| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 9. prosince 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Jaroslav Bureš | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jaroslav Bureš by považoval za fiasko, kdyby nepostoupil do druhého kola prezidentských voleb.
Přepis rozhovoru Nejsilnější politická strana v České republice, sociální demokracie, oznámila svého kandidáta na funkci prezidenta, je jím bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. Bývalý premiér Miloš Zeman, který se stal vítězem otevřeného referenda ČSSD, odmítl jít do první volby. Miloš ZEMAN, bývalý předseda vlády, bývalý předseda ČSSD (zvuková ukázka): Doporučil jsem ve svém vystoupení, aby Jaroslav Bureš byl nominován pro první volbu. Nic víc vám říkat zatím nebudu. Předseda sociální demokracie a premiér Vladimír Špidla měl jiného kandidáta, ombudsmana Otakara Motejla. Po rozhodnutí ústředního výkonného výboru strany, který vybral Jaroslava Bureše, předseda sociálních demokratů prohlásil: Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Gratuluji Jaroslavu Burešovi k této nominaci a chci říct jasně, že sociální demokracie ji myslí vážně a bude se snažit cíle dosáhnout všemi prostředky, které jsou v takové věci obvyklé a demokratické, čili intenzivním vyjednáváním, stručně řečeno. Předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla sice může ujišťovat veřejnost, že jeho strana myslí kandidaturu Jaroslava Bureše vážně, nicméně koaliční strany si to nemyslí. Lidovci i unionisté podporu Jaroslava Bureše vylučují. Úřadující předseda Unie svobody-Demokratické unie Ivan Pilip nevylučuje, že by vládní koalice ještě mohla dojít ke společnému kandidátovi. Ivan PILIP, úřadující předseda Unie svobody-Demokratické unie (zvuková ukázka): Je otázka, co se stane, když sociální demokracie zjistí, že pan doktor Bureš podporu na kandidáta nemá. Já mohu takřka s jistotou říci, že ze strany Unie svobody ji mít nebude. Říká předseda unionistů Ivan Pilip. Nejen o šancích Jaroslava Bureše v prezidentském klání bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Hostem u protějšího mikrofonu BBC je kandidát České strany sociálně demokratické na post prezidenta České republiky, bývalý ministr spravedlnosti a muž, kterého v sobotu předseda ČSSD Vladimír Špidla překřtil na Františka. Vítejte v BBC, Jaroslave Bureši, dobrý den. Dobrý večer. Vy jste se pobavil tím překřtěním? Ano. Předseda ČSSD a premiér Vladimír Špidla vám nemohl přijít na jméno, před zahájením sobotní tiskové konference Špidla novinářům řekl, citujme doslova: "Ještě počkáme na Františka Bureše." Vzápětí se opravil s tím, že právě hovořil s jiným Františkem, což ho prý zmátlo. O čem podle vás Špidlovo přeřeknutí s ohledem na teorie Sigmunda Freuda vypovídá? O ničem, pan premiér je někdy roztržitý. Ostatně seděli jsme spolu skoro dva roky ve vládě vzdáleni od sebe čtyři metry. Jemu se to stává, že i člověka, který se v jeho blízkosti pohybuje hodně dlouho, překřtí. Je to jenom výraz roztržitosti a roztržitost patří k člověku jako každá jiná lidská vlastnost. Není to výraz toho, že Vladimír Špidla vás bere jako outsidera a tudíž to cosi vypovídá o prezidentské kandidatuře Jaroslava Bureše? To já myslím, že je naprosto šílená teorie. Znovu opakuji, dva roky jsme se spolu potkávali, potkáváme se pravidelně. Že by si nepamatoval mé křestní jméno, to prostě je legrace. Stává se mu to a stává se mu to poměrně často, že se přeřekne. Je to člověk velmi vytížený a odejít na tiskovou konferenci po tak velmi zásadním a obtížném jednání, jako bylo sobotní zasedání ústředního výkonného výboru, to by mohlo přivést k přeřeknutí mnohé, natož pana premiéra. V případě Jaroslava Bureše si to Vladimíru Špidlovi stalo poprvé, nebo už jste dostal i jiná křestní jména? Zatím jsem neslyšel. A je pravdou, byl jsem u toho, že s panem poslancem Španbauerem Františkem pan premiér těsně před tím mluvil a říkal mu Františku, takže asi mu ten František v hlavě uvízl. Ale mně to zase tak nevadí, protože můj dědeček byl František Bureš, třeba pan premiér nějak kdysi se k němu dostal, já nevím. Studoval genealogie rodové? To ne, to ne ... to možná ano, ano. Je historik. Vlastně. Před otevřeným referendem sociální demokracie o kandidátu na úřad prezidenta jste zahájil předvolební kampaň. Předseda ČSSD a premiér Vladimír Špidla k nominaci Jaroslava Bureše v sobotu uvedl: Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): A chci říct jasně, že sociální demokracie ji myslí vážně a bude se snažit cíle dosáhnout všemi prostředky, které jsou v takové věci obvyklé a demokratické, čili intenzivním vyjednáváním, stručně řečeno. Snad jenom jedna věc, vyjednáváním byl pověřen Stanislav Gross. Zazněla v sobotu slova předsedy České strany sociálně demokratické Vladimíra Špidly. Může Jaroslav Bureš říci konkrétně, kterou část vyjednávání o své podpoře, respektive o podpoře ze strany dalších parlamentních stran, považuje za nejtěžší? Asi tu úvodní, z hlediska pana místopředsedy Grosse, a to především ve vztahu ke koaličním partnerům. Půjde o to, prosadit představu, že je dobré, aby tato vláda, koaliční vláda, měla i svého společného kandidáta a ta jednání započala v tomto smyslu. Chcete tím říci, že Stanislav Gross volí tu strategii, že Jaroslav Bureš by měl být kandidátem stran vládní koalice? Ne, to jsem nechtěl říct, ani si tím nejsem jist, prostě z povahy věci jedná, ač je pověřen jednat se všemi parlamentními stranami, jak zaznělo při reprodukci usnesení sobotního výkonného výboru, že jedná, a to je přirozené, na prvním místě s koaličními partnery. Teď ale o té strategii. Na čem by podle vás Stanislav Gross ... radil se s vámi o tom, jaká by měla být zvolena strategie, nebo to je čistě jenom věc Stanislava Grosse a nemíníte o tom spolu hovořit? O strategii jsme hovořili jenom velmi obecně, přesně v tomto duchu. Já jsem řekl panu místopředsedovi Grossovi, a to on ví, že jsem připraven přijít vždy tam, kde by chtěli ti či oni slyšet, jaké jsou moje představy výkonu prezidentské funkce, což je moje role. Těžko se mohou ti, kteří budou osloveni, všechny parlamentní strany, byť mě znají dobře, rozhodovat bez detailní znalosti toho, jakým chci být prezidentem. Ostatně to pro mě byl i smysl té takzvané prezidentské kampaně. Otázka, která už zde jednou zazněla, vy jste naznačil, že jsem asi ne dost dobře pochopil strategii vyjednávání, zkuste, prosím, říci, myslíte si, že by Jaroslav Bureš ... bylo by ideální, aby byl společným kandidátem stran vládní koalice? Pro postavení této vlády si myslím, že by to bylo velmi dobré. A pracuje na tom Stanislav Gross? A bavili jste se o tom, že by na tom pracovati měl? Já si myslím, že tento základní cíl pana místopředsedy nepomine, že to je pro něj východisko. Kde to podle vás, nebo v čem může vaše nominace jako ... a je to reálné, myslíte si, že je reálné, aby Jaroslav Bureš byl kandidátem stran vládní koalice? Je to tak reálné, jak je schopná česká sociální demokracie, strana, která zvítězila ve volbách a jejíž předseda je premiérem této země, prosadit svého kandidáta, tak je to reálné. To není odpověď, alespoň jí ne zcela rozumím. Pane redaktore, začala velmi složitá politická jednání a jsou na samotném začátku, byť času není mnoho do 15. ledna. Já jinou odpověď v tomto okamžiku nemám. Jaké důsledky byste vyvodil, respektive česká ústava, podíváme-li se do ústavy, v hlavě třetí, článku padesát osm upravuje proceduru volby prezidenta republiky. První volba může být až tříkolová a tudíž se nabízí otázka, jaký výsledek průběhu prezidentských voleb byste považoval za svůj neúspěch? Za svůj neúspěch bych považoval, kdybych nepostoupil z prvního kola do druhého, to by byl pro mě jednoznačný neúspěch. To by bylo pro vás fiasko? Ano. Jaké důsledky byste z tohoto fiaska vyvodil? To bych se musel poradit s těmi, kteří mě nominovali, ale pro mě osobně by to bylo opravdu fiasko, protože bych nezískal, logicky vzato, ani podporu klubu sociální demokracie, při tomto hypotetickém stavu. Můžete ale říci, jaké východisko, nebo jaké důsledky byste z toho vyvodil? Do druhého kola byste nepostoupil, to je jedno východisko ... Já s tím, pane redaktore, nepočítám. Vycházím z rozhodnutí sobotního ústředního výkonného výboru, který doporučil poslancům i senátorům podpořit kandidáta sociální demokracie, a proto si tyto hypotézy nemaluji z toho hlediska, jak bych reagoval, ale na vaši otázku poctivě odpovídám, že pro mě by to bylo fiasko. Jste připraven při svém případném neúspěchu doporučit poslancům a senátorům, komu by měli v následujícím kole prezidentské volby, jíž se účastnit nebudete, dát svůj hlas? Myslíte, kdybych neprošel z prvního kola do druhého? Nebo ze druhého do třetího. Tak jistě bych se podílel na utváření představ sociální demokracie, kdo by tím vhodným kandidátem mohl být, ale já nejsem tím, který by měl hovořit za sociální demokracii ... Ale můžete hovořit za sebe. Nevím, kdo bude v té volbě úspěšný potud, že postoupí do druhého kola. Ne, ale můžeme už logicky říci, zda by Jaroslav Bureš jako osoba, kandidát ČSSD na prezidenta, řekl: "Věřím, vy, kteří jste mě podporovali, že byste spíše měli dát šanci druhé volbě a kandidátu ČSSD ... Ano, rozhodně. ... nebo je pak ještě varianta, že byste řekl, "Václav Klaus," kterého vy osobně si vážíte, o tom jsme zde v některých rozhovorech hovořili, byste řekl, "Václav Klaus je pro mě takovou personou, že by mohla být zvolena už při první volbě." To je věc taktiky ČSSD, ale já vycházím z toho, že je těžko myslitelné, aby ČSSD za této situace, kdybych já neuspěl, podpořila jiného kandidáta. Jistě by usilovala o to, aby v nové šanci mohla postavit jiného kandidáta volitelného. Tedy vaše podpora by byla pro kandidáta ČSSD ve druhé volbě, nikoliv že byste ... Za této situace ano. ... podporoval někoho jiného. Vy jste už v jednom z rozhovorů pro BBC oznámil, že se zapojíte do vyjednávání Stanislava Grosse o vaší prezidentské kandidatuře. Předseda Senátu a kandidát na prezidenta KDU-ČSL Petr Pithart už před několika týdny odeslal dopis poslaneckým a senátním klubům, že je v případě své nominace na úřad prezidenta připraven vysvětlit jim své představy o výkonu prezidentského úřadu. Jaký postup zvolíte vy, očekáváte také dopisy? Tentýž, ale vyjednavačem je pan místopředseda Gross, já jsem mu k dispozici. Bude-li považovat pro vyjednávání za důležité, abych přišel a řekl těm, se kterými jedná, jak si představuji vykonávat tu či onu kompetenci, jakým chci být vrchním velitelem ozbrojených sil, jak bych postupoval při jmenování soudců Ústavního soudu na jaře příštího roku, tak přijdu a vysvětlím, protože to je pro mě velmi důležité. V zásadě jsou dvě možnosti. Stanislav Gross vám s vaší spoluprací zajistí podporu pro zvolení hlavou státu, či, ta druhá možnost, nezajistí. Nebo je ještě nějaká třetí? Není, jistěže není. Jak se zachováte ve chvíli, pokud vám první místopředseda ČSSD Stanislav Gross ještě před prezidentskou volbou oznámí, že nemáte šanci? Já si myslím, že ta volba rozhodně proběhne a my vyčkáme výsledku prvního kola. Nejste tedy připraven říci sociálním demokratům, pokud vám Stanislav Gross jako první místopředseda strany oznámí, že se nepodařilo zajistit dostatečnou podporu pro vaše zvolení v první volbě, nejste tedy připraven říci sociálním demokratům: "Vyberte si jiného kandidáta, který vám v první volbě projde." Ne, já jsem získal ... byla mi dána obrovská odpovědnost tím, že mě vybral ústřední výkonný výbor, mám pocit, že jednomyslně, jako kandidáta pro první volbu, pro jakoupak první volbu, prostě pro volbu prezidenta republiky. Já nevím, proč bychom měli teď pracovat s pojmy první a druhá volba. Před námi je volba prezidenta republiky, která započne 15. ledna, já jsem získal obrovskou důvěru, té si velice vážím, jsem kandidátem nejsilnější politické strany v této zemi. To je pro mě základní východisko a žádné jiné není. Úřadující předseda Unie svobody-Demokratické unie Ivan Pilip v rozhovoru pro BBC odpovídá na otázku, zda mohou strany vládní koalice ještě přijít se společným kandidátem. Ivan PILIP, úřadující předseda Unie svobody-Demokratické unie (zvuková ukázka): Je otázka, co se stane, když sociální demokracie zjistí, že pan doktor Bureš podporu na kandidáta nemá. Já mohu takřka s jistotou říci, že ze strany Unie svobody ji mít nebude. A pochybuji, že by ji měl ze strany KDU-ČSL. Čili je otázka, zda se je sociální demokracie ochotná vrátit k panu Motejlovi, nebo ne. Ivan Pilip v rozhovoru pro BBC říká, že jeho strana je i po nominaci Jaroslava Bureše na úřad českého prezidenta připravena hledat společného kandidáta stran vládní koalice. Ivan PILIP, úřadující předseda Unie svobody-Demokratické unie (zvuková ukázka): My jsme na takovouhle diskusi rozhodně připraveni a musí směřovat také k sociální demokracii. Já jenom připomenu, protože tady jsme několikrát opakovali to, co my jsme směrem k prezidentským kandidátům řekli, že to byly dvě věci, že to má být kandidát jako osoba na prezidenta obecně, který společnost, čili nikoliv pouze stranické týmy, ale společnost spíše spojuje, než rozděluje. Druhé kritérium mělo být, že by to měl být člověk, který nějak svou minulostí přispěl k tomu, že v této zemi došlo ke změnám v roce 1989. Tak já nevím, jestli doktor Bureš společnost rozděluje, nebo ne, to asi tak zlé nebude, ale že by nějak přispěl k pádu politického režimu, o tom teda, myslím, žádné záznamy neexistují. Slova úřadujícího předsedy US-DEU Ivana Pilipa. Otázka, která vychází z jeho slov, jaké argumenty sdělíte US-DEU, abyste její poslance a senátory přesvědčil, že splňujete kritéria jejich strany kladená na úřad, respektive na osobu budoucího prezidenta? Tak pan předseda Pilip zná moji minulost, to není pravda, že ji nezná. Já jsem byl soudcem před listopadem 1989. Mnozí ze soudců, kteří působili v tomto období, neobstáli a také nebyli jmenováni soudci Českou národní radou v roce 1992. Já nevím ... Ivan Pilip a jeho námitka je, že jste se nezasloužil o pád komunistického režimu. V naší zemi je vcelku špatně vnímáno, když člověk hodnotí sám sebe, čili především bych doporučil těm, kteří chtějí znát pravdu, aby se ptali těch, kteří viděli, jak se chovám jako soudce, jak jsem rozhodoval, jakou jsem měl pověst, jestli jsem byl soudcem spravedlivým, jestli jsem respektoval zákony a jestli jsem je také vykládal ve prospěch lidí. Těch lidí, kteří mohou o mně hovořit, je mnoho. Já neříkám, že jsem udělal nějaký veliký čin, který přispěl k pádu režimu, ale snažil jsem se pracovat poctivě a snažil jsem se být soudcem spravedlivým, tak jak mě rodiče vychovali. No a vstup do KSČ, myslíte, že bude překážkou pro Unii svobody-Demokratickou unii? Nevím, to mi musí v těch rozhovorech říci. Já znovu opakuji, že bych byl rád, aby lidé byli hodnoceni podle svých činů. Já jsem si jist, že jsem nikomu neublížil, o nic jsem neusiloval ve vztahu ke svému členství. Nejsem si vědom ničeho, co by z toho hlediska mělo Unii svobody vadit. Rozumíte argumentům Unie svobody, proč ona odmítá, abyste měl jejich podporu jako prezidentský kandidát? Tak já myslím, pan redaktore, že jednání ještě ani pořádně nezačala, vedena panem místopředsedou Grossem, hlavně si myslím, že ta budoucnost má nejméně dvě etapy, ta první etapa skončí prvním kolem prezidentské volby a druhá etapa začne v okamžiku, kdy budou známi dva kandidáti, kteří prošli do druhého kola. To jsou dvě různá období a otvírají se zde i různé scénáře pro politická jednání, to je jasné každému pozorovateli politického života. Jste připraven ještě na to, že byste mohl být z prezidentské kandidatury stažen sociální demokracií? To, myslím, vůbec nepřichází v úvahu. Sociální demokracie se chová korektně, a to rozhodnutí ústředního výkonného výboru není rozhodnutím kabinetním. Všimněte si, já kdybych byl býval seděl v Praze a posílal nějaké krásné dopisy, tak jsem dopadl jako profesor Potůček s nějakým výsledkem čtyři procenta hlasů a nikdo, ani pan místopředseda Gross, by neměli jedinou šanci mě prosadit, mou kandidaturu. Já svůj úspěch ... velice si ho vážím, ale jsem si jist, že je výsledkem toho, že jsem nevynechal jedinou možnost po celé republice vysvětlovat sociálním demokratům, jakým chci být prezidentem a proč usiluji o jejich nominaci. Tento způsob hodláte použít i na koaliční strany, jako jsou lidovci a unionisté, a věříte, že je přesvědčíte? Například aby vás podpořili ve druhém kole první volby. Ano, tento způsob, který, myslím, je jediným možným způsobem, totiž jasně a naprosto konkrétně říci ke každé prezidentské kompetenci, jak bych ji chtěl vykonávat, je podle mého názoru jediný efektivní způsob, nechám-li stranou obecné posuzování kandidáta jako člověka. Mezi politickými stranami v uplynulém půlroce přibylo zastánců přímé volby hlavy státu, i drtivá většina veřejnosti je pro přímou volbu prezidenta republiky. Politické strany zastoupené v českém parlamentu chtějí navrhnout změny ústavy, které zakotví přímou volbu prezidenta. Co byste řekl myšlence, že by nástupce Václava Havla v prezidentském úřadu měl kvůli přímé volbě prezidenta zkrácené funkční období? Pakliže se na tom politická reprezentace tohoto státu dohodne, ale to by musela prosadit formou ústavního zákona, tak tomu prezident nikterak zabránit nemůže. Byl byste pro takový postup? Ano, odpovím. Kdyby to přispělo, a to je můj rozhodující zájem, ke stabilitě politického života tohoto státu, pak bych rozhodně spolupracoval na takových řešeních. Ale to je naprostá hypotéza hlavně proto, že bude nesmírně obtížné, a to se málo říká, vyjednat, nebo dohodnout se na těch ostatních změnách ústavy, nejenom na vlastní volbě. Ale já neumím si představit přímo voleného prezidenta se stávajícími kompetencemi. V každém případě odpověď na mou základní otázku, vaše odpověď zní, že jste, zajistí-li to politickou stabilitu a lepší fungování prezidentského úřadu, tak jste ochoten být jako případný prezident a mít zkrácené funkční období? Bude-li to v zájmu státu, v zájmu státu je vše, co přispívá ke klidnému, kultivovanému a stabilnímu politickému prostředí, tak ano. Vy jste oznámil, že nejste pro změnu prezidentských pravomocí, bude-li prezident i nadále volen parlamentem, vyslovil jste se však pro změnu prezidentských pravomocí při přímé volbě prezidenta. Můžete říci, jak by měly být podle vašeho názoru změněny pravomoci prezidenta republiky, bude-li volen přímou volbou? To vůbec není jednoduché, ale na druhou stranu je jednoduché říci, proč to není jednoduché. Ne, řekněte mi, prosím, jak by se měly změnit. Tak vysvětlím. Prezident je ústavně neodpovědný podle stávající úpravy v ústavě, a to asi proto, asi, že je volen parlamentem a parlament je volen voliči, čili mandát je stejný. Představte si prezidenta zvoleného přímo, nedej Bože, v jednokolovém volebním systému, to znamená třeba dvanácti procenty hlasů těch, kteří se dostavili. Dovedete si představit, že takový prezident by byl také ústavně neodpovědný se stávajícími kompetencemi? Já ne. Myslím si, že se otvírá v této souvislosti celková otázka postavení všech ústavních institucí, včetně Senátu. Velice mě zaujala myšlenka, kterou jsem slyšel v několika krajích, jestli by pak neměl být Senát skutečně regionální komorou. To znamená, že to je i myšlenka, kterou prosazuje ODS. V případě, že bude prezident volen přímo, respektive ODS to neváže na přímou volbu hlavy státu, ale Václav Klaus už před volbami v Interview BBC oznámil, že po volbách by se měla druhá parlamentní komora, tedy Senát, transformovat v zastoupení hejtmanů a regionálních politiků. Vy se kloníte k této transformaci? Já se přiznám, že vůbec nevím, že to je myšlenka ODS, já jsem ji slyšel v diskusích s občany, s hejtmany, se starosty ze všech politických stran. Vy ale ... vám se líbí tato myšlenka transformace Senátu. Je velmi zajímavá a zdá se mi do budoucna, že by dokonce mohla Senátu dodat větší věrohodnosti v očích voličů, což považuji za mimořádně důležité, i když nepatřím ke kritikům Senátu a vážím si toho, co předvedl zejména ve své roli strážce legislativního procesu. Vážit si ho musíte, budete potřebovat jejich hlasy. Tak já jsem, pane redaktore, toto řekl senátorům mnohokrát při obhajobě svých zákonů, oni to vědí, že to není nějaká nová rétorika. Sloučit tedy volby do krajských zastupitelstev s volbami senátními? Bylo by to možné řešení, protože příprava voleb, nebo vymyslet volby vždycky zahrnuje i myslet ekonomicky, to je důležité. A rozšíření prezidentských pravomocí by mělo být jaké, o co by se ... Já nemyslím rozšíření, to vůbec ne, já si nemyslím, že prezident by jich měl mít více, ale měly by být jedna každá pečlivě zváženy, jestli třeba za této situace má prezident jmenovat guvernéra České národní banky a bankovní radu například ... Kdyby byl volen přímo, tak by neměl, proč? No, jistě. No, vezměte si, jakou obrovskou roli hrají rozhodnutí České národní banky na jedné straně, a vezměte si, že na druhé straně přece nikdo nepochybuje, že je to vláda, která rozhodujícím způsobem určuje hospodářskou politiku státu, to by se muselo vyvážit. Já tím jenom chci naznačit, že ta debata bude nesmírně složitá a velmi komplikovaná. Na jak dlouho ji odhadujete? No, když budu střízlivý, tak na dva roky. V každém případě tedy pokud by se zkracovalo funkční období nástupce Václava Havla, tak to nebude zkracování kratší než třeba jenom na rok, že by ten prezident byl, ale rozhodně změny ústavy s přímou volbou prezidenta podle vás budou trvat dva až více let. Nejméně dva roky, měřeno zkušenostmi z dřívějších debat o změně ústavy. Předseda ČSSD Vladimír Špidla po sobotním zasedání výkonného výboru poděkoval účastníkům otevřeného referenda ČSSD a dodal: Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Chci ještě říci, že ústřední výkonný výbor velmi ocenil ty lidi, kteří nastoupili do naší veřejné ankety, nebo referenda, jak už se vžilo, protože prostě dali své jméno sociální demokracii a bojovali čestně. Bylo to určitě velmi těžké. Například Otakar Motejl se stal právě proto cílem určité dezinformační kampaně, respektive ... možná ne kampaně, ale prostě stal se předmětem vysloveně zájmu tisku, jistě to pro něj nebylo příliš snadné. Čili to ústřední výkonný výbor ocenil. Sobotní slova předsedy ČSSD Vladimíra Špidly. Nad čím Jaroslav Bureš, prezidentský kandidát České strany sociálně demokratické, přemýšlí, když si čte v novinách informace o Otakaru Motejlovi, o jeho dopravní nehodě, o činnosti u Nejvyššího soudu na konci šedesátých let a sporném rehabilitačním rozsudku, které mají Motejla znevěrohodnit v očích veřejnosti? Tak já znám pana doktora Motejla hodně dlouho, my jsme se potkávali jako kolegové od roku 1978. O té dopravní nehodě jsem nevěděl, to se přiznám. Asi udělal pan doktor Motejl stejnou chybu, jako já, i když já jsem byl předběhnut o jeden den, než jsem zveřejnil informaci o svém členství v KSČ na internetové stránce, že sám s tím nepřišel dříve. Máte ještě nějakou další třináctou komnatu? Protože ten člověk může pak o sobě zveřejňovat ... Nejsem si ničeho vědom, o ničem takovém nevím. To druhé ve vztahu k doktoru Motejlovi, to já myslím, že je nekorektní. Doktor Motejl byl jeden rok necelý členem Nejvyššího soudu, musel odtud odejít pro své postoje. Nemyslím si, že je korektní spojovat ho s nějakými postihy a připisovat mu to, co se mu připisuje. Je vám líto Otakara Motejla, když si to čtete v novinách? Ne, lítost to není. I když musím říct, že když jsem viděl reakci pana doktora Motejla, jak to pro něj bylo těžké, tak i lítost se dostavuje. Ale já jsem ho celý svůj život respektoval a myslím si, že tohle si nezaslouží. Ombudsman Otakar Motejl oznámil, že nechce být v prezidentských volbách sokem kandidáta ČSSD. Rozumíte této větě tak, že Otakar Motejl nebude kandidovat proti Jaroslavu Burešovi? Já jsem si přečetl velmi přiléhavé a líbilo se mi prohlášení pana doktora Motejla, když expresivně řekl na podobnou otázku, že nebude přebíhat, tuším, z pekařství do trafiky. Čili je to postoj konzistentní a já si ho cením. A berete to tak, že Otakar Motejl nebude kandidovat proti Jaroslavu Burešovi? Tak rozumím tomu a cením si toho postoje. Jestliže ho změní, tak to bude druhá věc, ale zatím říká pořád totéž. Budoucí prezident České republiky dovede s největší pravděpodobností Českou republiku do Evropské unie. Vy jste už v rozhovorech oznámil, že jste pro vstup Česka do Evropské unie. Můžete konkrétně říci, jak byste jako prezident se zapojil do kampaně před referendem o vstupu země do Evropské unie? Velmi jednoduše, já jsem slíbil těm, když jsem jezdil dva a půl měsíce po České republice, kteří mě podporovali, byli to mnozí, že se vrátím, uspěji-li. Čili, že za rozhodující styl své práce budu považovat to, že budu mezi občany, ne sedět na Hradě. To je ideální příležitost jak to spojit s vysvětlováním prospěšnosti vstupu České republiky do Evropské unie, což ... Budete objíždět města a vesničky a budete přesvědčovat? Využil bych příležitosti setkávat se s občany k tomu, abych jim vysvětloval, odpovídal na jejich otázky, protože svět Evropské unie znám už z působení v roli ministra spravedlnosti. Myslím, že bych jim měl mnohé co vysvětlit i z hlediska velmi praktických otázek. A ostatně, pane redaktore, vůbec jsem se tomu nevyhnul. Nemyslete si, že když představujete prezidentský program, že vás lidé šetří otázkami typu, jak bude vypadat penzijní systém, jak bude vysoká průměrná mzda, jak se budou mít po vstupu a tak dále. V anketě České tiskové kanceláře jste k problematice Evropské unie ještě uvedl, citujme doslova: "Usiloval bych například o to, aby v tak nádherné městě jako Praha sídlily některé významné orgány Evropské unie." Konec citátu. Můžete uvést, jaké orgány Evropské unie by podle vašich představ měly sídlit v Praze? Například by tam mohl sídlit komisař pro další rozšíření, protože ty země, které jsou nyní v očekávání a v naději, například Rumunsko, by, myslím, s velkým porozuměním hleděly na to, že centrum tohoto procesu by bylo v Praze. Myslím si, že to je myšlenka dobrá, ne proto, že je moje, já si myslím, že to napadlo leckoho, ale chtěl bych na tom pracovat. To je ovšem jedna instituce. I když ... Například, říkal jsem. Tak můžete vyjmenovat další příklady? Ono, víte, ty domy, ve kterých sídlí Evropská komise v Bruselu, se mi hrubě nelíbí, Praha má mnohem hezčí a krásnější. Myslím si, že některé odborně vymezené aparáty Evropské komise v Praze klidně mohly sídlit. Prospělo by jim to a získaly by, řekl bych, i na vyšší váze tím, že působí v tak nádherném a nejnavštěvovanějším centru Evropy. Jak to chcete docílit? To je otázka velmi složitých jednání, ale já se v Evropské unii, a zejména v komisi, neztratím. Mnohá jednání jsem absolvoval, mám tam řadu přátel, myslím si, že bych ty kontakty dokázal využít. A co přesunout Evropskou komisi do Prahy jako celek? No, tak to by bylo ekonomicky velmi náročné a Česká republika by musela garantovat, že je k tomu připravena. To by asi bylo sousto příliš veliké. Začněme sousty malými, ale myslím si, že myšlenka je to velmi dobrá, že by na začátku mohla Českou republiku určitým způsobem posunout dopředu. Však je to myšlenka vaše, bodejť by nebyla dobrá. Já nevím, jestli je moje, pane redaktore. No, řekl jste ji vy. Jaroslav Bureš, kandidát ČSSD na prezidenta, host Interview BBC. Já děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval této rozhlasové stanici. Někdy příště na shledanou. Na shledanou a posluchačům přeji krásné Vánoce a hodně osobního štěstí a klidu. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
