| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 29. listopadu 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Zdeněk Škromach | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Zdeněk Škromach řekl, že neočekává, že by výkonný výbor strany vybral za kandidáta ČSSD na prezidenta někoho jiného než expremiéra Miloše Zemana.
Přepis rozhovoru Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl místopředseda České strany sociálně demokratické, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Dobrý den. Kdy vám politika dělá radost? Když se daří prosazovat dobré věci. Kdy vám naposled udělala radost? Uveďte takový příklad. Tak, mně osobně jako ministrovi teď prošly tři zákony do dalšího čtení, tak i to je taková příjemnost a myslím si, že i v situaci, kdy člověk může prosazovat rozumné věci, jako například z postu ministra v oblasti sociálních dávek, nemocenské, zaměstnanosti, to si myslím, že je docela dobré, protože to si myslím že by mělo být vždycky, aby každý realizoval ty své představy. Hovoříte spíše rezortně než stranicky, očekával jsem, že řeknete, výsledek otevřeného referenda České strany sociálně demokratické, že vám udělal radost. Nedočkal jsem se. Tak to samozřejmě je pravda, ale pro mě to nebylo příliš překvapení, protože já už jsem to říkal v červenci. Co jste říkal v červenci? Že to dopadne tak, že vyhraje Miloš Zeman? Že to tak dopadne, protože jinak to dopadnout ani nemohlo, protože já myslím, že Miloš Zeman skutečně je tak výrazná osobnost, že prostě ani v referendu, kde možná někteří pochybovali, nemohl dopadnout jinak. Co kdybych vám opáčil, že jste to v červenci říkal proto, že jste tušil, že se vám podaří přesvědčit zhruba třináct tisíc lidí, aby volili Zemana, a vítězství Zemana je jasné. Ne, já myslím, že ... O výsledcích referenda jsem přesvědčen, pokud se dobře zfalšují, také. Já myslím, že tam, že tak určité zpochybňování se objevilo, ale nakonec i sčítací komise, která pracovala vlastně do čtyř do rána dnešního dne, tak zjišťuje, že skutečně se jedná o lístky, které byly vyplňovány různě a že možnost nějaké manipulace tady moc nebyla. Navíc i ta účast, která se téměř blíží k třiceti tisícům, si myslím, že je mimořádná a popravdě řečeno podle toho průběhu až nečekaná. Pojďme si nyní otevřené referendum České strany sociálně demokratické podrobněji rozebrat. Sociální demokracie jako i jiné politické strany vybírají kandidáta na post prezidenta České republiky. K tomuto účelu sociální demokraté vypsali i otevřené referendum. Příznivci bývalého premiéra Miloše Zemana průběh referenda několikrát kritizovali. Připomeňme si, co koncem října uvedl v rozhovoru pro BBC předseda ústecké ČSSD Jaroslav Foldyna: Zvuková ukázka: "Nicméně z ideového hlediska politická strana je takový subjekt, který na sebe bere zodpovědnost, co voličům předkládá. Jestliže jim předkládám takový program, kde jim říkám, že jim budu dělat to či ono, tak na sebe beru zodpovědnost, s čím do toho jdu. Občanské hnutí si může dovolit nebo dělá věci naprosto jiným způsobem. A my jsme politická strana a měli bychom národu a lidem předložit jednoho kandidáta, stejně jako to udělali komunisté, ODS, lidovci, prostě toto referendum se mi zdá nadbytečné." Konstatoval koncem října v rozhovoru pro BBC předseda krajské organizace ČSSD v Ústeckém kraji Jaroslav Foldyna. V otevřeném referendu nakonec zvítězil, jak již bylo řečeno, bývalý premiér Miloš Zeman. Považuje místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach celý průběh referenda za zdařilý? Já myslím, že ten původní záměr byl na tom, aby určitým způsobem vlastně to byla podpora našich kandidátů do Senátu i do komunálních voleb, ale hlavně senátních, kteří vlastně by mohli potom jako senátoři vlastně ovlivňovat volbu budoucího prezidenta. Myslím, že tady to úplně nenaplnilo očekávání, protože mnozí kandidáti nedokázali tento prvek využít, nakonec ... Chcete tím říct, že za nezdařilé považujete to, že se senátní kandidáti ČSSD více neangažovali, co se otevřeného referenda strany týče? Myslím si, že tento prvek nevyužili ve své volební kampani dostatečně, nakonec i mediální ohlas, který je teď kolem výsledku tohoto referenda, ukazuje, že ten potenciál tady byl a ta účast mohla být možná ještě daleko vyšší. Pochopil jsem správně vaše slova, že Miloš Zeman a agitace pro Miloše Zemana by mohla přinést úspěch kandidátům ČSSD do Senátu? Nikoliv, pro referendum. Já myslím, že rozhodnutí každého občana i člena strany je samozřejmě dobrovolné a podle jeho vlastního svědomí a vědomí a rozumu. A to samozřejmě, že každý řekne svůj a názor a já myslím, že to je v pořádku, i z funkcionářů strany, aby jasně definovali v podstatě svoji představu a tam myslím že i přítel Foldyna má pravdu, že strana vyjádří svůj názor. Já myslím, že ho vyjádřila tím, že se zúčastnilo více než 50 % našich členů a ti naprostou většinou řekli, že jejich kandidátem je Miloš Zeman. Čili vidím těžko asi, aby i stranické orgány nerespektovaly tento názor členské základny a myslím si, že vzhledem k tomu, že sociální demokracie je strana, která prosazuje přímou demokracii, že by tento prvek mohl být využíván i v jiných případech a i pokud jde například o obsazování postů na kandidátkách do Poslanecké sněmovny, Senátu, krajských voleb a podobně, tak si myslím, že je možné tohoto využívat. Interpretuji teď správně vaše slova, že první referendum, otevřené referendum sociální demokracie, byť vlastně to je de facto druhé otevřené referendum, vezmeme-li způsob volby hlavy státu, protože jste první otevřené referendum měli k přímé volbě prezidenta, zda ano či ne, toto je druhé otevřené referendum. Tedy způsob otevřeného referenda se osvědčil natolik, že by sociální demokracie mohla tento institut využít například při tom, koho vybrat jako kandidáta na post senátora. Určitě, protože členská základna není zase tak široká, ale na druhé straně by bylo zase dobře i pro funkcionáře, aby věděli, jakou vlastně jednotliví kandidáti mají podporu u občanů, kteří nakonec budou voliči. A to si myslím, že je důležité. V mnoha zemích v zahraničí se tento způsob používá. Připomeňme si výsledky otevřeného referenda ČSSD o kandidátu strany na prezidenta. Několik čísel. Zúčastnilo se jej bezmála šestadvacet tisíc lidí, téměř polovina z nich hlasovala pro bývalého premiéra Miloše Zemana. Druhý skončil bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. Ombudsman Otakar Motejl byl až třetí, když získal o téměř tisícovku hlasů méně než Jaroslav Bureš. Výsledek referenda vás tedy nepřekvapil v tom, že Otakar Motejl, který je pro veřejnost ve výzkumech veřejného mínění favoritem na post hlavy státu, skončil v sociální demokracii až třetí? Já myslím, že tady je potřeba vzít do úvahy i to, že dvě třetiny těch respondentů nebyly členové strany a dopadl tam pan Motejl v podstatě stejně. Čili otázkou je, nakolik průzkumy veřejného mínění jsou skutečně průzkumy a nakolik jsou zbožným přáním těch, kteří je organizují. Považujete za reprezentativnější otevřené referendum ČSSD než výzkum veřejného mínění například společnosti STEM, která Otakara Motejla jako kandidáta na prezidenta favorizuje? Když porovnám výsledky těchto organizací i s volebními výsledky, které potom horko těžko těsně před volbami upravují tak, aby se jim přiblížili, ale většinou čím dále od voleb, tak tím více ovlivňují veřejné mínění, tak si myslím, že samozřejmě s určitou mírou přesnosti se dají brát, ale myslím, že tak úplně přesné nejsou. Výsledky otevřeného referenda ČSSD o kandidátu na prezidenta ještě nejsou oficiální. Nyní proti němu mohou být vzneseny námitky. Podrobnosti vysvětluje místopředsedkyně ČSSD Marie Součková: Zvuková ukázka: "Některé výsledky mohou být řekněme i předmětem diskuse, kdy by mohli nějakým způsobem oni vznést podněty nebo námitky, tak jak to bývá u všech takzvaných voleb primárního charakteru, kdy je možné odvolací řízení, čili ve čtvrtek tento termín končí a prakticky šestého by měla být definitivně schválená verze." Konstatuje místopředsedkyně sociální demokracie Marie Součková. Zemanovi příznivci v ČSSD kritizovali způsob provedení referenda. Šéf ústeckých sociálních demokratů Jaroslav Foldyna koncem října v rozhovoru pro BBC hovořil o neprůhlednosti a možném zpochybňování referenda: Zvuková ukázka: "Je tam celá řada neprůhledných prvků, například způsob, já nevím, identifikace takzvaných vnějších hlasů, to znamená, může se tam napsat Jan Novák, Dobkovice, Pepa Novák, Dobkovice, kdo zjistí, jestli to tak bylo nebo nebylo, to je velice složité, a můžeme se na to referendum dívat z obou pohledů. Můžeme říkat, že je to plusový bod pro politickou stranu, že dává možnost lidem vybrat si a můžeme říct také, že to má záporné body, protože přijde nějaký člověk z Horní Dolní a řekne: ´U nás to proběhlo tak, tak a tak,´ a jak my budeme zdůvodňovat, že prostě v tom Horním, Dolním to bylo jedno jediné místo, kde se to zpochybnilo a že všude jinde to bylo dobře. Prostě to referendum samo o sobě prostě není příznivým prvkem v politice." Uvedl koncem října v rozhovoru pro BBC šéf ústecké ČSSD Jaroslav Foldyna. Co když někdo zpochybní důvěryhodnost referenda, jeho průběh? Může být zpochybněn Miloš Zeman jako vítěz? Já myslím, že ten výsledek je takový, že případné nějaké drobnosti nemohou ovlivnit ten výsledek konečný a nakonec já myslím, že nevíra v úspěch Miloše Zemana jeho jednoho z významných příznivců je skutečně škoda a protože o tom, že referendum bude průkazné a v podstatě, že ten výsledek jak stranický, tak mimostranický, bude v podstatě odpovídat a ukazuje se, že členská základna, a to je důležité, sociální demokracie má přibližně podobné názory jako ti lidé, kteří se zúčastnili jako nečlenové. Očekáváte drobnosti, tedy ono zpochybňování? Já si nemyslím, že by k tomu zpochybňování došlo, protože ten průběh byl skutečně legitimní. Byl pod kontrolou stranických orgánů a pokud by byl zpochybňován, tak si myslím, že by to byla pouze účelová záležitost, protože prostě někomu nevyšla jeho představa, jak by to referendum vlastně mělo dopadnout. Otázka, která je namístě, ale vy jste na ni de facto odpověděl již v červenci: koho jste volil v otevřeném referendu? No samozřejmě Miloše Zemana. Předseda ČSSD Vladimír Špidla k závaznosti výsledků referenda pro ústřední výkonný výbor 15.října uvedl: "Toto je dotazování lidí na jejich názor a je potom na ústředním výkonném výboru, aby na základě výsledků a konkrétní situace učinil definitivní rozhodnutí. Ústřední výkonný výbor má suverénní pravomoc sociální demokracie," Uvedl 15. října premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. Jakou variantu budete prosazovat, jste naznačil. Pro vás jediným možným kandidátem na post hlavy státu, který by měl být vybrán 7.prosince na zasedání ústředního výkonného výboru sociální demokracie, bude pouze Miloš Zeman? Já myslím, že strana by měla mít jednoznačně jednoho kandidáta, kterého bude prezentovat a kterého bude prosazovat. Samozřejmě po rozhodnutí tím, kdo to bude, a já předpokládám, že těžko po tomto referendu, kdy sociální demokracie prosazuje i velké referendum, které by mělo být pro občany, že bychom jako politici v podstatě řekli: "Tak občané nebo naši členové si řekli, co chtěli a my si teď uděláme, jak my chceme." V případě, že byste nominovali někoho jiného než Miloše Zemana, tak byste zesměšnili volání sociální demokracie a prosazování, několikaroční prosazování referenda jako institutu v prvcích demokracie. Já si myslím, že by to tak bylo, protože pokud by to samozřejmě byla otázka rozdílu několika hlasů a pokud by to bylo vyrovnané, tak samozřejmě tam, a pokud by o to šlo, tak tam asi by ten stranický orgán mohl rozhodovat mezi třeba dvěma variantami, které by nastaly, ale po tomto výsledku, který je poměrně jednoznačný, si myslím, že ten prostor se výrazně zúžil a samozřejmě ti, kteří nepřejí třeba tomu, nebo si neumí představit, že by to měl být Miloš Zeman, z toho mohou být třeba nervózní, ale já myslím, že prostě nemůžeme ustupovat ze svých programových zásadních požadavků. Vy jste volil Miloše Zemana, jste přítelem Miloše Zemana, nezkomplikoval vám ovšem situaci Miloš Zeman, který řekl, že bude kandidovat až ve druhém kole? A hodláte teď jako přítel Miloše Zemana jej přesvědčit, aby kandidoval už v kole prvním? Tak já chci říct, že tady je potřeba si oddělit dvě věci. Jedna věc je kandidát, kterého bude chtít sociální demokracie prosadit, druhá věc je potom způsob, jak ho chceme prosadit, a tady si myslím, že to bude otázka vyjednávání jak případně s Milošem Zemanem, bude-li potvrzen, a tak stejně tak i s politickými partnery v rámci Poslanecké sněmovny, Senátu a samozřejmě zvážit i počty dneska poslanců a senátorů. Promiňte, neodpověděl jste na otázku. Budete vy osobně se u Miloše Zemana přimlouvat, aby změnil své rozhodnutí a kandidoval v prvním kole? Já myslím, že budeme muset zvážit rozložení sil, které nastalo po senátních volbách v Senátu, protože to může být rozhodující i pro rozhodnutí, zda jít do první volby nebo nejít. V čem to může být rozhodující? Neodpovíte mi jednoznačně na otázku, zda budete přemlouvat Miloše Zemana, aby kandidoval už v prvním kole? Já myslím, že pokud znám Miloše Zemana, zase nejsem až tak úplně jeho nejlepší přítel. Prostě myslím, že je to o určitém vztahu k člověku, který pro sociální demokracii, já myslím, že i pro tento stát, udělal velmi a velmi hodně, tak si myslím, že jedna věc je tohoto kandidáta nominovat a druhá věc je volit způsob. Pokud jde o to, tak pokud se Miloš Zeman pro něco rozhodne a řekne, že to je jeho konečné stanovisko, tak velmi těžko se bude přesvědčovat, ale ... Promiňte, Miloš Zeman se rozhodl, že opustí českou politiku. Teď má šanci stát se prezidentem republiky, takže nechte na hlavě. To můžu, ale já to samozřejmě účelově používané tvrzení, které není přesné, a myslím si, že není ani úplně pravdivé, protože... V čem je účelové tvrzení, že Miloš Zeman říkal, že dosáhl toho, čeho v politice dosáhnouti mohl, byl úspěšným premiérem země a odchází do politického důchodu. Stát se prezidentem je snad přerušení politického důchodu nebo ne? Samozřejmě, já doufám, že ano. Ale pokud jde to, Miloš odcházel z funkce předsedy strany... Z politiky. To samozřejmě, jako neustále tvrdí ti, kteří by si to přáli. Já si nic nepřeji, protože jsem novinářem, který nemá mít názor. Ale mohu vám přehrát nejméně dva Zemanovy výroky, kde hovořil, že odchází z politiky. Zesměšňoval Jana Rumla a tvrdil, že Ruml je stejný jako kapela Olympic. Několikrát odchází z politiky, a že on totéž dělat nebude. Navíc před těmito mikrofony říkal: "Že kdo dlouho smrdí v politice," cituji doslova, "tak je mu směšný." Tak odpovídal na otázku, zda skutečně končí v politice. Nepřesvědčil jsem vás? Ani moc ne. Já myslím, že samozřejmě výroky jsou různé, a myslím, že Zeman svými výroky docela proslul. Na druhé straně je reálné, že skutečně na rozdíl od jiných odešel jak z významné funkce ve straně, tak odešel vlastně v podstatě, skončil i významné období, které se týkalo jeho období, kdy byl premiérem. Myslím si, že je to určité období, kdy je mimo politiku v podstatě. A může se ukázat, že pro politiku je potřebný. A pokud jde o pozici prezidenta, samozřejmě, že to je politická funkce, je to významná politická funkce. Ale ta pozice je poměrně širší než pouze stranická funkce. Zeptám se jinak. Podle vás by bylo lepší, aby Zeman kandidoval už v prvním kole, vrátíme-li se k původní otázce, na kterou jste neodpověděl. Nejsem si tím jist, že to bude možné, protože samozřejmě je to otázka taktiky a zatím musím říci, že pokud beru politickou činnost Miloše Zemana a jeho skutky a jeho předpovědi, tak vždycky měl dobrý čich, jak by řekl na situaci. A dokázal právě procesně mnohé věci zvládnout, které na prvním pohled vypadaly jako neřešitelné. Můžete tedy naznačit, že vaše představa je taková, že by Jaroslav Bureš se měl ucházet o místo, o kandidaturu v prvním kole a Miloš Zeman pak ve druhém, anebo v prvním kole nepostavit kandidáta, a ve druhém postavit Zemana? Která varianta je lepší podle vás? Já myslím, že o tomto bude ještě diskuse v rámci ÚVV. ÚVV rozhodlo, že máme postavit kandidáta... V prvním kole. Je otázkou, samozřejmě kdy se rozchází názor tohoto případného kandidáta s názorem ÚVV, které to bude projednávat. Já myslím, že by bylo dobře, kdyby Miloš Zeman řekl své názory, proč to tak třeba chce, anebo proč to třeba nechce, protože během příštího týdne určitě ještě budou vedena jednání. Myslím, že předseda strany Vladimír Špidla s ním bude o této věci velmi důvěrně hovořit. Vy tedy očekáváte schůzku na nejvyšší úrovni, mám-li to tak nazvat, že předseda ČSSD Vladimír Špidla si ještě před zasedáním ústředního výkonného výboru sedne s Milošem Zemanem? Tak předseda strany Vladimír Špidla se sejde s prostým členem strany Milošem Zemanem. Prostý člen strany, to asi není, když na chalupu jezdí velvyslanci zemí. Já myslím, že to je zase otázka, jako osobnosti toho člověka. Je vidět, že u Miloše Zemana to není jenom spojeno s jeho funkcí. Nakolik by mělo být pro sociální demokracii důležité, aby její kandidát na prezidenta měl podporu ostatních stran vládní koalice, tedy unionistů a lidovců, je to nezbytné nebo ne? Já si myslím, že to není nezbytné. Přesto si myslím, že by, protože je to tajná volba, takže by pro něj někteří členové vládních koaličních stran hlasovali. Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda koncem října prozradil v tomto pořadu, že strany vládní koalice by se nakonec mohly dohodnout na společném kandidátovi na prezidenta. Zvuková ukázka: I to je možné. Já jsem přesvědčen, že vůle je zvolit prezidenta republiky v lednu. Schůze se svolává na 15. ledna. Bude vůle zvolit prezidenta, aby Česká republika měla prezidenta republiky. Nicméně, je možné věci uzavírat ve chvíli, kdy víme, kdo je kandidátem sociální demokracie. Zatím je tam vícero jmen. Každé jméno má jinou hodnotu. Já si myslím, že někteří jsou pro nás výrazně přijatelní a někteří jsou přijatelní výrazně méně. Tak to patří k těm, kteří by byli, měli větší šanci podpory a jiní by měli menší. Myslím si, že ano, že Miloš Zeman slíbil, a jsem rád, že tento slib splnil a dodržuje, že je nyní na chalupě a objímá stromy a čte knihy. Uvedl 25. října v rozhovoru pro BBC vicepremiér a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Z toho, co Cyril Svoboda říká, je ale pro lidovce, a Ivan Pilip za unionisty to řekl také, nepřijatelná, aby Miloš Zeman byl společným kandidátem stran vládní koalice. Já myslím, že každá strana by měla hovořit silou svých hlasů v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Chcete tedy, aby strany vládní koalice přišly s kandidátem, na kterém se dohodnou? Já si myslím, že těžko asi budou očekávat od sociální demokracie, že podpoří kandidáta za Unii svobody nebo za KDU-ČSL. Ale vy zase můžete přijít s takovým kandidátem, aby podpořili lidovci i KDU-ČSL, tedy unie, promiňte. Já myslím, že my nemáme důvod se podbízet jiným politickým stranám a nabízet jim kandidáty, které nám podstrčí. Ten důvod máte, protože máte pouze omezený počet hlasů ve sněmovně i v Senátu a sami svého kandidáta neprotlačíte, takže podbízet se někomu musíte. Teď záleží komu? Jestli stranám vládní koalice, anebo KSČM, anebo ODS? Já myslím, že to není o podbízení, je to prostě o reálných politických jednáních. Znamená to, že... A nakonec, když vezmeme pozici v rámci koaliční smlouvy některých stran, například ve vládě, tak myslím, že zdaleka přesahuje jejich volební výsledek, takže i z tohoto hlediska by měla možná vnímat potom rozložení sil v parlamentu a na celé politické scéně. Dovede si Zdeněk Škromach představit dohodu o možné volbě Miloše Zemana prezidentem České republiky ze strany ODS, tedy vzájemnou dohodu mezi ČSSD a ODS? Samozřejmě za situace, kdy by vlastně v rámci voleb propadl kandidát té politické strany, ať je to za komunisty, za ODS, ale i za KDU-ČSL. Tak si dovedu představit, že by bylo možné hledat průchodnost pro kandidáta sociální demokracie, který by, pokud by prošel do dalšího kola. U ODS? U všech politických subjektů ve sněmovně, snad kromě Unie svobody. Proč u Unie svobody? Já myslím, že tam je ten stav tak antagonistický, že je to velmi složité. U lidovců také? Já myslím, že u lidovců zase jsou lidé, kteří by určitě tu podporu poskytli, a jsou lidé, kteří prostě neposkytnou, protože prostě mají možná strach už jenom ze stínu Miloše Zemana. Dovedete si představit, že by ČSSD, aby prosadila svého kandidáta na prezidenta, připustila například ODS místopředsedy Poslanecké sněmovny? To si dovedu dost těžko představit. A jaké jiné místo, protože ODS nebo jiná politická strana bude od ČSSD bezesporu něco vyžadovat? Já myslím, že to je vždycky otázka politických jednání a neměla by to být otázka nějaký handlů. A tady myslím, že existuje vládní koalice, kde je možné v určitých věcech vyjednávat. A samozřejmě pokud půjde o otázky vyjednávání v parlamentu v této věci poslaneckých a senátních klubů, kde samozřejmě věci můžou mít řekněme určitou politickou váhu. Ale v tuto chvíli žádná taková jednání neprobíhají. Očekáváte-li, že se do jednání o tom, zda sociální demokracie prosadí svého kandidáta na prezidenta, že se zapojí i diskuse na téma, kdo bude předsedou Senátu, které straně tento post připadne? Je otázkou, protože velmi žhavým kandidátem je současný předseda, pan Pithart. Je otázkou, jestli, a to také může sehrávat určitou roli vůči té taktice a strategii na prosazování kandidátů, na funkci prezidenta, zda například a neslyšel jsem jeho vyjádření v případě, že bude zvolen předsedou Senátu, bude i on kandidovat, nadále se ucházet i o prezidentský post, protože si myslím, že ... Chce se ucházet o oba posty? Já myslím, že každý by měl mít nějakou míru soudnosti a zaměřit se prostě na určitou pozici, a ne si dělat zadní vrátka, když mi nevyjde toto, tak budu tam. Otázka ale zněla, zda bude součást vyjednávání sociální demokracie, byť, jestli se nemýlím, tak se bude volit předseda Senátu až po ÚVV, tedy po zasedání ústředního výkonného výboru 7. prosince, protože první zasedání Senátu nově zvoleného je už 4. prosince. To znamená, stane se post předsedy Senátu součástí vyjednávání a byla by sociální demokracie v případě, že by ODS podpořila kandidáta sociální demokracie na post prezidenta, tak podpořila by zase sociální demokracie kandidáta na post předsedy Senátu? Musím říci, že v tuto chvíli se v tomto smyslu nevyjednává. Vyjednává se pouze v rámci senátního klubu a v rámci Senátu mezi jednotlivými senátními kluby. A mělo by se začít podle vás vyjednávat jako podle místopředsedy ČSSD? Já si nemyslím, že v tuto chvíli je to na pořadu dne. Co je na pořadu dne? Já myslím, že v tuto chvíli musí sociální demokracie si jasně stanovit, který kandidát bude za sociální demokracii kandidátem na prezidenta, a potom začít i vyjednávání s ostatními politickými stranami, protože jinak by to bylo asi velmi nedůvěryhodné. Je podle vás už Otakar Motejl, ombudsman, tím, že skončil třetí, definitivně ze hry? Já si dost těžko umím představit, obzvlášť i třeba k odporu našich seniorů, našeho klubu seniorů, který výrazně je proti a je to poměrně řekněme vlivná skupina sociální demokracie, že by ještě byla síla, která by pana doktora Motejla prosadila jako kandidáta sociální demokracie. Když se teď dostaneme k vašemu resortu. V pondělí vládě předkládáte návrh na zvýšení minimální mzdy. Ta je v současnosti pět tisíc sedm set korun. Navrhujete, aby se minimální mzda zvýšila o pět set korun na šest tisíc dvě stě korun. Jste ochoten ze svého návrhu slevit? Nebo pět set korun je pro vás nepřekročitelná mez? Já myslím, že už teď je to v podstatě kompromis, protože v rámci tripartity představa zaměstnavatelů byla pět tisíc devět set, odbory chtěly šest tisíc pět set, šest tisíc dvě stě takový pěkný střed. Nehodláte slevit? Nehodlám slevit, protože to znamená v podstatě udržení poměrů mezi průměrným výdělkem a minimální mzdou. Každá sleva by znamenala ústup od programů sociální demokracie. Jak se ale chcete vypořádat s připomínkami svých vlastních spolustraníků, protože s vaším návrhem nesouhlasí Petra Buzková, ministryně školství, protože neřeší dopady růstu minimální mzdy na rozpočet ministerstva školství. Obdobně argumentuje Pavel Dostál, ministr kultury. A stejně tak pět set korun vadí i Jiřímu Rusnokovi, ministru průmyslu a obchodu. Já myslím, že to nebude takový zásadní problém, protože pokud jde o státní správu, tak každé přidání znamená, že prakticky třicet pět procent toho, co se vydá na mzdy, se vrací ve formě pojištění a daní, takže tam to není takové drama. Pokud jde o situaci, například v kultuře, tak je skutečně nepřiměřené, aby například archiváři měli menší než minimální mzdy, to mi připadá až nedůstojné pro takovouto profesi. Takže budeme hledat možnost, aby těch pět milionů, které Pavlu Dostálovi v rozpočtu chybí, aby je tam našel. To si myslím, že není takový problém. Pokud jde o školství, tak jestliže někdo, jestliže hovoříme o tom, že platy ve školství jsou nízké, tak jestliže lidé pracují za méně než minimální mzdu, tak to opět považuji za nedůstojné. Reálné mzdy v tuzemsku rostou nejrychleji od roku 1999, dokládají to statistiky Českého statistického úřadu. Podle části ekonomických analytiků a jejich interpretace těchto dat, mzdový růst ve třetím čtvrtletí dokonce překročil hranici dlouhodobé ekonomické únosnosti. Neukáže se, že zvýšením minimální mzdy se opět roztočí spirála, inflační spirála? Tak jednak minimální mzdou jsou obměňována méně než dvě procenta všech zaměstnanců, což si myslím, že je velká minorita. Samozřejmě má to určitý vliv i na ty další tarify. Ale tak, jak říkáte... Podle vás ta poslední data nehrají proti zvyšování minimální mzdy? Spíše naopak podporují to, aby byla zvyšována, aby výrazným způsobem nedošlo k propadu těch lidí, kteří mají nejnižší příjmy. Právě minimální mzda má stlačovat ten poměr mezi nejnižší a nejvyšší mzdou, to znamená, aby neutíkaly některé profese příliš daleko. Říká místopředseda České strany sociálně demokratické, ministr práce a sociální věcí Zdeněk Škromach. Já děkuji za to, že jste věnoval rozhlasové stanici BBC třicet minut ze svého diáře. Někdy příště na shledanou. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. V pondělí usedne k tomuto mikrofonu předseda České strany sociálně demokratické Vladimír Špidla. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
