| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 10. prosince 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Petr Pithart | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Petr Pithart uvedl, že jeho rozhodnutí kandidovat na prezidentský úřad utvrdilo odstoupení Otakara Motejla z boje o prezidentské křeslo.
Přepis rozhovoru Čtvrtého prosince si senátoři zvolili předsedu na další dva roky. Výsledek voleb oznámil předseda volební komise, senátor Josef Pavlata. Josef PAVLATA, senátor (ODS) (zvuková ukázka): Počet vydaných hlasovacích lístků byl 81. Pro senátora Petra Pitharta bylo odevzdáno 50 hlasů. V prvním kole první volby byl tedy zvolen předsedou Senátu na příští volební období pan Petr Pithart. Já mu k tomu upřímně blahopřeji. Konstatoval předseda volební komise Senátu, senátor Josef Pavlata. Petr Pithart byl do čela českého Senátu zvolen již potřetí. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl staronový předseda Senátu Parlamentu České republiky a kandidát KDU-ČSL na úřad českého prezidenta Petr Pithart. Vítejte v BBC. Dobrý den. Dobrý den. Existuje něco, z čeho má Petr Pithart v souvislosti s volbou prezidenta České republiky obavu? Ne, nic takového není. Jaroslav Bureš, Václav Klaus a Petr Pithart, to jsou kandidáti nejsilnějších politických stran českého parlamentu na úřad prezidenta. Vy jste ještě před sedmi dny naznačoval, že vaše kandidatura není zcela jistá. Od té doby se událo mnohé. Ústřední výkonný výbor České strany sociálnědemokratické nominoval do první volby Jaroslava Bureše a Otakar Motejl oznámil, že nebude kandidovat za jinou stranu než za Českou stranu sociálnědemokratickou. Jak vaše úvahy změnily citované dvě události? No, já jsem to komentoval lapidárně. Já jsem řekl, s Burešem do toho jdu, nemám žádné pochybnosti. Člověk nemůže vážit jenom své vlastní preference, musí také vážit osud koalice a já jsem byl, domnívám se, docela přiměřeně opatrný. Teď žádný důvod k opatrnosti nemám a půjdu do té volby. Pakliže v sobotu celostátní výbor KDU-ČSL skutečně potvrdí návrh na kandidaturu, tak do toho půjdu naplno. Poté, co Ústřední výkonný výbor České strany sociálně demokratické nominoval Jaroslava Bureše, tak vás to utvrdilo v tom, že Pithart kandidovat musí? Já jsem věděl, že když to bude Jaroslav Bureš, tak že do té soutěže půjdu. Bylo pro vás, vrátíme-li se ke druhé události, bylo pro vás oznámení Otakara Motejla o tom, že nebude kandidovat proti kandidátu ČSSD definitivním utvrzením, že svou kandidaturu na úřad prezidenta nebudete stahovat? Ano, bylo. Překvapilo vás to, že Otakar Motejl nemíní jít proti kandidátu ČSSD? Nepřekvapilo. Docela dobře se dokážu do jeho rozpoložení vžít a respektuji to. Předsedové dvou menších koaličních stran, lidovců a unionistů, Cyril Svoboda a Ivan Pilip několikrát veřejně zopakovali, že by bylo nejlepší, pokud by strany vládní koalice přišly se společným kandidátem. O čem podle vás vypovídá to, že strany vládní koalice nenašly společného kandidáta? Tak, řekněme, že ho dosud nenašly. Je to "dosud" podstatné? Je to "dosud" podstatné, protože teprve když třetí kolo první volby skončí tím, že nikdo nebude zvolen, tak můžeme vznést jisté pochybnosti o míře soudržnosti té koalice. Proto ústava počítá se třemi koly, aby tady byly další a další možnosti. V tuto chvíli je to docela normální, že nejsilnější politická strana a vůdce vládní koalice přichází se svým kandidátem. Je to úplně normální. Přijde vám tedy normální, že politické strany, tedy rozumějme strany vládní koalice, nominují do prvního kola první volby každá strana svého kandidáta a dohoda na společném kandidátovi podle vás bude možná po prvním kole první volby? Ty volby podle mého odhadu, vždycky tomu tak bylo, budou tajné. Kdyby za vůdci stran stály seřazené šiky ukázněných poslanců a senátorů, tak by bylo samozřejmě snadnější dělat nějaké dohody, ale protože tomu tak není, a to je dobře, otázka takovéto volby je samozřejmě také otázkou svědomí, protože tomu tak není, tak se prostě musí po prvním kole, po druhém kole spočítat, jaká je skutečná vůle, a pak nepochybně začne dohadování. Může to být i tak, ústava připouští dokonce čtrnáctidenní pauzy mezi těmi jednotlivými koly. Stále mluvíme o první volbě. To se může odehrát během jednoho odpoledne a může se odehrát s odstupem vždycky čtrnácti dnů. Ústava dobře ví, že to, co se odehraje mezi těmi koly, bude to, co rozhodne, to vyjednávání, takže ten čas je pořád ještě před námi. Prezidentský kandidát České strany sociálně demokratické Jaroslav Bureš v rozhovoru pro BBC hovořil o způsobu vyjednávání a o možnosti shody stran vládní koalice na jediném kandidátovi. Jaroslav BUREŠ, kandidát ČSSD na prezidenta (zvuková ukázka): Půjde o to prosadit představu, že je dobré, aby tato vláda, koaliční vláda měla i svého společného kandidáta a ta jednání započala. Slova prezidentského kandidáta ČSSD Jaroslava Bureše. Navážu na to, o čem Petr Pithart již hovořil. Po prvním kole první volby je pravděpodobné, že se strany vládní koalice mohou shodnout na společném kandidátovi? Ano, je to možné. Pan Jaroslav Bureš říká prosadit. Já myslím spíš, že půjde o to vzájemně se přesvědčit. Tady pro žádné prosazování, to zní trochu silově, žádný prostor není. Úřadující předseda Unie svobody-Demokratické unie Ivan Pilip odpovídal před časem před těmito mikrofony na otázku, jak by jedním slovem popsal dosavadní průběh výběru prezidentských kandidátů. Ivan PILIP, úřadující předseda Unie svobody-Demokratické unie (zvuková ukázka): Náběh na krizi, jsou to dvě, omlouvám se, náběh na krizi. Zněla charakteristika Ivana Pilipa. Předseda ČSSD a premiér Vladimír Špidla se vládní krize, nebo dokonce náběhu v souvislosti s volbou hlavy státu neobává. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Já nepředpokládám, že dojde k nějakému většímu než přiměřenému napětí a nemám obavy z vládní krize v souvislosti s prezidentem. Nevidím žádné důvody pro krizi. Samozřejmě budoucnost je vždycky trochu složitější, než si ji člověk namaluje, takže vyloučit se jistě nedá nic, ale nevidím prozatím žádné důvody, proč by to tam mělo směřovat. Uvedl před týdnem v rozhovoru pro BBC předseda ČSSD a premiér Vladimír Špidla. Je podle Petra Pitharta možné v současnosti říci, že dosavadní průběh výběru prezidentského kandidáta, nebo kandidátů v jednotlivých politických stranách už vládní koalici oslabil? Já totiž jinak asi vnímám slovo krize než kolega Pilip. Pro mne krize v parlamentní demokracii není vůbec žádné neštěstí. Politika je vlastně stálé překonávání malých a větších krizí a, chcete-li, ústava je návod a volební zákony a ještě některé další jsou návodem, jak krize překonávat. Pořád se vyrovnává nějaká nerovnováha. To je podstata politiky. Když on řekne náběh na krizi, tak mně nenaskakuje husí kůže, vůbec ne. To je normální. Mimo jiné, my jsme poprvé, Česká republika i Československo, včetně předválečného Československa, poprvé v situaci, kdy před tím, než usednou poslanci a senátoři do svých lavic na Pražském hradě, kdy nebude, podle všeho nebude jasné, kdo z té soutěže vyjde jako vítězný. Tak se nedivme, že nám to nejde tak rychle, jak si třeba někdo představuje, že ta dohoda se bude hledat a bude se hledat možná do poslední chvíle. Já si myslím, že to je úplně normální. Chcete tím i říci, že způsob, dosavadní způsob výběru kandidáta posiluje demokracii v České republice? Demokracii vždycky posiluje, když se podaří tu krizi překonat, když se ukáže, že ta pravidla, která jsou k dispozici, jsou dobrá, že myslí na všechno, tak to samozřejmě posiluje demokracii, posiluje to autoritu ústavy a podle mého názoru to posiluje i autoritu politické reprezentace. Takže já se vždycky těším z překonaných krizí a jenom člověk musí mít obavu, zda jsme na všechny připraveni, zda máme pro všechny případy krizí vhodná pravidla. Zatím nemám důvod, abych si myslel, že tomu tak není. Je podle vás možné vyloučit, že by kvůli volbě prezidenta republiky došlo k rozpadu vládní koalice, byť, jak říkáte, není to důvod k tomu, aby člověku naskakovala husí kůže, protože se může vytvořit vláda nová? Nemyslím si to, protože ačkoliv každá strana vládní koalice zatím navrhuje, nebo dvě ze tří svého kandidáta, zároveň jsem přesvědčen, že jsou všichni plni dobré vůle nepromarnit to první kolo volby, protože to by teprve byla jistá, pořád ještě ne tragická, ale to by nebyla dobrá zpráva, prostě nepodařilo se zvolit prezidenta. V případě, že by se prezident volil ve druhé volbě, tedy po třech kolech volby první, abychom byli a hovořili v rámci Ústavy České republiky, tak to by mohl být důvod ke krizi vládní koalice? Ani to ne. Podle ústavy druhá volba, tam není určen žádný ani minimální, ani maximální časový úsek. Ta se může konat kdykoliv. Teprve kdyby i ta druhá volba nevedla k nalezení společné vůle, pak by se nejspíše začalo jednat o změně ústavy a o přímé volbě. Četl jsem už řadu úvah, jak by to vypadalo v čase. Vám se takové úvahy líbí jako člověku, který, řekněme, zabývá se dlouhodobě ústavním právem? Já jsem velmi opatrný na změny ústavy. Ústava se má měnit, pokud možno, co nejméně, ale jestliže se ukazuje, že ta stávající ústava nemá k dispozici nástroje k vyřešení toho konfliktu vůlí, no, tak se musí hledat pravidla jiná, pokud možno, lepší. Jak by se vám líbila varianta, že vstupuji do vaší řeči, a je to otázka, na kterou odpovídal před těmito mikrofony i další prezidentský kandidát, Jaroslav Bureš, že by funkční období prezidenta, který bude volen nepřímo, tedy parlamentem, bylo zkráceno do doby přímé volby? To se mi vůbec nelíbí. To už máte změnu ústavy, účelovou změnu ústavy. Další velmi stručné téma, představy Petra Pitharta o jeho fungování, pokud bude zvolen prezidentem republiky. Vy jste v anketě České tiskové kanceláře odpovídal na to, jak byste se zachoval, a jak byste jako prezident vystupoval v souvislosti s referendem o vstupu České republiky do Evropské unie. Dovolte, abych citoval doslova: "Budu občany přesvědčovat o tom, že dlouhodobé výhody značně převýší možné nevýhody vzápětí po vstupu. Jedna z hlavních výhod je účinnější a přísnější postih kriminality, hlavně té ekonomické." Myslíte si, že se politikům, kteří na to měli už v současnosti, dejme tomu, dva, tři roky, podařilo už veřejnost přesvědčit, a že není příliš riskantní přesvědčovat na poslední chvíli, tedy zhruba půlrok před referendem? Ještě se to nepodařilo. To je úkol před námi všemi, kteří jsme pro vstup. Ještě se to nepodařilo. Je reálné, že se to podaří? Ano, je to reálné. Víte, lidé nejsou zase ochotni tři roky být podrobeni nějakému intenzivnímu přesvědčování, ale jestliže to přesvědčování bude věrohodné a ty argumenty budou silné, tak půl roku bezvadně stačí. Byť je tady poměrně velká opozice vůči vstupu České republiky do Evropské unie, například ze strany zemědělců, kteří se v posledních týdnech hlasitě ozývají, Česká republika se dohodla v pondělí s předsedou Evropské unie, Dánskem a s Evropskou komisí na řešení všech zbývajících dvoustranných problémů v zemědělství? Ne, ne, ještě ne. Před půlhodinou jsem slyšel zprávu ministra zahraničí. Stále se ještě o některých položkách jedná. Bude se jednat až do poslední chvíle. Z toho, co je dojednáno, považujete podmínky pro Českou republiku natolik výhodné, abyste jako člověk, který hodlá přesvědčovat veřejnost, aby řekla v referendu ano vstupu země do Evropské unie, abyste měl pádné argumenty pro přesvědčení veřejnosti? Naši zemědělci mají dva problémy. Jednak ty podmínky, které nabízí Evropská unie, a jednak mimořádně neúrodný, nešťastný rok a propad, oni říkají kolem dvaceti miliard. Kdyby tady toho propadu nebylo, myslím si, že by dneska už ty podmínky, které jsme posunuli, že už by byly přijatelné, ale ten současný stav dnešní, letošní našeho zemědělství tu rozhodnost říci ano pořád ještě rozkolísává. To je ale problém, který s Evropskou unií bezprostředně nesouvisí. Jak by vláda toto rozkolísání měla vyřešit a řeší ho podle vás dostatečně? Jste představitel vládní koalice. No, tak z jednání mezi příslušnými členy vlády a reprezentací zemědělského stavu se zdá, že ano. Z toho, co proběhlo tady na ulicích Prahy, se zdá, že ne a já, popravdě řečeno, tady v této věci si nejsem úplně jist, jak to tedy vlastně je, protože z těch jednání, která proběhla, bych řekl, že zemědělci akceptují nakonec ty podmínky, s tím, že se ještě o některých jedná. To já znovu ještě zdůrazňuji. Z toho, co víte o vyjednáváních, přijde vám, že Česká republika prostřednictvím svých vyjednavačů vyjednala maximum možného? Ještě stále vyjednává, ale troufám si říci, že až budeme moci říci, je konec, tak budu moci říci, že ano, protože to úsilí je nezměrné. Lidé, ministr zahraničí, premiér i já prostě se pohybujeme v těchto dnech po Evropě, vyjednáváme, telefonujeme, píšeme, děláme, co můžeme. Víte, co mě velmi mrzí, že země visegrádské čtyřky nepostupují jednotně. Myslím, že bychom měli trpce litovat, že jsme po roce 1992 z české vůle to uskupení rozbili. Teď jsme ho jakžtakž sletovali, sdrátovali ten rozbitý hrnec, ale není to ono, není to ono a my nepostupujeme jednotně. Co konkrétně máte na mysli, vždyť v poslední době, hovoříte-li o sdrátovaném hrnci, asi tím máte na mysli to, že v posledních týdnech se premiéři, nejen premiéři Visegrádu snažili své kroky maximálně zkoordinovat. Snažili se, ale nemyslím si, že se jim to úplně podařilo. V čem se jim to nepodařilo? Myslím si, že Polsko jede, takříkajíc, po vlastní lajně. Jenom Polsko? Ano, zdá se mi, že z těch čtyř zemí jenom Polsko. V čem konkrétně? Nechtějte po mně podrobnosti, ale vím, mám zprávy i z Bruselu, že prostě tam už ta dohoda s nimi, prostě už to nefunguje. Den před kodaňským summitem Evropské unie má sněmovna debatovat o jednání České republiky s Evropskou unií, a to na návrh Občanské demokratické strany. Existuje podle vás ještě něco, co by před Kodaní mohlo zvrtnout a možná i zabránit rozšíření Evropské unie? Jistě to existuje, protože to rozšíření nemá obdoby a nemá samozřejmě jenom příznivce a bude v každém případě velmi komplikované. Možná také proto se během dnešního odpoledne známá jména disidentského světa ze střední a východní Evropy v tuto chvíli dohadují, ještě to není všechno hotovo, obracejí se na ten summit v Kodani s výzvou, s naléhavou výzvou, aby se právě ještě v posledních dnech a hodinách nestalo něco, a máme na mysli, aby někde nepřevládly skupinové, nebo lokální zájmy, které by mohly zmařit tuto velkou myšlenku evropského sjednocení. Jestli se nemýlím, tak tu výzvu podepíší lidé jako Michnik, Mazowiecki, Dienstbier, Gruša, Vondra, Čarnogurský, Šimečka, Göncz maďarský, George Konrád, Landsbergis a další a další. Vy před sebou tu výzvu máte, respektive její stále ještě asi pracovní verzi. Mám ji před sebou v polštině, ano. Jaké lokální zájmy tato skupina disidentů ...? Lokální zájmy, tím se myslí prostě, aby některé země nedokázaly prostě prosadit své zájmy takovým způsobem, který by prostě ohrozil tu závěrečnou shodu. Vždyť víme, že v Evropské unii jsou země, které mají své vlastní zájmy. Jeden příklad za všechny, francouzští zemědělci, to víme všichni. Stále ještě tedy máte obavy, že by mohlo dojít ke zvratu před Kodaní? Obavy - mám pocit veliké odpovědnosti, že musíme udělat naprosto všechno, aby ten závěrečný souhlas nebyl zmařen. A kdybychom měli pocit, že všechno je úplně v pořádku, tak bychom takovouto výzvu dnes nepodepisovali. A ona debata v české Poslanecké sněmovně den před Kodaní na výzvu Občanské demokratické strany? Vidíte, jak Občanské demokratické straně sluší její opoziční role? To je přesně to, co má opozice udělat. Ještě před tím, než se řekne definitivní ano, tak chtějí znát stav vyjednávání. Já to můžu jedině pochválit a rozumím tomu. Psal se 4. prosinec, když byl Petr Pithart zvolen potřetí do čela horní parlamentní komory. Výsledek voleb oznámil předseda volební komise Senátu Josef Pavlata. Josef PAVLATA, senátor (ODS) (zvuková ukázka): Počet vydaných hlasovacích lístků byl 81. Pro senátora Petra Pitharta bylo odevzdáno 50 hlasů. V prvním kole první volby byl tedy zvolen předsedou Senátu na příští volební období pan Petr Pithart. Já mu k tomu upřímně blahopřeji. Uvedl předseda volební komise Senátu, senátor Josef Pavlata. Předseda Senátu Petr Pithart po svém třetím zvolení uvedl: Petr PITHART, předseda Senátu PČR, kandidát KDU-ČSL na prezidenta (zvuková ukázka): Mojí povinností je samozřejmě chovat se ke všem naprosto stejně, dbát o to, abych kromě vlastních hlasování byl ve všem všudy nestranný. Ukládám si působit co nejaktivněji na mezinárodním poli v době, kdy se spolu se všemi občany České republiky budeme rozhodovat o tom, zda přistoupíme k Unii a především, s čím tam přijdeme, a jak si v ní budeme počínat. Uvedl po svém třetím zvolení do čela horní parlamentní komory Petr Pithart. Otázka, která je na místě, na kolik podle vás to třetí funkční období, které strávíte v čele Senátu, bude obdobím, kdy bude nutné hovořit o transformaci Senátu? Co už se změnilo teď, a to výsledkem voleb, je větší váha nezařazených, nebo nezávislých senátorek a senátorů. To je něco, s čím se dalo počítat. Já už jsem o tom mluvil před dvěma lety, že taková situace nejspíše nastane a tomu se budeme muset nějak všichni přizpůsobit. To víte, když jsou všichni ve svých stájích, tak je výsledek hlasování více, nebo méně předvídatelný. Jestliže nám přibývá těch solitérů, tak to všechno je složitější a vyžaduje to důkladnější vyjednávání, a to je dobře, to je dobře. Promiňte, ale tím jsem nemyslel, to není transformace Senátu z toho ústavního pohledu. Hovořil jste o změnách ústavy, české ústavy, které pravděpodobně přijdou, jestliže se politická elita chce shodnout na přímé volbě prezidenta. Ovšem zaznívají návrhy a zaznívaly už před volbami, že s tím se bude měnit a změní se pravděpodobně i postavení Senátu v rámci ústavního systému, například že se z něj stane reprezentace krajských zastupitelů. Je to reálné? Já nevím, jestli to je reálné. Já nejsem stoupenec tohoto konceptu. My jsme unitární stát. Reforma veřejné správy není ještě dokončena. Já jsem přesvědčen, že kraje budou jednou velmi silné a je vůbec otázka, jestli je potřeba posilovat ty kraje ještě tím, že budou mít zastoupení v druhé komoře. Možná, že to bude úplně opačný problém. Možná, že bude potřeba posílit úlohu centra. Dneska jsme pořád ještě velmi centralizovaná země, ale nevíme, kde se to zastaví. Senát už dneska je reprezentací místní politiky, komunální politiky, komunální politiky na tom nejvyšším mocenském patře. To je jeho role a nemyslím si, také vzhledem k tomu, že Senát neschvaluje rozpočet, jak známo, to je věc sněmovny, tohoto kolbiště politických stran. Vzhledem k tomu, že neschvalujeme rozpočet, nevíme, v čem bychom mohli více účinněji hájit zájmy krajů. Kraje mají dneska ústavodárnou, zákonodárnou pravomoc, mohou navrhovat zákony a budou jednou, rád bych tomu byl, budou jednou velmi silné. Stručná otázka, poprosím o stručnou odpověď. Jak by se podle vás měla přímá volba prezidenta a změna ústavy odrazit v postavení Senátu? Tak myslím si, že přímá volba by asi měla znamenat určité posílení pravomocí prezidenta. Dneska ty pravomoce jsou dostatečné. Někdo má za to, že jsou až příliš velké na to, že je volen nepřímo. Kdyby byl volen přímo, pak by se nejspíše posílila jeho funkce potencionálního arbitra sporů mezi sněmovnou a vládou tím, že by se usnadnilo rozpouštění sněmovny. Víte, že jsme na jaře 1998 museli přijmout ad hoc volební zákon o zkrácení volebního období. To se nemělo stát. Ukázalo se, že tady ústava má mezeru. A také by se asi mělo posílit veto prezidenta, které by při přímé volbě podle mého názoru měly přehlasovat obě komory a ne jen jedna, to jest sněmovna. A teď Senát a změna postavení Senátu při přímé volbě prezidenta republiky? Tam já žádnou přímou souvislost nevidím. Ne, ne, přímá volba prezidenta republiky a postavení Senátu. O Senátu se bude ještě mluvit a ne jednou. Já si myslím, že na pořadu dne není jeho posílení, ale spíš jemnější vyladění vztahů mezi těmi mocemi a uprostřed té moci zákonodárné vyladění vztahů mezi sněmovnou a Senátem, ale to není posílení. To je opravdu vyvážení přesnější. To by mělo být na pořadu dne, myslím si. Petr Pithart a Vladimír Železný, na začátku 90. let předseda vlády a jeho tiskový mluvčí, nyní předseda Senátu a jeho senátor, chcete-li. Tykáte si s Vladimírem Železným? Určitě, ale my jsme ještě neměli možnost se potkat. Já jsem mu, když dostal osvědčení o tom, že byl řádně zvolen, tak jsem mu jako všem podal ruku. To je zatím všechno. Pan senátor Železný není zatím v žádném klubu. Neměl jsem příležitost. Sdílíte obavy policie, které v tomto pořadu, v Interview BBC sdělil policejní prezident Jiří Kolář, a to z hlediska prodlužování stíhání Vladimíra Železného kvůli tomu, že získal imunitu? Tady opravdu nebudu předjímat. Jenom vám řeknu, že minulý týden byl ustaven a zvolen předseda, mandátový a imunitní výbor Senátu. Došla žádost Policie České republiky o souhlas s dalším stíháním. Ten výbor už formálně projednal tu žádost, určil zpravodaje, v tomto případě určil zpravodajku, paní senátorku Soňu Paukertovou. Až ona vyhotoví zprávu zpravodaje, bude přiložena k tomu textu, kterým se policie na Senát obrátila, to je docela silný svazek, asi třicet stránek. Předpokládám, že pak to dostanou jako senátní tisk všichni senátoři a budeme čekat na to, až mandátový a imunitní výbor zaujme stanovisko a já jsem přesvědčen, že udělá naprosto všechno, aby to bylo stanovisko naprosto neutrální a objektivní. Bude s tímto případem zacházet jako se všemi jinými a doporučí Senátu, jak rozhodnout. Vy tušíte, jak budete hlasovat? Já chci slyšet odpověď na otázku, zda ty činy, které jsou trestně stíhány, souvisely, nebo nesouvisely jaksi s politickou aktivitou, konkrétně třeba s volbami do Senátu, pana senátora Železného, a to je pro mne ta rozhodující otázka. Já si žádné další klást nebudu. Teď tomu nerozumím. Senát si nebude hrát na soudce. Promiňte, vy chcete se Vladimíra Železného zeptat, zda ... Ne, my to usoudíme z těch podkladů, které jsme dostali od české policie. Tam budeme sledovat, kdy se staly ty které činy a budeme je poměřovat s tím, kdy pan senátor Železný začal kandidovat a tak dále. Rozhodně nebudeme, tím jsem si téměř jist, jakkoliv suplovat roli soudu. Z toho má policejní prezident obavy, že senátoři ..., protože Vladimír Železný říká, že jeho případ je zajímavý v tom, že by se senátoři měli podívat do spisů, jak funguje policie, a jak fungují orgány činné v trestním řízení. Imunita je u nás zbytečně rozsáhlá. Já jsem mnohokrát hlasoval pro návrhy, které ji chtěly omezit, ale i tato široká imunita se týká činnosti senátora, nebo poslance a to, co je před tím, nebo poté, kdy přestal senátorem a poslancem být, to s imunitou nemá vůbec nic společného. Čili my nebudeme vůbec posuzovat skutkovou podstatu těch činů, za které je pan Železný stíhán. Já jsem přesvědčen, že budeme zkoumat, jestli souvisí, nebo nesouvisí s jeho politickou aktivitou, a potom se rozhodneme. Vadilo by vám, kdyby senátoři si vyžádali spisy a vozily se od policie a od státního zastupitelství spisy jakéhokoliv senátora? Nemůžu říct, že by mně to vadilo. Myslím, že jsme dostali dost důkladné podklady k tomu, abychom odpověděli na tu otázku, o které já stále mluvím, souviselo to, nebo nesouviselo s politickou činností, s politickým angažmá pana Železného? Zatím nemáte odpověď? Ne, nemám, a proto máme ten specializovaný orgán, proto jsme si ho minulý týden zvolili a spoléháme na to, že jeho doporučení budou podložená. Pak se stejně bude samozřejmě v Senátu o tom debatovat. Nedovedu odhadnout, kdy to bude, ale budeme-li odpovídat na tu otázku, na kterou odpovídat máme, jsem přesvědčen, že to nebude trvat příliš dlouho. Říká předseda Senátu Parlamentu České republiky Petr Pithart. Já děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval BBC. Někdy příště na shledanou. Já děkuji za vaše otázky. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
