| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 30. prosince 2002, 18:00 SEČ | |||||||||||||||
| Richard Falbr | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Richard Falbr neodmítne případnou nominaci do klání o místopředsednická křesla sociální demokracie.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl senátor Richard Falbr. Vítejte v BBC, dobrý den. Dobrý den. Ohlížíme se za rokem 2002. Nad čím v té souvislosti přemýšlí Richard Falbr? Já myslím, že nejvýznamnější událostí tohoto roku bylo naše pozvání do Evropské unie. Bylo to i pro vás osobně to nejdůležitější, co jste v roce 2002 zažil? Rozhodně ano. My jsme jako konfederace byli od roku 1991 členy Evropské odborové konfederace. Do Bruselu jsme pravidelně jezdili, vyjednávali jsme a víme, že zhruba v polovině 90. let nebylo úplně jasné, zda ten vstup do Evropské unie bude tak hladký a přijde tak brzy, jak po roce 1989 hovořilo mnoho evropských politiků. Proč jste už tehdy tušili, že vstup České republiky do Evropské unie nebude tak hladký? Já vám řeknu příklad, v roce 1998 byl sjezd Evropské odborové konfederace v Helsinkách a přišel na ten sjezd Romano Prodi a jeho úvodní vystoupení nám vyrazilo dech. Myslím "nám", to bylo těch několik odborářů, kteří tam seděli z bývalých socialistických zemí, když řekl: "Usilují o vstup země, které mají dohromady" a teď uvedl obrovský počet kilometrů čtverečních, obrovský počet obyvatel, a pak uvedl, jaká je naše ekonomická výkonnost. Nás v tu chvíli zamrazilo, protože jsme si uvědomili, jak je to nesamozřejmé a ta velkorysost, s kterou nakonec ta jednání byla vyřešena, ostře kontrastují s ubohou reakcí některých politiků na naší scéně. O vstupu České republiky do Evropské unie jako o události roku 2002 ještě bude řeč, a to v druhé části tohoto pořadu. Rok 2002 jako rok odchodů. Vy jste v dubnu opustil vedení Českomoravské konfederace odborových svazů a ponechal jste si mandát senátora. Splnil váš odchod z čela komory to, co jste od něho očekával? Ano, mám více času, ne tolik, co jsem si myslel, že budu mít, protože se mohu více věnovat práci v Hospodářské a sociální radě Mostecka a Hospodářské a sociální radě kraje Ústí nad Labem, ale je to úleva. V každém případě jste vybral dobře, když jste doporučil, aby novým předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů byl zvolen váš kolega - senátor, tehdejší místopředseda konfederace Milan Štěch? Já myslím, že ano. Milan byl z těch možných kandidátů, kteří by mohli přicházet v úvahu, nejlepší a bude trvat určitou dobu, než vtiskne konfederaci svou tvář, anebo svůj způsob jednání, vystupování. Myslím si, že to byla dobrá volba. První odchod, odchod Richarda Falbra z čela Českomoravské konfederace odborových svazů, druhý odchod, možná "odchod - neodchod". V roce 2002 Miloš Zeman nesčetněkrát tvrdil, že dostojí svým slibům a po konci funkčního období své vlády odejde do politického důchodu na Vysočině. Prezident Václav Havel v rozhovoru pro BBC nad tím v červnu vyjádřil jisté pochybnosti. Václav HAVEL, prezident České republiky (natočeno v červnu 2002): Nevím, opravdu nevím, jestli odejde pan premiér na Vysočinu objímat stromy, jak avizoval, anebo zda přeci jen sveden lákáním a pozváními v té vysoké politice nezůstane. Pravil v červnu Václav Havel v rozhovoru pro BBC. Desátého června v tomto pořadu Miloš Zeman tvrdil, že on své slovo dodrží a z politiky definitivně odejde. Zeman odpovídal BBC na otázku, čím si ovšem vysvětluje, že existuje velké množství lidí, kteří jeho ohlášenému odchodu z velké politiky nevěří. Miloš ZEMAN, politik (natočeno 10. června 2002): Naprosto jednoduše, pane Moravče. V české politice přetrvává tradice, že politici odcházejí pouze po drtivém neúspěchu a politik, který odchází po úspěchu, je bílou vránou, jenomže, kdybych to měl srovnat s výstupem na vysokou horu, tak každý, kdo vyleze na vysokou horu, z toho vrcholu sestoupí, aby uvolnil místo druhým a pobyt ve vrcholové politice je v podstatě podobný pobytu ve velehorách. Je tam nedostatek kyslíku, po osmi letech se vyčerpáte, a je i vaším zájmem sestoupit do nížin. Slova Miloše Zemana z 10. června. Týdny a měsíce následující ukázaly, že Miloš Zeman je ochoten ucházet se ve druhé volbě o funkci hlavy státu. Myslí si Richard Falbr, že Zeman tím poruší to, co říkal 10. června? Ale samozřejmě. Nejtrefněji se k tomu, co Zeman říkal před svým odchodem, vyjádřil v jednom rozhovoru se mnou komisař Verheugen, který řekl: "Ale on nemůže opustit politiku. He's political animal," což bych přeložil slušně, ne jako že je politické zvíře, ale politický živočich. Přesně to se splnilo. Zemanovi ta politika schází a jeho povídání o tom, jak vrůstá kořeny na Vysočinu, považuji jenom ze stejně atraktivní smyšlenku jako to povídání o výstupu na tu vysokou horu. Vy tomu nevěříte, že Miloš Zeman chce být mimo politiku a že jej de facto do kandidatury tlačí jeho přátelé? Samozřejmě, že tomu nevěřím. Proč? Na ústředním výboru výkonném jsem nebyl, přišel tam Zeman a mluvil tam asi půl hodiny a musel vidět, jak je ten ústřední výkonný výbor rozpolcený, jak ta jeho kandidatura zcela zřejmě té straně příliš neprospívá. Kdyby skutečně nechtěl jít na tu prezidentskou funkci, tak by řekl: "Jak se tak na vás dívám, tak dělám potíže straně, kterou jsem pomohl vytáhnout z bryndy a dostat ji na vrchol a nechci ji poškodit, takže já kandidovat nebudu, ani kdybyste mě navrhli." To by bylo velmi přesvědčivé, ale to on neřekl, takže já jsem přesvědčen, že na Hrad chce jít a nemám mu to za zlé, protože si myslím, že má vlastnosti, které politik má mít, ale měl by to říci jasně a netvrdit, že ho do toho někdo nutí. Počkejte, vy ovšem říkáte, že mu to nemáte za zlé, že chce jít na Hrad, a to říkáte i s vědomím toho, že jak jste sám naznačil, Miloš Zeman tu stranu, kterou vybudoval, rozkládá? To bych neřekl, že ji rozkládá. Rozkládají ji ti, kteří se snaží prosadit jeho kandidaturu, přestože je zřejmé, že část vedení strany si to nepřeje a že část vedení strany má dokonce z jeho působení na Hradě obavy. Vy máte obavy z působení Miloše Zemana na Hradě? Kdybych já byl předsedou strany, tak já bych se ho na Hradě nebál. Proč ne? No, protože mám dostatek sebevědomí a strach z něho nemám. A Vladimír Špidla podle vás má strach z Miloše Zemana? To je otázka pro Vladimíra Špidlu, ne pro mě. Ptám se na váš názor jako na znalce poměrů sociální demokracie a člena této strany. Já si myslím, že Vladimír Špidla po úspěchu volebním, po sestavení vlády má určitý, určitou vizi, určitý styl politiky a do toho, co prosazuje, se mu zjevně ta osoba Zemana nehodí. Zůstaneme-li u Miloše Zemana, jak podle vás nakonec "odchod - neodchod" Miloše Zemana dopadne? Zůstane na Vysočině, to znamená, nedojde k druhé volbě? Já si myslím, že budou tři volby, když vám mám odpovědět, tři trojkolové volby. První dopadne bez vítěze, druhá dopadne bez vítěze a teprve před třetí volbou se strany vládní koalice budou snažit sjednotit na průchodném kandidátovi. Nedovedu si představit, že by kdokoli z těch kandidátů dostal sto čtyřicet dva hlasů, což je potřeba pro zvolení, za předpokladu, že se voleb zúčastníme všichni členové parlamentu, což samozřejmě předpoklad je skoro stoprocentní. Dovedete odhadnout, kdo by mohl být po těch, v té třetí volbě, kdo by mohl být tím průchozím kandidátem stran vládní koalice? Bude to někdo z těch, kteří se nabízejí, včetně Miloše Zemana? Já si myslím, že to může být někdo úplně jiný. Podle toho, co říkala například ODS, ta by měla stavět Klause do úplného omrzení a neměnit kandidáta. Je zřejmé, že Senátem projde v prvním kole první volby jako vítěz Pithart a utká se s vítězem ze sněmovny. Tam nevím, kdo vyhraje. Vy budete volit Petra Pitharta? Když jste byl v tomto pořadu v červnu v čase volebním, říkal jste, že Petr Pithart by byl dobrým předsedou Ústavního soudu ČR, nikoli prezidentem. Už víme, kdo bude kandidovat v první volbě v prvních kolech, tedy Petr Pithart, Václav Klaus, Jaroslav Bureš, to jsou ti, kteří jsou nominováni nejsilnějšími politickými stranami, plus kandidát Komunistické strany Čech a Moravy, advokát Miroslav Kříženecký. Já vám něco povím, mě ty debaty o volbě prezidenta nesmírně otravují, protože to je tak desátá věc v důležitosti na politické scéně. Já mám samozřejmě ... Ani nemá symbolickou důležitost prezident, který zastupuje stát navenek? Vy můj názor na tu funkci dobře znáte, protože jsme o tom tady mluvili. Pro mě je to nejvyšší státní úředník a takové ty famfáry z Libuše a Hradní stráž a všechny tyto opičky se mi zdá monarchistické a zbytečné. Chápal jsem to u Masaryka a k té volbě ještě řeknu jednu věc. Vždyť my jsme od dob Masaryka s výjimkou Havla neměli slušného prezidenta a já jsem celý život prožil pod prezidentskými nulami, takže kdyby to dopadlo špatně, tak mi to bude stejně jedno, jako mi to bylo tehdy. A ona kandidatura Petra Pitharta? Z těch kandidátů, kteří se nabízejí, vy budete volit Petra Pitharta? Já jsem vám řekl, že vám nepovím, koho budu volit, ale já Petra znám čtyřicet let a skutečně jsem si myslel, že by bylo lepší, kdyby byl předsedou Ústavního soudu ČR. On tu funkci dělat chce, byl u nás na klubu, hovořil velmi hezky a přesvědčivě, zanechal dobrý dojem. Možná, že se stane něco nečekaného a Petr Pithart vyhraje v první volbě a vzhledem k tomu, co jsem řekl před chvílí, mi to bude srdečně jedno. Když se teď zastavíme u sociální demokracie jako u strany, tak 25. října v Interview BBC padl nápad, že by se Richard Falbr mohl stát místopředsedou České strany sociálně demokratické. Tuto myšlenku vznesl předseda ústecké ČSSD Jaroslav Foldyna. Proč by Richard Falbr měl kandidovat? Jaroslav FOLDYNA, předseda ústecké organizace ČSSD (natočeno 25. října 2002): Myslím si, že by působení Richarda Falbra ve vedení, ve vrcholném vedení ČSSD přispělo k lepší definici ČSSD na politickém spektru. Teď jsme řekli, že o tom uvažujeme. Já samozřejmě nevím, co Richard Falbr, detailně ... jeho názory, já jsem s ním o tom hovořil. Předseda ústecké ČSSD Jaroslav Foldyna z 25. října v Interview BBC. Jak se vám líbí nápad kandidovat na místopředsedu ČSSD? Pokud by to ČSSD prospělo, tak bych o tom uvažoval, ale samozřejmě za předpokladu, že by s tím souhlasil Vladimír Špidla. Bavili jste se o tom s Vladimírem Špidlou, protože slova Jaroslava Foldyny byla zaznamenána českými médii a předpokládám, že na to padla řeč v uplynulých měsících? Mluvili jsme o tom s Vladimírem Špidlou a Vladimír Špidla se nestavil nějak zásadně proti. Myslím si, že by to byla ode mě dost velká oběť a současně dost velká odvaha, protože já jsem dělal místopředsedu ČSSD v roce 1991, odešel jsem mezitím z ČSSD, vyrostlo mnoho nových funkcionářů, kteří by se na ten můj příchod nemuseli dívat tak příznivě jako Jarda Foldyna. Ovšem Vladimír Špidla řekl, že by nebyl proti. Řekl vám, že by to dokonce uvítal? Můžete to prozradit? To si přesně nepamatuji. No, v každém případě, když nebyl zásadně proti, tak by to možná i mohl uvítat. Když se ale budeme bavit o tom, kdy oznámíte svou kandidaturu, bude to těsně před sjezdem ČSSD? Já nemám dostatečně prostudované stanovy ČSSD, ale myslím si, že to musí vzejít z okresních a krajských konferencí ta nominace. Já jsem na ... A pokud vzejde, kývnete? ... některé krajské konference byl již pozván. Předpokládám, že se samozřejmě zúčastním severočeské, protože jsem členem základní organizace v Meziboří, to je u Litvínova obec, a pokud budu navržen, tak samozřejmě tu kandidaturu oznámím, ale na to je ještě dost času. Řekl jste, že v případě, že budete navržen, že kandidaturu přijmete. Co byste chtěl s ČSSD, budete-li místopředsedou, udělat? Protože Vladimír Špidla poté, co Miloš Zeman řekl, že půjde do druhé volby, jak skončilo referendum, otevřené referendum ČSSD o kandidátech na prezidenta, tak Vladimír Špidla přiznal, že je v sociální demokracii velké napětí právě kvůli Zemanově možné kandidatuře na Pražský hrad a strana se polarizovala. Myslíte si, že by jste mohl být tím člověkem, který by mohl stranu opět stmelit a byl by to váš přední úkol? Zatím jsem v každé funkci, kterou jsem v životě měl, dokázal stmelit lidi a vytvořit kolektiv, ve kterém vládla, nebo vládl pocit sounáležitosti, takže toho bych se nebál. A byl by to ten hlavní úkol? Je to teď největší problém sociální demokracie? Na to vám nemohu úplně přesně odpovědět. Já vám řeknu, že si myslím, že v těch letech, kdy byl Zeman předsedou vlády a kdy většina významných funkcionářů ČSSD odešla do vládních funkcí, anebo seděla ve sněmovně, byl Lidový dům jenom takovým průchodištěm. Zanedbalo se to, čemu komunisté říkali, a myslím si, že velmi trefně, dvěma slovy - výstavba strany, protože ta strana musí být budována s perspektivou existence desítek let, to znamená, že se musí vychovávat noví členové, dávat jim základní poznatky z dějin sociální demokracie, musí se učit, tak jako to dělají silné sociálnědemokratické strany například v Německu nebo v Rakousku. To jim můžeme stále závidět, takže já nevím skutečně, pokud bych byl zvolen, protože ona je taková praxe na těch sjezdech, že každý kraj tam chce někoho mít a dělají se různé kompromisy. Já jsem například byl zvyklý na to, že před volbou za předsedu konfederace jsem řekl: "S těmito lidmi chci pracovat a bez nich to dělat nebudu," a to se ani v ODS, ani v ČSSD a ani v jiné straně tady nedá říci. Ale mohl byste říci, pod kým byste chtěl být místopředsedou? Je podle vás Vladimír Špidla po tom, co už stranu vede zhruba rok a něco, respektive dva roky, není-liž pravda, tak je tím vhodným kandidátem na předsedu, anebo se ukázalo, že Vladimír Špidla funkci předsedy ne zcela zvládá? To zhodnotí sjezd. Podle mého soudu Vladimír Špidla k sobě potřebuje několik lidí, kteří s ním budou spolupracovat, kteří mu budou pomáhat, protože mám pocit, že se to vždycky neděje. Vladimír Špidla je neuvěřitelně pracovitý člověk, a to je vlastnost, proč si ho cením, pak si ho cením za to, že je to skutečně bytostní sociální demokrat a myslím si, že by se někdo o tu tíhu toho vedení měl lépe s ním dělit, než je tomu teď. To znamená, že byste v případě, že byste byl zvolen, byste chtěli vytvořit tandem s Vladimírem Špidlou? To jsou všechno takové spekulace, pane redaktore. Já nevím, jak to vůbec dopadne. Samozřejmě, že pokud bych se vrátil do tak vysoké funkce, tak bych nepochybně v té vysoké funkci sociální demokracii nezklamal, ale na druhé straně je to nesmírná zátěž a já už, jak stárnu, tak jsem spíš takový líný, než čilý. Nevypadáte tak, možná mimikry. Říkal jste, a vracíme se k nejdůležitější události roku 2002 z vašeho pohledu, že za nejdůležitější událost považujete pozvání České republiky ke vstupu do Evropské unie. Odehrálo se na kodaňském summitu, kde bylo pozváno deset kandidátských zemí. Slyšeli jsme dánského premiéra Rasmussena, jak 13. prosince 2002 v Kodani přivítal deset kandidátských zemí a prozradil, že se zrodila nová Evropa. Myslíte si ale, že Česká republika zvládne ten nejdůležitější krok, kterým bude v roce 2003 referendum? Já vám řeknu, že v to velice doufám, ale někdy mám velké obavy. Nejste si tím jistý? Bohužel ne. Proč ne? Já použiji takového příměru. Španělsko vstoupilo do Evropské unie na základě rozhodnutí parlamentu v roce 1986, po pádu frankismu se všichni Španělé do Evropské unie tak těšili, že je ani nenapadlo vypisovat referendum. Dostali daleko tvrdší podmínky než my. Dnes je to prosperující stát. Tak dobře se Španělsko nemělo ani za vlády Filipa II., kdy vlastnilo celou Jižní Ameriku. Nedávno jsem tam byl. To je tak pěkný pocit, když ti Španělé vám říkají, že už se těší na to, až my budeme v té Evropské unii. Koneckonců cestujete ... Proč se na to těší? Protože věří Evropské unii, v její smysl, a pak se vrátí vládní delegace a "euroburani" z ODS začnou debatu, která chvílemi připomíná některá vystoupení republikánů nebo Le Pena z Francie, něco tak neuvěřitelného. Místo, abychom všichni měli radost, že to, o čem jsem mluvil, že nebylo vůbec samozřejmé, se stalo, tak se hádáme o to, jestli jsme vyhádali olomoucké syrečky, anebo kolik jsme vyhádali peněz a ... Vy skutečně považujete argumenty Občanské demokratické strany za argumenty, a teď cituji vaše slova, "euroburanů"? Ano. Proč konkrétně? Protože to, co předhazovali vládním vyjednavačům, byly naprosto směšné argumenty. Přepočítávání Čechů na Slovince, které prováděl pan Tlustý, anebo výroky Zahradila o tom, že se poplazíme po břiše. Myslím, že se jmenuje Zahradil, že jo, nový místopředseda. Člověk, který do Bruselu jezdí ... On už místopředsedou byl delší dobu. To jste mohl zaregistrovat, že se jmenuje Jan Zahradil! Já vím, že do Bruselu jezdí, dokonce vím, že má tu materii velmi pečlivě sestudovanou, a proto je jeho vystupování o to odpornější a mám strach z toho, že to jsou jenom nacionalistické výlevy, že to může ovlivnit část obyvatelstva. Já vám řeknu, já jezdím čtyřicet let do takové obce malé ..., Kyšice se jmenuje ta obec, tchán tam kdysi koupil zahradu a postavil tam domek a tam v hospodě všichni nadávají na Evropskou unii a nikdo o ní nic neví a když jim třeba ... Ale počkejte, není to, jenom teď, že vstupuji do vaší řeči, není problém těch, kteří se těší ze vstupu České republiky do Evropské unie, jako je Richard Falbr, že udělali málo, aby těm lidem v těch vesnicích vysvětlili, co je Evropská unie, aby se na ni nenadávalo? Samozřejmě, samozřejmě, že je to naše vina - těch, kteří do EU chceme, protože za té minulé vlády se odvedl obrovský kus práce v té, v tom přibližování tím, že jsme přijali drtivou většinu těch norem, které bylo třeba schválit. Kdyby, nedej Bože, byla u moci vydržela Klausova vláda, tak nás vyhodili z té Kodaně, ale málo se udělalo pro propagaci a já mám obavu, že ani těch dvě stě milionů, které teď se vyčlenily na tu kampaň propagační, nebude využito vhodným způsobem. Co tím máte namysli? Jaký by byl vhodný způsob a jak se ..., z čeho vyplývají vaše obavy z nevhodného způsobu? Já myslím, že to je věc stran, aby vysvětlily svým sympatizantům, voličům, co vstup do Evropské unie přinese. Já třeba věřím tomu, že mladí lidé budou "pro". Vy hodně cestujete, já také, přiletíte na libovolné letiště a tam máte "občané EU" - krátká fronta a žádné prohlídky a "neobčané" a tam stojíme my. Pro mladého člověka je ta Evropská unie úžasnou nabídkou. Bude moci cestovat, studovat, takže mladí, pokud půjdou k referendu, tak ti budou určitě "pro" podle mého soudu, ti starší jsou konzervativnější a teď, když poslouchají ty výhružky zaznívající z úst některých těch "euroburanů", jak jsem uvedl, tak je to může ovlivnit, ale je to hrozně nezodpovědné, protože by ... Co vy osobně uděláte pro to, aby ta skupina, o níž se bojíte, aby hlasovala v referendu v roce 2003 pro vstup země do Evropské unie? Co já osobně udělám? Všechno, co budu moci. Klidně objedu celý region a budu mluvit na náměstích k lidem, anebo je prostě navštívím ve svém rodném obvodu, protože jedna věc ..., takže já jsem chtěl říci, že vláda ano, zanedbala tu propagaci, ale ona se příliš věnovala přípravě toho vstupu. Teď je potřeba udělat všechno pro to, aby to referendum bylo úspěšné. Ovšem naznačil jste, že to není jenom o penězích a o dvě stě milionech korun, které jsou na tu kampaň vyčleněny? Za těch dvě stě milionů si nějaká firma, která vyhraje soutěž, nechá natisknout nějaké /nesrozumitelné/ a brožurky, které lidé číst nebudou. Za dvě stě milionů se dá udělat slušná kampaň. To by ale musela vypadat lépe naše veřejnoprávní televize, protože podporu od TV Nova neočekávám, a nevypadá to tak, jak vypadá a chci říci ještě jednu věc. Všichni ti lidé, kteří nadávají na to, jak jsme málo vyjednali a jak tam budeme za chudáky, tak by měli současně říci, co se stane, když nastoupíme do Evropské unie. Ty bláboly o tom, že můžeme zůstat venku jako Norsko nebo Švýcarsko, to jsou státy, které jsou i kolikrát bohatší než my a z těch důvodů nevstoupily do Evropské unie, protože by na tom tratily. My na tom můžeme jenom vydělat. Španělé, jak jsem uvedl, měli horší podmínky než my, vstoupili do Evropské unie a v průběhu několika let se dostali do takové konjunktury a do takového růstu, že ve Španělsku vlastně už není chudá oblast. Když se ale ještě vrátíme k těm lidem, které vy jste označil za "euroburany", tedy k politikům ODS, tak jejich novým předsedou je Mirek Topolánek, váš senátní kolega. Myslíte si, že se může ODS a její rétorika změnit pod jeho vedením? Já doufám, já si myslím, že Topolánek je člověk, který by, bude-li mít podporu uvnitř strany, dokázal vytvořit z ODS stranu podobnou stranu Partido Popular, pořád se vracím k tomu Španělsku, protože víte, že mám k němu vazby. To je česky Lidová strana, která oslovuje nejen ty lidi, které dodnes oslovovala ODS. Mirek Topolánek je člověk, který je velmi komunikativní, rozumí problémům ve fabrikách, průmyslu, v ekonomice, je to sympatický člověk, je to člověk z masa a kostí, což někteří ti představitelé ODS, nebo aspoň takový dojem dělají, že ani snad nejsou. Poslední otázka, jaký by podle vás byl dobrý výsledek referenda o vstupu země do Evropské unie? No, ano. Teď myslím, jakým tedy poměrem? Je důležitý poměr? Ono to může být padesát jedna ku čtyřiceti devíti. No ... Ale bylo by to "ano"? Bylo by to "ano". Já myslím, že by to stačilo. Svědčilo by to sice o tom, že jsme poněkud divní, ale hlavně, aby to dobře dopadlo. Říká senátor Richard Falbr. Já děkuji za vašich třicet minut, které jste si udělal na BBC na přelomu roku a někdy příště v roce 2003 na shledanou. Na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Falbr míří do vedení ČSSD po bok Špidly Právo, 31. 12. 2002, strana 2: Senátor za ČSSD a bývalý šéf odborové centrály ČMKOS Richard Falbr je připraven na březnovém sjezdu strany kandidovat na místopředsedu soc. dem., bude-li některou z krajských konferencí navržen, a stanout pak po boku staronového předsedy Vladimíra Špidly. Řekl to ve včerejším interview pro české vysílání BBC. Jako předpoklad přijetí nominace uvedl Špidlův souhlas a vzápětí uvedl, že předseda soc. dem. se v jejich rozhovoru "nestavěl nijak zásadně proti". Ústecká krajská konference, která by mohla Falbra do vedení ČSSD navrhnout, se koná 19. ledna. Podle Falbra Špidla "k sobě potřebuje několik lidí, kteří s ním budou spolupracovat, kteří budou pomáhat, protože mám pocit, že se to vždycky neděje". Dodal, že by se někdo se Špidlou "měl o tu tíhu vedení dělit lépe, než se to děje teď". Falbr podle svých slov věří, že umí smiřovat rozpory: "Zatím jsem v každé funkci, kterou jsem v životě měl, dokázal stmelit lidi a vytvořit kolektiv, ve kterém vládl pocit sounáležitosti." Falbr neodmítne nominaci na místopředsedu ČSSD Mladá fronta DNES, 31. 12. 2002, strana 4: Senátor Richard Falbr neodmítne případnou nominaci na místopředsedu sociální demokracie. O nominaci Falbra uvažuje ústecká krajská organizace ČSSD. "Uvažoval bych o tom za předpokladu, že by s tím souhlasil Vladimír Špidla," řekl Falbr v rozhovoru pro rádio BBC. Falbr neodmítne případnou nominaci na místopředsedu ČSSD PRAHA 30. prosince (ČTK) - Senátor Richard Falbr neodmítne případnou nominaci do klání o místopředsednická křesla sociální demokracie. O nominaci Falbra uvažuje ústecká krajská organizace ČSSD pod vedením Jaroslava Foldyny. "Pokud by to ČSSD prospělo, uvažoval bych o tom za předpokladu, že by s tím souhlasil Vladimír Špidla," řekl dnes Falbr v rozhovoru pro rádio BBC. Připustil, že o tom už s premiérem a předsedou ČSSD mluvil a že se Špidla "nestavil nijak zásadně proti". Nové předsednictvo si sociální demokraté zvolí na březnovém sjezdu. Falbr přiznal, že v sociální demokracii vyrostli funkcionáři, kteří se na něj nedívají tak příznivě jako Foldyna. Za svou přednost považuje Falbr schopnost stmelovat kolektiv, nebojí se proto, že by v místopředsednické funkci nedokázal komunikovat s různými názorovými skupinami uvnitř strany. Sociální demokracie se výrazně rozdělila při debatách o nástupci prezidenta Václava Havla. Na Hradě by část sociálních demokratů ráda viděla expremiéra Miloše Zemana, s čím nesouhlasí Špidla. Falbr, který v předsednictvu ČSSD byl na počátku 90. let předtím, než se stal předsedou nejsilnější odborové centrály v zemi, kritizuje způsob vnitrostranické organizace v ČSSD. Po nástupu k vládě, kdy do ministerských křesel odešly stranické špičky, podle něj sociální demokraté přestali "stranu budovat" a vychovávat nové kádry. Falbr nechtěl hodnotit práci Špidly, který hodlá na sjezdu obhajovat svou pozici. Mezi další kandidáty na vedení ČSSD patří místopředseda strany a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Proti Špidlovi však do voleb jít nechce. Někteří příznivci expremiéra Zemana už 7. prosince během zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD v pražském Kongresovém centru hovořili v kuloárech o tom, že nejvážnějšími kandidáty na předsedu strany jsou Škromach a nynější první místopředseda Stanislav Gross. Současného předsedu vlády a nejsilnější vládní strany vynechali. Špidla k tomu poznamenal, že považuje za důležité, zda ho "nevynechá členstvo". Falbr dnes ke Špidlovi pouze řekl, že je pracovitý a bytostný sociální demokrat. Potřebuje však podle něj několik blízkých spolupracovníků, kteří by mu pomáhali, "což se v současnosti neděje". Očekává se, že březnový sjezd ČSSD bude bouřlivý, protože v té době už budou známé výsledky první prezidentské volby, která se koná 15. ledna, a možná i volby opakované. Falbr předpokládá, že nový prezident vzejde až z třetího kola volby. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
