| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 12. listopadu 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Pavel Novotný | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Pavel Novotný připustil, že krizový štáb Agrární komory uvažuje o dalších protestních akcích kvůli kritické situaci českého zemědělství.
Přepis rozhovoru Týdny zbývají do ukončení vyjednávání o vstupu České republiky do Evropské unie. Závěrečná fáze je však ve znamení sporů mezi Bruselem a kandidátskými zeměmi o problematiku zemědělství. Farmáři z kandidátských zemí se bouří proti podmínkám, které jim nabízí Brusel po vstupu do Unie. Protesty zemědělců provázely i setkání evropského komisaře pro zemědělství Franze Fischlera s resortními ministry z kandidátských zemí v Praze v prvním listopadovém týdnu. Jeden z demonstrujících zemědělců říká: Zvuková ukázka: Tak, bojíme se v podstatě toho, že v takovém prostředí se nebude dát podnikat. Že naše podniky zaniknou a vytvoříme sice prostor pro obchodování, ale my přestaneme existovat. Konstatuje farmář, který přijel do Prahy protestovat ze Slovenska. Český ministr zemědělství Jaroslav Palas o nespokojenosti zemědělců ví a dodává: Jaroslav PALAS, ministr zemědělství (ČSSD) (zvuková ukázka): Je zde patrná obava ze ztráty konkurenční schopnosti zemědělců v nových členských státech. Český ministr zemědělství Jaroslav Palas. Nejen o podmínkách, za nichž vstoupí čeští zemědělci do Evropské unie, bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl viceprezident Agrární komory České republiky Pavel Novotný. Vítejte v BBC, dobrý den. Dobrý den. Katastrofa, krize, tragédie, především těmito přídomky charakterizují zemědělci současný stav jejich podnikání. Předpokládám správně, že viceprezident Agrární komory ČR Pavel Novotný s touto charakteristikou souhlasí? Ano. Jednoznačně s touto otázkou tak, jak byla položena, souhlasím, protože zemědělství se dostalo v letošním roce do dvou zásadních problémů. Prvním problém byl od začátku roku vývoj cen našich produktů, kdy tím, že prakticky už v tom letošním roce jsme se jako Česká republika dostali do kleští, o kterých jsme věděli, že přijdou. To znamená, přestal pro nás platit kurs koruny, který nás do jisté míry chránil. A my, to znamená, jsme de facto vstoupili už v letošním roce na otevřený evropský trh, který je otevřený, ale bohužel jenom jednostranně. Protože Česká republika je v naprosto jiné pozici, než jsou členské země Evropské unie, z kterých k nám proudí tyto výrobky, protože Česká republika má prakticky ty příjmy postavené na tržbách za komodity, kdežto v Evropské unii je ta konstrukce naprosto jiná. V Evropské unii je ta konstrukce postavena na dvou pilířích, jednak je to příjem za tu konkrétní komoditu a jednak je to dotace státu. Vy krom toho, že jste viceprezidentem Agrární komory ČR, tak jste také předsedou Zemědělského družstva Bernatice na Písecku. Uvažoval jste o tom, že byste zemědělství opustil a šel do jiné oblasti? No, to bych velmi nerad udělal, protože zemědělství se věnuji od svého mládí. Pocházím z vesnice, na vesnici jsem celý život žil. I když v posledních letech již nežiji na vesnici. A s vesnicí jsem naprosto spjat. V žádném případě přes ty obrovské problémy bych nechtěl zemědělství jako takové opustit. Byť pro charakteristiku situace v zemědělství používáte slova jako "krize, tragédie, katastrofa", tak přesto ani na moment jste neuvažoval o tom, že byste tuto oblast opustil a šel pracovat do jiného sektoru? Já sám ne, protože skutečně bych chtěl pomoct i zemědělcům nejen v tom vývoji, který nás očekává, ale chtěl bych pomoct zemědělcům i v rámci těch svých možností k vyvedení z této krize, ve které skutečně se to české zemědělství nachází. Vy už jste použil při popisu současné situace českého zemědělství některé argumenty, například argument kursu koruny. Ale pokud byste měl lidem, kteří se zemědělstvím přicházejí do styku jenom v těch chvílích, kdy si v supermarketech kupují jogurty či zemědělské produkty, můžete velmi lapidárně charakterizovat tři hlavní argumenty, kdy je možné hovořit o tom, že zemědělství je v krizi? Tak, první je, že zemědělství v současné době, že se prohlubuje jeho vnitřní zadluženost. A ať už je to zadluženost, která je vyjádřená v té finanční podobě, to znamená, že zemědělci v mnoha případech nejsou schopni splácet své závazky, i když závazky vůči bankám vesměs se snaží platit, mnohdy i na úkor svých pracovníků, ale neplatí své závazky vůči svým obchodním partnerům. To je jeden pohled. Druhý pohled, který dokresluje tu situaci, je to, že je obrovská zadluženost zemědělství ve vztahu k půdě, kdy půda je v posledních letech vysoce vyhospodařována a je třeba si uvědomit, že i to, že odešlo z českého zemědělství více jak 2 miliony kusů skotu, což při průměrné ceně 10 000 korun za jeden kus představuje ztrátu jenom v těch stájích ve výši 20 miliard korun. Promiňte, že vám skočím do řeči. Poznamenal jsem si první argument - zadluženost. Argument druhý? Druhý argument, proč tedy tvrdíme, že zemědělství je v krizi, že ze zemědělství odchází to nejkvalitnější, to znamená, odchází nejkvalitnější pracovní síla, kdy v současné době již v zemědělství nám chybí odborníci a projevuje se to i na tom, že nám výrazně stoupá průměrný věk našich pracovníků. Můžete například uvést, jak je to ve vašem Zemědělském družstvu Bernatice na Písecku? Vy nemůžete do vašeho zemědělského družstva sehnat mladé lidi? Je to problém i u nás, sehnat mladé lidi. Ale zejména je problém sehnat kvalifikované mladé lidi. To znamená, že seženeme, na trhu práce jsou volní pracovníci, ale my, když potřebujeme zajistit kvalifikovaného pracovníka, když potřebujeme zajistit vysokoškoláka, tak ten problém tam je. Do jakých oborů vám utíkají? Vy sám jste řekl, že byste zemědělství neopustil nebo o tom v současnosti neuvažujete. Do kterých oborů vám utíkají, když nejdou do zemědělství a jsou to vysokoškoláci, kteří mají například vystudované vysoké školy zemědělské? Zemědělství a vysoké školy zemědělské se přizpůsobily tomuto trendu a začaly vychovávat nejen ... nebo ti absolventi mají nejen to potřebné zemědělské vzdělání, ale dosáhli i té úrovně, že jsou prakticky uplatnitelní ve všech dalších oborech, ve všech dalších činnostech. To znamená, že řada těchto vysokoškolských absolventů končí u obchodních zahraničních firem, ve státní sféře a končí všude jinde než v zemědělství. To je druhý bod. Mám poznamenány už dva, tedy krize českého zemědělství způsobena zadlužeností, neschopností udržení pracovní síly. A třetí? Ten třetí bod, proč mluvíme o krizi zemědělství, je to, že zemědělství nemá před sebou jasnou perspektivu. Vláda přijala koncepci v roce 1996, přijala koncepci zemědělství na další období a tuto koncepci se žádné vládě nepodařilo naplnit. A to si myslím, že je ten další obrovský problém, před kterým to naše zemědělství stojí. Vláda nedodržuje svoji vlastní koncepci? Vláda nedodržela svoji vlastní koncepci zejména v té části financování toho zemědělství, protože se přihlásila s vlastní koncepcí, počítala s tím, že bude potřeba vložit do toho zemědělství daleko větší objem finančních prostředků a ty prostředky se nikdy vládě v rozpočtu nepodařilo zajistit. A to je nejen záležitost vlády, ale je to samozřejmě záležitost parlamentu. Hovoříte o penězích. Když se ale podíváme do statistik, na podporu zemědělců má jít je státní pokladny, tedy od daňových poplatníků podle odhadů ministerstva zemědělství až 17,5 miliardy korun. Daňový poplatník, který to platí, 17,5 miliardy korun v roce 2002. Proč to zemědělcům nestačí, takto velká částka? Když srovnáme jiné obory života společnosti, a tak vysoké dotace ty obory nedostávají. Odpověď vychází z té jedné zásady. Ceny v Evropě jsou naprosto deformovány. Jsou deformovány proto, tak, jak jsem řekl, že ten příjem má ty dvě části. Je to tržba a je to dotace. A jestliže jsme tuto záležitost, a naši politici nám v minulosti slibovali, že Evropská unie a svět od tohoto postupu odejde, to znamená, že bude snižovat své dotace, jestliže ale vývoj jde obráceně, to znamená, že Evropská unie a svět vůbec zvyšuje své dotace do zemědělství, tak pokud my bychom, a my nemáme tento zdroj příjmů, tak samozřejmě se stáváme nekonkurenceschopní. Dovolte mi položit jednu otázku, která ale se pokusí, vím, že je to velmi problematické odhlédnout od okolí. Není cesta do pekel každého podnikání, které musí být dotováno? Ale čeští zemědělci nikdy netvrdili a netvrdíme dosud, že bychom chtěli dotace. My bychom chtěli jenom rovné podmínky. Pro nás by bylo daleko výhodnější, kdyby svět přestal dotovat, tím pádem nedával na náš trh dotované výrobky. A my jsme si jisti, že v tom případě bychom byli konkurenceschopní. V případě, že by okolí nedotovalo, tak vy byste nepotřebovali ani 17,5 miliardy korun ročně? Určité dotace samozřejmě vždycky musí zůstat. Musí zůstat proto, že v zemědělství působí jeden vliv, který není v jiných oborech, a je to diferenciální renta. Diferenciální rentu, jak všichni dobře víme, již zavedla Marie Terezie. To znamená, že musí být nějakým způsobem kompenzováno hospodaření ve zhoršených půdních a klimatických podmínkách. To není nic nového, to respektuje celý svět, bez toho se v žádném případě v zemědělství nedá podnikat. Ale to je jen první část těch dotací. Ty ostatní dotace a značná jejich část je právě jako podpora cen, to znamená, že svět se rozhodl, že potraviny budou na světě levné. Ale protože není možné, aby byly levné potraviny, protože musí někdo zadotovat ty levné potraviny, tak se rozhodl, že ty potraviny bude dotovat. Závěrečná otázka k tomuto tématu, k tématu peněz. Považuje tedy viceprezident Agrární komory ČR Pavel Novotný dotování zemědělské produkce v těch výších, které je v současnosti ve světě i v České republice, za zhoubu zemědělství? Ne, já bych neřekl, že zhouba zemědělství, je to princip, který tak, jak jsem řekl, buď ho změníme nebo se mu musíme podřídit. Váš osobní názor. Považujete to za vadný princip? Považujeme to za vadný princip, ale zrušit se nedá, vytrhnout jedna část Evropy nebo jedna část světa, která to bude řešit jiným způsobem. Musí dojít ke konsensu, musí dojít k tomu, že takto to budou řešit všechny země světa a pak můžeme mluvit o tom, že ten princip je nastaven špatně. Další číslo. Navrhovaný rozpočet ministerstva zemědělství na rok 2003 předpokládá ve srovnání s letošním rokem navýšení o bezmála 11,5 %. Toto navýšení považujete za navýšení malé? Je třeba říct, z čeho se to navýšení skládá. To navýšení je jenom kompenzace zdrojů finančních prostředků, které zbyly z rozpočtu nebo ve Státním zemědělském intervenčním fondu zůstaly z roku 2001. Tyto prostředky nebyly z důvodu světových cen a kursu koruny vyčerpány. Tyto prostředky byly tedy v tom roce 2001 převedeny do rozpočtu 2002. V roce 2002 už ty prostředky vyčerpány veškeré byly. To znamená, že tam nejde o žádné navýšení, jde tam pouze o dorovnání tohoto převodu těch prostředků z roku 2001. Jakou částku byste si vy osobně představoval, aby směřovala ze státního rozpočtu do zemědělství v roce 2003? Podle vládních představ, nemýlím-li se, má jít o zhruba 14 miliard korun. Zemědělci se shodli, že aby byli dál, aspoň mohli být konkurenceschopní, tak požadují, aby rozpočet na příští rok byl zvýšen minimálně o 8 miliard korun, protože to je ta úroveň té přijaté vládní koncepce a je to ta úroveň, která by umožňovala těm zemědělcům aspoň podnikat. Je třeba ale říct, že ani tato úroveň nedosahuje zdaleka úrovně dotací v Evropské unii. Pavle Novotný, jste pravděpodobně realista. 6 miliard je tak vysoká částka, která po prvním čtení parlamentním, kdy byl schválen státní rozpočet na rok 2003. Víte, že se v rámci přesunu kapitol rozhodně nepodaří přesunout 6 miliard. Pokud ano a to byste museli mít, obecně řečeno, hodně zlobbovanou Poslaneckou sněmovnu, tak byste mohli maximálně přesunout miliardu. Co uděláte v případě, že ani miliarda nebude přesunuta? Pane redaktore, tam je třeba na tu otázku odpovědět trošku komplexněji. V České republice sanace bank stojí 500 miliard korun. To všichni víme. A těchto 500 miliard se rovněž řešilo mimo rozpočet. To znamená, že tam nejde v tomto okamžiku o to, jakým způsobem ty peníze, ale jde o vůli, jestli je přesvědčen český národ o tom, že ta situace zemědělců je taková, že je třeba ten problém řešit. Považujete za dobré, aby český národ poté, co zaplatil 500 miliard ze svých daní do bank, aby další miliardy mimo rozpočet platil do zemědělství? Považujete to jako daňový poplatník za správné? Čeští zemědělci v letošním roce požádali o 5 miliard, což je 1 % ztrát bank nebo to, co bylo třeba na sanaci bank použít. Pro záchranu zemědělství v tom komplexu jsme to vykvantifikovali na 50 miliard. To není otázka jednoho roku, ale 50 miliard, což je skutečně jenom 10 % toho, co ty banky stály. Takto je třeba tu otázku vnímat. Očekáváte tedy od poslanců, že v rámci mimorozpočtových fondů najdou 6 miliard? Já nechci říct, kolik najdou, ale očekáváme, že poslanci pochopí tu situaci českého zemědělství. Ono tam zdaleka nejde jenom o české zemědělce, ono tam jde vůbec o Českou republiku a jde tam o životní prostředí, o další, další věci. Protože přece je třeba říct, že to není tak jednoduché, jak to řekl třeba i komisař Verheugen, že 3 % lidí je zaměstnáno v zemědělství, že kvůli tomu si nezavřeme své vstupy do Evropské unie a další věci. Tam je třeba říct, že v českém zemědělství pracuje zhruba těch 150.000 lidí, ale jeden pracovník zemědělství vytváří dalších pět pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu. Pak už se dostáváme z těch 3 % na 18 % a to, myslím si, Českou republiku musí to procento zajímat. Stav českého zemědělství, to byl hlavní důvod protestu zemědělců, který se 30. října 2002 konal v Praze. Zhruba 3.000 sedláků vyzbrojených transparenty a vlajkami pochodovali centrem hlavního města. Cílem protestu bylo upozornit na letošní ekonomické problémy českého zemědělství a hrozící finanční krizi oboru. Zemědělci také požadovali a nadále požadují rovnoprávné postavení v Evropské unii. Libor Pafko z Čejkovic na Hodonínsku držel 30. října 2002 při protestu farmářů před Poslaneckou sněmovnou transparent s heslem "Likvidace českého zemědělství - vstupenka do Evropské unie". Proč přijel Libor Pafko protestovat? Libor PAFKO, zemědělec, Čejkovice na Hodonínsku (zvuková ukázka): Je to spíš kvůli tomu, že si myslíme, že naše vláda při vstupu do Evropské unie chce zaprodat českého zemědělce. Zatím dělá všechno pro to. Už jenom ta cenová politika, která dnes je, je úplně špatná, protože veškeré naše výrobky jsou neprodejné, protože stát dovolí to, že se zemědělské výrobky za dumpingové ceny přivezou do naší republiky. Konstatuje Libor Pafko z Čejkovic na Hodonínsku. Tlak zemědělců na českou vládu se stupňuje. Dovolte, abych citoval slova prezidenta Agrární komory ČR Václava Hlaváčka, která zazněla v pondělí v Jihlavě. Citujme: "Pokud vláda nebude dostatečně reagovat na ekonomické obtíže, hodlají si zemědělci potřebnou pomoc vynutit." Konec citátu. Předpokládám správně, že viceprezident Agrární komory ČR Pavel Novotný by slova prezidenta Hlaváčka podepsal? Ano, jednoznačně. Nabízí se otázka, jak si hodláte pomoc, kterou považujete za potřebnou, vynutit? Je to tak? Tlakem na poslance, který jsme zmínili? Samozřejmě. Abychom dneska mluvili jednoznačně o formě, by bylo předčasné. My jsme dohodli ve vedení Agrární komory ČR a tak to bylo konstatováno ve včerejších závěrech, že bude dál postupovat činnost krizového štábu. A o formách a způsobech těchto protestních akcí rozhodne krizový štáb. Rozumím vám správně, že v současnosti krizový štáb čeká na projednávání rozpočtu na rok 2003 ve druhém a třetím čtení, na záruky poslanců, že z mimorozpočtových fondů dají do zemědělství určité miliardy a pak se rozhodne, co bude dál? Ano. Očekáváme, jaké budou reakce komplexně k celému tomu problému. Dokdy máte závěrečný termín? Dokdy chcete vědět výsledek a reakce Poslanecké sněmovny a vlády? Samozřejmě, protože není ani přesně známo datum, kdy Poslanecká sněmovna přijme ve třetím čtení závěrečné znění rozpočtu. Má to být před vánocemi? Ano. Ale v každém případě ještě budeme jednat, budeme hledat cesty, abychom tuto záležitost dokázali protlačit dopředu tou formou vyjednávání. V případě, že ne, samozřejmě jsme připraveni to vyjednávání podpořit protestními akcemi. Z toho, co říkáte, je tedy do konce roku, pravděpodobně do konce roku, kdy koncem prosince se bude projednávat rozpočet a bude se schvalovat rozpočet, do konce roku je prostor pro vyjednávání. Od 1. ledna by mohlo dojít k masivním protestům zemědělců? Ne, ne. I to vyjednávání, protože nemůžeme přesně říci, kdy k tomu dojde, ale dá se předpokládat, že k těm protestním akcím dojde již v průběhu toho vyjednávání, nejen po jeho skončení. Proč v průběhu vyjednávání? Na podporu těch našich požadavků. Jaké protestní akce máte na mysli? Já jsem řekl, že krizový štáb rozhodne o tom, jaké protestní akce budou zvoleny. Považujete dosavadní protestní akce, ať to bylo vysypávání cibule například před ministerstvem zemědělství a Poslaneckou sněmovnou koncem devadesátých let nebo blokace hlavních cest, za úspěšné? Považujete ty protestní akce sedláků, které se uskutečnily v uplynulých deseti letech, za úspěšné? Já si netroufnu říct, jestli byly úspěšné, ale jsem si jistý, že byly nutné. A ta jejich nutnost byla, protože pokud by nebyly tyto protestní akce, tak by se skutečně národ nedozvěděl objektivně o tom, jaká je situace českého zemědělství. V současnosti už to národ ví. Jsou tedy zapotřebí další protestní akce? Jsou. Podle našeho názoru jednoznačně jsou, protože národ ví, ale myslíme si, že to ještě ne dostatečně vnímá zejména proto, že je mu to ne vždy objektivně vysvětlováno. Další téma - postavení zemědělců po vstupu České republiky do Evropské unie. Závěrečná fáze vyjednávání o vstupu deseti kandidátských zemí do Evropské unie je ve znamení sporů mezi Bruselem a kandidátskými státy o problematiku zemědělství. Farmáři z kandidátských zemí se bouří proti podmínkám, které jim nabízí Brusel po vstupu do Unie. Protesty zemědělců provázely i setkání evropského komisaře pro zemědělství Franze Fischlera s resortními ministry z kandidátských zemí v Praze v prvním listopadovém týdnu. Velvyslanec Evropské komise v České republice Ramiro Cibrian přiznal 1. listopadu v rozhovoru pro BBC, že Evropská unie podcenila informování zemědělců z kandidátských zemí. Ramiro CIBRIAN, velvyslanec Evropské komise v ČR (zvuková ukázka): Já myslím, že ano a mám pocit, že do určité míry ti zemědělci dodnes dostali pouze polovinu nebo část celkového obrazu. To se musí napravit a pokusíme se to napravit v příští době. Slova velvyslance Evropské komise v Praze Ramira Cibriana. Považuje viceprezident Agrární komory ČR Pavel Novotný malou komunikaci Bruselu se zemědělci z kandidátských zemí za hlavní problém? No, já bych si netroufl říct, že to je hlavní problém. Určitý problém to samozřejmě je. Ale myslím si, že ten hlavní problém leží někde jinde. Evropská unie využila toho, co se v České republice stalo, to znamená, že došlo v tom období těch posledních deseti let k prudkému poklesu zemědělské výroby a v současné době využívá této snížené výroby jako základny pro další období. Já bych to chtěl dokumentovat na příkladu ... Ale, zůstaneme-li u informovanosti, informovanost ze strany Bruselu směrem k českým zemědělcům a komunikace, byla podceněna? Možná, že byla podceněna, ale v žádném případě to není ten hlavní problém. Pokud dovolíte, předložím vám argument Evropské komise. V jednom ze svých dokumentů Evropská komise konstatuje, že zemědělci v kandidátských zemích včetně České republiky nejsou v některých oblastech konkurenceschopní. Například z údajů o objemech krmiv vyplývá, že v zemích Evropské unie je spotřeba na jedno prase nižší než v kandidátských zemích. Totéž platí v menší míře pro drůbež. Není toto také jeden z argumentů, že české zemědělství může být ještě více efektivnější, aniž by do něj plynuly další dotace? Samozřejmě, české zemědělství jako každý jiný obor může zlepšit efektivnost veškerých svých činností. Ale ten prostor je tam skutečně velmi malý. Co se týče těch krmiv, to je, myslím, velmi zjednodušený pohled. Česká republika, všichni víme, že není žádná přímořská země, že se u nás nedá pěstovat sója, že se musí tyto komponenty dovážet do České republiky. Tudíž tyto komponenty, které umožňují a zvyšují to využití těch krmiv, pochází u nás pouze z dovozu. Dovoz musí přijít někam do nějakého přístavu, odtud se musí převézt do České republiky. Takže, objektivně některé ty náklady jsou větší. Tím nechci říct, že nejsou rezervy, samozřejmě jsou. Můžete je zmínit? Když se teď budeme bavit o slovu do vlastních řad, mohu-li použít tento slogan. Můžete zmínit rezervy, ve kterých by ještě čeští zemědělci mohli přidat? Samozřejmě, je třeba říct, že bude nás určitý objem práce čekat ve struktuře plemenné skladby, zejména u prasat. Proto je u nás ta odchylka větší než u drůbeže, protože u drůbeže prakticky dneska celá Evropa pracuje s jedním genofondem, kdežto u těch prasat díky tomu delšímu cyklu, díky té náročnosti je ten proces trošku dlouhodobější. Další rezerva? Tam vidíme, že to je. Další rezerva je samozřejmě i ve vlastním využívání těch krmiv, technologiích. Je třeba říct, že naše naprostá většina provozů je potřeba, aby prošla tím procesem obnovy, rekonstrukcí, kde je třeba, abychom se dostali na ty špičkové technologie. Ale na ty musíme mít v první řadě peníze. A pak bude zapotřebí propouštět? Rozumím tomu správně, že v zemědělství tím, že je zanedbané technologicky, tak je ještě docela velká přezaměstnanost? Jestli je přezaměstnanost, samozřejmě tak, jak bylo ve všech těch ostatních otázkách, je třeba říct, že rezerva určitě i v této oblasti je. Ale jestliže podle oficiální statistiky dneska v České republice je dosahováno v produktivitě práce v zemědělství na úrovni 90 % průměru Evropské unie, tak je třeba říct objektivně, že v ostatních oborech v České republice je ta úroveň pouze na 50 %. A tam to zemědělství je daleko, daleko nejdál, ale přesto to nestačí. Ve čtvrtek 7. listopadu se konalo v Praze setkání evropského komisaře pro zemědělství Franze Fischlera s resortními ministry z kandidátských zemí. Český ministr zemědělství Jaroslav Palas po schůzce ministrů popsal hlavní rozpory mezi kandidátskými zeměmi a Bruselem v oblasti zemědělství následovně: Jaroslav PALAS, ministr zemědělství (ČSSD) (zvuková ukázka): Pokud jde o vyjednávání, je patrné, že stále ještě palčivou otázkou zůstává poskytování přímých plateb pro kandidátské země. Je zde patrná obava ze ztráty konkurenční schopnosti zemědělců v nových členských státech. Zazněl zde také požadavek na zkrácení desetiletého přechodného období. Bylo zde vyjádřeno také očekávání, že Evropská unie zaujme určitý flexibilní postoj při vyjednávání o kvótách a limitech pro regulaci nabídky, stejně jako u poskytování státní pomoci ze strany nových členských států. Slova českého ministra zemědělství Jaroslava Palase ze 7. listopadu. Premiér Vladimír Špidla před časem v rozhovoru pro BBC odpovídal na otázku, zda by problematika zemědělství ještě mohla zablokovat vstup České republiky do Evropské unie. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Jsem přesvědčen, že proces se podaří dokončit. Jsem odhodlán, považuji to za klíčovou historickou úlohu pro Českou republiku, tak jsem odhodlán se nasadit zcela pro tuto myšlenku vstupu Evropské unie. Jsem přesvědčen, že zůstat v izolované pozici ve sjednocující se Evropě je nejméně výhodné pro Českou zemi z jakýchkoliv hledisek a myslím si, že neexistují nepřekonatelné překážky, i když existují ještě komplikované věci, jako je otázka institucí nebo otázka zemědělské politiky. Slova českého premiéra Vladimíra Špidly. Může viceprezident Agrární komory ČR Pavel Novotný stručně, jasně a výstižně odpovědět na otázku, bylo by pro českého zemědělce lepší nevstoupit do Evropské unie než do ní vstoupit za podmínek, jaké k dnešnímu dni nabízí Evropská unie? Já si myslím, že převážná většina, naprostá většina zemědělců chce do Evropské unie. To je třeba takto říct. Ale je třeba říct, proč jim jde o ty podmínky. Ono se to všechno zjednodušuje na zemědělství. Myslím si, že jsou tam zase tři hlavní důvody. Jednak, v současné době zůstaly jenom dva důvody, proč mají být nižší přímé platby a to je úroveň mezí zemědělství, respektive náklady na nájemné. To znamená, jestli máme našim pracovníkům říct a stejně tak vlastníkům naší půdy, že do roku 2013 zůstanou za úrovní nájemného a za úrovní mezd v Evropské unii, myslím si, že by to bylo vůči těm pracovníkům naprosto nefér. To je jedna věc. Druhá věc je, že co týče kvót, je ten problém zásadní v tom, že je to zjednodušované na problém zemědělství. Mně, jako občanovi této republiky, víc vadí nízké kvóty zejména u skotu, mi víc vadí jako občanovi, než mi vadí jako představiteli zemědělství. A třetí? A ten třetí důvod je více méně v tom, jakým způsobem se celá ta záležitost bude vysvětlovat a chápat v kontextu všech těch přístupových jednání. Takže, čeští zemědělci jsou pro vstup, ale není možné, aby tato jejich snaha, tato jejich vůle byla zneužita při těchto jednáních. Závěrečná otázka, poprosím o velmi stručnou odpověď. Můžete jako viceprezident Agrární komory ČR garantovat, že to nebudou čeští zemědělci, kteří by zablokovali vstup země do Evropské unie? Takovou garanci v žádném případě nemůžeme dát, protože je třeba říct, že zemědělci nebudou sami rozhodovat, bude rozhodovat český národ, bude veřejné referendum, nebude se referendum týkat jenom českých zemědělců. Jsme přesvědčeni, že se podaří a že národ bude vnímat tu otázku stejně jako čeští zemědělci. A že národ i čeští zemědělci v tom hlasování v tom červnu příštího roku řeknou své ano. Říká viceprezident Agrární komory České republiky Pavel Novotný. Já děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC, a někdy příště na shledanou. Děkuji za možnost a také na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
