| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 26. listopadu 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Jaroslav Tvrdík | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jaroslav Tvrdík uvedl, že zamýšlí s koncem mandátu současné vlády skončit i své působení ve vrcholné politice.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Vítejte při poslechu půl hodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr obrany České republiky Jaroslav Tvrdík, vítejte po třičtvrtě roce v BBC, dobrý den. Hezký večer. Čemu se usmíváte? Tomu úvodnímu komentáři "po třičtvrtě roce". Ale je to pravda. To není komentář. A byla to dlouhá etapa, volby, povodně, summit, reforma, bylo toho dost a odráží to tu časovou problematiku. Devátého října 2002 jste poskytl rozhovor deníku Mladá Fronta DNES, citujme doslova: "Jsem na dně, kdyby mě hanba nefackovala, nestyděl bych se před vojáky a lidmi, kteří mně věří a jichž si vážím, skončil bych hned." Konec citátu. Jste stále na dně nebo jste se, řečeno klasikem, odrazil ode dna? Mám radost z toho, že summit skončil, a přestože, a je to zvláštní situace, přesto všechno, že by se dalo říci: "Je to za námi a vrátíme se k normálnímu životu," tak teď zrovna je to o tom, že jsem třičtvrtě roku neměl čas na tu běžnou každodenní agendu a teď se k ní musím vrátit. Všichni mají pocit, že zrovna ten první den, kdy vlastně po summitu musí mít čas zrovna jenom na ně, tak že samozřejmě ty první dny jsou hektické a docela se těším zase k návratu do toho běžného života a mezím mezi své vojáky, když to řeknu jednoduše. Stejně jste mi ale neodpověděl na otázku, znamená to, že jste se odrazil ode dna? Nebylo to chápáno z hlediska výkonu funkce ministra obrany, byla to spíše otázka vztahu k rodině, k tomu, co si v životě o své budoucnosti představuji a přiznám se, že jsou věci, které se mi stále nelíbí, stále mám na politiku dosti vyhraněný názor a umím si představit, že moje účinkování bude skutečně velmi omezené, že nebudu politikem z povolání. Trváte tedy na tom, že vaše účinkování tak končí funkčním obdobím premiéra Špidly? Považuji to za velmi pravděpodobné. A pak už nebudete kandidovat ani do Poslanecké sněmovny? Myslím, že mohu dneska zcela jednoznačně říci, že nebudu znovu kandidovat do Poslanecké sněmovny. Proč se vám politika nelíbí, když jste si v citovaném rozhovoru pro Mladou frontu, nemýlím-li se, stěžoval spíše na situaci v armádě a do politiky jste vstupoval, řekněme, s těmi nejhoršími představami? Nemáte pravdu, já jsem si nestěžoval na situaci v armádě nebo nejenom na situaci v armádě, ta debata byla o tom, že se velmi rychle v této zemi zapomíná, že jsem střídal ministra obrany Vetchého za situace, která pro tuto zemi nebyla příliš lichotivá, střídal jsem ji krátce po návštěvě nebo střídal jsem ho krátce po návštěvě generálního tajemníka Severoatlantické aliance, který nám nedal příliš lichotivou vizitku. A jestliže zde skončil summit a Česká republika má jít za příklad, tak to ukazuje, kolik práce jsme za ten rok a půl museli odvést. A bylo to o ministerstvu, bylo to o politice, bylo to o rodině, je to prostě v tuto chvíli práce, kterou si určitě nepředstavuji jako práci, kterou chci dělat za pět, deset, patnáct let, určitě to nebude práce, kterou budu chtít dělat celý svůj život. Vysvětlil jsem si to správě, že v pátek po summitu Severoatlantické aliance i teď relativně hýříte spokojeností, že to velmi dobře dopadlo a že Česká republika zvládla summit po obsahové i organizační stránce a tudíž to vás nabíjí energií na dny příští? Vysvětluji si to, svým způsobem máte pravdu, zkuste si představit, že ministr obrany Maďarské republiky musel v jednu chvíli přiznat, že mu generální tajemník, a musel to přiznat do médií, řekl, že kdyby existoval v Alianci mechanismus, jakým by šly jednotlivé země vyloučit ze Severoatlantické aliance, tak že by ho v případě třeba Maďarska spustili. To je citace veřejného výroku, takže si to dovoluji použít, a já si umím živě představit, že Česká republika ještě před tím rokem a půl, před dvěma roky si mohla svým způsobem takové hodnocení také zasloužit, ten stav nebyl nikdy tak špatný jako v Maďarsku, zásluhou našich vojáků myslím, že to hodnocení bylo kvalitativně lepší a armáda je také v mnohem lepším stavu, ale přesto všechno jsme nebyli vnímáni jako plnohodnotný spojenec a na tom summitu je to jinak, tak jsme předložili národní plán s plánovanou vojenskou strategií, plánovou Vládou České republiky s plánovanou reformou ozbrojených sil, rozhodnutí o profesionalizaci. Předložili jsme odpovídající zajištění zdroji, předložili jsme ... Samá pozitiva, sociální jistoty ... Samozřejmě, nedělejte si z toho srandu, to už jsou vážné věci. V obraně a v bezpečnosti, to jsou témata, ve kterých se příliš žertovat nedá. Představili jsme se jako stát, který v podstatě dělá to, o čem ostatní mluví, a to je podstatné, sklidili jsme úspěch. Vrátím-li se k tomu mechanismu o možném vyloučení některých členů, nebylo by to téma diskuse pro transformační summit, neměl by být takový institut? Ne, já bych o tom dále nehovořil, my jsme to hodnocení, které svým způsobem uniklo, spíše směřovalo k tomu, že je jednoznačný tlak ze strany Severoatlantické aliance a jejích představitelů na jednotlivé členské armády, na jednotlivé národní země, aby závazky, které přijaly i na pražském summitu, aby je prostě splnily, aby to nebyla jenom slova, aby to nebyly deklarace, ale aby se přeměnily prostě ve faktické skutky, a proto generální tajemník volí trošku drsnější slovník, on sám v řadě svých výroků řekl, že musel, aby jednotlivé státy donutil k přijetí toho, co si představoval, že jim musel doslova a do písmene kroutit nohama, rukama a vším možným, používá slova jako cvičení k zostuzování, kdy říká, že jednotlivé země už na plénu musí potom odpovídat i na hodně nepříjemné otázky, a já jsem rád, že Českou republiku nikdo k ničemu nutit nemusel, že nám nikdo ničím nekroutil a že jsme zostuzováni prostě nebyli. Mám z toho radost ... To považujete za svůj dosavadní největší úspěch ve funkci? Nejenom svůj, ale celé politické reprezentace tohoto státu. Už v citovaném rozhovoru pro Mladou frontu DNES jste také hodnotil stav armády, vy jste ostatně parafrázoval svá slova. Z rozhovoru pro Mladou frontu DNES předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím začátkem října v rozhovoru pro BBC ke stížnostem a k tomu, co jste řekl v novinách, doslova uvedl. Jan VIDÍM, poslanec, předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost (ODS) (zvuková ukázka): On se teď chová jako nejpřísnější opoziční politik, což je docela legrační, když ministr dělal pozici sám sobě. Pan ministr je ve funkci už docela dlouhou dobu na to, aby věděl, v jakém stavu armáda je, a především on sám dlouho v té armádě sám sloužil. Já si prostě myslím, že jeho kritika se snaží odtlačit ty problémy u jeho hlavy na úroveň nižší, a to se prostě nedělá. Mně se nelíbí to, co teď předvádí pan ministr Tvrdík. Konstatoval osmého října v rozhovoru pro BCC předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím. Vy jste pobaven. Velmi. Proč? Nevím, je to úsměvné, protože je potřeba si říci, jak dlouho jsem tedy ve funkci. Já jsem ve funkci, já jsem v ní něco nad rok a půl, ta doba je velmi krátká, když si uvědomíte, co všechno za námi zůstalo. Já jsem to jednou přirovnával k tomu, když jsem byl debatovat se studenty ve škole, když jsem jim říkal: "Zkuste si představit, kdyby vás učitelé na čtyři roky pustili ze řetězů, chodili byste neostříhaní, neoholení, směli byste tu pít, směli byste tu dělat celou řadu dalších věcí a pak najednou by přišli a chtěli by za krátkou dobu dát morálku ve škole dohromady." Vezměte si, že armáda je instituce, která má přes, má několik desítek tisíc lidí, ten stav se pohybuje se vším všudy asi k osmdesáti tisícům, je to velmi složitý mechanismus a přesměrovat ho a dovést ho do podoby, kterou chceme mít v roce 2006, respektive v roce 2010 po ukončení reformy, tak to není věc, která se dá stihnout za den nebo týden. Pan předseda Vidím to musí vědět a chápu, že má možná problém s realistickou politikou, kterou se snažíme uplatňovat. Mohu jen otázku, která je osobní, omlouvám se za ni, připustil jste si také v uplynulém roce a půl, že svou funkci nezvládáte, byl takový okamžik? Na to se mi těžko odpovídá, to je otázka, co si pod tím představujete, jsou projekty a věci, které se mi nedaří, a z toho jsem samozřejmě měl xkrát hlavu zamotanou. Z jakých projektů? Z řady projektů, a já myslím, že není potřeba říkat, že všechny ..., prostě já jsem svého času byl sám, jestli můžu odpovědět upřímně, nebyl jsem na konferenci managerů, kde jsem přednášel například z managerem Microsoftu pro Evropu a ten tam tehdy říkal příklad, že Microsoft je špičková firma proto, že dělá sedm až osm dobrých rozhodnutí z deseti. A to je super špičková firma na světě a sama připouští, že dvě až tři rozhodnutí její super špičkově placeným a samostatným, velmi zvláštním způsobem vybíraní manageři, že občas udělají chybu. Podnikatelské firmy, dobré firmy, udělají šest dobrých rozhodnutí z deseti, a my jsme stát, pracujeme s lidmi, které máme, a ty lidi neumím ze dne na den poslat domů ... Zůstanu u vašeho příměru, když jste na té konferenci přednášel, tak bezesporu nad touto tezí jste se musel zamyslet. Spočítal jste si svá rozhodnutí, jaký je poměr vašich rozhodnutí? Víte co, tady ještě navíc je v ministerstvu situace, kdy rozhodnutí, která považuji za dobrá, tak nedokážu obhájit ve vládě či v parlamentu. Parlament a ta podpora ve funkčním období v minulé vládě, kdy jsme byli menšinovou vládou a kdy před volbami, kdybychom přišli s čímkoliv do Poslanecké sněmovny, co bylo rozumné, tak už jsme před volbami neměli šanci to obhájit, teď jsme zase vláda závislá na jednom hlasu s tím, že ne všechno má podporu, že řada poslanců si jen těžko umí představit řadu těch kroků, které potřebuji učinit k reformám armády. Není jenom pozitivní zrušení ... Já si tam připadám jako ve firmě, ve které jsem sice generální ředitel, ale neovládám dozorčí a správní radu, která má absolutně jiné názory, a to jsou věci, kdy velmi, velmi kvalitně připravené záměry prostě složitě konzultujeme a děláme kompromisy, které se mi nelíbí, a tyto věci mě netěší. To je ten hlavní důvod, tak jak jste teď situaci popsal, že jste managerem ve firmě, kde nemáte šanci ovládat dozorčí a správní radu, to je ten zásadní důvod, proč nechcete pokračovat v politice? Těch důvodů je hodně, nehledejme jeden konkrétní důvod, dejme tomu, že se mi nelíbí, když si ráno otevřu monitor tisku a čtu s hrůzou informace z celé republiky, věci, které jsem vůbec neřekl. Vadí mi, že musím v situaci, která je velmi složitá, chápu svojí situaci jako poměrně ne jednoduchou. Já jsem jeden z devatenácti aliančních ministrů obrany, rozhoduji o vyslání válek do operací proti terorismu, do boje proti Iráku na straně jedné, na straně druhé mám určitou obavu o svoji rodinu, stávám se předmětem výhrůžek, je to věc, se kterou se v podstatě potkávám dnes a denně. Jakých výhrůžek? To není podstatné pro tuto chvíli. Je to svět, ve kterém se mi příliš nechce žít. Myslím ten svět té politiky, manželka není nadšená z toho, že politiku dělám. Proč to neukončíte dříve? To je přesně to, co jsem říkal. Já jsem na sebe vzal jakýsi závazek, vzal jsem ho na sebe v minulém funkčním období ve chvíli, kdy jsem měl pocit, že s týmem spolupracovníků, který jsem si vytvořil a který považuji za skvělý, pan náměstek Filip, pan náměstek Škopek či další, že mám možnost to směrování armády nastavit jinak, než bylo v té době, a dali jsem se do toho, teď je to skutečně otázka odejít od rozdělané práce. Já si umím představit, že už za rok, za dva ta situace bude zcela jiná. Reforma je vládou schválená. To znamená, že nevylučujete možná i dřívější rezignaci? Já vím, že byste tu rád slyšel nějakou senzaci a nějaké slavnostní oznámení, prostě ne, umím si představit, že to směřování resortu už odpovídá mojí představě a umím si představit, že dříve či později musí přijít stejně někdo jiný než Tvrdík, nikdo není nenahraditelný. ... že můžete odejít i dříve, tak tomu rozumíme. Když jste hovořil o svém týmu, BBC už na sobě ze dvou nezávislých zdrojů ověřila, že váš první náměstek Štefan Füle opustí k patnáctému prosinci 2002 post prvního náměstka ministra obrany, ano, tak už k patnáctému prosinci, pane ministře, za čtrnáct dní, podíval jste se na hodiny, Štefan Füle se s největší pravděpodobností stane vyslancem ve Velké Británii, máte už za svého prvního náměstka náhradu? To je přesně ten případ, kdy jsme se Štefanem dělali rok a půl a Štefan odvedl skvělou práci, je to spolupracovník, který mi bude nesmírně chybět, zatím nemám představu, kým ho nahradím, samozřejmě se rozhlížím v okruhu kandidátů a je to přesně to, proč mě summit mrzí, my jsme tím koncentrovali veškerou pozornost a dobu, která je za ním, jsme neřešili. A Štefan je přesně člověk, který za ten rok odvedl neuvěřitelnou práci od nevidím do nevidím a také rád svým způsobem funkci opouští. Také si rád půjde odpočinout na jinou pozici a zatím náhradu nemám. Pokoušel jste se ho přemlouvat? Já mu tu pozici, do které jde, přeji. On opustil v půlce svého funkčního období kariérní pozici na ministerstvu zahraničních věcí, na kterém sloužil, na nabídku jít dělat náměstka na ministerstvo obrany prostě kývl s vědomím toho, že může dojít k výrazné změně komunikace mezi ministerstvem obrany, ministerstvem zahraničních věcí a prostě se to stalo. Nikdy nebyla lepší, naše resorty jsou ruku v ruce a dělal to také s vědomím toho, že jeho kariéra na ministerstvu obrany bude přesně časově vymezena a že po jejím skončení a po odvedení práce právě ve vztahu třeba k summitu Severoatlantické aliance, tak že půjde zpět do diplomacie. A sliby se mají plnit. Nemělo smysl ho přemlouvat. Ale čtrnáct dní, když zatím nevíte, koho místo Štefana Füleho, to je velmi krátká doba, najít za čtrnáct dní odpovídající náhradu. Resort nestojí na Tvrdíkovi, Fülem, Škopkovi či Šedivém, resort je struktura, která musí fungovat kompaktně bez ohledu na neschopnost jednotlivce, a kdyby to tak nebylo, tak bychom popírali smysl změn, které tam provádíme. Jedenáctého listopadu 2002 deník Právo referoval, že ministr obrany Jaroslav Tvrdík definitivně rozhodl, že provede v nejbližší době sérii razantních opatření, kterými chce od základu změnit vojenskou rozvědku, tedy jednu z vojenských tajných služeb. Zoufalý stav vojenské rozvědky potvrdil i případ bývalého generálního sekretáře Karla Srby, který byl jejím agentem, ačkoliv měl být ze seznamu agentů dávno vyřazen. Vidím začátkem října v rozhovoru pro BBC uvedl, že na špatném stavu vojenské rozvědky má podíl vedení resortu obrany, včetně generálního štábu, tedy i generála Jiřího Šedivého. Jan VIDÍM, poslanec, předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost (ODS) (zvuková ukázka): Ve vojenské rozvědce, tam přece víme snad už všichni v této zemi, že tam kousíček této služby je ve velkém nepořádku a ta služba podléhá generálnímu štábu, respektive přímo náčelníkovi generálního štábu, proto tam ta funkční odpovědnost nesporně existuje, odpovědnost za ty nedostatky, které tam jsou. Osmý říjen a slova předsedy sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jana Vidíma. Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý na otázku, zda cítí odpovědnost za stav vojenské rozvědky, odpověděl. Jiří ŠEDIVÝ, náčelník Generálního štábu Armády České republiky (zvuková ukázka): Částečně vzhledem k tomu, že jsou určité vztahy a vazby, existuje zákon o vojenské zpravodajské službě nebo zpravodajství, existuje i statut a je potřeba znát veškeré souvislosti a vazby, které jsou v tomto smyslu. Říká dosluhující náčelník Generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý, který v Interwiev BBC nepřímo naznačil, že spoluodpovědnost za stav vojenské rozvědky má i ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Můžete po summitu již říci, k jakým změnám ve vojenské rozvědce přistoupíte? Pojďme nejdříve k té odpovědnosti, já se ještě s úsměvem vrátím k panu předsedovi Vidímovi, když jsem přebíral funkci, tak všichni se navenek tvářili, že na mém resortu je všechno v pořádku, a v hloubi potřebovali co nejrychleji vystřídat ministra obrany v jeho funkci. My jsme asi po třech měsících udělali něco, co neuvěřitelně rozbouřilo hladinu v armádě, zlobili se vojáci, překvapeni byli politici, velmi realisticky jsme popsali stav ministerstva obrany a poprvé jsme vlastně řekli, jak ten stav vidíme. Považovali jsme to za první možnost, za první krok k tomu, jak něco začít měnit, když si realisticky přiznáme stav. Přiznám se, že součástí toho prvního popisu, který jsme dělali po třech měsících, vojenská zpravodajská služba nebyla, protože jsme ji nepovažovali za prioritu a protože jsme se domnívali na základě všech indicií a konec konců i partneři vojenskou zpravodajskou službu chválili, i Spojené státy americké či další. Já jsem to nepovažoval za něco, do čeho se potřebuji podívat nebo pod pokličku čemu se potřebuji podívat hned první den. Měla své nadřízené, měla své úkoly, navenek se mohlo zdát, že je tam vše v pořádku, postupem času se ukázalo, že to mé přesvědčení je prostě mylné, já jsem měl již některé neshody s vedením rozvědky dávno předtím, než v této zemi začala kauza Srba, ve zpravodajských službách je to ve velmi citlivém vztahu a ve chvíli, kdy se jednou, dvakrát, třikrát zalže či ten rozsah není naplněn podle představ, tak potom začínáte pochybovat, a jak pochybujete v této oblasti, tak je to první krok k tomu, aby se ta mozaika v podstatě rozsypala. U nás začala kauza Srba, já jsem reagoval zřízením vyšetřovacího týmu, nabídl jsem poslancům neomezenou možnost kontroly nad vlastní činností toho vyšetřovacího týmu i nad vším, co v této službě existuje, nemám snahu cokoliv zakrýt a zcela jednoznačně říkám, že politickou odpovědnost za ten rok a půl nebo přes ten rok a půl, co jsem ve funkci, v květnu to budou dva roky, takže se dá přesně říci rok a půl, tak že zcela jednoznačně za to prostě nesu, já se jí nemohu zříci, je to můj resort, a já ji prostě přijímám, mě spíše mrzí, že někteří další, kteří by ji měli mít, ji prostě nepřijímají a v tuto chvíli skončilo vyšetřovaní kauzy Srba, komise připravila závěrečnou zprávu, byla předložena výboru pro zpravodajskou činnost, byla předložena ministrům, kteří musí diskutovat, bude projednána ve vládě, bude projednána v tom poslaneckém týmu, který byl zřízen. Ve vládě ještě projednána nebyla? Nebyla. Současně s kauzou Srba jsem předložil do výboru pro zpravodajskou činnost i hodnocení stavu vojenské zpravodajské služby. Je to nelichotivé hodnocení? Je to nelichotivé hodnocení, ale zase nerad bych, abych urážek doslova a do písmene několik tisíc příslušníků vojenského zpravodajství či vojenské zpravodajské služby, prostě ta část má zelenou a zakrytou část a ty pochybení se staly, dejme tomu, v deseti procentech celé té zpravodajské komunity. A tam ty problémy prostě dneska vidíme, ukazuje se, že jsou větší, než jsme původně předpokládali, jinak jsem připravil otevřenou analýzu problémy nebo realistickou analýzu problému a vnitřně jsem si udělal rozhodnutí, které prostě přijmu, ale poučen právě tou vysokou politikou, ve které se nikdy neumím dobře pohybovat, tak ještě provedu příslušné konzultace s Vládou České republiky a s opozicí v této zemi tak, abych nenechal žádné pochybnosti ... Bude to zásadní reorganizace? Budou to zásadní změny v této službě. I personální? Je zřejmé, že jsme si řekli, že je někde nějaký problém, a tak je zřejmé a já to mám ve zvyku říci, nesu za to odpovědnost a v případě, že ti lidé jsou ještě ve svých funkcích či v mé podřízenosti, tak vůči nim vyvodit záměry a politickou odpovědnost. Potom může diskutovat politická reprezentace. Když se ještě poslední větou zmíním, protože můžete říci, kdy dojde k těm personálním změnám, i k zásadní reorganizaci vojenského zpravodajství, musí to projednat vláda, zjevně tedy i poslanci toho výboru, to znamená, do poloviny prosince bude reorganizováno? Můžu vám říci, že již tento týden vedeme politické konsultace, jestliže jak politici koalice, tak opoziční představitelé vezmou na vědomí moji vizi a neprojeví nějakou, když to řeknu jednoduše, žádost o obsáhlejší seznamování či doplnění některých informací, se kterými jsem připraven je seznámit, a dají souhlas nebo vezmou na vědomí mnou navrhovaná opatření, tak to bude velmi rychlé. To znamená, že by to mohlo být i do konce listopadu ještě? Dejme tomu, že do konce letošního roku ta opatření budou přijata v každém případě. Zmíníme-li se o tom popisu stavu vojenské rozvědky, deník Právo jedenáctého listopadu napsal, že v kuloárech se říká, že někteří lidé z vojenské rozvědky shromažďovali informace o vlivných politicích, ukázal toto audit? Určitě, já bych neřekl o vlivných politicích, ale řekl bych, že někteří lidé z této služby nejsou zcela loajální ke svým nadřízeným a nejsou zcela loajální k tomuto státu a považuji to za závažné zjištění, a proto provádím tak rozsáhlé politické konzultace a proto musí dojít k určitým politickým změnám. Tedy ukázalo se, audit ukázal, že různé mocenské skupiny vojenskou rozvědku využívaly ke svým soukromým hrám. Je potřeba říci, že by docházelo k nějakému sledování politiků či shromáždění kompromitujících dat na politiky, to je věc velmi citlivá a zde nemůže vzniknout jakákoliv pochybnost a některé věci nejsou v pořádku a s některými lidmi se tato služba bude muset velmi rychle rozejít. Když se zmíníme o dalším tématu, to je reforma armády a zásadní změny na generálním štábu, po více než čtyřech letech opouští post náčelníka generální štábu české armády Jiří Šedivý, za jeden z hlavních dluhů svého šéfování Armádě České republiky považuje dosluhující náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý budování poddůstojnického sboru. Jiří ŠEDIVÝ, náčelník Generálního štábu Armády České republiky (zvuková ukázka): Já si myslím, že jsme zůstali dlužní nebo osobně já v každém případě poddůstojnickému sboru to, co poddůstojnický sbor měl dostat, a to, co já jsem si předsevzal a myslím si, že to je i jeden z problémů, který momentálně dnes je viditelný právě na těch případech, o kterých se tady často mluví, to znamená dozorčí strážní služba, ty muničáky, to není vlastní muničák, to není systém, ale to je bohužel část chyb, která se stala právě budováním toho nižšího velitelského sboru. Uvedl v rozhovoru pro BBC dosluhující náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Jiří Šedivý. Shodnete se, že toto je nevětší nesplněný slib Jiřího Šedivého a považujete poddůstojnický sbor a jeho stav za nejslabší článek České republiky? Já bych nerad identifikoval jeden konkrétní problém, znovu říkám, každý, kdo si otevře naše internetové stránky, anebo šáhne po podkladech armádní reformy, tak zjistí, jaká vidíme pozitiva na české armádě, a je jich hodně, jaká vidíme negativa, tak jich je poměrně dost. Náčelníka Generálního štábu Jiřího Šedivého zítra přivádím k panu prezidentovi, který mu vyhlásí personální rozkaz o ukončení v jeho funkci, a společně s ním potom po slavnostním ceremoniálu na Vítkově, kde předá oficielně svoji funkci před nastoupenými vojáky, 12. 12. ve 12 hodin a 12 minut ho předvedu k panu prezidentovi, kde tu funkci slavnostně předá, čili on si u pana prezident domluvil takový ten trošku symbolický termín nebo to kouzelné číslo, které svým způsobem přináší štěstí, a to bude ta etapa, kdy se v podstatě zítra to loučení spojené s předáním funkce začíná a dvanáctého prosince končí. Řeknete díky Jiřímu Šedivému, byť závěr vašich společných vztahů byl poznamenán sporem? My spolu máme velmi dobrý osobní vztah, já nemám pochybnosti a my jsme si o tom zrovna shodou okolností povídali u pana prezidenta na poděkování za bezpečnostní opatření při summitu, máme spolu velmi dobrý vztah, my spolu nebudeme mít problém, budeme spolu komunikovat jako partneři. My jsme měli v určité etapě na některé věci jiné odborné názory, a to je přece proboha normální. Já, když vezmu, že jsme popsali v reformě třiatřicet oblastí a v těch třiatřiceti oblastech vlastně měníme v armádě úplně všechno od morálního kodexu, což je věc zcela nová, až po organizační struktury, tak je prostě logické, že jsme na některé věci mohli mít rozdílný názor. Kývl vám Jiří Šedivý na post poradce, který jste mu nabídl? Tady dochází k mylné interpretaci, já jsem mu nenabídl post poradce, protože bych ho tím urážel, to by nebyla kariéra, kterou by měl vykonávat náčelník generálního štábu, armádní generál by přišel dělat poradce ministrovi. Já jsem se pokusil mu zajistit, mám silný názor, že by se stát měl postarat o takovéto funkcionáře, kteří obětovali bezpečnosti této země podstatnou část svého života, já jsem se pokusil mu zajistit ve spolupráci s ministrem zahraničních věcí či ministrem průmyslu a obchodu odpovídající místo ve službách státu, to znamená nabídku na post velvyslance či naopak na zastupování státu v dozorčích či správních orgánech například obraného průmyslu, kde má generál Šedivý bezesporu špičkovou kvalifikaci. Stál jsem o to, aby sloužil ve službách státu a moji kolegové ministři, například ministr Rusnok má úplně samý názor, že by byl špičkovým zástupcem státu. On má velmi lukrativní nabídku, kterou považuje svým způsobem za výzvu, my jsme o tom hovořili, on říkal, že závidí výzvu s názvem reforma ozbrojených sil, že to je něco, u čeho by strašně rád stál a že ho svým způsobem mrzí, že odchází a že si sám hledá obdobnou výzvu a má pocit, že zrovna třeba ta práce u firmy, ke které nastupuje, pro něj může být takovouto výzvou. Je to jeden z prioritních projektů v této zemi a svým způsobem ho chápu a sympatizuji s ním. Poslední téma, a to je výběrové řízení na nákup nadzvukových letounů. Již víme, že vláda to první výběrové řízení svým rozhodnutím v pondělí před summitem zrušila, už jste odeslal dopisy společnosti BAe System/Saab, že vláda zrušila tendr? Oficielní dopisy jsem ještě neodeslal, samozřejmě jsme to s představiteli Vlád Velké Británie a Švédska i s představiteli konsorcia konzultovali, to znamená, není to pro ně v tuto chvíli překvapující, považuji jejich rozčarování za něco naprosto přirozeného, oni se několik let, a já jsem se vůbec nedivil, spíše jsem vyjadřoval určitou lítost nad naším národním postojem, protože jejich pozice je objektivní, oni se několik let uchází o zakázku v České republice, snažili se předvídat podmínky a požadavky české strany, snažili se je přesně naplňovat a já mám pocit, že se jim to dařilo a že my jsme se dostávali do složitých politických, bezpečnostních či ekonomických diskusí napříč politickým spektrem a že jsme nebyli my schopni jako republika se rozhodnout, to je to, co dělá ostudu spíše nám než jim. Jak by mělo být organizováno ... Respektive nám, ne jim. Když se zmíníme o tom novém výběrovém řízení, mělo by vůbec být podle vás vypsáno, nový tender, druhý tender na nákup nadzvukových letounů, ano nebo ne? Já chci říci jednu věc, my chceme tentokrát začít odzadu, ta chyba se stala na začátku a ne na konci, my chceme začít od toho začátku, v první řadě je potřeba říci, že ke každému pořízení nadzvukových stíhacích letounů nebo k pronájmu nadzvukových stíhacích letounů potřebujeme souhlas parlamentu, bez parlamentu to prostě nepůjde. Vy si tedy nejdříve vyžádáte souhlas Poslanecké sněmovny a Senátu a teprve tak budete dělat tender? Já jsem pevně přesvědčen o tom, a řekli nám to představitelé států, se kterými jsme jednali, nejenom států, se kterými jsme měli jednali doposud, Velká Británie či Švédsko, ale i Spojené státy americké či další naši partneři, kteří by měli zájem o tu zakázku se případě ucházet, oni řekli zcela jednoznačně: "V případě, kdy takovéto výběrové řízení vypíšete, my poneseme náklady ať už jako státy, ať už jako firmy, tak na konci toho procesu musí být prostě zřetelné rozhodnutí vaší země ukončené podpisem smlouvy a dodávkami letounů." A dokud nebudeme mít absolutní jistotu, že jsme schopni takovýto proces zvládnout, tak ho nemůžeme začínat, to byl ten největší problém toho minulého procesu. Kdy to předložíte parlamentu, zda vypsat nový tender, ano či ne? Já řeknu, že politické konzultace již v tuto chvíli běží a že budeme chtít znát názor našich partnerů, já chci přijít s materiálem, ve kterém budou zadány zdrojové možnosti České republiky, to znamená, kolik na to máme, protože to přesně odpovídá tomu, co chceme, bude tam možná politická podpora a politické souvislosti, má doporučení, zda výběrové řízení vypsat, anebo naopak ta politická shoda nebude a potom musíme jednoznačně ochranu nadzvukovým stíhacím letounem České republiky prostě ukončit, jinak to není možné. Říká ministr obrny Jaroslav Tvrdík, díky za váš čas, někdy příště na shledanou. Na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Události Mladá fronta DNES, 27. 11. 2002, strana 2 - Ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD) je rozhodnut, že v příštích volbách už nebude kandidovat do sněmovny a opustí politiku. Tvrdík to řekl rozhlasové stanici BBC. Podle něho za tím stojí jeho "vyhraněný názor na politiku", postoj jeho rodiny, ale i to, že se stává předmětem výhrůžek. Neupřesnil však jakých. Tvrdík chce po příštích volbách opustit politiku Lidové noviny, 27. 11. 2002, strana 2 - Ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD) je rozhodnut, že v příštích volbách už nebude kandidovat do Poslanecké sněmovny a opustí politiku. Tvrdík to řekl ve včerejším rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. Podle něj za tím stojí jeho "vyhraněný názor na politiku", postoj jeho rodiny, ale i to, že se stává předmětem výhrůžek. Neupřesnil však jakých. Za velmi pravděpodobné ministr považuje, že jeho účinkování v politice je omezeno funkčním obdobím premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD). Tvrdík nahradil v ministerském křesle v květnu 2001 Vladimíra Vetchého a zahájil rozsáhlou reformu a profesionalizaci armády. Ministrem zůstal i po letošních letních volbách. Výsledky má armádní reforma začít přinášet v roce 2006, kdy také končí mandát současné koaliční vládě. Pokud se celé vládě nebo ministrovi podaří přežít až do dalšího řádného volebního termínu, stal by se Tvrdík s pěti lety v úřadu nejdéle působícím ministrem ve funkci od vzniku samostatné České republiky. Žádný z jeho předchůdců "nevydržel" ve funkci celé čtyři roky. Krátce Hospodářské noviny, 27. 11. 2002, strana 2 - Ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD) je rozhodnut, že v příštích volbách už nebude kandidovat do Poslanecké sněmovny a opustí politiku. Včera řekl rozhlasové stanici BBC, že za tím stojí jeho vyhraněný názor na politiku, jeho rodina i to, že čelí různým výhrůžkám. Neupřesnil však jakým. Tvrdík chce po příštích volbách opustit politiku PRAHA 26. listopadu (ČTK) - Ministr obrany Jaroslav Tvrdík (ČSSD) je rozhodnut, že v příštích volbách už nebude kandidovat do Poslanecké sněmovny a opustí politiku. Tvrdík to řekl v dnešním rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. Podle něj za tím stojí jeho "vyhraněný názor na politiku", postoj jeho rodiny, ale i to, že se stává předmětem výhrůžek. Neupřesnil však jakých. Za velmi pravděpodobné ministr považuje, že jeho účinkování v politice je omezeno funkčním obdobím premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD). "Myslím, že mohu dneska zcela jednoznačně říct, že nebudu znova kandidovat do Poslanecké sněmovny," prohlásil Tvrdík v BBC. Tvrdík nahradil v ministerském křesle v květnu 2001 Vladimíra Vetchého a zahájil rozsáhlou reformu a profesionalizaci armády. Ministrem zůstal i po letošních letních volbách. Výsledky má armádní reforma začít přinášet v roce 2006, kdy také končí mandát současné koaliční vládě. Pokud se celé vládě nebo ministrovi podaří přežít až do dalšího řádného volebního termínu, stal by se Tvrdík s pěti lety v úřadu nejdéle působícím ministrem ve funkci od vzniku samostatné České republiky. Žádný z jeho předchůdců "nevydržel" ve funkci celé čtyři roky. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
