlo o výměně dvou členů představenstva. Očekáváte, že ty změny budou pokračovat a že dojde na Dalibora Zeleného? Já očekávám, že změny budou pokračovat. Ty změny jsem deklaroval, že budou postupné a budou v řádu měsíců. Možná vám není neznámé, že řídicí výbor akciové společnosti doporučil představenstvu Českých drah, to znamená tomu stávajícímu, aby vyhlásil výběrové řízení na funkci generálního ředitele s termínem ukončení do konce března. Ale předtím to představenstvo ještě jmenovalo Dalibora Zeleného generálním ředitelem. Toto představenstvo bylo jmenováno právě vládou již v loňském roce v červnu před volbami a bylo zcela přirozené, že si muselo zvolit předsedu a generálního ředitele, protože České dráhy musí pokračovat kontinuálně jako podnik. To znamená, že ty změny jsou skutečně připravovány velmi odpovědně tak, aby obchodní postavení Českých drah se nenarušilo, aby ty změny byly postupné a vlastně ty změny v managementu neotřásly postavením Českých drah, aby nevyvolaly nějaké vášnivé diskuse. Budou postupné. České dráhy, doufám, že se také postupně změní v prosperující podnik ... A výsledkem těch postupných změn bude i odchod Dalibora Zeleného? Já jsem vám už řekl, že řídicí výbor doporučuje představenstvu vypsání výběrového řízení. Já věřím, že představenstvo jaksi toto stanovisko vlastníka nebo stanovisko valné hromady vezme vážně. Pokud by to vážně nevzalo, je to podnět pro dozorčí radu, aby pokračovala v tomto úsilí. To by znamenalo co? Jak by mělo pokračovat? Dozorčí rada, pokud představenstvo nebude respektovat přání vlastníka, tak bude pokračovat ve výměně členů představenstva, aby dosáhla záměrů vlastníka, to znamená výměnu managementu. Dalibor Zelený, když byl hostem tohoto pořadu třináctého prosince, tak naznačil, že v lednu zasedne ve vedení Společenství evropských železnic, což je prestižní funkce, a tvrdí, že je to úspěch jeho jako manažera a že by to mohlo poškodit Českou republiku, protože v případě jeho odvolání by automaticky přestal být členem vedení Společenství evropských železnic. Berete to jako výhrůžku, tento argument? Je to určitě argument. Je potřeba říci, že pan generální ředitel se stal tímto členem z titulu své funkce generálního ředitele, národního přepravce Českých drah a myslím si, že ... On ale tvrdí, že to není postaveno na členskou železnici, ale na osobnost člověka nebo na osobu člověka. Dobře, já jsem k tomu uvedl svůj názor. Myslíte si, že by toto měl být argument proti odvolání Dalibora Zeleného z čela Českých drah? Já myslím, že se ta mozaika těch schopností manažera skládá z více věcí než členství v mezinárodních společenstvích. Já očekávám, že České dráhy by měly zcela vážně uchopit příležitost stát se jinou společností, aby využily příležitost, že jsou obchodní společností, která se může stát po zásadních změnách a v obchodní politice společností, která bude prosperovat a která přestane mít kolem sebe mýtus jakési černé díry, kam padají státní peníze. A za to může Dalibor Zelený? Já bych řekl, že management. Je skutečně potřeba, aby přišel s jinými myšlenkami, s jinou obchodní politikou. Já naopak myslím, že Dalibor Zelený a management, který je současný, tak stabilizovali situaci v Českých drahách z hlediska jakýchsi auditorských výroků před jejich nástupem do funkce. Skutečně o majetku Českých drah nepanovala dobrá znalost. Já jsem se seznámil s auditorskými výroky za poslední dva roky a myslím si, že je tam odveden velký kus práce. Přesto si myslím, že změna obchodní politiky je skutečně založena na změně managementu, na jiných myšlenkách. Tam skutečně se domnívám, že musí být obměna managementu v každém případě. Vy jste už zmínil, že k obměně došlo ve dvou důležitých orgánech nové akciové společnosti České dráhy, tedy ať již v dozorčí radě, ale i v představenstvu. Ovšem když se podíváme na ty změny, tak převážně nestraníci byli nahrazeni straníky. Například pánové Korytář, když se budeme bavit konkrétně, jsou tam tři členové ČSSD, tedy v dozorčí radě. Pánové Korytář, bývalý senátor ČSSD, Sedláček z ČSSD a pan Kocourek, který je údajně také nominován ČSSD a je vaším náměstkem. Za lidovce je tam poslanec Hovorka. Co když vám někdo namítne, že ty změny, které jste učinil ve vedení Českých drah, v nové akciové společnosti, jsou politické změny? Tak do určité míry bude mít pravdu, protože dozorčí rada má jiné postavení než správní rada v minulosti. Správní rada skutečně byla nejvyšším statutárním orgánem, kdežto v nové obchodní společnosti je to řídicí výbor jako vlastně valná hromada. To složení tohoto řídicího výboru je dáno zákonem. A dalším vrcholným orgánem, který rozhoduje představenstvo, a samozřejmě předseda představenstva je podle obchodního zákona. A dozorčí rada má výhradní právo kontroly, byť v tomto případě nemohu zastřít, že má i některé pravomoci výkonné, zejména v rozhodování o majetkových dispozicích. Zde ... Tedy ta výměna generálního ředitele může být politická, když jsou ve vedení Českých drah politici? Já bych to tak skutečně nebral. Zde jde o to, aby ... Připustil jste ale, že to jsou politické ... To hledisko bylo do určité míry politické při tom výběru tak, aby vláda, která všechny tyto pravomoci deleguje na tyto statutární orgány tak, aby mohla za tyto orgány odpovídat. Ta transformace, kterou tyto orgány mají provést, a následná změna obchodní politiky je výslednou odpovědností Vlády České republiky. A to si myslím, že je odpovědnost politická. A takto bylo přihlédnuto při výběru kandidátů do dozorčí rady. Nechcete odvolat Dalibora Zeleného jen kvůli tomu, že není politickou figurou? Já jako nehodlám komentovat politickou příslušnost pana Dalibora Zeleného. On vždycky nebyl nestraníkem, ale zde bych řekl, že si dozorčí rada, řídicí výbor a i Vláda České republiky uvědomí svoji odpovědnost. Ten management vrcholový bude tvořen odborníky a o tom jsem přesvědčen. Správa železniční a dopravní cesty, to je nová společnost, jedna ze dvou společností, která vznikla transformací státního podniku České dráhy. Podle údajů má Správa železniční a dopravní cesty zhruba, nemýlím-li se, deset miliard pohledávek a pak šest miliard provozních dluhů. Z čeho ty peníze zaplatíte? Máte zajištěno financování těchto dluhů, které přešly na Správu železniční a dopravní cesty? Těch závazků, bohužel, je podstatně více. Můžete to číslo upřesnit tedy? To číslo je okolo čtyřiceti šesti miliard korun a v těchto závazcích Českých drah, které přešly na Správu železniční dopravní cesty, jsou zejména závazky za výstavbu transitních železničních koridorů. To je rozhodující číslo a spláceno bude ze státního rozpočtu. Už v letošním roce se vlastně splácí nebo je v letošním roce na splátku určeno sedm miliard korun. To jsou splátky, které jsou časově jasně strukturované. Dokdy by všechny pohledávky ve výši těch zhruba čtyřicet šesti miliard měly být podle vašeho názoru zaplaceny? Bude to skutečně několik let. Těch zdrojů je několik. Vyrovnání nebo vymáhání pohledávek ve prospěch závazků, budou to samozřejmě také realizace nepotřebného majetku. Několik let je kolik? Do konce funkčního období vaší vlády? My teď právě identifikujeme nepotřebný majetek, který by mohl sloužit k realizaci, ale já také věřím na to ... Prosím pěkně, abyste mi ještě dovolil říct poslední zdroj, a to jsou poplatky za užívání infrastruktury. Tento zdroj bude do budoucna největším zdrojem, protože je potřeba dopravní cesty, tu kolejovou infrastrukturu využít na její maximum. Samozřejmě ... Kolik očekáváte, že by to mohlo vynést? Takže předpokládám, že ty výnosy v prvním roce, v letošním roce se budou pohybovat okolo pěti miliard korun. To znamená poplatky za užití dopravní cesty, ale zde musím po hříchu říci, že většina těchto peněz půjde zároveň jako poplatek za oživení té dopravní cesty. To znamená, v prvním roce jsou tyto poplatky vyrovnané. Já věřím, že se České dráhy pokusí právě změnou obchodní politiky dostat další obchodní případy na české železnice, protože jinak tam samozřejmě využijí to prázdné místo evropští dopravci. Milan Šimonovský, ministr dopravy. Já vám děkuji za váš čas a někdy příště na shledanou. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Šimonovský: Na silnice a železnici dá letos stát 45 miliard Lidové noviny, 21. 01. 2003, Ekonomika - České dráhy musí podle ministra dopravy Milana Šimonovského změnit obchodní politiku. Mimo jiné již proto, že v roce 2004 na náš trh vstoupí evropští dopravci. LN: Kolik peněz půjde letos ze státního rozpočtu na údržbu a obnovu silnic a železnice? Stát dá letos na dopravní sítě celkem 45 miliard korun. LN: Jaký objem prostředků z toho spolykají České dráhy? Celkem se to blíží sedmi miliardám korun. A to i v součtu s dotacemi, které budou v jednotlivých krajích na drážní dopravu. A kromě toho letos je vyhrazeno 7,1 miliardy korun na splátky investičních závazků z modernizace železniční dopravní sítě, které půjdou z rozpočtu Všeobecné dopravní správy. Další peníze dostanou ČD od fondu dopravní infrastruktury přes Správu železniční a dopravní cesty, to bude asi 5,5 miliardy na opravy stávajících tratí. Pak také dostanou od této instituce peníze na technologické oživení tratí, a to je 6 miliard korun. Takže zdrojů je více. LN: Kolik naopak plánujete dát letos na silnice? Na opravy silniční sítě půjde asi 11 miliard korun. A kolem 20 miliard bude určeno na rozvoj silnic. LN: České dráhy se letos opět staly ožehavým tématem, od ledna se totiž změnily na akciovou společnost. Ta má vypracováno několik variant podnikatelských plánů. Ke kterému z nich se přikláníte? Minimálně očekávám, že dozorčí rada přijme variantu, která nebude předpokládat ztrátu nového podniku. To znamená alespoň vyrovnané hospodaření. Já očekávám mírný zisk. Podnikatelský plán je však zatím spíš učebnicový příklad toho, jak by to mohlo být, ale neobsahuje konkrétní obchodní případy. To si myslím, že je problém, protože není jasně řečeno, na které segmenty se dráhy zaměří. LN: Mohl byste blíže specifikovat, jakou obchodní politiku by podle vás České dráhy nyní měly zavést? Můžu mluvit pouze obecně, podle mne je zásadní změna v orientaci na zákazníka. Hledání nových obchodů v nákladní a osobní dopravě. Kdybych znal tyto obchodní případy, tak bych asi kandidoval na generálního ředitele ČD. Jediná šance drah je změnit obchodní přístup a snažit se, aby na železnici, která má vysokou kapacitu v lidech i ve vozidlech, získala nové obchody. LN: Podnikatelský plán, který počítá se ziskem, předpokládá uhrazení všech závazků státu vůči drahám, například ztrátu z osobní přepravy. Vy jste pro BBC uvedl, že ze státního rozpočtu budou hrazeny závazky, které přešly z ČD na Správu železniční a dopravní cesty. Máte letos naplánovaný v rozpočtu dostatečný objem peněz pro tyto úhrady? Máme naplánované prostředky, které jsou dostatečné. Jak pro úkoly, které má Správa železniční a dopravní cesty, tak České dráhy. ČD na základě zákona 266 uzavírají se státem závazek o veřejné službě, přepravě osob. Tento závazek předpokládá, že podniku budou uhrazeny ztráty z osobní dopravy ve výši, jakou prokážou. V této souvislosti očekáváme, že ČD letos přepraví stejný počet osob jako loni. Dalším finančním tokem bude poplatek za užívání železnice, a to směrem od Českých drah ke Správě železniční a dopravní cesty (SŽDC). Tyto prostředky budou poskytovány na základě smlouvy SŽDC a jednotlivých přepravců. LN: Uvedl jste, že by dalším zdrojem pro uhrazení závazků SŽDC mohl být i rozprodej majetku. Zdrojů, které bude mít SŽDC, je několik. Jeden z nich je prodej nepotřebného majetku a mezi něj patří například bytové domy. To ale rozhodně nebude mimořádný výnos. Dále pozemky, které již neslouží pro přepravu, opuštěné drážní pozemky, rozsáhlá kolejiště atd. Majetek, který přešel na Správu železniční a dopravní cesty je ve výši 89 miliard korun. Většinu tvoří tratě, pozemky pod nimi, které budou stále ve vlastnictví státu. Ale to, co nesouvisí a není potřeba, tak se budeme snažit výběrovým řízením prodat za dobré ceny a umořovat tak závazky, které mají České dráhy. LN: Co tedy považujete za významný příjem? Bude to především vymožení pohledávek, které přešly z Českých drah, státní organizace, na ČD jako akciovou společnost. Jsou to pohledávky asi ve výši osmi miliard korun, které dráhy neuměly vydobýt. Další zdroje budou poplatky za užívání železniční dopravní cesty. Tam očekáváme, že se nám podaří získat více obchodních případů, bude se více využívat železnice, a tedy i více platit. Předpokládáme totiž, že od roku 2004 přijdou evropští dopravci. Připravujeme proto již legislativu, že to bude stát a speciální organizace, které budou určovat kapacitu nebo přístup na dopravní cestu. Nebude to monopol Českých drah. Tento záměr je podle nás do budoucna ziskový. LN: Většina závazků Českých drah vznikla třeba tím, že jim stát zadal výstavbu koridorů. Podle některých zástupců drah tak železnice byla poškozena proti silniční síti, jejíž výstavbu financoval stát. Závazků, které měl český stát platit Českým drahám, bylo více druhů. Ale tyto byly nejvyšší. ČD byly pověřeny rozvojem železnic, což je zatěžovalo. Teď se snažíme, aby tyto práce dělaly na základě výběrového řízení soukromé firmy. Máte pravdu, že státní záruky na půjčky z Evropské investiční banky a dalších zdrojů, které byly určeny na modernizaci koridorů, tak byly účtovány Českým drahám. A tento závazek je nyní přes 40 miliard korun. Tento problém byl dlouhodobě neřešený, jen čas od času se z rozpočtu splatila část, která byla nezbytná. Úrokové zatížení platily České dráhy, a to bylo skoro tři miliardy korun ročně. A to skutečně nebylo normální. LN: Daly by se peníze na dopravu získat například privatizací? Jednou z posledních možností jsou třeba České aerolinie. Stát nelpí na tom, aby byl vlastníkem ČSA. Jinak to ale není mimořádně velký zdroj. Reforma veřejných financí je podle mě větší zdroj finančních prostředků. Efektivnější je uspořit peníze než je získávat prodejem majetku, který přinese nějaké jednotky miliard. To, co privatizace přinese, bude efektivnější řízení. LN: A je podle vás nyní vhodná doba k prodeji aerolinií? Ne, a to z několika důvodů. Letecká doprava se nedostala ze šoku v roce 2001. Dále je třeba, aby měl dopravce obchodní výhody pro evropský trh, tak musí být 51 procent jeho majetku vlastněno evropským vlastníkem. A to je věc asi nejdůležitější. Český stát není nijak dobrým hospodářem, když má podnikat. Zastupují ho lidé, kteří nepodnikají a nejsou pro to školeni, ředitelé odborů, prostě ze správy. Očekávám, že privatizaci připravíme pro nejvhodnější dobu, která přijde asi kolem roku 2004. LN: Zpět k Českým drahám. Co říkáte situaci v oblasti kolektivního vyjednávání, které zamrzlo na neshodách o letošním růstu mezd? Dráhy sdělily, že jsou ochotny jít na šest procent, a každá desetina navíc bude stát kolem tří set propuštěných lidí. Kolektivní vyjednávání nepřesáhlo úroveň, která je běžná. Smlouva je dvouletá, a tedy stále platí. Obecně by si odboráři měli uvědomit, že podnik ČD přechází na novou obchodní politiku a bude ho to stát počáteční prostředky. Modernizace vozidel, služeb a tak dále. Měli by si tedy uvědomit, že se jedná o jejich podnik, a pokud nové vedení nezíská dostatečné zdroje, bude muset omezovat náklady. A to budou výdaje hlavně ve mzdové oblasti. Dal bych při vyjednávání na zváženou, že inflace jsou necelá dvě procenta. Nárůst mezd okolo šesti procent mi připadá spravedlivý. Slyšel jsem, že jednání jsou zatím bojová, ale normální jednání. Věřím, že dopadnou dobře. LN: Řídící výbor ČD doporučil představenstvu vypsat výběrové řízení na generálního ředitele. Pokud by k tomu nedošlo, do personálních změn by nejspíš zasáhla nedávno zvolená dozorčí rada. Je to tak? Určitě. Zabývala by se tím dozorčí rada. Já zastávám názor, aby generální ředitel byl zároveň předsedou představenstva. Za rozhodování by ručil svým majetkem podle obchodního zákona. Věřím, že dozorčí rada se zabývá odpovědně tím, kdo může dráhy vést k nové obchodní politice. Tedy k tomu, aby byly peníze na výplaty, pro 80 tisíc lidí, protože ČD je největší podnik v ČR. LN: Vy ale tyto personální změny přímo ovlivnit nemůžete. Ne, moje stanovisko je bráno vážně, jak jsem se přesvědčil. V řídícím výboru, tak v dozorčí radě. Účastním se tedy svým názorem, ale odpovědnost je v tomto případě na vládě. Hlavním akcionářem ČD je stát, který zastupuje kabinet. Jako jeho člen jsem odpovědný za to, že se dráhy skutečně ztransformují. Snažím se přesvědčit lidi ve vedení železnice, že se nesmějí bát razantních změn. České dráhy mají na změnu obchodní politiky tento rok. V příštím roce sem přijdou evropští dopravci a nebudou se bavit o tom, jestli ČD mají nějaké vnitřní problémy, nebo nemají. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 06:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
