| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 2. prosince 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Vladimír Špidla | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Vladimír Špidla navrhne o víkendu vedení strany, aby sociální demokraté do první volby prezidenta republiky nominovali Otakara Motejla.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Výsledky otevřeného referenda sociální demokracie o kandidátu na prezidenta republiky rozdělují stranu. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach si nedovede představit, že by jeho strana postavila jiného kandidáta na prezidenta, než Miloše Zemana. Zdeněk ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí (ČSSD) (zvuková ukázka): Já myslím, že strana by měla mít jednoznačně jednoho kandidáta, kterého bude prezentovat, a který ho bude prosazovat. Samozřejmě po rozhodnutí tím, kdo to bude, a já předpokládám, že těžko po tomto referendu, kdy sociální demokracie prosazuje i velké referendum, které by mělo být pro občany, že bychom jako politici v podstatě řekli: "Tak občané" a naši členové si řekli, co chtěli a my si teď uděláme, jak my chceme. Říká místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Vicepremiér a senátor Pavel Rychetský trvá na tom, že by jeho strana měla nominovat ombudsmana Otakara Motejla. Ani místopředsedkyně sociálních demokratů Marie Součková nevylučuje, že Otakar Motejl ještě není definitivně ze hry o prezidentský úřad. Marie SOUČKOVÁ, ministryně zdravotnictví (ČSSD) (zvuková ukázka): Vyloučit nemůžete nikdy nic, protože nevíte, jaké události ještě se dějí v průběhu projednávání nebo může se třeba rozhodnout některý kandidát, že kandidaturu ve finálním termínu nepřijme. Slova místopředsedkyně sociální demokracie Marie Součkové. Nejen o sporech v sociální demokracii po výsledcích otevřeného referenda bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interwiev BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal, k protějšímu mikrofonu usedl předseda České strany sociálně demokratické, premiér České republiky Vladimír Špidla. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Dobrý den. Vláda premiéra Vladimíra Špidly vstoupila do pátého měsíce svého vládnutí. Citujme doslova: "Chci, aby má vláda byla především vládou důvěryhodnou," řekl v rozhovoru pro BBC 2. srpna premiér Vladimír Špidla. Dostala podle vás zatím vláda citovaným slovům? To musí posoudit lidé, ale máme za sebou povodně, což byla katastrofa obrovského rozsahu a vláda to zvládla. Máme za sebou summit NATO. Je to další ohromná událost, která pohlcovala obrovské úsilí. Myslím si, že nikdo nemůže pochybovat o tom, že to byla mimořádně úspěšná věc, a že podpořila prestiž České republiky a její politický význam ve světě. Dokončujeme jednání s Evropskou unií. Jsou mnohdy velmi tvrdá, ale myslím si, že ani tady nezaostáváme. Čili, to jsou věci, které máme za sebou. Existuje něco, pane premiére, protože zjevně z toho, co zatím říkáte, podle vás vláda dostála slovům. Svým slovům respektive vašim slovům, která jste pronesl, když se vláda ujímala svého prvního funkčního období. Existuje něco, co byste při hodnocení dosavadní práce vlády označil jako nejslabší článek? Prozatím ne, na to je opravdu příliš krátká doba, abych posuzoval něco takto detailně, i když je to pět měsíců, tak a byly naplněny velkými věcmi, o kterých jsme mluvili, takže posuzování, to je ještě trochu brzo. Samozřejmě, že nemůžu považovat za úspěch ten takzvaný daňový balíček, protože ačkoliv si myslím, že ta koncepce byla rozumná, tak prostě jsme to nepřipravili dobře a neúspěch to byl. Selhal jste jako vyjednavač? Vyjednávali jsme. Myslím si, že jako vyjednavač ne, protože vyjednávali jiní, to není úloha premiéra. Kdo selhal, tvůrci toho balíčku nebo vyjednavač? Myslím si, že nemohu prohlásit o tom, že někdo selhal, to je prostě hloupost a k tomu nedošlo. Jiná věc je, že jsme to neprosadili, ačkoliv to bylo rozumné je fakt, že se to odehrávalo v legislativní nouzi, že se to odehrávalo pod obrovským tlakem i psychologickým tlakem povodní a nutné po povodňové rekonstrukce, to, že prostě byl to neúspěch. Vy jste prozradil zhruba před dvěma měsíci, že se vláda ještě vrátí k prosazení daňového balíčku, i když trochu v jiné podobě. Je to ještě ve hře, či nikoli? Tato informace se nezakládá na žádné realitě. To, co myslíte, to je vlastně parafráze výroku, kdy na dotaz jednoho z manažera, jednoho z manažerských fór, zda nepovažuji za chybu, že jsme nezvolili povodňovou daň, tak jsem řekl něco na ten způsob, teď mě neberte za slovo, že s odstupem času si myslím, že to chyba byla. Tedy nějaké daňové změny v souvislosti s povodněmi už se nechystají a v budoucnu ani nebudou? Nejsou pravděpodobné. Myslím si, v souvislosti s povodněmi ne. Jinak daňový systém je organický systém, který se průběžně mění, to je jasné, a o tom se povedou vždy debaty a budou určitě velmi zajímavé. Bavíme-li se o činnosti vlády, vy jste naznačil, že pět měsíců je relativně krátká doba. Znamená to, že jste zatím jako premiér nepřemýšlel o tom, že byste někoho musel vyměnit, protože nezvládá svou funkci? Ne, myslím si, že ne. Naopak jsem velmi potěšen, že moji vládní kolegové ve vysloveně těžkých zkouškách dobře obstály. Samozřejmě, když byste to hodnotil různě detailně, tak sám sebe musím, také bych jistě naleznul nějaké chyby na kolezích určitě, dílčí věci také, ale ty hlavní věci a ten největší tlak zvládají a rychle dozrávají a podle mě budou opravdu výborní. Ukázala podle vás, také koaliční vláda předvedla onen očistný mechanismu, kdy například ministr z jiné strany poukazuje na selhání vlády předchozí, rozumějme Milan Šimonovský dálnice D47, či nevýhodné smlouvy na ministerstvu zahraničí a předseda KDU-ČSL vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda. To si myslím, že toto nejsou věci, které by souvisely nějakým způsobem s koaliční vládou. To, že je koaliční vláda, to se ukazuje v některých okamžicích opravdu výhodné, protože prostě důležité a celkové otázky jsou posuzovány někdy z velmi zajímavých hledisek, na které člověk není zvyklý. Ukázalo se to prosím pěkně v případu dálnice D47, protože v případě, že by asi byl Jaromír Schling ministrem dopravy a spojů, tak by z dálnicí D47 problém nebyl. Z dálnicí D47 ten projekt probíhá tak, jak je připraven. Dotahují se smlouvy, což se předpokládalo. Tam je daný termín zhruba asi rok, nemýlím-li se na dotažení smluv. A dálnice, což je velmi komplikovaná věc, protože to je akce, která jde poprvé tímto koncesním způsobem. A dálnici D47 dostavíme v těch termínech, které se předpokládají. Vy jste ale odběhl od nevýhodnosti toho, jak zatím ta smlouva byla koncipována... Proč si myslíte, že je nevýhodná? To si nemyslím já, to si myslí ministr dopravy a spojů Milan Šimonovský, který to řekl několikrát před těmito mikrofony. Ta smlouva je smlouva, která byla vytvářena na určitý nový typ situace. Věci, které jsme na této smlouvě poznali, vstoupily do zákona, takže teď už je možné bez jakýchkoliv pochybností a problém udělat koncesní řízení. A ta smlouva, jako každá smlouva je komplikovaná a lze mít na ní různé náhledy. Ale pokud jste sledoval debatu ve sněmovně, tak musíte uznat, že opozice nebyla schopna přednést nějaké opravdu pádné a věrohodné důvody, a že to víceméně zůstalo při kritických řečech velmi na povrchu. Klíčové je, že dálnice je potřeba a bude postavena v těch termínech, které jsou určené, že opravdu Ostrava to vysloveně žádá. A podle vás bude pro daňového poplatníka výhodná, za to by jste dal, lidově řečeno, hlavu na špalek? Dálnice bude výhodná, protože propojení Ostravy a zvládnutí této regionální krize je nepochybně výhodné, nejenom pro Ostraváky, ale pro celou zemi. Když se zaměříme na dosavadní práci české vlády. Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda hovořil také o balíčku povodňových daních, jako o jistém zaškobrtnutí dosavadní činnosti vlády. Nakolik podle premiéra Vladimíra Špidly může být důvodem ke druhé vládní krizi volba prezidenta republiky v lednu příštího roku. Tak ani ten první problém nebyla vládní krize, i když to bylo velmi chvilkami napínavé a k vládní krizi to směřovalo, ale prostě nedospělo, to je zřejmé. Myslím si, že volba prezidenta je vždy napjaté období a nevidím rizika nějakých krizí. Podle vás nedojde k vládní krizi v souvislosti s volbou prezidenta? Nevím proč? Například, protože můžete navrhnout kandidáta, se kterým nebudou velmi ostře souhlasit, respektive budou s ním ostře nesouhlasit ostatní politické strany ve vládní koalici. Předsedové KDU-ČSL a US-DEU Cyril Svoboda a Ivan Pilip už předčasem v rozhovorem pro BBC naznačili, že jsou zásadně proti kandidatuře Miloše Zemana na post prezidenta republiky. Předseda lidovců k nepřijatelnosti Miloše Zemana říká. Cyril SVOBODA, ministr zahraničí (KDU-ČSL) (zvuková ukázka): Myslím si, že ano, že Miloš Zeman slíbil. A jsem rád, že tento slib splnil a dodržuje, že je nyní na chalupě a objímá stromy a čte knihy a tak. Uvedl předčasem v rozhovoru pro BBC předseda lidovců Cyril Svoboda. Jak se zachová ČSSD ve chvíli, kdy koaliční partneři prohlásí, že kandidát sociální demokracie je pro ně nepřijatelný, a že může hrozit vládní krize? Toto je vysloveně teoretická záležitost. Nejsme zdaleka tak daleko. Já nepředpokládám, že dojde k nějakému většímu, než k přiměřenému napětí. Já nemám obavy z vládní krize v souvislosti s prezidentem. Co je to větší než přiměřené napětí? Protože volba prezidenta je důležitý ústavní akt, který lidé nedělají chladnokrevně a bez zájmů. Vždycky uvažují o mnoha okolnostech, zvažují je a není to prostě lehké. Politika se bez citu a bez občasného napětí nedělá a také se dělat ani nedá. V žádném případě, žádná krize? Nevidím žádné důvody pro krizi. Samozřejmě budoucnost je vždycky trošku složitější, než se jí člověk namaluje, takže vyloučit se jistě nedá nic, a nevidím prozatím žádné důvody, proč by to tam mělo směřovat. Hospodářské noviny uvedly, že Zemanovi stoupenci připravili plán, který by vedl ke změně složení současného kabinetu i obsazení významných pozic v parlamentu. Počítají přitom s pomocí občanských demokratů a komunistů. Za zvolení Zemana má být ve hře odchod unionistů a lidovců z vlády. Vy asi opět řeknete, že to je hypotetická situace, byť se o tom píše v novinách. Předpokládám správně. Je to samozřejmě spekulativní scénář. Musím říci, že kdyby ho chtěl někdo realizovat, tak by to bylo v podobě té nejpokleslejší politiky, která se vůbec dá vymyslet. A myslím si, že ta koncepce, kterou sociální demokracie na sebe ve volbách vzala, to znamená nevytvářet koalici a ani nějakou vedlejší koalici s ODS, nevytvářet koalici ani nějakou zdánlivou nebo volnější koalici s komunisty je věc zásadní. Stejně tak jsem přesvědčen, že zásadní věcí je to, že jsme jasně a nekompromisně řekli, že neobnovíme aranžmá opoziční smlouvy v žádné podobě. Protože, když vznikla opoziční smlouva, tak to byla situace, kdy pravděpodobně nebylo jiné řešení. Teď máme jiné řešení, které je slibem voličům, a to považuji za zásadní, abychom to dodrželi. Čili, ti kdo připraví takovéto scénáře, tak buď mají velkou fantazii novináři, to je jedna možnost... Ne novináři, Zemanovi stoupenci. Tak, co se píše v novinách... Novináři nepřipravují žádné scénáře... Není zcela jisté. Ale pokud nikdo o takovémto scénáři píše, tak má buď velkou fantazii, to je možné. A pokud to nějaký, v uvozovkách, stoupenec připravuje, tak znovu říkám, tak jsou to lidé, kteří chtějí vrátit aranžmá opoziční smlouvy, je to jeden z nejpokleslejších typů politiky. A já se mu prostě jasně stavím do cesty. V případě, že by došlo k rozpadu vládní koalice a k tomu scénáři, který vy jste takto ostře odsoudil. Sestavoval byste novou vládu, anebo by jste rezignoval na post předsedy ČSSD? K tomuto scénáři nedojde. K tomuto scénáři nedojde, protože sociální demokracie dodrží slib, který dala voličům. Ten slib byl zřetelný, přinesl nám vítězství. Odmítnutí tohoto slibu v situaci, kdy je řešení, které umožňuje ho dodržet by bylo zradou na voličích, ty by nám to nepochybně spočítali. A sociální demokracie by na tom utrpěla, ale sociální demokracie své závazky dodržuje, protože koneckonců je to programová strana, takže já nemám vůbec nemám obavu z této teorie. Hostem u mikrofonu je premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. Další téma, budoucí práce české vlády. Dva masivní protesty zemědělců proti stavu zemědělství a podmínkám nabízeným Evropskou unií. Jeden se už konal, další čeká Prahu ve středu. Proč zemědělci protestují? To vysvětluje předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Bohumír Dufek. Bohumír DUFEK, předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy (zvuková ukázka): My se nespokojíme s tím, to co v současnosti nabízí Evropská unie. To říkám zcela otevřeně. A spokojit se s tím ani v žádném případě nechceme, protože se vstupem do Evropské unie, jako země druhé kategorie, ale vstupujeme tam určitě jako rovnoprávný člen Evropské unie. Tudíž nemůže počítat s tím, že v Evropské unii prostě vyklidíme naše pozice a že oni si budou řešit na úkor naší země, na úkor našich občanů, našich zemědělců své problémy s výrobou přebytků v zemědělství, které tam v současnosti jsou. Já to jinak nevidím. A zatím mě na to nikdo z Evropské unie nedal odpověď. Protože pokud provedeme srovnání mezi Českou republikou, Rakouskem nebo třeba Dánskem nebo Holandskem, tak jednoznačně při srovnatelných podmínkách jsou podmínky, které nám jsou nabízeny daleko horší. Já jsem přesvědčen, že je potřeba, aby i v Bruselu viděli, že český zemědělec se umí ozvat a že nepřijmeme jednorázové podmínky, které nadiktovali. Vysvětluje důvod středečního protestu zemědělců předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Bohumír Dufek. Mají protesty zemědělců podporu premiéra Vladimíra Špidly? Protesty zemědělců jsou přirozenou součástí normální demokratické politiky, protože zemědělci reagují na určitou situaci a chtějí dát najevo svůj názor... Promiňte, ta otázka zněla, zda mají podporu premiéra Vladimíra Špidly. Já neorganizuji protesty zemědělců. Takže k tomuto zachovávám neutrální postoj, ale jasně říkám, že zemědělci na to mají právo a nikdo se nad tím nesmí pohoršovat, prostě to patří k demokratickému životu. Existuje nějaký plán, jak se vláda zachová k zemědělcům v případě, nepodaří-li se vylepšit podmínky nabízené Evropskou unií, proti kterým zemědělci protestovali a protestovat budou. Debaty, které vedou, a myslím si, že vyjednáváme velmi tvrdě, a že se mi minulé pondělí podařilo, zdá trošku otřást komisařem Fischlerem a začali se měnit trochu některé podmínky, které nám Evropská unie dává. Tak ta jednání prostě vedou, postupuje se k určitému cíli. Ale jasně říkám, že jsou limity a že to nebude žádná regulační změna. To je úplně jasné. Ale přesto jsem přesvědčen, že podmínky, které získáme budou dost dobré a že v každém případě, v každém případě na tom zemědělci budou významně lépe, než by byli, kdybychom do Evropské unie nevstoupili. Uvedu jenom jednoduchou věc. Na podporu venkova se teď dává dvě celé sedm desetin miliardy korun. Od prvního okamžiku, od prvního rozpočtu, který po vstupu do Evropské unie to bude šest a půl miliardy. To je prostě rozdíl, který je znát a který zvětší kvalitu života na vesnici. Znovu zopakuji tu otázku. Existuje nějaký plán, jak by vláda dorovnala zemědělcům podmínky, aby, jestli vůbec vláda to chce dorovnat, aby měli podobné podmínky jako zemědělci v Evropské unii? Vláda má základní záměr, aby naši zemědělci byli schopni konkurovat a mohli prostě existovat, aby byli čeští zemědělci na české půdě. K tomu použijeme prostředky, které máme k dispozici, naprosto odhodlaně a bez váhání. Na druhé straně je jasné, že nemůžeme slibovat nějaké vzdušné zámky, prostě rozpočet má své limity, své meze a jsou i jiné důležité zájmy. Vyjednáváme, například s Evropskou unií o možnosti dorovnávat z národních zdrojů. Jsem přesvědčen, že si tuto možnost otevřeme a také ji použijeme. Kolik byste dorovnali? Žádné vzdušné zámky, tolik, kolik je potřeba. To je kolik? To bude v každém okamžiku kalkulováno, přepočítáváno, protože naší odpovědností je zemědělcům pomoci, ale současně se nepředat. Protože, kdybychom se předali, tak bychom se předávali na úkor jiných potřebných. To jsou těžké věci a já samozřejmě teď nebudu říkat nějaká čísla, která bych střílel od boku. Takže v každém případě se dorovná. I když samozřejmě výpočty jsou. V každém případě se použijí národní prostředky pro kompenzaci. To ano, to je nepochybné. Tak, aby naši zemědělci byli ve férové situaci, ale má to své meze a musíme myslet také na jiné, na školy na staré a tak dále, a tak dále. Další problém, který musí vaše vláda v nejbližší době vyřešit je nákup nadzvukových letounů pro českou armádu. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík před týdnem v rozhovoru pro BBC uvedl, že postup vlády bude opačný, než v tenderu prvním. Nejdříve předloží parlamentu návrh, zda má vypsat tender, a teprve po schválení bude v případě tender vypsán. Hovoří Jaroslav Tvrdík. Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany (ČSSD) (zvuková ukázka): Tak já chci říci jednu věc. My chceme začít tentokrát od zadu. Ta chyba v tom procesu se stala na konci, ne na začátku, respektive se stala na začátku a ne na konci, a my teď chceme začít u toho začátku. V první řadě je potřeba říci, že ke každému pořízení nadzvukových stíhacích letounů nebo k pronájmu nadzvukových stíhacích letounů, potřebujeme souhlas parlamentu. Bez parlamentu to prostě nepůjde. Já jsem pevně přesvědčen o tom, a řekli nám to představitelé státu, se kterými jsme jednali, ne jenom státu, se kterými jsme jednali doposud, Velká Británie, či Švédsko, ale i Spojené státy americké, či další naši partneři, kteří by měli zájem o tuto zakázku případně se ucházet. Oni řekli zcela jednoznačně. V případě, kdy takovéto výběrové řízení vypíšete, my poneseme náklady, ať už jako státy, či jako firmy, tak na konci toho procesu musí být prostě zřetelné rozhodnutí vaší země ukončené podpisem smlouvy a dodávkami letounů. Uvedl před týdnem v rozhovoru pro BBC ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Měl by podle vás být vypsán nový tender na stíhačky? Ano nebo ne? Já jsem přesvědčen, že je třeba mít schopnost a chránit vzdušný prostor národními prostředky a i proto je to v koaliční dohodě, že jsem přesvědčen, že je třeba hledat řešení, jak chránit náš vzdušný prostor tímto způsobem. Jedna ze součástí té věci je nová úvaha o výběrovém řízení pro nadzvukové stíhačky, to ano, to je správné, jsem přesvědčen, že je to v tomto nejistém světě potřeba. Kdy ji předložíte Poslanecké sněmovně, potažmo Senátu. A je to tak, jak Jaroslav Tvrdík říkal, že nejdříve předložit, zda vůbec vypsat tender, a teprve až budete mít souhlas parlamentu, aby to nebylo opět zpochybňováno, tak tender vypsán bude? Myslím si, že pan ministr obrany Tvrdík řekl přímo zlatá slova a že jsme se poučili z minulosti, protože opravdu to není žádná lehká úloha rozhodovat v tak složitých věcech. Jestliže jsme přesvědčeni, že je třeba ochrana národními prostředky, tak je nepochybně o tom třeba přesvědčit napřed v té zásadní věci sněmovnu, že reprezentanty lidu zvolené ve všeobecných volbách, když se na této základní věci udělá shoda, tak je možné předložit návrh na to, jak to zajistit, opět docílit schodu, a pak je podle mého názoru už ta odpovědnost exekutivy, aby prostě ty detaily, polodetaily, které jsou mimořádně významné, byly v pořádku a mělo to smysl. Kdy požádáte Poslaneckou sněmovnu? To těžko říci, protože pan ministr Tvrdík má sice uloženo, aby ty základní parametry navrhl poměrně rychle. Je pravda, že už první sondážní rozhovory ve sněmovně se odehrávají, ale kdy to rozhodnutí dozraje, kdy budeme mít jasno... Je reálné, aby to bylo v lednu, protože sám jste naznačil, že je nutné, aby byl ochráněn vzdušný prostor a je to pravděpodobně věc, která spěchá. V lednu to reálné není z jednoduchého důvodu, že v lednu nezasedá sněmovna. Vy to můžete v lednu tam poslat. Samozřejmě, ano usmíváte se. Já jsem předpokládal, kdy o tom rozhodne vláda, že požádá sněmovnu, dostal jste mne. Tudíž, formuluji tu otázku jinak. Kdy vláda rozhodne o tom, zda požádá Poslaneckou sněmovnu? Myslím, že leden je možný, ale je to rozhodnutí, které bude velké, technicky složité a na desítky let. Čili, tady není rozhodující si dávat termín a v každém případě ho splnit a rozhodnout špatně. Kdysi na jednom z orientačních běhů jsme měli heslo: "Jednonohý jde-li správným směrem, dorazí k cíli dříve, než-li zdraví, který bloudí." Bloudit v takovýchto rozhodnutích je největší ztráta času. Vláda radši bude... Vláda bude raději jednat tak, aby si byla zcela jista a abychom nemuseli různé tendery znovu rušit po řadě měsíců, nýbrž abychom to dotáhli. A nikdo nepochyboval, že je to dobře. Vláda v pondělí rozhodla o definitivním zastavením prodeje jednapadesátiprocentního podílu státu v Českém Telecomu konsorcium Deutsche Bank. Hovoří ministr financí Bohuslav Sobotka. Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD) (zvuková ukázka): Musím říci, že vláda odmítla pokušení privatizovat za každou cenu. Já se domnívám, že pokud si máme vybrat mezi nevýhodnou privatizací a tím, že privatizace bude odložena, tak se domnívám, že je dobře, že se vláda rozhodla proto privatizaci prozatím odložit. A hledat takové možnosti řešení, které by v budoucnu přinesly privatizaci za lepších podmínek pro vládu, než se v tuto chvíli tyto podmínky rýsovaly. Říká ministr financí Bohuslav Sobotka. Můžete říci, jak vláda nahradí výpadek příjmu za Telecom. Mělo jít o zhruba pětapadesát miliard korun. Takže, jak vláda nahradí výpadek za privatizaci Telecomu, se kterým počítala? V prvé řadě chci říci, že páni ministři Mlynář, Šimonovský a Sobotka, čili koaliční trojlístek, odvedli velmi dobrou práci, a to rozhodnutí je skutečně dobře odůvodněné a nepochybné. Čili, to bylo rozhodnutí správné. Předvídali jsme, že k tomu může dojít, proto také v rozpočtu se s těmito příjmy nepočítá, to je důležité. Promiňte, počítal s nimi Fond národního majetku do mimorozpočtových fondů, do fondů dopravy, do fondu bydlení. To je pravda, že se o nich částečně uvažovalo, nikoli s celými pětapadesáti miliardami s menší částkou. A pan ministr Sobotka už předložil určitý náčrt řešení, které je velmi spolehlivé a velmi věrohodné a během takových čtrnácti dnů dozraje a jsme schopni toto stanovisko předložit. Máte tím namysli urychlení prodeje některých dalších firem, které privatizaci chcete urychlit? Ten obsah není založen na privatizaci firem, ale je celá řada možností, jak získat dodatečné zdroje. Můžete je říci? Například dividendami počínaje a tak dále, ale dál už nepůjdu, protože to je docela, je to propojení několika typů, několika typů příjmu. Čili, v zásadě se dá říci, ty příjmy z Telecomu nejsou, ale to neznamená, že provoz fondu dopravy a fondu bydlení bude ohroženo, to je jiná věc. Peníze, které mají dostat od státu, a které stát jim přislíbil dostanou? Připravujeme schéma, kterým to bude možné. Otázky posluchačů, i ty se týkají volby prezidenta republiky. Jedna z otázek zní, zda si podle vás bývalý premiér a předseda ČSSD Miloš Zeman škrtne v té druhé volbě, když chce kandidovat až ve druhé volbě a nikoli ve volbě první a bude prezident podle vás zvolen ve volbě první? Nevím, já si myslím, že kdyby sociální demokracie neobsadila první volbu, tak by to za prvé neodpovídalo váze sociální demokracie, jako takové. A za druhé si myslím, že by bylo enormně vysoké riziko, že by byl zvolen jiný kandidát. Já předpokládám, že největší pravděpodobnost by měl Václav Klaus, ale to nemohu předvídat. Co by to znamenalo pro Českou republiku, pokud by podle vás zvítězil Václav Klaus v první volbě? Podle mého názoru bychom měli ústavně korektním způsobem zvoleného prezidenta, který nebyl nominován sociální demokracií. Myslím si, že Václav Klaus představuje poněkud zastaralé recepty, to znamená, nebyl by z mého hlediska situace, která by nebyla ideální, ale nic zvlášť pozoruhodného by se nepřihodilo, protože jsme normální demokratická země, která by zvolila takovéhoto prezidenta, a zřejmě bychom byli v podobné situaci jako Francie v době v takzvané kohabitace, kdy měla pravicového prezidenta a levicového nebo respektive sociálnědemokratického premiéra. Z Klause na Hradě nemáte obavy? Já nemám obavy z nikoho, jenom si myslím, že zájmem sociální demokracie, ale hlavně zájmem České republiky není zvolit Václava Klause, ale byl-li by zvolen ústavně korektním způsobem, tak je to prezident a hotovo. Otázka zněla, zda podle vás bude prezident zvolen v té první volbě? Dostane se na Miloše Zemana v té druhé volbě? Protože vy jste s ním hovořil. Myslím si, že z mé odpovědi to v zásadě bylo slyšet. Já jsem přesvědčen, že prezident bude zvolen v první volbě, a když nenasadíme sociálnědemokratickou postavu námi nominovaného prezidenta nebo kandidáta, nikoli prezidenta, to bych velmi předbíhal, kandidáta, tak se vyloučíme ze soutěže a riskujeme, že to bude někdo jiný. Já jsem řekl, že nejpravděpodobněji se mi jeví Václav Klaus, ale samozřejmě nemůžu to předvídat, vždyť ani nevím, kdo bude nominován. Vy jste pro nominaci Otakara Motejla? Je to správná informace? Mluvil jsem s Otakarem Motejlem a požádal jsem ho, aby vstoupil do této nominace, to je pravda, o tom není žádných pochyb. Protože si myslím, že to je zajímavý člověk, který spojuje, nikoliv rozděluje, a je schopen vykonávat tuto funkci poctivě a v souladu s váhou tohoto úřadu. Ale ta rozhodující slova samozřejmě řeknu až na ústředním výkonném výboru a na předsednictvu strany. Ale navrhnete Otakara Motejla? To jste řekl? Já jsem jej navrhl, teď musíme už debatovat pochopitelně o tom, jakým způsobem se sociální demokracie rozhodne, a to řeknu sociální demokraty. Rozděluje Miloš Zeman sociální demokracii a jeho kandidatura na prezidenta? Myslím si, že to je přehnané slovo, ale je pravda, že kolem kandidatury Miloše Zemana není v sociální demokracii jednota. Vytváří se na Vysočině nové mocenské centrum? Myslím si, že nové mocenské centrum na Vysočině, že to je trošku přehnané, to není pravda. A poslední otázka. Koho podpoří ČSSD při volbě předsedy Senátu, která se uskuteční ve středu nebo ve čtvrtek. Petr Pithart bude kandidátem ČSSD? Náš senátorský klub ještě jedná, takže záleží na tom, jak se rozhodne. Váš názor, Petr Pithart? Já si myslím, že Petr Pithart byl dobrým předsedou Senátu, a že je dobré, když se týmy nemění. Říká premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. My děkujeme za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC. Někdy příště, na shledanou. Na shledanou a děkuji vám. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Špidla odmítl přijmout ODS do hry o Hrad Právo, 3. 12. 2002, titulní strana - Premiér a šéf ČSSD Vladimír Špidla se včera jasně postavil proti všem scénářům volby nového prezidenta, v nichž by se počítalo s ODS. Dokonce dvakrát zdůraznil, že by se jednalo o nejpokleslejší druh politiky. "Musím říct, že kdyby takový scénář chtěl někdo realizovat, tak by to bylo v podobě té nejpokleslejší politiky, která se vůbec dá vymyslet," prohlásil Špidla v BBC ke spekulacím o politických obchodech s ODS. O různých variantách výměny mezi soc. dem. a ODS a případné rekonstrukci vlády se v kuloárech diskutuje už delší dobu. Je za nimi zjevně snaha prosadit na Hrad expremiéra Miloše Zemana např. výměnou za předsednický post ve Sněmovně pro šéfa ODS Václava Klause. Špidla včera zdůraznil, že soc. dem. před volbami voličům slíbila, že nebude vytvářet žádnou koalici s ODS případně s KSČM. "Zásadní věcí je, že jsme jasně a nekompromisně řekli, že neobnovíme aranžmá opoziční smlouvy v žádné podobě," uvedl premiér s tím, že v době vzniku opoziční smlouvy byla zcela jiná situace než teď. "Pokud to nějaký stoupenec (Zemanova zvolení) připravuje, tak znovu říkám, jsou to lidé, kteří chtějí vrátit aranžmá opoziční smlouvy, je to jeden z nejpokleslejších typů politiky a já se mu prostě jasně stavím do cesty." K tomuto scénáři podle Špidly nedojde, protože soc. dem. dodrží slib voličům. "Ten slib byl zřetelný, přinesl nám vítězství. Odmítnutí tohoto slibu by bylo zradou na voličích, ti by nám to nepochybně spočítali a soc. dem. by na tom utrpěla. Ale soc. dem. své závazky dodržuje," podotkl Špidla. "Takže já nemám vůbec obavu z této teorie," shrnul šéf soc. dem. Na dotaz, zda Zemanova kandidatura rozděluje ČSSD, Špidla odpověděl: "To je přehnané slovo, ale je pravda, že kolem kandidatury Miloše Zemana není v sociální demokracii jednota." Premiér se domnívá, že na Vysočině nevzniká žádné nové mocenské centrum. "To je trošku přehnané. To není pravda," uvedl. Špidla včera podpořil Petra Pitharta (KDU-ČSL), aby zůstal i napříště předsedou Senátu. "Já si myslím, že Petr Pithart byl dobrým předsedou Senátu a že je dobré, když se týmy nemění," uvedl. Špidla svým vyjádřením dal nepřímo najevo, že by stál o podporu lidovců při volbě hlavy státu výměnou za hlasy soc. dem. pro Pitharta v Senátu. Vedení horní komory se má volit ve středu či ve čtvrtek. Špidla včera podpořil na prezidenta ombudsmana Otakara Motejla, který však v anketě ČSSD skončil až třetí. "Mluvil jsem s Otakarem Motejlem a požádal jsem ho, aby vstoupil do nominace, to je pravda. Protože si myslím, že to je zajímavý člověk, který spojuje, nikoli rozděluje a je schopen vykonávat tuto funkci poctivě a v souladu s vahou tohoto úřadu," uvedl Špidla. Jak dodal, rozhodující slova řekne až na ÚVV. Výsledek prezidentského referenda soc. dem. více než kdykoli předtím rozdělil stranu na dva znesvářené tábory. Zatímco odpůrci Zemana, který s přehledem zvítězil v anketě, hledají taktiku, jak expremiéra vyšachovat ze hry o Hrad, jeho příznivci jsou odhodláni přesvědčit vedení soc. dem., aby do první volby nepostavila žádného kandidáta. "Soc. dem. jako nejsilnější strana má právo vybrat si svou strategii," řekl Právu předseda ústecké krajské organizace Jaroslav Foldyna. Připustil, že v první volbě nemá nikdo z kandidátů šanci, a proto by soc. dem. měla nominovat Zemana až do druhé volby. Nominaci Jaroslava Bureše nebo Motejla totiž považuje Foldyna za frašku. Naopak šéf poslanců ČSSD Milan Urban tvrdí, že kvůli Zemanově neochotě nastoupit hned do začátku souboje by strana měla nominovat Bureše. Připustil ale, že sobotní zasedání ústředního výkonného výboru může rozhodnout jinak. "Neexistuje jiná možnost, než postavit Bureše, Motejla, nebo také nikoho," řekl Urban Právu. Dodal, že půjde o to, zda se strana přikloní jen k výsledku referenda, nebo také k tomu, kdo je pro ostatní politické strany nejvíce přijatelný. Z této aritmetiky vychází lépe Motejl, který však v anketě skončil až třetí a jeho podpora uvnitř soc. dem. není už příliš silná. Podle dobře informovaných zdrojů to vycítil právě Bureš, který si již údajně vyjednává podporu u ostatních parlamentních stran. Lidovci a unionisté ho však dosud odmítají. Jeho nominace není zcela bez šancí, nicméně o jeho zvolení mnozí pochybují. Právě s tím kalkulují Zemanovi stoupenci. Tvrdí, že Motejl nedovede na ÚVV veřejně obhájit své představy o prezidentské funkci. "Jako ministr nebyl schopen ve vládě pořádně promluvit, tak jak by teď mohl přesvědčit ústřední výbor," okomentoval Motejlovy šance jeden z aktérů ČSSD. Burešova prohra, pokud první volba skončí neúspěšně, by pak otevřela cestu Zemanovi. "Věřím, že Vladimír Špidla se s Milošem Zemanem dohodne," prohlásil Foldyna. Na otázku, v jakém smyslu, uvedl, že Špidla bude souhlasit s absencí kandidáta soc. dem. v první volbě a Zeman slíbí, že oba se budou vzájemně respektovat a konzultovat spolu. Foldyna totiž připustil, že expremiér by na Hradě nebyl jen kladečem věnců, ale dělal by aktivní politiku. Tyto spekulace se pokusil Špidla odrazit slovy, že ČSSD musí postavit svého muže hned v první volbě, jinak se vyloučí ze soutěže a vyhrát by mohl Klaus. Premiér sice dodal, že by se nic osudového nestalo, ale míní, že Klausovo zvolení není v zájmu Česka. Pithart asi zůstane jen v Senátu Mladá fronta DNES, 3. 12. 2002, strana 3: Chtěl bych být šéfem Senátu i prezidentem, říkal před několika týdny Petr Pithart. Dnes je jasné, že se s jednou z funkcí bude muset rozloučit. Petr Pithart se může těšit na středu 4. prosince. Podle všeho jej totiž senátoři znovu zvolí do čela horní komory. "Za kandidaturou Pitharta stojí celý klub lidovců, souhlasí s ním unionisté a také nezávislí. Což je většina Senátu," říká šéf senátorů KDU-ČSL Josef Kaňa. Pitharta navíc podpoří v Senátu i sociální demokraté. "ČSSD zatím nemá svého kandidáta na předsedu Senátu. Budeme podporovat Petra Pitharta. Je to už dohodnuté," přiznává šéf senátorů ČSSD Petr Smutný. Současného šéfa Senátu podpořil včera i předseda ČSSD Vladimír Špidla, když v rozhovoru pro BBC řekl, že Pithart byl dobrým senátorem a že nemá cenu tohoto předsedu měnit. S rostoucí šancí Pitharta na předsednické křeslo však klesá pravděpodobnost, že usedne v čele státu. Sociální demokraté totiž počítají, že když zvednou ruku pro Pitharta v Senátu, bývalá Koalice jim to "oplatí" při prezidentských volbách. "Chtěli bychom podporu koaličních partnerů pro našeho kandidáta na prezidenta," vysvětluje senátor ČSSD Smutný. Pithart sám se k tomu, že by jednu z kandidatur vzdal, zatím nevyjádřil. Sami lidovci již však naznačují, že by na výměnu podpory přistoupili. "Stažení Pithartovy kandidatury nelze vyloučit," uvedl Kaňa před nedávnem. Společná kandidatura Pitharta a ombudsmana Otakara Motejla či exministra Jaroslava Bureše by mohla hlasy poslanců a senátorů vládní koalice natolik roztříštit, že by nakonec neprošel ani jeden z nich. Proč nechce Špidla Zemana na Hradě? Mladá fronta DNES, 3. 12. 2002, Téma dnes, strana 3: Premiér a jeho lidé ve vedení ČSSD se bojí Zemanovy moci, návratu jeho spolupracovníků a oslabení vlády. Vyhraje Václav Klaus, když nenasadíme silného kandidáta do první volby, zavěštil včera předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla. Zemana nechce, ale je pro něj menším zlem. Předseda ČSSD Vladimír Špidla dělá vše proto, aby se jeho předchůdce Miloš Zeman nestal prezidentem, ale zároveň mu telefonuje na chalupu na Vysočině, aby šel za sociální demokraty už do první volby hlavy státu. Tento rozpor má vysvětlení. Špidlův telefonát přitom neznamená: "Změnil jsem názor a teď tě chci za prezidenta". ČSSD, nejsilnější politické straně v Česku, totiž hrozí, že v první volbě neprosadí žádného svého kandidáta a zvítězí Václav Klaus - předseda ODS a zatím jediný oficiálně nominovaný uchazeč o prezidentský post. "Jsem přesvědčen, že prezident bude zvolen v první volbě a když nenasadíme sociálnědemokratickou postavu, tak riskujeme, že to bude někdo jiný. Nejpravděpodobnější se mi jeví Václav Klaus," prohlásil včera pro BBC Špidla. Na české politické scéně je jen málo tak znesvářených politiků, jako jsou Špidla a Klaus. Proto je pro současného premiéra menším zlem, když se prezidentem stane Zeman. Špidla a také většina nejužšího vedení ČSSD se přesto ještě nevzdávají jiné varianty. Tedy, prosadit "sociálnědemokratickou postavu" hned napoprvé a nedopustit druhou volbu, do které by už Zeman šel. Důvodů, proč se Špidlovým lidem v ČSSD příliš nelíbí představa Zeman-prezident, je hned několik. Expremiér dal po letních volbách do sněmovny několikrát najevo, že se mu nelíbí spojení sociálních demokratů, lidovců a unionistů ve vládě. V rozhovoru pro MF DNES ji Zeman dokonce označil jako "upatlanou ad hoc koalici s těsnou většinou". Špidla tak má oprávněné obavy, že by se Zeman snažil jeho kabinet zničit. Dalším důvodem jsou nechvalně proslulí Zemanovi spolupracovníci z dob, kdy byl premiérem. Někteří jeho poradci, v čele s Miroslavem Šloufem, stojí za dosud nevyjasněnými aférami, v nichž mnohdy hrálo hlavní roli podezření z korupce. Riziko, že by se tito lidé dostali se Zemanem k moci, je obrovské. Zemanovo posílení rovná se Špidlovo oslabení V neposlední řadě by Zemanův nástup mohl ohrozit Špidlu ve vedení sociální demokracie. Zeman se stal za roky svého předsedování v ČSSD nesmírně populární mezi sociálními demokraty. Dokázala to i ta část prezidentského referenda, ve které hlasovali členové strany. Zeman v něm získal většinu hlasů. Jako prezident by se stal opět významným členem ČSSD, a tím by sebral část stranické moci Špidlovi. Sám Zeman už naznačil, že by chtěl být vlivným prezidentem. "Není to představa prezidenta moralizujícího na obláčku," řekl v říjnu HN. Z jeho výroku je zjevné, proč se Špidla snaží zabránit Zemanovi v cestě za prezidentským křeslem. Podle informací deníku Právo dali předseda ČSSD Špidla a jeho první místopředseda Stanislav Gross o víkendu poprvé nahlas najevo svůj odpor k Zemanovi. Oba měli na schůzce s představiteli krajských organizací strany říci, že by s příchodem Zemana mohlo dojít k rozštěpení ČSSD. Zeman by podle nich na sebe strhl pozornost médií i veřejnosti. ČSSD zvažuje, jak dostat Motejla na Hrad Hospodářské noviny, 3. 12. 2002, strana 2 - Způsob, jak dostat Otakara Motejla znovu do hry o prezidentské křeslo, nyní hledají někteří sociální demokraté. V prezidentském referendu ČSSD Motejl skončil až na třetím místě po Miloši Zemanovi a Jaroslavu Burešovi. Jedna z variant, kterou naznačili poslanec Michal Kraus či šéfka pražské ČSSD Petra Buzková, je zpochybnit výsledky stranické ankety, ve které členové sociální demokracie i veřejnost uvedli, kdo by měl být za sociální demokraty nominován do boje o Hrad. A to s poukazem na nízký počet hlasů Podle vicepremiéra Pavla Rychetského existuje šance, že vládní koalice navrhne ombudsmana jako společného kandidáta. Naopak za nereálné považuje nasazení Motejla místopředseda strany Zdeněk Škromach, který prosazuje expremiéra Zemana. Další ze Zemanových stoupenců, šéf ústecké ČSSD Jaroslav Foldyna, nabízí důvod, proč strana musí na Hrad prosadit Zemana. "Jestliže jdeme do Evropské unie, musí zemi vést jasný vůdce respektovaný v Evropě i u veřejnosti, a to je jen Zeman," prohlásil. Míní, že Zeman dokáže najít podporu i mimo vládní koalici. "Jeho cíl není porazit současné vedení ČSSD," řekl Foldyna. Zemanovi přívrženci ale mají plán, který by mohl znamenat změnu současné vlády na menšinovou výměnou za to, že ODS a komunisté pomohu expremiéra zvolit. Premiér Vladimír Špidla to odmítá. "K tomuto scénáři nedojde," prohlásil včera. Podle něj ČSSD pod jeho vedením neobnoví politické aranžmá obdobné bývalé opoziční smlouvě s ODS ani nenaváže spolupráci s komunisty. Bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, který je v tuto chvíli nejpravděpodobnějším kandidátem sociální demokracie do první volby prezidenta, předpokládá, že pokud bude nominován, zkusí pro něj ČSSD získat podporu i u obou vládních partnerů. "Myslím, že z povahy věci je jasné, že taková jednání povedu," odvětil na dotaz, zda bude i sám vyjednávat s poslanci KDU-ČSL a US-DEU. Obě strany totiž již deklarovaly, že Bureše nepodpoří. Nominování Bureše včera podpořila místopředsedkyně strany Marie Součková. Bureš má silného spojence ale hlavně v prvním místopředsedovi ČSSD Stanislavu Grossovi, který ho navrhl. O Grossovu podporu se ucházejí jak přívrženci Miloše Zemana, tak premiér Špidla, jenž až dosud sázel na Motejlův úspěch. Gross Špidlu podržel již během vládní krize, která následovala po neschválení "balíčku" daňových zákonů. Část ČSSD tehdy tlačila na Špidlu, aby z vlády "vyhodil" US-DEU. Premiér ale kabinet opírající se o 101 hlasů obhájil. I nyní se Gross postavil za Špidlu. Odmítl, že by ho mohl vystřídat v čele strany, kdyby se premiér nesmířil se Zemanovým zvolením. Spojenectví Špidly s Grossem proti Zemanovi naznačilo i jejich setkání s krajskými reprezentanty strany. Oba varovali před rozkolem v ČSSD, v případě, že by uspěl Zeman. Špidla včera v rozhovoru pro BBC uvedl, že podle něj při volbě prezidenta k vládní krizi nedojde. Nevidí k ní důvod. Zemana nepodporuje ani šéf poslanců ČSSD Milan Urban. Podle něj expremiér reprezentuje minulost. "Nelze vstoupit dvakrát do téže řeky," uvedl včera Urban. Možnost Zemanova úspěchu rozdělila i US-DEU. Úřadující šéf unie Ivan Pilip nedávno pro Lidové noviny řekl, že kdyby si měl vybrat menší zlo mezi Zemanem a Václavem Klausem, podpořil by spíše Zemana. Kvůli tomu čelil kritice uvnitř strany. Opačný názor mají šéf poslanců US-DEU Karel Kühnl či Hana Marvanová. Kdyby se nepodařilo prosadit přímou volbu prezidenta a v Parlamentu by se rozhodovalo mezi Zemanem a Klausem, klub by se nakonec přiklonil spíše ke Klausovi. A to kvůli větší reprezentativnosti jeho vystupování. Místopředseda ČSSD Škromach tvrdí, že není nutné, aby měl Zeman podporu u ostatních stran vládní koalice. "Ale u lidovců jsou lidé, kteří ho podpoří," tvrdí. Střed Prahy opět zaplní nespokojení zemědělci Právo, 3. 12. 2002, strana 6 - Až deset tisíc protestujících zemědělců by se mělo podle představ pořadatelů sejít ve středu v Praze na další demonstraci. Jde o další ze série protestů za vyvedení odvětví z vážné finanční krize. Demonstranti tak chtějí také podpořit vyjednání rovnoprávných podmínek pro české zemědělce při vstupních jednáních s Evropskou unií. Od protestů rolníky neodvrátila ani nedělní večerní schůzka šéfů nevládních organizací s premiérem Vladimírem Špidlou a ministrem zemědělství Jaroslavem Palasem. "Zemědělci se rozhodli demonstrovat, aby vyjádřili trvající nesouhlas s návrhy Evropské unie," řekl včera novinářům prezident Agrární komory Václav Hlaváček. Chtějí si vynutit i větší pomoc státu při řešení letošní ekonomické krize. Kvůli propadu farmářských cen, silné koruně ztěžující vývoz a zlevňující dovoz a také kvůli nepřízni počasí zemědělci hovoří o až 20miliardovém propadu příjmů. Možným cílem je i Úřad vlády "Aktuální příčinou protestní akce je rovněž návrh zemědělské kapitoly rozpočtu na rok 2003. Chceme říci jasné ne tomuto návrhu, který je nastaven tak, že by přinesl další velký útlum v podnikání," řekl Právu předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský. Manifestace má začít kolem půl desáté před budovou ministerstva zemědělství, odkud se zemědělci vydají na pochod Prahou. Organizátoři počítají se zastávkou na Václavském náměstí a před sídlem Delegace Evropské komise v Praze-Střešovicích. Dalším možným cílem demonstrujících je i Úřad vlády. Průvod se od ministerstva přesune na Václavské náměstí, kde by měl vyvrcholit velkým protestním mítinkem. "O trase rozhodneme podle operativní situace. Nelze vyloučit ani zablokování severojižní magistrály," řekl Právu jeden z organizátorů středeční akce. Přesun demonstrantů uličkami okolo Bílé labutě, Masarykova nádraží a Jindřišskou ulicí by totiž podle něj mohl pražské dopravě způsobit víc komplikací než uzavírka magistrály. "I tentokrát přijedou do Prahy pouze lidé, těžkou techniku necháme doma. Přesto bych doporučil řidičům, aby ve středu do centra Prahy nejezdili, vyhnou se tak problémům," řekl Právu předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Bohumír Dufek. Zemědělce neuspokojily ani dílčí ústupky Bruselu, které v minulých dnech oznámili vyjednavači obou stran v přímých platbách i v oblasti produkčních kvót. "Některé návrhy jdou správným směrem, jiné chápeme jenom jako těšínská jablíčka," dodal Hlaváček. "Jde nám také o to, aby vláda a parlament převzaly garance za to, že co se nevyjedná s EU, bude českým zemědělcům dorovnáno z domácích zdrojů," zdůraznil šéf komory. To se podle něj týká hlavně přímých plateb. U produkčních kvót, z nichž se podpory farmářů vypočítávají, považují agrárníci za nedostatečné zvláště kvóty na cukr, škrob a též sumu podpor krav bez tržní produkce mléka. Trvají též na původní výši referenčního výnosu u obilovin pěstovaných na orné půdě. Předvstupní vyjednávání EU s kandidátskými zeměmi o kapitole zemědělství nyní finišují. Vyvrcholit mají 12. a 13. prosince na vrcholném summitu EU v dánské Kodani. V rozhovoru pro BBC premiér Vladimír Špidla prohlásil, že čeští zemědělci na tom budou po vstupu do Evropské unie lépe než nyní. Připustil, že v rámci rozpočtových možností budou evropské dotace dorovnávány z národních zdrojů. Premiér Špidla chce na Hradě Motejla Lidové noviny, 3. 12. 2002, strana 2 - Kdo má být kandidátem ČSSD na hlavu státu? Tato otázka stále více rozděluje ČSSD. Představa, že by na křeslo hlavy státu mohl usednout bývalý premiér Miloš Zeman, se řadě lidí v ČSSD nelíbí. Silnou pozici však mají i jeho příznivci. Premiéra Vladimíra Špidlu by na Hradě zřejmě nejvíce potěšil ombudsman Otakar Motejl, kterého na kandidáta sám navrhl. "Mluvil jsem s Otakarem Motejlem a požádal ho, aby vstoupil do této nominace - to je pravda, o tom nechci vést diskusi - protože si myslím, že je to zajímavý člověk, který spojuje, nikoliv rozděluje, a je schopen vykonávat tuto funkci poctivě a v souladu s vahou tohoto úřadu," řekl Špidla rozhlasové stanici BBC. Motejl ve stranickém referendu skončil až třetí za Jaroslavem Burešem. I kvůli tomu na povrch vyplouvají vnitrostranické neshody. Šéf poslaneckého klubu Milan Urban připustil, že zřejmě ne všichni zástupci strany v parlamentu budou hlasovat pro kandidáta vybraného ústředním výkonným výborem ČSSD. Rozhodnutí o nominaci pro první kolo volby prezidenta v sobotu. "V tuto chvíli je problém, že to stanovisko není jednotné (ani) z úrovně vedení ČSSD, a těžko v této situaci vyžadovat jednotný postoj poslaneckého klubu," řekl Urban. Podle včerejšího Práva dokonce vidí Špidla případné zvolení Zemana hlavou státu jako začátek rozštěpení sociální demokracie. Takové hodnocení mělo zaznít na víkendové schůzce s předsedy krajských organizací. Její účastníci to však popřeli. "Tohle tam vůbec nezaznělo," tvrdil šéf ČSSD na Vysočině Zdeněk Chlád. Rozpolcení jsou sociální demokraté i v otázce, zda mají vůbec pro první kolo svého kandidáta postavit. Suverénní vítěz referenda Miloš Zeman je ochoten se zúčastnit až další volby. "Budeme chtít, aby ČSSD do první volby nikoho nenasazovala," řekl Respektu šéf ústecké organizace Jaroslav Foldyna. Tomu oponuje severočeský lídr Michal Kraus. Zemanovu taktiku vidí jako vypočítavost a hazardování s významným politickým aktem. Špidla: Pithart by měl zůstat předsedou Senátu Lidové noviny, 3. 12. 2002, strana 2 - Premiér Vladimír Špidla včera vyjádřil přání, aby předseda Senátu Petr Pithart zůstal ve své funkci. "Petr Pithart byl dobrým předsedou Senátu a je dobré, když se týmy nemění," řekl premiér pro BBC. Po senátních volbách si bude horní komora volit nového předsedu. Pokud by se jím stal Pithart, zastával by tuto funkci už potřetí v řadě. Svého kandidáta chce navrhnout i ODS. Tam se nejvíce spekuluje o Dagmar Lastovecké. Dalším možným uchazečem o křeslo předsedy by mohl být nestraník Josef Jařab, zvolený za ODA. Kandidát ČSSD do prvního kola Deník Metro, 3. 12. 2002, strana 2: Vládní ČSSD postaví svého kandidáta na prezidenta hned v první volbě, která má začít 15. ledna. V pořadu BBC to dal najevo předseda strany Vladimír Špidla. Varoval, že kdyby to ČSSD neudělala, prezidentem by se asi stal předseda ODS Václav Klaus. Špidla řekl, že by to sice nebyla ideální situace, ale "nic zvlášť pozoruhodného by se nepřihodilo". Špidla je přesvědčen, že prezident bude zvolen v prvním kole. Vládní ČSSD postaví kandidáta na prezidenta už v první volbě PRAHA 2. prosince (ČTK) - Vládní ČSSD postaví svého kandidáta na prezidenta hned v první volbě, která má začít 15. ledna. V dnešním pořadu Interview BBC to dal najevo předseda strany Vladimír Špidla. Varoval, že kdyby to ČSSD neudělala, prezidentem by se asi stal předseda ODS Václav Klaus. Špidla řekl, že by to sice nebyla ideální situace, ale "nic zvlášť pozoruhodného by se nepřihodilo". Špidla je přesvědčen, že prezident bude zvolen v prvním kole. "Když nenasadíme sociálnědemokratickou postavu, námi nominovaného kandidáta, tak se vyloučíme ze soutěže a riskujeme, že to bude někdo jiný. Nejpravděpodobněji se mi jeví Václav Klaus," uvedl. Poznamenal, že by neodpovídalo váze sociální demokracie, kdyby svého kandidáta nenasadila již do první volby. Premiér řekl, že Klausovo zvolení není zájmem ČSSD a hlavně České republiky. "Ale byl-li by (Klaus) zvolen ústavně korektním způsobem, tak je to prezident a hotovo," uvedl Špidla. Přiznal, že v ČSSD není jednota v otázce prezidentské kandidatury bývalého šéfa strany a expremiéra Miloše Zemana. Tvrzení, že Zeman a jeho kandidatura rozdělují sociální demokracii, považuje za silné. Nepravdivé je podle něj to, že by se kolem Zemanova nynějšího působiště na Vysočině vytvořilo nové mocenské centrum. Zeman vyhrál s jasným náskokem vnitrostranické referendum, jež se konalo v ČSSD v uplynulých týdnech a mělo rozhodnout o tom, koho by sociální demokracie měla na prezidenta navrhnout. Za Zemanem překvapivě skončil bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, který nečekaně porazil ombudsmana Otakara Motejla. Ten je považován za Špidlova favorita. Předseda ČSSD se o něm v dnešním pořadu Interview BBC vyjádřil pochvalně. Špidla neočekává, že by kvůli volbě prezidenta vznikla další vládní krize. "Volba prezidenta je vždy napjaté období, a nevidím rizika nějakých krizí," řekl. Nepředpokládá, že nastane "větší než přiměřené napětí". Podle Špidly se nenaplní scénář Zemanových stoupenců, podle nichž by se mělo změnit současné složení vlády a rozdělení křesel v parlamentu. Podle tisku počítají Zemanovi stoupenci s pomocí ODS a KSČM, přičemž cenou za Zemanovo zvolení má být odchod KDU-ČSL a Unie svobody-DEU z vlády. "Je to spekulativní scénář. Kdyby ho chtěl někdo realizovat, bylo by to v podobě té nejpokleslejší politiky," řekl šéf ČSSD. Odmítl jakékoli koalice ČSSD s ODS nebo s komunisty. "Jasně a nekompromisně jsme řekli, že neobnovíme aranžmá opoziční smlouvy v žádné podobě," dodal Špidla. Špidla: Klausovo zvolení není zájmem Česka Večerník Praha, 3. 12. 2002, strana 7: Vládní ČSSD postaví svého kandidáta na prezidenta hned v první volbě, která má začít 15. ledna. V pořadu Interview BBC to dal včera najevo předseda strany Vladimír Špidla. Varoval, že kdyby to ČSSD neudělala, prezidentem by se asi stal předseda ODS Václav Klaus. Špidla řekl, že by to sice nebyla ideální situace, ale "nic zvlášť pozoruhodného by se nepřihodilo". Špidla je přesvědčen, že prezident bude zvolen v prvním kole. "Když nenasadíme sociálnědemokratickou postavu, námi nominovaného kandidáta, tak se vyloučíme ze soutěže a riskujeme, že to bude někdo jiný. Nejpravděpodobněji se mi jeví Václav Klaus," uvedl. Poznamenal, že by neodpovídalo váze sociální demokracie, kdyby svého kandidáta nenasadila již do první volby. Premiér řekl, že Klausovo zvolení není zájmem ČSSD a hlavně České republiky. "Ale byl-li by (Klaus) zvolen ústavně korektním způsobem, tak je to prezident a hotovo," uvedl Špidla. Přiznal, že v ČSSD není jednota v otázce prezidentské kandidatury bývalého šéfa strany a expremiéra Miloše Zemana. Tvrzení, že Zeman a jeho kandidatura rozdělují sociální demokracii, považuje za silné. Nepravdivé je podle něj to, že by se kolem Zemanova nynějšího působiště na Vysočině vytvořilo nové mocenské centrum. Zeman vyhrál s jasným náskokem vnitrostranické referendum, jež se konalo v ČSSD v uplynulých týdnech a mělo rozhodnout o tom, koho by sociální demokracie měla na prezidenta navrhnout. Za Zemanem překvapivě skončil bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, který nečekaně porazil ombudsmana Otakara Motejla. Ten je považován za Špidlova favorita. Předseda ČSSD se o něm v dnešním pořadu Interview BBC vyjádřil pochvalně. Špidla neočekává, že by kvůli volbě prezidenta vznikla další vládní krize. "Volba prezidenta je vždy napjaté období, a nevidím rizika nějakých krizí," řekl. Nepředpokládá, že nastane "větší než přiměřené napětí". Podle Špidly se nenaplní scénář Zemanových stoupenců, podle nichž by se mělo změnit současné složení vlády a rozdělení křesel v parlamentu. Podle tisku počítají Zemanovi stoupenci s pomocí ODS a KSČM, přičemž cenou za Zemanovo zvolení má být odchod KDU-ČSL a Unie svobody-DEU z vlády. "Je to spekulativní scénář. Kdyby ho chtěl někdo realizovat, bylo by to v podobě té nejpokleslejší politiky," řekl šéf ČSSD. Odmítl jakékoli koalice ČSSD s ODS nebo s komunisty. "Jasně a nekompromisně jsme řekli, že neobnovíme aranžmá opoziční smlouvy v žádné podobě," dodal Špidla. Špidla: Není důležité, koho favorizuji Lidové noviny, 4. 12. 2002, strana 2 - Na včerejším neveřejném zasedání poslaneckého klubu ČSSD prý premiér Vladimír Špidla opět hřímal proti tomu, aby se Miloš Zeman dostal na Hrad s tím, že by to znamenalo destabilizaci strany. Navenek však opět zachoval tvář hráče pokeru. LN: Co přesně jste "svým" poslancům řekl? Komentář k tomu nedávám, protože to jsou věci, které se řeší ve stranických orgánech. A to je důležité. LN: Proč odmítáte veřejně říct svůj názor - že totiž Miloše Zemana na Hradě nechcete? Protože každé řemeslo má svá pravidla. Když se jedná ve stranických orgánech, když má být nějaká věc stranická, tak se projednává po stranické linii. To je přece jasné. LN: Bohužel pro politiky ale i "stranické informace" většinou prosáknou na veřejnost. Není v takovém případě lepší dát jasně najevo svůj názor? Já si myslím, že správné je dát najevo svůj názor a postoj uvnitř strany. A to dělám. LN: Skutečně si myslíte, že kdyby byl Zeman na Hradě, sociální demokracii by to ohrozilo? Jak jsem řekl, tak své názory sděluji - když se týkají stranických záležitostí - jen straníkům. LN: A řeknete svůj názor veřejně v sobotu při rozhodování ústředního výkonného výboru? No jistě, bude předsednictvo, ústřední výkonný výbor. To jsou přesně ta grémia, kde je třeba projednávat důležité věci. My to tak vždycky děláme a budeme to tak dělat i nadále. LN: A poté řeknete, koho jste vy osobně volil jako kandidáta? V BBC jste přece v pondělí naznačil, že vaším favoritem je Otakar Motejl... To není důležité. Budete znát výsledek ústředního výkonného výboru. Ten rozhodne. LN: Ale nás zajímá váš soukromý názor... Už jsem řekl. Rozhodne ústřední výkonný výbor. Hrad nikoliv Právo, 5. 12. 2002, publicistika, autor: Martin Hekrdla, strana 6: Někteří znalci ústavního práva, neznalí paliva do ohně vnitrostranických střetů, se dnes asi diví, oč v ČSSD v rámci boje o Hrad - a hlavně o Miloše Zemana - přesně jde. Dosud se totiž domnívali, že česká ústava (na rozdíl od ústavy bývalé ČSR) konečně snížila roli hlavy státu na optimální úroveň. Až tak, že prezident - cituji z knihy Ústavní systém ČR, Praha 1994 - se už "nebude ocitat v podivné roli jakéhosi 'vůdce národa' či symbolu nové epochy a nebude už nucen ani moci do všeho zasahovat..." Probíhající "natáčení" scénáře, pracovně nazvaného Z Vysočiny od stromu na Hrad a připomínajícího cimrmanovský, kulisy bortící "vítr z hor", však naše sociální demokraty a jejich publicistické zázemí pořádně rozpálilo. A i Vladimír Špidla, sekundován při tom Stanislavem Grossem, nakonec jasně bouchl do stolu a postavil se proti Zemanovi hned třikrát: v sobotu v Kramářově vile na večeři krajských šéfů soc. dem., v pondělí ve studiu BBC a v úterý na poslaneckém klubu. Zatímco předtím nechal plynout čas, teď se činí. Čas totiž kvapí. Již tuto sobotu ústřední výkonný výbor strany musí rozhodnout, zda do první volby prezidenta nakonec třeba nepostaví nikoho, jestliže favorité protizemanovské fronty, Jaroslav Bureš nebo Otakar Motejl, v žebříčku zpackané partajní ankety skončili daleko za chytře vyčkávajícím Zemanem. Je třeba konat a rozorané bojiště cvičně zahalit kouřem z dýmovnic, odkud se občas vynořují matoucí těšínská jablíčka: například představa, že prezident bude bohdá zvolen již v první volbě (které se Zeman, nejsa blázen, odmítá účastnit). Nebo že nakonec přece jen někdy koncem příštího roku dojde k přímé volbě prezidenta (v níž by Zeman, nejsa věru obecně zbožňován, asi neprošel). Aspoň v tomto bojovném finále měly včas zaznít proti kandidatuře Miloše Zemana nějaké hluboké, pádné a konkrétní argumenty ze strany jeho odpůrců. Nezazněly. Od počátku této bitvy mi například tane na mysli čl. 63 odst. a) Ústavy ČR, že prezident republiky "zastupuje stát navenek". A šimrá v hlavě vzpomínka, jak Zeman "reprezentoval" spíše jiné státy (USA a Izrael), když se v roli premiéra na Středním východě dopustil hloupého (a protievropského) zjednodušování srovnáním Arafata s Hitlerem. A ve studiu CNN lehkomyslné nepravdy, že terorista Muhammad Atta byl v Praze s ambasádou Iráku jedna ruka. Bohužel tento "reprezentativní" argument není asi v posilovně Zemanových odpůrců dost dobře použitelný. Zvláště ne poté, co Vladimír Špidla na summitu NATO hýřil českou militární štědrostí pro tažení na Irák. A co 26. listopadu hledal v poslaneckém klubu pro totéž tažení podporu s tím, že útok je - říkal Bush - na spadnutí, ačkoliv si v ten den ještě inspektoři OSN v říši Saddáma Husajna ani nevybalili kufry. Ne, tady je Zeman "v linii"... Do oběhu uváděné argumenty proti němu jsou někdy sice hektické, ale často pro veřejnost málo průhledné. A pro stranu jako celek poškozující. Docela věřím Grossově vizi, že po projití Miloše Zemana "hlavním vchodem" Hradu zůstane legitimně zvolené vedení ČSSD stranou pozornosti, aby se posléze rozštěpilo a - řečeno se Špidlou (a slušněji převyprávěno) - strana šla někam... do háje. Ale musím se ptát: jakou reprezentativní sílu měl tedy 30. sjezd soc. dem., jestliže vedení z něj legitimně vzešlé očekává rozval od jediného, byť obřího bonmotisty? Tohle až příliš připomíná koaliční patálie s jedinou "slabou" ženou, Hanou Marvanovou. Nasvětluje křehkost moci ve státě. Nejpádnějším a vážným argumentem odpůrců Miloše Zemana je obava před "návratem starých časů", před návratem "politika minulosti". Připomenout, třeba jen mezi řádky, opoziční smlouvu a s ní spojené zákulisní praktiky i naduté vize o moci dvou stran, střídajících se na věčné časy u kormidla, je užitečné. Užitečnější než - jako za "starých časů" - vyzývat stranu, aby respektovala názory svého předsedy (jak nyní učinil Gross). Vlna těchto oprávněných obav z jakéhokoliv "aranžmá opoziční smlouvy" (Špidla) by však neměla smést ze stolu jakoukoliv alternativu k dnešní koalici. Mluví-li totiž premiér české vlády a šéf její nejsilnější strany o naplňování slibu voličům, že spojenectví s Klausovou ODS prostě nebude, musí připustit, že případná menšinová vláda ČSSD skrytou opoziční smlouvou nutně být nemusí. A že naplňování slibů programových, kvůli nimž partaje na světě jsou, je absolutní priorita. Nikoliv Hrad. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:12 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
