BBCi Home PageBBC World NewsBBC SportBBC World ServiceBBC WeatherBBC A-Z
SEARCH THE BBC SITE
 
Zprávy
Svět
ČR
Británie
Přehledy tisku
Analýza
Anglicky s BBC
Dobré ráno
Zprávy
Svět o páté
Svět o šesté
Interview
Frekvence
Programy
Kontakt
Pomoc
Redakce
Learning English
BBC Russian.com
BBC Spanish.com
BBC Arabic.com
BBC Chinese.com
Interview
pátek 10. ledna 2003, 18:00 SEČ
Petr Mareš
místopředseda vlády ČR pro vědu a lidské zdroje
místopředseda vlády ČR pro vědu a lidské zdroje
 


Podle Petra Mareše je nejsilnějším kandidátem první volby příštího českého prezidenta Petr Pithart.

News imageZáznam rozhovoru v MP3
 

Přepis rozhovoru




Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér pro výzkum a vývoj, lidská práva, lidské zdroje, místopředseda Unie svobody-Demokratické unie Petr Mareš, vítejte v BBC, dobrý den.

Hezký podvečer.

Středa 15. ledna bude v České republice ve znamení prvního kola první volby nového prezidenta České republiky. Podepsal byste tezi, že je již dnes stoprocentně jisté, že ve středu prezident zvolen nebude?

Ne, nepodepsal, já si myslím, že navzdory tomu, že se tak můžeme dočíst téměř ve všech komentářích, já si myslím, že tady šance je, i když není veliká.

Jak velká?

Já bych jí označil zhruba na deset, patnáct procent.

Proč ale ještě tu šanci, byť deset až patnáct procent, na zvolení prezidenta v prvním kole vidíte, když ostatní tvrdí, že první kolo je už jisté?

Já si myslím, že jeden z kandidátů, a to je Petr Pithart v tomto případě, v poslední době vyvinul aktivitu, která mohla zvýšit jeho šance, a potom si myslím ...

Jakou aktivitu máte namysli? Buďte konkrétní!

Já si myslím, že ..., já mám namysli ten, tu skutečnost, že se sešel se senátními kluby, sešel s některými poslanci, do té doby byl kandidát Petr Pithart vidět velmi málo, za posledních čtrnáct dní o něm poslanci a senátoři slyšeli mnohem víc, ale především si myslím, že celá ta diskuse, která proběhla v průběhu posledních týdnů, především v médiích, přeci jenom alespoň trošku poodhalila tvář, politickou tvář jednotlivých kandidátů a můj dojem je, že i tenhleten proces přispěl k tomu, že z těch čtyřech, kteří vstupují do hry, se šance Petra Pitharta posílily.

Chcete tím říci, že Petr Pithart, byť odhlédneme od toho, že stranu, kterou vy reprezentujete a jíž místopředsedáte, tak byste řekl, že Petr Pithart je v současnosti tím nejsilnějším kandidátem v prvním kole první prezidentské volby?

Já bych řekl, že je nejsilnějším kandidátem v prvé volbě prezidenta.

Je reálné, že bude zvolen v první volbě?

Já jsem tu realitu nebo tu míru reality odhadl zhruba na těch deset, možná patnáct procent.

A teď jste mluvil, teď, abychom si to, jestli jste mluvil o prvním kole první volby, anebo jestli jste mluvil o první volbě, která má tři kola, dokonce ...

První volba má tři kola a v prvém kole podle mého názoru není možné, aby byl někdo zvolen, pokud jsme si špatně rozuměli nebo pokud jsem vám špatně rozuměl, já jsem hovořil o první volbě, protože popravdě řečeno, všichni chápeme tu první volbu, což je patrně záležitost jednoho dne společného zasedání obou komor parlamentu, jaksi jako jeden akt a je v zásadě jedno, jestli bude kandidát zvolen v prvním kole první volby nebo v druhém kole první volby ...

Tedy vy očekáváte, že ve středu se uskuteční všechny tři kola první volby.

Já předpokládám, že je to možné, stejně tak je, pravda, možné, že bude přestávka mezi druhým a třetím kolem, ale neočekával bych, že bude příliš dlouhá.

Přijde vám správné, že politické strany zastoupené v obou komorách parlamentu přicházejí se svými stranickými kandidáty, a nenašel se pro první kolo žádný kandidát, který by měl podporu většiny politické reprezentace, aby byl zvolen v první volbě?

Přesto, že původní postoj Unie svobody-DEU byl takový, že jsme se pokoušeli nalézt nestranického kandidáta, který by byl přijatelný pro všechny strany současné vládní koalice, nepovažoval bych skutečnost, že ti, kteří vstupují v tuto chvíli do souboje o Hrad, jsou straníky za něco, co by mělo celý ten proces volby prezidenta snižovat nějakým fatálním způsobem. My si musíme zvyknout na to, že Česká republika nebude mít při každé volbě prezidenta k dispozici Tomáše Masaryka nebo Václava Havla, tomu tak prostě biologicky nemůže být a i v budoucnu budou jistě vstupovat do hry straníci a to, že je někdo straníkem, ho nemůže zcela vyloučit z toho, že by mohl být dobrým prezidentem.

Úřadující předseda US-DEU Ivan Pilip koncem roku v Interview BBC shrnul tehdejší průběh debaty o nástupci Václava Havla souslovím "náběh na krizi". Zkuste, Petře Mareši, do jedné či dvou vět shrnout vaše pocity, vaše úvahy, které by shrnuly uplynulý třičtvrtě rok, kdy se od voleb v červnu začalo diskutovat o nástupci Václava Havla.

V tuhle chvíli je zřejmé, že je škoda, že politické strany nezareagovaly na výzvu stávajícího prezidenta v jeho loňském novoročním projevu, já jsem ji pochopil jako výzvu k tomu, abychom začali včas debatovat, koho navrhneme parlamentu jako prezidentské kandidáty, to "včas" jsem tehdy chápal především jako výzvu k tomu, aby měli čas se seznámit s těmi kandidáty, udělat si o nich obrázek, i ti, kteří je volit nebudou, to znamená ta drtivá většina občanů, kterým potom, jejichž hlavou státu potom zvolený prezident bude.

Označil byste tedy diskusi v České republice o nástupci Václava Havla jako diskusi opožděnou a Václav Havel měl pravdu, když vyzýval, aby kandidáti jednotlivých politických stran byli navrženi již před červnovými volbami v roce 2002?

Označil bych ji nesporně jako opožděnou a díky tomuto opoždění jako poněkud, no, ne příliš vysoké úrovně, ono se ...

Chtěl jste zvolit jiné slovo?

Chtěl jsem zvolit jiné slovo, ale ...

Zvolte jej!

Tahle stanice používá jazyka spíše noblesního, ale podstatné na tom je to, že informace, které se dostaly do rukou až doposud běžnému občanovi, mají spíše charakter informací bulvárních, nežli informací, které by skutečně charakterizovaly politický profil jednotlivých kandidátů a kreslily by obrázek o tom, jakými prezidenty asi budou, protože naše ústava poskytuje poměrně široký prostor pro to, aby si příslušný prezident utvářel svůj obraz, teda svůj úřad k obrazu svému.

Pochopil jsem správně, že dosavadní diskusi o nástupci Václava Havla považujete spíš za diskusi bulvární až domovnickou?

Obávám se, že obě dvě ta slova jsou plně uplatnitelná pro jejich charakteristiku.

Teď jsem zvědav, zda najdeme argumenty pro to, abyste podpořil tezi o bulvární a domovnické diskusi o nástupci Václava Havla. Kandidátem nejsilnější strany v Česku, tedy sociální demokracie, je bývalý ministr spravedlnosti, nynější náměstek vicepremiéra Pavla Rychetského Jaroslav Bureš. České deníky Právo a Lidové noviny přinesly v pátek informaci, že Jaroslav Bureš usmrtil před dvaceti lety při dopravní nehodě chodce. Přesto, že Bureš kolizi nezavinil, přiznal se, že zřejmě udělal chybu, když nyní událost nezveřejnil v souvislosti se svou kandidaturou. Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla odpovídal novinářům na otázku, co to pro Jaroslava Bureše znamená a zda jej tato situace nediskvalifikuje.

Vladimír ŠPIDLA, premiér, předseda ČSSD (ukázka): To je vůbec otázka, zda takováto informace, jak jí vyhodnotit, protože ta základní informace je, že pan Jaroslav Bureš jel ve špatné viditelnosti po městě a na červenou mu vstoupila do jízdní dráhy chodkyně, čili byl účastníkem tragické dopravní nehody, která skončila smrtí, to je prostě vždycky pro každého strašné, že se něco takového stalo, ale byl účastníkem, nebyl shledán vinným a toto je zhruba citace z rozsudku.

Uvedl v pátek premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. Toto máte namysli, když jste hovořil o bulvárnosti a o ...

Já jsem měl namysli, uvádíte-li tento příklad, pak spíš způsob, jakým je kladena otázka, proč pan Bureš o tomto svém smutném zážitku nehovořil. Já bych totiž tu otázku nekladl ve smyslu, jak vlastně došlo k tomu samotnému incidentu, zda byla viditelnost vysoká nebo nízká, já myslím, že rozsudek soudu tady je zcela jednoznačný, pro mě ta otázka zní, jak je možné, že pan doktor Bureš nezmínil tento svůj, tento svůj problém v souvislosti, když byl diskutován obdobný problém jiného kandidáta.

To znamená problém Otakara Motejla, který, jestli se nemýlím, také způsobil dopravní nehodu nebo byl účastníkem dopravní nehody, narozdíl od Jaroslava Bureše ovšem havárii zavinil a byl kvůli ní odsouzen na rok s podmínkou osmnácti měsíců a k zákazu řízení motorových vozidel.

Já obě dvě ty příhody neporovnávám, neznám je do detailů a přiznám se, že jsem se ani nepokoušel studovat, ale mně by se zdálo být přirozenou reakcí ve chvíli, kdy namísto otázek pro kompetentnosti kandidáta se zabývá velká část médií právě takovýmto problémem a klade v této souvislosti otázky ostatním kandidátům. V tuto chvíli bych považoval za samozřejmé, pokud se to stane mně také, říci: "Ano, já mám podobný problém, došlo k němu tak a tak a vyrovnávám se s ním tím a tím způsobem."

Bureš tedy měl onu kolizi dopravní zveřejnit poté, co vyšlo najevo, že Otakar Motejl ...

Podle mého názoru zcela jednoznačně, nikoliv pro, ve smyslu spíše americkém, že každý kandidát je skutečně povinen provést ten totální striptýz před médii, ve kterém odhalí každou jenom trošičku temnou část své minulosti nebo za temnou označitelnou, ale z toho důvodu, že ten problém jednou nastolen byl a že se zdálo, že diskriminuje pouze jednoho z uchazečů.

Není problém té domovnické až bulvární diskuse o nástupci Václava Havla, ale problém tím, že, jak už jste to nazval tím téměř striptýzem politiků, že nebyl proveden, že média postupně v průběhu posledních třech měsíců přinášela informace ze zákulisí těchto kandidátů prezidentských a soustředila se především na tyto problémy a nikoliv na programy prezidentských kandidátů?

Já vím, že je taková poučka pro každého politika, že sedí-li v rozhlase, pak nemá kritizovat rozhlas, a odpovídá-li v médiích, pak nemá kritizovat média, ale tón té diskuse skutečně jednoznačně udala média, a to, že jsem se dočetl v několika poměrně renomovaných našich denících články či fejetony o tom, jak je tato diskuse upadlá, jak nedošlo ani k jedné programové diskusi mezi jednotlivými kandidáty, to se mi zdá být přinejmenším podivné, protože která média poskytla k této diskusi svůj prostor? Vždyť přeci většina politiků odpovídá na otázky, které jsou jim položeny, ten prostor, abychom mohli vypovídat sami, je velmi malý, v tomto případě si myslím, že nejen politické strany, které zahájily celou tu diskusi pozdě, ale skutečně i naše mediální scéna nese zodpovědnost za to, že ta diskuse vypadala tak, jak vypadala.

Není problém ale v tom, že ti, kteří kandidují a ucházejí se o post hlavy státu, jsou české veřejnosti programově dostatečně známí, protože to jsou veřejně činné persóny a veřejnost si může a mohla v uplynulých letech, kdy tyto osobnosti působily v politice, o nich udělat názor?

Jste si zcela jist, že máte představu o názorech přinejmenším dvou kandidátů, kteří jsou jistě významnými osobnostmi ve svém oboru, a to je na jedné straně pan Bureš a na druhé pan, na druhé straně pan Motejl, v celé řadě závažných politických problémů? Oni oba dva se přeci pohybují ve velmi specificky vymezené oblasti, my máme o nich představu, jak dobří jsou soudci, jak dobří jsou ochránci veřejných práv, ale víte, jaký postoj má jeden z těchto nebo oba dva z těchto kandidátů k jakémukoliv problému mezinárodních vztahů například? Já osobně ne.

Když se budeme bavit o tom, jak prezidentská volba dopadne, vy tedy vidíte s největší pravděpodobností, že dojde k druhé volbě?

Já si myslím, že je to pravděpodobnější, výrazně pravděpodobnější, než aby byl prezident zvolen v prvé volbě.

Jak by a jakým způsobem by se měly politické strany a politická elita České republiky postavit k té druhé volbě? Nominovat opět muže z první volby nebo přijít s úplně novými kandidáty?

Já se obávám, že krok, který jste uvedl jako druhý, to znamená, nominovat tytéž kandidáty, kteří neuspěli v prvé volbě, bude jenom navyšovat dojem, který už v tuto chvíli někteří naši občané, mnozí naši občané mají, totiž, že jde o pouhou frašku, já si myslím, že je povinností politických stran hledat nové kandidáty, kteří by byli schopni uspět.

Myslíte si to i o kandidátovi, kterého bude podporovat US-DEU, tedy o Petru Pithartovi, pokud neuspěje v první volbě, neměl by ve druhé volbě kandidovat?

Ano.

Totéž o Václavu Klausovi, popřípadě Jaroslavu Burešovi.

Já nemám nejmenší opodstatnění hovořit do toho, jak bude kandidovat, koho bude kandidovat ODS.

Zákonodárci z Unie svobody-Demokratické unie a nestraníci v pátek opět navrhli novelu ústavy, kterou chtějí zavést přímou volbu prezidenta republiky, podle předsedy poslaneckého klubu unionistů Karla Kühnla by se návrh změny ústavy neměl týkat nástupce Václava Havla.

Karel KÜHNL, předseda poslaneckého klubu US-DEU (ukázka): To, že předkládáme tento návrh novely ústavy v tuto chvíli, tedy skutečně neznamená ani nejmenší zpochybnění volby prezidenta parlamentem, chceme takto zahájit diskusi, která by měla vést k tomu, že každý další, tedy přespříští prezident, bude tak, jak si přeje většina občanů naší země, volen přímo občany.

Říká předseda poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl o návrhu na přímou volbu hlavy státu, novela se týká pouze volby prezidenta, neupravuje jeho pravomoci, novinkou novely je to, že kandidát na prezidenta by mohl být navržen prostřednictvím petice desetitisíc občanů starších osmnácti let. Co si myslíte o načasování návrhu novely na zavedení přímé volby?

My jsme ten timing nevolili po žádné speciální úvaze ...

Promiňte, ale z toho, co říkáte, že se podle vás nepodaří prezidenta zvolit první volbou, pak bude následovat druhá volba, není ten timing načasován především proto, že nakonec ti předkladatelé novely řeknou: "Podívejte se, nedaří se volit prezidenta, měl by být volen přímo"?

Pan kolega Kühnl to formuloval zcela jasně, my nechceme tímto návrhem zpochybnit současné volby a naším cílem jednoznačně je zvolit prezidenta v prvé volbě, nepodaří-li se to, tak se budeme snažit ho zvolit v těch volbách následujících. Já narozdíl od Karla Kühnla bych nicméně nemohl říct zcela jednoznačně, že tento návrh, který jsme předložili, se bude týkat jenom nástupce, nástupce Václava Havla.

Teď vám nerozumím.

Protože se obávám, že může nastat situace, která umožní, aby tento návrh byl uplatněn už pro volbu toho následujícího prezidenta, to znamená situace, ve které by parlament nebyl schopen se dohodnout v opakovaných volbách na novém prezidentovi.

Tím ale můžete zavdat záminku těm, kteří argumentují proti tomu, že ten timing je načasován proto, že bude východiskem z patové situace, když se nepodaří zvolit nástupce Václava Havla parlamentem, tak přijde návrh US-DEU a nestraníků.

Motivace toho načasování je jiná, my jsme s přímou volbou prezidenta přišli již dávno, jak víte, koneckonců byla to do jisté míry i reakce Unie svobody-DEU na tu výzvu prezidenta Havla, to znamená k tomu, aby byla zahájena diskuse o budoucím kandidátovi co nejdříve, naše odpověď byla taková: "Ano, my chceme, aby se o budoucím kandidátovi diskutovalo a nikoliv mezi představiteli politických stran, ale ve veřejnosti jako takové."

Nemělo by se čekat na komplexní návrh změn ústavy, v nichž bude v souvislosti s přímou volbou prezidenta i hlubší úvaha nad ústavněprávním systémem České republiky? Rozumějme i nad možnými změnami prezidentských pravomocí.

Já nebudu zapírat, že tenhle názor zazníval při našich vlastních diskusích v Unii svobody velmi silně, ale nakonec zvítězil názor, který zastávám i já, totiž, že diskuse o takovéto změně ústavy bude vyžadovat mnohem více času a že současné pravomoci prezidenta jsou dostačující k tomu, aby mohl vykonávat svoji funkci, nezávisle na tom, jestli bude zvolen přímo nebo parlamentem, máme příklady přímo volených prezidentů s mnohem většími pravomocemi i s mnohem menšími.

Hostem u mikrofonu BBC je vicepremiér pro výzkum, vývoj, lidská práva a lidské zdroje, místopředseda Unie svobody-Demokratické unie Petr Mareš. V pondělí čeká českou vládu rozhodování o účasti české armády v případné vojenské operaci proti Iráku. Dokument na žádost americké strany předkládá ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany (ČSSD) (ukázka): Česká republika byla požádána Vládou Spojených států amerických o sdělení mandátu pro jednotku ochrany proti zbraním hromadného ničení, kterou v tuto chvíli má dislokovanou v Kuvajtu, pro případ možné mnohonárodní vojenské koalice, prosazení příslušných rozhodnutí Organizace spojených národů. Součástí této žádosti je potom také souhlas o přelety a průjezdy sil Spojených států amerických a sil mezinárodní koalice a o souhlas pobytem vojsk této koalice na území České republiky v případě, že by si to zejména mimořádná situace vyžádala.

Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka obsahuje žádost Spojených států amerických ještě jednu informaci.

Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany (ČSSD) (ukázka): Česká republika byla informována Vládou Spojených států amerických o souhlasu Vlády Spojených států amerických s přijetím nabídky Vlády České republiky z roku 2001 o vyslání jednotky speciálních sil do operací boje proti mezinárodnímu terorismu.

Slova ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Má vicepremiér Petr Mareš jasno v tom, jaké stanovisko bude na pondělním jednání vlády hájit?

Mám v tom jasno a já myslím, že v tuhle chvíli mají jasno i ostatní ministři, protože žádost Spojených států, pokud jde o její obsah, nemohla, myslím, žádného z ministrů stejně tak jako žádného jiného z politiků, kteří se zabývají alespoň trošku zahraniční politikou, překvapit.

Jak pak ale vysvětlíte to, že překvapeni jsou politici ve sněmovně nebo část politiků ve sněmovně, poslanců a část senátorů?

Pokud se podíváme na úlohu, kterou hrála naše jednotka chemiků v Kuvajtu už v 90. roce, jaký význam jí spojenci připisovali v letech následujících, jaký význam připisovali jejímu setrvání v Kuvajtu v loňském roce, pak myslím, že jsme si všichni mohli udělat obrázek o tom, že, a já jsem na to pyšný, že tahleta jednotka tvoří významnou součást spojeneckých sil. To, že naši spojenci považují tuhletu jednotku za jednu z nejlepších na světě a že jsou ochotni jí svěřit velice významný úkol, tj. ochrany svých vojáků, ale i ochrany civilistů před případným použitím zbraní hromadného ničení, dokazuje, že máme velmi dobré vojáky a myslím, že jsme museli počítat s tím, že ve chvíli, že spojenci začnou uvažovat o tom, že bude nutné použít proti Iráku sílu, pak si pochopitelně budou muset udělat inventuru sil, které mají k dispozici a tato síla je pro ně velmi významná.

Proč vláda nevyužila té možnosti, aby celou věc rozhodla strana, americké straně předala své stanovisko, protože jej má předat do druhé poloviny ledna, tudíž na to stanovisko se velmi pospíchá a teprve poté, co to stanovisko předá americké straně, nepředstoupila před Poslaneckou sněmovnu a Senát.

V té diskusi převážel názor premiéra, který je přesvědčen, že je třeba diskutovat tuto otázku s našimi zákonodárci už v tomto stádiu.

A v případě, že zákonodárci, očekáváte problémy při projednávání ve sněmovně?

Pro mě je hlavním otázkou postoj poslanců a senátorů Občanské demokratické strany, pochopitelně nebude překvapením postoj poslanců KSČM, jistě vznikly určité problémy u některých poslanců sociální demokracie, ale jak se zachovají členové ODS, nad tím je veliký otazník. Já jsem dnes četl některé výroky, překvapil mě výrok jednoho z kolegů občanských demokratů, který prohlásil, že ODS nebude doplňovat chybějící hlasy vládní koalice, to je typická otázka, kterou v tuhletu chvíli budeme řešit přeci, která je otázkou, která daleko přesahuje stranické zájmy. Je to otázka, která se týká bezpečnosti nejen této země, ale bezpečnosti skutečně celého světa a v takovém případě by se mi takovýto postoj zdál být velmi nezodpovědný.

Jak již bylo řečeno, někteří poslanci mají pochybnosti o zapojení české protichemické jednotky do možného úderu proti režimu Saddáma Husajna, premiér Vladimír Špidla v pátek prohlásil, že má pro tyto pochybnosti pochopení.

Vladimír ŠPIDLA, premiér, předseda ČSSD (ukázka): Pokud se ukazují rozdílné názory, tak to nejsou názory, které jsou vyvolány nějakou animozitou nebo nějakými rozpory koaličními, prostě ta věc je mimořádně těžká a pokud sledujete jako zahraničněpolitičtí redaktoři vývoj v různých státech ve světě, tak vidíte, že nejsou vůbec v jiné situaci, prostě to je mimořádná situace a váhání, nejistoty jsou přirozené.

Slova českého premiéra Vladimíra Špidly. Měla by podle vás, ať již dolní či horní komora parlamentu, dát vládě nějaké doprovodné usnesení, jak by se měla zachovat a jak by, jaký mandát by měli mít čeští vojáci při zapojení buď do akce, která bude pod mandátem Rady bezpečnosti OSN, nebo akce, která může být jenom akcí Severoatlantické aliance nebo pouze akce Spojených států amerických, případně spojenců?

Já si myslím, že by to byl chybný krok, protože varianty či alternativy, které jste zde teď vyjmenoval, nejsou úplné. My bychom mohli strávit dlouhou dobu tím, že bychom přemýšleli o tom, zda mezi nimi ještě existují mezivarianty.

Znáte ještě nějaké mezivarianty?

Já se je teď nebudu pokoušet konstruovat, ale nikdo z nás nemůže s jistotou říct, že nebude přijata, nebude přijato usnesení Rady bezpečnosti OSN, o jehož výklad se povedou spory například, dovedu si představit i řadu dalších situací, já osobně bych dával přednost tomu, kdyby se objevily komory, rozhodly postoupit v tuhle chvíli problém svým odborným výborům, které by se mohly zabývat celou škálou těchto problémů a ve chvíli, kdy budeme mít na stole základní údaje, které jsou nutné k takovémuto rozhodnutí, pak by se mohly objevit /nesrozumitelné/ znovu a velmi rychle na základě dobrozdání svých odborných výborů zaujmout stanovisko.

To znamená, schválit celou věc teď v tom mimořádném čase do zhruba 20. ledna a v případě, že dojde k vojenské operaci proti Iráku či jiné zemi, ve které by fungovala česká jednotka, tak pak přijmout další stanovisko?

Vláda má možnost používat jednotky v omezeném čase bez schválení legislativy, já si myslím, že kdyby ta diskuse byla v pátek zahájena a přerušena a, jak říkám, předána odborným výborům, pak bychom žádný čas, ani žádnou možnost neztratili, vždyť mezi těmi jinými možnostmi, které jste nezmínil, je ta možnost, že budeme důsledně interpretovat doposud přijaté rezoluce Rady bezpečnosti OSN v tom smyslu, že už není třeba žádné jiné. Já bych jenom připomenul, že ta rezoluce, která ukončila boje v 91. roce, tak jednoznačně hovoří o přerušení bojů a hovoří, toto přerušení bojů podmiňuje bezpodmínečným naplněním těch cílů, které formuluje, to je přece otevřená diskuse a i přece Joschka Fischer, ministr zahraničí Spolkové republiky, kterého nikdo jistě nepodezíráme z příliš velkých sympatií pro politiku prezidenta Bushe, tuto možnost připouští.

Tedy v případě, kdy by, vy jste řekl, že klíčový pro vás bude postoj politiků Občanské demokratické strany při projednávání návrhu vlády v obou komorách parlamentu, v případě, že by politici ODS nakonec rozhodli, že nedají vládní koalici hlasy a budou trvat na tom stranickém pojetí a opozičním pojetí vůči vládě, tak byste byl pro to, aby vláda dala bez vyjádření parlamentu stanovisko americké straně?

To je otázka velice složitá, na kterou já v tuhletu chvíli nedokáži odpovědět.

Zkuste říci svůj názor.

S úplnou definitivní platností, já si myslím, že ano, ale hlavně bych takový krok považoval ze strany poslanců a senátorů ODS za jasnou demonstraci, téměř neuvěřitelné politické nezodpovědnosti.

Teď velmi stručně poslední téma, byť na něj zbývají dvě minuty, slibuji, že až navštívíte BBC, Interview BBC v příštím čase, tak se na toto téma dostane daleko víc času a souvisí to s podporou lidských zdrojů, vědy a výzkumu, vláda diskutuje a začíná diskutovat reformu veřejných financí, budete na základě této reformy chtít, aby konečně došlo k navýšení financování vědy a školství?

Já to nebudu chtít, já už to chci, já už jsem to několikrát zcela jednoznačně řekl.

Zatím ale to chtění nebylo proměněno ve skutky, dovolíte-li.

Ne, nebylo, ale vy mi přiznejte, že jsem k tomu měl zatím pouze jednu šanci, a to byl poslední rozpočet a naposledy jsem o tom s panem premiérem mluvil včera, mluvili jsme o tom s ním společně s paní kolegyní Buzkovou, já jsem tohleto setkání inicioval a jedním z hlavních bodů toho našeho rozhovoru byl postoj premiéra k mému požadavku, aby se úsporná opatření, která provázejí reformu navrženou kolegou Sobotkou, nevztahovala na oblast výzkumu a vývoje.

Promiňte, to snad nikdo neočekával, naopak by snad ta reforma veřejných financí měla vést k tomu, aby víc peněz šlo do investic na lidské zdroje.

Přesně tomu tak bude, já jsem si to jenom chtěl jednoznačně a explicitně potvrdit ze strany premiéra, kterého jsem sice nepodezíral, že by si myslel něco jiného, ale pro mě jako představitele bohužel menšinové strany ve vládě takovéhle ujištění bylo velmi důležité.

Dostali nějaký konkrétní slib, jen pro zajímavost, podpora výzkumu a vývoje nula celá sedm desetin procenta, to byl slib pro rok 2002, nakonec skutečnost nebyla ani nula celá šest desetin procenta HDP, jaký jste dostal příslib od premiéra?

Já bych vás doplnil, že nula celá sedm byl slib už pro rok 1994, všechny vlády to slíbily, stala se z toho už magická cifra, já jsem si zcela jist, že v příštím roce se nám podaří této magické cifry dosáhnout, ale co je důležitější ...

Tedy pro rozpočet v roce 2004 už budete mít nula celá sedm.

Přesně tak, ale co je důležitější, já jsem si jistý, že půjdeme toutéž cestou jako Evropská unie ve vztahu k roku 2010.

Petr Mareš.


Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.



 
 

Ptejte se našich hostů
Předcházející rozhovory:
 
 
Karel Čermák
Milan Kubek
Cyril Svoboda
Akciové trhy:  01:13 GMT
FTSE6406.80-11.00
Dow Jones12525.7-48.11
Nasdaq2467.70-9.91
FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min
 POČASÍ
 

 
[email protected]
 
 
 
BBC Copyright Nahoru ^^BBC News in 43 languages >
 
Zprávy | Svět | Británie | Česká republika
Přehledy tisku | Analýza | Fórum
Anglicky s BBC
 
 
Redakce | Programy | Kontakt | Pomoc 
 
 
© BBC Czech, Bush House, Strand, London WC2B 4PH, UK