| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 18. listopadu 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Štefan Füle | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Česká vláda uvažuje podle prvního náměstka ministra obrany Štefana Füleho o novém tendru na nákup stíhaček, a to v úzké spolupráci s vládou slovenskou.
Přepis rozhovoru Týden summitu Severoatlantické aliance v Praze, i tak je možné nadepsat čtvrtý listopadový týden. Vrcholné schůzky Severoatlantické aliance se zúčastní desítky prezidentů a premiérů devatenácti členských zemí Severoatlantické aliance a dalších zhruba třiceti států zapojených do programu Partnerství pro mír. Do Prahy přijede víc než dva tisíce oficiálních hostů a tři tisícovky novinářů. Náměstek ministra zahraničí a vládní zmocněnec pro přípravu summitu Alexandr Vondra ujistil v neděli českého prezidenta Václava Havla, že vše na summit je už připraveno. Alexandr VONDRA, vládní zmocněnec pro přípravu summitu NATO v Praze (zvuková ukázka): Myslím, že všechno bude v pořádku. Můžu pana prezidenta ujistit, že přípravy probíhají podle plánu, a že to bude skvělý summit. Říká Saša Vondra. Policie očekává v ulicích hlavního města protesty asi dvanácti tisíc lidí, proti kterým chce ministerstvo vnitra nasadit stejný počet policistů. První pražský protest anarchistů se konal už v neděli. Obešel se bez násilností a Prahou pochodovaly dvě stovky anarchistů. Osoba (zvuková ukázka): Žádnou válku. Žádné NATO. Kapitalismus proti lidem. Lidé proti kapitalismu. Především o summitu Severoatlantické aliance v Praze bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl první náměstek ministra obrany České republiky Štefan Füle. Vítejte v BBC. Dobrý den. Hezký dobrý den. Přední stránky novin v České republice zaplňují informace o nadcházejícím summitu Severoatlantické aliance v Praze, přičemž převažují informace o bezpečnostních opatřeních nad informacemi o vlastní agendě summitu. Jaký poměr při vaší osobní práci zabírají bezpečnostní opaření k obsahu summitu? Tak já myslím, že to je přesně naopak. Přiznám se, že o těch bezpečnostních opatřeních se spíše dozvídám z novin než z titulu své funkce, byť se aktivně zúčastňuji jednání Ústředního krizového štábu i některých dalších koordinačních schůzek. Chcete tím naznačit, že novináři v České republice organizují bezpečnostní opatření a státní správa se to dozvídá z novin? To jste řekl vy. Já jsem jenom odpověděl na vaši otázku. Tak mi to přeložte. Ne, tak já myslím, že summit pro nás, a nejenom na ministerstvu obrany, na ministerstvu zahraničních věcí, pana prezidenta a další lidi, kteří jsou do toho procesu příprav vtaženi, znamená zejména a především tu obsahovou náplň, tu obsahovou část. Je to o těch třech velmi významných bodech, nových členech, nových vztazích a nových schopnostech, ale samozřejmě při tom všem neopomíjíme, že do určité části, nebo polohy může být velmi důležitou i ta bezpečnostní stránka konání summitu. Zajištění bezpečnosti tudíž je samozřejmě důležitou součástí našich příprav na summit a zdaleka ne tak dominantní, jak to třeba podle tisku vypadá. Bezpečnost při summitu Severoatlantické aliance v Praze má střežit dvanáct tisíc policistů. Ministr vnitra Stanislav Gross před časem uvedl, že udělal maximum pro bezpečný průběh summitu Severoatlantické aliance v Praze a dodal: Stanislav GROSS, ministr vnitra (ČSSD) (zvuková ukázka): Chci jasně říci, že si jsem vědom toho, že tato akce je, jak již jsem uvedl, velmi rozsáhlá a do současné doby Česká republika takovouto akci nepořádala, a že jsem připraven nést osobní zodpovědnost za celek opatření tak, jak jsou připraveny. To znamená, že v okamžiku, kdy celek bezpečnostních opatření by nefungoval, selhal, tak z toho samozřejmě také vyplývá, že jsem připraven z toho vyvodit patřičné závěry vůči sobě jako ministrovi vnitra a říkám to s dostatečným časovým předstihem z toho důvodu, aby nebylo jakýchkoliv spekulací a vyžaduji totéž od všech složek, které se na řízení podílí, protože v takovýchto situacích je bezpodmínečně nutné, aby každý dokázal dostát své zodpovědnosti. Konstatoval koncem října ministr vnitra České republiky Stanislav Gross. První náměstek ministra obrany Štefan Füle informoval veřejnost, že bezpečnost summitu Severoatlantické aliance v Praze bude společně s policií zabezpečovat také armáda, celkem čtyři a půl tisíce mužů. Jak budou rozvrženy pravomoci mezi policii a mezi armádu? Jak bude využito těch čtyři a půl tisíce mužů z armády, kteří mají zajišťovat bezpečnost summitu? Já myslím, že pan ministr to několikrát zdůraznil, že ta hlavní zodpovědnost za zajištění bezpečnosti průběhu summitu je za ním, za ministerstvem vnitra, za Policií České republiky. Naše úloha je daná tím integrovaným záchranným systémem a jakoukoliv úlohu my budeme hrát, tak to bude vždycky v součinnosti s Policií České republiky. Čtyři a půl tisíce mužů si tedy vyžádala policie jako pomoc z resortu obrany? Ne všech. Z těch čtyř a půl tisíce mužů půjde asi o dva a půl tisíce mužů, které si vyžádala Policie České republiky, a kteří ji posílí především v regionech, ne tedy v hlavním městě, a další plus minus dva tisíce vojáků bude ze specializovaných jednotek a útvarů, které právě budou připraveny zasáhnout v případě potřeby v rámci toho integrovaného záchranného systému. Ty dva a půl tisíce i dva tisíce, to jsou vojáci základní služby, nebo především profesionálové? Já myslím, že to jsou především profesionálové, zejména jsou to profesionálové tam, kde hovořím o těch specializovaných útvarech a jednotkách. Jsou v záloze další armádní síly vyčleněny případně pro policii, nebo čtyři a půl tisíce je maximum, co je schopna armáda pro zajištění bezpečnosti summitu Severoatlantické aliance nabídnout? Tak my vycházíme z toho, že čtyři a půl tisíce je optimum. Samozřejmě tím možnosti Armády České republiky nekončí a v případě, že nastane situace, o které bych nechtěl vůbec domýšlet, tak samozřejmě jsme schopni generovat ještě další prostředky a další příslušníky Armády České republiky. Kolik jich je? Myslím si, že bych nechtěl uvádět v této chvíli jakákoliv čísla. Můžete ovšem velmi stručně, jasně a výstižně popsat, jaké jsou vaše obavy, hlavní obavy, co se týče bezpečnostních opatření při summitu Severoatlantické aliance, máte-li vůbec nějaké obavy? Já se přiznám, že mám trošku rozpaky coby představitel ministerstva obrany jakkoliv komentovat bezpečnostní obavy tak, jak se o nich hovoří, ať už v novinách, anebo mezi stěnami zasedání Ústředního krizového štábu. Znovu podotýkám, že je to v zodpovědnosti ministerstva vnitra, které si dělá svoji práci příkladně. Vůbec míra integrace a koordinace v těchto otázkách je na velmi vysoké úrovni. Můžete srovnávat se zasedáním finančníků v Praze a ukazuje se, že ta integrace a koordinace je daleko vyšší procentuálně až o desítky procent, než byla při zasedání summitu finančníků? Máte naprostou pravdu, že zasedání finančníků v Praze bylo tou první zkušeností, ze které jsme se všichni poučili, ale pak je tu celá zkušenost z toho vývoje po 11. září minulého roku, kdy jsme "cvičili", v tom dobrém i špatném, společně s policií a dalšími složkami integrovaného záchranného systému, jakým způsobem bychom byli schopni zvládnout jakékoliv hrozby, které by mohly přijít. Takže kombinace těchto dvou zkušeností nás dovedla do toho dnešního stavu, kdy v zásadě nevidíme bílých míst v naší společné informovanosti, ale i koordinaci. Schůzka Severoatlantické aliance v Praze přinesla i speciální zákon o ochraně českého vzdušného prostoru americkými letouny. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík při projednávání zákona v Poslanecké sněmovně 8. listopadu ostrahu českého vzdušného prostoru upřesnil následujícími podrobnostmi: Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany (ČSSD) (zvuková ukázka): Český vzdušný prostor budou doplňovat tyto letouny, čili nebude střežen výhradně těmito letouny, budou je doplňovat letouny Spojených států amerických, budou jej chránit tzv. trvalým střehem. Fakticky to znamená, že v českém vzdušném prostoru bude v denních hodinách ve vzduchu čtyři až šest letounů F-15, či F-16 a v nočních hodinách to budou dva letouny, dva až čtyři letouny F-15, či F-16. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík v Poslanecké sněmovně při projednávání zákona o ochraně českého vzdušného prostoru letouny Spojených států amerických vyvracel některým poslancům argument, že je neúnosné dát v zákoně americkým pilotům záruku beztrestnosti při možném leteckém útoku. Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany (ČSSD) (zvuková ukázka): Já vás ujišťuji o tom, že kdybych chtěl nasazovat příslušníky českých ozbrojených sil, tak bych si kladl absolutně stejné podmínky, jako si dnes kladou Spojené státy americké. To znamená, jestliže o nich má rozhodovat jiný než národní velitel, žádal bych absolutně stejný zákon, absolutně stejnou kompetenci, či odpovědnost, jako to dělají Spojené státy v tomto případě. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík se 8. listopadu před Poslaneckou sněmovnou rovněž zaručil za zkušenost amerických pilotů. Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany (ČSSD) (zvuková ukázka): Spojenečtí piloti, kteří budou působit nad územím České republiky, tak mají nalétáno v kalendářním roce osm set a více hodin na špičkové letecké technice. O úrovni vzdušných sil Armády České republiky, která má, bohužel, a říkám to skutečně s velkou lítostí, kteří mají do aliančních standardů 180 letových hodin v kalendářním roce, tak máme ještě hodně daleko. Zněly argumenty ministra obrany Jaroslava Tvrdíka 8. listopadu v Poslanecké sněmovně při projednávání zákona o ochraně českého vzdušného prostoru v době konání summitu Severoatlantické aliance v Praze americkými letouny. Původně byl zvažován systém, kdy v případě absence ministra obrany Jaroslava Tvrdíka měl být po ruce pro případné rozhodnutí první náměstek ministra obrany Štefan Füle. Nakonec byla zvolena jiná varianta. Pravomoc týkající se rozhodnutí o případném sestřelení letadla při summitu Severoatlantické aliance přísluší dvěma generálům, veliteli letectva Františku Padělkovi a šéfovi operační sekce generálního štábu Emilu Pupišovi. Přijde vám toto řešení správné, že ta zásadní pravomoc je delegována pouze na příslušníky armády, nikoliv že tam je ten politik, nebo člověk, kdo je zodpovědný za resort? No, tak já bych chtěl toto upřesnit. To rozhodnutí, které vláda vzala už dříve na vědomí, a to sice, že tu zodpovědnost nese pan ministr, náčelník generálního štábu, případně první náměstek, to je pořád v platnosti. Pouze došlo k rozšíření toho počtu těch osob ze tří na současných pět. Není to příliš velká skupina? Já myslím, že za situace, jako je summit Severoatlantické aliance, za situace, kdy se očekává přece jenom, že jak ministr obrany, náčelník generálního štábu, tak do určité míry i já se zapojíme do průběhu Aliance, tak ne. Můžete uvést, zda už proběhlo nějaké cvičení s americkými letouny pro případnou krizovou situaci a možné sestřelení letadla, a za jak dlouho spolu ty jednotlivé persony, důležité persony komunikovaly? Ta součinnostní jednání vedeme se spojenci a Spojenými státy už delší dobu a je pravda, že před několika týdny se uskutečnilo nejdřív cvičení s pomocí počítačových programů, a poté následně už i s využitím techniky, jak naší národní, tak také techniky USA, ale i některých dalších členských zemí NATO, respektive do toho byl zapojen systém ochrany NATO. Tedy vyzkoušeli jste si situaci v reálu, kdyby mělo dojít k možnému sestřelení nějakého útočícího letounu? Vyzkoušeli jsme a patřilo to bezesporu mezi jeden z mých nejhlubších zážitků sedět v místnosti kontroly a řízení vzdušného prostoru, kde máte dvojnásobný počet lidí, protože každá funkce je spojena, kdy posloucháte velmi pozorně pokyny šéfa směny a na druhé straně sledujete obrovskou tabuli se vzdušným přehledem a cítíte, že může nastat chvíle, kdy jste dotázán, zda použít, nebo nepoužít takový prostředek nátlaku, tak to je zážitek opravdu velmi silný. Kdy se konal tento zážitek? Je to asi před třemi týdny. Můžete říci, za jak dlouho americké letouny byly schopny v tom simulovaném útoku sestřelit ten útočící objekt? No, nám nešlo v tom útoku cvičit sestřelování. Nám šlo v těch simulovaných nácvicích, a bylo jich několik, o to cvičit, nakolik si rozumíme, nakolik jsou naše pokyny interoperabilní, nakolik jsme schopni předávat tu zodpovědnost například ze sledování objektu z našeho prostředku na americký. Vzhledem k tomu, že jak naše národní prostředky, tak americké budou v neustálém středu, budou ve vzduchu, tak šlo opravdu jenom o minuty. Tudíž to hodnotíte, ono cvičení, jako velmi úspěšné? Hodnotíme ho jako velmi úspěšné, protože potvrdilo několik věcí. Jednak jsme si na něm cvičili zásadu číslo jedna. Přes to všechno, že máme k ochraně vzdušného prostoru nejenom letadla, ale i rakety, tak přednost budou mít vždycky letadla. Letadla se mohou ptát, letadla ..., piloty můžeme opravit, můžeme je poslat zpátky na letiště, u raket už tomu tak není. To druhé kritérium je, které jsme si vyzkoušeli, že přednost budou mít vždycky naše národní prostředky, naše letadla a teprve v případě, že by naše národní prostředky nemohly tu kterou úlohu vyplnit, pak budeme teprve žádat naše spojence. Hovoříme o ochraně vzdušného prostoru v době konání summitu Severoatlantické aliance v Praze, nicméně vláda v pondělí rozhodla o budoucnosti ochrany českého vzdušného prostoru, a to tak, že smlouva mezi českou vládou a britsko-švédským konsorciem BAe Systems/Saab o nákupu 24 nových nadzvukových stíhaček Jas-39 Gripen nevstoupí v platnost. Hovoří premiér Vladimír Špidla. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Smlouva, vzhledem k odkládací podmínce, kterou bylo schválení sněmovnou, nebyla konzumována. Když v tradičním pojetí středověkého manželství byl sňatek, a poté byl sňatek konzumován a teprve tehdy manželství platilo plně. To znamená, důsledek je tato smlouva. Odkládací podmínka nebyla naplněna, smlouva nebyla podepsána a právně nejsou možnosti, aby byla podepsána. Druhé východisko je, že tato situace byla ve smluvních dokumentech předvídaná, z toho vyplývá, že pro Českou republiku z toho neplynou žádné právní závazky, které by se daly jakýmkoliv způsobem dovodit. Zní rozhodnutí vlády, které uvedl premiér České republiky Vladimír Špidla. Jak jeho slovům rozumí první náměstek ministra obrany Štefan Füle. Znamená to, že tendr, ten tendr o nákupu 24 nadzvukových stíhaček Jas-39 Gripen tedy byl zrušen? Tak pro mě to dnešní rozhodnutí vlády, a já myslím, že se ještě budu muset podrobněji s ním seznámit i s průběhem jednání, znamená, že vláda vyřešila dnes jednu neznámou z té rovnice, která má dvě neznámé. Tou první neznámou jsou právě právní souvislosti, nebo právní rámec pořízení nákupu nadzvukových letadel, tou druhou neznámou jsou finanční prostředky na jejich pořízení. Vláda dneska zřejmě se věnovala především těm právním aspektům a tam tomu rozumím tak, že tendr, který byl vyhlášený na nákup původně 36, respektive 24 letadel, nelze použít, a to nových letadel, nelze použít na pořízení letadel menšího počtu, anebo letadel použitých. To znamená tendr, podle vaší interpretace, je zrušen, ten první? Podle mé interpretace ano. Byli už informováni hlavně Britové a Švédové, tedy britsko-švédské konsorcium BAe Systems/Saab a pravděpodobně to čeká asi vašeho nadřízeného Jaroslava Tvrdíka? Já myslím, že tato otázka má své procedurální kroky a předpokládám, že ministerstvo obrany v nejbližší době ty příslušné kroky naplní. Není podle vás takové rozhodnutí nediplomatické před summitem Severoatlantické aliance v Praze a neměla vláda s tímto rozhodnutím počkat, protože to může být vnímáno jako úlitba Spojeným státům americkým? No, já bych toto asi ponechal bez většího komentáře. Jenom bych chtěl zdůraznit, že o problematice nadzvukového letectva, problematice pořízení národních prostředků už debatujeme delší dobu a cítili jsme potřebu mít od vlády právě nějaké jasné zadání, nějaké jasné vymezení toho, jak si představuje řešení té rovnice o těch dvou neznámých. To, že to řešení přišlo jenom několik dní před summitem a ne po summitu, se může zdát někomu nešťastné. Vám osobně se to nezdá? Já to ponechám bez komentáře. Když se ještě zaměříme na poslední věc, kabinet podle ministerského předsedy Vladimíra Šidly chce zajistit obranu českého vzdušného prostoru národními prostředky a ministr obrany Jaroslav Tvrdík má začít jednat o možné spolupráci v této oblasti se Slovenskem. Rozumím tomu správně, že Češi a Slováci by si nejdříve střežili společně navzájem vzdušný prostor, než bude vypsán druhý tendr? Já myslím, že to spíš znamená logickou reakci na skutečnost, že se možná dostaneme do takových časových souvislostí, že otázka budoucnosti nadzvukového letectva bude řešena ve stejnou dobu jak v České republice, tak i na Slovensku. Jestliže dojde k pozvání Slovenska, aby přistoupilo k Severoatlantické smlouvě, což všichni očekáváme teď v Praze, tak si myslím, že je o důvod víc sednout si se slovenskými partnery a podívat se na to, jak se oni dívají na budoucnost svého letectva nadzvukového a možná, že tam najdeme některé styčné plochy, o které bychom se mohli opřít. Myslíte, že by těmi styčnými plochami mohl být i společný tendr pro oba dva státy, taková koordinace nového tendru na nákup nadzvukových letounů, že by ten tendr byl se společnými podmínkami a byl vzájemně tak úzce provázán a koordinován? Myslím, že společný tendr je asi o krok dál, než bych já bych schopen si představit, nicméně dokážu si zase na druhou stranu představit, že v některé fázi našich národních tendrů dojde k jejich propojení takovým způsobem, že z toho obě dvě země budou mít nějaké výhody. Jaké propojení máte na mysli? Myslím, že budeme se bavit o takovém počtu, o takovém typu letadel, o takových charakteristikách, které potom dovolí společnou akvizici, respektive společné pořízení v té poslední fázi. Mělo by to výběrové řízení, respektive tendr být průhlednější, protože to první, které pravděpodobně v pondělí vláda zrušila, bylo kritizováno? Já předpokládám, že nebude jiné než průhledné a transparentní v případě, že se vláda rozhodne o vypsání nového výběrového řízení. Za průhledné a transparentní byste označil i to první? Nechávám bez komentáře. Teď se dostáváme k další části, a to k vlastní agendě summitu Severoatlantické aliance, byť v části předchozí už o tom částečně byla řeč, a to ta první část - pozvání nových členů k zahájení rozhovorů o členství, tedy nových členů, jako jsou Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Bulharsko a Rumunsko. Považujete pozvání nových členů jako nejdůležitější část obsahu summitu Severoatlantické aliance v Praze, nebo byste zvolil jinou část agendy? Já nevím, jestli je to úplně nejdůležitější, ale nedokážu si představit zase, že by agenda tohoto summitu se obešla bez tohoto bodu, respektive že bych řekl, že je něco důležitějšího. Víte, ono je to o takovém trojúhelníku, který je vzájemně provázán, kdy jeden úhel toho trojúhelníku ovlivňuje další dva, kde nám jde o to, aby ta stavba toho trojúhelníku byla co nejstabilnější. To znamená, přijetí nových členů opravdu souvisí s tím, na kolik se Alianci podaří zvýšit své schopnosti, nebo její schopnosti a na kolik se nám podaří udržet a prohloubit nové vztahy. To, že v budoucnu může mít Aliance, bude-li pozváno zhruba těch, nemýlím-li se, devět, ne, sedm nových států, tak se zvýší počet z devatenácti na šestadvacet. Není to už přece jenom velké číslo a nezačne uvnitř Severoatlantické aliance vznikat jiná, jakoby exekutivní struktura užšího počtu států? Já myslím, že ne a z několika důvodů. Za prvé, pokud jde o tu exekutivní stránku, generální tajemník NATO již delší dobu pracuje na různých opatřeních, aby se celý ten exekutivní proces v Bruselu, ve štábu NATO nezahltil, abychom byli schopni přijímat rozhodnutí i v takovém počtu. Za druhé, řada těch nových členských zemí, respektive zemí, které zřejmě budou vyzvány v Praze, hodlají vstoupit do NATO a neskrývají to, právě kvůli článku 5, kvůli garancím, které dává kolektivní obrana. Nemyslím si tudíž, že by právě v rámci toho článku 5 existoval nějaký nesoulad, nebo riziko, že by konsensus byl nahlodán. Kde je ... A za třetí ... Ano, promiňte. A za třetí, myslím si, že jak na washingtonském summitu, tak především teďka na pražském summitu vznikne možnost přijímat ne možná určitá rozhodnutí, ale stávat se členem koalice, respektive účastnit se některých operací bez toho, že by tak musely učinit všechny členské státy NATO. Kde je podle prvního náměstka ministra obrany Štefana Füleho hranice, možnosti dalšího rozšiřování Severoatlantické aliance, protože, nemýlím-li se, tak se na akčních plánech členství, což je další možnost rozšiřování, podílejí další státy, Makedonie, Albánie, Chorvatsko, to znamená číslo šestadvacet ze současných devatenácti není pravděpodobně konečné. Má Česká republika nějakou hranici, kdy se z Aliance stane druhá Organizace spojených národů? Já myslím, že nemá takové číslo a já bych ho ani nechtěl, protože tou druhou organizací bychom se asi nestali jenom číslem, ale spíš bychom se stali tím, že bychom se tak chovali. Aliance ještě před tím, než pozvala Polsko, Maďarsko a Českou republiku, tak mohla vyjadřovat některé pochybnosti, na kolik tyto tři nové členské země zahltí Alianci. Já myslím, že se to nestalo. Já myslím, že opak je pravdou a já u těch kandidátů, a mluví se o sedmi žhavých kandidátech, nevidím žádnou zemi, která by nějakým způsobem dělala problémy v Alianci, a která by nějakým způsobem ohrozila přijímání rozhodování Aliance. Když jste hovořil o agendě summitu Severoatlantické aliance v Praze, hovořil jste o schválení individuálních závazků členských zemí ohledně vojenských schopností a kapacit. To je také jeden z hlavních bodů. Tuto část agendy považuje za velmi důležitou vládní zmocněnec pro přípravu summitu, náměstek ministra zahraničí Alexandr Vondra. Alexandr VONDRA, vládní zmocněnec pro přípravu summitu NATO v Praze (zvuková ukázka): Já si myslím, že kdybyste se ptal George Robertsona, že vám řekne, že to je ten nejdůležitější bod. Myslím si, že on osobně na tom velice bazíruje, a že právě z té své předsednické židle vidí, jak je strašně důležité, aby zejména některé členské země posílily ty své schopnosti a byly schopny účinkovat v konceptu s těmi jinými, které třeba disponují různými vyspělými technologiemi, že je strašně důležité, aby ty členské země uměly spolu komunikovat. A celý tento balík opatření nabyl ještě daleko většího významu ve světle jednak zkušenosti té poslední operace v Kosovu, kdy právě s komunikací mezi některými členskými státy byl problém, a dále ve světle těch událostí z 11. září, protože samozřejmě dneska není ta hlavní hrozba už nějaká masivní, útok tankových divizí z východu, ale ten nepřítel má jinou povahu. Konstatuje náměstek ministra zahraničí, vládní zmocněnec pro summit Severoatlantické aliance v Praze Alexandr Vondra. Premiér Vladimír Špidla při schůzce s americkým prezidentem Georgem Bushem hodlá navrhnout americké straně umístit velitelství NATO pro boj se zbraněmi hromadného ničení v České republice. Na kolik je tento plán propracovaný, a jak by to umístění velitelství Severoatlantické aliance v Praze pro boj se zbraněmi hromadného ničení v České republice mělo vypadat? No, o tom, že má dojít k transformaci velitelské struktury NATO, se ví a předpokládám, že takové rozhodnutí Aliance v Praze učiní. O tom, že to má být struktura daleko štíhlejší a flexibilnější, o tom se ví také. Myslím si, že se také začíná víc a víc hovořit o tom, že je nutné, aby ta nová velitelská struktura brala do úvahy, že je tady více nových členů, především ze střední a východní Evropy. To znamená přesunutí? Že by ta struktura měla toto brát do úvahy. Jestli konkrétně něco z těch tří úrovní, strategická, operační a taktická, velitelství bude na území střední, nebo východní Evropy, to je otázka zatím do pranice. Některé detaily se budou vyjasňovat ještě do jara příštího roku, ale o tom, že bychom na našem území chtěli některou z řídících struktur, nějaké centrum excelence, jak se říká, a především v té oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení, o tom není žádných pochyb. Jak by, byť říkáte, že se ještě celá věc bude upřesňovat v průběhu následujících měsíců, jaká je zatím představa fungování velitelství NATO pro boj se zbraněmi hromadného ničení v České republice? Já myslím, že ty představy jsou zatím opravdu v počátcích. My sami teprve vytváříme teďka velitelství specializovaných sil, které bude zaměřeno především na ty námi deklarované specializace a zejména především na tu specializaci v oblasti ochrany proti chemickým, biologickým a radiologickým zbraním. Takže možná v budoucnu, pokud se nám podaří přesvědčit další členské země, které mají podobné ambice a schopnosti, tak by se nám kolem tohoto velitelství podařilo rozmístit nějaké mezinárodní složky a na jejich základě by potom takovéto velitelství, nebo řídící centrum mohlo vzniknout. Je předjednán tento bod, respektive onen návrh, který hodlá Vladimír Špidla přednést Georgi Bushovi, s dalšími partnery v Severoatlantické alianci? Je to avizováno, myslím si, že ne naposledy, ale hodně to bylo slyšet i 19. a 20. září tohoto roku, když do Prahy se sjeli obranní plánovači na úrovni náměstků ministrů obrany, aby se bavili o specializaci a tam jsme tento návrh přednesli. Byl přijat a je reálné, že bude přijat Severoatlantickou aliancí? Myslím, že Aliance vnímá velmi pozitivně specializaci České republiky a toho, co bylo uděláno, ať už v té praktické rovině, anebo i v té rovině koncepční. Říká první náměstek ministra obrany Štefan Füle. Já děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC. Někdy příště na shledanou. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
