| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 4. prosince 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Jaroslav Palas | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jaroslav Palas uvedl, že dnešní demonstraci nepovažuje za protest zemědělců proti politice svého úřadu a vlády.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Praha zažila ve středu dosud největší demonstraci zemědělců proti podmínkám vstupu České republiky do Evropské unie. Podle policejních odhadů přijelo do Prahy demonstrovat deset tisíc zemědělců, odhady organizátorů se zmiňují o dvaceti tisících. Bouřlivé protesty se odehrály před ministerstvem zemědělství a také na Václavském náměstí. Proč zemědělci protestovali? Hovoří jeden z nich: Protestující zemědělec (zvuková ukázka): Přišel jsem sem demonstrovat za vyšší platy a lepší dotace nebo lepší platbu zemědělských výrobků. To je prakticky ve skutečnosti stejné. Konstatuje jeden z demonstrantů. Nespokojení zemědělci házeli na budovu ministerstva zemědělství vajíčka, rajčata a brambory, rozbili přitom čtyřiadvacet oken. Předseda Agrární komory Václav Hlaváček tvrdí, že demonstranti nechtěli ničit majetek. Za vytlučená okna si podle nich může ministr zemědělství Jaroslav Palas sám, protože nepřišel mezi ně. Václav HLAVÁČEK, prezident Agrární komory ČR (zvuková ukázka): A ten projev těch rozbitých oken je už zkrátka následek. Ta příčina je v tom, že zkrátka dlouho se váhalo ze strany ministerstva, jestli má nebo nemá pan ministr jít ven. Kdyby vyšel ven hned, tak si myslím, že vůbec ten problém nenastal a nedošel do tohoto rozměru. Slova prezidenta Agrární komory Václava Hlaváčka. Nejen o nespokojenosti českých zemědělců bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr zemědělství České republiky Jaroslav Palas. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Dobrý den. Ve funkci ministra zemědělství jste zažil už dvě demonstrace. Zemědělci v uplynulých týdnech vyjadřovali nespokojenost se stavem zemědělství a s podmínkami, které nabízí Brusel České republice. Jste nervózní z toho, že jste si ve funkci zažil dvě demonstrace? Já nejsem nervózní, já demonstrace tohoto typu vnímám jako projev nespokojenosti nad tím, že se v této chvíli dosáhly jakési výsledky v rámci vyjednávání. Beru to jako standardní věc. Počkejte, demonstrace považujete za normální standardní věc? V takovéto situaci, kdy nejsou zemědělci spokojeni s vyjednáváním a s tím, že nebyly dosaženy výsledky, jaké si představují. Ale standardní věc to bezesporu není. Mají přece být dojednány takové podmínky, aby se nedemonstrovalo. Vy jste mě nenechal domluvit. Já nepokládám za standardní věc to, že někdo hází na budovu ministerstva zemědělství nějaké předměty a rozbíjí okna. Myslím si, že organizátoři této demonstrace prostě situaci nezvládli a neměli ji pod kontrolou. K tomu se ještě dostaneme. Ještě před tím, než demonstrace zemědělců začala, prohlásil jste, citujme doslova: "Jde o legitimní demonstraci, která podporuje vládu v tom, aby ukázala v Bruselu, že nabízené podmínky je třeba změnit." Konec citátu. Trváte i po demonstraci na tom, že tato demonstrace podpořila vládu premiéra Vladimíra Špidly při vyjednávání? Ano, takto jsme se domlouvali s organizátory této akce. My jsme se před demonstrací sešli a domluvili jsme přibližný scénář této akce a pokládám za nekorektní prohlášení, že se na budovu házely předměty jenom proto, že ministr nevyšel mezi zemědělce. Já se domnívám, že tu situaci organizátoři neměli pod kontrolou a nebyli v čele této demonstrace. K tomu se ještě, jak říkám, dostaneme v další části Interview BBC. Vy tedy si tu demonstraci nevysvětlujete i jako protest proti vládě? Nevysvětluji si to jako protest proti vládě. Prostě zemědělci za prvé nejsou spokojeni s dosaženými výsledky vyjednávání, je to dáno také tím, že vedení komory a svazů naprosto nedostatečně vysvětluje a sděluje výsledky průběžně tak, jak jsou dosahovány. My v pravidelných intervalech jednáme, naposledy jsme jednali v neděli s vedením svazu Agrární komory, kde jsme jim přesně řekli, co bylo vyjednáno a co bylo dojednáno. Měl jsem pocit, že vedoucí představitelé komory odcházeli z tohoto jednání na úřadu vlády spokojeni. Mimo jiné jsme jim také nabídli, že je možné, aby u závěrečných jednání byli přítomni. Já jenom nevím, abych zase nebyl nařknut, že vás nenechám domluvit, tak dokončil jste větu? Ano, dokončil. Děkuji. Vysvětluji si a rozumím správně vašim slovům? Poznamenal jsem si, že předáci nedostatečně vysvětlují, že ten dav lidí mohl mít i nedostatek informací a může být záměrně manipulován? Nechtěl bych říct, že je záměrně manipulován, ale myslím si, že je to špatná práce vedení komory. Je potřebné říkat zemědělcům pravdu, je potřebné říkat to, co naši vyjednavači dosáhli a oni dosáhli mnohé. Například vyjednali kvótu na mléko takovou, kterou v této chvíli nejsme schopni naplnit, aby bylo jasno. Podle vás tedy i vedení Agrární komory a dalších zemědělských svazů a organizací, které se zúčastnily demonstrace, zamlčují pravdivá fakta o vyjednávání české vlády, respektive českých vyjednavačů v Bruselu? Podívejte se, já rozumím tomu, že je potřebné a že je snahou nejen našich vyjednavačů, ale také představitelů komory a svazů, abychom vyjednali co nejlepší pozici, ale je potřebné, aby na svých interních jednáních naprosto pravdivě a objektivně informovali své členy o stavu vyjednávání. A myslím si, že tato komunikace mezi představiteli svazu a členskou základnou vázne a je nedostatečná. Můžete uvést konkrétní příklad? Já jsem o tom přesvědčen, protože kdyby věděli, že se vyjednalo téměř dvě celé devět podle tučnosti, které dosahujeme, dvě celé devět miliardy litrů mléka, na které jsou přímé platby, pak by zemědělci neměli být nespokojeni. Kdyby zemědělci věděli, že se vyjednalo dvacet pět procent, respektive čtyřicet procent přímých plateb, pak by neměli být nespokojeni. Kdyby zemědělci věděli, že v této chvíli dáváme do marginálních oblastí dvě celé sedm miliardy korun, tedy marginální oblasti horší klimatické a půdní oblasti, abych mluvil česky a že po vstupu do Evropské unie to bude šest miliard korun, tak já vlastně nevím, proč tuto informaci představitelé Agrární komory svým lidem nesdělí. Z toho, co říkáte, není k těm demonstracím de facto důvod a jsou i projevem malé informovanosti členské základny ze strany vedení zemědělských svazů? Podívejte se, k demonstraci určitě důvod je. Tento rok kromě toho, že se vedou přístupová jednání, je pro naše zemědělce velmi složitý z pohledu cen. Ten propad cen byl velmi významný nebo je velmi významný. Navíc jsme byli postiženi povodněmi a velkými dešti, takže výnosová hladina výrazně poklesla. Takže, zemědělci přišli o výraznou část svých tržeb. My jsme v Jihlavě řekli určitá opatření, která v postupných krocích hodláme realizovat. Z jedné strany určité prostředky, které plynou a poplynou prostřednictvím dotačního systému našim zemědělcům, no a za další jsou to určité kompenzace z pohledu povodňových škod. Ty kompenzace jsou v řádu jedna celá asi čtyři desetiny miliardy korun, na škody dvě celé dvě miliardy korun v zemědělské prvovýrobě. Já si myslím, že sedmdesát procent kompenzací z pohledu povodňových škod je významná pomoc státu. A mě osobně mrzí, že na aktivech naši představitelé, tedy představitelé Agrární komory a svazů říkají, že ta pomoc státu je nevýznamná. V každém případě odmítáte, že by demonstranti vyjadřovali i nespokojenost se zemědělskou a agrární politikou české vlády? Ne, ne, ne. Zemědělci vyjádřili nevoli nad složitou situací danou tímto rokem. To si myslím. Já si myslím, že ta agrární politika této vlády a vlády minulá je politika systémová. Má určitý řád, určitý systém, my máme utvořený dotační systém. To, že je složitá situace z pohledu cen, v postupných krocích hodláme eliminovat. Je podle vás důvod proti této politice protestovat? Proti politice vlády si myslím, že není důvod protestovat. Přenesme se do středečního dopoledne, kde nespokojení zemědělci před ministerstvem zemědělství pískali a hlasitě křičeli a nejen to. Následně házeli vajíčka, rajčata, brambory na budovu ministerstva zemědělství. Na závěr demonstrace před ministerstvem zemědělství předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Bohumír Dufek před demonstranty prohlásil: Bohumír DUFEK, předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy (zvuková ukázka): Takže, kolegové a kolegyně, dovolte mi, abych vás přivítal na dnešní největší demonstraci, kterou zemědělci vyjádří svůj názor. A protože pan ministr před nás nepřišel, je potřeba, aby nás slyšela celá republika a celé Evropa. Už jsme tady. A protože je potřeba, aby nás slyšeli Pražané a celá republika, je potřeba, abychom šli směrem tam, kde se tvořila historie. Historie se tvořila na Václavském náměstí, pojďme na Václavské náměstí. Zazněla slova předsedy Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Bohumíra Dufka. Demonstranti následně se přesunuli na Václavské náměstí, kde svůj protest ukončili. Jen pro úplnost, odhady protestujících se různí, podle policejních odhadů protestovalo deset tisíc lidí, organizátoři hovoří o dvaceti tisících. Nad čím jste přemýšlel, když vám nespokojený dav křičel pod okny? Já jsem přemýšlel o tom, co řeknu jejich představitelům, které přijmu. Já jsem je následně přijal s tím, že jsem jim řekl to, co jsem zmínil na začátku tohoto pořadu. Já jsem jim řekl, že by bylo vhodné, aby lépe informovali své členy o dosažených výsledcích. A to, že jsem je přijal, si myslím, že svědčí o tom, že jsem připraven komunikovat. Naše schůzky s představiteli svazů Agrární komory jsou velmi časté, takže o to víc mě mrzí, že je tady jakási absence informačního toku od nich směrem k zemědělské veřejnosti. Přemýšlíte o tom, že byste nedostatek toho informačního toku, jak to označujete, že byste jej nahradil tím, že byste začal komunikovat s těmi zemědělci přímo, že byste začal objíždět jednotlivé organizace a jejich shromáždění? V této chvíli dokončujeme přístupová jednání. Já jsem přesvědčen, že kromě toho, že máme plné ruce práce dokončit tato přístupová jednání a práci nad rozpočtem a dotačním systémem příštího roku, tak samozřejmě také vyjíždím do jednotlivých okresů. Tyto výjezdy se v průběhu příštího pololetí velmi výrazně zvýší. Cítíte tedy nedostatek té komunikace, respektive nepřináší... Necítím, necítím nedostatek komunikace z naší strany nebo z mé strany, protože ten kontakt se zemědělskou veřejností je poměrně častý. Ale říkáte, že nemá informace, tak tam musí být nějaký nedostatek. Já chci říci, že ten komunikační systém se výrazně zvýší v příštím pololetí, kdy bude před referendem o vstupu do Evropské unie a pak musí začít ihned po Novém roce velmi silná informační a vysvětlovací kampaň směrem do řad zemědělské veřejnosti. A já vidím, že Agrární komora není schopna tyto informace spolehlivě přenášet a že je velmi často zkresluje. Demonstranti nakonec házením brambor, rajčat a vajec rozbili na ministerstvu zemědělství čtyřiadvacet oken. Je-li tato informace pravdivá, škody včetně úklidu a mytí fasády váš úřad odhadl na čtvrt milionu korun. Z jakého rozpočtu škody uhradíte, z jaké části? Samozřejmě z kapitoly ministerstva zemědělství, jsou to prostředky daňových poplatníků a tyto prostředky půjdou na úkor dotací našich zemědělců. O to méně bude vyplaceno na dotacích, musí s tím počítat Agrární komora. Čtvrt milionu tedy vezmete těm, kteří ta okna rozbili? Ano, vzali je sami sobě, samozřejmě my pošleme Agrární komoře fakturu na tento obnos. To byla má další otázka, jestli přemýšlíte o tom, že byste organizátory demonstrace hnal k zodpovědnosti, aby ta okna de facto nezaplatil daňový poplatník? Určitě ano. Já si myslím, že je to na místě. Prezident Agrární komory Václav Hlaváček po demonstraci uvedl, že za vytlučená okna na ministerstvu si může ministr zemědělství Jaroslav Palas sám. Tady jsou nezkrácená slova Václava Hlaváčka: Václav HLAVÁČEK, prezident Agrární komory ČR (zvuková ukázka): My jsme šli požádat pana ministra, aby za našeho doprovodu šel před zemědělce, vystoupil před budovu a oslovil účastníky demonstrace. Nabízeli jsme mu, že jsme připraveni zabezpečit mu bezpečnost pro jeho osobu. To se nám nepodařilo, protože odmítl, že nejsme schopni zkrátka tu věc zajistit tak, aby měl tedy bezpečí. A za druhé se snažil nám podsunout, že se nám ta demonstrace vymkla z rukou. Já si myslím, že se nevymkla z rukou a ten projev těch rozbitých oken už je zkrátka následek. Ta příčina je v tom, že zkrátka dlouho se váhalo ze strany ministerstva, jestli má nebo nemá pan ministr jít ven. Kdyby vyšel ven hned, tak si myslím, že vůbec ten problém nenastal a nedošel do tohoto rozměru. Takže, to nikdo neměl, řekl bych, za cíl. Konstatoval na tiskové konferenci prezident Agrární komory Václav Hlaváček. Odmítáte ta jeho slova o tom, že jste jim záměrně podsouval, že se jim demonstrace vymkla z rukou? Ano, já jsem přijel do budovy zhruba v devět hodin patnáct minut, kdy shromáždění zemědělci v bujaré náladě házeli předměty na ministerstvo zemědělství, takže tím zdokladuji, že zemědělci ty předměty házeli dřív, než jsem v budově de facto byl. Takže, pan Hlaváček se vylhává se své zodpovědnosti uřídit tuto akci a já důrazně odmítám jeho tvrzení. Pan Hlaváček by příště měl vážit svá slova, která říká veřejně. Byl to právě okamžik létajících předmětů na ministerstvo zemědělství, který vám řekl, že just nepůjdete před ty demonstranty nebo ještě před tím, než jste přijížděl na ministerstvo jste byl ochoten před dav vystoupit? Samozřejmě jsem byl ochoten předstoupit při standardní situaci, při standardním shromáždění. Přece při poslední demonstraci před úřadem vlády, kdy byla standardní, klidná, věcná situace, jsem vyšel, přebral jsem petici. Takže, já nemám důvod nevycházet mezi zemědělce, k zemědělcům, diskutovat s nimi. Ale když vidím, že organizátoři akce skutečně nemají tu situaci pod kontrolou, pak nemám důvod vycházet. Já jsem je vyzval, pana Hlaváčka jsem vyzval, aby tento dav uklidnili, že jsem připraven je přijmout. I poté, co létaly brambory, vajíčka do oken? Ano a bylo naprosto evidentní, že ten dav nebo demonstranti nereagují na výzvy ať už pana Hlaváčka nebo dalších organizátorů. Je to prostě jejich neschopnost vést tuto demonstraci. Zvážil jste ale, že vaše nevystoupení před demonstranty může být vykládáno jako zbabělost ministra zemědělství Jaroslava Palase? Nemyslím si. Já jsem jednal s představiteli, já jsem je vyzval, aby přišli, přednesli své požadavky. Oni přišli a těch požadavků moc neřekli. Další téma, podrobnější rozbor stavu českého zemědělství. Nespokojení zemědělci hovoří při hodnocení stavu resortu slovy krize přecházející v zánik. Prosím o jednoslovnou, respektive jednovětou odpověď. Jsou slova krize přecházející v zánik na místě? Je tady snížení cen, myslím si, že to není vlekoucí se krize. Ta situace vznikla poklesem cen, tím, že posílila výrazným způsobem koruna. Ta situace vznikla v jarních měsících. Já bych vám to zdokladoval, kolik například jsme museli dát prostřednictvím státního intervenčního fondu na vývoz, tedy na regulaci mléka a mléčných výrobků, tedy na vývoz přebytků mléčných výrobků. My jsme v prvním čtvrtletí tohoto roku dali zhruba tři sta šedesát milionů korun na vývoz těchto přebytků mléčných výrobků. V druhém čtvrtletí už to bylo přes šest set milionů korun a v průběhu tohoto roku to budou dvě celé dvě miliardy korun. A jen pro vaši informaci, za loňský rok jsme použili prostředky asi v objemu osm set sedmdesát milionů korun. Takže, dovedete si asi představit, jak náročné je pro náš systém, pro kapitolu ministerstva zemědělství, kolik prostředků jsme museli oproti loňskému roku vynaložit víc, abychom uregulovali trh s mlékem. Takže, my se snažíme samozřejmě této situaci čelit dostupnými prostředky. Ale je potřeba také, aby právě Agrární komora a svazy se podílely na tomto procesu řešení této situace. Podle vás se na tom nechtějí podílet? Já se obávám, že nejsou jednak ochotni a nejsou schopni se podílet. Proč? Protože to vedení je svým způsobem z tohoto pohledu dost impotentní, aby sdružilo zemědělce do odbytových družstev. Podívejte se, teď v této chvíli je určitý cenový pokles u vepřového masa. Jestliže se prodává třicet procent vepřového masa přes odbytová družstva, pak kdyby se prodávalo devadesát procent vepřového masa přes odbytová družstva, může si toto odbytové družstvo ceny diktovat. Ale protože každý prodává, jak se mu zlíbí, samozřejmě odběratelé, tedy masokombináty ceny srazí dolů. Kdyby tedy, jak vy to označujete, impotentní vedení Agrární komory a zemědělských svazů více integrovalo zemědělce, tak by podle vás krize toho oboru například v prodeji vepřového nebyla tak výrazná, jako je? Já si myslím, že u jiné komodity, například u mléka to sdružování se poměrně daří, ta cena je poměrně stabilní, oni vytváří tlak na mlékárny. Jistě jste zaznamenali v minulých dnech, že mlékárny vytvořily tlak na řetězce a zvýšily ceny svých výrobků, to znamená, získávají své zdroje ne tím, že snižují ceny zemědělcům, ale tím, že zvyšují své produkty vůči prodejním řetězcům. Vy jste už oznámil, že vláda zasáhne do strmého pádu cen vepřového. Můžete říci, jaké konkrétní kroky chystáte? Ano. My jsme rozhodli na Státním zemědělském intervenčním fondu, že dáme do vlády vládní nařízení, kterým budeme dotovat vývoz vepřového masa v objemu zhruba deset tisíc tun, tato operace nás bude stát odhadem kolem sedmdesáti milionů korun. Daňového poplatníka. Ano, daňového poplatníka. Takže, to jsou prostředky, které my dáváme do systému zemědělství, abychom regulovali trh, abychom zajistili určitou cenu agrárnímu sektoru. Jen pro vaši informaci, my do sektoru zemědělství v letošním roce dáváme kolem osmnácti miliard korun. Můžete si spočítat, kolik je osmnáct miliard korun, když to podělíte sto padesáti tisíci zemědělci, kolik je to na hlavu jednoho zemědělce. Pane ministře, tím chcete říci, abych tomu úplně rozuměl, že ta částka je poměrně vysoká a považujete ji za dostatečnou? Ta částka je poměrně vysoká. Samozřejmě národní rozpočet České republiky a kapitola zemědělství velmi těžko může konkurovat silnému rozpočtu Evropské unie. Z tohoto důvodu je také samozřejmě žádoucí, aby náš agrární systém přešel velmi rychle do Evropské unie. A z tohoto pohledu jsem zde neřekl ještě jednu věc, kterou měli naši představitelé komory a svazů říci svým zemědělcům. Na nedělním jednání s premiérem české vlády Vladimírem Špidlou zaznělo, že vláda garantuje našim zemědělcům to, že se poměrně bezbolestně převedou přes práh Evropské unie. Toto jsme slíbili a toto vláda hodlá garantovat. Takže, bych znovu vyzval představitele Agrární komory, aby ty informace, které my dáváme a bereme je velice vážně, a když něco slíbíme, tak to plníme, aby je přenášeli směrem k zemědělcům. Zatím to tak není. Dovolte, abych udělal takový výmyk, respektive něco dodal pod čáru. Zdá se mi to nebo je to skutečnost, že vás způsob té demonstrace lidově řečeno namíchl, že se z vás stává tvrdý muž? Já jsem stále stejný. Tak razantně jste nezněl ani na úterní tiskové konferenci ještě před demonstrací. Myslím si, že jednám stále stejně. Nicméně, co mi vadí, je určitá nekorektnost. Ta prohlášení šéfa komory Hlaváčka se mi zdají velmi nekorektní. Vrátíme se z podčáry opět do hlavního textu a ještě tedy k vepřovému. Strmý pokles cen vepřového je ale způsoben také masivním přílivem dováženého vepřového především ze zemí Evropské unie. Nejen tedy dotace a ta částka, slyšel-li jsem správně, zhruba sedmdesáti milionů korun na vývoz vepřového z České republiky. Ale jak chcete zabránit masivnímu přílivu vepřového, které je dováženo do České republiky, jakými kroky? Můžete je konkrétně říci? Mohu. Prvně je potřeba říci, že my jsme povinni pustit do republiky určité množství vepřového masa v rámci dohod o WTO. Jde o šest a půl tisíce tun. Šest a půl tisíce tun. Pak další maso vepřové k nám připlyne na základě liberalizace vzájemného obchodu s Maďarskem. Takže, my musíme určité množství vepřového masa do republiky pustit. Pokud toto množství je překročeno, pak nastupují určitá opatření, nastupuje dodatkové clo. My ty dovozy sledujeme, jakmile překročí určitou stanovenou hranici, nastupuje vládní nařízení, které říká, že se stanovuje na veškeré dovážené maso určité clo. Druhé opatření, kterým řešíme tuto situaci, je to, a už jsem to opatření tady zmínil, že vyhlásíme intervenční vývoz vepřového masa a to právě v této chvíli činíme. To znamená, my víme, že se do republiky v těchto dnech dovezlo a doveze vepřové maso s tím, že se v lednu /nesrozumitelné/. Což velmi nepříznivě ovlivní nákupní cenu. Jako protiopatření chceme udělat to, že určité množství z republiky vyvezeme. Nějaký zákaz dovozu a nějaké takové brutální opatření nepřipadá v úvahu? No, dá-li se nazvat brutálním opatřením to, že naše veterinární služba bude velmi přísně provádět rozbory dováženého masa, protože my chceme... To by měla dělat snad stále, nejen když je nadbytek vepřového. Ty rozbory se samozřejmě dělají. My můžeme určité analýzy, řekněme, ještě prohloubit a zpřísnit a my to tak uděláme, aby se skutečně na stůl českého občana dostalo jenom to nejkvalitnější maso. A to činíme. Pojďme si ještě poslechnout argumenty odpůrců stavu resortu, respektive kritiky. S jedním z demonstrantů si před ministerstvem zemědělství povídal Martin Řezníček. Martin ŘEZNÍČEK, redaktor (zvuková ukázka): Odkud jste přijel sem do Prahy? Protestující osoba (zvuková ukázka): Z východních Čech. Martin ŘEZNÍČEK, redaktor (zvuková ukázka): Odkud přesně? Protestující osoba (zvuková ukázka): Rychnov nad Kněžnou. Martin ŘEZNÍČEK, redaktor (zvuková ukázka): Vy máte na tom svém transparentu napsáno: "Diktát Evropské unie není integrace, ale plíživá nejen českého zemědělství likvidace." Co tím přesně máte na mysli? Protestující osoba (zvuková ukázka): Mám prostě na mysli to, že se tady nebude vyrábět nic, akorát se bude udržovat krajina a žádné právo v Evropské unii nebudeme mít. Totiž my tam budeme mít dvacet dva poslanců z celkového počtu šesti set. Martin ŘEZNÍČEK, redaktor (zvuková ukázka): Jste si jistý, že to opravdu takto dopadne. Jaké argumenty pro to máte? Protestující osoba (zvuková ukázka): Ještě to dopadne hůř, protože to je pokračování II. světové války jiným způsobem. Martin ŘEZNÍČEK, redaktor (zvuková ukázka): Proč si to myslíte? Protestující osoba (zvuková ukázka): Protože Němci nic jiného nechtějí, jenom nás zlikvidovat. Martin ŘEZNÍČEK, redaktor (zvuková ukázka): Proč? Protestující osoba (zvuková ukázka): Po tisíciletí nás chtějí zlikvidovat a je to normální pokračování II. světové války. Martin ŘEZNÍČEK, redaktor (zvuková ukázka): Víte, co Evropská unie přesně nabízí zemědělcům z kandidátských zemí? Protestující osoba (zvuková ukázka): Nic nenabídne, protože se akorát tady všechno zlikviduje. Martin ŘEZNÍČEK, redaktor (zvuková ukázka): Vždyť nabízí nejdřív pětadvacet procent a potom postupné zvyšování až do roku 2013 těch dotací. Protestující osoba (zvuková ukázka): Podívejte se, různých smluv už bylo tisíce a je to normálně cár papíru tyto smlouvy. Byla Varšavská smlouva a na hovno. To vypovídá o tom, co jsem tady řekl, že ta politika, kterou dělá pan Hlaváček směrem do své členské základny, je naprosto špatná, naprosto chybná. On nedokáže přenést informace a on ty informace má, má je velmi podrobné, velmi seriózní. On dobře ví, že vstupem do Evropské unie budou mít zemědělci víc prostředků než z národního rozpočtu. On to ví velice dobře a takováto vyjádření řadových členů Agrární komory svědčí o tom, že pan Hlaváček prostě zklamal. Měl by podle vás odstoupit? To si nemyslím, to je věc Agrární komory, já to nechci hodnotit. Agrární komora navrhuje zastavit prodej státní půdy a to proto, že státní půda je prý předmětem spekulací a jde do zahraničních rukou a to skrze zprostředkované osoby. Citujme Václava Hlaváčka doslova: "Dokud budou moci státní půdu kupovat podnikavci doslova pod nohama rolníkům, na níž teď rolníci hospodaří v nájmu, ať se raději neprodává vůbec." A tvrdí Agrární komora, že by měl být zastaven prodej státní půdy. Je to podle vás přijatelné? Prodej státní půdy nemůže být zastaven, protože existuje zákon devadesát pět, tedy zákon o prodeji státní půdy, zákon devadesát pět z roku devadesát sedm o prodeji státní půdy a ten říká, za jakých podmínek se zemědělská půda prodává. Vy ale navrhujete zpřísnit legislativu, alespoň jste to uvedl v rozhovoru pro Hospodářské noviny čtrnáctého listopadu. Můžete říci, kterými konkrétními kroky, velmi stručně? My bychom chtěli, aby byla větší ochrana těch, kteří privatizovali státní nemovitý majetek, tj. ti, kteří se podíleli na privatizaci státních statků. Tam chceme, aby ta ochrana před volným prodejem byla výrazně vyšší. Já se domnívám, že ti, kteří na státní půdě hospodaří, mají zájem o prodej státní půdy, ale chtějí větší ochranu. Takže si nemyslím, že má pan Hlaváček pravdu. Říká ministr zemědělství České republiky Jaroslav Palas. Já děkuji, že jste přijal pozvání do BBC, někdy příště na shledanou. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Polez ven, srabe! volali na ministra Mladá fronta DNES, 5. 12. 2002, titulní strana - Sprška chlévského hnoje, vajíček, rajčat a brambor se snesla včera na majestátní budovu ministerstva zemědělství. Na ministerské úředníky i ministra samého pršely nadávky a výzvy protestujících zemědělců. "Polez ven, srabe!" křičeli rozhořčení farmáři na ministra zemědělství Jaroslava Palase poté, co se dozvěděli, že se svého ministra nedočkají. Ministr Palas sedlákům pouze na dálku vzkázal, že jejich manifestace je sice oprávněná, ale on neschvaluje agresi demonstrantů, kteří bramborami vytloukli čtyřiadvacet ministerských oken a hnojem či vajíčky ušpinili fasádu budovy jeho úřadu. "Je to zbabělec a vypadá to, jako by nezastupoval nás zemědělce, ale jako by si hrál na nějakém vlastním písečku," řekl o Palasovi zemědělec z jižních Čech Miroslav Navrátil. Očista budovy od značného zápachu bude stát asi čtvrt milionu korun, tvrdí mluvčí ministerstva Martin Severa. Ministr Palas se nakonec odhodlal alespoň k tomu, že přijme představitele agrárních organizací, kteří nespokojené zemědělce do Prahy přivedli. Debatu kolem oprávněnosti protestu farmářů či úrovně českého zemědělství při vyjednávání o vstupu Česka do Evropské unie Jaroslav Palas nicméně ukončil ihned poté, co i v jeho kanceláři přistála za třeskotu okenní tabulky brambora. Od zdemolovaného, hnojem smrdícího a pokořeného ministerstva zemědělství táhne sedmitisícový dav rozzlobených farmářů k jezdecké soše patrona české země, svatého Václava. I zde pak "rozbíjejí své polní ležení". Pochod po severojižní magistrále k Václavskému náměstí provází skandování, pronikavý hukot sirén a ohlušující pískot. Přestože pražský magistrát průvod touto důležitou komunikací zakázal, policisté nezasahují. "Není důvod, zatím je to celkem klidné, a tak pouze odkláníme dopravu," vysvětluje zástupce šéfa pražské dopravní policie Pavel Švrčula. Průvod vedl železničář V čele demonstrantů jde společně s odborářskými předáky zemědělců šéf železničních odborářů Jaromír Dušek. Co mají železničáři společného se zemědělci? "Jsme společně členy Asociace svobodných odborů, a tak jsem přišel farmáře podpořit. Jestliže se po dnešku nic nezmění, tak do toho můžeme při dalším protestu jít se zemědělci," tvrdí Dušek. Shnilotiny a hnůj sice už vzduchem nelétají, zato bojových hesel a výzev na adresu politiků přibývá. Jako by patron české země dodával řečníkům inspiraci. "Špikují" své proslovy méně či více povedenými rýmovačkami: "Chcete do Evropské unie jako sedláci, či jako žebráci?!", "Teličko, Teličko - přidej peněz maličko!", "Žeňte Špidly párem vidlí!", "Rovnost pro česká prasata!" či revolučním heslem "Už jsme tady". Předseda Českomoravského svazu podnikatelů v zemědělství Jaroslav Brom volá od sochy svatého Václava po rovnoprávných podmínkách vstupu do Evropské unie: "Česká půda musí zůstat v rukou domácích sedláků! Nesmí se rozprodat zahraničním společnostem a spekulantům!" Podobně laděná hesla lze ovšem číst i na transparentech: "Máte plné talíře, máte plné stoly, na oplátku vy děláte ze zemědělců voly!" Soukromý zemědělec Miroslav Binder se svěřil zpravodaji ČTK: "Přivádí nás bída, bída zemědělců, skoro hrobní bída." Od demonstrace však nic neočekává, protože prý tato vláda se zemědělstvím stejně nic nesvede. Hraje se hymna a zemědělci ji procítěně zpívají. Pak z kapes vytahují chleba, klobásy a řízky a doplňují vydanou energii. Moraváci to vše zazdívají slivovicí a i oni se vydávají na procházku Prahou a za předvánočními nákupy. "Škody, které zemědělci včera způsobili, ministerstvo uhradí z peněz daňových poplatníků a prostředky půjdou na úkor dotací zemědělců," uvedl ministr Palas v podvečerním rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. Palas považuje demonstraci za oprávněnou, odsoudil ale vznik škod PRAHA 4. prosince (ČTK) - Ministr zemědělství Jaroslav Palas považuje dnešní zemědělskou demonstraci za oprávněnou, ale pokládá za nepřiměřenou agresivní reakci demonstrantů, při níž vznikly škody na majetku. ČTK to řekl Hugo Roldán z tiskového oddělení ministerstva zemědělství. Rolníci, kteří dnešní protest zahájili před MZe, házeli na budovu vajíčka, ale i rajčata a brambory. "Bylo rozbito 24 oken a škody včetně úklidu a umytí fasády se odhadují na 250 tisíc korun," řekl Roldán. Tento obnos ministerstvo uhradí z peněz daňových poplatníků a prostředky půjdou na úkor dotací zemědělců, dodal ministr Palas v podvečerním rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. "(Zemědělci) vzali sami sobě," vysvětlil s tím, že na uvedený obnos pošle ministerstvo Agrární komoře fakturu. Podle tiskového oddělení MZe Palas také zdůraznil, že pořadatelům se demonstrace vymkla z rukou. Rolníci, kteří dnes manifestovali za vyvedení zemědělství z finanční krize a vyjednání rovných podmínek s Evropskou unií, se vystoupení ministra nedočkali. S Palasem krátce jednali pouze představitelé pořádajících nevládních agrárních organizací. Na schůzce s pořadateli Palas mimo jiné zdůraznil, že nespokojenost zemědělců je dána také nedostatečnou komunikací mezi představiteli svazu a členskou základnou. "Je to špatná práce vedení komory. Je potřebné říkat zemědělcům pravdu," řekl Palas v rozhovoru pro BBC. Demonstranti zanechali před ministerstvem značný nepořádek. Vysypali zde například kukuřici, obilí, jablka a nechyběl ani hnůj. Fasáda a okna zůstala po jejich odchodu značně zaneřáděna vajíčky. Od MZe manifestace pokračovala po magistrále na Václavské náměstí. Tam po zhruba hodinovém mítinku akce krátce před polednem skončila. Pořadatelé odhadli počet demonstrantů na dvacet tisíc, policie přibližně na deset tisíc. Platí to i dnes a platit bude nadále Respekt, 6. 1. 2003, rozhovor, strana: 16 - S Jaroslavem Palasem o českém venkově, dotacích a zbytečných revolucích Byl jste členem vládní delegace, která nedávno v Kodani vyjednávala podmínky pro vstup do EU. Jste s nimi spokojen? Jsem. Za půl roku vyjednávání se udělal obrovský pokrok. V čem třeba? Mohl bych doložit, jaká byla výchozí pozice například u mléka, kde jsme vyjednali kvótu, kterou ani nebudeme naplňovat. To dává prostor zemědělcům, aby se rozvinuli, aby ještě zvýšili stavy krav. Na druhou stranu musím říci, že jako zemědělec nemohu být spokojen nikdy. Proč chcete dojit víc mléka, když už dnes ho zemědělci nedokáží prodat? Abyste měl schopnost udržovat krajinu a měl určitý práh bezpečnosti potravin, musíte mít určitý rozměr zemědělství. A tu a tam se nevyvarujete přebytků. České zemědělství se bude muset přizpůsobit trendu EU, snižování výroby. Vy ale usilujete o pravý opak. Spotřeba masa a mléka se u nás v roce 1990 zásadním způsobem snížila. Zemědělství je však specifické tím, že když máte přebytek, nemůžete zastavit výrobu. Obnova vybitého stáda trvá deset let. V loňském roce jsme proto použili zhruba 900 milionů korun na podporu vývozu mléčných výrobků, v letošním roce to bude 2,2 miliardy. Proč dotujete školám spotřebu mléka? Dotované mléko jsme zavedli ne proto, abychom zvýšili jeho spotřebu, ale aby děti získaly návyk na mléko, protože je zdravější než tolik propagovaná coca-cola. I zelenina je zdravější než hamburger. Proč dětem nedotujete zeleninové svačiny? Zelenina a ovoce by jistě byly příjemnými a dieteticky vhodnými svačinkami a zpestřením, ale v současné době je jejich včlenění do programu především z technických důvodů neproveditelné: je tu problém s distribucí a skladovatelností. Ne všechny školy mají chladicí boxy. Co jste v Kodani vyjednal pro nezemědělce? To, že se objem českého zemědělství nezmenší, naopak má šanci mírného rozvoje. Zemědělství nelze chápat jen jako produkci kvalitních a bezpečných potravin, spoluvytváří také krajinu a udává ráz venkova. V čem třeba chov prasat, jak je praktikován v Česku, zkrášluje krajinu? Většina lidí si neuvědomuje, že i produkce vepřového masa přispívá k tomu, aby krajina byla v kulturním stavu. Díky živočišné výrobě se spasou louky a pastviny, pole zůstávají obdělaná. Nebo si myslíte, že bychom měli přestat obdělávat půdu? Dokážete si představit, jak by ty pozemky vypadaly? Debata je ale o tom, co dotovat a co nedotovat. Nikoli o tom, jestli obdělávat nebo ne. To se hluboce mýlíte, obě věci spolu souvisí. Člověk s nezemědělským uvažováním si myslí, že dotace do zemědělství je něco, co jde na úkor daňového poplatníka. Říká si: jak to, že se kolem 17 miliard dotací rozděluje mezi úzkou zájmovou skupinu 150 000 zemědělců? To je primitivní uvažování. Dotace do zemědělství nepředstavuje příjem zemědělců, ale podporu, která má zemědělství držet na určité úrovni a zajistit levnější potraviny. I když se to zdá nelogické, dotace tlačí ceny dolů. Dotace zemědělcům umožňují vykonávat jejich zaměstnání. A jinému stát zaměstnání nedotuje. Je to tedy svým způsobem příjem. Z tohoto pohledu máte pravdu. Důvody jsem ale uvedl: potraviny jsou strategickou záležitostí, chceme, aby byly levné. Pak je tu údržba krajiny. Jestli chceme kulturní krajinu, musíme si ji jako daňoví poplatníci zaplatit. A nakonec – je tady soutěž s rozpočtem EU, která dává do zemědělství podstatně víc než my. Potravin je přece nadbytek, považovat je za strategickou surovinu platilo možná před třiceti lety. Platí to i dnes a platit nadále bude. Proč je u nás tak málo ekologických zemědělců? Máte špatnou informaci. U nás je 5,5 % ekologického zemědělství. Stejně jako v Německu. Německo se rozhodlo zvýšit do deseti let jejich podíl na 20 %. My si na rozdíl od Německa nevytyčujeme cíle, nicméně ekologické zemědělství podporujeme. Proč se tedy v českých obchodech nedají koupit například “ekologická” vejce? Část produkce se vyváží a část se na pultech najde. Vejce z ekologických chovů ne. Jsou obchodní řetězce, které odebírají především hovězí maso, které je produkováno bez použití jakékoli chemie. Jenže nabídka v obchodech je oproti západním zemím minimální, nějaká chyba někde být přece musí. Chyba je v tom, že producenti produkci vyvážejí – zahraniční trh je ochoten zaplatit víc. Nedávná minulost ukázala, že z velkochovu vychází maso, které není úplně zdravé – viz BSE, arzén v mase kuřat či velké krmení zvířat antibiotiky. Ve velkochovech se také nejhůře zachází se zvířaty. Jak by se podle vás měly české velkochovy změnit? Všechny uvedené (a další) aféry vznikly mimo území a chovy ČR, u některých nemá dnes ani věda jasno o původu jejich vzniku. V našich velkochovech se za poslední roky změnilo mnohé k lepšímu a úkolem do budoucna je další důraz na pohodu zvířat, na vytvoření ideálních životních podmínek za přiměřeného hospodářského využití. K tomu je důležitá osvěta pro zemědělce i veřejnost a důsledná kontrola. V celkovém kontextu je samozřejmě nezpochybnitelné jednání a svědomí každého chovatele. V rozhovoru pro BBC jste nabádal zemědělce, aby uzavřeli kartelovou dohodu a dosáhli vyšší ceny. To je proti zájmům spotřebitelů. Čí jste vlastně ministr? Zemědělců, nebo spotřebitelů? Jsem ministr českých zemědělců a všech občanů. Nenabádal jsem k uzavření kartelové dohody, ale k tomu, aby zemědělci své výrobky prodávali přes odbytová centra, jen tak jsou vůči kartelovým dohodám řetězců a zpracovatelů schopni vyjednat solidní cenu. Podporujeme vznik odbytových družstev, nově bychom jim chtěli přispívat z dotačního systému a tyto prostředky by měly být příplatkem k ceně pro českého zemědělce. Teď v lednu zaplatíte českým vývozcům vepřového masa 70 milionů korun, aby mohli vyvézt své neprodejné zboží. Proč by nemohli být vystaveni konkurenci? Postupně zemědělce konkurenci vystavujeme. Uzavřeli jsme například dohodu s Maďarskem o vzájemné liberalizaci obchodu – obě strany dováží bezcelně a nesmějí dotovat. V čem jsou chovatelé prasat tak důležití, že jste schopni na ně vydat 70 milionů korun? Po Novém roce dovozci dodají z EU asi 7,5 tisíce tun vepřového na náš trh. Abychom zabránili totálnímu kolapsu cen, musíme odlehčit trhu a vyvézt část domácí produkce. Protože někdo v Unii použil tytéž peníze, aby maso vyvezl k nám. V Unii nikdo peníze na vývoz vepřového k nám nedává. V EU dostává zemědělec prostředky formou přímé platby. Na vepřové ne. Dostává prostředky jinými cestami, na jiné komodity. Jemu to umožní cenu vepřového srazit dolů a dovézt to k nám. Nebo to může být vepřové maso třeba z Asie. Zkusme se vymanit z čistě zemědělské rétoriky. Vaše vláda říká, že nemá padesát milionů na to, aby postiženým lidem zaplatila osobní asistenty. Pak ale dá sedmdesát milionů na pomoc úzkému odvětví ekonomiky, které není ničím mimořádné. Tady je evidentní rozpor mezi vaším a mým názorem. Já říkám, že rezort zemědělství je zásadním, strategickým odvětvím. Hájím zájmy zemědělství, a tím i všech občanů, protože jsme povinni zajistit bezpečné a kvalitní potraviny. Pro ministra zemědělství rétorika jiná než zemědělská být nemůže. Bude někdy český venkov vypadat tak malebně jako rakouský? To je velmi zavádějící otázka. Český venkov je specifický. Můžeme se učit od svých sousedů a to dobré absorbovat. Neřekl bych ale, že rakouský nebo německý venkov je lepší. Ošklivé kravíny a rezaté haly vám nevadí? Vy mluvíte o ošklivých kravínech, já mluvím o špičkových podnicích, které nám bavorští farmáři závidí, a mají obavy z jejich konkurence. Tvrdíte, že dnešní většinová podoba českého zemědělství – velkochovy s velkými poli kolem nich – v pozitivním smyslu přispívají k udržování krajiny. Jenže studie řady krajinných ekologů, západoevropských odborníků, ale i ministerstva životního prostředí tvrdí opak. O výhodách a nevýhodách velko-plošného hospodaření ve vztahu k přírodě by se dalo dlouze polemizovat a záleží na úhlu pohledu. Nejenom já jsem dnes přesvědčen, že se podařilo odstranit neduhy socialistického hospodaření a že současné zemědělství jako celek má k přírodě velice blízko. Spokojeni a s plnými břichy však nezapomínejme na prioritní úlohu zemědělství: výrobu cenově přijatelných potravin. Na “levné” dovozy nelze spoléhat. Letos se zřejmě bude debatovat o tom, jak zemědělství v EU reformovat. Čím do této debaty přispěje česká vláda? Po rozšíření EU není možno financovat agrární politiku stávajícím způsobem. Návrh reforem je zajímavý, spočívá na nápadu oddělit přímé platby od produkce. Domnívám se, že by se v jejich rámci měly akcentovat takové věci jako bezpečnost potravin, kvalita, inovační procesy, rozvoj venkova. Je ale potřeba o tom velmi debatovat. Jak má tedy české zemědělství vypadat? Parametry jsou nastavené už dávno. Deset let probíhá transformace zemědělství, některé věci se mohly udělat lépe, méně či více razantně, revoluční změny ale nezaznamenáme. Zemědělství bude mít kontinuální vývoj: dál se budou dotahovat vlastnické vztahy, víc se bude od sebe vzdalovat intenzivní výroba a podpora horších klimatických oblastí, kterých je u nás 60 %. Přijdete s nějakými návrhy? Kdy například přestat vyplácet přímé dotace do odvětví neschopných konkurence? Jsem pro to, aby se přímé platby převedly do rozvoje venkova, aby nestimulovaly množství výroby, ale kvalitu potravin. Za peníze EU by měl zemědělec disponovat kvalitnější technologií, měl by se za ně zlepšovat evropský prostor. V tom vidím smysl reformy financování agrární politiky. Od začátku ale nesouhlasíme s tím, aby se vyplácela paušální platba 300 000 eur na farmu. Charakter českého zemědělství je jiný než v Rakousku, Polsku, Bavorsku – u nás 56 % půdy obdělají zemědělské podniky nejméně s 1000 hektary. Paušál by vedl k atomizaci zemědělských podniků, a to je krok zpět. Přivezl jste z Kodaně možnost vzít peníze ze státního rozpočtu a z peněz určených na rozvoj venkova a dát je zemědělcům jako přímé dotace. Hodláte toho využít? Tam, kde se prokáže, že by docházelo k újmě na příjmech zemědělců, to budeme chtít využít. Na kolik nás to přijde ze státního rozpočtu? Nechci říkat konkrétní čísla, naši zemědělci však budou mít rozhodně víc peněz z rozpočtu než dnes. Ministr financí Sobotka Respektu ale řekl, že on rozhodně nepočítá s tím, že by se platby pro zemědělce ze státního rozpočtu navyšovaly. Nevím, v jaké souvislosti vám to řekl, ale k tomu, co dostaneme od EU, evidentně připlácet budeme. Přesunete do přímých dotací i peníze, které přijdou z Bruselu na rozvoj venkova? Bude-li to nutné, využijeme je. Soukromí zemědělci ale tvrdí, že peníze na rozvoj venkova se na přímé dotace přesouvat nemají. Vždy je dobré mít možnost použít peníze, kde je třeba. Očekáváte, že se po vstupu do EU zvýší ceny? Dojde ke kontinuálnímu navýšení platů, do určité míry i cen potravin. Radikální změnu ale nečekám. Ani dnes v EU není jednotná úroveň cen potravin. Pokud byste chtěl slyšet, že se ceny zvýší třeba o 15 %, tak si to nemyslím. Průzkumy ukazují, že voliči ČSSD patří do skupiny nerozhodnutých, pokud jde o vstup do Unie. Jak byste vysvětlil svému sousedovi, proč je lepší do EU jít? Jako zemědělec bych mu řekl, že získáme trh s půl miliardou lidí a budeme mít větší ochranu trhu vůči třetím zemím. Zkuste uvažovat i jinak než jako zemědělec. Je dobré vzít v úvahu princip solidarity uvnitř Unie. Pořád se mluví o tom, co zemědělci chtějí. Co by nám měli naopak za dotace nabídnout? Kvalitní produkci, bezpečné potraviny, obdělaná pole a louky. Dát peníze do českého zemědělství, to je vlastně jakási veřejná zakázka, kterou zemědělci realizují. Všechno, co říkáte, plnili i dříve a přitom český venkov vypadal lépe. Neměl by být přívětivější, útulnější? Nevím, jestli je dobré, aby se radikálně změnil ráz venkova, není zase tak špatný, byť je ovlivněn historií. My ji ale musíme respektovat. Bylo by chybné všechno předělávat ze dne na den. České zemědělství nepotřebuje žádné revoluce. Nepotřebovalo VŘSR, nepotřebovalo rok 1948, nepotřebovalo… to ne, ale všechny revoluce zemědělství svým způsobem škodí. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
