| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 6. ledna 2003, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Luděk Niedermayer | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Luděk Niedermayer potvrdil, že podle názoru banky je vhodným datem pro přijetí eura rok 2007.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích V prosinci 2002 předložil český ministr financí Bohuslav Sobotka veřejnosti koncepci reformy veřejných rozpočtů. Dokument se snaží navrhnout řešení neutěšeného stavu veřejných financí. Hovoří Bohuslav Sobotka. Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD): Pokud by takovýmto způsobem bez reformy, beze změn, bez korekcí fiskální politika pokračovala, je zřejmé, že to podlomí v tom střednědobém horizontu zdravý ekonomický růst v České republice. Konstatoval koncem prosince ministr financí Bohuslav Sobotka. Premiér Vladimír Špidla konstatuje, že dokument ministerstva financí je pouze návrhem, o kterém se ještě bude diskutovat. Vladimír Špidla dodává, že jeho vláda reformu financí nehodlá odkládat a protahovat. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD: Ano, naším cílem je dlouhodobě, střednědobě a dlouhodobě stabilizovat veřejné rozpočty a pustili jsme se do toho jaksi velmi vážně a myslím si, že opravdu nepřeháním, když říkám, že jako první skutečně koncepčně. Říká český premiér Vladimír Špidla. Nejen o návrhu reformy veřejných rozpočtů bude následujících třicet minut. Vítejte při poslechu půl hodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Dobrý večer. Chystá se viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer hlasovat v referendu o vstupu země do Evropské unie? No, určitě. A víte, jak budete hlasovat? Vím. Můžete prozradit? Myslím si, že ne, to je asi osobní záležitost, ale mohl bych říct, že si myslím, že ten krok, ta možnost vstupu do Evropské unie je něco, co vůbec nedoceňujeme, jak je to pro naši zemi důležité a jaký obrovský krok kupředu to je, jak moc nám to může pomoci. Jaké otázky si klade v souvislosti s referendem o vstupu České republiky do Evropské unie viceguvernér České národní banky? Z ekonomického hlediska si kladu otázku, jak ta Evropa se bude dál vyvíjet. My jsme se opravdu dostali do situace, celý svět se dostal do situace, že po mnoha letech konjunktury velmi příznivého vývoje, který nejen byl vidět v číslech, ale i v tom, jak se koneckonců lidem žilo, ta světová lokomotiva ekonomického růstu opravdu ztratila rychlost. Teďka je otázka jenom, jestli je to nějaké takové odfrknutí si, které bude brzy nastartováno zase zrychlením, nebo jestli opravdu čelíme nějakým problémům. A jestli čelíme nějakým problémům, tak ty problémy jsou vidět v Evropě. Je to nedostatečná konkurenceschopnost, je to schopnost pracovního trhu, to, jak motivovat lidi, aby pracovali, aby přijímali práce, které se jim možná tolik nelíbí a tak dále. Jak může tyto problémy vyřešit Evropská unie, rozšiřující se Evropa a expandující Evropa? Na jedné straně velmi často se říká o tom, že to rozšíření by mohlo vytvořit řadu problémů, protože je to obrovský projekt, opravdu obrovský projekt. A na druhou stranu já si myslím, že v té větší Evropě, v té Evropě, kde bude hlasovat dvacítka zemí, možná jednou víc, už nebude možné udržovat některé principy, které tam dřív platily a které brzdily ... Jako například? Myslím si, že ty věci spojené s tím, že na některé otázky musí být naprostý konsensus. Takhle to ve dvaceti, si myslím ve všech otázkách nepůjde. Čili myslím si, že je třeba, aby Evropa byla více pragmatická. Rok 2002 byl rokem silné české koruny, ekonomové se vesměs shodují, že v první polovině roku by se koruna měla pohybovat na slabších hodnotách, naopak ve druhé polovině roku očekávají její posílení. Na konci letošního roku by se měla vrátit zpět pod třicet korun za euro. Klíčovým faktorem podle nich bude referendum o vstupu České republiky do Evropské unie. Považuje i viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer referendum a jeho výsledek za důležitý prvek pro další vývoj koruny? Myslím si, že ne, myslím si, že tady budou jiné věci, které budou hrát roli, bude to vývoj v zahraničí, bude to, jestli konečně se nám podaří přijít s nějakou střednědobou vizí, jako jak se má naše ekonomika vyvíjet, jaká bude role státu v ekonomice a tak dále, ale ... Chcete tím říci, že ekonomové přeceňují sílu referenda o vstupu země do Evropské unie a jeho výsledek, co se týče vztahu české koruny a eura? To referendum by mělo velký význam v případě, kdyby existovala nezanedbatelná možnost, že to referendum skončí rozhodnutím občanů, že nechtějí vstoupit do Evropské unie. Já ale těm současným údajům spíš rozumím tak, že toto není věc, kterou je třeba příliš zahrnovat do očekávání a do analýz budoucího vývoje koruny. Vstoupil jsem vám do řeči, vy jste chtěl popsat jiná rizika, možná rizika, která budou ovlivňovat kurz české koruny, buďte konkrétnější. No, já myslím, že nás nečeká jako úplně lehký rok právě proto, co jsem řekl na začátku, protože té světové ekonomice se příliš dobře nedaří a my ještě nejsme, jsme před branami EU, ještě jsme nezavedli jednotnou měnu ani, a přesto vidíme, že to má vliv, že to brzdí naši ekonomiku. A tady toto je faktor, který my nemůžeme ovlivnit a jehož důsledky přesto inkasujeme. Jaký to může mít následek na korunu, očekáváte tedy oslabování české měny v souvislosti s těmi riziky možného ekonomického vývoje? Vy víte, že pro centrálního bankéře je vždycky těžké říct, co očekává a co se stane. Ale já bych řekl, že slabší koruna by byla něco, co by naší ekonomice spíše pomohlo. A myslíte si, že tomu tak bude? No, myslím si, že některé ty údaje, které v poslední době vidíme, třeba čím dál tím větší problémy s exporty, čím dál tím větší objem importu, dovozu, to jsou faktory, které by hovořily pro to, že bychom mohli vidět trošku slabší měnu. A koruna také oslabuje alespoň od prosince až po první dny roku 2003. Pro vás jako pro bankéře je to pozitivní zpráva v tom, jak jste kritizovali sílu české měny v roce 2002. Je to určitě příznivá zpráva. Ten vývoj v posledním měsíci minulého roku a zároveň on se nedá moc přeceňovat, protože ten prosinec vždycky bývá takový neregulérní měsíc. Tentokrát se to naštěstí vyvíjelo tím směrem, jak se to vyvíjelo. A z toho, jak se to vyvíjí začátkem ledna, tak se ukazuje, že to vypadá jako dlouhodobý trend? Máme třetí pracovní den, velmi těžko soudit, vlastně takový první opravdu regulérní pracovní den, uvidíme, co se bude dál dít. Označil byste ten kurz koruny, na kterém se nyní měna pohybuje, tedy zhruba 31,30 až 31,50 za ještě nadhodnocený nebo nikoliv? No, určitě je to kurz, který je pro naši ekonomiku lepší než ten, který tady před pár měsíci byl. Třináctého prosince 2002 bylo v Kodani rozhodnuto, že se Česká republika společně s dalšími devíti kandidátskými zeměmi stane novým členským státem Evropské unie a to v roce 2004. Dánský premiér Anders Rasmussen na závěr summitu Evropské unie uvedl. Dánský premiér Anders Rasmussen prohlásil, že se zrodila nová Evropa a přivítal v Evropské unii deset nových zemí. Český premiér Vladimír Špidla k závěru vyjednávání České republiky s Evropskou unií uvedl: Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD: Je to prostě dohoda, která nebyla lehká, ale která je dobrá. Třináctý prosinec 2002, premiér Vladimír Špidla a jeho hodnocení výsledku kodaňského summitu Evropské unie pro Českou republiku. Deset dní poté zveřejnila Česká národní banka dokument nazvaný Česká republika a euro, návrh strategie přistoupení. V textu se krom jiného píše, citujme: "Z procedurálního hlediska je za předpokladu vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 při splnění maastrichtských konvergenčních kritérií prvním možným rokem k přistoupení k eurozóně rok 2007." Logická otázka, není to příliš optimistický scénář? Tady tento scénář, který jste popsal, je opravdu to, co vychází z aktuálně platných pravidel a zároveň je to něco, o čem se domnívám, že je proveditelné. To znamená, je to, řekl bych, téměř až maximum z hlediska toho, jak rychle podle současně platných pravidel euro přijmout a zároveň je to něco, čeho podle mého názoru je česká ekonomika dobře schopna. Byť se ještě ta situace může do roku 2007 změnit, a to radikálně ať už v pozitivním, nebo v negativním slova smyslu? No, určitě. A může se to změnit, jak jste říkal, k lepšímu nebo k horšímu, věci mohou být jednodušší nebo složitější. Vy ale tím, řekněme, utíkáte z toho, zda to není optimistický scénář, přece jenom znáte politickou elitu, protože bude záležet především na české politické elitě, která rozhodne o roce, kdy Česká republika přijme euro. Podívejte se, já myslím, že by bylo potřebné nějaký takovýto dokument zveřejnit, protože mně připadá, že si tady neuvědomujeme, že vstup do Evropské unie neznamená jenom podepsání nějakých dokumentů a boj o nějaké netržní krávy a příspěvky zemědělcům, ale že je to vstup do velmi velkého, velmi silného klubu, který má svá pravidla. Součástí těch pravidel je třeba, jak se má chovat stát a je to také to, že jsme se zavázali, že přijmeme jednotnou evropskou měnu, my nemáme žádnou možnost ji nepřijmout, my jsme si nedali tady tuto výjimku. Přistoupení České republiky k jednotné evropské měně je spojeno s řadou výhod, ale také s riziky. Ta rozebereme v další části našeho Interwiev. Obojí je také v dokumentu detailně popsáno. Můžete jazykem srozumitelným vysvětlit, proč si Česká národní banka myslí, že čím dříve Česká republika přistoupí k euru, tím lépe? Já už jsem to tady před chvílí řekl, já mám pocit, že naše ekonomika už pár let se k Evropě velmi rychle blíží bez ohledu na to politické vyjednávání a svým způsobem velká část naší ekonomiky je součástí Evropy, je součástí eurozóny, naše ekonomická provázanost je velmi velká. Dá se říci, pane viceguvernére, že v současnosti Česká republika tím, že zatím má svoji vlastní měnu, že tratí, když už je součástí, velmi úzkou součástí evropského prostoru, ekonomického prostoru? Něco ztrácí a něco získává. To, co ztrácí je, že pro naše podniky je pochopitelně obtížnější se vyrovnat s tím, že kurz se hýbe v porovnání s tím, kdyby kurz byl zakotvený. To, co získáváme, je to, že my můžeme lépe reagovat úrokovými sazbami na to, co se v ekonomice děje a všichni jsme si před časem mysleli, že ta reakce bude velmi často spočívat v tom, že potřebujeme vyšší úrokové sazby, protože budeme mít vyšší inflaci a tak dále. Předčasem se v praxi ukázalo, že také můžeme potřebovat nižší úrokové sazby, než je tomu v Evropské unii a my jsme ten prostor využili. Co nyní převažuje, plus nebo minus? Já si myslím, že nyní ještě stále převažují ty klady toho, že máme nezávislou měnovou politiku, že máme určitý manévrovací prostor, tím v žádném případě nemyslím třeba manévrovací prostor pro vytváření velkých deficitů, abychom si rozuměli. Ale mám pocit právě, že s každým dalším rokem se ty potenciální, ty možné výhody té určité autonomie a ty nevýhody spojené s tím, že ten kurz se nám bude vlnit, budou vyrovnávat a brzy se může stát, že ty nevýhody existence české koruny budou převyšovat. Dá se říci, že ten rok 2007 jste načasovali tak, že právě v tomto roce 2007 budou převyšovat nevýhody? Ne, takhle to není, ten rok 2007 je opravdu první rok, ve kterém by kandidátské země jaksi bez nějakých změn těch stávajících pravidel mohly euro přijmout a zároveň máme vlastně prvních pár dní roku 2003, čili je to ještě mnoho let před námi. A já osobně mám pocit, že během těch let, my bychom v té ekonomice měli dosáhnout takových změn, abychom už ten manévrovací prostor nepotřebovali a zároveň, abychom ještě více těžili z těch výhod té jednotné měny. Proti argumentu České národní banky o rychlém přistoupení České republiky k jednotné evropské měně, je však argument Evropské centrální banky, která radí spíše nepospíchat. Nakolik jste vzali v potaz, řekněme, ten argument Evropské centrální banky? No, my jsme určitě nebyli jednou z těch zemí, které měly takovou tu hurá eurostrategii, ti, kteří říkali: "My bychom chtěli to euro, pokud možno hned, prč existují nějaká přechodná období, proč není možné eurizovat třeba před vstupem do Evropské unie." My jsme takoví nebyli a také bych velmi těžko hledal důvody pro tuto strategii v případě České republiky. Čili znamená to, že velmi dobře chápu určité obavy, opravdu ty ekonomiky, máme tady už deset let ekonomickou reformu, jsme daleko od toho, aby všechno bylo perfektní, aby všechno dokonale fungovalo. Ty tři roky, adaptační roky, protože Evropská centrální banka hovoří i tak optimisticky, opatrně z důvodu adaptace ekonomik nových členských států po vstupu do Evropské unie, tři roky, tedy od roku 2004 do roku 2007 považujete za dostatečně dlouhou dobu, aby se česká ekonomika adaptovala? No, my jsme v lednu roku 2003, proč zrovna nezahrnovat ten rok 2003 a byla velká chyba, že jsme řadu kroků už neprovedli v roce 2002. O kterých krocích teď hovoříte? Například jsou to oblasti, zejména v oblasti role státu v ekonomice, je to fiskální politika, to nemluvím jenom o těch deficitech, mluvím o systému, jak to funguje, reformy pracovního trhu, zvyšování flexibility, konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Tam už je promyšleno? No, samozřejmě, my neustále ztrácíme čas. Ale nicméně ty hodinky už tikají. Čili se bavme o roku 2003, 2004, 2005, 2006, čili hovoříme o celých čtyřech letech, čtyři krát dvanáct měsíců, to je velmi dlouhá doba, za kterou se opravdu dá spoustu věcí udělat. Zůstanu-li u vašeho příměru, jsou to hodinky nebo se to přeměňuje ve výbušninu? No, to je těžko říct. Zase by bylo nefér, kdybych řekl, že když něco promeškáme o pár měsíců nebo o rok nebo o dva, že to nevyhnutelně musí vést ke katastrofě. Dokonce byste třeba našel i ekonomické argumenty, které by říkaly: "Možná že by to bylo příznivé." A já si myslím a za tím bych stál, že podle toho, jak se nyní dívám na českou ekonomiku, tak kolem toho roku 2007 si myslím, že ty nevýhody toho, kdybychom nepřijali euro, už opravdu budou převažovat, to znamená, bylo by to nákladnější. V dokumentu České národní banky se uvádí, citujme doslova: "Stávající výhled v oblasti fiskální politiky není ovšem s tímto rychlým přistoupením plně konsistentní." Konec citátu. Premiér Vladimír Špidla v reakci na materiál České národní banky uvedl, že rok 2007 je příliš brzy na zavedení eura v České republice. Nad čím jste přemýšlel, když jste slyšel reakce politiků, jak na ten váš první materiál reagovali? No, názor, že rok 2007 je příliš brzy, může být podložen dvěmi úvahami a jedna z nich je podle mě velmi legitimní. To je úvaha, že opravdu ta naše ekonomika potřebuje delší čas na to, aby se to tady ustálilo, usadilo a tak dále. O tom já můžu mít názor, že možná to není potřeba, ale je to naprosto legitimní a velmi těžko by se zjistilo, kdo má pravdu. Čili tomuto já velmi dobře rozumím. Pokud ta úvaha je, že rok 2007 je příliš brzy na to, abychom udělali pořádek v hospodaření státu, tak to je úvaha, kterou jakožto občan naprosto kategoricky odmítám. A tak jste si vyložil i slova Vladimíra Špidly, když reagoval na to? Já bych ještě počkal na nějaké další reakce, protože myslím si, vláda se hodlá zabývat tím, co nás čeká v těch následujících letech a myslím si, že po tom bude více času na hodnocení. Neprokazují ale ty prozatímní reakce členů vlády v čele s ministerským předsedou Špidlou, že se začíná tvořit propast mezi představami vlády a centrální bankou? To může být jedna interpretace, na druhou stranu argument ... Řekněte mi, zda ta interpretace je vám blízká či nikoliv. Mně moc blízká není, protože zase zároveň musím říct, že až v posledních měsících jsem viděl první seriosní vážně míněné snahy se podívat na to, co se střednědobě v naší ekonomice děje a jak se vyhnout některým problémům, některým pastí, do kterých jinak už mnoho let míříme. Čili z toho hlediska bych řekl, že bych nebyl takový pesimista. Čekáte na strategii vlády a měl by dokument České národní banky, který jste zveřejnili 23. prosince pobídnout vládu, aby také zveřejnila svoji strategii přístupu k euro? My jsme jenom zveřejnili nějaký náš expertní názor. Samozřejmě všechny ty věci související s Evropskou unií jsou politickým rozhodnutím, které musí udělat politická reprezentace, to znamená vláda. My jsme jenom k tomu sdělili určitý expertní názor, ne jednu malou otázku. Jinak po pracovní linii my máme velmi dobré vztahy s vládními ekonomy, to znamená s ekonomy na ministerstvu financí. Tedy očekáváte, že i vláda přistoupí k takovému materiálu a budete slaďovat noty? Já si myslím, že vláda pracuje na té své fiskální strategii a ta fiskální strategie buďto může být konsistentní s tou možností, opakuji možností přijmout euro poměrně brzy, anebo ta strategie ji může apriori předem vylučovat. Další téma rizika a výhody v přistoupení České republiky k evropské měně a reforma veřejných financí. V dokumentu České národní banky ke strategii přijetí eura stojí, opět citujme doslova: "Doposud byl cyklický vývoj české ekonomiky sladěn s cyklickým vývojem eurozóny méně, než v průměrné členské zemi eurozóny." Konec citátu. Další dokument, v další části dokumentu se pak uvádí, opět cituji doslova: "V případě nedostatečné cyklické a strukturální sladěnosti české ekonomiky a jejího finančního sektoru s ekonomikami eurozóny mohou mít ekonomické šoky v regionech nestejné asymetrické dopady." Konec citátu. Jaké ekonomické šoky máte na mysli? Ono to zní všechno velmi komplikovaně, ale v zásadě ta současná situace prokazuje, že to sladění ekonomik se bude spíše zvyšovat. Je to otázka toho, jak my budeme reagovat na zpomalení zahraniční konjunktury a eventuelně na její zrychlení. A to, co jste citoval, vychází z našich technických analýz dat, údajů za posledních pět, řekněme, maximálně deset let. My musíme ty údaje dopředu analyzovat a zjistit, jestli se to zlepšuje ta naše cyklická sladěnost nebo ne. A podle vás se zlepšuje a kdyby ta cyklická sladěnost mohla být velmi blízká? Já si myslím, že bohužel v tomto roce my poznáme, že k tomu sladění dochází bohužel na té špatné straně, to znamená, že zpomalení zahraničního, zejména německého ekonomického růstu bude mít na nás takový vliv, že naše ekonomika se zpomalí. A potom bych tedy předpokládal, že a doufal, že až se to obrátí v Evropě, tak zároveň my z toho budeme mít prospěch. Tedy recese v Německu sladí cyklické vývoje České republiky se zeměmi eurozóny? Domnívám se, že k něčemu takovému zjednodušeně řečeno by mohlo dojít. Když hovoříme o ekonomické sladěnosti české ekonomiky s ekonomikami zemí Evropské unie, dokument České národní banky dále uvádí, citujme: "V oblasti sladěnosti reálné ekonomiky a finančního sektoru existuje prostor k dalšímu zlepšení." Konec citátu. Můžete říci, k jakým konkrétním zlepšením by mělo dojít? Třeba finanční sektor bylo něco, co brzdilo naši ekonomiku, bych řekl, skoro až celou dekádu. Tam nyní došlo k takovým změnám, příznivým změnám, že ty změny samozřejmě se mohou prohloubit. A tam jsme udělali obrovský krok kupředu. Například prohloubení? Třeba. To, že náš ekonomický růst je už mnoho čtvrtletí výrazně nižší než třeba ekonomický růst Německa, je také způsoben tím, že nižší úrokové sazby přes finanční sektor byly schopny stimulovat domácí poptávku, znovu to zní účinně. Znamená to, že lidi si uvědomili, že mohou čerpat úvěry s nižší úrokovou sazbou a to znamená, že si mohou půjčit víc a levněji. To znamená výrazně se nám zrychlil trh hypoték, spotřebních úvěrů a tak dále. Kdyby ten finanční sektor neexistoval, tak bychom mohli snižovat úrokové sazby, jak bychom chtěli a ekonomice bychom příliš nepomohli. Další zlepšení, hovořil jste o finančním sektoru. No, myslím si, že máme velký problém v té oblasti ekonomiky té nefinanční, je to zejména trh práce, konkurenční schopnost a flexibilita naší ekonomiky. Je trh práce tím největším problémem při slaďování české ekonomiky? Teď ponechejme ještě stranou veřejné finance, o nichž bude řeč v závěrečné části Interwiev BBC. Ale trh práce a v dění na trhu práce? Já si myslím, že to je svým způsobem nejužší místo a je to to, s čím koneckonců vzniká nebo padá naše schopnost konkurovat a v Evropě se prosadit. A domnívám se, že ten trh práce se nám příliš dobře nevyvíjí. Jaké změny navrhujete pro trh práce? Jsou tam věci, které se nedají rychle změnit, například fyzická mobilita lidí, to znamená možnost lidí, to znamená možnost lidí prostě se odstěhovat z města, kde nejsou pracovní příležitosti do míst, kde jsou, objektivně tady není a bude to trvat dlouho, než se vybuduje, protože prostě lidi nemají na to, aby si pořídili bydlení v těch atraktivních lokalitách, kde je nedostatek pracovních sil. Ale třeba už s tou fyzickou mobilitou může souviset dopravní obslužnost. A já jsem se mnohokrát na vlastní kůži přesvědčil, jak špatné to v této oblasti je. Je to tak, že zatím vláda je pasivní, co se týče zlepšování pracovního trhu? Vláda je aktivní k zaměstnanecké politice, to znamená ve vytváření nových pracovních míst, které jsou často velmi nákladné. Ale nejsem si úplně jistý, jestli ve dvou oblastech je tak úspěšná. První jsem o tom mluvil, to znamená vytváření podmínky pro to, aby si lidi hledali práci a druhá stimulovat je přes systém sociálních dávek a tam si také nejsem vůbec jistý, jestli ten náš systém opravdu stimuluje lidi v hledání a přijímání práce. Já jsem s velkým zájmem četl například to, co bylo navrhováno v Německu jako reforma pracovního trhu pod vedením sociálnědemokratické vlády. A mám pocit, že to je na hony vzdálené tomu, jak se na ten problém díváme my. To znamená, že trh práce a problémy, které jste popsal a které považujete za zásadní, nebudeme-li se bavit o reformě financí, na ni by se měla vláda v tomto funkčním období především soustředit? Myslím si, že to je opravdu, téměř bych řekl, alfa až omega. Poslední téma, reforma veřejných financí. Český ministr financí Bohuslav Sobotka ve druhé polovině prosince představil koncepci reformy veřejných rozpočtů, která se snaží navrhnout řešení neutěšeného stavu veřejných financí v Česku. Hovoří ministr financí Bohuslav Sobotka. Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD): Pokud by takovýmto způsobem bez reformy, beze změn, bez korekcí fiskální politika pokračovala, je zřejmé, že to podlomí v tom střednědobém horizontu zdravý ekonomický růst v české ekonomice, bude to znamenat neschopnost vlády reagovat na případné vnější, vnitřní ekonomické nerovnováhy a v konečném důsledku to bude znamenat ohrožení principu dlouhodobého a udržitelného fungování efektivního sociálního státu v České republice. Slova českého ministra financí Bohuslava Sobotky z poloviny prosince 2002. Premiér Vladimír Špidla 3. ledna letošního roku uvedl, že jde o návrh, o kterém se teprve začíná diskutovat. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD: A chci zdůraznit, že ten materiál, který je předkládán do vlády, není ještě ve stavu zralosti a bude dopracováván a zvažován a pečlivě hledána cesta pro to, abychom z něj vytvořili materiál, který získá odpovídající politickou a obecnou podporu a bude realizovatelný, protože každá reforma musí mít dva prvky, totiž, že vůbec musí fungovat jako reforma, jako ten vlastní mobil, vlastní struktura a za druhé musí být akceptovatelná obecně společenským prostředím. Reforem, které nebyly akceptovatelné a vedly k neúspěchům, těch najdete jistě v dějinách velké množství. Naopak najdete značné množství úspěchů. Čili my to podrobíme významné debatě. Ta debata není míněna jako debata odkládací a nekonečná, je míněna tak, že by některé z věcí, na kterých dojde k dohodě a budou jaksi nesporné v tom kontextu byly realizovány tak, aby vstoupily do přípravy státního rozpočtu na následující rok. Říká český ministerský předseda Vladimír Špidla. Byla centrální banka podle viceguvernéra Luďka Niedermayera vtažena do tohoto procesu nebo to jde mimo vás? Tu diskusi o tom, co znamená nedobrá fiskální politika, už vedeme mnoho a mnoho let. A zejména na té úrovni našich expertů je tam velmi dobrá spolupráce. Co vaši experti říkají tomu návrhu, který, lidově řečeno, vypadl z ministerstva financí? Já bych nerad chodil do detailů. Já si myslím, že aspoň takhle bych rozuměl těm příspěvkům, které tady zazněly, že se tváříme, že děláme nějaký obrovský manévr, něco velmi ambiciosního, ale z hlediska těch čísel je ta reforma velmi málo ambiciosní. Země, které se snažily dát do pořádku fiskální politiku, velmi často postupovaly tempem snižování deficitu jeden a půl, někdy i přes dvě procenta ročně. My se nyní nacházíme někde v oblasti kolem pěti procent a říkáme, že ambiciosní varianta je rok 2006 3,7 %, čili se tam bavíme o nějakém, maximálně dvou procentech v průběhu několika mnoha let. To znamená, jak by podle vás ten ambiciosní plán měl vypadat? Podle vás je příliš mírný a je to spíše jako kosmetická úprava? Já si především myslím a stále mi ty diskuse tak znějí, že my se tváříme, že existuje možnost to neudělat a že to je možnost, na které vyděláme, že vlastně za trest tady musíme dělat nějakou reformu, je to složité, musíme budovat velké konsensy a netváříme se jako, že je to normální, že prostě je naprostá nutnost, aby fiskální politika byla v pořádku. Jinak já určitě nejsem schopný říkat, kde by se mělo přidat, kde by se mělo ubrat, ale já myslím, že to, co tady dlouhá léta chybí, je pochopení toho, že se musí něco udělat. Tak zatím vypadají ta slova, jak hovoří Vladimír Špidla, že je třeba hledat konsensus a o reformě financí se už hovoří několik let, to znamená, aby hledání konsensu, jak se tomu mezi politiky říká, opět neskončilo tak, že se udělá nebo neudělá téměř nic. Já se opravdu také obávám svým způsobem toho, že budeme říkat, že nemáme manévrovací prostor na to zlepšit ročně hospodaření, řekněme, o půl a třičtvrtě procenta. Až se dostaneme do situace, kdy se dostaneme do vážné krize a najednou toho prostoru bude hodně a budeme dělat velmi radikální, velmi nepříjemné kroky, velmi rychle bez nějaké velké přípravy, to je ten špatný scénář. A zároveň v té době nakumulujeme velké množství dluhu, za který budeme platit vysoké úrokové sazby a ta vláda, zatímco teďka, když vláda začíná sestavovat rozpočet, tak dluhová služba tam nehraje nějakou velkou roli. To se bavme opravdu o velmi nízkých procentech HDP. Kdybychom byli Belgie, která přes sto procent HDP dluhu a dejme tomu, kdybychom platili pětiprocentní úrokovou sazbu, tak to znamená, že sestavujete rozpočet na minus pěti. Nejdříve musíte někde vzít těch pět procent na to, abyste jenom platil úrok z toho dluhu. Vy jste ten plán označil za málo ambiciosní, do toho ještě vláda některé věci odložila, které slíbila, jako například reformu platových tříd, do které bude muset v příštím rozpočtu, chce-li ten plán splnit, také nalít obrovské peníze, protože platy ve státní sféře opět porostou. Není toto protimluv, na jedné straně reformovat veřejné finance, na druhé straně příští rok se bude asi hodně přidávat na platech? Já mám pocit, že v tom materiálu je zmíněno něco takového, že je třeba udělat audit výdajů, že je třeba udělat kontrolu efektivnosti tady těchto výdajů a že je třeba také nastavovat nějaké střednědobé platné limity a mám pocit, že to je ten správný směr. Čili to znamená, myslím si, že také, kolik lidí má pracovat ve státní správě, za které peníze, je určitě jeden z bodů toho, já si myslím ... To znamená zredukovat státní správu, a pak teprve zvyšovat platy? To by byla moje intuice. Uvidíme, zda bude správná. Viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer, který věnoval třicet minut, svých třicet minut rozhlasové stanici BBC. Já děkuji za váš čas, někdy příště na shledanou. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec, takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Niedermayer: Referendum není podstatné pro další vývoj koruny PRAHA 6. ledna (ČTK) - Letní referendum o vstupu České republiky do Evropské unie nebude důležitým prvkem pro další vývoj kurzu české měny. V pořadu Interview BBC to dnes uvedl viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Roli podle něj bude hrát především vývoj v zahraničí, důležité rovněž bude přijít se střednědobou vizí vývoje české ekonomiky. Niedermayer podotkl, že referendum by mělo velký význam, pokud by existovala "nezanedbatelná" možnost, že výsledek bude negativní. Viceguvernér ČNB však podle současných údajů nepokládá za nutné referendum zahrnovat do analýz budoucího vývoje koruny. Niedermayer tak není zcela v souladu s ekonomy, kteří referendum považují za rozhodující faktor pro vývoj kurzu v letošním roce. Analytici rovněž očekávají, že letošní rok bude podstatně méně dramatický než loňský. Posilování by nemělo být tak prudké jako v loňské první polovině roku a nemělo by tak českým firmám působit obdobné potíže. Podle Niedermayera nebude letošní rok úplně lehký vzhledem k ochlazení světové ekonomiky, které brzdí českou ekonomiku. "To je faktor, který nemůžeme ovlivnit a jehož důsledky přesto inkasujeme," řekl. České ekonomice by letos pomohla slabší koruna. Hovoří pro to stále větší problémy s exporty a větší objemy importů, dodal. Česká měna loni v červnu poprvé prolomila psychologickou hranici 30 korun za euro a počátkem července vytvořila nové historické maximum 28,85 Kč/EUR. Tehdy centrální banka změnila svůj přístup a začala intervenovat častěji a v menších objemech. Tento přístup slavil úspěch a koruna začala oslabovat, srpnové povodně jí srazily až na 31,45 Kč/EUR. Ve zbytku roku se převážně pohybovala mezi 30 a 31 Kč za euro a závěr roku 2002 ji zastihl u 31,20 Kč/EUR. Niedermayer považuje vývoj kurzu v posledním měsíci za příznivý. Czech central banker says would welcome weaker crown PRAGUE, Jan 6 (Reuters) - Central bank Vice-Governor Ludek Niedermayer said on Monday he would welcome a further weakening of the crown to help the export-oriented Czech economy overcome a global slowdown which has dampened business activity. Niedermayer said he was pleased with the crown's drop over the past few months, the currency has been steadily losing ground against the euro after rapid monetary easing by the central bank brought short-term interest rates to record lows. "I would say a weaker crown would be something that would rather help our economy," Niedermayer said in an interview on the Czech section of BBC. "The increasing problems with exports, the increasing volumes of imports, these are the factors which could speak in favor a weaker currency," he added. The crown closed at 31.305 to the euro EURCZK on Monday, but was still some 2.5 percent stronger than 12 months ago despite the weakening in the second half, when the central bank also repeatedly intervened in the market to knock it lower. Niedermayer also called for an ambitious overhaul of public finances to rein in burgeoning fiscal deficits to qualify for the membership in the euro currency zone around 2007, three years after the country joins the European Union on May 1, 2004. He said it would be costly for the small and very open Czech economy to stay out of the euro longer as leading government officials, including Prime Minister Vladimir Spidla and Finance Minister Bohuslav Sobotka, have suggested. Spidla and Sobotka see the central European country adopting the euro in 2009 at the earliest. At its Wednesday's meeting, the government is due to discuss a package of reform measures proposed by the Finance Ministry, which aims to slash the overall public deficit to as low as 3.7 percent of GDP in 2006 from 6.3 percent forecast in 2003. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
