 | |  |  | | středa 13. listopadu 2002, 18:20 SEČ | | Vlastimil Tlustý |  |  |  |  |  | předseda poslaneckého klubu ODS |  | | |
| Vlastimil Tlustý řekl, že návrh ODS na rozpočtovou kázeň by měl otevřít debatu předsedů parlamentních stran o reformě veřejných financí.
Přepis rozhovoru
Občanská demokratická strana měla donedávna jediného kandidáta na předsedu, hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského. 8. listopadu Tošenovský překvapivě kandidaturu stáhl, krom jiného to odůvodnil slovy:
Evžen TOŠENOVSKÝ, hejtman Moravskoslezského kraje (ODS) (zvuková ukázka): Vím, že si velká většina rozhodujících představitelů strany nedokáže bez Václava Klause další existenci ODS představit. Tím se potvrzuje, že ve faktickou změnu ve straně věří uvnitř ODS jen málokdo a že tato politická strana ještě není zcela připravená na svou existenci v postklausovské éře.
Osmý listopad a slova Evžena Tošenovského. Současný předseda Občanské demokratické strany Václav Klaus Tošenovského rozhodnutí respektuje, nicméně mu vadí zdůvodnění stažení kandidatury.
Václav KLAUS, předseda ODS (zvuková ukázka): Já musím říci, že jsem se na hodinovém rozhovoru s panem Tošenovským setkal a on toto jako důvod svého nekandidování mně neuvedl a mě zklamává, jestli to potom říká někde jinde, nikoliv mně do očí.
Konstatuje současný předseda ODS Václav Klaus. Nejen o budoucnosti Občanské demokratické strany pod novým předsedou bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Vlastimil Tlustý. Vítejte v BBC, dobrý den.
Dobrý večer.
Občanská demokratická strana v uplynulých dnech předložila do Poslanecké sněmovny tři návrhy zákonů. Za prvé, o daňovém zvýhodnění osob, které poskytly pomoc po záplavách, za druhé, novelu zákona o dani z nemovitostí, která má od daní osvobodit lidi postižené povodněmi, za třetí, ústavní zákon o rozpočtové kázni. Jak předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Vlastimil Tlustý dojednává podporu pro všechny tři předložené normy?
Tak u té první normy jsme uspěli. To se dá poznat z toho, že vláda předložila téměř tentýž návrh, akorát o několik týdnů později. Samozřejmě neříká do médií, že tak učinila, ale z toho, že ve sněmovně jsou dva návrhy, jeden poslanecký, druhý vládní, oba dva se týkají lidí, kteří byli postiženi povodněmi a oba dva ty návrhy navrhují, aby po určité období byli tito lidé zproštěni daně z nemovitostí. Tak u toho prvního se zdá, že směřujeme k úspěchu a nerozlišoval bych, kdo byl iniciátorem, hlavně, když se dílo nakonec podaří.
Daňové zvýhodnění tedy považujete za úspěch proto, že v každém případě nějaký návrh projde, ať už vládní, nebo Občanské demokratické strany?
Tak, za prvé, si myslím, že lidé, kteří mají buď zbořené, nebo poničené nemovitosti, by měli být státem ..., jejich situace by měla být nějak ulehčena. A to, že se jim promine na pět let tak, jak navrhujeme, daň z nemovitostí, považuji za samozřejmost. Z toho odvozuji, jak jsem řekl, že se vláda přidala, že by ten návrh měl být přijatelný a že by v Poslanecké sněmovně měl projít. Jiné je to u toho návrhu, který navrhuje zavést v České republice ústavní zákon o takzvané rozpočtové kázni. Tam už pan ministr financí reagoval velmi negativně, dokonce reagoval velmi negativně ještě před tím, než si ten návrh přečetl.
O něm bude ještě řeč, o reakci ministra financí Bohuslava Sobotky, takže tam nevidíte moc šancí na úspěch?
Tak my doufáme, že šance na úspěch by měla existovat prostě proto, že veřejné finance České republiky se vydávají do nebezpečné zóny. Já tady před sebou vidím červené světýlko, jak svítí, že vysíláme do éteru. Myslím, že českým veřejným financím by také měla svítit už červená jako symbol toho, že se dostávají do velmi nebezpečné zóny. Státní dluh České republiky totiž roste neuvěřitelně rychlým tempem a jasné je, že nemá-li to skončit katastrofou, musí tento růst být nějak omezen, musí být postaveny nějaké mantinely. A já všem odpůrcům návrhu, který jsme předložili, říkám: "Prosím, máte-li nějaké výhrady k tomu, jak ten náš mantinel je popsán, přineste jiný popis." Jedno je totiž jisté, rozpočtová kázeň v České republice být musí a ten náš návrh je výzvou k tomu, aby ostatní politické strany přišly se svými návrhy a já předpokládám, nebo doufám, že na konci nějaká podoba zákona o rozpočtové kázni v České republice tak jako tak přijata být musí.
Ještě před tím, než si jednotlivé návrhy rozebereme podrobněji, připomeňme si konec prvního listopadového týdne v Poslanecké sněmovně. Tehdy sněmovna projednávala v takzvaném prvním parlamentním čtení vládní návrh zákona o státním rozpočtu. Připomeňme si slova ministra financí Bohuslava Sobotky, který kritizoval opoziční strany, že nepředložily vlastní návrh rozpočtu.
Bohuslav SOBOTKA, ministr financí České republiky (ČSSD) (zvuková ukázka): A vzpomínám si, že bývaly v této Poslanecké sněmovně časy, kdy opozice kritizovala rozpočet, kritizovala jeho jednotlivé parametry, ale současně také říkala, jak by to dělala ona, pokud by měla vládní zodpovědnost. Bývaly v této sněmovně časy, kdy opozice kritizovala rozpočet a kritizovala vládu za to, že utrácí buď příliš, nebo málo, to se příliš nezměnilo, ale současně předkládala alternativní návrhy státního rozpočtu. Mluvila o konkrétních číslech, mluvila o tom, kde byly odhady podceněny, kde byly přeceněny, mluvila o tom, jak by se měla vyvíjet rozpočtová politika a především opozice velmi často hovořila o tom, jaké politiky by změnila tak, aby se rozpočet v příštích letech vyvíjel jiným způsobem. Já musím říci, že po proběhlé rozpravě, která byla před malou chvílí ukončena, musím konstatovat, že doby se změnily, že rozprava o návrhu zákona o státním rozpočtu v prvním čtení o rozpočtu na rok 2003 se výrazným způsobem posunula někam jinam a já se obávám, že ke škodě věci, protože ta debata se výrazným způsobem zploštila.
Konstatoval na závěr rozpravy o státním rozpočtu v takzvaném prvním parlamentním čtení ministr financí Bohuslav Sobotka. Proč Občanská demokratická strana nepředložila alternativní návrh rámce, základního rámce státního rozpočtu, který v červenci v tomto pořadu, v Interview BBC sliboval váš předseda Václav Klaus?
Tak zejména proto, že předkládat podrobnou verzi státního rozpočtu v situaci, kdy byla předem deklarována koalice 101 a pro podporu toho připraveného státního rozpočtu nemělo žádný smysl.
Ale ptal jsem se na alternativní rámec, neptal jsem se na podrobný návrh. Proč jste jej nepředložili?
Alternativní rámec jsme v podstatě předkládali už v průběhu uplynulých let a stále předkládáme v podobě, a já teď jenom zopakuji několik témat, která jsme například zvýraznili ve volební kampani v červnu. Je nezbytná reforma daňových zákonů. Dali jsme návrh na takzvanou rovnou daň a byl to, myslím, velmi odvážný projekt. Předložili jsme veřejnosti přesnou podobu nezbytné důchodové reformy, což byl mimochodem krok asi až přebytečně odvážný, protože před volbami se většinou politické strany nechlubí tím, jak je nutné sáhnout do věci tak citlivé, jako jsou důchody, nicméně ODS to udělala.
Nepředložili jste ale alternativní rámec státního rozpočtu na rok 2003.
Ale ten alternativní rámec státního rozpočtu nemá smysl předkládat v situaci, kdy je 101 poslanců rozhodnuto hlasovat pro ten špatný rámec 111 miliardy. My jsme jasně dávali najevo, že ODS by byla připravena diskutovat rozpočet, kdyby se deficity vrátily do normálních mezí, kdyby byla jasná tendence ke snižování dluhu a ne naopak jeho zvyšování.
Proč podle vás jiné opoziční strany v jiných parlamentech, i když je vládní koalice většinová, předkládají alternativy, když vy se odkazujete na to, že jste alternativu nepředložili proto, že existuje vládní koalice 101 hlasů?
Tak já bych se více, než mezinárodních příkladů, držel tradice české a já si pamatuji rozpočty nejméně za sedm let zpátky a nikdy v této historii nebyl předložen podrobný alternativní návrh státního rozpočtu. Byly předkládány takzvané pozměňovací návrhy, ale ty my předkládat budeme rovněž, protože teď jsme byli jenom v takzvaném prvním čtení, kde se vlastně schvalují čtyři čísla, a to jsou příjmy, výdaje a deficit. Ve druhém čtení, kde už je projednáván rozpočet ve všech detailech, budeme předkládat pozměňovací návrh tak, jak se to dělalo vždycky i v minulosti.
Které pozměňovací návrhy vy osobně chcete předložit? Původně jsem vám chtěl předložit otázku, které výdaje vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2003, který v pátek 8. listopadu schválila sněmovna v prvním čtení, byste seškrtal a kde vidíte ve vládním návrhu prostor na úspory?
Tak to je otázka, kterou nám opozice klade často, teď myslím vládní koalici. A já vám řeknu upřímně, my na tuto otázku neodpovídáme v nějakém komplexním materiálu záměrně a neodpovídáme na ni proto, že my nevládneme a protože nevládneme, tak tyto kroky realizovat nemůžeme a není žádný důvod, abychom to byli my, kdo bude vládě radit, jakým způsobem má udělat rozpočet, protože vláda by udělala přesně to, co udělala v minulosti - svalila by veškerou zodpovědnost za tyto kroky na nás a ona by byla ...
Dovolte, já jako zástupce veřejnosti jsem po vás chtěl, kde vidíte prostor na škrtání? Ponechme stranou vládu.
Tak já bych zopakoval v tom případě to, co jsem říkal, určitě jsou obrovské ztráty ve výdajích sociálního systému. Přiznával to i minulý ministr práce a sociálních věcí, současný premiér. Potíž je jenom v tom, že žádné konkrétní kroky, to znamená žádné reformy v sociálních výdajích přesto, že jsou ty rezervy známy už řadu let zpátky, do dneška nebyly absolvovány, takže první, kde se mrhá s obrovskými státními prostředky, jsou určitě sociální výdaje.
Hovoříte o sociálních výdajích. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle ministra Zdeňka Škromacha vymýšlí, jak zpřísnit vyplácení a zneužívání nemocenské. Podle jedné z verzí návrhu zmíněného ministerstva je úvaha, že nemocenské dávky by v prvních sedmi až deseti dnech pracovní neschopnosti měli vyplácet zaměstnavatelé a výše dávky by mohla být předmětem kolektivního vyjednávání. Líbí se vám tento nápad?
Tak tento nápad má dvě části a jedna se mi líbí a druhou zásadně odmítám. Napřed řeknu tu, která se mi líbí. Ano, je správné vtáhnout do dohledu nad využíváním nemocenských dávek zaměstnavatele, protože ten určitě na svého zaměstnance vidí lépe, je k němu blíže, než stát. Takže to, že by to mělo být vypláceno zaměstnavatelem, to není špatný nápad. Co je problém, že tento návrh není doprovázen, a my jsme se na to výslovně ptali a je zřejmé, že není doprovázen snížením výše pojištění pro toho zaměstnance. Protože ve chvíli, kdy začne za něj platit jeho zaměstnavatel jeho nemocenské dávky, tak stát uspoří, protože místo státu bude platit zaměstnavatel a celková zátěž, kterou v této zemi uvalujeme na každého občana, by měla být zachována nebo snížena dokonce. A zavádí-li, nebo chce-li zavést vláda, aby platil nově zaměstnavatel, nutně to správně mělo vést k tomu, aby byla snížena výše pojištění, aby ten člověk platil státu méně.
Nejsem si jist, zda tam vy tvrdíte, že jste se na to dotazovali, že tam snížení pojistného není v tom návrhu. Četl jsem nějakou verzi, kde se o ní uvažovalo. V případě, že by tam snížení pojistného bylo a zaměstnavatelé byli vtaženi do hry, tak tento návrh vlády můžete podpořit?
Bylo-li by sníženo pojištění přesně v míře odpovídající tomuto přenosu, a on je to poměrně značný přenos, protože první tři týdny nemocenské reprezentují určitě velkou většinu výdajů, které přes tuto sociální dávku vede k občanům, takže pokud by to bylo kompenzováno snížením pojištění, potom ano.
Vraťme se k návrhům, které předložila Poslanecké sněmovně ODS a o nich byla řeč v úvodu. Návrh první a nejzásadnější, jde o návrh ústavního zákona o rozpočtové kázni, který na tiskové konferenci v pátek 8. listopadu představil veřejnosti předseda ODS Václav Klaus.
Václav KLAUS, předseda ODS (zvuková ukázka): Základní myšlenkou celého návrhu je nová úprava vztahů vlády a parlamentu v oblasti rozpočtového procesu, naformulování toho, co jsme nazvali zásady rozpočtové kázně. Je tam návrh na nový dokument, který by měla vláda předkládat každý rok ke 31. březnu každého roku, což by byla zpráva o rozpočtové strategii vlády, která by byla na pětileté období vždy dopředu vždycky v tom půlroce, kde není schvalování rozpočtu, ale na jaře, aby bylo dostatek času tuto věc prodiskutovat. Naformulovali jsme tři takzvané rozpočtové režimy lišící se velikostí rozpočtového deficitu a vymezili jsme specifika schvalování státního rozpočtu v těchto odlišných režimech.
Těmito slovy představil předseda ODS Václav Klaus návrh ústavního zákona o rozpočtové kázni. Ministr financí Bohuslav Sobotka si návrh ústavního zákona z dílny ODS, který mu předala BBC, prostudoval a poté prohlásil:
Bohuslav SOBOTKA, ministr financí České republiky (ČSSD) (zvuková ukázka): Musím říci, že ten návrh, i když se tak tváří, nepředstavuje žádné řešení v oblasti deficitu veřejných rozpočtů, protože podle mého názoru ten návrh je příliš akademický, má určité problémy z hlediska ústavněprávního, ale především je postavený na zcela jinou rozpočtovou situaci, než ve které se nacházíme. Já si dovedu představit, že by tento zákon mohl být užitečný, pokud bychom byli v období vyrovnaných rozpočtů nebo rozpočtových přebytků, protože přijetí takového zákona by pravděpodobně bránilo tomu, aby vláda v příštích letech vytvářela rozpočtové schodky, ale my se nacházíme ve zcela jiné rozpočtové pozici, máme vysoký strukturální deficit, potřebujeme postupně tento deficit snížit. Pokud by tento návrh byl přijatý, podle mého názoru by zabránil jakékoliv reformě veřejných rozpočtů.
Říká v rozhovoru pro BBC ministr financí Bohuslav Sobotka. Připustíte argument, že váš návrh zákona by mohl zablokovat reformu veřejných financí, jak o tom hovoří ministr Sobotka?
Já se omlouvám, ale to, co říká pan ministr, já těžko hledám slovo, ale snad kuriozní je dost slušné a vystihuje jak můj hluboký údiv nad tím, co říká, protože ...
Co je na tom kuriozní?
No, protože, kdyby veřejné finance byly v pořádku, tak by opravdu žádný zákon o rozpočtové kázni nebyl potřeba a protože české veřejné finance jsou v nepořádku a velmi rychle se dostávají do ještě mnohem většího nepořádku právě proto, že jsou v nepořádku a ta situace se zhoršuje, je takový zákon potřeba. Kdyby tomu tak nebylo, tak bychom ho nemuseli konstruovat, takže ta logika té odpovědi je úplně naopak a já bych ponechal na posluchačích, aby si vybrali, jestli je správná věta, že když je něco špatně, tak je potřeba to regulovat, anebo nikoliv tak, jak to říkal ministr.
Evropská komise před několika hodinami podle očekávání vyjádřila znepokojení nad výší deficitu veřejných financí v České republice. Podle předpovědi, kterou komise zveřejnila, dosáhne letos český rozpočtový schodek 6,4 % hrubého domácího produktu a ve dvou následujících letech nelze podle Evropské komise očekávat jeho snížení kvůli absenci přesvědčivého konsolidačního programu, citujme doslova. Hodlá Občanská demokratická strana jako nejsilnější opoziční strana v zemi vyvolat jednání předsedů parlamentních stran o reformě veřejných financí?
Tak my jsme rozhodně připraveni se jí účastnit a náš návrh nechť je vnímán jako vyvolání takových jednání. Já myslím, že pokud se někomu ten návrh nelíbí, tak nechť přináší vlastní alternativy podoby těch jednotlivých ustanovení, ale ...
Je reforma veřejných financí, že vám vstupuji do řeči, takovým tématem, kde by se měla konat schůzka ..., na základě jehož by se měla konat schůzka předsedů všech nejvýznamnějších politických stran v zemi?
Veřejné finance v České republice se dostávají tak rychle do obrovských problémů, že bych řekl, že ano a já řeknu jenom čísla, aby si posluchači mohli udělat představu. Za celou historii České republiky do nástupu vlády sociální demokracie Miloše Zemana byl celkový dluh 180, prosím zaokrouhluji, 180 miliard korun. Mimochodem, když nastupovala vláda Václava Klause o pět let před tím, tak byl přibližně stejný, jinými slovy v letech 1992 až 1998 se v podstatě nezměnil. Od roku 1998 do roku 2002 ovšem z těchto 180 miliard jsme na přibližně 400 miliardách a každý následující rok má být tento dluh zvýšen o dalších 150 miliard. Všimněte si, že za jeden jediný rok Špidlova vláda chce udělat stejný dluh, jako byl dluh za celou historii České republiky do roku 1998 a také si všimněte toho, že ten dluh není příliš vzdálen tomu, jaký dluh udělala Zemanova vláda za čtyři roky. Když si všimnete těchto ukazatelů, tak zjistíte, že to zadlužování tak rychle narůstá, že něco se stát musí, a to je právě ten návrh zákona, který my předkládáme.
Jste ochotni v případě, že bude odmítnut, vyvolat to jednání v případě, že jednání předsedů politických stran o schodku veřejných financí a o reformě veřejných financí nevyvolá předseda ČSSD Vladimír Špidla, jste ochotni vy odevzdat takový ...
Určitě ano. My jsme pracovali poměrně dlouho na tomto obsáhlém textu právě proto, že si myslíme, že situace je vážná. Doufáme, že bude jako seriosní návrh všemi diskutován, to, co jsme připravili a jsme také proto připraveni k jakýmkoliv krokům a není vůbec žádný problém iniciovat jednání jakéhokoliv typu, protože jedno je jasné. Čtyři roky na vzrůst dluhu o dalších 600 miliard se nedá čekat a těchto 600 miliard v tuto chvíli bohužel Špidlova vláda jako nárůst státního dluhu plánuje a Česká republika by se na konci vládnutí této vlády dostala do roku 2006 někam k číslu jeden bilion, jinými slovy tisíc miliard, a to je věc, kterou si Česká republika podle našeho názoru nemůže dovolit, a proto jsme připraveni k čemukoliv.
Poslední otázka, poprosím o velmi stručnou odpověď. Vláda před několika desítkami minut odmítla návrhy zákonů, které by umožnily přímou volbu prezidenta a které jí k posouzení předložily dvě skupiny poslanců. Mezi jedním tím návrhem byl návrh Občanské demokratické strany a vláda odmítnutí zdůvodnila tak, že ty návrhy jdou správným směrem, ale přeci jen úprava ústavy vyžaduje komplexnější zvážení všech dopadů. Co říkáte rozhodnutí vlády o odmítnutí přímé volby prezidenta, respektive návrhu ODS?
Tak já mám pocit, že slovo "komplexní" v České republice získává zajímavý význam. Jakmile se sociálnědemokratická vláda, i ta dnešní vláda odvolává při svém zamítavém stanovisku na něco komplexního, tak je to totiž vždycky záminka. Já jsem slyšel už několikrát, jak všichni reprezentanti dnešní vlády říkají, že přímá volba prezidenta je výborný nápad, akorát ne teď, a to je ta komplexnost, to akorát ne teď. Takže já rozumím tomu, že sociální demokracii, lidovcům a Unii svobody se přímá volba teď zrovna nehodí, a proto odmítají všechny návrhy tohoto typu.
Pochopil jsem správně, že vy si odmítnutí a rozhodnutí vlády interpretujete tak, že se bojí úspěchu Václava Klause v přímé volbě?
I tak se to dá říci, ale určitě k tomu, aby někdo říkal tak složitou větu, jakou jsem tady říkal, že něco je výborné, akorát ne teď, k tomu určitě nějaký pádný důvod musí být a já si myslím, že vládní koalice si chce volbu prezidenta udržet pod svou kontrolou. Oni se chtějí domluvit na tom, kdo je ten správný kandidát a toho chtějí zvolit a přímá volba jim tento plán hatí.
Myslíte, že tím kandidátem je Otakar Motejl, nebo kdo?
To je, myslím, trošku obtíž toho jejich odhodlání, že oni sami nevědí, kdo je ten kandidát, teprve ho hledají. A jeden z důvodů, proč já jsem prosazoval přímou volbu, je ten, že se vážně bojím toho, že volba prezidenta v lednu 15. Poslaneckou sněmovnou nemusí dopadnout dobře, a to hned ze dvou důvodů. Za prvé, proto, že může být zvolena nějaká osoba, která nebude vadit nikomu ve vládní koalici, nějaký kandidát, jak říkám, páté nebo šesté kategorie, to je jedno riziko. Druhé riziko, on také nakonec nemusí být zvolen vůbec nikdo. Mimochodem ani sociální demokracie dodneška vlastně nedokázala vygenerovat jednoho kandidáta a stále v tom takzvaném referendu toho kandidáta hledá.
Další téma, situace v ODS. Předseda ODS Václav Klaus už několikrát veřejně označil Vlastimila Tlustého za nejschopnějšího politika Občanské demokratické strany. Neřekl však, zda tím myslí nejschopnějšího politika po sobě samém. Myslíte si, že jste schopnější, než Václav Klaus?
To si nemyslím. Já v každém případě panu předsedovi za toto ocenění děkuji.
A čím jste si ho zasloužil? A chtěl jsem se zeptat, kdy jste začal pozorovat vaše sblížení s Václavem Klausem a kdy o vás řekl, že jste nejschopnější politik ODS?
Tak já jsem v ODS od 11. 11. 1991, to je téměř od jejího založení a já bych velmi pečlivě odlišoval dvě věci, a to je vystupování politika k jednotlivým odborným otázkám a jeho stanoviskům. Já jsem tehdy začínal v roli jednoho z politiků, kteří se nejvíce angažovali v reformách českého zemědělství. Mimochodem zdá se, že po deseti letech právě tato otázka díky tomu, že zemědělství je jeden z hlavních problémů našeho vstupu do Evropské unie, znovu stále velmi aktuální, ale zpět k té otázce. A druhý faktor jsou osobní vztahy. Já myslím, že je docela všeobecně známo, že například moje názory na reformu českého zemědělství se od názorů pana předsedy Klause velmi odchylovaly na začátku devadesátých let a přesto naše vztahy byly vždycky korektní.
Vy si to vysvětlujete tím, že jste tak korektní a vaše vztahy byly tak korektní, že teď nabraly té nejlepší dimenze, jakou nabrat mohly?
Já bych řekl, že když jsme měli korektní osobní vztahy v dobách, kdy jsme odborně zaujímali dosti protichůdná stanoviska, tak je celkem logické, že ty vztahy jsou ještě korektnější v dobách, kdy ta naše odborná stanoviska jsou naprosto identická, viz státní rozpočet, daně, a podobně.
Když současný předseda ODS Václav Klaus oznámil v říjnu svůj zájem ucházet se o úřad prezidenta republiky, dodal, že s největší pravděpodobností nebude na prosincovém kongresu občanských demokratů obhajovat post předsedy.
Václav KLAUS, předseda ODS (zvuková ukázka): Protože není představitelné, aby úřadující předseda kterékoliv politické strany, byl kandidátem na funkci prezidenta republiky, nehodlám se na prosincovém kongresu ODS ucházet o funkci předsedy strany, tedy o funkci, kterou jsem vykonával dlouhých jedenáct a půl roku.
Říjnová slova předsedy ODS Václava Klause. Podle informací BBC vám Václav Klaus naznačil prý několikrát, že byste měl kandidovat na předsedu strany. Kdy za vámi Václav Klaus s tímto nápadem přišel poprvé?
Tak to jsou zmínky vyplývající z rozhovorů. Já teď těžko si vzpomenu, kdy to bylo poprvé, ale ...
Nejde mi o přesný den, ale jestli to bylo v řádu týdnů nebo měsíců.
Určitě to bylo po grémiu nějakém a určitě to bylo v termínu, který bude souhlasit s vystoupením pana předsedy, kdy právě oznámil, že nebude kandidovat na post předsedy ODS. To bylo, pokud si vzpomínám, 10. 10., takže někdy poté a kolik dnů poté nebo kolik týdnů poté, to vám opravdu přesně neumím říci.
Čtvrtého listopadu jste v rozhovoru pro ČTK připustil, že pokud vás někdo navrhne, zvážíte kandidaturu na předsedu, citujme doslova: "Budu-li vůbec někým navržen, tak o tom mohu uvažovat, ale nic jiného," konec citátu. Platí tato věta, nebo už definitivně říkáte ne kandidatuře na předsedu?
Tak já těch vět ještě řeknu více, aby bylo naprosto zřejmé, jaký je můj postoj k této otázce. Tak, za prvé, já děkuji všem, co mě navrhují, děkuji panu předsedovi za ono ocenění, nicméně, a já vím, že je trochu zvláštní, že to říkám já, ale já to říkat musím, já jsem v průběhu těch deseti let byl opakovaně a dosti intenzivně napadán za mé členství v KSČ před rokem 1989. Já jsem si vědom toho, že toto je určitá špatná známka na vysvědčení politika v České republice, byť třináct let po roce 1989.
Proč o tom stále mluvíte vy? V případě, že by členská základna odpustila Vlastimilu Tlustému jeho členství v komunistické straně a navrhla vás na předsedu, budete kandidovat?
Tak já bych řekl, že jde hlavně o to, aby to odpustili voliči Občanské demokratické strany, ale jak říkáte, kdyby bylo pravděpodobné, že by to odpustila členská základna a kdybych já měl pocit, že je pravděpodobné, že nám to odpustí voliči, kteří nás volí, tak já bych samozřejmě o takové kandidatuře uvažoval. Ale protože mám vážnou pochybnost o tom, že mi to neodpustí ani členská základna, že už vůbec by nám to neodpustili jako celé ODS naši voliči, tak to je důvod, proč říkám: "Hledejte vhodnějšího kandidáta."
Pochopil jsem správně vaše slova, že čas do prosincového kongresu ODS bude vaším testováním, zda členství Vlastimila Tlustého před listopadem 1989 v KSČ je problémem, a v případě, že nikoliv, tak jste ochoten na kongresu se rozhodnout a kandidovat případně na předsedu?
Tak já si myslím, že to spíše problémem je, nicméně, kdyby se ukázalo cokoliv v tom smyslu, co uvádíte, samozřejmě budu to zvažovat. To vyloučit nemohu. Já se domnívám, že v čele ODS by měl stát někdo, kdo by nemohl zavdávat důvod pro takovýto útok vůči ODS. Já bych rád, aby ODS začala sjednocování pravice. Domnívám se, že, jestli to tak mohu říci, po těch hrůzách, které nám předvádějí levicové vlády, musí v České republice dojít ke spojení pravice, a ta musí mít sílu uspět v příštích volbách a vládnout této zemi, nemá-li být pozdě. A aby tohle bylo možné, tak já se domnívám, že by ODS měla hledat lepšího kandidáta na předsedu, než jsem já.
Nejste první, kdo chce spojovat pravici. O spojování pravice a konkrétních krocích už hovoří zakladatel Evropských demokratů Jan Kasl, který oznámil, že se Evropští demokraté sloučí s ODA.
Jan KASL, předseda Evropských demokratů Jana Kasla (zvuková ukázka): Já bych řekl, že důležitá je ta první část, spojovat pravici. Já jsem nikdy neřekl, že proti ODS, ale domnívám se, že chci vybudovat a chceme my jako Evropští demokraté budovat autentickou pravicovou stranu. Nemyslím si, že to je proti ODS, je to proti socialistům, je to, řekněme, ta jasná středo-pravá část politického spektra, je to proti levicovým myšlenkám, proti socialismu v nás a kolem nás.
Slova zakladatele Evropských demokratů Jana Kasla. Bojíte se Evropských demokratů jako pravicové strany, která chce konkurovat ODS?
Ne, nebojím. Já jsem pana Kasla znal od začátku jeho fungování. Mám, myslím, poměrně přesnou představu o tom, jak konal a jak mluvil. Myslím si, že má docela velký rozpor mezi tím, co říká a mezi tím, co dělal. Já uvedu jeden příklad. Pan primátor Kasl byl přibližně deset dnů před svým vystoupením z ODS na mítinku ODS na Václavském náměstí a tam se vyjadřoval pro podporu ODS a Václava Klause. Deset dní na to odešel. Pro mě to ...
Evropští demokraté tedy nejsou hrozbou pro ODS?
Já si myslím, že lidé by měli všechny hodnotit nejenom podle slov, ale také podle činů. Já znovu říkám, že konkrétně u pana nového lídra Evropských demokratů, pana primátora Kasla vidím značný rozpor a myslím si, že kdo začíná politickou kariéru takovýmto rozporem, takže nemá velké šance na velký úspěch.
Poslední otázka týkající se ODS. Jan Zahradil, současný místopředseda, oznámil, že se s největší pravděpodobností bude ucházet o post předsedy ODS, ale také je ve hře Pavel Bém. Koho by volil Vlastimil Tlustý v případě, že by byli dva - Bém a Zahradil?
Tak v tuto chvíli říci, jak si vyberu na kongresu, který bude 13. prosince, opravdu neumím a já uvedu další jména. Kromě kolegy Zahradila určitě nebo velmi vážně uvažuje o kandidatuře pravděpodobně budoucí primátor hlavního města Prahy, pan Bém. Slyšel jsem jména jako ...
Já jsem se ptal ...
... paní Němcová.
Ano. Bém, nebo Zahradil, koho byste volil?
Kdo z nich? Tak oba jsou z Prahy. Myslím, že se Praha bude muset sama rozhodnout, koho z nich bude více podporovat. Já v tomto smyslu hodně dám na stanovisko těch, kteří jsou z daného místa, takže já musím odpovědět, že počkejme na kongres, kdo vůbec bude opravdu nakonec kandidovat a já vám mohu slíbit jediné. Až vhodím hlasovací lístek do urny, chtěl jsem říci do osudí, ono je to možná blízké, do urny, já vám určitě řeknu, koho jsem tam hodil.
Říká Vlastimil Tlustý. Děkuji za váš čas, na shledanou.
Na shledanou.
Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. |
|  |  |  |  |  | | Akciové trhy: 01:24 GMT | | FTSE | 6406.80 | -11.00 | | Dow Jones | 12525.7 | -48.11 | | Nasdaq | 2467.70 | -9.91 | | FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min |
|  |