| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 17. prosince 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Václav Hlaváček | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Václav Hlaváček nevylučuje, že protesty českých zemědělců budou pokračovat, i když už byla uzavřena vstupní jednání s Evropskou unií. Jak Hlaváček řekl, farmáři totiž nemají záruku, že budou podmínky sjednané na summitu EU v Kodani splněny.
Přepis rozhovoru Česká republika obdobně jako dalších devět kandidátských zemí ví, za jakých podmínek vstoupí do Evropské unie. Premiér Vladimír Špidla použil při hodnocení podmínek, které dojednali čeští vyjednavači, následující slova: Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Česká republika vyjednala dobré podmínky, protože suma podmínek se skládá z hmotných i nehmotných prvků a jejich vzájemná vazba je podle mého názoru jasná, jsou to dobré podmínky a jsou dobře hájitelné. Uvedl několik minut po konci vyjednávání v rozhovoru pro BBC český premiér Vladimír Špidla. Českým vyjednavačům ještě v Kodani poblahopřál prezident Agrární komory České republiky Václav Hlaváček. Václav HLAVÁČEK, prezident Agrární komory České republiky (zvuková ukázka): No, já bych především chtěl ocenit úsilí premiéra a hlavního vyjednavače a celého týmu, protože si myslím, že byly pro ně velmi ztíženy podmínky v té závěrečné fázi. Říkal v Kodani Václav Hlaváček, po příletu ze summitu byl však kritičtější. Nejen o podmínkách, za nichž čeští zemědělci vstoupí do Evropské unie, bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl prezident Agrární komory České republiky Václav Hlaváček. Vítejte v BBC. Dobrý den. Dobrý den. Demonstrace a protesty, především těmito prostředky v uplynulých týdnech zemědělci v České republice vyjadřovali svou nespokojenost s podmínkami, za nichž má Česko vstoupit do Unie. Největší protest zemědělců se konal 4. prosince. Tak vyjadřovalo podle policejních odhadů svou nespokojenost 4. prosince deset tisíc zemědělců. Podle odhadů organizátorů protestů šlo o dvacet tisíc demonstrantů. Summit Evropské unie rozhodl o podmínkách, za nichž vstoupí Česká republika do Evropské unie. Skončila tím podle prezidenta Agrární komory ČR Václava Hlaváčka éra zemědělských protestů? To těžko říct, protože bude záležet teď, co se bude odehrávat v tom nadcházejícím období. To znamená, že protesty mohou pokračovat? Samozřejmě to se nedá vyloučit, protože zatím je vyjednána možnost, nějaký rámec a zatím je nezodpovězenou otázkou, zdali tento rámec, ta možnost bude v plném rozsahu naplněna. Promiňte, ten rámec, je-li dojednán, tak je snad pravděpodobné, ne-li téměř jisté, že bude součástí přístupových jednání, že už se měnit nebude. Problém zůstává v tom, že Evropská unie tuto záležitost přehrála na národní rozpočty, protože, co je jisté a neměnné, je pětadvacet procent přímých plateb z Evropské unie, z rozpočtu přímo a další možnost je na dvacet procent prostředků použít ze strukturálních fondů nebo fondu rozvoje venkova a dalších deset procent je z národního rozpočtu, a to zatím nikdo nepotvrdil, ani vláda, ani Poslanecká sněmovna závazným způsobem, čili je to věc, která je zatím jenom jako vyjednaná možnost. Když se zastavíme u této vyjednané možnosti, tak proti této vyjednané možnosti už není třeba protestovat a pokud by tato vyjednaná možnost byla dodržena, tak protesty ustanou? Tak my nemáme v předmětu zájmu protestovat za každou cenu. My jsme protestovali proto, že zkrátka ty podmínky, které nám předložila Evropská unie, považujeme jako diskriminační, jako nerovnocenné a nevyvážené, a proto jsme vyjádřili svůj nesouhlas a také jsme vyjádřili podporu našim vyjednavačům, premiérovi, ministru zemědělství pro ta nadcházející jednání. Ministr zemědělství Jaroslav Palas v rozhovoru pro BBC říká, že na summitu Evropské unie v Kodani Česká republika dosáhla maximum možného. Jaroslav PALAS, ministr zemědělství (ČSSD) (zvuková ukázka): My jsme vyjednávali jako nebo uzavřeli jsme naši vyjednávací pozici jako poslední desátý stát. Myslím si, že jsme ten vyjednávací proces jako vyjednavači včetně pana premiéra hnali téměř do krajnosti a ve správný moment jsme to vyjednávání uzavřeli. Samozřejmě, že bych mohl říci: "Mohli jsme dosáhnout víc." Chtěl bych víc, ale v daném momentě jsme dosáhli maximum. Slova českého ministra zemědělství Jaroslava Palase pronesená v rozhovoru pro BBC. Ponechme teď na chvíli stranou dojednané podmínky, protože o nich bude podrobně řeč v další části našeho rozhovoru, ale otázka, která se nabízí, pomohly podle vás protesty a demonstrace zemědělců před tím summitem Evropské unie v Kodani dojednat české vládě a českým vyjednavačům lepší podmínky? Já jsem přesvědčen jednoznačně, že ano. To znamená, že sehrály pozitivní roli v závěrečné fázi vyjednávání? Samozřejmě. Kdybych vás ještě jednou požádal o definitivní odpověď na otázku, zda v současnosti, protože vy máte krizový výbor Agrární komory ČR, který ... Krizový štáb. Ano, krizový štáb, který organizoval ony protesty, zda teď krizový štáb vlastně nemá důvody sahat k těmto krajním prostředkům, protože si počká, zda to, co bylo dojednáno, ten rámec, bude dodrženo? Interpretuji správně vaše slova? Krizový štáb byl zřízen jednak na podporu, na zorganizování akcí k podpoře vyjednavačů a vlády, ale také byl směřován k vyjádření té kritické situace v resortu zemědělství v roce 2002. A představenstvo Agrární komory ČR, které zasedalo 9. 12., rozhodlo o pokračování činnosti krizového štábu. To víme, že toto zasedání bylo 9. 12., ale to bylo před kodaňským summitem. Ta situace se podle vás jako prezidenta Agrární komory ČR nezměnila natolik, aby bylo zapotřebí přehodnotit tento postoj a zrušit krizový štáb? Jak už jsem řekl, ten krizový štáb nebyl zřízen jenom jednoúčelově, ten má plnit ty dvě úlohy, dvě role. Jednak směrem k Evropské unii, a ta je v této etapě tedy nějakým způsobem tedy završena. A bude odvislé, co se bude dít po kodaňském summitu, to znamená, směrem k naší vládě a směrem k Poslanecké sněmovně nebo k parlamentu. Jaké kroky teď očekáváte, abychom tuto část dokončili? Očekáváte tedy, že vláda i parlament jako celek, Poslanecká sněmovna i Senát se přihlásí a dají nějakou písemnou garanci zemědělcům, že to, co bylo v Kodani dojednáno, že bude stoprocentně plněno včetně deseti procent kompenzací přímo ze státního rozpočtu České republiky? Ano, to je přesně to, co zemědělci požadují. Tento požadavek jsme předložili už 11. listopadu na konferenci v Jihlavě, kde byl přítomen premiér, ministr zahraničních věcí, ministr zemědělství a celá řada dalších významných osobností jak hospodářského, tak politického života. A my jsme tento požadavek vznesli jak k vládě, tak směrem k Poslanecké sněmovně, tak také k parlamentním politickým stranám. A před odletem do Kodaně jsme znovu tento požadavek uplatnili na pracovní schůzce s panem premiérem a panem ministrem Palasem, hlavním vyjednavačem Teličkou a pan premiér se k této otázce přihlásil, že bude nezbytně nutné tuto otázku tedy dořešit, dotáhnout tedy do takzvaného finále. Co by tím finále mělo být, jak již bylo řečeno z mých úst, nějaký oficiální dokument, ke kterým se parlament i vláda přihlásí? Samozřejmě, kterým se zaváže, že to, co ten vyjednaný rámec, že bude bezezbytku naplněn. Do kdy budete chtít tento písemný závazek? No, tak hovořili jsme v horizontu leden, únor, já posouvám tu záležitost maximálně na období prvního čtvrtletí letošního roku. To znamená, že zhruba do 1. dubna budete chtít mít jako Agrární komora ČR jasno a do té doby, řekněme, je klid zbraní, žádné demonstrace, žádné protesty a teprve poté v případě, že se nepodaří prosadit tento písemný závazek, tak se bude uvažovat o dalším postupu? Teď nás čeká období analyzování a hledání tedy východisek ze současné nastavené situace a měla by být završena tou garancí jak vlády, tak parlamentu, která by zajistila zemědělcům to stabilní prostředí a především jistotu rozpočtu. Tedy do 30. března? Dá se tak říci. Jak již bylo řečeno, zatím největší protest zemědělcům se konal před ministerstvem zemědělství 4. prosince. Před nespokojené zemědělce odmítl přijít ministr Jaroslav Palas. Odpovědí mu bylo házení vajíček, rajčat a brambor do oken ministerstva. Na závěr demonstrace před ministerstvem zemědělství předseda Odborového svazu pracovníků v zemědělství a výživy Bohumír Dufek prohlásil: Bohumír DUFEK, předseda Odborového svazu pracovníků v zemědělství a výživy (zvuková ukázka): A protože pan ministr před nás nepřišel, je potřeba, aby nás slyšela celá republika a celá Evropa. Už jsme tady! - Protestující zemědělci: Už jsme tady! Už jsme tady! Už jsme tady! Už jsme tady! Už jsme tady! - Bohumír DUFEK: A protože je třeba, aby nás slyšeli Pražané a celá republika, je potřeba, abychom šli směrem tam, kde se tvořila historie. Historie se tvořila na Václavském náměstí. Pojďme na Václavské náměstí. Prohlásil 4. prosince předseda Odborového svazu pracovníků v zemědělství a výživy Bohumír Dufek. Ministerstvo zemědělství, vytlučená okna a potřísněná fasáda prý stála zhruba čtvrt milionu korun, alespoň takový byl odhad. Ministr zemědělství Jaroslav Palas v rozhovoru pro BBC 4. prosince řekl, kdo škody po demonstraci zemědělců zaplatí. Jaroslav PALAS, ministr zemědělství /ČSSD/ (zvuková ukázka): Tyto prostředky půjdou na úkor dotací našich zemědělců. Samozřejmě my pošleme Agrární komoře ČR fakturu na tento obnos. Slova ministra zemědělství Jaroslava Palase pronesená v rozhoru pro BBC 4. prosince v den demonstrace. Už Agrární komora ČR obdržela od ministra zemědělství, respektive od ministerstva zemědělství, Jaroslava Palase, tedy od jeho úřadu fakturu na náhradu škod? Zatím mi není známo, že by faktura dorazila na úřad komory. A v případě, že dorazí? V případě, když dorazí, budeme jednat o řešení. Jaké řešení by podle vás bylo nejvhodnější? Máte dostatek ..., máte čtvrt milionu na účtu, který byste mohli poslat? Kolik máme na účtu peněz, to je druhá stránka věci. Zemědělci se rozhodli, že uskuteční, uspořádají sbírku na úhradu vzniklé škody a tato záležitost už je v běhu. Kolik máte? Máte na to speciální konto, řekněme, konto okna nebo ...? To bude zveřejněno, jinak to běží už v rámci okresů a krajů. Co bude zveřejněno, ta částka nebo číslo konta? To číslo konta. V případě, že by nás poslouchali nějací zemědělci, tak kdybyste měl to číslo konta? Zatím ho nemám, ale bude zveřejněno a počítáme a jsme přesvědčeni, že se najdou i takoví, kteří nás podpoří a budou s námi sdílet tu solidaritu i formou přispění. Kolik dá prezident Agrární komory ČR na konto okna či fasáda, nebo jak to máte pojmenováno? Návrh byl jedna koruna na jednoho účastníka. I vy dáte jednu korunu? Samozřejmě. Na jednoho účastníka teď čeho, té demonstrace, protože ...? Demonstrace jednoho zemědělce, popřípadě vlastníka zemědělského majetku. Kolik těch lidí celkem to vyjde na dvě stě padesát tisíc? Tak, když dá každý vlastník zemědělského majetku a podnikatel v zemědělství, tak na tu částku určitě dojdeme. Hostem u mikrofonu BBC prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček. Další téma - podmínky pro zemědělce dojednané v Kodani a jejich podrobný rozbor a také situace v zemědělství. Ministr Jaroslav Palas před několika desítkami minut v rozhovoru pro BBC neskrýval své rozhořčení nad kritikou Agrární komory ČR a jejího prezidenta Václava Hlaváčka. Komora podle Palase zbytečně kritizuje podmínky, za nichž Česká republika a čeští zemědělci vstoupí do Evropské unie, hovoří ministr Jaroslav Palas. Jaroslav PALAS, ministr zemědělství /ČSSD/ (zvuková ukázka): Zaznamenal jsem také názory prezidenta Agrární komory ČR. Já pana Hlaváčka vnímám jako permanentního kverulanta, kterému není nic dobré. Z druhé strany mě na něj mrzí, že přál premiérovi bezprostředně po ukončení jednání nebo tlumočil mu poděkování za dojednané výsledky a následně říká to, co říká. Říká v rozhovoru pro BBC ministr zemědělství Jaroslav Palas. Prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček v rozhovoru pro BBC ještě v Kodani po závěru vyjednávání ocenil úsilí českých vyjednavačů. Václav HLAVÁČEK, prezident Agrární komory České republiky (zvuková ukázka): No, já bych především chtěl ocenit úsilí premiéra a hlavního vyjednavače a celého týmu, protože si myslím, že byly pro ně velmi ztíženy podmínky v té závěrečné fázi. Tolik slova Václava Hlaváčka pronesená v pátek 13. prosince přímo v Kodani. Jak, pane prezidente, vyvrátíte tvrzení ministra Palase, že si zasloužíte označení nebo ocenění permanentní kverulant? Já nevím, co pan ministr pod tím sdělením tedy chtěl definovat. On to jasně řekl, že něco jiného jste říkal premiérovi v Kodani a něco jiného říkáte po příletu do České republiky. To, co jsem řekl panu premiérovi, za tím si stojím, a to jsem zopakoval i po příletu na území České republiky a na tom trvám a na tom nemíním nic měnit, protože to je realita, ale také nemíním nic měnit na tom, že přístup Evropské unie vůči přistupujícím zemím je diskriminační, je nerovnocenný, je nevyvážený a znamená rozdělování Evropy prostřednictvím produkované agrární politiky. A to je věc, která takhle stojí, která se nedá vyvrátit a já nesrovnávám výsledek vyjednávání s rozpočtem z roku 2002. Já výsledek vyjednávání srovnávám s podmínkami, které má můj konkurent, a mým konkurentem není zemědělec na území České republiky, mým konkurentem bude po vstupu do Evropské unie zemědělec z Rakouska nebo z Německa nebo z Francie. A já srovnávám podmínky, které byly vyjednány s podmínkami, které má současný člen, zemědělec Evropské unie. To si myslím, že je férová záležitost. Rozumím vám správně, že vy vůbec nechcete srovnávat ty dojednané podmínky tak, jak o nich hovoří, ať již Vladimír Špidla, nebo i ministr zemědělství Jaroslav Palas, že zkrátka vezmeme-li českého zemědělce po vstupu do Evropské unie, tak podpora zemědělství v rámci České republiky stoupne o osm a půl miliardy korun, kdy v roce 2006 by měli dosáhnout zemědělci zhruba na třicet dvě miliardy korun oproti současným zhruba patnácti miliardám? No, samozřejmě, to nemohu srovnávat, protože já nebudu konkurovat sám se sebou nebo s mým sousedem na území České republiky, já budu konkurovat a mně bude konkurovat zemědělec z Rakouska a já musím porovnat jeho podmínky a moje podmínky, a to je férová hra. Já jsem nikdy nezpochybňoval, že ty vyjednané podmínky, ... České zemědělství bude ... ... byť to bude deset procent, že to bude více než současnost, ale takhle se nedá argumentovat a takhle se nedá porovnávat a takhle se nedá tvrdit, že budu konkurenceschopný. V současnosti, ale vy jste měl konkurovat, možná promiňte tu laickou otázku, vy byste měl konkurovat už v současnosti a v současnosti ..., nebo nekonkurujete? No, nemůžeme konkurovat, protože v současnosti máme dvaapůlkrát nižší celní ochranu vnitřního trhu, máme čtvrtinovou úroveň dotací ve srovnání s kolegy z Rakouska nebo z Německa a tomu se dá říct, že máme konkurenční podmínky? My jsme v nerovnoprávném postavení, v nevyváženém, ale že ... Ale srovnáme-li to s tím, co bylo dojednáno, bude to více rovnoprávnější, než to bylo v současnosti? Tak posune se to o nějaké procento, ale ne zásadním způsobem, a to je ten náš problém, protože my nemáme obavy z toho kolegy z Německa, ale my máme obavy z té nevyváženosti příjmové stránky mimo cenové úhrady. Jestliže si to spočítáme na příkladě sto hektarů pšenice při poskytnutí pětadvaceti procent přímých plateb, tak přímá platba v České republice je šest a půl tisíce korun, Spolková republika - je to třicet pět tisíc korun a Rakousko - třicet tři tisíc korun, a to chceme tedy říct, že jsou to vyvážené nebo blížíme se vyváženosti? Vždyť to jsou naprosto nevyvážené, nerovnoprávné a ať se na mě nikdo nezlobí, to je tvrdá jako diskriminace a je to historická křivda, protože Evropa se slučuje, ale zemědělstvím nás rozděluje, a to přeci nemůže být. A naši kolegové z Evropské unie také na to mají stejný názor, protože zkrátka nás to staví proti sobě. A co udělali vaši kolegové z Evropské unie, aby svým představitelům ještě před kodaňským summitem řekli, že by zemědělci z kandidátských zemí měli být daleko lépe podpořeni finančně a měli by vstoupit za lepších podmínek, než jaké Brusel nabízel, co pro to udělali vaši kolegové? Samozřejmě tu otázku jsme projednávali v těch evropských strukturách nevládních organizací, ať už /nesrozumitelné/ a jednoznačně jsme dostali podporu, že musí být rovný přístup ke všem. A ten rovný přístup ke všem je zakotven v těch základních smlouvách a dohodách, které jsou definovány tedy římskou dohodou. Proč za vás ale v tom předvstupním období daleko víc a daleko hlasitěji neprotestovali vaši kolegové ze zemí Evropské unie? Není to proto, že oni tuší, že kdyby demonstrovali a hlasitě upozorňovali, že by oni mohli přijít o dotace na úkor svých vlastních dotací? Ten problém je také v tom, že zkrátka i uvnitř Evropské unie jsou dva názory. Jeden je zastupován určitou skupinou zemí, který je postaven na principu rychlé revize společné zemědělské politiky, který je směřován k odbourání přímých plateb, a druhý tábor je směřován k zachování stávajícího systému společné zemědělské politiky. A to je také věc, která sehrála rozhodující roli v té podpoře k těm kandidátským zemím, ale my nechceme nic na úkor našich kolegů ve stávající Evropské unii, ale na druhé straně také nechceme, aby oni měli něco na náš úkor, a to si myslím, že je férová záležitost. Když se vrátíme ještě k těm podmínkám, tak podpora domácího zemědělství má stoupnout podle dojednaných podmínek v prvním roce po vstupu do Evropské unie, a při plném využití možnosti dorovnávat přímé platby z Unie z domácích zdrojů zhruba o osm a půl miliardy korun. V dalších letech pak poroste až téměř k dvaatřiceti miliardám v roce 2006. Poslechněme si, co ministerstvo zemědělství považuje za jeden z největších úspěchů. Hovoří náměstek ministra zemědělství Miroslav Toman. Miroslav TOMAN, náměstek ministra zemědělství (zvuková ukázka): Největším úspěchem jednoznačně je zvýšení kvóty na výrobu mléka řádově o sto sedmdesát sedm tisíc tun, tím nám vzniká rezerva vůči současné produkci řádově jedenáct procent. Zároveň došlo ke zvýšení národní kvóty krav bez tržní produkce mléka oproti původnímu návrhu Evropské komise. Jenom tento přínos je devět celých čtyři milionů euro. Dále došlo ke zvýšení národní kvóty u ovcí o čtyřiceti tři procent, u lnu celkem o padesát pět procent a u škrobu na dvojnásobek původního návrhu Evropské komise. Zní výčet náměstka ministra zemědělství Miroslava Tomana. S tím souhlasíte, že toto jsou největší úspěchy v závěru toho vyjednávání? Já to nezpochybňuji a vyjádřil jsem se k té záležitosti přímo v Kodani a také po příletu. Co mi vadí a trápí, je ta skutečnost, že se nepodařilo uhájit téměř jasnou otázku, která se týkala kvóty na cukr. Problém ale byl na naší straně, kdy Ústavní soud na návrh pětapadesáti poslanců parlamentní strany, bohužel mezi nimi je i zemědělec, který produkuje cukrovou řepu, se zasloužil, že jsme ztratili zkrátka padesát tisíc, možnost padesáti tisíc produkce cukru. Za to si tedy mohou čeští zákonodárci, nikoliv Evropská unie? A to jsme si zavinili zkrátka tímto přístupem. Vy hovoříte a verbalizujete své výhrady k postavení českých zemědělců po vstupu do Evropské unie, jak ale posluchači, běžnému laikovi, který se neorientuje v zemědělské problematice a nezná jednotlivé organizace, řeknete, že například předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec tvrdí, že je to dobrý základ pro pozici českých zemědělců a konkurenceschopnost vůči jakýmkoliv kolegům v Evropské unii, to, co bylo dojednáno. Jak to, že jsou tady dvě organizace zemědělské, ať už vaše Agrární komora ČR a na druhé straně Asociace soukromého zemědělství, která úplně odlišně hodnotí dojednané podmínky a konkurenceschopnost českého zemědělství? Já bych chtěl říct, že pan Němec vždycky jakékoliv podmínky hodnotil odlišně, jestli se jednalo o minimální cenu u mléka, jim stačilo pět sedmdesát za litr. Dneska ti, kteří tvrdili, že jim stačí pět sedmdesát, už neexistují, čili já nevycházím z nějakých vnitřních pocitů a dojmů, ale vycházím ... Ale jak vysvětlíte tak odlišné hodnocení? Čím to vysvětlíte běžnému laikovi, který si říká: "Tak na jedné straně slyším Hlaváčka a kritiku a na druhé straně slyším Němce a chválu"? Já opírám své hodnocení o čísla, o realitu, která je a jestliže mně tady vychází šest tisíc korun na tedy sto hektarů a sousedovi třiatřicet tisíc korun, tak z toho je vyvozen závěr, toť vše. To znamená, že Stanislav Němec má jiná čísla, nebo nemá žádná podle vaší interpretace. Já nevím podle čeho. Jaroslav Palas také řekl, že by zemědělci potom, co bylo dojednáno v Kodani, měli podpořit v referendu vstup České republiky do Evropské unie. Váš názor jako prezidenta Agrární komory ČR? Já jsem ho řekl jasně, neopakovaně, že jsem pro vstup za rovnoprávných podmínek. V tomto pořadu jste řekl, že to rovnoprávné podmínky nejsou. To znamená, občan Václav Hlaváček bude v referendu hlasovat proti vstupu České republiky do Evropské unie? Pane redaktore, to je ještě předčasná otázka, protože bude záležet, co se odehraje v rámci prvního pololetí následujícího roku. To znamená, pokud dostanete tu dohodu, narážíte opět na dohodu, garanci vlády a parlamentu? Samozřejmě zatím máme vyjednanou možnost, vyjednaný rámec a je předčasné dělat závěry a říkat definitivum. Já si myslím, že je mnoho času před námi, který rozhodne o tom, jak kdo se zachováme. Zatím za těch aktuálních podmínek byste spíše hlasoval proti vstupu, nebo pro vstup? No, tak teď podle toho, co mám, že je to nějaký holub na střeše, tak samozřejmě nemám důvodu jásat a vyjadřovat se pozitivně. To znamená proti? Holub na střeše, nikoliv v hrsti? Já jsem pro ..., já jsem pragmatik. Tedy proti vstupu? Tak proti vstupu. Zatím mě nic nepřesvědčilo o tom, že zkrátka se mohu takhle jednoznačně rozhodnout. Vy jste také ještě před kodaňským summitem, což ale souvisí obecně s problematikou zemědělství v České republice, hovořil o spekulacích, o zahraničních spekulacích a výprodeji české půdy. Citujme doslova: "Dokud budou moci státní půdu kupovat podnikavci doslova pod nohama rolníků, na níž ti rolníci hospodaří v nájmu, ať se raději neprodává vůbec," konec citátu. To je váš citát z rozhovoru pro deník Právo z října letošního roku. Udělala podle vás vláda už dostatek, aby se, jak vy říkáte, tomu spekulativnímu prodeji půdy zabránilo? To je další moment, který hrál rozhodující roli v tom, jak se kdo budeme rozhodovat při referendu o vstupu, protože stávající zákonná úprava nevytváří jistotu pro zemědělce, který chce podnikat v zemědělském tedy odvětví, který se chce živit na půdě, a to je zásadní problém. Tu otázku jsme diskutovali ve vzpomínané Jihlavě, opakovaně při schůzce s panem premiérem. Předložili jsme návrh zákona o dlouhodobém paktu. Požadujeme také novelu, která se projednává, a také ... Tedy vláda podle vás udělala po vašem, po vaší kritice dostatek kroků pro to, aby se zabránilo spekulacím? Zatím nejsou tedy přijata zákonná opatření, která by zabránila, zamezila této záležitosti. Zatím tato otázka je v legislativním procesu. Říká prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček. Protože se pravděpodobně, téměř stoprocentně v tomto roce vidíme naposledy, tak vám přeji vše dobré a věřím, že i v roce 2003 budete přijímat pozvání do tohoto pořadu. Díky a na shledanou. Děkuji. A chtěl bych té chvíle využít, abych popřál i našim posluchačům příjemné svátky a hlavně zdraví do Nového roku a tu podporu, kterou nám vyjádřili, aby opakovali v roce 2003. Díky. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
