| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 5. prosince 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Jiří Růžek | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Bezpečnostní informační služba podle ředitele Jiřího Růžka nadále prověřuje napojení Muhammada Atty na Irák.
Přepis rozhovoru Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl po roce ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Dobrý večer. Českým tajným službám se v uplynulém měsíci dostalo zvýšené pozornosti novinářů i politiků. Důvod? Summit Severoatlantické aliance v Praze. Připustíte, že je možné v nějaké souvislosti se summitem Severoatlantické aliance a tajnými službami hovořit o neúspěchu? Já si myslím, že v žádném případě. Jen samý úspěch? Domnívám se, že z toho zadání, které jsme dostali, se jedná o úspěch. Ještě před začátkem summitu Severoatlantické aliance v Praze ovšem podrobil práci BIS a dalších tajných služeb kritice předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Jan Klas. Citujme doslova Jana Klase: "Myslím, že efektivita tajných služeb není dobrá a z toho mám obavy. Mám obavu také z toho, že přes toky peněz, které jdou do BIS, je efektivita špatná." Konec citátu. Vy jste se tiskovým prohlášením proti slovům předsedy Klase ohradil. Deníku Právo jste následně řekl, opět cituji doslova: "Předpokládám, že mi pan poslanec Klas před svými kolegy z komise sdělí, jaké má důkazy pro své prohlášení." Konec citátu. Dostalo se vám důkazů? Důkazů se mi nedostalo a k této záležitosti bych přeci jenom rád řekl pár slov. Chtěl bych si vypůjčit sousloví pana předsedy ODS Václava Klause a říci, že se jedná o zlá slovíčka a o zlá slovíčka se jedná proto, že je vypouští politik, který by si měl být vědom své odpovědnosti a ... Navíc předseda kontrolního orgánu pro BIS? ... a pan předseda má velkou příležitost dozvědět se řadu informací, které normálnímu jaksi občanu či posluchači přeci jenom zůstávají skryty. Já bych chtěl říci, že výroky tohoto typu svět pozorně sleduje a mně se stala na dokreslení jedna příhoda. Váže se to k roku 2000, když jsem měl jednání s vysokým představitelem zpravodajských služeb a ředitelem renomované evropské zpravodajské služby, který mě konfrontoval s výroky některých našich politiků a žádal vysvětlení, takže jsem musel odpovídat na dotazy, co vedlo k tomu, že se objevil výrok, že Bezpečnostní informační službu je potřeba nejdříve rozkotlat, pak posolit a pomočit, či že se jedná o službu, která byla zprivatizována a nevíme kým, či že se jedná o službu, která pracuje ve spolupráci s ruskými zpravodajskými službami a věřte, že jsem musel jaksi velmi podrobně popsat prostředí, ve kterém tyto výroky vznikají a i to pozadí a důvody, které k tomu vedou. Rozumím vám správně, že výroky českých politiků, a mezi ně je možné zařadit i výroky předsedy kontrolní komise pro činnost BIS Jana Klase, ohrožují postavení BIS v systému zpravodajských služeb v Evropě a ve světě? Slovo "ohrožují" je asi příliš silné, ale mohou vytvářet jistý neklid nebo případně falešný obraz o tom, čím a jak se české zpravodajské služby zabývají. Pane řediteli, jako daňový poplatník mám šanci věřit dvěma lidem, buď vám jako řediteli tajné služby, anebo šéfovi kontrolního orgánu pro BIS. Jak mi na to odpovíte? Komu mám věřit jako daňový poplatník, když předseda kontrolního orgánu pro BIS říká, že vaše činnost je neefektivní, špatně pracujete s těmi prostředky, které máte k dispozici? Kdyby byla naše činnost neefektivní a špatně bychom pracovali s našimi prostředky, pak by patrně členové výboru pro obranu a bezpečnost nehlasovali jednoznačně a jednomyslně na zasedání branně bezpečnostního výboru, kde schválili rozpočet bezpečnostní informační služby a bylo by to plénum, na kterém by jistě prostě tyto připomínky zazněly. Tedy, ukončíme-li tuto část, tak vy jste, jak jsem citoval vaše slova v deníku Právo, řekl, že předpokládáte, že vám poslanec Klas před svými kolegy z komise sdělí, jaké má důkazy pro své prohlášení. Důkazů se vám nedostalo a dostalo se vám alespoň omluvy? Nedostalo se mi ani omluvy a ani důkazů. Tak, čeho se vám dostalo? Dostalo se mi vysvětlení, že toto je vztah mezi panem předsedou komise a ředitelem Bezpečnostní informační služby. A proč do toho je vtahována a jaké máte nevyřízené účty, že do toho je vtahována tajná služba? Já myslím, že to je dotaz pro předsedu kontrolní komise. Zeptám se vás, může být tím, může být tím nevyřízeným účtem trestní oznámení, které jste podal na předsedu kontrolní komise pro činnost BIS Jana Klase v souvislosti s tehdejší aférou odposlouchávaných telefonátů a podobně? Promiňte mi, že vám neodpovím a nerad bych o tom spekuloval. Před i v průběhu summitu Severoatlantické aliance v Praze koncem listopadu média referovala o možnosti teroristického útoku. I prezident Václav Havel na Pražském hradě po setkání s americkým prezidentem Georgem Bushem odpovídal na jednu z otázek, která se týkala nastraženého výbušného systému na kolejích v Praze 9-Kyjích. Václav HAVEL, prezident České republiky (zvuková ukázka): K tomu útoku či nějakému teroristickému činu může dojít kdykoli a kdekoli. Je to především věc zpravodajských služeb, které musí identifikovat nějaké nebezpečí dříve, než se stane reálnou hrozbou. Víme o pár takových případech, kdy se to povedlo, ale stoprocentní jistotu nemůže mít v dnešním světě člověk nikde - ani v Praze a ani na Bali. Slova českého prezidenta Václava Havla z 20. listopadu. Může ředitel BIS Jiří Růžek prozradit, kolik měla BIS informací o možných útocích v průběhu summitu Severoatlantické aliance v Praze a které ty informace jste museli prověřovat? Byla to řada signálů, které říkaly, že tato eventualita by přicházela v úvahu a postupným vyšetřováním a prověřováním se ukázalo, že řada z nich byla lichá, řada z nich byla dezinformace, řada z nich ... Jako například? Můžete uvést konkrétně? Promiňte, ale konkrétně bych nerad zde uváděl a řadu z nich se i podařilo jaksi zdokumentovat a řekněme, předejít aktivitám, které by mohly k případným problémům směřovat. Můžete být konkrétní? Ne, nemohu. Když se ale zaměříme na ty informace, šlo o desítky informací nebo o stovky? Šlo o desítky informací. O desítky informací. Také jste byli jako Bezpečností informační služba kritizováni po summitu Severoatlantické aliance, a to kvůli počtu demonstrantů, a to nejen BIS, ale i Policie České republiky. Citujme, například Martina Fendrycha z deníku, promiňte, z týdeníku Týden, který napsal, že tajné služby zase vážně selhaly, protože původně byly informace o až desetitisících demonstrantech a nakonec do Prahy dorazily jen zhruba dvě, až tři tisícovky. Selhaly tajné služby? Rozhodně neselhaly. Já myslím, že je potřeba toto vidět prizmatem úkolu, který zpravodajské služby a bezpečnostní komunita České republiky měla a ten zněl: "Zabezpečit klidný a věcný průběh NATO, ochránit životy hostů, jejich integritu, zdraví a čest." Myslím si, nebo jsem bytostně přesvědčen, že tohoto úkolu jsme se zhostili se ctí. O tom nakonec svědčí i reakce. Já jsem v uplynulých dnech hovořil se čtyřmi významnými představiteli. Byl to pan prezident Havel, byl to pan předseda vlády Špidla, byl to generální tajemník Severoatlantické smlouvy, pan Robertson a byl to velvyslanec Spojených států a všichni se shodli v tom, že summit byl bezpečnostně a zpravodajsky zajištěn bezvadně, že průběh byl klidný a věcný a děkovali tedy českých zpravodajských a bezpečnostním složkám za odvedenou práci. Dovolte, abych citoval slova Martina Fendrycha, protože vaši práci si člověk nemůže ověřit a ony údaje o deseti až dvanácti tisících demonstrantech přeci jenom tady byly. Kde jste čerpali informace, že může přijet deset až dvanáct tisíc demonstrantů? Každopádně naše informace nehovořila o dvanácti tisících demonstrantech, náš odhad byl podstatně nižší. Ty informace jsme čerpali v prostředí, v němž se případné demonstrace organizovaly, od těch, kteří byli těmi, kdo byli jaksi organizátory těchto záležitostí a byly to jejich odhady, nebyly to naše odhady, jinými slovy. Tedy námitka Martina Fendrycha: "Informace policie a služeb jsou tajné a naprosto nepřístupné, mohou si vykládat a vymýšlet, co je napadne. Výsledek vždycky zkroutí, jak potřebují. Fungují jak nekontrolované a nekontrolovatelné organizace." Nevím, co vede Martina Fendrycha k tomuto závěru, ale ... Zkušenost s tajnými službami. ... pak má tedy zvláštní zkušenost, protože české zpravodajské služby jsou kontrolovány, jsou úkolovány a jsou kontrolovatelné. Řekl bych, že s našimi produkty pracuje vláda, vláda si je řídí a úkoluje, takže pan Fendrych by měl přinejmenším oslovit ty členy vlády, kteří pracují se zpravodajskými informacemi a ptát se, co vede vládu jaksi k podobnému hodnocení. Vy jste ministru vnitra Stanislavu Grossovi tedy neposkytl informace, které on zveřejnil před summitem, že počty demonstrantů se odhadují až na dvanáct tisíc? Já myslím, že je docela korektní říci, že při schůzkách, které předcházely summitu NATO, Bezpečnostní informační služba dávala své odhady, které vycházely z jejich informací a tyto odhady jsou zaprotokolovány. A nebylo to deset tisíc, ale méně, jak jste řekl? Já myslím, že v tuto chvíli nebo v tu chvíli, kdy se summit připravoval, nebylo důležité, jestli to bude o tisíc méně nebo o tisíc více, ale důležité bylo, aby summit byl dobře bezpečnostně zajištěn. Koncem října, tedy před summitem Severoatlantické aliance v Praze, se Bezpečnostní informační služba dostala i na přední stránky deníku New York Times. Deník napsal, že prezident Václav Havel tajně informoval Bílý dům, že zprávu o pražské návštěvě Muhammada Atty, jednoho z hlavních únosců letadel, která 11. září 2001 zaútočila na New York a na Washington, nelze prokázat. Mluvčí českého prezidenta Ladislav Špaček tuto zprávu dementoval. Stručná a jasná otázka pro Jiřího Růžka: Je možné prokázat návštěvu Muhammada Atty v Praze? Ano, lze. Kolikrát? Naše informace hovoří o dvou návštěvách a jsou to informace, které byly předány jak našim ústavním činitelům, těm, kteří činí rozhodnutí, tak byly předány jaksi standardním způsobem i našim spojencům. Připomeňme si, co o dvou návštěvách Muhammada Atty v Praze, v květnu a v červnu 2000, uvedl před těmito mikrofony policejní prezident Jiří Kolář. Kolářova slova jsou rok stará. Jiří KOLÁŘ, policejní prezident (zvuková ukázka): Podle našich policejních informací byl dvakrát v Praze, pak se objevily další různé spekulace a ony to nebyly ani spekulace, ale spíše různá úroveň ověření těchto informací. To, co říkám já, to je to, dvakrát v Praze, to je policejně ověřeno, opravdu policejně ověřeno. Vlastně pobyt pana Atty v naší zemi byl tak krátký de facto, když to vezmeme na hodiny, tak ani ne jeden a půl dne, že nepřikládáme mu takový význam, že by byl schopen zorganizovat něco převratného, něco tak zásadního, co se odehrálo ve Spojených státech 11. září. Konstatoval před rokem policejní prezident Jiří Kolář v rozhovoru pro BBC. Nejen česká média před rokem referovala o tom, že se Muhammad Atta setkal v Praze s iráckým agentem. Hovořilo se o takzvané "irácké stopě" a o propojení útoků z 11. září 2001 na New York a na Washington s režimem prezidenta Saddáma Husajna. K tomu český prezident Václav Havel před rokem v rozhovoru pro BBC uvedl: Václav HAVEL, prezident České republiky (zvuková ukázka): Já pouze k tomu řeknu, že ten rozhovor, co pan Atta tady vedl s tím iráckým diplomatem, nikdo neodposlechl, nikdo u něho nebyl. My nevíme, o čem se bavili, ale existují různé hypotézy, různé spekulace a toto je asi jedna, jedna z nich. Slova prezidenta Václava Havla rok stará, slova konkrétně z 21. listopadu. Pane řediteli, ukončila BIS prověřování pobytů Muhammada Atty v roce 2000, kdy měl být dvakrát v České republice? Ukončili jste toto prověřování? To je příběh, který nelze ukončit, a to je příběh, který lze pouze doplňovat a naším úkolem je shánět a shromažďovat informace, které by dokreslily a doplnily celkový rámec toho, co se vlastně před 11. zářím odehrálo. Co tedy víte o pobytu Muhammada Atty v Praze? Je už možné prokázat, že se setkal s iráckým špionem a padla ... nebo padla definitivně ta "irácká stopa"? Je možné zkoumat jaksi validitu tohoto poznatku a snažit se prokázat jeho pravdivost. Zatím se validitu tohoto poznatku nepodařilo prokázat a zatím je to informace nepravdivá? Je to informace, s kterou je potřeba pracovat jako se zpravodajskou, tj. shánět k ní další a další doplňující informace, další a další doplňující zprávy. Z toho, co říkáte, není to informace, která by byla zavržena a stále tato stopa je ve hře? Ta informace není zavržena, jako nejsou zavrženy desítky dalších. Pracuje se s ní zpravodajsky a patří tedy do fondu zpravodajské komunity. Co je ještě ..., které jsou nejzákladnější otázky, které si BIS v souvislosti s pobytem Muhammada Atty v Praze klade? Tak nás samozřejmě zajímá důvod, proč cestoval, proč se vyskytoval v Čechách, proč cestoval skrze Prahu, jaké byly pro to důvody, jaká byla jeho následná cesta, jaká byla jednání, s kým se setkal, prostě je snaha jaksi obecně zpravodajských služeb demokratických států pochopit jaksi, z čeho a z jakých aktivit se skládá činnost Al Kajdy. A které otázky už máte zodpovězeny, které teď jste tady si položil a které BIS zkoumá? Dovolte, abych na tuto otázku konkrétně neodpověděl. Dovolte ale, abych já zase citovat z deníku New York Times z 23. října roku 2002, protože on doslova napsal: "Rozpory kolem kauzy Atta jsou konkrétně výsledkem nedostatečné spolupráce ministerstva vnitra, premiéra Miloše Zemana a Bezpečnostní informační služby." Co jste tedy předali a je ta informace, kterou naznačil New York Times, na místě? Já myslím, že pan Risen se mýlí ve svém vyjádření. Opakuji, že česká strana vyhodnotila a předala ty informace v té podobě a s tím komentářem, který byl potřeba. Tam byl jeden jediný problém, který odstartoval celý tento případ, a to byl vlastně únik informace do Los Angeles Times o té pražské jaksi schůzce a tím ten příběh začal žít. Začal žít svou vlastní virtuální realitu, začali se k tomu vyjadřovat politici, začali se k tomu vyjadřovat novináři. Každý budoval své vlastní stopy, každý budoval svou vlastní představu. Já potřebuji zdůraznit a podtrhnout, že jak české rozhodovací, česká rozhodovací místa, tak jaksi naši spojenci dostali vše, co mohla česká strana konkrétně a věcně předat. Unikla ta informace do Los Angeles Times z české BIS nebo z americké strany? Bylo to vyjádření tiskového mluvčího vlády, pokud si vzpomínám. Tedy není možné BIS a českou stranu z úniku informací a následných fabulací kolem případu Muhammada Atty vinit? Nikoli. V zorném úhlu světové politiky je v uplynulých měsících Irák. Jen pro úplnost, Rada bezpečnosti Organizace spojených národů přijala 8. listopadu rezoluci o odzbrojení Iráku. Nová rezoluce zpřísňuje inspekce a hrozí Bagdádu vážnými následky, pokud se požadavkům plně nepodřídí. Spojené státy americké opakovaně uvedly, že v takovém případě by tentokrát odzbrojily Irák a svrhly tamní režim vojensky, a to i bez mandátu Organizace spojených národů. Americký prezident George Bush hovoří o nebezpečí iráckého prezidenta Saddáma Husajna pro celý svět už drahnou dobu. Nejinak tomu bylo 20. listopadu v Praze. George W. BUSH, prezident Spojených států amerických (zvuková ukázka): Svět si uvědomuje a mnoho členů NATO si uvědomuje, že Saddám Husajn, který má k dispozici zbraně hromadného ničení, je nebezpečný. Představte si Saddáma Husajna s jadernou zbraní. Český lid by si měl uvědomit, že tento člověk otrávil svůj vlastní lid. Má ve svém srdci tolik nenávisti, že je ochoten tyto zbraně použít nejenom v ..., je nebezpečný tedy nejen pro své sousedy, ale pro své vlastní lidi, a proto musíme zajistit spolupráci a na základě této spolupráce zajistit, aby byl opravdu ozbrojen. Dvacátý listopad a slova amerického prezidenta George Bushe, která pronesl v Praze. Nejvyšší čeští politici při návštěvě amerického prezidenta George Bushe v Praze nabídli Spojeným státům americkým podporu pro možný útok na Irák, nepodřídí-li se Bagdád rezoluci OSN. Hovoří český prezident Václav Havel. Václav HAVEL, prezident České republiky (zvuková ukázka): Kdyby ale bylo třeba užít síly, pak se domnívám, že by Aliance měla velmi vážně a rychle přemýšlet o způsobu svého angažmá jakožto Aliance. Uvědomme si, že to nejsou Spojené státy, ale evropská část Aliance, která přímo sousedí s touto zemí. Říká český prezident Václav Havel. Logická otázka na ředitele BIS Jiřího Růžka: Jsou v prioritách české kontrašpionáže služby Iráku na prvním místě? Každopádně patří k prioritám české kontrarozvědky a nelze se ani divit, protože Irák, jak jsme právě slyšeli a slýcháváme, skutečně patří k rizikovým státům, k rizikovým režimům a jeho snaha rozvíjet zbraně hromadného ničení, ať už nukleární, bakteriologické či chemické, je známá. Je i podle vašich informací Irák největší bezpečnostní hrozbou zvenčí pro Českou republiku? Ano, anebo ne? Já bych nechtěl spekulovat o geopolitických faktorech, ale myslím si, že důležité je vnímat to jako bezpečnostní riziko pro svět. Pro Českou republiku jako největší je, anebo není? Pro Českou republiku může být rizikem a nebezpečím jaksi v souladu nebo v souběhu s ostatními aktivitami, čili jestliže se dozvídáme, že disponuje jadernými hlavicemi, jestliže se dozvídáme, že může disponovat nosiči, které jsou tyto hlavice schopny přenášet, pak se dostáváme prostě do zřetele a řekl bych, dopadové plochy možného útoku. V dubnu 2001 byl z České republiky vyhoštěn druhý tajemník a konzul irácké ambasády al-Aní Ahmad Chalíl Ibrahím Samír pro činnost neslučující se s postavením diplomata. V dokumentech BIS se k tomu uvádí, citujme doslova: "Po vyhoštění rezidenta byla pozice iráckých zpravodajských služeb v České republice výrazně ochromena." Konec citátu. Nakolik se podle ředitele BIS Jiřího Růžka dá k citovanému ochromení přidat slovo "dlouhodobé"? Já bych řekl termínované, mohu-li to tak vyjádřit. Když se vyjadřujete, že to bylo termínované rozbití iráckých špionů na českém území, znamená to, že ten termín vypršel a v současnosti opět operují? Já myslím, že je zájmem irácké strany v rychlosti nahradit jaksi případné ztráty. Jsou už nahrazeny? Dovolte, abych na tu otázku konkrétně neodpovídal. Ne, ale můžete prozradit, jaké údaje a jakou činnost vyvíjel al-Aní Samír a co konkrétně provozoval na českém území a za co byl vyhoštěn? Dovolte, abych toto taktéž nespecifikoval, protože je to stále ještě v zájmu české zpravodajské služby. Bylo to závažné bezpečnostní riziko, anebo vyplývala z toho závažná bezpečnostní rizika pro Českou republiku? Ano, vyplývala. Možná i teroristická. Nerad bych byl více konkrétní. Je možné v současnosti říci, že operace iráckých tajných služeb na území České republiky jsou na, a teď máte na výběr, abyste alespoň trochu byl konkrétní, tři možnosti - minimální, maximální a střední v porovnání s aktivitami, které vyvíjel v roce 2001 onen konzul a onen tajemník irácké ambasády? Já myslím, že neprozradím žádné tajemství, když řeknu, že irácké zpravodajské služby jsou zařazeny v systému Státní správy Iráku a že tedy vykonávají to, co po nich vláda v Bagdádu žádá a když se podíváme na situaci, která kolem Iráku, jak se vyvíjí kolem Iráku, tak samozřejmě můžeme odezírat, že hlavním cílem je znát jaksi přípravy a případná opatření demokratického světa vůči Iráku a druhý takový velký okruh samozřejmě je, co bude jaksi poté. Jedním slovem, jaksi jejich zájem je i znát, jak se bude vyvíjet situace, jestliže k nějaké akci vůči bagdádskému režimu dojde. Pochopil jsem správně vaše slova, protože samozřejmě jako ředitel BIS hovoříte v hádankách, že iráckým špionům na českém území jde o to, kdy začne případný útok na Irák a co bude po tomto útoku? Přeložil jste to naprosto perfektně. Existuje podle vás přímá úměra mezi spekulacemi o možném útoku na Irák a zvyšující se činností iráckých tajných služeb na území České republiky? Takto to asi nelze říci, spíše to vnímáme tak, že z ústředí mohou přicházet pokyny, které budou reflektovat situaci a ta situace může být jaksi od totální pasivity až, řekněme, k nějaké aktivitě, která by mohla třeba i přerůst v jistou násilnou akci. Musíme být připraveni na všechna řešení. Sdělili jste v poslední době vládě informace, že je nutné opět po roce vyhostit některého z iráckých diplomatů, protože vyvíjí na území České republiky takovou činnost, která ohrožuje zájmy České republiky? Ne, tato informace nebyla předána. Ani v dohledné době se k takové informaci nechystáte? Pokud se k ní chystáme, tak počkejme, až bude hotova. Když se zaměříme ještě na možný útok Spojených států proti Iráku, tak Spojené státy navrhly podpůrnou úlohu Severoatlantické aliance v případě války s Irákem. O tom hovoří poslední zprávy agentury Reuters. Zvyšuje to bezpečnostní rizika v České republice v případě, že útok proti Iráku bude útokem spojeneckým, tedy útokem Severoatlantické aliance? Musíme brát v úvahu odvetná opatření a musíme brát v úvahu možnosti, které by v tom případě jaksi irácký režim a jeho organizace měly k dispozici. Monitorujete taková možná odvetná opatření? To je posláním zpravodajských služeb. A máte informace o možných takových odvetných opatřeních? Promiňte, ale na toto opět nemohu odpovědět. V létě BIS zveřejnila pravidelnou výroční zprávu. V ní se uvádí, opět citujme doslova: "Součástí aktivit Iráčanů a několika českých podnikatelů byla snaha navázat obchodní vztahy České republiky s Irákem. Iráčané pravděpodobně v tomto směru chtěli ovlivnit Českou republiku, aby byla stoupencem zmírnění sankcí Rady bezpečnosti OSN vůči Iráku." Byla součástí těchto aktivit cesta českých podnikatelů do Iráku, kterou vedl někdejší náměstek ministra zahraničí, dnes velvyslanec České republiky při OSN Hynek Kmoníček? Takto bych to nehodnotil. Nepatří tedy do té zprávy? Vyvozuji si špatně, že by tam patřila ta cesta českého ministerstva zahraničí a podnikatelů českých? České ministerstvo zahraničí provádí oficiální českou politiku. Trvají i nadále zmiňované aktivity Iráčanů a českých podnikatelů o navázání obchodních kontaktů? Irák samozřejmě se pokouší a jeho cílem je vytvářet srozumitelné prostředí, v kterém by se vymanil z izolace, nicméně sankce platí a my jsme jednoznačně jaksi na straně států, které tyto sankce podporují a také udržují. Můžete vyloučit, že Irák využívá třetí země, rozumějme Českou republiku a firmy z České republiky, k zajišťování dodávek zboží nebo dokonce zbraní do Iráku? Vyloučit nelze nikdy nic, ale snažíme se dělat takové kroky, aby k tomu nedocházelo. Když se velmi stručně zaměříme na organizovaný zločin, které největší starosti vám v této oblasti přidělává organizovaný zločin? Organizovaný zločin lze definovat v podstatě ve dvou rovinách. Ta první je jaksi ona hrubá a násilná forma, jako je organizování, prostituce, vydírání, /nesrozumitelné/ a podobně, pak samozřejmě existuje forma více sofistikovaná, což je zločin takzvaných bílých límečků. Z hlediska České republiky myslím, že jednoznačně je důležitější hlídat tedy zločin bílých límečků, který má jednu z forem například praní špinavých peněz. Je to velmi rozšířený jev, který ohrožuje Českou republiku? Není to rozšířený jev, ale je to jev, který provází jaksi pohyb peněz, který provází zahraniční investice, který provází vlastně celý polistopadový vývoj České republiky, čili je zcela legitimní, aby nástroje, které vláda a stát má k dispozici, byly používány k tomu, aby kontrolovaly tuto situaci. Když se zaměříme na poslední oblast, poprosím o velmi stručnou odpověď, a to obchod s vojenským materiálem, můžete říci, zda v našich, tedy v českých strojírenských závodech, došlo v uplynulém roce, respektive v této části roku k nějaké nedovolené manipulaci s vojenským materiálem? A pokud ano, tak buďte adresný. Domníváte-li se, nebo mohl bych to vysvětlit tak, že se jednalo o nelegální obchod, ne, nenarazili jsme na zprávu, která by hovořila o nelegálním obchodu. A podezření? Podezření bývají a je jaksi naší prací, abychom je vyvrátili, anebo potvrdili. Tolik třicet minut ředitele Bezpečnostní informační služby Jiřího Růžka. Já děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval BBC. Já děkuji za pozvání a těším se na viděnou. Doufám, že to bude dříve než za rok. Je to možné? Uvidíme podle událostí. Já děkuji za vašich třicet minut. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC s ředitelem Bezpečnostní informační služby Jiřím Růžkem. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
