| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 9. ledna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Jiří Rusnok | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jiří Rusnok očekává, že letošní hrubý domácí produkt vzroste maximálně o dvě a půl procenta.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok, vítejte v BBC, hezký dobrý den. Hezký podvečer. Nezaměstnanost v České republice se v prosinci zvýšila o půl procenta a přiblížila se tak k deseti procentům. Ekonomové odhadují, že v lednu se počet nezaměstnaných v Česku opět zvýší zhruba o půl procenta a překročí tak desetiprocentní hranici. Co hodlá ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok učinit proto, aby se růst nezaměstnanosti v Česku co nejrychleji zastavil? Hodlá učinit to, co je součástí programového prohlášení vlády, to znamená, pokračovat v prorůstové ekonomické politice, protože samozřejmě nezaměstnanost koreluje nějakým způsobem s ekonomickým růstem a musíme si být vědomi toho, že ekonomický růst menší než tři procenta, řekněme, reálného růstu HDP v podstatě není schopen ani udržet stávající zaměstnanost i při tomto růstu, dochází spíše k úsporám na straně lidské práce, takže proto, abychom spíš vytvářeli nová pracovní místa, více než těch starých ubývá, potřebujeme růst podle mého názoru tak někde mezi čtyřmi a pěti procenty. Kdy vidíte, že by k takovému růstu mohlo dojít, protože pravděpodobně v roce 2003 takový ekonomický růst ve výši čtyř až pěti procent je nereálný, je to ochlazení ekonomiky v Německu, na které je česká ekonomika poměrně hodně závislá. Ano, to s vámi souhlasím, bohužel rok 2003 určitě nebude rokem, který by dával takovéto optimistické perspektivy, já jsem dokonce ještě pesimističtější, než jsou mnohé předpovědi stávající. Jaký je váš odhad? No, já myslím, že budeme velmi rádi, že se dostaneme někam ke dvou a půl procentům ekonomického růstu, ta situace skutečně není snadná, ať už z toho důvodu, který jste zmínil, ten je jistě velmi relevantní, ale existují bezesporu i jiná ohrožení spojená s mezinárodněpolitickou situací, otázka samozřejmě kurzu české koruny, otázka vývoje v ostatních zemích, které jsou pro nás obchodně důležité, třeba země CEFTA. Kde vy vidíte možnost, že by se Česká republika dostala do ekonomického růstu, který by se pohyboval mezi čtyřmi až pěti procenty. No, my jsme malá, otevřená ekonomika a tím jsme skutečně velmi, velmi závislí na tom vnějším prostředí, to je jedna danost, s kterou musíme počítat, takže bude-li ten vývoj kolem nás v těch hlavních odbytištích příznivější podstatně, tak to může být faktor, který nás k tomu může přiblížit. K tomu musíme ovšem udělat i celou řadu domácích úkolů ... Je reálné, aby to bylo v roce 2004? Aby se česká ekonomika a její růst dostaly za čtyři procenta? No, je to asi horní interval optimistické předpovědi, ale je to skutečně podmíněno tím, že se něco podstatného stane v Evropské unii, případně u dalších partnerů, s kterými jsme velmi úzce propojeni, ale spíše si myslím, že je to méně reálné bohužel, ale předpokládám, že ten rok 2004 by mohl být už podstatně lepší tak, jako i jiné instituce to předpovídají, samozřejmě to, abychom se trvaleji dostali na takovou dráhu, to skutečně vyžaduje celou řadu domácích změn, vnitřních. Vy jste hovořil nejdříve o vnějších jako o jednom faktoru, jen pro úplnost, vnějším faktorem je ochlazení německé ekonomiky, jen pro úplnost, nezaměstnanost vzrostla v prosinci i v Německu a to na čtyřleté maximum, když překročila hranici deseti procent, německý útlum se promítá i do české ekonomiky a teď to vnitřní prostředí, jaké kroky hodláte vy osobně, a vyjmenujte, prosím, tři nejzásadnější, učinit pro to, aby to vnitřní prostředí, české prostředí nastartovalo ekonomiku a zpomalilo její útlum. No, tak je velmi těžké vybrat z toho jenom tři konkrétní údaje, nebo ... Já jsem chtěl tři zásadní kroky. Tři zásadní kroky, podívejte se, my připravujeme dokument, ve kterém bude celá řada takových námětů, anebo, řekněme, bude jich deset, takových těch nejvýznamnějších námětů, já je vidím v oblasti vymahatelnosti práva a v oblasti vůbec práva spojeného s podnikáním, to znamená, jak obchodní zákoník, tak zejména například úplatkové právo, kde jsme skutečně v situaci, kdy tento systém je velmi neefektivní a vede k umrtvování značných zdrojů aktiv a jaksi jejich pohyb do ekonomiky je velmi omezen. Pak samozřejmě ten další krok vidím v tom, co už zahájila vláda částečně loni a myslím si, že se v tom bude pokračovat, je prostě posílení motivační funkce sociálních dávek a to tak tedy, aby jaksi rozdíl mezi životem, který lze aplikovat za mzdy, které lze dosáhnout za mzdy přijatelné v České republice a životem, který lze, životním standardem, který lze dosáhnout za sociální dávky, se musí prostě zvětšovat dále a ten třetí krok je samozřejmě, nebo je pro mě otázka exportní, proexportní politiky, kdy naše aktivity v tomto směru budou muset být, domnívám se, posíleny, protože jsme prostě fatálně závislí na úspěchu na mezinárodním trhu. Všechny tři tyto komponenty si rozebereme ještě v Interwiev BBC, hovořil jste o sociálních dávkách, představitelé Hospodářské komory si v roce 2002 stěžovali na silnou korunu, která ohrožovala export, v prosinci téhož roku i na rozhodnutí vlády o zvýšení minimální mzdy. Rozhodnutí vlády o zvýšení minimální mzdy oznámil 2. prosince 2002 ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Zdeněk ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí (ČSSD) (ukázka): Chci říct, že se nejedná o nějaké výrazné zvýšení minimální mzdy, toto rozhodnutí jít na určitý kompromis mezi odbory a zaměstnavateli, kdy zaměstnavatelé navrhovali pět tisíc devět set až šest tisíc korun, odbory hlásily pět tisíc pět set, čili je to takový v podstatě vyvážený průměr a ten hlavní důvod byl v tom, že samozřejmě bylo potřeba zohlednit i postižení v rámci katastrofických povodní, na druhé bylo, je potřeba zohlednit růst průměrného výdělku, kde dochází pouze k mírnému navýšení poměru mezi minimální mzdou a průměrným výdělkem z třiceti devíti celých jedna procent na třicet devět celých sedm, což je nejmenší procentuální nárůst za posledních pět let. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach odmítl argument Hospodářské komory, že zvýšení minimální mzdy přinutí podniky k dalšímu propouštění. Zdeněk ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí (ČSSD) (ukázka): Chtěl bych také zdůraznit, že toto navýšení neohrožuje ekonomickou stabilitu firem, protože v podstatě se týká pouze asi necelých dvou procent všech zaměstnanců. Prohlásil 2. prosince ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Měsíc po rozhodnutí o zvýšení minimální mzdy přišlo Škromachovo ministerstvo s návrhem, aby se podniky z části podílely na placení nemocenské svým zaměstnancům. Stát by jim zvýšené náklady kompenzoval snížením daní, podniky považují návrh ministra Škromacha za přehazování problému s častým maroděním na podniky a za jejich zatěžování o další náklady. Zvednete pro návrh ministra Škromacha ruku? Podívejte se, systém nemocenského pojištění tak, jak funguje u nás, je skutečně velmi, velmi zastaralý a vede k neefektivnostem na obou stranách, jak na straně jaksi příjmů do toho systému, tak výdajů ... Zvednete pro něj ruku? Pokud bude komplexní, což znamená, sníží pojistné, zavede jasno do toho, kdo může posílat lidi na neschopnost, to znamená, ne každý, kdo má diplom lékařské fakulty, ale někdo, kdo má nějaký vztah k té pokladně, to znamená lékař, který má jakousi licenci nemocenské pokladny, nemocného pojištění a budou-li vyřešeny určité problémy toho systému pro nějaké úzké skupiny zaměstnavatelů typu mikropodnik s jedním, dvěma zaměstnanci, bude-li dost produktů ... Zatím tam takové problémy jsou u těch malých, že by mohl ten Škromachův návrh ... Pokud by samozřejmě ten návrh v takovéto prosté podobě, že zaměstnavatel hradí každý stejně, za stejných podmínek a nemůže se, řekněme, nějakým způsobem pro to pojistit, nebo nejsou nějaké možnosti jiné pro malé podniky a velké podniky, tak by to mohlo být likvidační pro malé podnik, když máte dva zaměstnance a najednou vám oba onemocní, no, tak přestáváte vyrábět a musíte oběma platit současně nemocenskou dávku, takže to je samozřejmě ... Tedy Škromachův návrh je podle vás nutné doladit a pak argumenty zaměstnavatelů, že je toto přesunutí zlikviduje, bude chabé. Určitě, protože pokud bude doladěn a bude takto komplexní, tak se vlastně přiblížíme tomu, co je běžné v zemích Evropské unie, tam to takto funguje. Bavíme-li se, a tím uzavřeme téma nezaměstnanosti, bavíme-li se o nezaměstnanosti, kde vy ještě vidíte hranici, kdy by se růst nezaměstnanosti v roce 2003 mohl zastavit? No, tak jsem umírněný optimista, já myslím, že ten vrchol zažijeme teď na začátku prostě s tím sezónním výkyvem v lednu, kdy to pravděpodobně skutečně překročí deset procent, pak vidím šanci na mírný pokles, nicméně ten problém tady zůstane po celý rok 2003. Nedojde k žádnému dramatickému pozitivnímu zázraku, s tím nepočítejme, protože skutečně ty problémy jsou hlubší. Když se bavíme o stavu české ekonomiky a o podnikatelském prostředí, Česká národní banka zveřejnila koncem prosince dokument, v němž konstatuje, že by Česká republika měla usilovat o co možné nejrychlejší přistoupení k jednotné evropské měně, viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer v rozhovoru pro BBC konstatuje, že s přibývajícím časem budou klesat výhody české národní měny. Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky (ukázka): Já si myslím, že nyní ještě stále převažují ty klady toho, že máme nezávislou měnovou politiku, že máme určitý manévrovací postoj, tím v žádném případě nemyslím třeba manévrovací postoj pro vytváření velkých deficitů, abychom si rozuměli, ale mám pocit právě, že s každým dalším rokem se ty potenciální, ty možné výhody té určité autonomie a ty nevýhody, spojené s tím, že ten kurz se nám bude vlnit, budou vyrovnávat a brzy se může stát, že ty nevýhody existence české koruny budou převyšovat. Říká viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer s tím, že přistoupení k evropské měně, jednotné evropské měně bude znamenat výhody i pro české podnikatelské prostředí. Proč dosud vlády podle Jiřího Rusnoka nepřijala žádný materiál, v němž by definovala svůj postoj k přistoupení České republiky k jednotné evropské měně? Já si myslím, že by to v tuto chvíli bylo velmi deklarativní, já si myslím, že takové ty deklarace, které slyšíme od našich sousedů z Maďarska, z Polska prostě se nezakládají příliš na praktických hospodářsko-politických krocích a podívejte se, my ještě ani nejsme členy Evropské unie, my víme, že budeme i členy Evropské měnové unie dříve nebo později, žádná výjimka pro nás neplatí a už po vstupu do EU se musíme přizpůsobovat i pravidlům, která se dotýkají měnové politiky. Já si myslím, že je čas, aby vláda připravila takový strategický materiál ve spolupráci s Českou národní bankou, myslím si, že tento rok je optimální pro přípravu takového materiálu a jeho posouzení někdy na přelomu, nebo začátkem příštího roku mi připadá úplně dostatečné. Tedy nejpozději do ledna roku 2004 by vláda podle vás měla mít jasno, jak se zachovat k přijetí eura. Já bych to nechtěl takto přesně jaksi časově ohraničovat, protože si myslím, že je to tak vážná věc na tak dlouhou dobu a je to v podstatě historické rozhodnutí, že měsíc tam roli nehraje, ale vidím to prostě v tomto kontextu postupných kroků, my jsme teď začali s nějakým konceptem reformy veřejných financí, která, kteréžto kroky jasně směřují právě i k tomuto cíli, protože vstup do eura, to není nějaké vyhlášení, my chceme do eura, to je prostě velmi chladné a seriózní posouzení stavu české ekonomiky, perspektivy jejího rozvoje a možnosti, kdy se můžeme připojit k takovému uskupení, protože tím, jak řekl pan viceguvernér, skutečně budeme mít omezený vějíř nástrojů makroekonomických. Můžete říci vy svůj osobní názor, protože před vámi je dokument České národní banky, která je pro co nejrychlejší přijetí eura a říká, zdůvodňuje proč, když dává vedle sebe výhody i nevýhody přistoupení České republiky k euru, můžete říci vy svůj osobní názor na rychlost či pomalost. Podívejte se, já jsem velikým zastáncem toho, abychom byli co nejdříve připojeni k euru, protože si uvědomuji ty výhody pro české podniky a českou ekonomiku, ale současně jsem realista natolik, že vím, že to musí být skutečně v momentě, kdy na to bude ta ekonomika připravena. V roce 2007, jak navrhuje centrální banka, to je podle vás nereálné? No, obávám se, že to je spíše nereálné, ale nemělo by to být příliš později zase. Co je příliš později. Já nevím, tak ... Rok 2010 uvádí Vladimír Špidla. Rok 2009 si myslím, že by jeden, dva roky později bych viděl už mnohem, mnohem lépe, ale opravdu to je trochu teď spekulace, protože uvidíme, jak se budeme vyvíjet, co s námi udělá začátek jaksi členství a tak dále. A co také udělá česká vláda, protože přistoupení k euru, jak jste řekl, je závislé na stavu veřejných financí, které má Česká republika. Ministr financí Bohuslav Sobotka představil koncem loňského roku veřejnosti návrh reformy veřejných financí, vláda na svém středečním zasedání přerušila projednávání tohoto materiálu, vicepremiér Pavel Rychetský vysvětlil proč. Pavel RYCHETSKÝ, ministr spravedlnosti (ČSSD) (ukázka): Jedním z těch závěrů, které ani nemají podobu usnesení vlády, je, že práce na tomto materiálu bude probíhat přímo pod záštitou premiéra, každý, v podstatě každý čtvrtek vybraní ministři, vždy to bude ministr financí, ale pak posléze různí ostatní členové vlády, budou jednotlivé segmenty toho celého materiálu probírat tak, aby zhruba do března, do dubna bylo úplně jasno, které kroky mají celkovou podporu celé vládní koalice a celé vlády a přitom vyžadují legislativní vyjádření a je potřeba je předložit parlamentu tak, aby už mohli být zohledněni v návrhu rozpočtu na příští rok, které se rozfázují na další léta, já si tedy myslím, že ten materiál by měl dostat konečný tvar a konečnou podobu nejpozději v březnu tohoto roku. Slova vicepremiéra Pavla Rychetského. Viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer označuje návrh reformy veřejných financí jako málo ambiciózní. Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky (ukázka): Já si myslím, že aspoň takhle bych rozuměl těm příspěvkům, které tady zazněly, že se tváříme, že děláme nějaký obrovský manévr, něco velmi ambiciózního, ale z hlediska těch čísel je ta reforma velmi málo ambiciózní. Země, které se snažily dát do pořádku fiskální politiku, velmi často postupovaly tempem snižování deficitu jeden a půl, někdy i přes dvě procenta ročně. My se nyní nacházíme někde v oblasti kolem pěti procent a říkáme, že ambiciózní varianta je rok 2006 tři celé sedm, čili se tam bavíme o nějakém maximálně dvou procentech v průběhu několika mnoha let. Tak ohodnotil návrh ministerstva financí na reformu veřejných financí viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Mluvil vám z duše? Ne, to nemohu říct, že by mi mluvil z duše, já jsem ... Považujete plán za ambiciózní? Považuji plán za přiměřeně ambiciózní, protože ... Přiměřeně, to je z té české pohádky. Ne, to nevím, z které české pohádky, ale myslím si, že to je plán, který bude znamenat výrazné změny, u nichž dnes možná nedokážeme ani docenit jejich hloubku, já myslím, že na těch číslech, jestli to bude tři celé sedm nebo nakonec tři celé pět nebo čtyři, v tuto chvíli tolik nezáleží, že prostě záleží na tom, že chceme nastavit ten trend jinak, než byl doposud, to znamená, ke snižování onoho deficitního financování co do rozsahu, čili ke zpomalení zadlužování a postupně k zastavení zadlužování této země, to je klíčové a život zase ukáže, že celá řada věcí bude jinak, takříkajíc, jo, také letos, vzpomeňte si, jak měl vypadat rozpočet na konci tohoto roku a nakonec vypadal mnohem optimističtěji a to jsou věci, kdy se to pohybuje v řádu půl procentu HDP až procento HDP v průběhu jednoho čtvrtletí, takže já bych to nepřeceňoval a já si myslím, že ten plán je cennější něčím jiným než tím, jestli stanoví na desetinu to či ono. Poslední otázka k tomuto tématu, návrh reformy veřejných financí obsahuje audit výdajů jednotlivých kapitol a také personální audit jednotlivých státních úřadů. Kde je ve své kapitole připraven ušetřit Jiří Rusnok. Podívejte se, my jsme jeden z mála resortů, který už jaksi s předstihem začal, my jsme udělali určitou reformu organizační u nás na úřadě už v minulém roce, snížili jsme, jeden stupeň řízení jsme zrušili, snížili jsme počet sekcí ze sedmi na pět. Kolik jste propustili lidí? Nepropouštěli, zatím to bylo několik jednotlivců, my jsme vytvořili určité rezervy na úkoly, které nás čekají, víte, ono je to velmi jednoduché, ale zatím je to tak, že u většiny resortů ten stav spíše absolutně narůstá. Zatímco vy zůstáváte na svém. Zatímco my zůstáváme na svém a budeme na svém a budeme ho postupně snižovat, jsem přesvědčen, ale musíme zajistit celou řadu nových agend zejména se vstupem do Evropské unie a se snahou přitáhnout sem peníze pro český průmysl, české podnikání a tomu podřídíme jaksi naši strukturu. Další téma, zlepšení podnikatelského prostředí v České republice, byť jsme se o tom tématu zmínili v první části Interwiev. Ve středu jste před senátním hospodářským výborem uvedl, že prioritou vašeho úřadu je právě zlepšení podnikatelského prostředí, naznačil jste, že je nutné zlepšit podporu investování v České republice, podporu exportu a podporu malého a středního podnikání. Zmiňte, prosím, konkrétní kroky, které v budoucnu povedou k tomu, aby se Česká republika opět stala rájem investorů, protože v současnosti ta konkurence, ve které se Česká republika nachází, tak se zvýšila. Ano, souhlasím, ta konkurence je velmi ostrá a ta se neustále ještě zvyšuje, přesto jsme úspěšní, je třeba říct, v tomto směru, jsme zemí, která byla schopna přitáhnout v loňském roce rekordní množství zahraničních investic. Ale teď ta současná situace ukazuje, že nemusí Česká republika být rekordmanem, co uděláte pro to, ano. Nemusí být, každý rok není posvícení, to je jedna věc a druhá věc, samozřejmě, podívejte se, co pro to uděláme. Nejlepší by asi bylo, aby každý rok bylo posvícení, takže co uděláte pro to, aby ... To je z jiné planety, podívejte se, jediná cesta je, udržovat prostě naše prostředí atraktivním a odstraňovat bariéry, které ho takovým nečiní. Bezesporu mezi ně patří to, co už jsem naznačil, otázky například zápis do rejstříku, čili registrace podnikatelských subjektů, úplatkové právo, celková koncepce obchodního práva, bezesporu do této oblasti patří ještě větší, bych řekl, upřednostnění investic před spotřebou z pohledu odvodových povinností, bych to nazval, čili fiskální zátěže ... To znamená snížení daní pro ty, kteří budou investovat. To znamená zvýhodnění například, nebo ano, zvýhodnění investování z hlediska daňového systému, budete-li investovat, budete platit menší daně, abych to zjednodušil. Jak chcete snížit daně pro významné investory ještě? To není pro významné investory, to je pro každého, kdo bude prokazatelně investovat, to nelze takto rozlišovat, já bych ty opatření nechtěl předjímat, protože ty opatření musejí vzniknout z dialogu s partnerskými resorty, my nejsme v tomto směru ve většině případů ten garanční resort a odpovědný, my přijdeme s náměty, my přijdeme s náměty. Je reálné, aby ty, to zlepšení podnikatelského prostředí, o kterém jste hovořil, aby se na základě zákonů zlepšilo co nejrychleji, protože to bude znamenat změna zákonů, nemýlím-li se. V některých případech ano, to jistě bude znamenat i změnu zákonů. Podívejte se, celá řada těch zákonů je již jaksi zapsána v plánu vlády, v legislativním plánu prací vlády a teď půjde o obsah těch změn, které ty zákony přinesou a proto ten náš materiál je inspiračním materiálem, námětovým, o kterým jistě poběží velká debata, my jsme ho připravili skoro ve spolupráci s Hospodářskou komorou, svazem průmyslu a dopravy, z té jejich bílé knihy jsme také čerpali významně, je to inspirační zdroj pro nás, takže ... Které první kroky by měly být, které budou první a budou co nejrychleji prosazeny, protože to bude, protože to ... To bude samozřejmě záležet na tom, jak dopadne ten legislativní proces, čili já zase nechci hádat, které budou první. Ne, ale vy víte, že některé kroky je reálné prosadit poměrně brzy, tudíž tak zní otázka, které kroky budou ... Ano, ano, začali jsme už v jiné části našeho rozhovoru například oním systémem nemocenského pojištění, ten je bezesporu investiční bariérou, já hovořím s investory zahraničními v Česku, ale samozřejmě i domácími podniky a jedna z klíčových otázek je, prosím pěkně, kdy uděláme, uděláte nějakou změnu v tomto systému, protože s dvacetiprocentní nemocností v naší firmě prostě nelze úspěšně podnikat. Návrh ministra Škromacha tedy zlepší podnikatelské prostředí. Bezesporu. Bude-li takto vyvážený, jak jsem se snažil ho v té zkratce popsat, tak určitě ano. V České republice existuje státní agentura pro podporu přímých zahraničních investic CzechInvest a Agentura pro rozvoj podnikání, která od roku 92 má na starost podporu malých a středních podniků, nebylo by účelné obě instituce sloučit? My se takovémuto rozhodnutí blížíme a to v kontextu právě toho, o čem jsem hovořil, to znamená, přípravy institucí mého resortu na vstup do Evropské unie a na využívání strukturálních fondů, chceme v podstatě přebudovat CzechInvest, nebo postupně ho modifikovat, rozšířit jeho záběr i na jakousi agenturu pro podporu konkurenceschopnosti vůbec. Kdy k tomu sloučení dojde těch obou institucí? Já myslím, že to zvládneme ještě v letošním roce. A co by to sloučení mělo přinést? Mělo by přinést to, že, jak už jsem řekl, nabídneme tím širší vějíř určité podpory konkurenceschopnosti, protože CzechInvest umí pracovat se zahraničím, umí výborně promovat Českou republiku v zahraničí a tudíž umí i jaksi se dostat a komunikovat se strukturami Bruselu, zatímco Agentura pro rozvoj podnikání umí to domácí prostředí, když tyto dvě věci spojíme, protože ony se spojí tím, že se staneme členem jaksi přirozeně, tak by to mělo přinést více peněz pro podporu malého a středního podnikání v Česku, ale i samozřejmě vytrvale podporu investic ze zahraničí. Rok 2003 tedy slučování, bude rokem slučování obou institucí. Tak to předpokládáme. Teď velmi stručně otázky posluchačů, aby se na ně také dostalo, které chodí prostřednictvím Internetu. Otázka první od Petra Vlacha z Brna se ptá, zda je pravda, že se hovoří o odvolání ministra Sobotky a jeho nahrazení Janem Mládkem, důvodem má být absence zkušenosti ministra Sobotky v oblasti financí, slyšel jste takovou věc? To slyším poprvé. Co byste jí říkal, kdybyste to slyšel od nás poprvé a byla to pravda. Myslím, že by tam, ne, nerozuměl bych takovémuto rozhodnutí příliš, myslím, že pro něj nejsou žádné věcné důvody. Další otázka, ta je od paní Novotné, která se ptá na privatizaci Unipetrolu, zda je reálné, aby ta druhá, lepší snad privatizace Unipetrolu byla úspěšnější a vynesla zhruba jedenáct miliard, jako měla vynést privatizace Unipetrolu první, ostatně vláda má, nemýlím-li se, příští pondělí projednávat? Ano, v pondělí bude vláda projednávat materiál postupu privatizace, no, tak, já myslím, že to je reálné, já myslím, že to reálné je, i když samozřejmě ten průmysl, jako takový je v těžké konkurenci a samozřejmě ten podnik prožívá spíše horší období. To znamená, že částka vyšší než jedenáct miliard by byla asi nereálná. Víte, to je vždycky otázka té soutěže, to nikdo dopředu nevíme, jak to dopadne, já věřím, že bude velmi kompetitivní soutěž a velmi ostrá, takže není vyloučeno, že taková částka bude dosažena, já si myslím, že to je cena, která je v intervalu reálných cen. Unipetrol ovšem čeká mimořádná valná hromada, kde se očekává odvolání předsedkyně dozorčí rady a další změny v Unipetrolu, co tyto změny podle vás mají přinést? Nemají přinést nic jiného než jakési navrácení se k normálu, to znamená, jestli dnes jsou tam ještě lidé, kteří byli v minulosti státními úředníky odpovědnými za výkon akcionářských práv a dnes už jsou soukromými osobami, tak budou nahrazeni těmi aktuálními státními úředníky. Není to proto, aby Unipetrol byl lépe připraven na privatizaci. No, tak je to dílčí krok samozřejmě k lepšímu řízení a dozorování té firmy. Tudíž ... Určitě. Že i k tomu to má směřovat. Že to současné dozorování nebylo takové, jaké byste si představovali. No, nebylo, protože ani nemohlo být prostě za této konstelace. Říká ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok, viděli jsme se zhruba po tři čtvrtě roce, budu rád, když budete chodit do BBC častěji, mějte se, někdy příště na shledanou. Děkuji, na shledanou. Takové bylo Interview BBC, od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Rusnok plánuje sloučení CzechInvestu s ARP Mladá fronta DNES, 10. 1. 2003, strana 1 - Česká agentura pro zahraniční investice CzechInvest by se mohla ještě letos sloučit s Agenturou pro rozvoj podnikání, která se od roku 1992 podílí na podpoře malých a středních podniků. Řekl to včera v BBC ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok. CzechInvest má převzít podporu malých firem Hospodářské noviny, 10. 1. 2003, strana 18 - Agentura pro zahraniční investice CzechInvest by se mohla ještě v letošním roce sloučit s Agenturou pro rozvoj podnikání, která se od roku 1992 podílí na podpoře malých a středních podniků. Včera to v BBC uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok s tím, že toto řešení povede k širší podpoře konkurenceschopnosti. Spojení obou agentur by podle Rusnoka mělo přinést více peněz pro podporu malého a středního podnikání v České republice i vytrvalou podporu investic ze zahraničí. Rusnok: Czechinvest se sloučí s Agenturou pro rozvoj podnikání PRAHA 9. ledna (ČTK) - Česká agentura pro zahraniční investice Czechinvest by se mohla ještě v letošním roce sloučit s Agenturou pro rozvoj podnikání, která se od roku 1992 podílí na podpoře malých a středních podniků. V dnešním rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to řekl ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok. "Chceme přebudovat Czechinvest na jakousi agenturu pro podporu konkurenceschopnosti vůbec," upřesnil. Sloučení by podle Rusnoka mělo přinést právě širší podporu konkurenceschopnosti. Czechivest umí podle Rusnoka pracovat se zahraničím a komunikovat se strukturami v Bruselu. Agentura pro rozvoj podnikání zase dobře pracuje v domácím prostředí. "Když tyto dvě věci spojíme, tak by to mělo přinést více peněz pro podporu malého a středního podnikání v České republice, ale i vytrvalou podporu investic ze zahraničí," dodal ministr. Státní agentura Czechinvest loni přilákala do české ekonomiky přímé investice asi 1,04 miliardy dolarů (asi 31 miliard korun). Byla to méně než polovina v porovnání s téměř 2,2 miliardy USD v roce 2001. Centra Agentury pro rozvoj podnikání poskytují mimo běžných poradenských aktivit cenově zvýhodněné služby podnikatelského poradenství pro malé a střední podniky, zabývají se zprostředkováním bankovních úvěrů, vytvářením nových pracovních míst, poskytováním informací o programových podporách a podporách regionu, organizováním vzdělávacích seminářů pro podnikatele. Tyto služby jsou podporovány v rámci programů financovaných ze státního rozpočtu a z peněz Evropské unie. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
