| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 21. listopadu 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Ion Illiescu / Eduard Kukan | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Podle Eduarda Kukana pozvání Slovenska do NATO prohloubí spolupráci české a slovenské armády.
Přepis rozhovoru Severoatlantická aliance se rozšíří o sedm nových členů. To je jeden z výsledků prvního dne jednání summitu Severoatlantické aliance v Praze. Francouzský prezident Jacques Chirac k rozhodnutí o rozšíření Aliance uvedl: Jacques CHIRAC, francouzský prezident (zvuková ukázka): Je to historický okamžik tak, jako Kodaň za pár týdnů. V tomto okamžiku se Evropa konečně sjednocuje tak, aby se postupně stala jedinou entitou. Říká prezident Jacques Chirac. Jihočeský protějšek Václav Havel k postoji České republiky při jednání NATO o rozšíření uvedl: Václav HAVEL, prezident České republiky (zvuková ukázka): Vážení přítomní, rád tu jménem České republiky prohlašuji, že jsme plně a bez výhrad souhlasili s tím, aby členství v Alianci bylo dnes nabídnuto Bulharsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Rumunsku, Slovensku a Slovinsku. Slova českého prezidenta Václava Havla. Především o rozšíření Severoatlantické aliance směrem na východ bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Dnešní Interview BBC je netradiční, je věnováno summitu Severoatlantické aliance v Praze a hosté budou dva. Prvním hostem, tedy pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl rumunský prezident Ion Iliescu. Vítejte u mikrofonu BBC. Dobrý den. Dobrý den. Psal se čtvrtek 21. listopadu 2002, 09.52, když generální tajemník Severoatlantické aliance George Robertson oznámil, že se Severoatlantická aliance rozšíří. Šéf Severoatlantické aliance George Robertson uvedl, že řady Aliance se rozšíří o Slovensko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko, Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Pane prezidente, sluší se poblahopřát, že Rumunsko dostalo pozvánku. Pochyboval jste do poslední chvíle, zda Rumunsko pozvánku dostane, nebo jste jel do Prahy, řekněme, se stoprocentním přesvědčením, že pozváni budete? Myslím, že můžu přiznat, že jsme neměli pochybnosti o dnešním výsledku jednání Severoatlantické aliance /NATO/, protože určité signály už dříve přišly z americké strany, dokonce přímo od prezidenta George Bushe juniora, který v červnu minulého roku ve Varšavě prohlásil, že další rozšíření NATO bude ve velkém robustním stylu. S těžkým srdcem musím také přiznat, že po tragických událostech 11. září ve Spojených státech se Rumunsko přijetí do NATO ocitlo ještě blíže, protože se také účastnilo akcí vedených proti teroristům a zúčastnilo se i války v Afghánistánu. Takže tu existovala velká naděje, že Rumunsko bude tento rok přizváno do Severoatlantické aliance. Nakolik je pro vás důležité, že jste dostali pozvánku do Severoatlantické aliance právě v Praze? Ano, to je jedna důležitá věc. Rumunsko je historicky těsně spjato s Prahou i celou Českou republikou, a to třemi momenty. Moment první, v roce 1968 bylo Rumunsko přizváno k vojenskému zásahu varšavských sil proti Československu. Nejenom, že to Rumunsko odmítlo, ale dokonce tento postup tvrdě odsoudilo. Moment druhý, v roce 1991 to byl právě prezident Václav Havel, který v Praze oznámil rozpad Varšavské smlouvy. Ze všech státníků, kteří listinu podepsali, jsme ve funkci už jenom já a právě Václav Havel. A moment třetí, dnes máme 21. listopadu 2002 a je to opět Praha, kde bylo Rumunsko přizváno do Severoatlantické aliance a tentokrát to pozvání velmi rád přijímám. Představitelé Severoatlantické aliance při svých návštěvách Rumunska ještě před několika měsíci konstatovali, že Rumunsko musí navzdory zjevnému pokroku udělat ještě hodně práce, aby na pražském summitu dostalo pozvánku. Například velvyslanec Spojených států při Severoatlantické alianci Nicholas Burns začátkem října upozornil Rumunsko, že musí kvůli vstupu do Aliance zesílit boj proti korupci, dále pak prohloubit reformy armády a pokračovat i v ekonomických reformách. Který z těchto problémů, na něž upozorňují například Spojené státy, ale i další západní země, považujete jako prezident Rumunska za nejobtížnější? Uvědomujeme si, že rozhodnutí o přizvání, které padlo v Praze, je prvním krokem na dlouhé cestě do Aliance. Dnešní rozhodnutí je odměnou dvanáctiletého úsilí Rumunska právoplatně se podílet na dění v Evropě i na celém světě. To nejtěžší nás ale ještě čeká. Máme rok a půl na to, abychom výrazně zlepšili situaci doma. Jedná se především o vyrovnání se s problémy v ekonomice, nezapomínáme ani na tvrdý postup vůči korupci a byrokracii a v neposlední řadě se musí také bojovat proti chudobě. Co se týče armády, dokázali jsme, že se rumunská armáda může přizpůsobit požadavkům a změnám struktury podle modelů NATO a aktivně se účastnit vojenských akcí v rámci Severoatlantické aliance. Rumunská média a nejen ona ostatně upozorňovala, že Severoatlantická aliance se obává přítomnosti bývalých agentů Státní bezpečnosti Securitate v rumunských tajných službách a také v armádě. Upozornil vás jako prezidenta Rumunska, byť i neformálně někdo z představitelů Severoatlantické aliance, že bývalí agenti Securitate jsou pro Severoatlantickou alianci problém? Tyto obavy přicházejí nejvíce z Rumunska a ne z řad budoucích aliančních partnerů. Na vině jsou boje, které zuří mezi rumunskými politickými stranami. S čistým srdcem můžu říci, že se takoví lidé ve státních vrcholových funkcích nenacházejí. Je možné, že se v informačních strukturách takoví lidé najdou, ale jedná se o specialisty, kteří tam hrají určitou roli. Představuje-li to problém pro Západ, pak by si Aliance mohla zpětně uvědomit, že člověk, který momentálně stojí v čele Ruska, je bývalý špion KGB, to u nás rozhodně není. Možný vstup Rumunska do Severoatlantické aliance se těší značné podpoře obyvatel vaší země. Jen pro úplnost, až dvě třetiny Rumunů podporují vstup do NATO, nicméně polovina národa je proti výstavbě základen a rozmístění jednotek Severoatlantické aliance na území Rumunska. Předpokládáte, že v budoucnu dojde k výstavbě základen a rozmístění jednotek na území Rumunska a jak přesvědčíte veřejnost? Rumuni jsou nakloněni členství v NATO, protože věří, že přijetí snad zlepší poměr v rumunské ekonomice. S tím vším ale přicházejí povinnosti a jednou z povinností je nabídnout Alianci možnost případných vojenských základen na rumunském území. Americký prezident George Bush v Praze velmi často hovořil o Iráku. Stačí si připomenout jeho slova pronesená ve středu na Pražském hradě. George Bush hovořil o postoji Spojených států k Iráku a k iráckému prezidentu Saddámu Husajnovi. George W. BUSH, americký prezident (zvuková ukázka): Co je důležité a co rozhodne, je to, zda bude odzbrojen. Takže to, co my budeme chtít zajistit a doufáme, že se k tomu připojí i svět, zda bude spolupracovat s vůlí celého světa. Svět si uvědomuje a mnoho členů NATO si uvědomuje, že Saddám Husajn, který má k dispozici zbraně hromadného ničení, je nebezpečný. Konstatoval ve středu na Pražském hradě americký prezident George Bush. Poslední výzkumy veřejného mínění v Rumunsku naznačují, že účast Rumunska v možné válce proti Iráku by podpořilo zhruba patnáct procent obyvatel, zbytek je zásadně proti. Podpoří, pane prezidente, rumunsko případný vojenský zásah ať už Spojených států amerických, možná i některých členů Severoatlantické aliance proti Iráku? Jistě, že budeme solidární a ve všem podpoříme rozhodnutí NATO. Bude se ale spíše jednat o jakousi asistenci při zásahu, protože veškerá moderní technologie je právě v rukou členů Severoatlantické aliance. Budeme připraveni se na žádost NATO akce zúčastnit. Říká první host Interview BBC, rumunský prezident Ion Iliescu. Pane prezidente, já děkuji za váš čas, který jste věnoval české redakci rozhlasové stanici BBC a konkrétně pořadu Interview BBC. Někdy příště na shledanou. Druhým hostem Interview BBC, slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan. Vítejte u mikrofonu, hezký dobrý večer. Děkuji pěkně, dobrý večer. Když jsme spolu hovořili naposledy, což bylo 23. září, vzpomínáte si na ten rozhovor, mám citovat doslova? Ano, vzpomínám si na ten rozhovor v Bratislavě, ano. Řekl jste tehdy: "Pozvánka Slovenska do Severoatlantické aliance je už vytištěna." To jste tehdy odhadoval nebo jste to skutečně věděl, protože jste 21. listopadu byli přizváni do NATO? Já bych řekl, že to byl takový kvalifikovaný odhad, který byl založený na poznatcích, které jsme měli z našich rozhovorů s kolegy. Věděli jsme, že je to na dobré cestě, že je to dobré a jsme hrozně šťastni, že vlastně ta natištěná pozvánka už našla i adresáta. Tedy Slovenskou republiku a dalších šest států. Co podle vás bude obtížnější, to dostat pozvánku, což se uskutečnilo 21. listopadu nebo ta část, než ještě vstoupíte do Severoatlantické aliance, což bude v roce 2004? Já myslím, že je to stejně náročné období, možná, že ta příprava na obdržení té pozvánky přece jen byla taková rozsáhlejší a potřebovali jsme udělat mnoho věcí v takovém širokém měřítku, připravit reformu armády, finanční prostředky pro činnost v Alianci, zvýšit podporu veřejného mínění, bylo toho velmi mnoho. Ale po obdržení pozvánky jde ještě o náročnější období, protože musíme už Slovensko připravit tak, aby bylo už funkčním státem Aliance, bychom mohli fungovat a dokázat, že vlastně jsme tím příspěvkem a že se dokážeme prosadit a pomoc Alianci při jejích operacích. Připomeňme, co dopoledne při jednání Severoatlantické aliance o rozšíření uvedl český prezident Václav Havel. Václav HAVEL, prezident České republiky (zvuková ukázka): Vážení přítomní, rád tu jménem České republiky prohlašuji, že jsme plně a bez výhrad souhlasili s tím, aby členství v Alianci bylo dnes nabídnuto Bulharsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Rumunsku, Slovensku a Slovinsku. Toto rozšíření považujeme za velmi důležité nejen proto, že několika středně velkým či menším evropským zemím budou poskytnuty nové záruky obrany a bezpečnosti, ani jen proto, že tyto země převezmou svůj díl spoluzodpovědnosti za mír a svobodný život v celém velkém euroatlantickém civilizačním prostoru. Ještě důležitější je to, co toto rozšíření nepřímo znamená. Teprve ono je jasným znamením nejen pro všechny Evropany, ale pro celý svět, že definitivně skončila éra násilného dělení zemí do sfér vlivu či dokonce podmaňování těch slabších těmi silnějšími. Uvedl dopoledne při jednání o rozšíření Severoatlantické aliance o sedm nových států český prezident Václav Havel. Jakou roli podle vás měly ty tři země, které byly přijaty v roce 1999 při rozšíření, při druhém rozšíření, které bylo oznámeno v Praze? Já si myslím, že sehrály velmi důležitou úlohu, a to ve dvou aspektech. Za prvé jako nové členské státy Aliance měly dokázat, že tedy rozšiřování Aliance je správná věc, že je to potřebné z hlediska rozšíření zóny stability v Evropě a dále měly ještě takový nepřímý vliv, protože mohly velmi dobře a kvalifikovaně informovat své kolegy v Alianci, jak to vlastně s těmi dalšími státy vypadá, protože oni nás, například Slovensko, poznaly nejlépe, velmi dobře, a proto i členové Aliance určitě dali a poslouchali jejich argumenty, jako argumenty nejkvalifikovanějších lidí. A hned chci říci, že my víme velmi dobře, že ty argumenty zněly ve prospěch Slovenska, ve prospěch našeho členství v Alianci. My o tom víme a velmi si toho vážíme. Myslíte, že klíčovou roli sehrál Václav Havel, který prosazoval rozšíření Severoatlantické aliance? Já si myslím, že úloha prezidenta Havla skutečně byla velmi citelná, velmi velká a že u nás určitě vejde do historie jako prezident, jako poslední prezident Československa, který vlastně se stal prezidentem jedné části tohoto bývalého státu, který se stal členem NATO. A možná, že někde v podvědomí cítil ještě takovou další povinnost, vlastně, pomoc tomu dalšímu státu nebo další části bývalého Československa a skutečně to dokázal. My jsme věděli, že v něm máme naopak velkého fandu, velkou podporu. A jeho úloha s ohledem na jeho mezinárodní statut, na respekt, který má ve světě, byla pro nás velmi důležitá. Pokud by měl ministr zahraničí Slovenské republiky Eduard Kukan velmi jasně a výstižně odpovědět na otázku, co bylo nejobtížnější na cestě Slovenska k pozvání do Severoatlantické aliance, kterou oblast byste zmínil? Já bych zmínil tu oblast, která možná mně nepatří, ale přece jen byla to reforma armády, odbourat staré zvyky, starou strukturu a i v personální oblasti lidí, kteří se jednoduše neuměli ztotožnit s novou situací, že vlastně jdeme do nové organizace, tak toto, myslím si, že byla nejtěžší část. Hovoříte téměř v minulém čase, že vstupuji do vaší řeči. To znamená, že slovenská armáda je reformovaná, změnilo se myšlení a teď už ... No, ještě ne. V minulém čase není třeba hovořit, v minulém čase v tom smyslu, že ten proces se začal a že už jednoduše je nezvratný. Ale přirozeně, že my jsme vypracovali model 2010, kde ten názor sám o sobě hovoří, že definitivní podoba slovenské armády bude až v roce 2010, takže do té doby je třeba tu reformu dokončit. Ale začít, nabourat takovéto povědomí mezi důstojníky a mnohými dalšími vojáky, kteří se nedokázali smířit s novou situací, to bylo to nejtěžší. I když to není váš resort, přesto jste velmi důležitým členem Vlády Slovenské republiky. Reforma do konce roku 2010, není to přece jenom pozdě, budeme-li srovnávat s Českou republikou, která si stanovila reformu armády a cílový rok 2006? No, můj kolega ministr obrany už dnes říká, že ten model, který nám všude chválili, ten model 2010, že už bude muset též doznat nějaké změny. Situace se vyvíjí rychle, vznikají situace ve světě, na které je třeba reagovat a je třeba reagovat okamžitě, neboť v tom je cennost té reakce, když se může přijet okamžitě. Takže ta reforma, ten model zřejmě už nebude takový, jako je dnes na papíře a určitě si vyžádá nějaké operativní zásahy. Předpokládáte tedy, že reforma slovenské armády bude urychlena a cílovým rokem nebude rok 2010? Bude muset být urychlena a ten cílový rok 2010 už znamenal malou, ne příliš početnou profesionální armádu, která bude dobře vyzbrojena. Takže možná, že ta nová armáda, která bude, já nevím, v roce 2006, 2007, nebude až tak úplně dokonalá, ale určitě ten proces bude muset být urychlený a bude muset probíhat o mnoho rychleji. Používáte časový termín, který je důležitý i pro Českou republiku. Znamená to, že když Slovensko bylo na pražském summitu pozváno do Severoatlantické aliance, že se bude více koordinovat i reforma slovenské armády s českou reformou, profesionalizace armády a že by obě země mohly mít profesionální armádu ve stejný rok? No, určitě budeme víc koordinovat, teď už budou objektivně lepší podmínky, protože předtím přeci jen ta operace mezi členy NATO a nečleny, byly tam určité zábrany, které jsou normální. Ty už vlastně teď budou odbourány, takže budeme moci postupovat mnohem rychleji. A myslím si, že už i některé poslední vyhlášení českých politiků o tom, že bychom mohli společně řešit otázku ochrany vzdušného prostoru, svědčí o tom, že to jsou nové prvky, které vyvolají potřebu urychlené kooperace obou dvou států. O tom bezesporu ještě bude v našem rozhovoru, tedy o společné ochraně nebe řeč. Vrátíme-li se k agendě pražského summitu Severoatlantické aliance. Hovořilo se zde o Iráku. Je Slovenská republika ochotna učinit totéž, co učinil český premiér Vladimír Špidla po středečním jednání s americkým prezidentem Georgem Bushem, že pokud selže poslední resoluce Organizace spojených národů, že Česká republika je ochotna se aktivně zapojit do ozbrojeného útoku proti Iráku? Ano, my zaujímáme podobné stanovisko, už jsme to i řekli. Nechtěl bych dnes nějakým způsobem předpovídat, jakým způsobem se Slovensko zúčastní případné takovéto akce. Ale my jsme také řekli, a můžeme to v blízké budoucnosti potvrdit, že jednoduše jsme pro to, aby se odstranila potenciální hrozba, kterou představuje Irák svými zbraněmi hromadného ničení. A když OSN nebude stačit na takovéto řešení, určitě bude třeba přijmout radikálnější řešení, a to už jsem jednou řekl, že Slovensko se bude chovat jako spojenec. Pane ministře, když hovoříte o tom, že Slovensko se bude chovat jako spojenec, kde je síla Slovenska a jaké jednotky by mohla nabídnout v možném útoku proti Iráku? Slovensko by mohlo poskytnout v takovéto situaci pomoc, ale hovoříme zatím ještě o možnostech. My máme velmi dobře připravené vojáky, kteří by mohli být součástí těch sil rychlého nasazení, které teď buduje NATO, má jich být dvacet jedna, tam chceme přispět též naším příspěvkem. A kromě toho máme velmi dobré zkušené ženisty, kteří už dokázali svou kvalifikaci v mnoha operacích v rámci NATO anebo Organizace spojených národů a jsou i dost vyhledávaní, protože jsou známí ve světě. Takto bychom chtěli poskytnout naši pomoc. Pane ministře, věříte, že se podaří ještě onu vojenskou hrozbu, respektive hrozbu vojenského útoku odvrátit nebo to bude něco nevyhnutelného? Podívejte se, bude vše záležet na Iráku, na Saddámu Husajnovi. Ta resoluce, kterou přijala Rada bezpečnosti, mu takovou možnost dává. Ale 8. prosince je velmi důležitý termín a tehdy Saddám Husajn musí přiznat, jaké zbraně hromadného ničení má. A jestli bude jednat demagogicky, jako doteď, že žádné zbraně nemá, tak potom vidím ten problém, který bude třeba řešit jinak než resolucí OSN. Obávám se, že doteďka zkušenosti se Saddámem Husajnem jednoduše nás upozorňují na to, abychom byli připraveni na všechna řešení. Když hovoříme o budoucnosti Slovenska v Severoatlantické alianci. Co byste si jako ministr zahraničí přál, aby Slovensko, jako nový člen, který plnohodnotně vstoupí v roce 2004 do NATO, přinesl do Severoatlantické aliance? No, abychom se hned od začátku chytili a zapojili se do všech operací, abychom dokázali, že střední Evropa, tento politicky velmi citlivý prostor, je homogenní, že Slovensko už vlastně zaplnilo tu část, která byla doteďka ještě prázdná. Takže NATO nemusí mít obavy o situaci v tomto regionu. A kromě toho bychom se přirozeně chtěli specializovat i nadále na schopnost odminovací práce, ženijní operace tak, aby v tomto bylo Slovensko velmi citelná členská země NATO. A jaká bude role Slovenska v diskusi o dalším možném rozšíření Severoatlantické aliance, má slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan stanovenu nějakou míru, kdy by Aliance už byla nefunkční z hlediska počtu, možného počtu členských států? Já si myslím, že jsou v Evropě ještě další země, které perspektivně by se mohly stát členy Aliance bez toho, že by nějakým způsobem snížily její akceschopnost. Já mám na mysli Makedonsko, Albánii, ale mám na mysli i Jugoslávii, jak se dostane ze svých vnitřních těžkostí, které teď má. Ale je to rozhodně velmi důležitá země na Balkáně a tím pádem bych skoro viděl možnosti rozšiřování, že by byly vyčerpané. Tedy počítal-li jsem dobře, tak je to zhruba pět zemí? Asi tři, čtyři země. Další téma československá spolupráce v rámci obrany obou států. Vy už jste o tom, pane ministře, hovořil. Byla podle vás schůzka Severoatlantické aliance důležitá pro bilaterální vztahy mezi Českem a Slovenskem právě z důvodů ochrany například vzdušného prostoru? Ano, i tato otázka samozřejmě je relevantní a schůzka summitu v Praze ji určitě posunula dopředu, protože je to otázka, kterou je třeba řešit, kterou tyto státy nemají vyřešenu. Vy už jste dále, vy už jste nějaký čas členem Aliance, ale je to velmi těžká otázka. Slovensko teďka vlastně s touto pozvánkou už se může počítat za takového perspektivního člena. No, a teď bychom naopak měli spojit své síly, abychom dokázali postupovat hospodárně bez toho, že by to bylo na újmu bezpečnosti. A taková možnost určitě reálná je. Připomeňme si, že v pondělí česká vláda rozhodla o tom, že zruší tender, už organizovaný tender na nákup nadzvukových letounů. Připomeňme si, co tehdy řekl premiér Vladimír Špidla. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Smlouva vzhledem k odkládací podmínce, kterou bylo schválení sněmovnou, nebyla konzumována. Když v tradičním pojetí středověkého manželství byl sňatek a poté byl sňatek konzumován a teprve tehdy manželství platilo plně. To znamená důsledek je tato smlouva. Odkládací podmínka nebyla naplněna, smlouva nebyla podepsána a právně nejsou možnosti, aby byla podepsána. Druhé východisko je, že tato situace byla ve smluvních dokumentech předvídaná. Z toho vyplývá, že pro Českou republiku z toho neplynou žádné právní závazky, které by se daly jakýmkoliv způsobem dovodit. Prohlásil v pondělí český ministerský předseda Vladimír Špidla. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík má za úkol dojednat dohodu se Slovenskem o ochraně, o společné ochraně českého a slovenského vzdušného prostoru. Kdy by podle vás mohly obě země, Česká republika i Slovensko uzavřít dohodu o ochraně společného vzdušného prostoru? To bych si netroufal časově nějak určit, o tom budou určitě hovořit kolegové, ministři obrany, protože ti jsou odborníci, do jejich agendy to spadá. Slovensko například ještě nepřijalo rozhodnutí o tom, jaké stíhačky nakoupí, anebo nenakoupí. Česká republika také ne. A to je další otázka, měl by podle vás být ten tender společný pro obě země? No, já bych se neuchyloval k těmto možnostem, protože Slovensko má všechny možnosti ještě otevřené. Jedna z nich je, že žádný tender nebude. Česká republika také. No, tak potom nemluvme o tom, že vyhlásíme společný tender, ale naopak setkejme se, promluvme si a dohodněme se, zda by nebylo možné střežit zodpovědně tento vzdušný prostor s tím, co například Slovensko má. Ale to jsou jenom spekulace, které musí vojenští odborníci velmi pozorně posoudit. My jsme ochotni velmi zodpovědně s našimi českými kolegy o těchto otázkách hovořit. Dovolte ale, když jsem se ptal na konkrétní termín, nemyslel jsem, že mi řeknete, že 26. února roku 2003 bude podepsána dohoda o společném postupu při ochraně vzdušného prostoru České a Slovenské republiky mezi oběma státy. Ale je reálné, aby taková dohoda byla podepsána ještě před integrací Slovenska do NATO v roce 2004, když oba dva státy mají jiné postavení v rámci Aliance? Já si myslím, že by nemělo být překážkou k podpisu takovéto dohody. Česká republika je plnoprávný člen, to je pravda, že Slovensko zatím ještě nepodepsalo tu technickou dohodu, kterou podepíše v březnu příštího roku, ale ten horizont, řekněme, budoucího konání summitu Aliance, který bude zřejmě ve Washingtonu, to bych viděl už jako reálnou šanci na podpis, anebo uzavření takovéto dohody. Co bude dělat Eduard Kukan v následujících hodinách, jak se slaví pozvánka a přijetí pozvánky do Severoatlantické aliance, pro kterou jste si do Prahy přijel? No, budeme oslavovat ve velkém stylu ve skvělé eleganci, bude to na Pražském hradě a naším hostitelem bude prezident Havel. Takže velmi se na to těšíme a těžko my Slováci bychom si dokázali představit důstojnější oslavu jak na Pražském hradě. A na Slovensku budete slavit jak? Na Slovensku, až se vrátíme domů, tak to bude pátek večer, ale v sobotu a v neděli to určitě oslavíme důstojně a adekvátně tomuto historickému momentu. Předpokládal jsem, pane ministře, že řeknete, že budete slavit prací, protože před Slovenskem je ještě mnoho úkolů, odpovědi takové jsem se nedočkal. To ano, ale je čas oslavovaní a je čas práce, ale ten čas oslavování je třeba realizovat a využít a teď je dobrý moment. Říká slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan. My se pravidelně setkáváme v bratislavském studiu BBC, tentokrát v Praze živě z Kongresového centra. Já děkuji za váš čas, děkuji za vašich dvacet minut, které jste věnoval české redakci BBC. A kde příště se sejdeme? Já doufám, že v Bratislavě, budu rád. Těším se na setkání s vámi a někdy příště na shledanou. Díky za váš čas, na shledanou. Děkuji. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec, takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
