| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 14. listopadu 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Alexandr Vondra | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Alexandr Vondra uvedl, že v otázce udělení víza běloruskému prezidentu Alexandru Lukašenkovi by mohlo být jasno již v pondělí.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl náměstek ministra zahraničí, vládní zmocněnec pro organizaci summitu Severoatlantické aliance v Praze Alexandr Vondra. Vítejte v BBC, dobrý den. Dobrý den. Jak se máte? No, mám toho hodně, je to ve velkém fofru, ale zatím to jde. Těšíte se na 23.? No, samozřejmě, na 23., na 24. se těším, protože 23. ještě budeme uklízet, ale 2. neděle, na tu se moc těším. Berete si dovolenou po neděli? No, přemýšlel jsem o tom, že bych si týden vzal volno, ale nevím, jestli si to ještě budu moci dovolit. Teď jsem zaměřen plně na ten příští týden. Budu v úvodu osobní. Jak jste na tom s nervozitou s blížícími se dny začátku summitu Severoatlantické aliance v Praze? Ale, no, tak já nejsem člověk, který by byl supernervózní, už jsem leccos zažil, takže snad mě život něco naučil, ale stále musíme si připomínat s těmi lidmi, s kterými to připravujeme, že úsměv je lepší než řev. Z toho, co prožíváte v současnosti, jsou to nejhorší pracovní okamžiky, které jste dosud zažil, nebo bylo ještě něco horšího, popřípadě, co? Já myslím, že pokud jde o ten pracovní zápřah, pokud jde o tu odpovědnost, tak je to asi to největší, co jsem zažil. Stává se vám, že by se vám o přípravách summitu Severoatlantické aliance v Praze zdávalo? No, tak já se dostanu dneska do postele už tak pozdě, že naštěstí usnu hned, a pak jsem rád, když se mi podaří probudit po těch čtyřech hodinách, ale stalo se mi asi dvakrát, že jsem se probudil takový zpocený a říkal jsem si, jestli je všechno připraveno, není, ale že by se mi zdálo, to ne. Neprobudil jste se zpocený z toho, že něco nevyšlo, nešly mikrofony? Nic konkrétního to nebylo, z něčeho konkrétního, ale spíš takový iracionální pocit, jestli je to všechno v pořádku, není to všechno v pořádku, ale to už bylo před dřívější dobou. Teď už prostě musíme, musíme být připraveni. Když se zaměříme na praktické kroky k organizaci summitu NATO, co je pro vás největší noční můrou? To je velice složitá věc. My jsme skutečně nikdy takto velkou schůzku nepřipravovali ani v Praze, ani v České republice, ani v tom bývalém Československu a možná dokonce nikdy v historii té české státnosti tady nikdy takto velká schůzka nebyla, aby tu bylo přes čtyřicet, téměř čtyřicet šest hlav států, předsedů vlád, takže to všechno musí zapadat dohromady od toho jejich jednání, připravenosti na to jednání. Oni mluví různými jazyky, čili musí být v pořádku všechna interpretační zařízení, teď těch jazyků, to bude úplný Babylon samozřejmě, zejména ten druhý den, kdy tady budou jednat i ti partneři třeba ze Střední Asie a z dalších zemí, až po ty výstupy k vám novinářům, to znamená tiskové středisko a tak dále a tak dále. Když jste byl v tomto pořadu naposledy, což bylo 2. dubna 2002, tehdy jste odpovídal na otázku, co vám v souvislosti s přípravou summitu Severoatlantické aliance v Praze dělá největší starosti. Připomeňme si, co Alexandr Vondra 2. dubna na výše citovanou otázku odpověděl. Alexandr VONDRA, náměstek ministra zahraničí, vládní zmocněnec pro přípravu summitu NATO v Praze (zvuková ukázka): Já si myslím, důležité je, aby kupříkladu Národní bezpečnostní úřad byl schopen ty prověrky vykonat včas, ty bezpečnostní prověrky. Druhý duben 2002 a slova Alexandra Vondry z archivu BBC. Už jen dny zbývají do summitu Severoatlantické aliance v Praze. Zůstávají prověrky Národního bezpečnostního úřadu i po sedmi měsících vaší největší starostí? Ne, mohu s radostí konstatovat, že to bylo právě dnes, právě dnes, a to nebylo připraveno, prosím, to já jsem tady zaskočen tou otázkou, tak právě dnes mi NDÚ hlásilo, že dokončilo všechny prověrky, takže jsme připraveni. Byť podle informací BBC ještě ve středu zbývalo prověřit zhruba tři sta lidí? Ne, ne, ne, to nebylo tolik. To bylo několik desítek. Tam ten údaj, ten údaj větší byl o tom, že ti lidé to ještě nedostali poštou, ale já ..., my jsme to kontrolovali naposledy, myslím, na zasedání Ústředního krizového štábu, a to bylo pár posledních desítek, dneska to bylo všechno dokončeno. Všichni lidé jsou prověřeni, včetně číšníků, kteří jsou prověřováni na té nejnižší ... Tak, to jsou ty prověrky na bezpečnostní spolehlivost a myslím, že ještě některé věci dodělává, jsou dodělávány, ale to, co mělo na starosti NDÚ, a to, co bylo ... zejména tedy ty prověrky pro ten styk s utajovanými skutečnostmi, protože tamty jsou nejnáročnější, tak to bylo dneska dokončeno. To neznamená, že všichni to dostali, někteří to prostě nedostali, ale prověrky byly dokončeny. Poslední informace byla, že zhruba osmnáct lidí to nedostalo. Shoduje se tato informace s vašimi informacemi, anebo kolik lidí bylo z prověření vyřazeno? Tak, jestli mě paměť neklame, tak u té informace, co jsem dneska dostal, tak byla informace, že asi tři to nedostali z té poslední várky, ale já vám teď neřeknu, kolik celkem lidí to nedostalo a kolik celkem lidí to dostalo, ale ... Připočteme-li si to k těm osmnácti, kteří to nedostali ve středu, tak je velmi pravděpodobné, že jednadvacet osob? Já si myslím, že i řádově to je ve stovkách, ti, co dostali tu prověrku na ten styk s utajovanými informacemi, ti, co to nedostali, tak to je nějaká desítka, dvě, tři, nevím přesně, ale samozřejmě ty prověrky na tu bezpečnostní způsobilost, které jsou jednodušší a týká se to právě těch lidí v hotelech a v dalších obslužných sférách, tak tam to samozřejmě, ty celkové počty jdou do mnoha tisíc. Experti Národního bezpečnostního úřadu začali prověřovat bezpečnost Kongresového centra, kde se za týden uskuteční summit Severoatlantické aliance. Jde o takzvanou certifikaci informačních systémů a zabezpečovacích zařízení. Znamená to, že v Kongresovém centru, když už jste tam vpustili Národní bezpečnostní úřad, je vše připraveno a summit může začít? Tak, podívejte, je to samozřejmě, znovu, to je komplexní záležitost, čili některé věci v těch některých místech už jsou plně připraveny, prostě máme tam nábytky, máme tam koberce, máme tam další technické náležitosti, teď probíhají takové ty technické prověrky, které právě určité části toho Kongresového centra musí zabezpečit třeba proti odposlechům a jinému možnému elektronickému zneužití, ale samozřejmě pak se zase ještě některé věci budou muset odzkoušet, ale ten, kdo už tam bude mít přístup, tak samozřejmě bude muset být nějakým způsobem k tomu mít pověření, příslušnou průkazku, či musí mít doprovod, protože samozřejmě nelze tu práci, která již byla učiněna, nějakým způsobem znovu znehodnotit. Byť za vámi ještě přípravy na summit Severoatlantické aliance definitivně nejsou, jak byste z dnešního pohledu odpověděl na otázku, co vám, lidově řečeno, dalo nejvíce zabrat, pokud se ohlédnete za dosavadním průběhem příprav na summit Severoatlantické aliance? Já si myslím, že pokud jde o takovou tu komunikaci s dalšími resorty, kdy hodně spolupracujeme s vnitrem, s policií, s obranou, tak je to samozřejmě ta problematika bezpečnostní, od toho vzdušného prostoru, kde jsme samozřejmě museli iniciovat i příslušný návrh zákona. Já jsem velmi rád, že dneska ho prezident tento návrh zákona podepsal, čili vstoupil v platnost a samozřejmě celá ta série těch různých dalších bezpečnostních opatření, to je jedna oblast, a pak samozřejmě my jsme se snažili, aby ... taková akce vždycky zasáhne do života obyvatel hlavního města, zejména tedy těch částí, kde se ten summit bude konat, tak jsme se snažili, aby ten dopad byl minimální, anebo tam, kde je, tak abychom aspoň včas a maximálně, aniž bychom tedy zase nevyřadili ze hry ta bezpečnostní opatření, tak abychom včas a maximálně ty lidi informovali a připravit tu sérii těch dopravních opatření je samozřejmě mimořádně komplikované také. Jak velký díl starostí je pro Alexandra Vondru případ Lukašenko? No, tak, víte, že také, protože já samozřejmě se snažím držet tady trošku zpátky při nějakých veřejných prohlášeních, protože tu vystupuji za českou stranu jako hostitel této akce, čili nechci se pouštět do nějakých tvrdých prohlášení, ale ... Dovolte, abych jen pro úplnost připomněl, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko chce přijet do Prahy na summit Severoatlantické aliance. Vy jste ve středu v rozhovoru, v on-line rozhovoru doslova uvedl na otázku, jak se díváte na účast diktátora Lukašenka na summitu, což byla jedna z otázek lidí, kteří vám psali, cituji doslova: "Při této představě rozhodně neskáču nadšením. Bylo by dobré i pro Bělorusko, kdyby se dotyčný rozhodl do Prahy nepřijet." Dále jste to nerozvinul. Proč by bylo dobré pro Bělorusko, kdyby Alexandr Lukašenko nebyl v Praze na summitu Severoatlantické aliance? Já si myslím, za prvé, že je shoda v rámci Aliance, a v této věci komunikoval několikrát i generální tajemník Robertson do Minska, že by prezident Lukašenko skutečně nejlépe udělal i pro Bělorusko, kdyby do Prahy nepřijel, kdyby vyslal někoho na nižší úrovni a ... Ale, on je nejvyšším představitelem státu, který, nemýlím-li se, tak se má účastnit summitu Euroatlantické rady partnerství? Ano, ale té předsedá také generální tajemník Aliance, protože je to, to je o vztazích Aliance s těmi jednotlivými účastníky Partnerství pro mír, čili je to tady, bych řekl, náš společný názor a optimální by bylo, kdyby on sám reflektoval tuto situaci a rozhodl se do Prahy nepřijet, ale znovu musím také opakovat, že po těch výrocích, které včera zazněly z úst prezidenta Lukašenka, že nedostane-li vízum, nebo bude-li pokračovat tato politika, tak je připraven posílat na západ, to znamená i k nám, kriminálníky, drogy a podobně. To byly velice ostré výroky a já si myslím, že si tím nepomohl a rozhodně nepodnítil, myslím, českou stranu k tomu, aby přistoupila k té situaci nějakým jiným způsobem. Chce tím Alexandr Vondra říci, že po středečním prohlášení Alexandra Lukašenka, respektive jeho podřízených o zrušení ostrahy běloruských hranic a přílivu uprchlíků do Evropy a pašeráků drog, si definitivně Lukašenko zavřel dveře na summit do Prahy? Ta věta, kterou opakujeme, je, že čas rozhodnutí ještě nenastal, ale potvrzuji tedy, že těmito výroky rozhodně nepřispěl k tomu, abychom měli chuť ho tady nějakým způsobem uvítat. Proč se, proč stále opakujete jako diplomaté tu větu, že čas rozhodnutí ještě nenadešel? Protože možná jako diplomaté se snažíme o to, aby takové rozhodnutí bylo učiněno ve vhodný čas, a pokud možno, v nějaké kooperaci s našimi dalšími partnery, spojenci. Nejde tady jenom o nás, byť samozřejmě náš názor na diktátora Lukašenka je jasný. Je to, je to člověk, který mimořádným způsobem porušuje lidská práva, ale to není to jediné, on není sám v tomto, ale myslím si, že takové aktivity jako zatýkání třeba poslanců sousedních států, nedávno ruský poslanec Boris Němcov byl zatčen v Minsku, to je už skutečně bezprecedentní. Ale z toho, co říkáte, tím, že se čeká na poslední chvíli, zda Lukašenkovi udělit, či neudělit víza a vy jste naznačil, že pravděpodobně udělena víza Lukašenkovi nebudou, tak odkládání tohoto kroku eskaluje a přitvrzují se výroky na běloruské straně, protože Bělorusko aktuálně pohrozilo České republice přerušením diplomatických styků, pokud Praha odmítne vydat vstupní vízum Alexandru Lukašenkovi. Bude to problém pro Českou republiku, pokud dojde ze strany Běloruska k přerušení diplomatických styků? Já nevím, prostě uvidíme. Tady my jsme zatím to vízum nevydali, to jediné, my jsme se prostě zatím rozhodli to vízum nevydávat a čekáme ... Na co? Nechte se překvapit, já nevím samozřejmě. To, jakým způsobem bude reagovat běloruská strana v případě, že tady nějaké definitivní rozhodnutí padne, je věcí běloruské strany a uvidíme. České republice nebude vadit případné přerušení diplomatických styků? Ale, já bych zatím skutečně tady se nechtěl k této věci, k této věci vyjadřovat. My nepřerušujeme diplomatické styky, není to akt, který my bychom plánovali, nebo si nějakým způsobem přáli, to rozhodně ne. Vy jste ale velmi nediplomaticky nebo, řekněme, upřímně odpověděl na otázku, zda středeční prohlášení Alexandra Lukašenka o přílivu uprchlíků do Evropy a dealerů drog, jste řekl, že téměř zabouchl dveře k vízu Alexandru Lukašenkovi? Já jsem řekl, že to bylo velmi tvrdé prohlášení a že si tímto prohlášením rozhodně nepomohl, že tímto prohlášením rozhodně nedal najevo, že by měl upřímný zájem na rozvoji vztahů mezi naší zemí a Běloruskem. Připouštíte variantu, že Alexandr Lukašenko může překvapit a může přiletět na Ruzyň speciálem a požádat o vízum přímo na Ruzyni? Tak, je to svérázný člověk a já samozřejmě nemohu žádnou variantu tady vyloučit. Co, pak v takové situaci? Prezident, běloruský prezident na letišti, udělit vízum, nebo ne? Ale, podívejte, tak my jsme diskutovali všechny možné varianty, ale myslím si, že tady by skutečně bylo vhodnější si zatím nechat ten náš případný postoj pro sebe a komunikovat nejprve diplomatickými kanály, a pak teprve s médii, nezlobte se, ale ... Stále tedy komunikujete s Běloruskem? Samozřejmě. A stanovisko české strany směrem do Běloruska je takové, jaké jste řekl: "Pošlete někoho jiného, jen ne Lukašenka."? Nejenom české strany, mnoho dalších států komunikuje stejným způsobem. Kdy veřejnosti oznámíte, zda Alexandr Lukašenko dostane vízum, či nikoli? Já si myslím, že do pondělí by mohlo být jasno. Česká média v souvislosti s přípravou summitu NATO v Praze převážně referují o bezpečnostních opatřeních. Český ministr vnitra Stanislav Gross v říjnu převzal osobní odpovědnost za průběh bezpečnostních opatření. Stanislav GROSS, ministr vnitra ČR (ČSSD) (zvuková ukázka): Chci jasně říci, že si jsem vědom toho, že tato akce je, jak už jsem uvedl, velmi rozsáhlá a do současné doby Česká republika takovouto akci nepořádala a že jsem připraven nést osobní odpovědnost za celek opatření, tak jak jsou připraveny, to znamená, že v okamžiku, kdy celek bezpečnostních opatření by nefungoval, selhal, tak z toho samozřejmě také vyplývá, že jsem připraven z toho vyvodit patřičné závěry vůči sobě jako ministrovi vnitra a říkám to s dostatečným časovým předstihem z toho důvodu, aby nebylo jakýchkoli spekulací a vyžaduji totéž od všech složek, které se na řízení podílejí, protože v takovýchto situacích je bezpodmínečně nutné, aby každý dokázal dostát své zodpovědnosti. Konstatoval v říjnu český ministr vnitra Stanislav Gross. Policejní prezident Jiří Kolář dodal, že policie na summit Severoatlantické aliance v Praze je připravena. Jiří KOLÁŘ, policejní prezident (zvuková ukázka): Celé to naše, celé to naše bezpečnostní opatření se rozpadá do dvou fází. Jedna z nich, ta je velice důležitá, je přípravná, druhá realizační. Slova policejního prezidenta Jiřího Koláře. Odpůrci Severoatlantické aliance na svých stránkách informovali, že česká pohraniční policie nevpustila na české území z Rakouska už patnáct lidí, kteří chtěli v Praze demonstrovat. Považuje Alexandr Vondra za správné, že se v posledních měsících a letech při každém setkání politiků na nejvyšší úrovni omezuje svoboda pohybu mezi státy? Považuje to za správné. Já si myslím, že kdyby ta naše zkušenost byla taková, že ty demonstrace budou probíhat normálním a pokojným způsobem, ti lidé prostě ponesou transparenty, budou mít třeba nějaké projevy, bude to ale v rámci jasně stanovených pravidel hry, která jsou dána zákony, a naše zákony jsou demokratické stejně tak, jako jsou to demokratické zákony ve většině těch míst, kde se takové akce v posledních letech konaly, takže by k takovýmto situacím nedocházelo, ale je tady jasná zkušenost s násilím, je tady zkušenost s ničením soukromého i veřejného majetku, s ohrožováním zdraví lidí a samozřejmě demokratický stát se musí umět bránit. Vy asi víte, proč se vás ptám. Ptám se vás jako člověka, který před listopadem 1989 protestoval proti nesvobodě a bojoval za svobodné vyjadřování názorů. A´propos, kde berete jistotu, že zrovna ti odmítnutí by byli těmi, kteří by házeli dlažebními kostkami a protestovali násilně? No, protože vím, že ta opatření byla chystána tak, že jsou v souladu se zákony této země, protože vím, že ta opatření jsou konformní s mezinárodní spoluprací. Ti lidé, kteří nejsou vpuštěni na území České republiky, buď jsou na seznamu nežádoucích osob, který se tvoří ve spolupráci s mezinárodními organizacemi a partnery, anebo prostě proto, že neměli v pořádku nějaké náležitosti, které třeba jindy se v rámci toho pohybu osob spíše tolerují, tentokrát ale samozřejmě máme zájem na tom, aby všechno proběhlo, pokud možno, v pořádku, bez nějakých velkých excesů. Prostě tak to je a já si myslím, že ..., já s tím osobně žádný problém nemám a myslím si, že většina lidí také ne. Podle informací BBC se jeden z velkých protestů koná 17. listopadu a policie má obavy, aby tento protest nebyl zneužit proti ní v souvislosti s výročím, 13. výročím 17. listopadu? Máte tyto informace také? Já nevím, do jaké míry to bude velký protest, já jsem slyšel o nějaké menší anarchistické demonstraci, uvidíme. Nevím, samozřejmě 17. listopadu je dost významné datum a určitě si nikdo nepřeje, aby docházelo k nějakým excesům. To v žádném případě! Veřejnost se dozvěděla, že policie zadržela pětici mladých lidí, takzvaných darkerů, kteří se zabývají především zkratováním sloupů vysokého napětí. O co konkrétně šlo? Skupinka se podle policejních zdrojů připravovala na odpojení proudu v průběhu zasedání Severoatlantické aliance. Máte jako vládní zmocněnec pro přípravu summitu informace, co konkrétně zadržená skupinka chystala a jste informován o těchto policejních akcích? Já jsem tu informaci dostal dneska. Je to velmi čerstvá informace, čili dostal jsem ji zběžným způsobem. Doufám, že se nějaké detaily dozvím zítra, kdy máme další jednání v rámci toho krizového štábu, ale pro mě je to ukázka toho, že samozřejmě jsou tady lidé, kteří chtějí nějakým způsobem narušit ten průběh toho summitu a policie, jak vidno, tu otázku monitoruje a zdá se, že je připravena, aspoň doufám. Platí to, že zatím nejsou žádné informace ze zpravodajských zdrojů, že by se v Praze chystal nějaký teroristický útok? Nejsou, myslím, informace tohoto typu, že by se chystalo něco přímo v Praze proti summitu NATO, ale je to zase otázka, která je třeba, aby byla pravidelně monitorována, dále vyhodnocována, protože různé informace ..., ta informace třeba přímo nemusí být takové povahy, ale mohou se objevit různé informace, které, když si pak pospojujete, tak vám z toho vyplyne, že třeba nastává situace, kterou nesmíte podcenit, musíte prověřovat všechno. Můžete uvést, které informace jste si dali dohromady a co bylo zapotřebí prověřit na základě zpravodajských zdrojů? Ne, tak to rozhodně nemohu uvést, protože samozřejmě ta jednání, aby měla nějaký smysl, tak jsou, mají příslušný stupeň utajení, ale skutečně já bych chtěl říci jedno. Tady vznikala dlouhá, dlouhá léta vznikaly různé pochybnosti o tom, o těch zpravodajských službách: "Mají nějaké vlastně zadání? Jsou schopny nějaké součinnosti? Jsou schopny koordinace? Jsou vůbec k něčemu pro nás?" Já musím říci jednu věc, že na základě té zkušenosti, jak spolupracují právě při přípravě summitu NATO, kdy mají jasné zadání, co mají dělat, tak jsem poprvé skutečně nabyl výrazný dojem, že ty služby jsou kvalitní, že když to zadání politické tady mají, takže jsou schopny odvést práci, která může být pro naši zemi velmi užitečná. Pojďme se bavit o samotném obsahu summitu Severoatlantické aliance v Praze, tedy poslední téma. Hlavní výsledky by bylo možné pravděpodobně shrnout asi do šesti bodů, za prvé pozvání nových členů k zahájení rozhovorů o členství, tedy sedm pozvánek. Je ještě možné, že by se něco zvrhlo a že by to nebylo sedm států, byť George Robertson, promiňte, říká, že se vše veřejnost dozví až ve čtvrtek v devět hodin a třicet pět minut? Samozřejmě, že generální tajemník jako předsedající takové schůzky musí zachovávat přísně neutrální pozici a čekat na to, až takové rozhodnutí bude všemi vedoucími představiteli devatenácti členských zemí NATO nějakým způsobem akceptováno, odsouhlaseno. Já mohu tedy říkat svůj osobní názor a pevně věřím, že těch sedm nových členů nebo sedm zemí bude v Praze nějak k členství pozváno. Je to politika, kterou naše vláda podporuje a doufám, že v Praze těch sedm bude moci slavit. Německý parlament ve čtvrtek podpořil chystané rozšíření Severoatlantické aliance, ale při té příležitosti německý ministr zahraničí Joschka Fischer uvedl, že ti noví kandidáti, kteří budou v Praze pozváni, jsou daleko lépe připraveni na vstup do Severoatlantické aliance než ti, kteří vstupovali v roce 1999, tedy Česká republika, Maďarsko a Polsko. Souhlasíte s ním? Jestli by se to dalo formulovat takto tvrdě, to já přesně nevím, ale každopádně ... Joschka Fischer to tak formuloval. Tak, Joschka Fischer předkládal něco k rozhodnutí parlamentu, tak samozřejmě chtěl poslance přesvědčit, aby to rozhodnutí odsouhlasili bez nějakých velkých diskusí, ale pravda je jedna, oni ti kandidáti, ti aspiranti mají teď jednu velkou výhodu, mají k dispozici jakousi kuchařku, říká se tomu "Akční plán členství", kde mají přesně napsáno, co mají dělat, aby ta integrace byla úspěšná a ta kuchařka vlastně vznikala na základě zkušeností s tím, když se připravovalo rozšíření o Česko, Polsko a Maďarsko, čili oni tady mají jednu výhodu - mají se z čeho učit. Druhá, druhý výsledek, druhé téma summitu Severoatlantické aliance v Praze je schválení individuálních závazků členských zemí ohledně vojenských schopností a kapacit. Jak důležitý podle vás bude tento bod? To je velice důležitý bod, velice. Je nejdůležitější? Já si myslím, že kdybyste se ptal George Robertsona, že vám řekne, že to je ten nejdůležitější bod. Myslím si, že on osobně na tom velice bazíruje a že právě z té své předsednické židle vidí, jak je strašně důležité, aby zejména některé členské země posílily ty své schopnosti a byly schopny účinkovat v koncertu s těmi jinými, které třeba disponují různými vyspělými technologiemi, že je strašně důležité, aby ty členské země uměly spolu komunikovat a celý tento balík opatření nabyl ještě daleko většího významu ve světle jednak zkušenosti té poslední operace v Kosovu, kdy právě s komunikací s některými členskými státy byl problém a dále ve světle těch událostí z 11. září, protože samozřejmě dneska není ta hlavní hrozba už nějakého masivního útoku tankových divizí z Východu, ale ten nepřítel má jinou povahu. A tím se dostáváme k dalšímu možnému výsledku pražského summitu Severoatlantické aliance, a to je schválení konceptu jednotek rychlého nasazení Severoatlantické aliance. Tady se mluví zhruba o jedenadvaceti tisících vojácích, kteří budou připraveni k akci v roce 2006. Je podle vás reálné, aby se příprava těch rychlých jednotek nasazení urychlila? Já si myslím, že to reálné je. Jednak dvacet tisíc není tolik, jednak ta doba si to skutečně žádá, dále je to koncept, který má značnou podporu ze strany Spojených států, čili myslím si, že ony, jako jedni z navrhovatelů tohoto opatření, budou připraveny do toho investovat i hodně politického kapitálu. My sami to podporujeme, protože je to ten důležitý cement. Aliance vlastně tají modernizace, ta jejich reforma se hodně opírá o tem koncept té specializace, že se jednotlivé státy identifikují do oblasti, kde budou, kde budou silné, kde budou přispívat pro Alianci, my máme třeba ty chemické jednotky a podobně, a pak je tam třeba něco, aby to drželo pohromadě, a to budou ty jednotky. Další téma je boj proti terorismu. V Praze pravděpodobně bude schválena zvláštní rezoluce. Jste informován, co by mělo být jejím konkrétním obsahem? To asi největší riziko, které, na které se musí ty členské země a NATO jako takové připravovat, je spojení mezinárodního terorismu s možným použitím zbraní hromadného ničení. Třeba to nemusí být nutně zbraně nukleární, protože ty jsou velmi nákladné a je stále ještě obtížné se k nim dostat, ale třeba ty zbraně chemické nebo biologické, čili ... A jak by to mělo být promítnuto v rezoluci, která má být v Praze schválena? Předpokládám, že se Aliance shodne na tom, že bude daleko více posilovat určité společenské kapacity, že dodneška kromě těch velících struktur, těch /nesrozumitelné/, jsou vlastně ve společném vlastnictví nebo ten, ty kapacity, kterými Aliance mohla společně disponovat, byly velmi omezeny, čili předpokládá se, že se dohodneme na tom, že bude nějaká společná laboratoř, že bude společná jednotka, že bude třeba společná, společné zásoby určitých prostředků, kterými bychom se mohli buď chránit před použitím takovýchto zbraní, anebo kdyby náhodou, nedej Bože, byly použity, třeba jako kdysi v tom tokijském metru, takže budeme mít dekontaminační prostředky a podobně. Pátá, pátá část obsahu výsledků jednání představitelů Severoatlantické aliance v Praze je posilování partnerství, iniciativy Partnerství pro mír a možnost vstupu dalších zemí, například gruzínský prezident Eduard Ševardnadze prý oficiálně v Praze oznámí, že Gruzie si přeje vstoupit do Severoatlantické aliance. Kde je podle Saši Vondry maximální číslo počtu členských států Severoatlantické aliance? No, můj osobní názor je, že by tu měla být udělána nějaká hranice, za kterou bychom už dále chodit neměli. NATO je regionální organizace, to není nějaký planetární nebo globální orgán. Mělo by to padnout v Praze toto číslo podle vás? To určitě nepadne. Na to, myslím, není Aliance připravena něco takového říci. Možná o tom bude třeba mluvit český prezident ve svém projevu před začátkem toho summitu, možná o tom mohou mluvit i jiní, ale samozřejmě to by bylo velmi kategorické stanovisko, a to asi nikdo se příští týden v Praze neodváží říci. Bohužel na další témata nám nezbyl čas. Věřím, že Alexandr Vondra přijde v příštím týdnu do BBC, bude-li mít čas a náladu. Bude čas a nálada? Nálada je vždycky, jestli bude čas, to ještě uvidíme. Věřím, že si na BBC čas uděláte. Alexandr Vondra, náměstek ministra zahraničí, vládní zmocněnec pro organizaci summitu Severoatlantické aliance v Praze. Děkuji za vašich třicet minut a někdy příště na shledanou. Děkuji, na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Vondra: Prověrkami před summitem NATO neprošlo až 30 lidí PRAHA 14. listopadu (ČTK) - Asi dvě až tři desítky lidí nedostaly od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) prověrku pro styk s utajovanými skutečnostmi během summitu NATO. Naopak podmínky splnilo několik stovek lidí, řekl dnes v BBC vládní zmocněnec pro přípravu summitu NATO Alexandr Vondra. Mluvčí NBÚ Alena Čechová ještě ve středu ČTK řekla, že úřad obdržel 263 žádostí o prověrky, z nichž 201 dokončil. Prověrku pro seznamování s utajovanými skutečnostmi potřebují lidé, kteří budou mít přístup na jednání vrcholné schůzky aliance. Vondra uvedl, že tyto prověrky jsou sice náročné, ale NBÚ je již dokončil. Národní bezpečnostní úřad obdržel rovněž 4703 žádostí o prověření bezpečnostní způsobilosti, které jsou méně náročné a a potřebuje je obslužný personál, jenž přijde během vrcholné schůzky do styku se státníky. Z těchto žádostí doposud 4306 uspokojil a 72 zamítl, zbytek tak zbývá ke zpracování. Důvodů k zamítnutí žádostí může být několik. Například se ukáže, že je osoba z bezpečnostního hlediska nespolehlivá, není bezúhonná či nesplňuje věkovou hranici 18 let. NBÚ spolupracuje při prověřování se zpravodajskými službami. Vondra dnes zpravodajce ocenil nejen v souvislosti s prověrkami. Uvedl také, že nemá informace o možnosti teroristického útoku během summitu. Bez bližších informací a obecně však připustil, že se mohou objevovat jednotlivé informace, které zpětně k určitému podezření mohou vést. Česká pobočka společnosti Motorola dnes ČTK sdělila, že účastníci summitu budou používat vysílačky radiového systému Tetra. V Praze ho běžně používají bezpečnostní složky a správa silnic. Obdobný systém firma dodala pro washingtonský summit v roce 1999, uvedla Růžena Duspivová z české pobočky. Radiostanice bude používat ministerstvo zahraničních věcí a po pěti vysílačkách dostane k dočasnému užívání každá delegace. Síť Tetra bude při summitu fungovat na dosavadní infrastruktuře, která patří hlavnímu městu Praze. Podle generálního ředitele české pobočky Motoroly Václava Šmída je technologie Tetra standardem, který uznal evropský telekomunikační institut pro standardy (ETSI). Ve světě ho podle něj běžně používají veřejné bezpečnostní složky. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
