| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 11. prosince 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Pavel Rychetský | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Pavel Rychetský uvedl, že pokud by se občané ČR vyslovili v referendu proti vstupu ČR do EU, hlasoval by pro demisi vlády.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Česká ústava dozná v následujících letech zásadních změn. Politici se už shodli, že do zásadního zákona České republiky zapracují přímou volbu prezidenta republiky. Podle ústavních právníků by však přímá volba hlavy státu měla znamenat zásadnější změny ve fungování a pravomocech jednotlivých institucí. Předseda Senátu Petr Pithart v souvislosti s přímou volbou prezidenta navrhuje v rozhovoru pro BBC následující změnu. Petr PITHART, předseda Senátu, kandidát na prezidenta (KDU-ČSL) (zvuková ukázka): A také by se asi mělo posílit veto prezidenta, které by při přímé volbě podle mého názoru měly přehlasovat obě komory, nejenom jedna. Předseda Senátu Petr Pithart. Nejen o zásadních změnách Ústavy České republiky bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec, pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, předseda legislativní rady vlády a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Vítejte v BBC, dobrý den. Hezké odpoledne. Česká republika je před branami Evropské unie. V jaké je podle vás pozici? Tak to musíme posuzovat z několika hledisek. Když to srovnám s pozicí ostatních kandidátských zemí, tak je nepochybné, že Česká republika byla ve vyjednávání s Evropskou unií nejúspěšnější a tím vylepšila i jejich postavení. Já řeknu příklad, my jsme vyjednali velmi výhodná přechodná období v oblasti daňové politiky, protože jsme prostě nebyli ochotni uzavřít tu kapitolu, ostatní země ji uzavřely. V okamžiku, kdy se dozvěděly, že jsme vyjednali výhodnější podmínky, tak se začaly prosazovat, ať získají stejné podmínky. V celé řadě oblastí tak vlastně Česká republika prorážela za všech deset kandidátských zemí ty výhodnější podmínky a z tohoto hlediska máme nepochybně největší zásluhu o to, že kandidátské země vstupují do Evropské unie za podmínek, které lze nazvat důstojnými. Ovšem, pane vicepremiére, existuje v České republice část, poměrně velká část politického spektra, která si to nemyslí. Občanská demokratická strana jako opoziční strana v českém parlamentu navrhla usnesení ve sněmovně, že vyjednavači vyjednali neuspokojivé a neodpovídající podmínky pro vstup Česka do Evropské unie v porovnání s ostatními kandidáty. To znamená, že vládě podle tohoto návrhu se nepodařilo přesvědčit politickou elitu a možná i část občanů, že ty podmínky jsou výhodné. No, tak tedy já musím zdůraznit, že to vůbec neberu tak vážně, jak to právě podáváte našim posluchačům, protože snad si nemyslíte, že by bylo možné, aby ODS jako opoziční strana v parlamentu vystupovala s tím, aby chválila vládu a chválila vládní koalici a děkovala jí za to, jaké se vyjednaly podmínky. Ovšem ... To je přece zcela přirozené, že musí vystoupit s kritikou. Dovolte, abych reagoval na to, že jsem to podal příliš dramaticky. Daňový poplatník, kterým jsem, tak očekává od politické elity, že v těchto zásadních rozhodnutích nebudou tak rozdílné interpretace. To znamená, je-li před Českou republikou něco zásadního, což bezesporu vstup České republiky do Evropské unie je, tak tady máme dvojí interpretaci. Na jedné straně vaši interpretaci, na druhé straně tu černou interpretaci neuspokojivých a neodpovídajících podmínek vstupu České republiky mezi ostatními kandidáty. Já ještě jednou opakuji, nic jiného přece nemůže ani daňový poplatník, který není žádný hlupák, čekat. Nemá přece smysl, abych, když se dozvím, že opoziční strana kritizuje na půdě parlamentu vládu, abych usoudil, že opozice má vždycky pravdu. Každý daňový poplatník, každý občan se prostě může přesvědčit na vlastní jaksi oči, a všechna ta fakta jsou soustavně zveřejňována, o tom, že, za prvé, nevstoupit do Evropské unie by nepochybně znamenalo těžký ekonomický, sociální dopad na naše občany, na naši ekonomiku, na naše firmy, na naše podnikatelské subjekty. Za druhé, nemá cenu zastírat před našimi občany skutečnost, že Evropská unie sama není v této chvíli v nejlehčí situaci. Rozhodla se pro krok, který není jednoduchý, rozšířit se najednou o deset kandidátských zemí, zemí vesměs s výrazně nižším hrubým domácím produktem, než je průměr Evropy, s výrazně nižší životní úrovní, to znamená zemí, které po léta budou nepochybně z Evropské unie dotovány, které prostě nebudou, abych tak řekl, přispívat do společného toho měšce, ale naopak z něj odebírat peníze, tak za této situace je pravda, že ..., a je to Česká republika jako jediná kandidátská země, která prostě neuzavřela přístupní jednání, ačkoliv zítra začíná kodaňský summit, a do poslední vteřiny, do posledního okamžiku se snaží vyjednat co nejvýhodnější podmínky pro ten vstup. A /přerušen/. Stručná otázka, poprosím o stručnou odpověď. Do poslední chvíle ještě neuzavřela a neuzavře do té poslední chvíle. Nakolik je podle vás rizikové to otevření, že může ještě vyřadit Českou republiku? Já si myslím, že ne, protože když se podíváme na to realisticky, tak ve skutečnosti v jistém okamžiku jdou ekonomické parametry stranou a jde o politické rozhodnutí. Evropská unie se prostě politicky rozhodla, že přijme deset kandidátských zemí vesměs ležících na východ nebo na jih od Evropské unie, že se takto rozšíří. Ovšem teď Evropská unie vzkázala, že nemusejí vstoupit všichni. Existuje ještě další termín, rok 2007 a přistoupení s Rumunskem a Bulharskem. A možná s Tureckem dokonce. Je pravda, že ta jednání jsou prostě velmi úporná. To samo svědčí o tom, že opozice parlamentu, mám tím na mysli ODS, prostě klame veřejnost, protože kdybychom byli takoví, jak si nás označuje, tak bychom tak jako vláda Polska, Maďarska a ostatních zemí přestali vyjednávat a přistoupili na ty podmínky. Vyjednáváme opravdu do poslední chvíle a mimochodem úspěšně. Riziko vstupu v roce 2007 neexistuje? Nakonec Česká republika, hrozilo by-li takové riziko, tak na ty podmínky přistoupí? Jsem přesvědčen o tom, že kodaňský summit během příštích 48 hodin definitivně rozhodne o rozšíření o všech deset kandidátských zemí a Česká republika bude mezi nimi. Vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda označil v rozpravě v Poslanecké sněmovně za zavádějící a předčasné hovořit o penězích, které dostane Česká republika od Evropské unie na jednoho občana. Cyril SVOBODA, ministr zahraničí, předseda KDU-ČSL (zvuková ukázka): Jak vidno, kritérium srovnávání jednotlivých kandidátských zemí dle odhadované čisté rozpočtové pozice není směrodatné. Stejně tak existuje množství jiných kritérií. Podle mnoha z nich bude Česká republika po vstupu profitovat relativně nejvíce z kandidátských zemí. Například pokud porovnáme výši vyjednaných kompenzací na obyvatele, potom je již pozice České republiky zcela jiná. Navíc je třeba si uvědomit následující, Česká republika po vstupu do Evropské unie bude jedinou novou členskou zemí, která nebude mít vnější hranici, která má být chráněna podle schengenské dohody, to znamená vnější hranici mezi Evropskou unií a zeměmi, které nejsou členy Evropské unie. Nebude tedy do jejího nového zabezpečení investovat, do zabezpečení té hranice, a tedy na tuto oblast neobdrží žádné, respektive ne úplně žádné, ale skoro žádné prostředky tak, jak se to děje u ostatních členských zemí. Uvedl před Poslaneckou sněmovnou vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda, když hovořil o argumentech a o penězích, které dostane Česko od Evropské unie na jednoho občana, které podle některých médií, českých médií, mají být nejnižší v rámci kandidátských zemí. Připustíte, že kritika Poslanecké sněmovny a médií o nevýhodnosti podmínek, za nichž Česká republika vstupuje do Evropské unie, je také ale problémem vlády, protože jste v defenzívě, že vůbec tato rozprava nemusela být? Ne, tak já rozhodně připustím to, že vláda, a tím myslím samozřejmě i sebe, se mýlila, když si myslela, že sdělovací prostředky budou objektivní a budou si opatřovat seriózní podklady. Dnes řada deníků uveřejnila takovou tabulku, kde jsou uvedena čísla, kolik euro na obyvatele dostane ta z kterých kandidátských zemí, a my jsme tam uvedeni na posledním místě ještě za Slovinskem /přerušen/. Promiňte, že opět vstupuji do vaší řeči, ale Pavel Telička tuto informaci nepopřel na tiskové konferenci. Já jenom chci říci to, co právě jsme slyšeli z úst Cyrila Svobody, a to je nezpochybnitelný fakt. Ta tabulka obsahuje globální čísla přepočteno na obyvatele. Vůbec neobsahuje to, co se musí udělat, odpočet té částky, která je specielně cílově určena na zabezpečení schengenské dohody, tj. vnější hranice Evropské unie. Když tuto částku v každé té zemi odpočtete, a protože Česká republika jediná má jaksi schengenskou hranici na jediném místě, a to je ruzyňské letiště, tak zjistíte, že naopak například Česká republika dostane 55 euro na jednoho občana a Slovinsko, které je skutečně jedinou z těch deseti kandidátských zemí s vyšším HDP na obyvatele a s vyšší tedy životní úrovní a s vyspělejší ekonomikou, než jsme my, Slovinsko dostane jenom 40 euro na jednoho obyvatele po tomto odpočtu. A to je skutečnost, kterou jsme podcenili. Prostě nebýt /přerušen/. Vy jste tato data jste vůbec nezveřejnili. Nevím, jestli to novináři nevěděli, anebo jestli to věděli a záměrně to zamlčeli, ale fakt je, že je chybou vlády, že toto měla jasně říct: "Až budete počítat výši kompenzací, které jsou určeny z Evropské unie do kandidátských zemí po jejich vstupu, prosím, počítejte zvlášť schengenské dohody a zvlášť ty normální kompenzace." Vláda si v rozpravě v Poslanecké sněmovně vysloužila kritiku z řad opozice, jak již bylo řečeno, z řad Občanské demokratické strana především. Místopředseda ODS Jan Zahradil ve sněmovně prohlásil, že nedostatečné a zavádějící informování vlády o podmínkách vstupu České republiky do Evropské unie se může vymstít v referendu. Jan ZAHRADIL, místopředseda ODS (zvuková ukázka): Já jsem, dámy a pánové, přesvědčen, že půlroku před konáním referenda o Evropské unii a o našem vstupu do Evropské unie je zapotřebí, abychom si konečně začali nalívat čistého vína, abychom začali nazývat věci pravými jmény a aby tato vláda konečně přiznala barvu, protože jsem přesvědčen, že pokud bude pokračovat současná eurofederalistická propaganda, na kterou má být ve státním rozpočtu pamatováno 200 miliony korun, pak její výsledek bude jediný. Při tradiční skepsi české veřejnosti jakémukoliv umělému přesvědčování seshora, jakémukoliv lakování skutečnosti narůžovo a jakémukoliv pokusu nebo pokusům o ošálení veřejnosti, tak vzhledem k těmto letitým historickým zkušenostem české veřejnosti se velmi obávám, že pokud vláda včas neprozře a nezačne hovořit upřímně a nezačne říkat pravdu, pak se dočká velmi hořkého překvapení a rozčarování při červnovém referendu a to překvapení bude takové, že navzdory masivní propagandě z vládních zdrojů veřejnost České republiky řekne takovému vstupu do Evropské unie: "Ne." Uvedl v Poslanecké sněmovně místopředseda ODS Jan Zahradil. Vy jste připustil, že vláda udělala chybu, když není aktivnější v informování a ve zveřejňování dat, a to jste přiznal, že vláda udělala chybu. Jak ale vyvrátíte argument Jana Zahradila, že tyto chyby vlády se mohou promítnout v tom, že veřejnost bude znejistěna a může říct: "Ne," v červnovém referendu? Tak mě samozřejmě těší, že pan poslanec Zahradil má strach, že v referendu občané se vysloví proti vstupu. Doufám, že i tomu přizpůsobí svou příští rétoriku a svoji argumentaci, protože předpokládám, že stejně jako já ví, že nevstoupit do Evropské unie pro Českou republiku by mělo skutečně katastrofální důsledky /přerušen/. Jan Zahradil to doslova řekl dnes v rozpravě v Poslanecké sněmovně, takže pravděpodobně je si toho vědom. ... že je to tedy ve prospěch jaksi nás všech občanů, a pevně věřím, že i Zahradil nám bude tedy pomáhat v období před referendem v tom, aby jasně vysvětlil občanům, co je skutečně v zájmu jich i celé naší země. Aby vám Zahradil pomáhal, tak ho musíte oslovit. Co udělá vláda pro to, aby vtáhla i opoziční poslanecké kluby ...? Vláda v této oblasti vyvíjí maximální, maximální úsilí. Dochází k neustálým společným sezením, na kterých předává ministr zahraničí informace z této oblasti jak na úrovni zahraničních výborů obou komor parlamentu, tak při celé řadě jiných pracovních i neformálních setkání. Já už čtyři a půl roku pořádám pracovní večeře pro předsedy všech klubů a evropských integračních výborů a ústavněprávních výborů obou komor parlamentu pravidelně v první den zasedání Poslanecké sněmovny, kde s nimi ..., kam zvu právě dotčené ministry a kde, abych tak řekl, s nimi tímto způsobem spolupracujeme. Takže já si dokonce myslím, že ani těch 200 milionů, které jsou v návrhu státního rozpočtu na tu oblast, řekněme, kampaně propagace Evropské unie před referendem, nebudeme muset vyčerpat, když nám prostě pomůžou ty nejsilnější ekonomické subjekty, které dobře vědí, že je to v jejich zájmu, ať už to je ČEZ, nebo jiné podnikatelské subjekty České republiky. Očekáváte, že by se měly zapojit do kampaně a podporovat vstup? Tak očekávám, že ty budou muset taky hrát rozhodující roli, protože pro ně to je skutečně otázka existence. Poslední otázka k tomuto tématu, poprosím o jednoduchou, ale věcnou odpověď. V případě, že se většina lidí v červnovém referendu o vstupu České republiky do Evropské unie rozhodne říci ne, měl by to být důvod pro rezignaci vlády? Tak já si myslím, že by to rozhodně musela vláda zvažovat, řekl jste stručně, tak to tak odpovídám. Zvažovala by to rezignací? Já ..., o tom vláda hlasuje ve sboru, takže já vím, že k tomu hlasování by došlo, ale jestli chcete odpověď, jak by to hlasování dopadlo, to vám neumím říct. Jak byste hlasoval vy? Je to tak závažné pochybení vlády, že vy byste hlasoval pro demisi vlády? Záleželo by na všech okolnostech, ale zdá se mi, že ano. Další téma, změny ústavy a přímá volba prezidenta České republiky. Zásadní revize ústavy, téma, které je v programovém prohlášení vlády. Dosud však vláda ani nenavrhla, kdy předloží zásadní změny ústavy. Jaký by podle vás vláda měla zvolit postup a kdy by měla předložit komplexní změny ústavy? No, tak já musím říci, že není ta otázka přesná. Je úplně absurdní začít tím, že řekneme termín kdy. Ten termín je jasný. Prostě ve čtyřletém funkčním období této vlády vláda v programovém prohlášení prohlašuje: "Sestavíme v kooperaci se všemi politickými stranami zastoupenými v obou komorách parlamentu pracovní komisi a budeme spolu hledat cestu, jak změnit Ústavu České republiky tak, aby tato změna měla většinovou podporu třípětinovou v obou komorách parlamentu." Já jsem /přerušen/. Pane vicepremiére, jenom že budu reagovat na onu formulaci mé otázky, byla formulována tak proto, že vláda už má za sebou zhruba půl roku své činnosti, v Poslanecké sněmovně i v Senátu vznikají vlastní návrhy poslanců a senátorů změn ústavy a dosud nebyly žádné komise, které by iniciovala vláda a které by byly vytvořeny, tak nebyly vytvořeny, proto ta otázka. No, nejste informován a já vám to nezazlívám. Já necítím potřebu jaksi vytrubovat všechno, co jsme už dokázali. My jsme tu komisi sestavili v srpnu minulého roku, to znamená hned, jak skončily povodně a sešli se poslanci poprvé, vlastně nově zvolení, v Praze, když pominu to ustavující zasedání. Ta komise si jasně řekla: "V tuto chvíli je jeden naprosto prioritní úkol." Můžete říci složení těch komisí? ... a to je změna ústavy a řešení, vůbec legislativní odpověď na problém, který vznikl nálezem Ústavního soudu, který, jak víme, nám z velké části zrušil dost důležité pasáže zákona o soudech a soudcích přijatého vlastně na začátku tohoto roku. V té komisi ze všech ..., byli kromě předsedů ústavněprávních výborů přirozeně a vedení sněmovny, účastnili se místopředsedkyně Kupčová, předseda Zaorálek, byli za každý poslanecký nebo senátorský klub dva zástupci, namátkově si pamatuji, že třeba za ODS tam byla paní /přerušen/. Ale to hovoříte o minulém funkčním období. Ne, ne, ne, to hovořím o tomto funkčním období. A tak jak to, že tato komise /přerušen/. Tato komise, tato komise projednala zásadní teze toho, jak se má pokračovat a pracovat s tím nálezem Ústavního soudu, to znamená, jak má vypadat novela zákona o soudech a soudcích. Akceptovala můj požadavek, že bude třeba změnit i ústavu. A dnes, když tady sedíme, vám mohu říci, že paragrafované znění novely zákona o soudech a soudcích, paragrafované znění novely ústavy bylo zpracováno, opět znovu projednáno v této komisi, rozesláno v upomínkovém řízení, to bylo ukončeno a já zítra podepisuji dopis předsedovi vlády, kterému to předkládám k projednání do vládě, jak novelu ústavy, tak novelu zákona o soudech a soudcích. Jak bude ústava /přerušen/. ... ale nejde o komplexní novelu ústavy /přerušen/. Ano, to je ta dílčí. Jde naprosto o zcela dílčí novelu, která se týká právě oblasti soudnictví. Tu jste sliboval i v tomto pořadu, když jste ještě netušil, že budete ministrem spravedlnosti, ale tušil jste, že budete vicepremiérem a předsedou legislativní rady vlády. Jak se změní ústava, aby nebyly v rozporu podle nálezu Ústavního soudu ta současná ústava a zákon o soudech a soudcích? Změna ústavy bude mít v podstatě jenom tři zásadní jaksi kroky. Prvním je, že věta, která dnes v ústavě říká, že soudce nesmí vykonávat žádnou funkci v oblasti veřejné správy, se modifikuje tak, že soudce samozřejmě může být předsedou soudu a vykonávat teda i státní správu svého soudu. Druhá změna spočívá v tom, a to já považuji za nesmírně důležité, protože tady, i když nechci kritizovat náš Ústavní soud, tady si myslím, že jaksi to, co kdybychom zcela realizovali nález Ústavního soudu a nezměnili ústavu, tak bychom se dostali do absurdní situace, to je to, že prostě je možné, a ta změna ústavy to bude připouštět, aby soudce pracoval i nejenom v taláru na soudě, ale aby pracoval i na ministerstvu spravedlnosti v oblasti legislativy nebo dohledu nad soudy, samozřejmě se souhlasem na dočasnou dobu /přerušen/. Nemůže to být bráno a nemáte obavu, že to soudci budou brát jako závislost soudců na politické elitě a na státu? Ale to je opravdu jaksi krajně demagogická teze, ten, kdo to říká, z jednoduchého důvodu. Já se ptám, zda nemáte obavu? Nemám. Když si zajedete třeba na ministerstvo spravedlnosti ve Francii, tak tam nikoho jiného než soudce nepotkáte. Je to přirozené a logické, kdo jiný, když ministerstvo spravedlnosti dělá dohled nad výkonem soudní moci, to znamená, přijde stížnost na to, že nějaký soudce má průtahy, tak je přece lepší tam poslat jiného soudce, aby prověřil ten spis, než úředníka, který je součástí výkonné moci. Tedy tu zásadní /přerušen/. ... norma právních předpisů, to je totéž. Kdo jiný než zkušený soudce z Nejvyššího soudu ví, v čem ty právní předpisy je potřeba změnit, v čem prostě jsou problémy při jejich aplikaci a podobně. To je druhá změna /přerušen/. Tuto dílčí novelu ústavy, kterou jste právě teď popsal, která souvisí s postavením soudců, předložíte v lednu do vlády a v únoru by mohla /přerušen/. Ta má jít zítra do vlády, během ledna ji projedná legislativní rada vlády a musí jít na první řádnou schůzi Poslanecké sněmovny v příštím roce, která bohužel je až v únoru. Proč ovšem komise, ústavní komise nebo komise pro změny ústavy, které, jak říkáte, existují, fungují, a vláda iniciuje revize ústavy, tak proč tyto komise nedovedly zabránit v dobrém, teď není možné, aby zakázaly poslancům či senátorům, aby předkládali komplexní změny ústavy, které se týkají přímé volby prezidenta, kdy podle vás tyto komise přijdou s přímou volbou prezidenta a se změnou ústavy, což je prvek, na kterém se shodla v říjnu celá politická elita vyjma komunistů? Já nepochybuji o tom, že začneme hned po Novém roce a že budeme muset skutečně, abych tak řekl, rozfázovat tu práci. A místo, abychom se zabývali nějakým dlouhodobým hloubáním nad ústavou, začneme přímou volbou prezidenta a tu, jakmile se dohodneme na jejím znění, budeme předkládat, abych tak řekl, za všechny politické strany okamžitě a nebudeme čekat na ty další nutné změny ústavy. A je to prostě z jednoho velmi prostého, ale jasného důvodu. Parlamentu se může nepodařit zvolit prezidenta. Pro takový případ je prostě naléhavě potřeba, aby ta změna ústavy byla na stole, byla výsledkem souhlasu všech politických reprezentací tak, aby mohla být rychle projednána a schválena. Předseda Senátu Petr Pithart v Interview BBC uvedl, že by přímá volba prezidenta měla zásadněji změnit ústavu a také pravomoci hlavy státu. Petr PITHART, předseda Senátu, kandidát na prezidenta (KDU-ČSL) (zvuková ukázka): Tak myslím si, že přímá volba by asi měla znamenat určité posílení pravomocí prezidenta. Dneska ty pravomoce jsou dostatečné, někdo má zato, že jsou až příliš velké na to, že je volen nepřímo. Kdyby byl volen přímo, tak by se nejspíše posílila jeho funkce potencionálního arbitra sporu mezi sněmovnou a vládou tím, že by se usnadnilo rozpouštění sněmovny. Víte, že jsme na jaře 98 museli přijmout ad hoc ústavní zákon o zkrácení volebního období, to se nemělo stát, ukázalo se, že tady ústava má mezeru. A také by se asi mělo posílit veto prezidenta, které by při přímé volbě podle mého názoru měly přehlasovat obě komory a nejenom jedna. Slova předsedy Senátu Petra Pitharta. Jaké změny pravomocí hlavy státu zavedením přímé volby prezidenta republiky by měla obsahovat ta první fáze, tedy ta zásadní? Já zcela souhlasím s tím, že rozsah pravomocí prezidenta republiky i v dnešním ústavním rámci je zcela dostatečný a je možné ho nechat beze změny i při přímé volbě prezidenta. Je ovšem nutno se zamyslet nad jednou věcí, a to je skutečně zásadní problém, jestli může v ústavě, která bude mít přímo voleného prezidenta, zůstat věta, že prezident není odpovědný za své činy, samozřejmě mluvíme o činech podle článku 63, a že za ně odpovídá vláda. Prostě nepochybné je..., a že je součástí výkonné moci a že vrcholným orgánem výkonné moci není prezident, ale vláda. Prostě z tohoto, i když jenom, řekněme, symbolicky, ale explicitně vyjádřeného, poněkud nerovnoprávného postavení prezidenta jistě bude snaha se dostat v okamžiku, kdy budeme mít přímo voleného prezidenta. Navrhněte řešení, jak se z toho dostanete. No, tak samozřejmě nejjednodušší řešení je přeformulovat to ..., buďto odstranit tuto dikci, anebo ji přeformulovat, protože jeho přímé spojení s vládou, jak je v dnešní ústavě, má logiku, ale u přímo voleného prezidenta už jistou logiku ztrácí. Já uznávám, že jestli budeme v situaci, že nedokáže parlament zvolit prezidenta, tak nebude čas na dlouhé diskuse a asi se spokojíme s dnešním rámcem a necháme až na tu další diskusi tu otázku přesnějšího vymezení, protože, upřímně řečeno, když /přerušen/. To znamená, nebude-li zvolen prezident ani po prvním /přerušen/. Ani poněkolikáté. Ani po druhé volbě, po kolikáté, po třetí, nebo jak? Vzpomeňme si, jak na Slovensku tuším, že sedmkrát marně volili prezidenta, než přešli na přímou volbu /přerušen/. To vy očekáváte, že by sedm voleb bylo? Já doufám, že ne, ale ještě jednou /přerušen/. Je to možné? ... zdůrazňuji. Pro případ, že parlament nedokáže prezidenta zvolit, musíme nabídnout občanům přímou volbu prezidenta ještě v tom roce příštím, ve kterém má být ta volba. Není možné to odkládat na nějaké diskuse odborníků na několik let. Moje představa je, že když do března nebude zvolen prezident, musíme být schopni okamžitě předložit novelu ústavy, prováděcí volební zákon tak, aby zhruba v září, v říjnu byla přímá volba. Ještě jedna věc, která souvisí s prezidentem republiky, a to s aktuálním prezidentem republiky. V úterý večer televize Nova s odvoláním na ministra vnitra Stanislava Grosse informovala, že policisté z Útvaru pro odhalování korupce vyšetřují podezření ze záměrného zkreslování podkladů, na jejichž základě Václav Havel uděluje milosti. Jste o tomto informován? Tak musím říct, že tu informaci mám už delší dobu, myslím, řádově víc než rok, že vím, že se tím SPOK zabývá. Vím ovšem, že jde o zatím takzvaně operativně pátrací informace, které nemají žádnou procesní věrohodnost a nejsou použitelné třeba v protestním řízení. Je správné, že se to Václav Havel jako prezident republiky dozvídá až z televize a nikoliv od ministra vnitra přímo? Tak to je otázka, na kterou se těžko odpovídá, protože já samozřejmě zase nevím, co za tu dobu delší než rok, jak říkám, kam se to vyšetřován dostalo. To, co bylo předtím více než rok, rozhodně nebylo důvodem pro to, aby se jakékoliv informace v tomto smyslu sdělovaly, protože /přerušen/. Promiňte, vy jste tady kritizoval ale prezidenta Václava Havla svého času, že nekomunikuje s vládou. Teď se dozvídá Václav Havel jako prezident republiky, že jsou vyšetřováni, respektive prověřováni jeho lidé. To je právě to, vyšetřován nikdo není. Prostě /přerušen/. Prověřováni. Prostě zatím nikoliv vyšetřovací součástí, ale čistě operativně pátrací mají zřejmě ze zdrojů, které chápete, že tady nemohu uvést, ale /přerušen/. Vy o nich víte? ... vím o nich, které nemají procesní, abych tak řekl, způsobilost, aby byly použitelné jako důkaz podezření, že mohlo docházet k tomu, že panu prezidentovi se v nějakém případě předkládaly žádosti o milost nikoliv zcela korektně zpracované. Ovšem své doporučení také uděluje ministr spravedlnosti. Mohlo k tomu docházet i na ministerstvu spravedlnosti? Považuji to za naprosto vyloučené, protože to šetření se samozřejmě provádělo i u nás a víme, že u nás se nic takového nepotvrdilo. A poslední otázka. Přijde vám tedy správné, že se to Václav Havel dozvěděl z televize? Přijde mně vůbec nesprávné, že se o tom mluví, protože, podívejte se, těch různých udání dostává policie tisíce a kdyby se o každém mluvilo a někdo byl amnestován, čili to není ověřeno, to nejsou zatím prověřené informace, není vůbec dobré, že se o nich mluví. Pavel Rychetský, děkuji za váš čas. Někdy příště na shledanou. Na slyšenou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Havlovi se nelíbí šetření jeho milostí Právo, 12. 12. 2002, titulní strana - Policejní vyšetřování milostí vyvolalo spor prezidenta s ministrem vnitra. Václav Havel vyjádřil včera podiv, že ho Stanislav Gross neinformoval o podezření, že jsou některé podklady pro udělování prezidentských milostí záměrně zkreslovány. Gross se však proti Havlovým výtkám okamžitě ohradil. Na dotaz Práva, proč před svým úterním televizním vystoupením, v němž potvrdil informace TV Nova o probíhajícím šetření, neinformoval prezidenta, Gross včera odpověděl: "Je poněkud zvláštní představa, že v tomto případě se bude postupovat jiným než standardním způsobem." Jak Gross uvedl, policie tuto věc normálně prověřuje. "To, že se některé informace dostaly ven, je věc, která nás netěší, nicméně odehrála se," dodal ministr. Na otázku, zda přece jen Havlovi podá nějaké vysvětlení, Gross řekl: "S panem prezidentem jsem hovořil, a nepotřebuji o obsahu rozhovoru diskutovat přes média." Podle informací Práva případ vyšetřují policisté pražské expozitury útvaru pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti, kteří o trestním řízení uvědomili náměstkyni obvodního státního zástupce pro Prahu 1 státní zástupkyni Zdeňku Galkovou. Vedoucí tiskové služby kanceláře prezidenta Martin Krafl na rozdíl od ministra upřesnil, že se Gross v telefonickém rozhovoru s Havlem zavázal prezidenta informovat. "Ministr vnitra včera prezidentovi přislíbil, že mu příslušné informace urychleně dodá," sdělil Právu Krafl. Ministrovo vystoupení překvapilo vedoucí oddělení trestněprávního a milostí prezidentské kanceláře Lenku Hoffmanovou. "Nevím, o co konkrétně jde. Nevím, na základě čeho probíhá vyšetřování," řekla Právu Hoffmanová. Přitom důstojník policejního prezídia sdělil včera Právu: "Vyšetřování se netýká přímo Havla, ale některých pracovníků prezidentské kanceláře a lidí, kteří jsou s ní v kontaktu." Rychetský to ví už přes rok Vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský včera v BBC uvedl, že informaci o této věci má už více než rok. "Vím, že se tím SPOK (protikorupční služba) zabývá, vím ovšem, že jde zatím o takzvaně operativně pátrací informace, které nemají žádnou procesní věrohodnost a nejsou použitelné pro trestní řízení," řekl Rychetský. Jak dodal, on sám ví, z jakých zdrojů tyto informace pocházejí, ale nemůže je uvést. Podle vicepremiéra existuje podezření, že "prezidentovi se v nějakém případě předkládaly žádosti o milost nikoli zcela korektně zpracované". Rychetský zároveň odmítl, že by se to na ministerstvu spravedlnosti, jehož odbor posuzuje většinu žádostí o milost. "To šetření se provádělo i u nás a vím, že u nás se nic takového nepotvrdilo," řekl Rychetský. Špaček: jde o hru se zvláštním podtextem "To je hra, která se hraje zcela mimo nás. Celá záležitost má hodně zvláštní podtext. Co přesně uvedl ministr Gross, to nevíme - víme jen to, co odvysílala televize Nova," reagoval pro Právo prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. "Podle toho, co Nova říkala například o tom, jestli naše kancelář je či není informována, ztrácím důvěru i k tomu, jak zacházela s výroky ministra vnitra," dodal Špaček. "Nikdy jsme nebyli informováni o tom, že by regulérní orgán něco takového prošetřoval a nikdy nebyl nikdo z pracovníků kanceláře prezidenta republiky v té věci ani kontaktován, natožpak aby byl vyslechnut či něco podobného," zdůraznil Špaček. Nikdy se podle něj také nic neprokázalo. Jasno do role ministra nevnesla ani Grossova mluvčí Gabriela Bártíková. Na dotaz Práva, jaká podezření jsou prověřována, kdo ze státních zástupců vyšetřování či trestní řízení dozoruje a která expozitura útvaru pro odhalování korupce podezření prověřuje, vzkázala po svém podřízeném Petru Vorlíčkovi: "Odpověď žádejte na policejním prezídiu a státním zastupitelství." Tam však Bártíkové doporučení nerespektovali. "Policie ČR nesděluje informace související s jejím šetřením, pokud nejsou právně relevantní, tedy pokud není proti konkrétní osobě vedeno trestní stíhání. V daném případě nebylo zahájeno trestní stíhání. Jedná se pouze o prověření určitých podnětů, jejichž konkretizování by mohlo být na úkor šetření," sdělila Právu mluvčí policejního prezídia Blanka Kosinová. Prezident Havel od nástupu do funkce v roce 1990 udělil 1868 milostí. V reakci na sporné milosti se objevily spekulace, že jejich udělování ovlivňuje spolek Šalamoun, v jehož čele stojí někdejší chartista John Bok. Ten Hradu zaslal několik desítek žádostí o milost. Bok vyloučil, že by podklady, které Šalamoun předával prezidentské kanceláři, mohly obsahovat zkreslené údaje. Podle něj se však pracovníci protikorupční služby (dříve SPOK) zajímali již před dvěma lety o některé pracovníky ministerstva spravedlnosti a Hradu. Vyšetřování podle něj navazovalo na případ Tomáše Celundy, který byl odsouzen za vydírání k pětiletému trestu. Celunda tvrdil, že mu dva detektivové z Hradce Králové nabízeli za úplatu zprostředkování milosti. "V té době, protože vedly některé alespoň údajné informace směrem k ministerstvu, tak SPOK to začal šetřit," řekl Bok. "Zároveň se začali zajímat o Hrad a začali tam podezírat nějaké lidi," dodal. Havel dnes volal Grossovi kvůli obvinění z ovlivňování milostí PRAHA 11. prosince (ČTK) - Spor se zřejmě rozhořel mezi prezidentem Václavem Havlem a ministrem vnitra Stanislavem Grossem (ČSSD). Gross totiž v úterý hovořil o tom, že policie prošetřuje podezření, podle něhož Havel uděluje milosti na základě zkreslených podkladů. Havel dnes kvůli tomu Grossovi telefonoval a žádal po něm vysvětlení. "Prezident v telefonátu vyjádřil svůj podiv nad tím, že ho ministr vnitra neinformoval o podezření, že jsou některé podklady pro udělování milostí záměrně zkreslovány," řekl ČTK mluvčí Havlovy kanceláře Martin Krafl. Ministr podle něj v telefonátu Havlovi přislíbil, že mu příslušné informace urychleně dodá. Televize Nova v úterý večer s odvoláním na ministra Grosse informovala, že policisté z útvaru pro odhalování korupce vyšetřují podezření ze záměrného zkreslování podkladů, na jejichž základě Havel uděluje milosti. Vyšetřování se však podle televize netýká přímo Havla. Pokud by se podezření potvrdilo, vztahovalo by se prý k některým pracovníkům prezidentské kanceláře či lidem, kteří jsou s ní v kontaktu. Vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Rychteský (ČSSD) dnes rozhlasové stanici BBC řekl, že byl o podezření informován již zhruba před rokem. Přiznal, že kontroly se týkaly také jeho ministerstva. "To šetření se samozřejmě provádělo i u nás a vím, že se nic takového nepotvrdilo," konstatoval. Zároveň uvedl, že podobným informacím není vhodné přisuzovat příliš velkou důležitost. Nejsou podle něj totiž použitelné v případném trestním řízení. "Přijde mi nesprávné, že se tom vůbec mluví, protože podobných udání dostává policie tisíce," zdůraznil. Z údajů, které měl k dispozici před rokem, soudí, že Havla nebylo o podezření nutné informovat. "Nevím však, kam se vyšetřování za rok dostalo," doplnil. V tisku se už dříve objevily spekulace o tom, jaký vliv na udělování prezidentských milostí má například spolek Šalamoun. V jeho čele stojí někdejší chartista John Bok. Nova v úterý uvedla, že o podezření je informována i Havlova kancelář. "Občas se taková podezření objeví; je to ale nesmysl, nikdy se nic takového neprokázalo," řekl televizi prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. O prezidentskou milost může požádat kdokoli. Havlova kancelář pak většinu milostí předá k posouzení ministerstvu spravedlnosti. Některé žádosti ale zůstávají na Hradě a pracovníci prezidentské kanceláře k nim sami zjišťují podklady z věznic, místa bydliště a podobně. O všech případech nakonec rozhoduje Havel. Od nástupu do prezidentské funkce omilostnil téměř 2000 lidí. Telička k financím od EU: Je nutné hledět i na specifika země PRAHA 11. prosince (ČTK) - Hlavní český vyjednavač s EU Pavel Telička považuje za zavádějící a předčasné hovořit o penězích, které dostane Česko od unie na hlavu. V těchto propočtech zatím ČR vychází z kandidátských zemí nejhůře s asi 70 euro na osobu, což rozhořčilo některé české poslance a senátory. Telička toto číslo nezpochybnil, ale zároveň zdůraznil, že finální rozhodnutí o financích padne až na nadcházejícím summitu v Kodani. "Přepočítávat na hlavu můžeme všechno. Ovšem víte dobře, že můžeme potom hovořit o specifikách země - jestli někdo má či nemá schengenskou hranici, jestli někdo má či nemá jadernou elektrárnu, která má být utlumena," uvedl Telička. Vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD) nicméně soudí, že vláda učinila chybu, když veřejnost neinformovala o tom, že od částky, již ČR získá od unie, je třeba odečíst právě výdaje na zabezpečení schengenské hranice. Tu má Česko na rozdíl od ostatních kandidátských zemí pouze na ruzyňském letišti, protože po vstupu bude sousedit jen se členskými zeměmi unie. "Když tuto částku odpočtete, ... zjistíte například, že Česká republika dostane 55 euro na jednoho občana a Slovinsko, které je jedinou z kandidátských zemí s vyšším HDP na jednoho obyvatele a vyšší životní úrovní, dostane jen 40 euro na obyvatele," prohlásil vicepremiér v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. Telička míní, že příjmy i odvody peněz nelze přesně stanovit, lze je jen odhadnout - na rozdíl od kompenzací, které jsou nyní ve výši 564 miliónů euro pro ČR nejvyšší z kandidátských zemí. I tak ale bude ČR v Kodani usilovat o jejich zvýšení. Podotkl, že při jednání o finančních otázkách s EU je ČR zhruba v polovině a má jasné limity, pod něž nehodlá na nadcházejícím kodaňském summitu jít. Uvedl, že Praha bude usilovat právě o navýšení kompenzací od EU, které budou jako jediné obsaženy ve smlouvě o přistoupení, i navýšení přímých plateb pro zemědělce. Právě to, že při srovnání čistého příjmu na obyvatele dostane ČR nejméně, má být podle dřívějších informací argumentem pro navýšení kompenzací z EU. Telička zopakoval, že v otázce jaderné elektrárny Temelín se nic nemění a že ČR nezavdala příčinu k opětovnému jednání o této věci na summitu v Kodani. K otázce přímých plateb v zemědělství poznamenal, že nynějších 25 procent zatím má být možné vyrovnat na 45 procent, a to z prostředků EU na rozvoj venkova a jednou pětinou z domácích zdrojů. ČR se však nepodařilo prosadil zvýšení kvót pro krávy bez produkce mléka a vývozní kvótu pro cukr. U jiných kvót, jako je třeba bramborový škrob, naopak uspěla. V pozadí sporu o milosti jsou posudky psychiatrů Právo, 13. 12. 2002, titulní strana - Policie v souvislostmi s milostmi udělovanými prezidentem Václavem Havlem prověřuje psychiatricko-psychologické posudky, které byly v některých řízeních o milost použity. Podle informací Práva prošetřování není pouhým pokračováním již více než rok staré záležitosti případu Tomáše Celundy, který byl odsouzen za vydírání k pětiletému trestu. "Jste na správné stopě. Neprověřujeme jen staré podezření v případu Tomáše Celundy," řekl ve čtvrtek Právu vysoký důstojník policejního prezidia. Uvedl, že pražští detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu začali podezření na účelově zmanipulované psychiatricko-psychologické posudky pro prezidentské milosti prověřovat letos. Celundu hájil spolek Šalamoun Johna Boka. V úspěšném řízení o milost pro Celundu byly uvedeny skutečnosti, které vedly policii k prověřování dvou královéhradeckých policistů. Podezření se týkalo toho, zda od Celundy nevymáhali úplatek za zprostředkování milosti, když dodávali podklady ministerstvu spravedlnosti. "Podle trestního řádu vše policisté z protikorupčního útvaru sdělili státní zástupkyni Zdeňce Galkové z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1," konstatoval důstojník. Galková ale včera uvedla, že o případu nic neví. "Nic nedozoruji. Nezaložila jsem ani dozorový spis," řekla Právu. Není to jediná zvláštnost současného sporu o prezidentské milosti. Vysoký důstojník policejního prezídia soudí, že bude nutné také vyšetřit, kdo způsobil únik informací o případu milostí. "Bude asi třeba zjistit, jaké operativně pátrací informace nepoužitelné k trestnímu řízení měl k dispozici ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Hovořil o nich ve středu v BBC. Není totiž policista, takže by neměl podobnými informacemi disponovat," dodal důstojník. To však není jediná záhada případu milostí a resortu spravedlnosti. Rychetský v rádiu odmítl upřesnit své zdroje a obsah zpráv. Ministr vnitra Stanislav Gross dosud prezidenta Václava Havla neinformoval o vyšetřování podezřelých okolností při udělování milostí. Nesplnil tak slib daný ve středu, že Havlovi urychleně dodá doklady o prověřovaných skutečnostech. "Zatím jsem prezidenta neinformoval. Budu o tom nejprve jednat s policejním prezidentem Jiřím Kolářem," řekl ve čtvrtek Právu Gross. Zdůraznil, že policisté postupují podle trestního řádu. To, že na Hrad dosud žádné informace nedoputovaly, potvrdil Havlův mluvčí Ladislav Špaček. "Slíbené informace nám nebyly sděleny," řekl. Zdůraznil, že nezná ani jeden případ, že by kdokoliv z kompetentních pracovníků kanceláře prezidenta policii podával vysvětlení související s podezřením na nezákonnost při udělování milostí. "Vše se mi stále jeví jako podivná hra," dodal. Vedoucí oddělení trestněprávního a milostí prezidentské kanceláře Lenka Hoffmanová Právu sdělila, že se čas od času objevují podezření různého charakteru. "A když se o tom dozvíme, sami podáváme trestní oznámení, " řekla Hoffmanová. Mluvčí prezidenta Špaček uvedl, že kancléř Ivo Mathé včera znovu ověřoval, jestli náhodou někdo nebyl policií v souvislosti s udělováním milostí kontaktován. "Nebyl. Nikdo z kanceláře prezidenta o té záležitosti nic neví, zatímco Nova řekla, že Kancelář prezidenta republiky je o vyšetřování informována," konstatoval Špaček. Kolem milostí se rozhořel spor například letos v březnu ve Sněmovně. Ivan Langer (ODS) v interpelaci na tehdejšího ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše nařkl Havla, že kryje Oldřicha Kvapila, který byl v roce 1999 obžalován z vraždy na česko-německé hranici v roce 1951. Podle Langra ležel originální spis tři roky v prezidentské kanceláři, která šetří žádost obžalovaného Kvapila o milost, čímž brání pokračování procesu. Langer sice řekl, že Burešova odpověď na interpelaci ho uspokojila, ale odmítl ji proto, aby vyjádřil "nesouhlas s cynickým přístupem kanceláře a prezidenta republiky". Výsledkem diskuse ve Sněmovně bylo usnesení komory prosazené ODS, k níž se přidal jen Gross. Podle usnesení přijatého 50 hlasy Sněmovna vyslovila nesouhlas s odpovědí ministra Bureše na Langrovu interpelaci. Bureš tehdy řekl, že za protahování kauzy nenesou odpovědnost justiční orgány. Podle něj nemohl být soud nařízen právě proto, že spis ležel na Hradě. "Nehledal bych v tom politický úmysl, ale spíš chybu úředníků, kterou bych já netoleroval," uvedl Bureš na dotaz Práva. Část milostí vyřizuje ministr spravedlnosti Jak tehdy uvedl kancléř Ivo Mathé, už v roce 1994 prezident postoupil ministrovi spravedlnosti velkou část pravomocí. "Ministr tak může v mnoha případech rozhodovat o zamítnutí žádosti o milost," sdělil kancléř. Podle jeho slov se žádostmi o milost v kanceláři Hradu zabývá pět lidí, kteří se nejdřív seznamují se spisem. "Musí prozkoumat věrohodnost žadatelů o milost, přičemž často žadateli jsou rodiče nebo známí odsouzených nebo obviněných. Je potřeba prověřit, zda informace uváděné na podporu milosti jsou pravdivé. Např. zda dotyčný je skutečně těžce nemocný nebo že pečuje sám o malé děti," dodal Mathé. Na dotaz, zda není protiústavní fakt, že prezident převedl část svých pravomocí kolem milostí na ministra spravedlnosti, Mathé odpověděl: "Toto prezidentovo nařízení již v minulosti několik právníků napadlo. Ale musím připomenout, že zde existuje výrok Ústavního soudu, který ho potvrdil." Šetření milostí se týkalo vnitra Právo, 16. 12. 2002, strana 5 - V kauze prověřování podkladů některých prezidentských milostí je stále několik záhadných míst. Například otázka, proč o policejním zájmu a operativních policejních informacích věděl Pavel Rychetský. Ten k tomu Právu v pátek řekl: "Věděl jsem o tom proto, že se to týkalo vnitra a byl kvůli tomu za mnou šéf SPOK." Na otázku, proč ředitel této protikorupční služby informoval právě jeho, jestli jako ministra spravedlnosti či místopředsedu vlády, Rychetský řekl: "To jsou věci, o kterých veřejně nemohu hovořit. Zkrátka jsem o tom informován. Jsou to ale čistě operativně technické poznatky, nedostalo se to do stadia, v němž by můj resort vykonával dohled nad vyšetřováním, není to tak daleko." Stanovisko ministra vnitra Stanislava Grosse se v pátek nepodařilo získat. Jasno není ani v tom, jakých případů se policejní zkoumání týká. Na dotaz Práva, k jakému případu se dané informace vztahují, Rychetský řekl: "Já nemám žádné čerstvé informace, pouze ty, kterými se SPOK zabýval před rokem." Na otázku, jestli se týkaly zkreslených psychiatricko-psychologických posudků, Rychetský sdělil, že neví, ale dodal: "Dokonce bych řekl naopak, že to bylo úplně něco jiného." Odmítl osvětlit, zda operativně pátrací informace, o nichž hovořil minulý týden v BBC, byly získány například odposlechem nebo magnetofonovými záznamy, které by u soudu nemohly být použity. "To opravdu musím nechat stranou, ale blížíte se k tomu," naznačil. "Problém milostí je komplikovaný. Podezření se dotýkají různých osob a soudních znalců," řekl Právu vysoký důstojník policejního prezídia. Uvedl, že jedním z hlavních důvodů pro udělení mnohých milostí byly lékařské, psychiatrické a psychologické posudky. "Nejprve je třeba vše prověřit a pak teprve sdělit jména. Tak daleko však vyšetřování není," poznamenal policista. Lékaři se diví Vyšetřování milostí a podezření na soudní znalce z oboru lékařství je neznámé mluvčímu České lékařské komory Pavlu Kubíčkovi. "Nic o něm nevím," řekl Právu mluvčí. Zdůraznil, že vypracovávat znalecké posudky v oboru psychiatrie mohou jen lékaři, kteří mají dvě atestace v oboru. Musí být mravně bezúhonní a musí mít čistý trestní rejstřík. Uvedl, že pokud je podezření, že posudek snad někdo záměrně zkreslil, může podle něj dát stížnost také na Českou lékařskou komoru a ta se tím bude zabývat. "Ve chvíli, kdy se začne případem zabývat policie a případně soud, my naše setření zastavíme a počkáme na výsledek orgánu vyšší právní moci. Sami tedy případ zkoumáme, když nám dá někdo stížnost a když se případem nezabývá nikdo jiný," dodal mluvčí lékařské komory. Jak řekl v pátek Právu prezidentův mluvčí Ladislav Špaček, prezident Havel stále čeká na slíbené informace od ministra vnitra Stanislava Grosse. "O prověřování prezidentských milostí kancelář prezidenta dosud žádné informace nedostala," uvedl Špaček. Udělování prezidentských milostí TV Nova, 15. 12. 2002, 12:00 Sedmička Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Policisté z útvaru pro odhalování korupce vyšetřují podezření, které se týká udělování prezidentských milostí. Řekl to ministr vnitra Stanislav Gross. Podle jeho slov se podezření týká záměrného zkreslování podkladů, na jejichž základě pak prezident republiky milost udílí. Fakt, že se policie takovým podezřením zabývá, potvrdil v BBC i vicepremiér Pavel Rychetský. Ten prohlásil, že o vyšetřování ví už víc než rok. Redaktor: Podle našich informací se policie celým případem zabývá už delší dobu. Vyšetřování vede útvar pro odhalování korupce a závažné hospodářské kriminality. Stanislav GROSS, ministr vnitra (ČSSD): V takhle závažné věci se tomu věnuje ten elitní útvar, který je k tomu určen, to znamená služba, která se věnuje ekonomické kriminalitě, korupci, organizovanému zločinu. Redaktor: Podrobnosti případu jsou velmi přísně utajovány. Jaroslav MACHÁNĚ, náměstek policejního prezidenta: Tyto věci skutečně se šetří jako utajované. Mohl bych porušovat zákon, pokud bych vám k tomu něco říkal. Redaktor: Také prezidentská kancelář je o podezření informována. Ladislav ŠPAČEK, mluvčí prezidenta republiky: Občas se taková podezření objeví. Je to ale nesmysl. Nikdy se nic takového neprokázalo. Redaktor: Systém udělování prezidentských milostí je následovný. O milost může v prezidentské kanceláři zažádat kdokoli. Kancelář si vyžádá podklady z ministerstva spravedlnosti, případně z věznice a také další odborné posudky, například právní nebo lékařské. Tomu se říká vlastní šetření. Prezident pak od své kanceláře dostává všechny podklady a na jejich základě se rozhoduje. Podezření, které policie prošetřuje, se týká toho, že záměrně zkreslené byly právě některé posudky, které si prezidentská kancelář vyžádala v rámci vlastního šetření. Stanislav GROSS, ministr vnitra (ČSSD): Rozhodně si myslím, že se spíš jedná o, řekněme třeba, zkreslování podkladových materiálů nežli o nějaké účelové věci v těch nejvyšších strukturách. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Ačkoliv mluvčí prezidenta tvrdil, že kancelář o podezřeních ví, sám prezident Václav Havel vydal razantní prohlášení, že se o šetření dozvěděl z televize. Prezident vyslovil podiv nad tím, že nebyl včas varován. "Ten, kdo mne zavčas neinformoval, se stává spoluzodpovědným za eventuální milost, kterou bych mohl udělit na základě zkreslených podkladů", prohlásil prezident doslova. Po ministru vnitra Grossovi žádal vysvětlení a ministr přislíbil, že mu informace dodá. Pane místopředsedo, je podle vás od vládních politiků férové, že neinformovali prezidenta o šetření, které se týká možných zkreslených podkladů pro tak vážné rozhodování, jako je rozhodování o prezidentské milosti? Vojtěch FILIP, poslanec KSČM: Tak, já samozřejmě nemohu znát detaily toho šetření, protože je řešeno jako utajované, takže na to těžko mohu odpovědět. Jsou tady dvě věci rozhodující. Za prvé, že je to výsostná pravomoc prezidenta republiky, že k ní nemá nikdo jiný přístup než prezident, protože neprošel mimo jiné můj návrh na to, aby byl ... návrh kontrasignací ... Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Pane předsedo, já nyní nechci hovořit v rovině zákona, já se spíš bavím o komunikaci mezi vrcholnými činiteli tohoto státu a řekněme o určité politické kultuře. Vojtěch FILIP, poslanec KSČM: Můžu, paní redaktorko, to domluvit? Takže protože to je věcí jenom prezidenta republiky, tak to šetření také probíhá na jiné úrovni. Kdyby to bylo podpis kontrasignací, který předpokládá mimo jiné i Ústava České republiky tím, že prezident je součástí výkonné moci, tak by pravděpodobně ta komunikace musela být úplná. To znamená, že by si nemohl dovolit nikdo, tady pravděpodobně ministerstvo vnitra respektive předseda vlády, případně místopředseda vlády, který je za to zodpovědný, to je pan doktor Pavel Rychetský, aby informoval prezidenta republiky, že padlo podezření na to, že v některé milosti, kterou on udělil, protože on ji udělit může a nemusí, že došlo ke zkreslení údajů. Ale protože taková komunikace neexistuje mezi vládou a prezidentem republiky, já jsem o tom přesvědčen, několikrát jsem se dostal do takové informace, že prezident ani neměl, řekl bych, tu informaci nebo nekomunikoval s vládou své vystoupení v zahraničí, takže já si myslím, že to je o stavu jednání mezi Kanceláří prezidenta republiky a Úřadem vlády. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: A je to podle vás férové vůči občanům? Vždyť prezident takto může propustit, já nevím, budoucího hromadného vraha. Vojtěch FILIP, poslanec KSČM: Tak proti občanům je to nefér už delší dobu. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Co si o tom myslíte vy? Je to fér nebo nefér od politiků vědět už rok, že probíhá vyšetřování takto závažných podezření a neříci to prezidentovi, že probíhá takové vyšetřování? Jiří RUSNOK, ministr průmyslu a obchodu (ČSSD): Já skutečně jsem také spíš v podobné situaci jako pan místopředseda, ještě horší, protože on je skvělý právník a já právník nejsem. Pokud je to tak, jak říkáte, tak to není v pořádku. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Pan vicepremiér Rychetský potvrdil pro BBC, že o tom ví už víc než rok. Jiří RUSNOK, ministr průmyslu a obchodu (ČSSD): Tak připouštím, že to není projev zrovna dobré komunikace a zrovna dobře fungujícího procesu. Ale já souhlasím s panem místopředsedou, že ten proces sám o sobě je špatný. Prostě prezident je součástí výkonné moci a já si myslím, že tento způsob udělování milostí je jakýmsi feudálním reliktem. A že prostě ta kontrasignace , čili vlastně systémový prvek, který by zabránil těmto rizikům, by tam být měl. Čili já takový návrh, pokud padne znovu při novele ústavy, v každém případě podpořím. A k tomuto případu opravdu nic bližšího nevím, je vůbec s podivem, že se o tom informuje, když je to tajné, to vyšetřování. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Ministři vlády to potvrzují, jak ministr Gross tak vicepremiér. Jiří RUSNOK, ministr průmyslu a obchodu (ČSSD): Ano, rozumím, že probíhá vyšetřování, ale nehovoří o obsahu, jestli tomu správně rozumím. Čili je to pro mne dost těžko posuzovatelná záležitost, asi nějaké selhání komunikace tady je. Vojtěch FILIP, poslanec KSČM: Já ještě musím říct, že se mi zdá, že to je kromě selhání komunikace i vada toho systému, který je udělán. Proto jsem mluvil tak zeširoka. Já vím, nebo obrátili se na mne občané, kteří minimálně ze svých osobních důvodů považují udělenou milost, v jednom případě jde o manželku otce, který dostal svěřené dítě do své péče a těžko ho vybojovával a ta manželka, která mu bránila v tom, aby vychovával to dítě, jaksi dostala milost a on se s tím nesmířil prostě. A vím, že když jsem posuzoval jednotlivé ty kroky, tak mi to připadalo tak děsivé jaksi v tom systému udělování těch milostí, že to, co dřív nebylo doporučeno a dva roky se to táhlo, tak najednou v případě vstupu jiného advokáta tam najednou za měsíc ta milost udělena byla. Já jsem si říkal, jak se to vůbec může stát, taková věc? A je to podle mého soudu chybou toho systému, jak se vůbec milosti připravují pro prezidenta republiky. A potom už také tím, kdo je uděluje, samozřejmě, to je druhá věc. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: My zde často hovoříme o kandidátech na prezidenta a prezidentské milosti kritizoval v Sedmičce jeden z možných kandidátů na prezidenta, bývalý premiér Miloš Zeman. Tehdy v roli premiéra důrazně odsoudil fakt, že prezident uděluje milosti před zahájením trestního řízení i přesto, že mu to nedoporučil ministr spravedlnosti. Prosím režii. Miloš ZEMAN, politik: Z toho lze vyvozovat buď že pan prezident má lepší právníky než má ministerstvo spravedlnosti, nebo že jeho individuální právní erudice je tak vysoká, že může například u dvojnásobného vraha Růžičky , což je spis, který má deset tisíc stránek, rozhodnout o udělení milosti. Já si myslím, že tohle je skandál, já si myslím, že s tím se má něco dělat. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka -------------------- Takže slyšeli jsme slova "skandál", "má se něco dělat" a mě by zajímalo, jestli je podle vás dobrou kvalifikací pro roli prezidenta fakt, že Miloš Zeman jako premiér kritizoval prezidenta, jak jsme právě slyšeli, za udílení milostí a přitom ho neinformoval o šetření podezření. Protože znovu musím říct, že vicepremiér Rychetský tvrdí, že o tom ví víc než rok. Co si o tom myslíte, pane ministře? Jiří RUSNOK, ministr průmyslu a obchodu (ČSSD): No, tak já bych, paní redaktorko, především řekl, že musíme rozlišovat určité stupně odpovědnosti. Já myslím, že premiér nemůže mít za povinnost informovat o každé věci, která se odehrává v každém resortu. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Ale udělování milostí není přece každá věc. To je přece naprosto výlučná pravomoc jedné jediné osoby v České republice. Jiří RUSNOK, ministr průmyslu a obchodu (ČSSD): Ano, je to pravomoc prezidenta, je to věc velmi citlivá z pohledu každého individuálního osudu, ale nevidím to z pohledu premiéra jako zásadní věc, o kterou by se měl starat on. Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka: Ani když to kritizuje takto hlasitě a masivně? Jiří RUSNOK, ministr průmyslu a obchodu (ČSSD): Já tu nevidím tady tu spojitost mezi tím. Prostě to, co řekl Miloš Zeman, není v rozporu s tím, že někde je špatná komunikace a zároveň to samozřejmě nesvědčí o tom, že nějakým způsobem Miloš Zeman to měl řešit, podle mne. Já si myslím, že to je skutečně věc příslušných ministrů, to znamená ministra spravedlnosti a případně vnitra, pokud to teda spadá do jejich resortu a já souhlasím s tím závěrem, prostě s tím se něco má dělat a pan místopředseda hovořil o návrhu, který byl, věřím, že bude při novele ústavy, která nás určitě čeká, znovu jaksi v debatě politické, a tím bychom se mohli takové věci jaksi vyvarovat nebo minimálně zmírnit rizika takovýchto věcí. Vojtěch FILIP, poslanec KSČM: Já považuji za chybu to, že pokud se pan premiér nechal informovat o milostech prezidenta republiky a zjistil, protože tomu to měli ti ministři konkrétní říct, buď ministr vnitra nebo ministr spravedlnosti, a jestliže se o tom dozvěděl, tak měl o tom informovat právě prezidenta republiky, protože je pravda, že některé věci se přenášejí, to znamená, že má přímo informovat místopředseda vlády, ale pokud se předseda vlády dozví takovou informaci, teď jenom fabuluji, jestli mu ji pan místopředseda Rychetský řekl, a jestli mu ji řekl, tak to on měl posunout prezidentu republiky. Ale pravda je, že ten systém sám o sobě jak momentálně je, je opravdu, opravdu špatný. Já jsem viděl milost prezidenta republiky, kdy ji nedoporučil, bylo to v roce 1992 ještě za federace a Václav Havel udělil milost, přestože ji nedoporučil ministr zahraničí, nedoporučil ji ministr vnitra, jenom ministr spravedlnosti ji tenkrát doporučil. A on z těch doporučení si vlastně vybral to minoritní a udělil ji, přestože to byla věc, ke které podle mého soudu ani důvod nebyl. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 06:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
