| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 27. listopadu 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Jan Juchelka | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jan Juchelka uvedl, že český Fond národního majetku může mít v příštím roce vyrovnanou bilanci i v případě, že se nepodaří zprivatizovat Český Telecom.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Když se novým ministrem financí stal Bohuslav Sobotka v červnu 2002, stanovil si tři hlavní úkoly, přičemž jedním z nich bylo: Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD) (zvuková ukázka): Druhá priorita je otázka personální stabilizace a posléze ekonomické konsolidace Fondu národního majetku a konsolidační agentury. Já se domnívám, že je potřeba vrátit těmto institucím určitý personální kredit a je důležité učinit taková opatření, aby na rozhodování těchto institucí mělo vliv ministerstvo financí, Vláda České republiky a Parlament České republiky a nikoli nejrůznější lobbyistické skupiny tak, jak tomu bylo v dobách opoziční smlouvy. Konstatoval v červenci v rozhovoru pro BBC ministr financí Bohuslav Sobotka. Po pěti měsících provizoria byl třicátého prvního října zvolen novým předsedou výkonného výboru Fondu národního majetku jednatřicetiletý Jan Juchelka. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda výkonného výboru Fondu národního majetku Jan Juchelka. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Dobrý den. Na Fond národního majetku jste nastoupil v roce 1995. Začínal jste jako řadový referent. Rok poté jste se stal vedoucím oddělení obchodování s cennými papíry. Po třech letech jste byl povýšen na vedoucího odboru. V témže roce jste se stal šéfem sekce majetkových účastí. A po sedmi letech ve Fondu národního majetku jste usedl do nejvyšší funkce. Stal jste se předsedou výkonného výboru Fondu národního majetku. Považujete svoji profesní kariéru za přiměřenou svému věku nebo byste ji označil slovem raketová? Já bych označil svou kariéru v souvislosti se změnami po roce 1989 za téměř klasickou pro určité typy lidí nebo obvyklou pro určité typy lidí. Můžete to blíže vysvětlit? Já si myslím, že po roce 1989 všichni jakoby stáli na startovací čáře bez ohledu na to, kolik jim je aktuálně let, a částečně náhodou, částečně shodou okolností se někteří lidé v docela marném věku dostávají do těchto funkcí. Já si zase nepřipadám natolik mladý, abych byl upřímný. Teď jste to spojení, že si nepřipadáte tak mladý, abyste byl tak upřímný, to bylo špatné spojení, to bylo vyšinutí z vazby, se tomu říká v češtině. Abych k vám byl upřímný, nepřipadám si úplně nejmladší. Teď jsme to poopravili. Když jste po dokončení studií na obchodně podnikatelské fakultě Slezské univerzity v Karviné v roce 1995 dostal nabídku na místo referenta ve Fondu národního majetku, konstatoval jste, že obnášela spíše starosti. Bydlení v podnájmu, časté stěhování a tak podobně. Co nakonec rozhodlo ve prospěch Fondu národního majetku a ve prospěch státní správy? Co rozhodlo? Já jsem se po absolvování vysoké školy vydal do Prahy na několik interview k různým společnostem, mezi nimi byl i Fond národního majetku. Možná, že to bylo vlídné přijetí tehdejšího vedení, možná, že to bylo částečně to, že jsem tady viděl docela dobrou možnost uplatnění a Fond národního majetku jsem vnímal jako místo, které je dobrým převodovým můstkem pro lidi, kteří nevyrostli v Praze třeba. Nebyl ten Fond národního majetku zvolen i proto, že to bylo jediné interview, které dobře dopadlo? Ne, určitě to tak není. Kolik jich dobře dopadlo z těch, které jste navštívil? Z těch osmi jsem dostal asi pět nabídek zaměstnání. Velké privatizační úkoly vám byly svěřeny zhruba po pěti letech ve Fondu národního majetku právě v okamžiku, když jste údajně přemýšlel o odchodu. Je to tak? Když pracujete na instituci, která má ve své zakládající listině, že je dočasná, neustále počítáte s tím, že jste na odchodu. To není možné. Vždyť v Čechách, co bylo dočasné, tak bylo nadlouho. A Fond národního majetku není onou ukázkou toho, jak se v Čechách bere dočasnost. Já doufám, že se nám podaří tu dočasnost dokázat a ... Že bude kratší než dvacet let. To doufám. Je v současnosti ale deset let. Není to mnoho? Ono je to ve skutečnosti o nějaký rok víc a ono záleží na tom, z jakého úhlu se podíváte na existenci Fondu národního majetku. Z jakého úhlu se na to díváte vy? Já se na tuto instituci dívám jako na jednu z takzvaných transformačních institucí, které přirozeně vznikly v průběhu transformace celé ekonomiky a celé, řekněme, společnosti v České republice. A je přirozené, že čím víc se stává ta země, řekněme, standardnější, tím méně by měla mít těchto transformačních institucí. Vrátíme-li se ovšem k vaší osobě, vy jste uvažoval o odchodu z Fondu národního majetku, protože to je, v uvozovkách, dočasná instituce a že neskýtala další perspektivu? Já bych nerozebíral jako hlavní téma to, jestli jsem odcházel někdy z Fondu národního majetku. Prostě jsou v životě situace, kdy zvažujete různé varianty svého dalšího vývoje a různé varianty své kariéry, a to bylo třeba toto období. Nakonec jste ovšem zůstal. Hospodářské noviny prvního listopadu 2002 citovaly v této souvislosti vaše slova. Citujme i my: "Byly to projekty, rozumějme privatizace velkých podniků, především bank, které mě extrémně bavily." Konec citátu. Máte na mysli privatizaci Komerční banky, která je spojována především s vaším jménem, nebo tam jsou další privatizace? Já si myslím obecně, že privatizace bankovního sektoru nebo, řekněme, těch největších českých bank v dané době byla jednou ze zásadních strukturálních změn vůbec v české ekonomice a je prostě výborné podílet se na této jedinečné příležitosti, být u toho, když ty procesy běží. Které části těch procesů pro vás byly nejsložitější, když jste se jich účastnil tak zblízka? Hovoříme tedy především o privatizaci Komerční banky. Pochopil jsem správně? Hovoříme ve skutečnosti o privatizaci Československé obchodní banky, České spořitelny a Komerční banky, přičemž Komerční banka jako poslední z těch velkých privatizovaných bank byla svým způsobem velmi složitá a svým způsobem velmi úspěšná nebo ten proces privatizace byl ve svém důsledku úspěšný. Jak je to obtížné v Čechách, jak vy říkáte, úspěšně privatizovat? A co nejvíce může zhatit úspěšnou privatizaci? Těch faktorů je samozřejmě několik. Na toto neexistuje nějaká zjednodušená nebo jednoduchá odpověď. Pokuste se je, prosím, taxativně vyjmenovat. No, ty projekty mají mnohá úskalí. Co se týče některých českých bank, tak vstupovaly do své fáze privatizace v okamžiku, kdy na tom nebyly ekonomicky nejlépe a řešil se celý komplex problémů. Nebyl to čistý, řekněme, prodej akcií jednoduchý nebo zjednodušený, řešil se celý komplex problémů. A samozřejmě velmi záleží při jednotlivých privatizačních procesech na stavu poptávky, na čase, na aktuální kondici té společnosti, řekněme, a na obecných ukazatelích v daném oboru, ze kterého pocházejí tyto společnosti. Od května 1999 jste byl členem dozorčí rady Komerční banky. Tuto funkci jste si udržel i po převzetí Komerční banky novým majoritním vlastníkem, francouzskou Société Générale. Podle tisku tak Francouzi ocenili vaše vyjednávací schopnosti při privatizaci Komerční banky. Považujete ale za správné, abyste setrvával v dozorčí radě Komerční banky, když vykonáváte nejvyšší funkci ve Fondu národního majetku? Já bych rád vyvrátil jeden mýtus, který je právě spojen s mou účastí nebo aktuální účastí v dozorčí radě Komerční banky. Ve skutečnosti je to tak, že Société Générale má kontraktační povinnost umožnit českému státu po dobu trvání garance, které český stát poskytl v souvislosti s privatizací, uvolnit to jedno křeslo pro, řekněme, státem nominovaného zástupce. Teď jsem to nepochopil. Můžete být ještě lapidárnější? Promiňte. Český stát má právo nominovat svého zástupce do dozorčí rady Komerční banky. Toto právo má po dobu, kdy trvá garance vystavená státem za aktiva Komerční banky. Ta trvá dokdy? Jestli se nemýlím, tak trvá do konce roku 2003. Pak tu funkci v dozorčí radě Komerční banky opustíte? Pak má majoritní akcionář v Komerční bance volnou ruku, jak obsadí dozorčí radu. Uvažoval jste ale o tom, že byste dozorčí radu opustil a že by stát vyslal jiného zástupce, když v současnosti sedíte ve funkci nejvyšší a jste předsedou výkonného výboru Fondu národního majetku? V souvislosti s jmenováním do čela výkonného výboru Fondu národního majetku jsem o tom neuvažoval, ale je v podstatě možné, že do této funkce může být nominován kdokoli. Je to možné nebo bude to jisté? Já si myslím, že je to možné. Co to je za odpověď? Je to odpověď, pravda. Je to technicky možné. Vy neuvažujete o tom, že byste se vzdal? Já o tom neuvažuji. Ve kterých dalších ještě dozorčích radách sedíte? Já aktuálně zastupuji stát v dozorčí radě společnosti ČEZ a v představenstvu Českého Telecomu. I tyto funkce si hodláte ponechat, respektive tato místa v dozorčích radách v souvislosti s tím, že jste předsedou výkonného výboru Fondu národního majetku? Já si myslím, že ta situace se natolik nezměnila. Já jsem byl doposud druhým místopředsedou výkonného výboru a neshledávám v té situaci nic tak nového, abych opouštěl ta místa. Ještě jednou si připomeňme, že ministr financí Bohuslav Sobotka v červenci po svém jmenování do funkce hovořil v rozhovoru pro BBC o třech prioritách své práce. Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD) (zvuková ukázka): Druhá priorita je otázka personální stabilizace a posléze ekonomické konsolidace Fondu národního majetku a konsolidační agentury. Já se domnívám, že je potřeba vrátit těmto institucím určitý personální kredit a je důležité učinit taková opatření, aby na rozhodování těchto institucí mělo vliv ministerstvo financí, Vláda České republiky a Parlament České republiky a nikoli nejrůznější lobbyistické skupiny tak, jak tomu bylo v dobách opoziční smlouvy. Konstatoval v červenci v rozhovoru pro BBC ministr financí Bohuslav Sobotka. Nový předseda výkonného výboru Fondu národního majetku byl zvolen až na třetí pokus. Stalo se tak třicátého prvního října 2002 a do čela fondu usedl jeho dosavadní druhý místopředseda Jan Juchelka. Připustíte, že jako druhý místopředseda jste fungoval v instituci, na níž měly větší vliv lobbyistické skupiny než vláda, jak naznačoval Bohuslav Sobotka v červenci? Já si myslím, že ta instituce je v průběhu svého života v místě nějakého střetu mezi světem politiky a světem byznysu. To znamená, že přirozeně operuje v prostředí, kde mají oba dva tyto světy, řekněme, nebo, chceme-li, skupiny lidí vliv. Když se zaměříme na vliv při privatizaci, můžete říci, jakým vlivům jste byl vystaven jako člověk, který zodpovídal za privatizaci v posledních dvou letech? Já především, aby nedošlo k ... K desinterpretaci ... ... k desinterpretaci mých slov, chci říct, že je jasně zákonem stanoveno a statutem Fondu národního majetku stanoveno, kdo jej řídí, komu se zodpovídá za svou práci, komu reportuje výsledky své práce. Takže o tom není žádná diskuse. Chcete tím říci ale, že ty zákonné a normativní postupy při privatizacích nemohou dopustit, aby privatizace byla ovlivněna? Tak privatizace je ovlivněna především tím, jak už jsem říkal, jakou společnost prodáváte, kdo ji chce koupit, a tím, jak vláda nastavuje podmínky té privatizace. Role Fondu národního majetku je kredibilně a profesionálně zprocesovat každý ten projekt. Příliš cizích slov. Sedmého listopadu jste měl první tiskovou konferenci ve funkci nového předsedy výkonného výboru Fondu národního majetku, na níž jste hovořil o svých hlavních úkolech. Kromě sestavení, budeme tomu říkat rozpočtu Fondu národního majetku, i když se této laické terminologii bráníte, s tím, že Fond národního majetku vlastní rozpočet nemá, řekněme bilanci Fondu národního majetku za rok 2003, tak to také byla příprava fondu na transformaci a jeho následný zánik. Pokuste se, prosím, říci, který z těch úkolů je nejobtížnější, který vás čeká? Tak vedle té standardní agendy, kterou má Fond národního majetku ve svém vínku a která musí býti samozřejmě profesionálně zvládnuta, je tady nová výzva, nový projekt transformace Fondu národního majetku. A když se vrátím k tomu, o čem jsme hovořili na začátku, jeho cílem je, aby v průběhu období fungování této vlády tato instituce byla transformována. A to považujete za nejobtížnější svůj úkol? Já si myslím, že jeden z nejzajímavějších aspektů té práce. Nejzajímavějších nebo nejobtížnějších? Ptám se na nejobtížnější. Já si myslím, že nic není tak obtížné, aby to nebylo zvládnutelné. Já se na to těším. Vás naučili na Slezské univerzitě, že před manažerem nejsou žádné obtížné úkoly? Tak na Slezské univerzitě mě naučili mnohé, ale já si myslím, že ten projekt opravdu je, řekněme, dělatelný. A v okamžiku, kdy má politickou podporu, tak předpokládám, že to hlavní bude úspěšněji připravit a úspěšněji komplementovat. Hovoříte o politické podpoře. Vláda premiéra Vladimíra Špidly se ve svém programovém prohlášení zavázala, že zruší Fond národního majetku do konce volebního období, tedy nejpozději do roku 2006. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Pokud jde o Fond národního majetku, bude vláda usilovat o to, aby poté, až splní svou roli dočasné privatizační agentury státu, byla jeho existence ukončena zákonem. Stojí v programovém prohlášení vlády premiéra Vladimíra Špidly. Může předseda výkonného výboru Fondu národního majetku Jan Juchelka v několika tezích popsat, jak budou vypadat jednotlivé fáze transformace následného zániku Fondu národního majetku? Celá příprava tohoto projektu je ve svých počátcích. My jsme ve velmi intenzivní debatě s prezidiem Fondu národního majetku a interně ve výkonném výboru, abychom připravili časový harmonogram i věcné postupy, jejichž vyústěním bude zrušení této instituce. Kolik těch fází by mělo být a kdy by se s tou transformací mělo začít podle vašeho názoru? Já předpokládám, že budeme schopni v prvním čtvrtletí příštího roku prezentovat ten projekt jako celek se všemi jeho postupnými kroky. To znamená, přípravné práce začaly a jejich úvodní prezentace nebo, chcete-li, reálné nastartování toho procesu předpokládám v prvním čtvrtletní příštího roku. V příštím roce v prvním čtvrtletí se tedy začnou uskutečňovat ty transformační fáze? Uskutečňování těch jednotlivých kroků transformační fáze záleží na přijetí zákona, který toto umožní. Takže není to první čtvrtletí, ten zákon není přípraven, ale myslím si, že bude připravena platforma pro to, aby ten zákon mohl být začít psán. V současnosti má Fond národního majetku zhruba sto osmdesát zaměstnanců. Budou ty fáze souviset i s redukcí počtu zaměstnanců? Já bych byl nešťastný, kdyby se vytratila ta expertiza, kterou ti lidé s sebou nesou. To znamená, že by měla velká část z nich najít svoje uplatnění v těch institucích, kam se budou stěhovat jednotlivé agendy Fondu národního majetku. Když se podíváme do poslední výroční zprávy Fondu národního majetku za rok 2001, v ní doslova stojí, citujme: "K začátku roku 2002 měl Fond národního majetku majetkové účasti již jen v téměř jedné desetině z celkového počtu devatenácti set šedesáti osmi akciových společností, které za deset let postupně převzal nebo založil. V jeho portfoliu bylo k začátku roku 2002 pouze dvě stě třicet čtyři akciové společnosti, z toho dvacet devět strategických." Je podle vás reálné, aby všechny strategické společnosti byly zprivatizovány do zániku Fondu národního majetku? Rozumějme do roku 2006. Ta odpověď záleží na tom, jaké bude mít záměry vláda s jednotlivými společnostmi. Já si dovedu představit, že mezi těmi, které máme ve svém portfoliu, existují takové, které si vláda ponechá nebo ke kterým nepřijme, řekněme, ten privatizační pohled. Rozumím tomu správně, že podle i těchto představ by mohl Fond národního majetku zaniknout v roce 2006 a některé ty strategické firmy, které by nebyly zprivatizovány, by byly převedeny například pod ministerstvo financí nebo pod nějakou jinou instituci? Je to alternativa, ano. Jakou máte vy představu o samotném zániku Fondu národního majetku? Kam bude převeden ten zbytek agendy, co po fondu zůstane, zůstane-li něco? Určitě něco zůstane. Já bych nerad unavoval dlouhými řečmi o tom, kde by mohly jednotlivé agendy skončit. Nicméně kdo se podívá na organizační schéma Fondu národního majetku, uvidí tam jasně identifikovatelné agendy a přirozené cílové stanice, kam ty agendy mohou být převedeny. A kdo se teď dívá na strukturu Fondu národního majetku, respektive na jednotlivé ty části, a kdo nemá teď šanci jako já listovat ve výroční zprávě, tak můžete říci, co by mělo být převedeno kam? Velmi stručně. Namátkou. Fond národního majetku má závazky investovat do sanace ekologických škod v privatizovaných společnostech. Bylo by přirozené, kdyby například tato agenda skončila někde v rodině společností nebo institucí pod kontrolou ministerstva životního prostředí. Ta privatizační část Fondu národního majetku by mohla býti hypoteticky, berme to jako akademickou debatu, zatím převedena na ministerstvo financí, kde již existuje odbor privatizace, a bylo by přirozené, kdyby spolupracovaly tyto dvě entity spolu. V uplynulých týdnech, dnech a hodinách je česká veřejnost svědky, že, v uvozovkách, zkrachovaly významné privatizace. Řeč je o privatizaci Unipetrolu a Českého Telecomu, nepodařilo se zatím privatizovat energetiku. Můžete jednoznačně odpovědět na otázku, zda poslední neúspěšné privatizace nemohou zpomalit zánik Fondu národního majetku? Doufám, že ne. Další téma stav privatizace, její úspěchy a neúspěchy. Veřejnost se dozvěděla, že prodej Českého Telecomu, který měl být letos největším privatizačním případem, zřejmě skončí nezdarem. Privatizační poradce J.P. Morgan totiž kvůli potížím vyloučil možnost prodeje firmy dokončit. O čem tato zpráva podle vás vypovídá? Ta zpráva je podle mého názoru zatím předčasná. To konečné stanovisko zaujme vláda na jednom ze svých příštích sezení. Mohu vám do toho vstoupit? Premiér Vladimír Špidla i ministr financí Bohuslav Sobotka řekli, že privatizace Českého Telecomu, respektive její první kolo, skončila. Ovšem nizozemská telekomunikační společnost KPN, která je součástí konsorcia TelSource, které je zase menšinovým akcionářem Českého Telecomu, tvrdí, že zatím privatizace Českého Telecomu neskončila. Vy se tedy kloníte spíše ke KPN než k ministru financí a premiérovi? Ne, to v žádném případě. Ale skutečnost je taková, že tu legální tečku za privatizačním příběhem Českého Telecomu má právo udělat pouze vláda prostřednictvím svého usnesení, které, si myslím, bude přijato brzy. Ovšem premiér Vladimír Špidla naznačil, jak by to usnesení mohlo skončit, tudíž konec privatizace Českého Telecomu. Je to tak? Je to tak. Pan premiér to tak řekl. Ovšem konec privatizace Českého Telecomu bude s největší pravděpodobností komplikovat práci vám, protože budeme-li se bavit o něčem, čemu my laici říkáme rozpočet Fondu národního majetku, řekněme, spíše lépe bilance Fondu národního majetku, tak podle původního návrhu státního rozpočtu na rok 2003 mělo hospodaření Fondu národního majetku v roce 2003 skončit schodkem patnácti a půl miliardy korun, ale počítalo se s příjmy zhruba padesát devět miliard, přičemž těmi hlavními příjmy nebo nejhlavnějšími měl být výnos z prodeje Českého Telecomu. O něj přijdete. Znamená to, že schodek hospodaření, bilance Fondu národního majetku bude příští rok, počítám-li dobře, šedesát, zhruba sedmdesát pět miliard korun? Já vám velmi děkuji za to, že jste pojmenoval ten dokument bilance příjmů a výdajů Fondu národního majetku, protože to je jeho pravé jméno. Je pravdou, že podstatnou částí příjmů pro příští rok má býti výnos z privatizace Českého Telecomu. My jsme již v průběhu času pracovali a pracujeme neustále na alternativách financování té příjmové části Fondu národního majetku a samozřejmě, že jsme v těch scénářích, řekněme, neoptimistických počítali i s tímto výpadkem. Já si myslím, že se nám podaří ukočírovat tuto bilanci příjmů a výdajů tak, aby byla pokud možno bez schodku. Teď tomu nerozumím. Aby skončila tím schodkem ... Aby byla vyrovnaná. Vždyť ale vy jste počítali se schodkem zhruba šestnácti miliard nebo patnácti a půl miliardami. Ten dokument je velmi dynamický, protože to není, řekněme, dogma, které se někde schválí, kde se schválí příjmové atributy a výdaje. To znamená, že dokument, ze kterého vy citujete, je, řekněme, dva měsíce starý. Tehdy někdy mohl vznikat. Dnes už má drobně jinou podobu, nicméně ne zásadní. Vám vypadne příjem z privatizace Českého Telecomu a vy jste schopni jako Fond národního majetku skončit celkovou bilanci ještě jako vyrovnanou? My jsme v diskusi o různých alternativách financování Fondu národního majetku a chcete-li v takové diskusi, která by neústila v zadlužování Fondu národního majetku. Ale myslím si, že otevírat tady konkrétní případy nebo ... Můžete velmi jednoduše říci, kde vezmete peníze na to, aby při výpadku peněz z privatizace Českého Telecomu Fond národního majetku skončil s vyrovnanou bilancí? Tak samozřejmě naprosto zjednodušeně řečeno prací na úsporách na výdajové stránce a hledáním alternativních zdrojů na stránce příjmů. Můžete říci, na čem ušetříte na výdajové stránce? Tak můžeme částečně šetřit, anebo pracovat s některými výdaji v čase. Buďte konkrétní, prosím vás. Jeden z aspektů nebo jedna z oblastí, kde by se dalo šetřit, jsou například ekologické závazky, závazky za různými mimorozpočtovými fondy a podobně. To znamená, že se mohou mimorozpočtové fondy, což je například fond dopravy, fond bydlení, spolehnout na to, že budou mít menší příjmy z Fondu národního majetku v roce 2003? My každopádně dostojíme svým závazkům vůči těmto fondům. Nicméně může nastat situace v čase v průběhu roku 2003, kdy nebudeme schopni, řekněme, kontinuálně plnit jejich pokladny a měli bychom s nimi jednat o rozložení plateb například. To znamená, že tyto mimorozpočtové fondy mohou v roce 2003 se připravit i na nějaký výpadek příjmu? Není to vyloučeno. Když se ale ještě budeme bavit o privatizaci Telecomu, připomeňme si, co v rozhovoru pro BBC řekl hospodářský expert ODS Martin Kocourek. Ten řekl, že možnost výhodně prodat Český Telecom existovala dávno předtím, než se k tomu rozhodla vláda Miloše Zemana. Martin KOCOUREK, hospodářský expert, poslanec ODS (zvuková ukázka): Já myslím, řekněme, v tom roce 1998 TelSource byl docela silný potencionální kupec zbytku Českého Telecomu. Myslím, že k tomu bych ochoten a myslím, že k tomu byl vybaven i dostatečnými finančními zdroji. Ta cena se pohybovala v řádu dvojnásobku až trojnásobku. A kdyby ministr Peltrám tehdy zbytečně s TelSourcem nebojoval, tak jsme mohli mít Český Telecom zprivatizován. Říká ekonomický expert Občanské demokratické strany, poslanec Martin Kocourek. Souhlasíte s tím? Já souhlasím s tím, že druhá polovina devadesátých let bylo vhodné období pro prodej telekomunikačních firem a IT společností obecně. Jak ale vidíte budoucnost privatizace Telecomu? Vy samozřejmě můžete mě jako novináře odkázat na vládu, že to bude její hlavní rozhodnutí, ale ptám se vás jako předsedy výkonného výboru Fondu národního majetku, jako experta. Jaké vy navrhujete další kroky v privatizaci Telecomu? Protože lepší podmínky podle analytiků pro prodej Telecomu mohou nastat až za dva, tři roky. Fond národního majetku česká vláda, zodpovědná ministerstva by se měla snažit v případě, že se Telecom nezprivatizuje, o to, aby udržela a pokud možno zvýšila jeho hodnotu. To je, myslím, neoddiskutovatelné. Jak dlouho by tato fáze mohla trvat, zvyšování hodnoty Telecomu? Tak ta je samozřejmě kontinuální. To je přirozená role akcionářů, aby dbali na své investice, aby ty investice pokud možno byly zhodnocovány. Co se týče dalších privatizačních plánů, já si teď netroufám nastolit nějaký časový plán, nicméně odhad, že za dva až za tři roky bude telekomunikační trh obecně v lepší kondici, je podle mého názoru trošku věštění z křišťálové koule. Kdy podle vás by ale mělo padnout rozhodnutí, že Telecom bude opět nabídnut k privatizaci k druhému kolu? Tak pokud je mi známo, tak padají takové myšlenky, že by to mohlo být ještě v průběhu funkčního období této vlády. Já bych to nevyloučil. Nevyloučil nebo byste tuto variantu označil jako nejpravděpodobnější? Jako šéf privatizační agentury jsem zodpovědný za to, aby se privatizovalo. Já samozřejmě budu podporovat každý privatizační krok vlády. Vy jste tedy pro co nejrychlejší privatizace těch společností, které se vláda bude pokoušet prodat napodruhé, tedy ať už Unipetrolu, protože o tom tady ještě nepadla řeč, i Telecomu. Jste pro co nejrychlejší privatizaci obou těchto společností? Jsem pro privatizaci za dobrých podmínek. Dobré podmínky jsou podle vás co? Dobré podmínky jsou cena, kvalitní partner a kvalitně provedený proces. Myslíte, že je reálné, aby Český Telecom i Unipetrol byly v tom druhém kole privatizace privatizovány za vyšší částky, než byly v kole prvním, ve kterém obě privatizace skončily neúspěšně? To si vůbec netroufám odhadnout. Já totiž z té křišťálové koule opravdu věštit neumím. No, ale znáte ... Nikdo po vás nechce věštění z křišťálové koule. Jste snad dobrým obchodníkem nebo měl byste být dobrým obchodníkem a znáte situaci na trhu. Ptám se, zda to je reálné? Skutečnost je taková, že český stát zatím nezískal ani korunu z privatizace jedné, či druhé. To znamená, každá uskutečněná bude za vyšší cenu. Nicméně já doufám, že se nám podaří prodat obě dvě tyto společnosti za podmínek, které budou odpovídat té době, ve které budou prodány, za co nejlepších podmínek. Poslední otázka. Kolik neúspěšné privatizace stály daňové poplatníky, tedy Českého Telecomu i Unipetrolu, na poradcích privatizačních a podobně? Ve skutečnosti daňového poplatníka nestály nic, protože Fond národního majetku hospodaří se svými penězi, protože jeho rozpočet je dotován pouze z výnosů z privatizace. Ale to jsou peníze daňových poplatníků. Souhlasím, že jsou to peníze z veřejných financí. Kolik stály? Stály, řekněme, miliony až desítky milionů za poradenské služby. Jan Juchelka. Děkuji za váš čas. Někdy příště na shledanou. Děkuji za pozvání, na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Juchelka:Případný krach privatizace Telecomu bilanci FNM neohrozí PRAHA 27. listopadu (ČTK) - Případný krach privatizace Českého Telecomu neohrozí bilanci příjmů a výdajů Fondu národního majetku (FNM). BBC to dnes řekl předseda výkonného výboru fondu Jan Juchelka. Ačkoli výnos z privatizace Telecomu měl tvořit podstatnou část příjmů FNM pro příští rok, předpokládá Juchelka, že bilance příjmů a výdajů v příštím roce bude bez schodku. FNM totiž podle něho bude hledat úspory na straně výdajů a alternativní zdroje na straně příjmů. Částečně hodlá fond spořit na straně výdajů v položkách jako jsou ekologické závazky, závazky za různými mimorozpočtovými fondy. Mezi ně patří i fond dopravy a bydlení. "Fond věří, že dostojí svým závazkům vůči těmto fondům, ale nebude schopen závazky plnit kontinuálně a chystá se jednat o rozložení plateb. Není vyloučeno, že dojde i k výpadku příjmů těchto fondů," řekl Juchelka. Vláda se musí nyní podle šéfa FNM snažit o udržení či zvýšení hodnoty Českého Telecomu. Zároveň nevyloučil, že rozhodnutí o opětovném nabídnutí Telecomu padne v průběhu funkčního období této vlády. Cenu, za kterou se vládě může podařit prodat Telecom a Unipetrol, se však odhadnout Juchelka neodvažuje. Návrh rozpočtu FNM na příští rok počítal s příjmy 59,3 miliardy korun tvořené z převážné většiny právě prodejem akcií Českého Telecomu. Výdaje příští rok měly dosáhnout 74,8 miliardy, z nichž 40 miliard korun měl činit převod ve prospěch Sociální pojišťovny. V příštím roce plánoval FNM také vynaložit šest miliard na sanaci ekologických škod. Představenstvo Telecomu odvolalo šéfa a svolalo valnou hromadu PRAHA 27. listopadu (ČTK) - Trvající komplikace při privatizaci jedné z nejdůležitějších společností v ČR, Českého Telecomu, stály místo i jejího dosavadního šéfa Přemysla Klímu. Odvolalo ho dnes představenstvo a na jeho místo prozatímně jmenovalo svého současného předsedu Ondřeje Felixe. Představenstvo dnes také na žádost Fondu národního majetku svolalo na 20. prosince mimořádnou valnou hromadu firmy. Klíma zatím zůstává členem představenstva, z něhož jej může odvolat až valná hromada. Ke svému odvolání se dnes odmítl vyjádřit s tím, že své stanovisko vydá až ve čtvrtek. Valná hromada se má zabývat dalším postupem privatizace, personálními změnami v představenstvu a dozorčí radě a dopadem srpnových povodní na hospodaření. Představenstvo dnes rovněž projednalo podnikatelský plán firmy na příští rok a rozhodlo, že dominantní telefonní operátor musí změnit obchodní politiku a své řízení. Důvodem je nutnost flexibilně reagovat na rychle se měnící podmínky na liberalizovaném telekomunikačním trhu. Překážkou v úspěšné privatizaci Telecomu jsou neshody mezi jeho současnými majiteli a vítězným konsorciem Deutsche Bank a TDC. Konsorcium má totiž zájem i o koupi 27 procent strategického partnera Telecomu, konsorcia TelSource, jež původně mělo prodávat své akcie spolu se státem. TelSource však odmítá přistoupit na nižší cenu za svůj balík, kterou mu Deutsche Bank a TDC nabízí. Odvolává se na smlouvu uzavřenou s vládou, že stát i konsorcium prodají své podíly společně a za podobných cenových podmínek. Stát chce podle budoucího ministra pro informatiku Vladimíra Mlynáře odstranit problémy, jež prodej znemožnily. Ty budou spočívat v restrukturalizaci firmy a jednání s konsorciem TelSource. Minoritní akcionář TelSource chce podle svého šéfa Bessela Koka s vládou dál partnersky spolupracovat. "Budeme jako partneři spolupracovat s vládou a prozkoumáme všechny možné varianty," řekl Kok ČTK. Podle Koka nebyl TelSource, který v Telecomu ovládá 33,5 procenta akcií, o ukončení privatizace formálně informován a čeká proto na vyjádření kabinetu. Vibeke Berthelsenová z tiskového oddělení dánské TDC dnes pro ČTK odmítla informace o pravděpodobném krachu prodeje komentovat. Návrh dalšího postupu privatizace chce ministerstvo financí vládě předložit do konce ledna 2003. Podle analytiků ale přijdou lepší podmínky pro prodej státní majority v Telecomu za dva až tři roky. Zrušení či odložení prodeje Českého Telecomu, který měl být letos největším privatizačním případem, bude mít dopad i na makroekonomický vývoj domácí ekonomiky. Zhorší se především hospodaření veřejných financí a je pravděpodobné, že se tak prohloubí schodek veřejných rozpočtů i výše veřejného dluhu. Zrušený tendr může mít také negativní vliv na platební bilanci České republiky, domnívají se analytici. Zrušení či odložení prodeje přitom bude mít dopad především na hospodaření Fondu národního majetku. Jeho rozpočet byl sestaven s téměř šestnáctimiliardovým schodkem i při zahrnutí příjmu z prodeje podílu v Českém Telecomu. Fond přitom potřebuje peníze především na úhradu ekologických škod a dotace mimorozpočtovým fondům, bez těchto příjmů se bude muset zadlužit. Předseda výkonného výboru fondu Jan Juchelka ale míní, že krach privatizace Českého Telecomu bilanci příjmů a výdajů fondu neohrozí. FNM podle něj bude hledat úspory na straně výdajů a alternativní zdroje na straně příjmů. Částečně hodlá spořit na straně výdajů v položkách, jako jsou ekologické závazky, závazky za různými mimorozpočtovými fondy. Mezi ně patří i fond dopravy a bydlení. Fond věří, že dostojí svým závazkům vůči těmto fondům, ale nebude schopen závazky plnit kontinuálně a chystá se jednat o rozložení plateb. Není vyloučeno, že dojde i k výpadku příjmů těchto fondů, řekl Juchelka v rozhovoru pro stanici BBC. Postupným růstem reagovaly na zprávy o očekávaném zrušení privatizace Telecomu akcie firmy. V dopoledním obchodování na burze se růst akcií pohyboval kolem tří procent, ve 12:44 posílily o 4,99 procenta na 278,96 koruny a uzavíraly silnější o rekordních 8,06 procenta na 287,11 koruny. Korunu by vývoj neměl příliš ovlivnit. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
