| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 2. ledna 2003, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Jiří Kolář | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Letošní prioritou české policie bude podle Jiřího Koláře ekonomická destabilizace zločineckých struktur.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Začátkem prosince vyšlo najevo, že česká policie prošetřuje podezření, podle něhož český prezident Václav Havel uděluje milosti na základě zkreslených podkladů. 11. prosince 2002 vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský v rozhovoru pro BBC k prověřování prezidentských uvedl: Pavel RYCHETSKÝ, ministr spravedlnosti, vicepremiér /ČSSD/ (zvuková ukázka): Vím ovšem, že jde o zatím takzvaně operativně pátrací informace, které nemají žádnou procesní věrohodnost a nejsou použitelné třeba pro trestní řízení, mají zřejmě ze zdrojů, které chápete, že tady nemohu uvést, mimo nich, které nemají procesní, abych tak řekl, způsobilost, aby byly použitelné jako důkaz podezření, že mohlo docházet k tomu, že panu prezidentovi se v nějakém případě předkládaly žádosti o milost nikoliv zcela korektně zpracované. Slova vicepremiéra a ministra spravedlnosti Pavla Rychetského. Nejen o tom, jak je možné, že čeští politici jsou tak detailně informováni o práci policie, která by měla být na politicích co nejméně závislá, bude následujících třicet minut. Ani v roce 2003 nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl policejní prezident Jiří Kolář. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Dobrý den. Jaký byl váš vstup do roku 2003? No, bohužel já pokud bych hodnotil rok 2002, to znamená loňský, z toho profesního hlediska, tak velice, velice pozitivně, to bych neměl problém. Ten vstup do letošního roku je trochu smutný, protože se loučíme s naším kolegou tady pražským a ředitelem správy, a to si myslím, že poznamenává právě ty první dny letošního roku a já to nemohu opomenout. V čem především? No, jde o to, že ztrátu tohoto našeho kolegy, generála Charváta nevnímám pouze jako palčivou pro správu pražskou, ale pro celou policii, protože on..., já ho vnímám jako osobu, člověka, policistu, který byl vynikající stratég zejména na přípravu a realizaci těch, řekl bych, takových těch velkých, rozsáhlých policejních opatření, to byla jeho velice silná stránka. Stál v čele nejvýznamnější správy kraje, policejní správy kraje, to je, myslím, nejvýznamnější z pohledu, jaký zaujímá tato správa podíl na bezpečnostní problematice v této zemi, a vedl ji velice dobře, takže ta ztráta je velmi citlivá. Vidíte nějakého nástupce generála Charváta? To je otazník do budoucna, protože já zhruba za týden, do poloviny ledna vyhlásím výběrové řízení. Dnes všechny funkce od okresního ředitele počínaje až po ty nejvyšší top manažerské, tak obsazujeme formou výběrového řízení, takže já teď nemohu říct žádného nástupce. Ten vzejde ze standardního výběrového řízení a pak teprve bude rozhodnuto. I v případě tedy úmrtí generála Charváta zvolíte postup, jaký se volí v policii, to znamená, že bude vypsáno na šéfa pražské policie standardní výběrové řízení? Samozřejmě tak, jak bylo vypsáno na moje náměstky, tak bude vypsáno i na ředitele pražské správy. Vraťme se k těm příjemnějším zprávám. Zhruba před rokem jste oznámil, že kriminalita v České republice oproti roku 2001 klesla o více než osm procent. Dá se říct, pane policejní prezidente, že i rok 2002 byl pro policii úspěšný a kriminality opět klesla například o osm procent jako v roce 2001? Takovéto konstatování nemohu potvrdit, protože byť ještě nemáme definitivní statistiku za celý rok, máme ji pouze za jedenáct měsíců, ale já když se do ní dívám, tak vím, že už se výrazně nezmění v těch globálních výstupech, tak musím konstatovat pouze, že kriminalita v této zemi neklesla, ale ani nenarostla, ona v podstatě stagnuje v těch nejdůležitějších subkategoriích kriminality. Po dvou letech, tedy po roce 2000 a po roce 2001, kdy kriminalita klesala zhruba o sedm až osm procent, se dá říci, že rok 2002 bude stagnací kriminality, nikoliv poklesem? Ano, bude stagnací, ale ovlivňuje to mnoho faktorů. Museli bychom o nich hovořit, protože /přerušen/. Jaké například? No, zejména nové právní prostředí. Ta novela přinesla spoustu faktorů, které ovlivňují i tuto oblast, zejména /přerušen/. Hovoříte o novele trestního řádu? Ano, novela trestního řádu a vlastně reakce toho celého trestně právního mechanismu na kriminalitu v této zemi. Ne, o to, že by nějakým způsobem vyrostla, ale také o to, že došlo ke změně limitů, škodních limitů pro založení trestní odpovědnosti, došlo ke změně té výše toho limitu, a to je de facto jakási administrativní dekriminalizace. Má to také vliv na vykazování kriminality. Museli bychom zvážit hodně dalších faktorů, které na to mají vliv. Vrátíme se ještě za chvíli k novele trestního řádu, která už platí rok. Byl rok 2002 pro policii v něčem překvapivý? No, překvapivý byl. Byl překvapivý zejména tím, co jsme nečekali, byly to letní ničivé povodně, které zasáhly pět krajů tedy České republiky od západních Čech přes jižní Čechy, střední Čechy, také hlavní město a severní Čechy. Nechci být cynický, ale asi překvapivý nebyl, když v roce 97 byly povodně na Moravě. No, já jsem myslel překvapivý v tom směru, že povodně letní letošní, nebo loňské letní povodně, ty znamenaly z hlediska kapacitního velkou, velice náročnou záležitost, byly pro nás velice zatěžující z hlediska kapacitního, protože jsme museli fungovat jako velice významný subjekt IZS, toho integrovaného záchranného systému, a taky si myslím, že jsme tuto roli naprosto se ctí obstáli. Když ponecháme stranou povodně a další výjimečná událost, kterou jsme spolu hodnotili už v roce 2002, a to byl summit Severoatlantické aliance v Praze. Které další překvapivé okamžiky byste pro policii z roku 2002 zmínil? No, překvapivé... Rok 2002 byl ve znamení..., byl prostě rokem aplikace jakýchsi koncepčních změn, které jsme dlouhodobě, až grandiózních změn, které jsme dlouhodobě připravovali. Zejména to je novela trestního řádu, která měla pro nás obrovské dopady, vytvoření nové společné služby kriminální policie a vyšetřování, a to byl první rok, ve kterém jsme museli umět prokázat, že navzdory těm hlasům, které se ozývaly, takovým těm skeptickým hlasům, že dojde ke kolapsu celého trestněprávního mechanismu tohoto státu, že nebude schopen reagovat na dynamiku kriminality, která zde v této době je, tak naopak policie fungovala velice dobře a mě velmi pozitivně překvapila zejména reakce na takzvané zkrácené přípravné řízení, které se velmi osvědčilo a které velice dobře funguje. Na jaký zážitek roku 2002 by chtěl policejní prezident Jiří Kolář co nejrychleji zapomenout? Roku 2002? No, já si myslím, že určitým překvapením roku 2002 pro nás byla další koncepční záležitost, tj. vlastně liniovost služby cizinecké a pohraniční policie, kterou jsme samozřejmě také připravovali /přerušen/. Liniovost znamená co v češtině? No, ona ta služba byla vyvázána, pokud jde o její řízení, z kompetence okresů a pak krajů, přešla pod centrum a samozřejmě my jsme se na tento aspekt připravovali, ale problém byl v tom, že to vyžadovalo určité rozpočtové krytí, a to jsme nebyli schopni v těch začátcích úplně zajistit a myslím si, že to byl jakýsi negativní průvodní znak, a to si myslím, že by se nemělo stávat. Když jste před rokem bilancoval vývoj kriminality v roce 2001, upozornil jste, že výrazným faktorem, který má vliv na kriminalitu v Česku, je velké množství legálně držených střelných zbraní. Takto drženou střelnou zbraní bylo v roce 2001 spácháno zhruba 80 % všech případů, kde pachatel zbraň vůbec použil. Zůstalo velké množství legálně držených zbraní tím největším problémem? Pokud jde o násilnou kriminalitu, která je spáchaná se zbraní v ruce a konkrétně se střelnou zbraní, tak bohužel tato nepříznivá statistika pokračuje i v letošním, nebo v loňském roce, já ještě mám ten letošní, tak i v loňském roce. Bohužel musím konstatovat, že tím kriminogenním, tím rozhodujícím kriminogenním faktorem je zase legálně držená zbraň. Není ovšem problém v policii, že se nepodařilo politikům, kteří tvoří zákony, aby přesvědčila policie politiky, že množství a povolování legálně držených zbraní je v Česku kriminogenním faktorem? No, ono je to jinak. To není o samotné zbrani, to není o tom zákoně, to je o člověku, který ji drží. My musíme dosáhnout změny postojů těch lidí. Oni většinou selhávají ve velice vypjatých životních situacích a zbraň použijí. Za situace, kdy předtím padaly facky, tak v této situaci se střílí. Promiňte, vy nesdílíte názor vicepremiéra a ministra spravedlnosti Pavla Rychetského, který tvrdí, že Česká republika je jednou z největších střelnic v Evropě, protože právě je příliš měkké povolování legálních zbraní v Česku? No, pravdou je, že u nás je určitá benevolence, pokud jde o právní prostředí a možnosti získat zbraně. Máme půl milionu vlastně takto legálně držených zbraní, včetně dlouhých, krátkých, ale já bych to neviděl v tomto. Já ten problém vidím v té konkrétní osobě, a to tak skutečně je. Musí se změnit postoje těch lidí, musí to být lidé, kteří odpovídají, pokud jde o jejich psychiku, odpovídají tomu, aby tuto zbraň vůbec mohli dostat. Připomeňme si ještě trendy kriminality roku 2001 - méně se vraždilo, majetková kriminalita se snížila výrazně, násilných trestných činů nepřibylo, zvýšil se pouze počet mravnostních deliktů. To bylo v roce 2001, tedy téměř už před rokem. Nakolik se změnily v roce 2002 tyto trendy? Je tam výrazná změna? Víte, on v tom roce, jak jste teďka zmiňoval, ten nárůst například mravnostní kriminality vypadal procentuálně velice hrozivě, ale v číslech to bylo málo. Tam ten počet se pohybuje kolem 2000, 2200 věcí a také to v tom roce tak bylo. Letošní rok máme 1900 těch věcí, pokud jde o mravnostní kriminalitu, ale tady je pokles, ale je to nevýznamné, je to z 300 tisíc věcí. Co ovšem je významné, a to jste zmínil, to je násilná kriminalita. Letos máme, nebo pardon, za loňský rok máme vynikající výsledek, který téměř nemá obdoby, a to je objasněnost u nejzávažnější násilné kriminality, a to jsou vraždy. Dá se tedy říci, že policie v roce 2002 trhla rekord v objasněnosti vražd? Neřekl bych rekord, ale je to opravdu historicky velice dobré číslo, které se sice od předchozích roků liší o několik procent, ale my jsme prakticky na 90 % objasněnosti všech vražd, které se v této zemi staly, a to si myslím, že je výborné, dokonce Praha má přes 90 %. Když se ještě zmíníme o bilanci roku 2002, vy jste v roce 2002 napsal v měsíčníku Policista, že české policii se zatím nedaří zabavovat majetek pocházející z trestné činnosti, proto byl v roce 2001 vytvořen Útvar pro odhalování korupce a závažné hospodářské činnosti pod názvem Výnosy. Dá se říci, že se toto změnilo a že orgán, pracovní tým Výnosy funguje a že se podařilo zabavit v roce 2002 víc majetku z té...? Ano, víte, funguje velice dobře. To je taky jeden z úspěchů loňského roku. Řekl bych teď napřed v čem a pak teprve nějaké dodatky k tomu. Můžete nejdřív, jenom že vstoupím do řeči, v roce 2001 byly způsobeny škody za 57 miliard korun a policie ale zajistila majetek jen za dvě miliardy. Uveďte číslo, na kterém dokážete, že ten tým Výnosy funguje a že ten poměr 57 miliard:2, které se podařilo zabavit z těch 57 rozkradených? Nemůžete vycházet z loňského roku. Proč? Protože důležitý je vstupní rok 2000. V roce 2000 bylo 63 miliard způsobeno celkovou kriminalitou a zajištěno hodnot bylo za 249 milionů, to je téměř nic, 249 milionů. V roce 2001, kdy už vznikl tým Výnosy, už to bylo těch 2,1 miliardy a, pozor, v letošním roce bez prosince je to 2,35, to znamená 2,3 miliardy. Tudíž vidíte od okamžiku, kdy vznikl tým a začal pracovat, jeho působnost je totiž vlastně dokumentovat majetkové poměry pachatelů tak, aby se jím eliminoval ten manévrovací prostor k odlivu toho majetku tak, aby byl mimo dosah orgánů činných v trestním řízení. To se plně podařilo, protože my jsme v řádu miliard. My jsme byli opravdu v řádu pouhých milionů. Ale v rámci toho poměru, i když je tam nárůst zhruba půl miliardy z toho, co říkáte, nebo...? Pozor, musíme srovnávat vstupní rok, a to je rok 2000. Tam bylo pouze 249 milionů zajištěných hodnot, kdežto v roce 2002 už to bylo o těch 2,1 miliardy, nebo 2001, pardon, a za rok 2002, za loňský rok je to 2,3 miliardy. Což je o dalších zhruba čtvrt miliardy navíc. Samozřejmě, ale musíme také říct, jaký je objem celkových škod. Ten v současné době bez prosince je 41 miliard a máme zajištěno za 2,3 miliardy bez prosince. K jakému poměru..., považujete tento poměr za reálný, ideální, nebo byste se chtěl v dalších letech dostat ještě k jinému? Víte, můj sen a cíl policejní je, abychom účinnost a působnost tohoto útvaru roztáhli do celé republiky. On funguje vlastně jako servis útvaru s celorepublikovou působností, které jsou tady v centru, a hospodářským kriminálkám samozřejmě jde o to, abychom posunuli pracoviště tohoto útvaru, který dneska je v rámci policejního prezidia, na správy krajů, eventuelně až na okresy. Pak to bude efektivní celorepubliková věc, a to si myslím, že důležité je. A také jsem v tom rozhovoru posledním, když jsme hovořili, zmínil, že jsme usilovali o to, aby se změnilo právní prostředí. Je tomu tak, to je nová informace, ministerstvo spravedlnosti už vypracovalo předlohu zákona, který se bude zabývat právě správou takto zajištěného majetku. To je to, co nám scházelo, to právní prostředí tady chybělo, a to je velice důležitý krok v této souvislosti. Ještě jedno téma k té bilanci roku 2002. Je to dva roky, co vstoupil v platnost nový zákon o provozu na pozemních komunikacích, a vy konstatujete, že policisté jsou na řidiče krátcí, protože přestupky vyřizují úřady a nikoliv policie a navíc policie nemůže také zadržet řidičský průkaz, zvedla se agresivita řidičů a chování řidičů v tom negativním slova smyslu na českých silnicích. Myslíte si, že hlavní příčinou je ten zákon o provozu na pozemních komunikacích? Než se dostanu k tomuto tématu, velice rychle na něj budu odpovídat, ale ještě jednu věc by měli posluchači slyšet. Pro rok 2003 jsme stanovili jako jednu z priorit..., k té předchozí otázce, jako jednu z priorit, která tam je jednoznačně zakotvena, to je ekonomická destabilizace zločineckých struktur. To jsme nikdy zatím neměli jako celopolicejní prioritu a to tam musí být. My nemůžeme prostě dostávat tyto věci jenom do polohy odsuzujícího rozsudku, my musíme ekonomicky destabilizovat zločin. Prostě nepomůže nám ty zločince uvězňovat, ale musíme ten ekonomický aspekt vzít do úvahy. To znamená, ne, aby rozkradli a pak z vězení spravovali majetek, a to vy věříte, že se novelou, kterou připravuje ministerstvo spravedlnosti, podaří? Ne, to nebude tak jednoduché, ale budeme se opravdu držet řádu miliard zajištěných hodnot, a to je strašlivý posun od těch pouhých desítek nebo stovek milionů. Teď dojeďme zpátky na silnice a agresivitu řidičů. Ano, no, tady musím zmínit především to, že mně dělá velké vrásky právě bezpečnost a plynulost silničního provozu, protože největším zločincem v této zemi je opravdu doprava. Vemte si, že máme kolem 1200 osob mrtvých jako důsledek dopravních nehod a vychází to zhruba na tři a půl osoby denně v této zemi. Chcete tím říci, že doprava je v současnosti větší zločinec než ti, o nichž jsme hovořili před chvílí v té kriminalitě? V každém případě, protože vražd jsme měli bez prosince, musím upozornit, 211, kdežto 1200 lidí zahynulo v dopravě. Takže to je největší "zločinec" v této zemi a my se tím zabývat musíme, i toto je bezpečnostní riziko a já hodně spojuji právě ty negativní důsledky, které máme v letošním roce, spojuji s novelou a sice s takzvaným, já to někdy nazývám zhroucením sankčního systému. Zhroucení v tom, že jestliže ta sankce není bezprostřední přímo v tom terénu, přímo na ulici, ale je někam odložena, to znamená do nějakého řízení, není řešena okamžitě, není tam ten důsledek, například pokud jde o řidičský průkaz, to předběžné opatření zadržení řidičského průkazu a tak dále, tak to odložení znamená, že buď ta sankce nenastane vůbec, rozmělní se určitým způsobem, anebo není účinná, a to si myslím, že je velmi podstatné. Proč, když sám říkáte, že největším zločincem, byť je to v nadsázce, v České republice je doprava, tak považujete za adekvátní, aby počet policistů, dopravní policie aby bylo 1500 příslušníků na celou republiku, kteří mají za úkol výlučně dbát na chování řidičů? Není toto problém? Myslíte, že by policejní přítomnost vyřešila, to znamená prevence, tím, že je policejní přítomnost venku, že by vyřešila problém kázně, nekázně řidičů, když ti policisté jsou /přerušen/. Prevence je jednou... Pozor, ti policisté v podstatě..., o nich je dnes známo, že oni nemohou vlastně dosáhnout té bezprostřední sankce a té její neodvratnosti, prostě to tak není. Jestliže se to někam posílá, je to nevymahatelné, vlastně úřady, které to mají zpracovávat, to ne vždy zpracují v termínech, promlčují se věci a tak dále, prostě to jsou věci, které se nesmí dít a musíme je znovu vrátit do té bezprostřednosti, hlavně neodvratnosti té sankce. Není to o tvrdosti té sankce, ale o její neodvratnosti, ta je strašně důležitá. Pro vás tedy v současnosti jedním z největších bezpečnostních rizik v České republice je situace na silnicích a rok 2003 je tím rokem, kdy se chcete této situaci jako policejní prezident věnovat nejvíc? No, není to největší nebezpečí, bezpečnostní riziko, to určitě ne, ale poprvé je dáváme, dáváme tuto problematiku jako bezpečnostní riziko. Co uděláte konkrétně pro to, aby rok 2003 situaci na českých silnicích změnil? No, my už jsme udělali hodně. Zhruba před měsícem bylo prezentováno, že jsme už poněkolikáté vypracovali jakýsi návrh novely příslušného zákona. On není jenom o tom, že by se změnily naše pravomoci, on má /nesrozumitelné/ bezpečnostních prvků, které si myslíme, že by tam měly být, a ministerstvo dopravy a spojů, a to je velice pozitivní informace, reagovalo velice kladně na tyto naše předlohy a novela bude předložena. Myslím si, že to hodně změnilo. Není poněkud ovšem zarážející, že se ještě rok na ni bude čekat? Není ta situace taková, že by novela měla být prohnána, lidově řečeno, parlamentem v takzvaném zkráceném řízení, tedy ve stavu legislativní nouze? Víte, to si myslím, že takovou prioritu ten problém zase nemá. Je tady spousta problémů, je to jeden z problémů. Já vím, že na konci jsou mrtví lidé, ale zase tak závažný, abychom vyžadovali legislativní nouzi, to si myslím, že je neschůdné. Vy si myslíte, že bude úspěchem, když začne novela, která zvýší vymahatelnost sankcí na českých silnicích, začne platit za rok, až se tady sejdeme a budete konstatovat, že novela je? To v každém případě. Další téma - ostře sledované případy roku 2002, tak jsem je nazval. Začněme případem, řekněme, posledním ostře sledovaným, protože v polovině prosince vyšlo najevo, že česká policie prošetřuje podezření, podle něhož český prezident Václav Havel uděluje milosti na základě zkreslených podkladů. Vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský 11. prosince 2002 v rozhovoru pro BBC k prověřování prezidentských milostí uvedl: Pavel RYCHETSKÝ, ministr spravedlnosti, vicepremiér /ČSSD/ (zvuková ukázka): Vím ovšem, že jde o zatím takzvaně operativně pátrací informace, které nemají žádnou procesní věrohodnost a nejsou použitelné třeba pro trestní řízení, mají zřejmě ze zdrojů, které chápete, že tady nemohu uvést, mimo nich, které nemají procesní, abych tak řekl, způsobilost, aby byly použitelné jako důkaz podezření, že mohlo docházet k tomu, že panu prezidentovi se v nějakém případě předkládaly žádosti o milost nikoliv zcela korektně zpracované. Slova vicepremiéra a ministra spravedlnosti Pavla Rychetského pronesená v BBC 11. prosince 2002. Považujete za správné, že politici disponují operativními informacemi a nejen vicepremiér Pavel Rychetský, ale i Stanislav Gross, který se k tomu vyjadřoval v televizi Nova? Víte, to je problém spíše k vysvětlení některých pojmů. Tudíž je velice důležité vědět, že od účinnosti novely zde máme dvě jakási patra, dvě jakési fáze. Jednak je to trestní řízení a jednak je to trestní stíhání. Všichni se domnívají, že v této kauze jde o trestní stíhání, není to tak. Jde o trestní řízení, to znamená, ten prvotní úkon, který policista udělá ve vztahu k nějakému podezření, tak ten znamená, že je to v této fázi, a už od tohoto okamžiku to také dozoruje státní zástupce, ale není to ještě trestní stíhání, to znamená, nejsou tady dostatečné podklady pro to, abychom mohli sdělit obvinění konkrétní osobě. A v této fázi ten případ je a mě velice mrzí, že se to staví do polohy, jako bychom v šuplíku drželi nějaké rozhodující důkazy a tak dále /přerušen/. Do této polohy ovšem, pane policejní prezidente, se to dostalo kvůli politikům, kteří se k tomu vyjadřovali. A oni, ti politici, protože to jsou představitelé vlády, museli mít nějaké relevantní informace. Považujete to za, řekněme, nepříjemné pro policii a budete chtít vyšetřit, odkud z policie unikly informace týkající se...? Ono nejde o to, že... Já totiž, když slyším ty příspěvky, za prvé, ten příspěvek, co teď zazněl, a potom celou tu mediální záležitost předtím, tak politikové měli informace právě o tom trestním řízení ne stíhání. Také to zdůraznil i ministr spravedlnosti, řekl, že to nejsou, žádné procesně relevantní informace. To zaznělo od něho poprvé a je to velice důležité. Skutečně nic takového v šuplíku policie nemá, nicméně je to dozorováno státním zástupce, protože jsou to operativní úkony, které jsou zdrojem důkazů, a o tom opravdu rozhoduje státní zástupce, eventuelně soudce. A já teď nemohu samozřejmě /přerušen/. Vy to ale nepovažujete za nepříjemný únik informací ať už z policie, nebo ze státních..., z oblasti státních zástupců, který se pak stává součástí politického boje, protože samozřejmě už veřejnosti..., nemůžete po ní chtít, aby rozlišovala nuance trestního řízní a způsobu trestního řízení, ale ty informace se stávají součástí boje proti udělování milostí Václavem Havlem. No, ani bych neřekl, že jde o únik, ale jde spíše o to, že se najednou vytvoří jakási zvláštní virtuální realita, mediální případ, který de facto v tom pozadí je prachobyčejné policejní šetření, které je sice dozorováno státním zástupcem, to přinesla novela, a kterých děláme tisíce a nemá opravdu žádnou procesně právní významnou relevanci, nemá. Jak s tím teď naložíte? Prezident republiky Václav Havel chtěl po ministru vnitra Stanislavu Grossovi vysvětlení. Bude vyšetřování nebo šetření, prověřování, abych byl hyperkorektní, prověřování onoho podnětu, který policie prověřuje, urychleno tak, aby se tato mediální bublina vysvětlila co nejrychleji? No, já si myslím, že není podstatné urychlení, ale jde o to, že v současné době vím, že prezident státu požádal ministra vnitra o tento materiál, aby byl informován, tato žádost byla podstoupena na policejní prezidium a /přerušen/. Už jste ji vypracovali? My jsme ji samozřejmě podstoupili zase tomu, komu náleží dozor, to znamená státnímu zastupitelství. Čekáme na výsledek tady tohoto řízení, toho našeho požadavku. Zatím se podezření, že by byly manipulovány podklady pro udělování milostí Václavem Havlem, nepotvrdilo, takže zatím je pouze to mediální bublina? Není možno říci, že bychom měli takové konkrétní důkazy, které by opravňovaly vést trestní stíhání, a to je to podstatné, že jo. Je to jen policejní šetření. Je v současnosti možné vyloučit, že v budoucnosti bude podáno nějaké trestní stíhání? Tak v této situaci nejsem schopen konstatovat. Další ostře sledovaný případ v závěru roku 2002, SMS zprávy předsedy Občanské demokratické strany, dosluhujícího předsedy Občanské demokratické strany Václava Klause, kterými hodnotil projev svého nástupce Mirka Topolánka. Mirek Topolánek k tomu v Interview BBC koncem prosince uvedl: Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS, místopředseda Senátu (zvuková uázka): Já si myslím, že my standardně věc, která nezapadá, nebo si myslíme, že nezapadá do právního rámce, tak si necháme dělat právní rozbor, u všech věcí. Toto byla věc, která podle mě přesáhla veškeré meze. Je to podle nás trestný čin. Já chci říct, že my jsme předali celou tu záležitost, nebo předáme Etické komisi Syndikátu novinářů, ať si to řeší novináři sami. Pro mě to bylo porušení všeho, v co věřím. To je, jako kdybyste na záchodě měl kameru prostě, jo. Já si myslím, že to už je za hranou toho, co já jsem ochoten snášet, a ten vlastní obsah, tomu jsme se opravdu jen zasmáli, protože kdybych chtěl o tom žertovat, tak můj projev samozřejmě byl falešný a prázdný. Uvedl koncem prosince v Interview BBC nový předseda Občanské demokratické strany Mirek Topolánek. Orgány činné v trestním řízení považují už tento případ za uzavřený a jak se k němu postaví? No, za uzavřený nikoliv. My totiž v tomto případě, policie je povinna šetřit z moci úřední ex offo. Tam nejde o to, jestli to někdo oznámil, nebo neoznámil, protože to podezření z toho, že tam došlo k trestnému činu, tady zcela evidentně je. Totiž celá ta záležitost ani není o tom obsahu, jak tady řekl pan Topolánek. On má pravdu, to není o tom obsahu, ale o tom, jak byl získán. Zásah do soukromí. Jde o to, že to nebyla neopatrnost konkrétní osoby, které by se někdo podíval přes rameno, ale to už bylo cíleným způsobem technickými prostředky tato informace získána, a to si myslíme jednoznačně, že je zásah do práva, úplně evidentní. V této souvislosti je to šetřeno a výsledek zatím neřeknu, protože to já ani nemohu učinit. Ten výsledek toho šetření bude zcela objektivní a bude založen na důkazech, které v této věci jsou, znaleckých posudcích, posouzení, komplexním posouzení důkazů a rozhodnutí. Z toho, jak ten případ ale sledujete, to vypadá, že tam je důvod k něčímu stíhání. Ano, samozřejmě to podezření tady je, ale není zatím stanovena konkrétní osoba. Do kdy byste tento případ chtěli uzavřít? No, já si myslím, pokud to nebudou komplikovat nějaká expertní vyjádření, nějaké expertizy, posudky a podobně, zejména pokud jde o ty technické prostředky, kterými byla tato záležitost vlastně získána, to znamená ten obsah tedy té zprávy, tak si myslím, že by to mohlo být v řádu měsíců, měsíce, dvou. BBC má teď k dispozici informace, žádost o vyslovení souhlasu Senátu s trestním stíháním Vladimíra Železného. Je to zhruba 30 stran, které policie předala. V čem získání imunity Vladimírem Železným komplikuje práci policie v případu kauz Vladimíra Železného? V této kauze nejde ani o nějakou věcnou komplikaci, ale jde o zákonnou překážku, ale zase to není zákonná překážka, která by nás nějak zaskočila, protože náš právní řád ji zná. Pravdou je, že pro nás je naprosto nové, to se ještě nikdy nestalo, že by takzvaně rozestíhaná osoba najednou získala imunitu, to je pro nás naprosto nové, ale už ten samotný fakt, že má imunitu, a ten další náš postup je naprosto v souladu se zákonem, není to problém. Říká policejní prezident Jiří Kolář. Já děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC 2. ledna roku 2003. Těším se někdy příště opět na shledanou a díky za vašich třicet minut. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Policie stíhání nezahájí Mladá fronta DNES, 3.1.2003, strana 2 - Policie nemá důkazy, aby mohla zahájit trestní stíhání v případě některých prezidentských milostí. V rozhovoru pro BBC to včera řekl policejní ředitel Jiří Kolář. V médiích se nedávno objevily informace, že podklady k některým milostem mohly být zkreslené. Policie nemá důkazy, aby kvůli milostem někoho obvinila Lidové noviny, 3. 1. 2003, strana 4 - Policie v tuto chvíli nemá dostatečné důkazy, na jejichž základě by mohla zahájit trestní stíhání v případě některých prezidentských milostí. Policie nemá důkazy, které by ji opravňovaly vést trestní stíhání, řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC policejní ředitel Jiří Kolář. Zdůraznil, že policie v tomto případě prověřuje určitá podezření, což činí v tisících dalších případech. Je to trestní řízení, nikoliv trestní stíhání, vysvětlil. Možnost, že v budoucnu někdo obviněn bude, ovšem nevyloučil. Podezření se podle tisku vztahují nikoliv na prezidenta Václava Havla, nýbrž na pracovníky jeho kanceláře či osoby, které jsou s ní v kontaktu. Týkala se mimo jiné i ministerstva vnitra. Policie prověřuje v souvislosti s milostmi také psychiatricko-psychologické posudky, které byly v některých řízeních použity. O milost může požádat kdokoli. Prezidentská kancelář pak většinu milostí předá k posouzení ministerstvu spravedlnosti. Některé žádosti ale zůstávají na Hradě a pracovníci prezidentské kanceláře k nim sami zjišťují podklady z věznic či místa bydliště. O všech případech nakonec rozhoduje hlava státu. Od nástupu do prezidentské funkce omilostnil Havel téměř 2000 lidí. Kolář: nejvíc zabíjejí auta Právo, 3. 1. 2003, strana 2 - Policejní prezident Jiří Kolář včera v BBC označil dopravu za největšího zločince. "Do prosince loňského roku bylo spácháno 211 vražd. Na silnících zemřelo okolo 1200 lidí," zdůvodnil Kolář. Podle něj se na silnicích v důsledku novely zákona zhroutil sankční systém. Kritizoval, že policisté nesmějí na místě zadržet řidičský průkaz. Policie zatím nemá důkazy, aby kvůli milostem někoho obvinila PRAHA 2. ledna (ČTK) - Policie v tuto chvíli nemá dostatečné důkazy, na jejichž základě by mohla zahájit trestní stíhání v případě některých prezidentských milostí. V médiích se nedávno objevily informace o tom, že podklady k některým milostem mohly být zkreslené. Policie v tuto chvíli nemá důkazy, které by ji opravňovaly vést trestní stíhání, řekl dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC policejní ředitel Jiří Kolář. Zdůraznil, že policie v tomto případě prověřuje určitá podezření, což činí v tisících dalších případech. Je to trestní řízení, nikoliv trestní stíhání, vysvětlil. Možnost, že v budoucnu někdo obviněn bude, ovšem nevyloučil. Podezření se podle tisku vztahují nikoliv na prezidenta Václava Havla, nýbrž na pracovníky jeho kanceláře či osoby, které jsou s ní v kontaktu. Týkala se mimo jiné i ministerstva vnitra. Policie prověřuje v souvislosti s milostmi také psychiatricko-psychologické posudky, které byly v některých řízeních použity. O milost může požádat kdokoli. Prezidentská kancelář pak většinu milostí předá k posouzení ministerstvu spravedlnosti. Některé žádosti ale zůstávají na Hradě a pracovníci prezidentské kanceláře k nim sami zjišťují podklady z věznic či místa bydliště. O všech případech nakonec rozhoduje hlava státu. Od nástupu do prezidentské funkce omilostnil Havel téměř 2000 lidí. Pražskou policii zatím řídí Platil Právo, 4. 1. 2003, strana 15 - Řízením pražské policie v pátek pověřil policejní prezident Jiří Kolář Miroslava Platila, který zastává již řadu let funkci zástupce ředitele pražské policejní správy pro ekonomiku. Nového šéfa pražské policie ustanoví Kolář až po ukončení výběrového řízení, které hodlá vypsat do poloviny ledna. "Nemám osobní kandidáty. O novém řediteli rozhodne výběrové řízení," řekl Kolář ve čtvrtek v rozhovoru na stanici BBC. Policejní prezident uvedl, že skon pražského policejního ředitele generála Radislava Charváta vnímá jako palčivý problém pro pražskou policii, která každý rok čelí zhruba třetině veškeré trestné činnosti spáchané na území republiky. Charvát zemřel loni po dlouhé těžké nemoci 27. prosince. Poslední rozloučení se uskuteční v pondělí 6. ledna v 11 hodin v krematoriu v pražských Strašnicích. Opilci mají pré Respekt, 6. 1. 2003, strana 4 - Za minulý rok zemřelo v českých zemích při nehodách způsobených opilými řidiči 116 lidí – o čtyřiadvacet víc než předloni. A to ve statistice ještě nejsou zahrnuta prosincová jatka, kdy si například jeden pohřeb připsal na konto i opilý člen policejního sboru. Šokující trend nakonec podtrhl ještě prezident republiky, když těsně před Štědrým dnem udělil dvěma automobilovým opilcům milost. Dvojice má přitom na svědomí jednoho mrtvého a několik zničených životů. Jeden provinilec – Vít Borovička – měl dokonce s řízením pod vlivem alkoholu problém již v minulosti. Vraťme se o čtyři roky nazpět. Je počátek listopadu, šest hodin odpoledne a po silnici za Bruntálem se vracejí z obchodní schůzky dva podnikatelé – Vít Borovička (56) a Aleš Jurovic. Řídí pan Borovička. Je hodně opilý, v krvi mu později naměří dvě promile alkoholu. Na mokré silnici nezvládne zatáčku a vřítí se do druhého pruhu. Proti Borovičkově automobilu jel právě v té chvíli druhý vůz. Na místě spolujezdce v něm seděla zootechnička Olga Sigmundová (50), řídil její partner a za nimi seděl patnáctiletý syn. Srážka byla ničivá, zázrakem a naštěstí ale všichni nehodu přežili. Paní Sigmundová se ovšem do normálního života už nikdy nevrátí. "Od nehody jsem v invalidním důchodu," říká. Strávila čtyři měsíce v nemocnici, po třech operacích má umělý kyčelní kloub a chodí pouze o holi. Její partner a syn měli větší štěstí. Byli jen lehce poraněni. Vážné zdravotní problémy si způsobil i pan Borovička. "Když se mě budete ptát na tu nehodu, tak vám budu vše říkat jen z druhé ruky. Mám výpadek paměti už na půl roku před tím," říká. I on je po nehodě v invalidním důchodu – ne však celou dobu – rok mezitím pracoval ve své firmě. Loni ovšem byl na několikanásobné operaci srdce, má výduť na aortě a o pět centimetrů kratší nohu. Pana Borovičku ovšem již jednou opilého za volantem přistihli, a to v roce 1994. "Měl jsem v sobě tak čtyři piva a při couvání jsme se srazili s policejním autem," popisuje Borovička incident s tím, že prý se tenkrát nic nestalo a případ byl řešen pouze přestupkovým řízením. Na půl roku pak nesměl řídit auto. Proč se však z nehody nepoučil a dál před jízdou pije? Na to má omilostněný řidič bez paměti podivnou odpověď: on prý auto neřídil, to určitě kolega (v jehož krvi se alkohol nenašel). Protože pan Jurovic ztratil paměť úplně stejně, nemůže přítelovu domněnku potvrdit ani vyvrátit, nicméně policejní šetření a znalec určili viníka jednoznačně. "Nebyly žádné pochybnosti," říká stručně soudce Vladimír Čermák z Bruntálu, který Borovičku za opileckou havárii potrestal dvaceti měsíci vězení. Provinilec ale trest nikdy nenastoupil. "Měl povolen odklad," vysvětluje soudce Čermák. "Jeho zdravotní stav je opravdu špatný." Právě to byl jeden z důvodů, proč mu prezident republiky udělil den před Vánoci milost. "To snad není pravda, vždyť je to strašně nespravedlivé," komentuje Havlovo rozhodnutí Olga Sigmundová. "Vždyť ten člověk nám tak ublížil a ani se například nepokusil nás nějak odškodnit." "Největším zločincem v této zemi je doprava," řekl minulý týden v rozhovoru pro BBC policejní prezident Jiří Kolář. "Vezměte si, že oproti 211 obětem vraždy máme ročně kolem 1200 osob mrtvých jako důsledek dopravních nehod." Přesto dal prezident Havel právě v této době milost dokonce dvěma opilým zabijákům za volantem. "Převážná většina omilostněných se nějak prohřešila proti zákonu," krčí rameny Lenka Hoffmanová z prezidentské kanceláře. Právě ona měla na starosti podklady, na jejichž základě dostal milost Vít Borovička. Podle Hradu jde o bezúhonného člověka, což dokládá zpráva místní policie, že žije řádným životem. Ale co jeho předchozí jízda v opilosti? "Už si nepamatuji, zda jsme o tom věděli. Ale na rozhodnutí o milosti by to stejně nemělo žádný vliv – vždyť šlo jenom o přestupek." Podle Hoffmanové rozhodl o milosti pro Borovičku špatný zdravotní stav odsouzence a rodinná situace. Borovičkově dceři totiž před časem zemřel partner. Zůstala tak sama se třemi dětmi. Právě ona podala žádost o milost s tím, že jí otec hodně pomáhá a krizovou situaci by bez něj nezvládla. Pomáhal jí například platit splátky na dům. Poškozené rodině ovšem sám nijak finančně nepomohl. Donedávna měla paní Olga plný invalidní důchod, nyní je však pouze v částečném. Od pojišťovny tedy dostává méně peněz. "Při mém věku a zdravotním stavu mě nikdo nikam nevezme," říká. "Ani nechci počítat, o co všechno jsem vlastně přišla." "Pokud vím, tak jim všechno nahradila pojišťovna, oni chtěli jednat pouze přes ni," říká na otázku, co udělal pro své oběti, řidič Borovička. Paní Sigmundovou ovšem jeho slova rozhořčují: "Prostě zavolal jen jednou, slíbil, že se znovu ozve, už to ale neudělal." "U pana Borovičky jsem na odškodném tolik nestavěla kvůli jeho zdravotnímu stavu a rodinné situaci," omílá svou mantru hradní úřednice Lenka Hoffmanová. A kontaktovala před dobrozdáním o milosti aspoň poškozenou rodinu? "Ne," říká Hoffmanová. "Je totiž velmi diskutabilní, zda máme ty lidi oslovovat, když už jedno emocionální trauma absolvovali. U mnohých z nich by to tu situaci mohlo oživit." Druhá prezidentská milost spadla na lékaře, který v opilosti zabil jednoho muže. Za viníka se na Hradě přimluvila i dcera oběti. Lékař ji také nenechal bez odškodnění. Podrobností o případu se ovšem v kanceláři prezidenta nedalo dopátrat. Jediná úřednice, která má pověření k němu mluvit, měla celý minulý týden dovolenou. Se zloději policie prohrává Mladá fronta DNES, 21. 1. 2003, strana 4 - Každý den loni zločinci vykradli jedenatřicet rekreačních chat, sto osmdesát tři auta, oloupili osmnáct lidí a peněženku či mobilní telefon vytáhli z třiatřiceti kapes. Tak se jeví rok 2002 optikou policejních statistik, které se MF DNES podařilo včera získat. Za dvanáct měsíců loňského roku zaevidovali policejní statistici celkem 372 tisíc trestných činů, vyřešit se jim povedlo pouhých čtyřicet procent z nich. Při pohledu na policejní databáze z roku 2001 by šlo hovořit o rostoucí zločinnosti (spácháno tehdy bylo 358 tisíc trestných činů, objasněno 46 procent), jenže řeč čísel nejspíš neodpovídá realitě. Od začátku loňského roku totiž policejní analytici začali používat nový způsob evidence trestných činů. "Ještě v roce 2000 se část případů nejprve vyšetřovala, než se vůbec dostala do statistik. Prověřovali jsme, zda se skutek vůbec stal. Nyní se do evidence hned zanáší každý případ, který nám někdo oznámí," vysvětluje severočeský policejní ředitel Jiří Vorálek. A navíc: loni se zvedla hranice pro posuzování trestného činu krádeže ze dvou na pět tisíc korun. Už proto je obtížné odhadnout, zda pokračuje trend posledních dvou let, kdy kriminalita v zemi začala mírně klesat. Třebaže nelze objektivně loňskou zločinnost porovnat s předchozími lety, policejní prezident Jiří Kolář v rozhovoru pro BBC prohlásil, že žádný razantní zlom u nás nenastal. "Musím pouze konstatovat, že kriminalita v této zemi neklesla, ale ani nenarostla, ona v podstatě stagnuje v těch nejdůležitějších kategoriích," uvedl. Jedno je však jisté: přibylo deliktů, při nichž pachatelé vyhrožovali či rovnou použili střelnou zbraň. "Tak bohužel tato nepříznivá statistika pokračovala i v loňském roce," připustil policejní prezident Kolář. Kriminalisté se však mohou chlubit jiným statistickým číslem - objasněností vražd. Jejich obětí bylo loni stejně jako rok předtím, ale detektivům se podařilo u více případů najít pachatele. "Máme vynikající výsledek, který téměř nemá obdoby. Objasnili jsme prakticky devadesát procent všech vražd." Kupříkladu v Praze ze čtyřiceti vražd osvětlili pozadí devětatřiceti. Neobjasněno zůstalo pouze zastřelení izraelského podnikatele a šéfa tamního podsvětí, které se v srpnu odehrálo v centru Prahy. "Nebyl zavražděn kvůli aktivitám, které měl v Čechách. Stopy vedou do Izraele, okruh podezřelých je také tam," řekl minulý týden šéf pražské "mordparty" Milan Jindrák. Na druhou stranu se policii příliš nedaří na poli drobné kriminality - kupříkladu kapesních krádeží či krádeží z aut. Takových zločinů objasnili policisté jen zlomek. "Předtím jsme v Brně zaznamenali pokles případů vykrádání aut, loni to bylo jako bomba. Vysvětlujeme si to tím, a máme to i prokázané, že si takto začali shánět peníze na drogy feťáci. Rozbijí okénko, seberou autorádio a mají na dávku," řekl brněnský policejní mluvčí Zdeněk Lubas. Cítí nespravedlnost, a proto střílí Mladá fronta DNES, 13. 3. 2003, strana 3 - Jsou přesvědčeni, že jim bylo ublíženo a že právo je na jejich straně. Mají pocit, že se nemohou dovolat spravedlnosti, a proto chtějí trestat. Mstít se. Včerejší případ vraždy ortopeda je už třetím z řady, kdy měl pachatel podobné pohnutky. Loni v květnu sedmatřicetiletý pacient popravil v zubařské ordinaci v Praze 2 svého někdejšího lékaře. Prý mu špatně udělal zubní můstek. Když na zubaře vypálil čtyři rány, otočil pistoli proti sobě. Minulý měsíc si zase mělnický lékař přinesl na nigerijskou ambasádu pistoli a zastřelil konzula. A motiv? Lékař investoval do nigerijského ropného průmyslu a peníze se mu nevracely. Z místa činu se ani nepokoušel uprchnout. Jak říkají policejní praktici, nic neobvyklého. "Tohle najdeme u opravdu zoufalých lidí, kteří nemohou skousnout nějakou velkou bolest, nespravedlnost. Například ztrátu majetku nebo třeba ztrátu partnera. Tu šílenou bolest řeší ultimativně - zpravidla terč, přímý nebo zástupný, pošlou na onen svět. Sami si pak nechají jeden náboj pro sebe," vysvětluje obvyklé vzorce chování uznávaná policejní psycholožka Ludmila Čírtková. Pokud vrah nenajde sílu připravit o život i sebe, sám se později zpravidla přihlásí na policejní služebně. Mezi trojicí případů se nabízí ještě jedna spojitost: smrtící kulky vždy vyšly z legálně držených pistolí. "Lidé většinou selhávají ve velice vypjatých životních situacích a zbraň použijí. Za situace, kdy předtím padaly facky, se v této situaci střílí," řekl nedávno BBC policejní prezident Jiří Kolář. V osmdesáti procentech násilných trestných činů je podle statistik použita právě legální zbraň. Policisté už dlouhou dobu upozorňují, že počet držitelů zbraní na obyvatele je v Česku jeden z nejvyšších v Evropě. Evidováno je v současnosti téměř 600 tisíc legálně držených střelných zbraní. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:12 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
