| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 15. listopadu 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Lucie Weissová | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Lucie Weissová řekla, že bude hlasovat zřejmě pro setrvání Jiřího Balvína ve funkci generálního ředitele České televize. Výsledek pondělní schůzky Rady se však neodvažuje předvídat.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Balvínovy dny jsou sečteny. Rada se chystá odvolat Jiřího Balvína. Jiří Balvín na odstřel. I tyto titulky uvodily zprávu o středečním zasedání Rady České televize, která se rozhodla, že v pondělí bude hlasovat o odvolání Jiřího Balvína z funkce generálního ředitele. Předseda Rady ČT Jan Mrzena začátkem října odmítl v rozhovoru pro BBC, že by tlak radních na Balvína souvisel s možností odvolání rady. Jan MRZENA, předseda Rady České televize (zvuková ukázka): Já si myslím, že kriticky jsme se k různým krokům vyjadřovali průběžně. Je pravda, že jsme kontrolní orgán, tak určité napětí mezi námi a managementem musí jednoznačně nastat. 9. říjen 2002 a slova předsedy Rady České televize Jana Mrzeny. Generální ředitel televize veřejné služby Jiří Balvín odstoupit odmítá, hovoří o politických tlacích na radu. Před třemi měsíci Balvín k příčinám rozporů s Radou České televize uvedl: Jiří BALVÍN, generální ředitel České televize (zvuková ukázka): Já bych řekl, že vypovídá o velmi dobré práci managementu České televize, protože jakmile se zužuje manipulační prostor některých skupin v České televizi, tak samozřejmě vzrůstá napětí. Konstatoval před třemi měsíci v rozhovoru pro BBC generální ředitel České televize Jiří Balvín. Nejen o jeho budoucnosti v čele ČT bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla místopředsedkyně Rady České televize Lucie Weissová, vítejte v BBC, dobrý den. Dobrý večer. Pracujete v Českém rozhlase, jste členskou Rady České televize, jaké slovo ze tří nabízených byste zvolila pro hodnocení současné situace médií veřejné služby v České republice? Na výběr máte tři možnosti, za prvé kritická, za druhé běžná ve srovnání s jinými západoevropskými státy, za třetí dobrá až výjimečná. To jste mě zaskočil hned na začátku. Dobrá až výjimečná rozhodně ne, to zavrhuji. Ta prostřední varianta byla ... Běžná ve srovnání s jinými západoevropskými státy. Já nemám informace takové, abych mohla srovnávat, jenom velmi povrchní, ale pokud jde o naši zemi a naše veřejná média, zejména televizi, tak bych spíš volila teda to slovo kritická. Můžete teď zdůvodnit svoji volbu, proč volíte slovo kritická v souvislosti s hodnocením postavení médií veřejné služby, především televize, v České republice? Asi bych měla hlavně rozlišit Český rozhlas a Českou televizi. Myslím si, že situace v Českém rozhlase není až tak kritická ... Neříkáte to proto, že jste zaměstnanec a že byste se nemohla ... Za prvé nejsem zaměstnanec, jsem novinář na volné noze, ale výhradně v podstatě pracující pro Český rozhlas. Myslím si, že Český rozhlas, zejména Radiožurnál, pro který pracuji, funguje dobře, má vysokou poslechovost. Myslím si, že tam ty problémy, které zmítají Českou televizí, zkrátka nejsou. Ačkoliv nechci tvrdit, že je to bez problémů, to samozřejmě ne. No, ale Česká televize, kterou se teď bohužel zabývám daleko více než Českým rozhlasem, řekla bych od rána do večera, tak tam a situace není radostná, ale ona nebyla radostná ani před rokem, ani před dvěma. Je to takový bohužel setrvalý stav. Vy jste se ptal proč, že jo. Takže to je velmi těžká otázka, na kterou by ani ten čas, který tady máme vymezen, nestačil. Já bych řekla, že ... Kde byste hledala, že vstupuji do vaší řeči, kde byste hledala příčiny krize v České televizi, kam byste je kladla? No, těch příčin je samozřejmě víc, ale rozhodně v první řadě bych řekla, že ta příčina není pouze na vedení, nebo výměně vedení, nebo na tom, že odešel z České televize pan Mathé a nastoupil jakýsi jiný, ne zkušený ředitel, tam že se to zadrhlo právě kvůli tomu, protože on nebyl schopen řídit tu televizi. Takže myslím si ... Je vám vzdálená interpretace, že odchodem Iva Mathého a zvolením Jakuba Puchalského generálním ředitelem České televize začínalo docházet k oslabování televize veřejné služby v České republice? Určitě se tam něco stalo, ale já jsem nedávno mluvila s jedním člověkem z České televize, který mi říkal, že ten zlom nastal v okamžiku, kdy si pan Puchalský sedl na to ředitelské křeslo. Už jenom tohle možná mimoděčné přeřeknutí mi napovědělo, že vlastně když si někdo sedne na ředitelské křeslo, ještě nevím, jestli bude dobrý nebo špatný. Já myslím, že on dostal to ohodnocení od České televize, že bude špatný, právě v tom momentě, kdy si na tu židli sedl, čili mu vlastně nebyla dána možnost ani předvést, co umí. Respektive on tam byl rok, takže něco předvést mohl, ale už od začátku, od té chvíle, kdy usedl, tak už se na něj pohlíželo, zaměstnanci a lidi, kteří jsou okolo České televize, už na něj pohlíželi jako na člověka, který prostě není, jak mi bylo doslovně řečeno, tím správným kapitánem na tom kapitánském můstku, že to zkrátka nezvládne. Je z toho možné vyvodit, že Ivo Mathé byl dobrým ředitelem České televize proto, že byl zapojen ve strukturách České televize, vnější element nemohl nikdy uspět? No, takhle bych to snad úplně neformulovala. Pravda je, že Ivo Mathé byl určitě velmi dobrou osobou, kvalitní osobou, která s tou Československou původně televizí při transformaci do České televize udělala mnoho dobrého. Ale on byl znovu nezvolen Radou České televize z jakéhosi důvodu, ten důvod nějaký tam byl. To znamená, pokud já vím, jaký to byl důvod, tak šlo o to, že ta rada měla za to, že už vlastně tu svou úlohu splnil a že není schopen dál, právě proto, že je spojen s těmi strukturami České televize, dál transformovat tu postsocialistickou instituci do moderního sdělovacího masmédia. Když jsme u postavy bývalého ředitele České televize Iva Mathé, myslíte si, že současná diskuse o stabilitě veřejné služby je dána i tím, že Ivo Mathé pravděpodobně skončí na Pražském hradě k lednu a že se vytváří prostor pro jeho návrat do České televize? Já jsem přesvědčená o tom, že určitě existují lidé, nebo síly v této společnosti, které by tomu byly rády. Setkala jste se s těmito silami a bylo vám doporučeno ... Ne. Ne. Ne, nikdo mě neovlivnil v tom smyslu, že by mě přímo instruoval: "Odvolejte Balvína,aby si na tu židli mohl sednout Mathé." Takhle jednoduše ty věci neprobíhají, takhle se mi to samozřejmě nestalo. Co vy osobně si myslíte o možném návratu Iva Mathé do čela České televize? Člověk, který byl vysoce postaveným státním úředníkem poblíž jednoho významného, nejvýznamnějšího politika v České republice Václava Havla, může se stát ředitelem nezávislé televize veřejné služby? Je možný návrat podle vašeho názoru Iva Mathé zpátky do České televize? Samozřejmě možné je celkem všechno. Možné je v Čechách cokoliv, ano, ale váš názor. Já si hlavně myslím, to je zásadní věc, se kterou se možná budu lišit od pohledu mnoha lidí, kteří hledají různé politické tlaky a tak. Já si myslím, že nezávislost je vnitřní osobnostní vlastnost člověka a že vymůžete být spojen s jakoukoliv skupinou, vždycky s někým spojen jste, ale že prostě nezávislost si udržíte sám. To znamená, pokud máte vlastní názor, pokud máte hlavně informace a vědomosti, na kterých si můžete kvalifikovaný názor postavit, tak potom samozřejmě můžete být nezávislí. Pak nezávisí na tom, jestli jste pracoval u prezidenta, nota bene u prezidenta, který odchází, nebo jestli jste členem nějaké politické strany. Kdyby vám někdo předložil Iva Mathého jako možného kandidáta ... Já spíš ... já bych v tuto chvíli, ale mám málo informací, možná kdybych s nám mluvila, tak bych zjistila, že má úžasnou vizi, která by skutečně Českou televizi zachránila, ale v tuto chvíli si myslím, že zkrátka, jednak dvakrát nevstoupíš do téže řeky, abych řekla tuto starou frázi, jednak že skutečně on prostě svoji práci už vykonal, teď se televize posunula někam jinam a potřebuje něco jiného. Považujete tedy návrat Iva Mathého, abychom to zkrátili, zpátky na místo ředitele České televize za obtížný z vašeho pohledu? Ano, já v tuto chvíli nejsem pro. Myslím si, že ani rada, která teď je na takovém pomezí toho, co vlastně chce, jestli chce zachovat současného ředitele nebo někoho jiného, tak myslím, že ani většinová vůle rady není pro to, aby se pan Mathé vrátil. 25. května 2001 zvolila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Radu České televize, volba se uskutečnila podle zásadní novely zákona o České televizi, kandidáty rady nesměly navrhovat politické strany, ale občanská hnutí. Poslanci se tehdy shodovali, že volba nové Rady České televize je zásadním krokem k uklidnění situace televize veřejné služby po takzvané vánoční televizní krizi, k níž došlo na přelomu let 2000 a 2001. Složení nové Rady České televize si tehdy pochvaloval předseda volební komise, poslanec Občanské demokratické strany Jan Vidím. Jan VIDÍM, poslanec ODS, předseda volební komise Rady České televize (zvuková ukázka): My jsme se snažili, docela si myslím, že se nám i to povedlo, že jsme se snažili dosáhnout takové shody v Poslanecké sněmovně, aby Rada České televize měla silný mandát. Pro silný mandát je zapotřebí získat ve sněmovně výraznou většinu. Já si myslím, že v té radě najdete takové osobnosti, které jsou současně odborníky, současně veřejností uznávanými osobami, především všichni mají v tomto okamžiku od Poslanecké sněmovny nesmírně silný mandát, takže já mám pocit, že se nám to docela povedlo. Konstatoval 25. května 2001 po volbě Rady České televize předseda volební komise, poslanec Občanské demokratické strany Jan Vidím. Poslanec Unie svobody Vladimír Mlynář označil volbu nové Rady České televize slovem kompromis. Vladimír MLYNÁŘ, poslanec Unie svobody (zvuková ukázka): Je to kompromis, ale kompromis, který byl přijatelný pro většinu Poslanecké sněmovny i pro občanské iniciativy kolem televize, což bylo pro mě velmi důležité. Je to kompromis, který zajišťuje, že v radě je dost lidí, kteří podle mého soudu ochrání televizi před politickými tlaky. 25. květen 2001 a slova poslance Unie svobody Vladimíra Mlynáře. Stávající Rada České televize funguje bezmála rok a půl. Je podle místopředsedkyně rady Lucie Weissové možné po rok a půl trvající zkušenosti konstatovat, že rada televize veřejné služby zvolená nově, podle novely zákona o České televizi, zásadní novely zákona o České televizi z ledna 2001, se osvědčila? To je velmi těžká otázka, na kterou asi nemohu odpovědět ano nebo ne. Ta rada dělá všechno ... Ani se nemůžete přiklonit k jedné variantě? Ne. Ta rada dělá samozřejmě všechno pro to, aby se osvědčila, ale ta situace je velmi složitá. To, co tady zaznělo, je samozřejmě všechno pravda, ta rada byla zvolena podle nových kritérií, novým způsobem a tak dále. Trvá její silný mandát, jak o tom hovořil Jan Vidím po zvolení, nebo rada je oslabena a její mandát je slabý? Ta rada předváděla něco ten rok a půl. Já myslím, že každý si na to může udělat svůj názor vzhledem k tomu, že to zasedání je veřejné, že prostě probíráme spoustu věcí, ve kterých se těžko orientujeme. Přece jenom jsme laici, i když v tom jednom příspěvku zaznělo, že je tam řada odborníků, není tomu tak, většina z nás jsou prostě laici, kteří s Českou televizí neměli nikdy nic společného. Takže samozřejmě je to pro nás velmi těžká situace. Často se nám lidi dokonce smějí, když sledují naše zasedání, protože ... Zaslouží si rada smích? Někdy ano, rozhodně ano. Takže ... Kvůli jakým důvodům? No, někdy zkrátka se nedokážeme shodnout na něčem, nebo je ta věc, o které jednáme, tak složitá, že naše závěry jsou někdy směšné. Je nás patnáct, respektive čtrnáct, takže zkrátka někdy to jednání podle toho vypadá. Takže jestliže někdo sleduje každý týden naše jednání pravidelně, tak možná si uvědomí, že to nemáme lehké. Jestliže si někdo jenom náhodně pustí to jedno jednání, nebo si přečte to, co o tom píše tisk, tak řekne, že jsme parta směšných lidí, kteří se o něco snaží, ani tomu nerozumí. Jen pro úplnost. Ta citovaná novela zákona o České televizi rozšířila počet členů rady z devíti na patnáct, ustavila dozorčí komisi jako poradní orgán Rady České televize, kromě jiného zpřístupnila dosud neveřejná jednání Rady České televize. Co z toho byste změnila, pokud ... osvědčily se tyto tři hlavní prvky? No, rozhodně se osvědčila dozorčí komise. Dozorčí komise je pět odborníků, kteří se zabývají ekonomickými otázkami. My nejsme většina z nás ekonomové, a proto je nám velmi zatěžko pronikat do toho hospodaření České televize. Dozorčí komise nám k tomu velmi pomáhá, dává nám podklady a doporučení pro naše rozhodnutí. Dozorčí komisi byste tedy zachovala, veřejné jednání Rady České televize? Veřejné jednání Rady České televize je složitá věc. Samozřejmě když si potřebujete něco ujasnit mezi čtyřma očima, tak to uděláte neveřejně, je to jenom jakési transparentní chování, aby veřejnost prostě viděla, jak jednáme. Ale samozřejmě ... Zachovat či změnit? Ono to komplikuje to naše jednání. Znáte to jistě i z přenosů z parlamentu a tak dále. Lidé se chovají jinak, když je to zasedání veřejné. To teď neznamená, že by něco tajili, jenom prostě je to ... odsýpá to lépe, zkrátka se baví o věcech, které jsou na programu, ne o tom, aby udělali dojem na přísedící novináře nebo na lidi, kteří to poslouchají, nebo sledují u Internetu. Kloníte se tedy k možnosti opět jednání Rady České televize ... Ne úplně tak. Já jenom tady upozorňuji na úskalí, která to veřejné zasedání má. Co převažuje tedy, úskalí nebo ... Na druhou stranu ... no, ne úskalí převažuje, vysvětluji, co je komplikace. Na druhou stranu kdyby mělo neveřejné zasedání vzbuzovat nějaký dojem, že si tam pečeme něco, co veřejnost nesmí slyšet a co je proti ní, tak samozřejmě v tom případě se radši kloním k tomu veřejnému zasedání i s těmi úskalími, které to má. Počet členů, zvýšení z devíti na patnáct, neosvědčilo se? No, samozřejmě, že čím víc lidí, tím hůře se rozhoduje, tím hůř se shodne. Takže já myslím, že zvýšením počtu z devíti na patnáct se ničeho kladného, pozitivního a lepšího nedosáhlo. Pokud byste měla jednoznačně odpovědět, zda problém Rady České televize je, že se snaží být vedle generálního ředitele druhým řídícím orgánem televize veřejné služby, jak naznačuje Jiří Balvín, zvolila byste odpověď ano nebo ne? Musím takhle, ano nebo ne? Rád bych. Ne, tak takhle to neřeknu. Zklamala jste. Jasně. Prostě někdy k tomu inklinujeme, ale souvisí to zase s tím veřejným zasedáním, předvádíme se, musím to přiznat. Čím víc ... Snažíme se ukázat, že jsme kompetentní, že té televizi rozumíme, ačkoliv to není až tak úplně pravda, a snažíme se prostě se předvádět. Bohužel to je to úskalí, o kterém jsem mluvila. Ale já myslím, že čím dál tím víc si uvědomujeme, že tohle není naše role, že my zkrátka jsme kontrolní orgán veřejnosti. Já doufám, že tedy se podle toho čím dál tím víc chováme. Z poslední doby tedy u vás osobně převládá pocit, že rada zprvu se snažila býti druhým řídícím orgánem České televize, v současnosti od té role ustupuje a snaží se spíš kontrolovat. Ne, takhle bych to neřekla, ale hledáme prostě ten modus vivendi, hledáme ty cesty. Někdy samozřejmě sklouzáváme do tohoto, ale čím dál tím víc si to uvědomujeme, tak doufám, že se to bude lepšit, ale nemůžu říct, že by to takhle časově hrálo, jak jste řekl. Na prvním zasedání Rady České televize na přelomu května a června 2001 jste si vylosovala dvouletý mandát v České televizi, to znamená, že zhruba za půl roku vám mandát vyprší. Se současnými znalostmi uvažujete o tom, že do toho půjdete znovu, nebo dva roky budou bohatě stačit? No, v této chvíli uvažuji o tom, že do toho znovu rozhodně nepůjdu. Koaliční vláda premiéra Vladimíra Špidly do svého programového prohlášení zpracovala závazek, že kabinet přehodnotí práci mediálních rad, včetně Rady České televize. V programu rovněž stojí: Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády /ČSSD/ (zvuková ukázka): Na veřejnoprávním charakteru Českého rozhlasu, obou programů České televize a České tiskové kanceláře nehodlá vláda nic měnit. Bude prosazovat naplnění všech zákonných ustanovení směřujících k vymahatelnosti rozhlasového a televizního poplatku a zváží způsob jeho indexace. Uvádí se v programovém prohlášení vlády premiéra Vladimíra Špidly. Které změny v postavení mediálních rad byste tedy konkrétně udělala vy jako členka jedné z rad? No, už jsme o tom trošku mluvili. Já bych ráda hlavně, kdyby rady, zejména ta rada, ve kterém sedím, nebyla orgán, který je brán ... nebo je mu přisuzována větší váha, než ve skutečnosti má. To vlastně ... Kým je mu přisuzována větší váha? Veřejností. My jsme ostře sledováni, lidé znají naše jména, to v normálních zemích, kde veřejnoprávní služba funguje normálně bez těch výkyvů jako v naší České televizi, a bez krizí, tak tam si myslím, že to neexistuje, tam zkrátka ti lidé plní svoji práci, která je jim dána zákonem, to znamená, kontrolují naplňování veřejné služby, kontrolují, zda všechno probíhá tak, jak má, zda ta televize není ovlivňována a tak dále. Ta práce té rady je o to efektivnější, protože je prostě normální, nikdo ji nepodezírá z ničeho, že je někým sledována, někým řízena, že zkrátka ji někdo ovlivňuje. Hovořili-li jsme v úvodu Interview BBC o krizi médií veřejné služby v České republice, podepsala byste tezi, že k té krizi a krizovému stavu médií veřejné služby v České republice přispívají politici? No, já si myslím, že úloha politiků je tady zveličována. Vlastně celá ta Krize, ta krize s tím velkým K, tady začala kvůli tomu, že politici údajně se vměšovali do médií. Já jsem tehdy z České televize žádnou zkušenost neměla, měla jsem ji pouze z Českého rozhlasu, tam za svoji osobu, za osobu člověka, výkonného redaktora, mohu říct, že jsem nikdy v životě necítila žádné ovlivnění. Třeba si to nikdo k vám nedovolil, ale k jiným ano, třeba jste měla tak dobré postavení. Ne, ne, ne. Já vím, jak na tom byli kolegové. Samozřejmě se stávalo, že politici volali, ale volali třeba: "Co jste to odvysílali, vždyť to není pravda, takhle jsme to neusnesli, tohle jsme neřekli." Velmi často měli pravdu, protože novináři ... myslím si, že to je možná součást taky té krize, že novináři často mají dojem, že jsou prostě nadlidé, že mají obrovskou moc, tu mají. A proto si myslí, že jejich rozhodnutí a jejich interpretace událostí je ta pravá. Nemluvíte teď jako politik a jako členka Rady České televize než jako novinář? Možná ano, ale tohle je můj názor už letitý. Já se pohybuji v této branži už více než deset let a já zkrátka tuhle zkušenost mám. Máte problém s tím, když zastáváte dvě totálně odlišné role? Na jedné straně novinářka média veřejné služby, Českého rozhlasu v tomto případě, na druhé straně členka kontrolního orgánu volená Poslaneckou sněmovnou? Vůbec s tím nemám problém, naopak mě to obohacuje, protože dokud jsem byla pouhou redaktorkou Českého rozhlasu, tak jsem si říkala: "Co ta rada po nás vlastně chce?" A teď najednou to vidím z opačného úhlu pohledu, to člověka vždycky obohatí. Další téma, aktuální dění kolem České televize. Už od srpna česká média referují s odkazem na některé členy Rady České televize, že Jiřímu Balvínovi hrozí odvolání z funkce generálního ředitele. Rada televize veřejné služby hodnotila v průběhu října několikrát roční působení Balvína ve funkci řádného ředitele České televize, ve středu rada rozhodla, že v pondělí bude hlasovat o odvolání Jiřího Balvína z funkce generálního ředitele České televize. Předseda Rady České televize Jan Mrzena začátkem října odmítl v rozhovoru pro BBC, že by tlak radních na Balvína souvisel s možností odvolání rady. Jan MRZENA, předseda Rady České televize (zvuková ukázka): Já si myslím, že kriticky jsme se k různým krokům vyjadřovali průběžně. Je pravda, že jsme kontrolní orgán, tak určité napětí mezi námi a managementem musí jednoznačně nastat. 9. říjen 2002 a slova předseda Rady České televize Jana Mrzeny. Generální ředitel televize veřejné služby Jiří Balvín odstoupit odmítá, hovoří o politických tlacích a není si vědom svých chyb. Před třemi měsíci Balvín k příčinám rozporů s Radou České televize uvedl: Jiří BALVÍN, generální ředitel České televize (zvuková ukázka): Já bych řekl, že vypovídá o velmi dobré práci managementu České televize, protože jakmile se zužuje manipulační prostor některých skupin v České televizi, tak samozřejmě vzrůstá napětí. To napětí je přenášeno buď těmito lidmi nebo nějakým jiným okruhem lidí na některé členy rady samozřejmě. V momentě, kdy je jim to podáno zjednodušeným způsobem, tak je možné, že ten člověk, případně ten člen rady, přejde k tomuto názorovému poli. Uvedl před třemi měsíci v rozhovoru pro BBC generální ředitel České televize Jiří Balvín. Místopředsedkyně Rady České televize je už rozhodnuta, jak bude v pondělí hlasovat o budoucnosti Jiřího Balvína? Tedy zvednete ruku pro odvolání nebo nikoliv? Já nejsem ještě úplně rozhodnuta, ale v každém případě moje rozhodování, musím předeslat, že vlastně se tím zabývám od rána do večera, tak jako ostatní členové rady, nebereme to na lehkou váhu, víme přesně, co to znamená a jakou odpovědnost teď bereme na sebe. Takže zkoumáme všechna pro a proti. A já od vlastně takového téměř přesvědčení odvolat teď ten trend je k tomu, že asi neodvolat, já asi pro to ruku nezvednu. Důvody proč nezvednete ruku pro odvolání? Těch důvodů je mnoho. Bylo by i mnoho důvodů pro zvednutí té ruky, ale když se mě ptáte takto, tak jeden z těch hlavních důvodů je, že nám pan Balvín přeložil před deseti dny projekt KPMG, což je konzultační firma, která zpracovala analýzu stavu České televize a všechny kroky, které by měla Česká televize udělat pro to, aby se dostala z červených čísel ekonomických a ze všeho toho, i sledovanosti a tak dále. Takže teď najednou máme konečně ten projekt, po kterém jsme volali. Většina členů rady se zlobí, že to přišlo až tak pozdě. Ano, řekněme, přišlo to pozdě, ale teď to tady je. Čili jestliže to tady je, my jsme to schválili, tak dejme ještě šanci panu generálnímu řediteli, aby tento projekt uvedl v život. Voláte si jako členové rady, jaký je poměr, zda to vypadá pro Balvína špatně nebo dobře? Takhle bych to neřekla, že si voláme, jaký je poměr, my si voláme a vyjasňujeme si situaci a přesvědčujeme se vzájemně, nebo se tážeme. Myslím si, že ta komunikace v radě probíhá docela dobrým způsobem. Aktuální stav, je podle vás reálné, že Jiří Balvín bude v pondělí odvolán? Já myslím, že několik členů rady, nechci říct, že většina, ale několik členů má podobný myšlenkový posun jako já, že z toho naštvání, a měli jsme důvody pro naštvání, je jich pár, jsme přece jenom si uvědomili, že kromě toho, co jsem říkala ten důvod, je tady ještě důvod destabilizace České televize. My vlastně musíme vážit jenom jednu otázku: "Je Balvín pro Českou televizi větším průšvihem, abych tak řekla, než televize bez Balvína, než když tam nebude?" V této situaci se musíme ptát takhle. My nejsme spokojeni s ředitelem, ale kdybychom ho odvolali, tak nastane situace bezvládní, velmi nebezpečná i pro politické tlaky a tak dále, takže já mám obavy, že možná to, co by se stalo, kdyby tam Balvín nebyl, ještě k tomu, když nám teď předložil tento projekt, my tomu projektu věříme, ten se nám líbí, že bychom mu možná měli ještě dát šanci. Z toho, co říkáte, se nenajde většina, zatím. Nevím, to nemohu říci, protože ten posun, říkám vám, že skutečně to konzultujeme, přemýšlíme o tom, studujeme materiály ... Ale většina ... říkáte ale, že ta většina ustupuje i od toho naštvání. Neřekla jsem většina, zjistila jsem, že někteří členové rady také váhají, jestli je to ta správná cesta. Ale neznám jejich konečný názor, nevím, jak budou hlasovat v pondělí. V souvislosti s Jiřím Balvínem se hovořilo o politických tlacích na Jana Mrzenu jako předsedu Rady České televize, a to ze strany předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka. Lubomír Zaorálek už 9. října v rozhovoru pro BBC konstatoval nespokojenost se stavem České televize. Proč? Lubomír ZAORÁLEK, předseda Poslanecké sněmovny (ČSSD) (zvuková ukázka): Protože myslím si, že úkolem veřejnoprávní televize je, aby byla opravdu suverénní institucí, u které je vidět, že posiluje charakter veřejnoprávní instituce neustále, že se snaží tento charakter vytvářet, že je v tom věrná tomu kodexu, který formuluje úkol a smysl její existence. To si nejsem jist, jestli v případě naší veřejnoprávní televize platí, protože já mám často pocit, že spíš svůj charakter ztrácí, že se stále víc připodobňuje komerčním televizím. Slova předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka pronesená v rozhovoru pro BBC 9. října 2002. Někteří členové Rady České televize byli na schůzce s předsedou Poslanecké sněmovny Lubomírem Zaorálkem, byla jste i vy pozvána? Ano, byla jsem. Brala jste to jako politický tlak, schůzku se Zaorálkem? Trošku mě to překvapilo, protože pan Zaorálek je první politik za ten rok a půl, co sedím v radě, který mě oslovil a který mě požádal o schůzku, takže doposud jsem kromě nějakých náhodných setkání, tak jak se novináři s politiky setkávají, tak jsem neměla možnost s nikým mluvit o České televizi, nikdo z politiků mě k tomu nevyzval. Tlačil na vás Lubomír Zaorálek? Ne, to rozhodně nemohu říct, že by na mě tlačil. Bavili jsme se o tom, jaká je situace v České televizi, on chtěl znát můj názor jako členky rady. Já jsem mu vysvětlovala spoustu věcí, já si myslím, že některé ani neznal pochopitelně, protože se tím nezabýval. On mi řekl svůj názor. Můžete říct, že to, že on řekne svůj názor, že je jistým způsobem nátlak, ale já znovu opakuji, co jsem řekla na začátku, člověk je tak nezávislý, jak si sám určí, takže pro mě ... Nepovažujete tedy schůzky předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka s některými členy rady, protože jste nebyla sama, byl to Jan Mrzena, paní Šilerová, Zdena Hůlová a další, nepovažujete to za nevhodné ze strany předsedy sněmovny? Je to otázka, já to nechci hodnotit, já jenom říkám, že pro mě to byla informativní schůzka, já jsem byla ráda, že jsem slyšela názor pana Zaorálka. Na mě to nepůsobí nijak, že bych se podle tohoto názoru rozhodovala. On taky mě nenutil k tomu, abych se podle toho názoru rozhodovala. Chápu, že na někoho to může třeba působit jinak. Má rada rozmyšleno, v případě, že v pondělí Jiřího Balvína odvolá, jak by měl být vybírán nový generální ředitel České televize? Ne, definitivně rozhodnuti nejsme. Několik návrhů existuje, je tam ... Který návrh vy osobně byste uvítala, jak vybrat nového generálního ředitele? Rozhodně bych nevypsala výběrové řízení v takovém smyslu, v jakém bylo vypsáno tehdy, když se volil Jiří Balvín. Myslím, že bychom měli nějakým způsobem omezit ten výběr kandidátů. Ale skutečně tohle ještě rozmyšleno nemáme. Mimochodem to je jeden z těch důvodů, proč bych ještě počkala s odvoláváním, protože ten druhý krok, který musí následovat, není ještě úplně jasný. Je to tak, že někteří členové rady nezvednou ruku pro odvolání Balvína právě proto, že rada jako celek nemá vyřešeno, jak by volila nového ředitele? Já myslím, že to určitě může hrát roli, ale já nechci předjímat rozhodnutí rady. Říká místopředsedkyně Rady České televize Lucie Weissová, která věnovala třicet minut rozhlasové stanici BBC. Děkuji za vaši společnost, někdy příště na shledanou. Na slyšenou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Rada ČT dnes hlasuje o odvolání Balvína Právo, 18. 11. 2002, titulní strana: Dramatické chvíle prožije dnes odpoledne generální ředitel České televize Jiří Balvín. Rada ČT bude na mimořádném veřejném zasedání hlasovat o jeho odvolání. K tomu je potřeba deseti hlasů ze čtrnáctičlenné rady. Napětí mezi radními a Balvínem bobtnalo celý rok. Výjimkou byla před měsícem shoda Balvína a rady tlačit vládu, aby splnila bod svého programového prohlášení a vyřešila financování veřejnoprávní televize. Balvín radním vyčítal, že překračují pravomoc danou zákonem o ČT a chtějí řídit televizi, za kterou nenesou odpovědnost. Někteří radní tvrdí, že kvůli Balvínově laxnosti se televizi nedaří. "Budu pro jeho odvolání. Je neschopen plnit svůj projekt. Má za sebou trvalou řadu manažerských neúspěchů a některé kauzy, jako je nákup přenosového vozu a bezpečnostní kamery. Problematické je jeho personální řešení, například jmenování Zbyňka Honyse jako ředitele zpravodajství. Ponechal ve funkci ředitele studia Brno Zdeňka Drahoše, ke kterému jsou výhrady. Výhrady mám k jeho zahraničním cestám, například na olympiádu," řekl v sobotu Právu radní Petr Kučera. "Balvín není sjednotitel a nositel myšlenky, způsob jeho řízení je spíše zákulisní," dodal Kučera, který se domnívá, že Balvínovým odvoláním se "situace v ČT uklidní". Jiní radní však možná změnili od minulé středy, kdy rozhodli, že v pondělí vynesou nad Balvínem ortel, názor. "Nejsem definitivně rozhodnuta, vím, jakou odpovědnost bereme na sebe, můj trend je k tomu neodvolat," řekla ve vysílání BBC místopředsedkyně rady Lucie Weissová, která prozradila, že ve středu byla spíše pro odvolání. Dodala, že Balvín by měl dostat šanci uvést do života projekt restrukturalizace ČT a že po jeho odchodu může nastat "nebezpečná situace, bezvládí, prostor pro politické tlaky". Balvín odstoupit nehodlá. "Já se nevzdám," odpověděl Právu na otázku, zda uvažuje o své rezignaci. Včera poslal zaměstnancům televize dopis, ve kterém uvádí, že někteří členové rady "zásadním způsobem poškodili svými výroky dobré jméno televize". Na dotaz Práva včera ředitel ČT řekl, že za celou situací vidí politické tlaky. "V posledních dnech jsme svědky opětovného ohrožení nezávislosti České televize. Nelze přehlédnout situaci, kdy předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek jedná s některými členy Rady ČT a v zápětí část rady navrhuje odvolání generálního ředitele. Tomu navíc před časem předcházely Zaorálkovy velmi neuvážené výroky v tisku, ve kterých uvedl, že nastal čas, aby politici jednali o krocích, které povedou k personálním změnám na vedoucích místech v ČT, a zmínil se také o tom, že se politikům nepodařilo dosadit politickou cestou funkční radu," komentoval situaci šéf veřejnoprávní televize. Dnešní hlasování může ovlivnit například počet přítomných radních. Zákon říká, že pro odvolání je potřeba deseti hlasů, bez ohledu na počet hlasujících. Předem se ví, že na hlasování nemohou přijít radní Milan Horálek a Bohumil Fanta. Ti patří spíše k Balvínovým zastáncům, stejně jako Helena Fibingerová a Jiří Presl. Jazýčkem na vahách se může stát hlas místopředsedy rady Ladislava Milera, který Balvína obhajoval, ale v poslední době je k němu velice kritický. Teprve na dnešní radě se rozhodne, zda půjde o tajné nebo aklamační hlasování. "Volili jsme Balvína tajným hlasováním, měli bychom o důvěře k němu rozhodnout stejným způsobem," sdělil Právu Miler, který byl pověřen předsedou volební komise. Zdá se, že Balvínovi odpůrci budou v menšině. Již ve středu to podle hlasování k různým záležitostem ČT vypadalo, že pro Balvínův pád je jen osm radních. Není ale vyloučeno, že se jim podařilo někoho přitáhnout na svou stranu. "Žádné politické tlaky na mě nebyly činěny," řekl Právu radní Pavel Žáček na dotaz, zda mu v souvislosti s Balvínovým odvoláním volal některý z politiků. Balvín "zlaté padáky" dokonce vylepšil Mladá fronta DNES, 18. 11. 2002, strana 4 - Jiří Balvín včera poprvé veřejně přiznal, že svým nejbližším sedmi spolupracovníkům zanesl do smluv výhodné "odchodné": pokud budou ze svých funkcí odvoláni, odnesou si z České televize dvanáct měsíčních platů, tedy zhruba necelý milion korun. Jenže Balvín tu historku neřekl celou. Podle informací MF DNES, které Balvín nakonec včera potvrdil, totiž generální ředitel ČT hodnotu "zlatých padáků" významně vylepšil. V původních smlouvách nového vedení ČT, které do svých funkcí přicházelo během letošního roku, byla totiž výše "odchodného" stanovena na osm měsíčních platů. Za to se nejvyšší manažeři ČT zavázali, že nebudou půl roku po odchodu z Kavčích hor pracovat v "oboru". Teprve koncem léta, tedy v době, kdy se začalo zcela reálně mluvit o Balvínově pádu, byla tato "nekonkurenční doložka" znatelně vylepšena: z osmi měsíců se stalo dvanáct (přepočítáno to dělá plus zhruba tři sta šedesát tisíc), doba "karantény" však zůstala nezměněna. "Je to tak, ale proč se to měnilo, nevím. Vy byste to nepodepsal?" říká ředitel výroby ČT Petr Erben, jediný z manažerů ČT, který byl ochoten o své smlouvě hovořit. "Po odchodu z ČT bych nemohl půl roku ani točit reklamy. Přitom zmizet na šest měsíců z očí, to je v našem oboru velmi dlouhá doba." Ostatní manažeři, tedy ředitel zpravodajství Zbyněk Honys, ředitel programu Petr Koliha, finanční ředitel Petr Klimeš, šéf Balvínova sekretariátu Jiří Kučera a ředitelé brněnského a ostravského studia Zdeněk Drahoš a Ilja Racek, neprozradili o svých smlouvách vůbec nic. Buď se odvolávají na "důvěrnost smluv", anebo na otázky MF DNES zaslané e-mailem nereagovali vůbec. Tím otazníky nad "odchodným" nekončí. Balvín totiž tvrdí, že mu takový postup v podstatě doporučila Rada ČT, když manažerskou smlouvu schvalovala jemu. "Rada ČT mě vyzvala, abych podle své manažerské smlouvy upravil i smlouvy ostatních ředitelů," řekl Balvín už minulý týden. Jenže Balvínova smlouva vypadá poněkud jinak. Pokud by Balvín padl, odnese si z ČT výměnou za půlroční "oddych" deset platů. Ale to pouze v případě, kdy Rada ČT nenajde k jeho odvolání "zákonný důvod". Pokud najde, nedostane Balvín nic. Případ "zlatých padáků" se minulý týden stal dalším důvodem konfliktu mezi Balvínem a Radou ČT, které vadí, že o manažerských smlouvách nic nevěděla. "Takové odstupné zavání v současné ekonomické situaci ČT až tunelováním," řekla v pátek v BBC místopředsedkyně rady Lucie Weissová. Už dnes bude rada hlasovat o Balvínově odvolání. Jenže právě Weissová je příkladem, že ani "tunelování" nemusí jako důvod pro Balvínův odchod stačit. Weissová totiž v pátek v BBC řekla, že ještě není rozhodnuta, ale kloní se spíše k tomu, že pro Balvínův konec ruku nezvedne. "Stále ještě nejsem rozhodnutá, objevují se další věci, stav se mění každou minutou..." popsala Weissová včera odpoledne rozpoložení rady. Pro odvolání Balvína je potřeba deset ze čtrnácti hlasů radních. Balvín je přesvědčen, že dnes odvolán nebude. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
