| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 19. prosince 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Cyril Svoboda | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Česká republika je podle Cyrila Svobody připravena podílet se na případném vojenském zásahu v Iráku.
Přepis rozhovoru Vítejte při poslechu půl hodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda. Vítejte v BBC, dobrý den. Dobrý den. Zpráva o iráckém zbrojním programu. Spojené státy a Velká Británie už daly najevo, že dokument považují za nedostatečný. Britský ministr zahraničí Jack Straw prohlásil, že zpráva z Bagdádu předložena Organizací spojených národů není podle předběžných závěrů kompletní. Podle ministra zahraničí Jacka Strawa je deklarace poslední příležitostí pro Saddáma Husajna. Pokud se ukáže, že údaje v ní obsažené jsou skutečně lživé nebo neúplné, bude to znamenat porušení rezoluce Organizace spojených národů, a to se všemi důsledky pro Bagdád. Americký ministr zahraničí Colin Powell v reakci na britské prohlášení poznamenal, že chápe pocity Londýna ohledně irácké deklarace. Colin POWELL, americký ministr zahraničních věcí (zvuková ukázka): Naše analýza deklarace v této chvíli naznačuje, že s tím dokumentem jsou problémy, jsou v něm mezery, opomenutí a celá deklarace je problematická. Řekl ve středu mimo jiné americký ministr zahraničí Colin Powell. Ukazuje podle českého vicepremiéra a ministra zahraničí Cyrila Svobody dění kolem zprávy o iráckém zbrojním programu, že Bagdád nezměnil strategii a nadále nerespektuje Organizaci spojených národů? Vyčkejme závěrečného soudu, ale v náznaku je jasné, že Bagdád se nezměnil. To asi je pravda, protože když vezmeme v úvahu i obsah té rezoluce 1441, tak tam je víc věcí. Také se to týká problematiky odzbrojení, týká se to problematiky i lidských práv a podobně. Takže to je komplexní usnesení a já jsem očekával tento vývoj, že tento vývoj tady bude, takže... Vy jste očekával, že ani tato poslední rezoluce vůči Bagdádu nepřinese změnu? Podívejte se, když někdo se léta letoucí nemění, léta letoucí drží určitou pozici, tak to by se muselo stát něco mimořádného, aby došlo ke změně a ukazuje se, že ta změna tu není, protože spíš se snažil právě Saddám Husajn rozdělit arabský svět, zatím se snažil především rozdělit arabský svět v tom smyslu, že poukazoval na věrnost islámu, volal bratry, aby drželi pohromadě, to znamená, že jeho snaha spíše byla rozdělit arabský svět a pokud možno ho rozdělit mezi tedy arabským světem a Spojenými státy. Takže to byla taková snaha a z této snahy, kterou jsme sledovali pečlivě, bylo zřejmé, že se nesoustředí na to, aby změnil situaci a splnil podmínky. Takže uvidíme, jaký bude další vývoj a lze očekávat, že tady ještě nějaký vývoj bude. Jaký? No, to je... Můžete? Jaký, to uvidíme, protože podívejte se. Tady zřejmě bude muset, my bychom byli rádi, kdyby se tím zabývala znovu Rada bezpečnosti OSN, aby k tomu zaujala postoj, no, a Česká republika samozřejmě bude sledovat věci velmi pečlivě. My jsme partnery Spojených států, určitě jsme plnoprávnými členy Severoatlantické aliance, takže v tomto smyslu je zřejmé, co je pro nás prioritou. Ale, jak se konkrétně zachováme, to uvidíme podle dalšího vývoje. Šéf zbrojních inspektorů OSN Hans Blix prohlásil, že irácká zpráva o zbraních hromadného ničení obsahuje málo nových informací, které už nebyly uvedeny Bagdádem v roce 1998, kdy předchozí inspektoři ještě působili v Iráku. Blixovi totiž chybí důkazy, že Irák skutečně zničil zbraně, především chemické, které byly vedeny v jeho držení, když předchozí inspektoři museli opustit Irák v prosinci roku 1998. Jak dlouho podle vás ještě bude Rada bezpečnosti OSN vyčkávat? Já doufám, že rozhodne velmi brzy, protože věci se musí udržet v určité dynamice a bude to určitě zájem Spojených států a spojenců Spojených států, určitě Velké Británie. Takže já očekávám, že na počátku příštího roku se těmito věcmi budeme znovu zabývat, že naše participace na místě samém je dnes v podobě té chemické jednotky. Ta tam ještě pár měsíců bude, ale zatím o ničem dalším neuvažujeme. To neznamená, že bychom vylučovali, ale o ničem dalším se neuvažuje. Chcete tím říci, že leden je posledním měsícem, do kdy musí být jasno. Já to očekávám, jestli to je poslední šance, to nevím. Já očekávám vývoj takový, že v lednu zřejmě Rada bezpečnosti OSN rozhodne v té věci něco, zaujme postoj a rozhodnou se také spojenci. Samozřejmě, že my vítáme, kdyby jakákoliv budoucí operace, jakéhokoliv charakteru, byla pokryta rezolucí Rady bezpečnosti OSN, ale je možné, že to bude i rozhodnutí Severoatlantické aliance nebo nějaké širší koalice. Bude velmi záležet také na tom, jak se postaví k vývoji arabský svět. Tam je víc věcí, které se musí vzít k úvahu. Z toho, jak zatím hovoříte, to vypadá, že vojenská operace a ukazují to poslední minuty a hodiny a postoj Bagdádu a kritika oné zprávy o zbrojení, tedy té vojenské zprávy Bagdádu, ukazuje, že vojenská operace je nevyhnutelná. Já bych řekl, že je vysoce pravděpodobná, ne nevyhnutelná, ale velmi vysoce pravděpodobná. Zmínil jste tři varianty, tedy případné vojenské operace s mandátem Rady bezpečnosti OSN nebo s mandátem Severoatlantické aliance, či může jít o rozhodnutí Spojených států amerických a nějakých dalších států, nazývejme je nějak... Nějaká širší... Americká koalice. Širší koalice. Může to být také v podobě, že se operace zúčastní skoro všechny členské státy Severoatlantické aliance mínus jeden, mínus dva, to uvidíme. Tady... Jaký... Vývoj... Dovolíte. Jaký postoj je české diplomacie? Je Česká republika, když to oddělíme, protože nakonec ty operace mohou být i kombinací těch tří variant, ale když se budeme bavit o třech krystalických variantách, které jsem vypočetl, jaký je postoj české diplomacie? Je Česká republika připravena podílet se na všech třech variantách? V zásadě mohu říci, že asi připravena Česká republika, musí být rozhodnuto ve vládě a odsouhlaseno potom v Poslanecké sněmovně a Senátu, ale připravenost... Zeptal jsem se špatně. Jaký je postoj české diplomacie? Rozumím, rozumím vaší otázce. Myslím si, že jsme připraveni se účastnit v každém z těch tří scénářů, protože už vlastně toho účastni jsme přítomností chemické jednotky, ale míra další účasti či hloubky naší účasti či míry účasti bude ovlivněna také tím, jaká míra bude podpory mezinárodního společenství. Samozřejmě, že na prvním místě bychom vítali a uvítáme, když to bude všechno kryto rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Vy se začátkem roku chystáte na pracovní cestu do Spojených států amerických. Souvisí i s děním kolem Iráku ano nebo ne? Ne, ne, nesouvisí. My plánujeme cestu do Spojených států. To se plánuje proto, protože na podzim letošního roku jsem měl navštívit Spojené státy spolu s prezidentem Václavem Havlem a kvůli situaci v České republice jsem zůstal doma, tak tato cesta se teď realizuje, od počátku se plánovalo, že bude na samém počátku roku 2003. Takže to s tím nemá žádnou souvislost. Ale pravděpodobně agenda Iráku bude jednou z hlavních agend, což ukazují poslední hodiny. To je samozřejmé. Také je to velký problém celého světa, problém je Irák. Irák, který porušuje mezinárodní závazky. Irák, který nedodržuje pravidla, to je problém. Takže je samozřejmé, že všechny demokratické státy se tímto problémem zabývají. Co odpovíte Spojeným státům, pokud by požádaly Českou republiku o zapojení do operace proti Iráku, která bude bez mandátu Rady bezpečnosti OSN i bez mandátu Severoatlantické aliance jako celku? Odpovíte to, co už jste naznačil, že zkrátka Česká republika de facto už v té vojenské operaci je svou přítomností v Kuvajtu? To je všeobecně známo, to není nic nového. To vědí všichni, že tam máme jednotku protichemickou a že tam ještě pár měsíců bude podle mandátu, který byl vysloven a odsouhlasen také naším parlamentem. Takže s tím je všechno v pořádku a budeme partnery a jsme členy Severoatlantické aliance. S tou samozřejmě souvisí určité závazky, které máme sdílená společná obrana proti zbrojnímu nebezpečí. Přece chemické, biologické zbraně či zbraně hromadného ničení jsou zbraně, které ohrožují nás všechny. Bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová řekla koncem listopadu BBC, že Spojené státy nakonec podniknou vojenskou operaci proti Iráku, Albrightová ale dodala: Madeleine ALBRIGHTOVÁ, bývalá ministryně zahraničí USA (zvuková ukázka): Já rozumím, proč prezident Bush říká, že se má jít do Iráku, to "proč", ale nerozumím vlastně "co", protože nevím, co se stane příští den. Tak to je to CO a nerozumím čas vlastně vojen, proč v této době, protože já myslím, že ta válka proti terorismu jenom se začala. Slova bývalé americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové, pronesená koncem listopadu v rozhovoru pro BBC. Nakolik bere Česká republika při svém stanovisku, které je, teď jste řekl, že je velmi jednoznačné, nakolik bere Česká republika v potaz, co bude den poté, až případná vojenská operace skončí? To je velmi zásadní otázka, protože tam je jistě několik variant, záleží také, jak ta operace skončí, jak dopadne, ale... Jak dlouhá by podle vás měla být, protože už jedna operace proti Iráku byla na začátku devadesátých let, Pouštní bouře. No, to je otázka, na kterou se nedá odpovědět. Jak dlouho má trvat. No, ale dá se říci, zda to má být rychlá operace, nebo zda by to měla být rychlá operace nebo... Nepochybně zájem všech je, aby se dlouho nikde neválčilo, aby věci šly rychle, aby bylo co nejméně ztrát na lidských životech, ale zatím mluvíme už o nějaké operaci, jako by byla. Žádná zatím není. Já pouze tvrdím, že je vysoce pravděpodobná vojenská operace, ne, že je nevyhnutelná a zatím žádnou nemáme, takže nemá smysl teď mluvit o tom, jestli bude dlouhá, krátká, jaký bude mít charakter, zatím žádná není. Ale důležité je zodpovědět otázku, co bude poté v případě, že případná operace bude, tudíž mělo by být jejím cílem v každém případě svržení režimu Saddáma Husajna nebo pouze jenom odzbrojení? Smyslem jakékoliv operace musí být naplnění obsahu rezoluce Rady bezpečnosti OSN. To je nejenom odzbrojení, to je určitě proces demokratizace, to je otázka lidských práv a podobně, tam v těch požadavcích toho je více a samozřejmě obecně to můžu shrnout tak, že jde o to, aby Irák se vydal cestou skutečné demokratizace jako jiná... To znamená svržení diktatury Saddáma Husajna. Jako je demokratické Turecko a je to stát islámský, tak i Irák by se měl vydat cestou skutečné demokracie. Kdo může Iráku při budování demokracie pomoct v případě, že by měl být svržen Saddám Husajn? Demokraté mají šanci pomoci, protože... Je jich podle vás v Iráku dostatek a... Ta opozice v Iráku není úplně jednotná, to je typické a myslím si, že to nebude tak jednoduché, nicméně demokracie je jediný spravedlivý způsob vládnutí, takže já doufám, že jakákoliv operace povede k demokratizaci Iráku, ale říkám, zatím spekulujeme, žádná operace není, nikdo žádnou operaci nevyhlásil, pouze říkám, že je dost pravděpodobná. Zahraniční výbor britského parlamentu ovšem varoval, že vojenská operace proti Iráku může a teď citujme doslova: "Destabilizovat arabský svět. Jejím následkem by mohlo být rekrutování nových příslušníků Al-Kajdy." Je toto podle vás závažná hrozba? Obecně ano, protože tady se střetávají dva světy. Svět, který má smysl pro život životě, po smrti, tedy svět, který má smysl pro transcendentální uchopení věcí, a to jsou lidé, kteří jsou ochotni svůj život obětovat vlastně, jednoduše za malé peníze a pro "nějaké ideály". Každá zvrácená ideologie, která vede k tomu, že se lidé zabíjejí a zabíjejí jiné, je zvrácená, nepřijatelná a samozřejmě musíme s ní být v konfliktu, ale tito lidé mají smysl pro transcendetno a jsou v konfliktu s námi, kde většina lidí obzvláště v západní Evropě, většina lidí není přesvědčena o tom, že existuje život po životě a pro ně největší hodnota je život tady žitý a tito lidé jsou více ohroženi, tak samozřejmě, když se bude rekrutovat zase Al Kajda, je to mnohem větší riziko než, když se rekrutuje někdo jiný, někde jinde právě proto, že tito lidé jsou ochotni nasadit i vlastní životy, a proto jsou nebezpeční. Je ta hrozba, o níž hovoří zahraniční výbor britského parlamentu, největším rizikem případné vojenské operace, nebo vidíte nějakou jinou? Tak nepochybně. Terorismus je mimořádně závažným jevem, protože jak víte, teď se vracím k té své úvaze o těch, kteří jsou ochotni obětovat své životy, že klidně si připoutají bombu ke svému tělu a sami při tom atentátu zahynou a ukázalo se to při všech těch atentátech, které skutečně otřásly naším vědomím a ukázaly nám, jaký svět skutečně je. Ať už to bylo 11. září 2001 ve Spojených státech nebo na jiných místech. V každém případě je to nebezpečí, které říká: "Teroristé jsou připraveni zaútočit kdykoliv, kdekoliv a jakýmkoliv způsobem." V případě vojenského útoku na Irák se tedy toto riziko terorismu zvýší. Samozřejmě, že se zvýší, ale terorismus sám o sobě musí žít z nějaké podstaty, ten zase nežije ze vzduchoprázdna. Musí terorismus někdo živit, musí jej politicky podporovat, musí mu poskytovat zázemí, musí poskytovat zbraně a podobně... V případě, že... To znamená, že... V případě, že by ona operace proti Iráku byla uskutečněna, sníží se tedy, řekněme, riziko budoucího terorismu, protože se sníží, nebo bude vygumován někdo, kdo terorismus podporuje, Saddám Husajn a jiní? No, nepochybně bude oslaben terorismus, světový terorismus bude oslaben právě proto, že jedna ze zemí, kde teroristé mají, řekněme, příznivější podmínky nebo příznivé podmínky, abych tady neříkal vysloveně, že Irák podporuje terorismus, ale tak v tomto případě je, je to oslabení toho zázemí, technického, vojenského, materiálního a politického zázemí, proto je potřeba jít tady i do důsledku. Další téma evropská integrace. Poslanecká sněmovna ve středu přivítala úspěšné ukončení přístupových jednání České republiky na summitu Evropské unie v Kodani. Podobné usnesení přijal ve čtvrtek i český Senát, který považuje rozhodnutí o rozšíření Evropské unie o deset kandidátských zemí včetně Česka za úspěch české zahraniční politiky po roce 1989. Co podle vás rozpravy v obou komorách českého parlamentu ukázaly? Tak ukázaly především kritikou ze strany ODS bídu, bídu, bídu české politiky... Jako celku? Ne, ze strany ODS, protože se celá debata smrskla na otázku částky, kterou získáme na kompenzacích nebo v přímých platbách či z jiných zdrojů. Dělení této částky na hlavu u nás, porovnávání, jestli jsme dostali méně nebo více, jestli jsme měli dostat méně nebo více a tím jsme se úplně dostali někam jinam. Když hovoříte o tom, že celá debata v obou komorách parlamentu ukázala bídu politiky ODS, můžete to srovnat s KSČM, prokázala... Právě to chci říct, že ve sněmovně to bylo ze všeho nejhorší, tam jsme slyšeli toliko demagogii a překvapivě pro mě vystoupil poslanec Ransdorf a jeho kritika byla namířena vůči vládě a byla správná v tom smyslu, že poukázala na budoucnost, co máme dělat do budoucna, a to je správné. To si myslím, že je správné. V Senátu... Jaké poučení jste si vzal z jeho projevu? Poučení je, že především musíme mít jasnou představu a konkrétnější vizi o budoucnosti Evropy i z hlediska jejího fungování struktury, a to se diskutuje v Konventu. Takže to je nepochybně další /nesrozumitelné/ a s tím počítáme, připravujeme k tomu jasnou pozici pro českou vládu, abychom o tom mohli také diskutovat s veřejností a také s našimi politickými buď protivníky, nebo spolupracovníky. V každém případě to je téma skutečně vážné. Z toho, co říkáte, ukázaly diskuse v obou komorách parlamentu o podmínkách, které dojednala česká vláda v závěrečném vyjednávání o vstupu země do Evropské unie, že politika ODS je k Evropské unii ještě bídnější než politika KSČM? Ano, a ODS jasně toliko kritizovala, a to jen a jen bez argumentů výsledek toho summitu v Kodani, aniž by měla vážné argumenty, v čem je to vyjednávání špatné, ono se to velmi snadno říká. Já jsem proto zvědav, jak dopadne i moje schůzka s panem Topolánkem, na tu se těším... Mohu vám teď vstoupit do řeči, protože Mirek Topolánek, nový předseda Občanské demokratické strany, byl v tomto pořadu ve středu a doslova v Interview BBC oznámil, že jeho strana podle jeho názoru s největší pravděpodobností doporučí svým voličům, aby hlasovali pro vstup České republiky do Evropské unie. Mirek TOPOLÁNEK, nový předseda ODS (zvuková ukázka): Já jsem ve svém projevu v sobotu to řekl zcela jasně. Řekl jsem, my jsme doposud říkali "ano", ale v závorce znělo "ne". A já jsem říkal, říkejme "ano". A to "ano" znamená doporučení našim voličům a oni jsou stejně už z většiny rozhodnuti, že budou volit "ano", a to znamená, nerezignujeme na to, že budeme pravdivě opisovat skutečný stav toho vyjednávacího procesu, nerezignujeme na svoji antifederalistickou politiku, budeme hledat v Evropském parlamentu takové partnery, abychom mohli své vize prosadit, to znamená návrat k původním hodnotám, nikoli spojené státy evropské. Uvedl ve středu v rozhovoru pro BBC nový předseda Občanské demokratické strany Mirek Topolánek. Takže toto jsou slova, která zazněla dnes, nebo zazněla také v Senátu. Já tato slova vítám, byť ze všeho, co zaznělo ve sněmovně, to zaznělo do Evropské unie "ano", ale, ale, ale, ale, ale, ale. Z toho, co tedy... Takže já chci vědět... Topolánek je... Já chci vědět, jak to skutečně je, jestli tedy ODS půjde cestou, kterou říká Mirek Topolánek, potom je to dobré, ale pokud půjde cestou, kterou naznačuje Jan Zahradil nebo k mému velkému překvapení i Petr Nečas a Hynek Fajmon, u kterých mě to mimořádně překvapilo, tak je to tedy samozřejmě cesta k izolaci, totální izolaci, protože... Koho, ODS na politické scéně? Já si myslím, že to politicky musí vést k izolaci, neboť je to naprosto zřejmé. Tato strana je jasně protievropská, tam zazněly v té sněmovně tak ostré výroky, že nelze od nich couvnout. Já si nedokážu představit, že by od nich politická strana couvla. Pokud od nich couvne, tak je to ještě horší, protože ukáže, že nemá vůbec žádné názory, že pouze vždycky jenom pustí nějakou dýmovnici. To by bylo ještě horší, ale jen ať občané velmi pozorně poslouchají, co všechno zaznělo v té diskusi. Dovědí se, že na Unii není nic dobrého, že jsme vyjednali všechno katastrofálně, že to nemůže být horší, že to je potupa našeho národa a přitom jdeme do společenství, které je prosperující a fungující a já vám řeknu tři argumenty, proč ta Evropská unie má smysl. Zaprvé je to zdroj míru, protože jenom proto, že státy přenesly část své suverenity na společné sdílení moci, vede k tomu, že se žádná země nemůže vychýlit a ohrozit ostatní. Za druhé je to ochrana v těch zemích i proti tomu, kdyby se v té či oné zemi ve volbách dostali extremisti k moci, takže to je ochrana společná a za třetí je řada úkolů, na které musíme jít společně. Patří mezi ně i boj se zločinem. Kdy se sejdete s Mirkem Topolánkem? Dnes jsme si řekli v Senátu, že se sejdeme na počátku příštího roku hned v lednu. Do Vánoc už to nemá smysl, protože teď je takový hektický čas a... A budete chtít tedy po Mirku Topolánkovi jasné stanovisko, jaká je politika ODS k Evropské unii, zda Topolánkova tedy podpora v referendu a řečnění doporučení voličům ODS ano nebo ne. Ne nebo ano, to bude téma, o kterém budeme určitě mluvit a já chci jenom vědět, kam půjde ODS. Já vím, kam chce jít Mirek Topolánek a doufám, že ODS se s tím nějak vyrovná, ale z toho, co jsem slyšel ve sněmovně, mám obavu, že poslanecký klub ODS je, už se chová sektářsky, je uzavřen do sebe a zkrátka se chová jako principálové na dvorku, že celý svět se proti nám spiknul. To přece není pravda a já jsem přesvědčen, že naši občané poznají, že vstup do Evropské unie je v konečném důsledku pro nás prospěšný, že to nebude jednoduché, to je jasné. Nikdo neříkal, že to bude jednoduché, bude to náročné, ale my to zvládneme. Můžete říci, jakých malých dílčích pochybení se dopustili vyjednavači, čeští vyjednavači při vstupu, při vyjednávání podmínek vstupu ČR do EU? Tak to je otázka, co by se stalo, kdyby. Jaká malá pochybnost... Ne, to je. Žádná otázka, co by se stalo, kdyby. To je otázka, když se teď zpětně analyzuje postup vyjednávání, v čem se třeba pochybilo. Čím se pochybilo. Já teď, to je těžká otázka. Vy řeknete, že se vymlouvám a že nejsem schopen říci, co mělo být, co by mohlo být lepší, když nikdo neví... Když odpovíte jasně, tak to neřeknu. No ano, protože můžeme se bavit třeba o kvótách na škrob. Myslím si, že kvóta na škrob, že se mohla a mělo se trvat na větší kvótě, protože se to dotýká bramborářského průmyslu u nás. Takže to je velmi, to je důležité. To je myslím věc, která mohla být lepší. Nezdařilo se. Kompenzovali jsme to tím, že lze dorovnat tuto přímou platbu na kvótu, která se týká bramborového škrobu až do sta procent, je to částečná kompenzace, ale já chci říct něco podstatného. Do Evropské unie jdeme a výsledek je dohoda, není vítěz a poražený a když budeme pořád pitvat, jestli jsme měli dostat 83 miliony nebo 84 miliony, mluvíme o naprosto drobných číslech z hlediska rozpočtu Evropské unie a dokonce ani ne o velkých číslech z hlediska českého rozpočtu. To je výzva pro nás, abychom to my zvládli, jako to zvládli jiní, jako to zvládli Portugalci, Řekové, Irové, tak to zvládneme i my, protože na to máme. A co zásadní chyba, která se ozývá teď od těch, kteří byli při jednáních a jsou to strany přímo z Evropské unie nebo ze zemí, členských zemí Evropské unie, které jasně řekly, že kdyby země Visegrádu včas a řádně se spojily, mohly dosáhnout víc. Byla toto zásadní chyba, že Visegrád nešel? Není to zásadní chyba, protože zájmy zemí Visegrádu z podstaty věci byly do jisté míry rozdílné. Polsko je velmi agrární země, je tam 9 milionů drobných farmářů, takže priority Polska jsou odlišné od priority České republiky v mnoha ohledech, v některých společné a některé odlišné. Tam, kde byla společná pozice, to například se týkalo přímých plateb a tak dále, tak tam jsme byli ve schodě. Teď velmi stručně poslední tři otázky, poprosím o maximální stručné odpovědi. Vy jste naznačil, že Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda bude mít pravděpodobně nový objekt a že Česká republika stěhování nezaplatí a doslova jste řekl: "To není věcí České republiky. Naše participace nebude, že bychom platili tuto operaci." V čem bude participace České republiky? Takže ta zpráva byla zkratkovitá. Jedno řešení je postavení nové budovy, to je pravda, to jsem také řekl, na tom trvám, že to je jedno z řešení. Samozřejmě my jsme se ještě nedohodli, my říkáme, co nabízíme od nás, zaprvé. Za druhé, když byste i vy stěhovali BBC, tak musíte k jednomu dni o půlnoci opustit tu místnost a v tu chvíli v jiné budově začít vysílat, to znamená, že veškerá vybavení vaší stanice musí být dvojmo vybudováno někde jinde, vy nemůžete zavřít BBC na 14 dnů, že budete vozit kamionem někam vaše vybavení, a to je to, o čem jsem mluvil, že tato operace je nákladná, teď se nemluví o vlastním stěhování nebo o míře toho, že my jsme ochotni na tom projektu se podílet, to ano, ale toto je nákladné... Jo, to znamená, že vy nebudete kupovat dvojí techniku, ale jste ochotni poskytnout ten objekt zdarma. My jsme, ano, my jsme... A postavit ho? Ne, já vám neřeknu, co jsme teď ochotni, protože o tom budeme jednat. Já vám říkám, že jsme ochotni se na tom podílet. Určitě to bude nás něco stát, to víme. To chceme, ale ta četka vyplívá z toho, co jsem před chvílí řekl, protože jsou tyto velké náklady, které jsou spojené s tím, že ta operace není jednoduchá. Také si může potom americká strana to své zařízení z té staré budovy prodat nebo něco podobného. Takže... To znamená, že Česká republika... Ale podívejte se, mě už to trochu vždycky, jako je to zavádějící v této věci, protože... Tak když už jste rozhodli, tak by se vám nikdo nemusel... Problém je v tom, že kdyby to bylo na rozhodnutí, tak už dávno rozhodnuto je, ale my se musíme dohodnout a my se musíme dohodnout s partnery a o to nám jde. Nám jde především o dohodu, chceme, aby dohoda byla, aby dohoda vedla ke smírnému řešení té věci, ale důležité je, že ta smlouva o nájmu končí 13. 12. 2004, do té doby musí být vyřešeno všechno. Cyril Svoboda. Díky za váš čas. Někdy příště na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
