| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 11. listopadu 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Jan Kasl | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jan Kasl po oznámení o sloučení své strany s Občanskou demokratickou aliancí podle svých slov již zahájil jednání o možné integraci s Cestou změny a Demokratickou ligou.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Čtrnáct dní před volbami do Poslanecké sněmovny, koncem května Jan Kasl rezignoval na post primátora hlavního města Prahy a opustil Občanskou demokratickou stranu. 29. května předseda ODS Václav Klaus odpovídal na otázku, zda může Kaslův odchod poškodit občanské demokraty. Václav KLAUS, předseda ODS (zvuková ukázka): To já odhadovat nechci. Já věřím, že nikoliv. A já si myslím, že jestli někoho poškodil, tak určitě poškodil reputaci a pocity o lidské integritě tohoto člověka, který se jmenuje Jan Kasl. Konec května a slova Václava Klause. Zhruba měsíc a půl po svém odchodu z ODS bývalý pražský primátor Jan Kasl založil novou politickou stranu Evropské demokraty. 19. července pak v rozhovoru pro BBC odpovídal na otázku, kde by měla být nová politická strana za dva roky. Jan KASL, předseda Evropských demokratů Jana Kasla (zvuková ukázka): Já bych ji viděl v Evropském parlamentu, když mluvíme o době za dva roky, neboť to bude doba voleb do Evropského parlamentu. Za dva a půl roku bych ji rád viděl v krajských volbách v regionech a za čtyři roky bych ji rád viděl ve vládě. 19. červenec a slova Jana Kasla. Evropští demokraté se při komunálních volbách v Praze stali druhou nejsilnější stranou. Nejen o tom bude následujících 30 minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl zakladatel Evropských demokratů, bývalý primátor hlavního města Prahy Jan Kasl. Vítejte v BBC, dobrý den. Dobrý den. Zhruba čtyři měsíce existují Evropští demokraté, jejímž hlavním zakladatelem jste byl. Co s odstupem času považujete za největší problém při zakládání nové politické strany? Zakládání samo je akce, která, záleží na tom, jestli máte myšlenku, nosnou vizi, dost vůle k tomu, abyste ji realizoval, ale nejhorší je pak financovat chod té strany. To vám potvrdí asi každý. Jak ji financujete? Z vlastních prostředků a ze sponzorských darů, které byly především směřovány do kampaně. Je to těch zhruba 5 milionů, které nás kampaň stála. Kolik peněz jste dal do své vlastní strany, rozumějme osobních peněz Jana Kasla? Je to 100 000 korun. Je to hodně, nebo málo? Je to dost. Pro váš rodinný rozpočet? Je to dost vzhledem k tomu, že jsem vlastně dával peníze, které měly sloužit k budování našeho nového půdního bytu a jsou to prostředky, které jsme získali z prodeje nebo jsem získal já z prodeje své bývalé firmy a z prodeje rodinného domu, který jsem prodával před rokem a něco. Děláte to i proto, že se vám ta investice vrátí? Investice do strany? Já věřím, že ano, že peníze nejsou to nejdůležitější v životě a že některé věci člověk musí brát i bez ohledu na to, jestli se vrátí fyzicky či jestli se vrátí nějakým jiným způsobem. Promiňte, myslel jsem, protože jsem pravděpodobně přízemní, myslel jsem, jestli se vám vrátí peníze, že každých 100 000 korun, které dáte do strany ... To jsou dary, které se nevrátí. Chcete mít zhodnoceny třeba 25% úrokem? Bohužel, takové zhodnocení v těchto případech se dá těžko očekávat. Kolik celkem peněz už bylo vybráno na činnost vaší strany? Je to oněch zhruba necelých 5 milionů, 4,9 plus minus. Účetní dělá kolega Witzany, teprve účetní účtuje, sleduje to kolega Witzany. Myslím, že poslední číslo, které jsem viděl, bylo 4,9 milionů. Jaké máte nástroje pro to, aby žádný sponzor, které v současnosti Evropští demokraté mají, nemohl být sponzorem neexistujícím? Rozumějme, ponaučení z případů Sinha a Bács. Tak, je to velmi jednoduché. Zákon toto definuje tak, že do 50.000,- korun ten dar je vlastně na základě jednoduché identifikace dárce. Čili my na to máme takový formulář, darovací smlouva, kde dárce vyplní své údaje, on se podepíše. My jsme dva oprávněni jednat za Evropské demokraty, my se podepíšeme, pro ně to je účetní doklad, který slouží k uplatnění snížení daňového základu, pro nás to je doklad do účetnictví, že jsme přijali prostředky. Nad 50 000 korun je taková složitá trojskládačka, která už představuje složitější proces ověřování podpisů. Banka potvrzuje, že peníze byly složeny a pak přijaty na našem účtu. Podle toho, jak se v bankách tvářili, tak se mi zdá, že jsme asi jediná strana, která používá tento formulář. Je to oficiální poukázka, která se kupuje v bance asi za 25 korun. Považujete systém financování politických stran v České republice jako člověk, který založil před čtyřmi měsíci novou politickou stranu, za vyhovující? Je rozhodně lepší a transparentnější, než byl předchozí systém. Myslím si, že i ty státní příspěvky svým způsobem jsou dobrým řešením. My budeme dostávat na jeden mandát 250 000 korun za rok. Je to pomoc k tomu, aby strany nehledaly různé podivné, nelegální způsoby financování. Musím se ale potom smát, když vám někdo tvrdí, že jeho kampaň stála 4 nebo 5 milionů a Praha byla olepená billboardy. Takže, zřejmě to funguje postaru i nadále. Koho máte na mysli? Tak, teď mám na mysli kolegu Hvížďalu, který teď prohlásil, že ty 4 miliony jsou v billboardech. Takže, to mě docela rozesmálo. Můžete uvést, které části systému financování politických stran, stávajícího systému jsou podle vás nevyhovující, jsou-li takové a bylo by dobré je změnit? Týká se to nejen politických stran, ale obecně financování toho nonprofitního nebo neziskového sektoru. Bylo by třeba, aby daně, určité procento, jestli to bude 5 nebo 10 %, to je otázka další, bylo možno alokovat přímo jako daně. To znamená, že neodvádíte finančnímu úřadu částku X, ale jen 90 % té částky a těch 10 % můžete, chcete-li, věnovat na fotbalový oddíl, který je vám blízký, na postižené děti, na církev, na politickou stranu. Aby to nebylo jenom snižování daňového základu, to je totiž, lidé si to často myslí, že to je jakoby přímo snížení daní, ale ona je to jenom malá část. Vrátíme-li se k tomu největšímu problému, který dosud zakladatel Evropských demokratů Jan Kasl měl při zakládání nové politické strany, tedy financování nové politické strany. Hodláte veřejnosti předložit seznam všech sponzorů? A museli jste odmítnout nějakého sponzora z toho důvodu, že třeba to byl významný investor do města za vašeho primátorování? Stalo se něco takového? Tak za prvé, ten seznam těch dárců je dán zákonem, ta zpráva se musí připravit v souladu asi s účetní uzávěrkou ke konci března a myslím, že k 1. dubnu musí být, teď neřeknu přesně, jestli na ministerstvu vnitra nebo v parlamentu. Čili, to je zákonná podmínka, nikdo s ní nemůže nic jiného udělat. Odmítání dárců nás, přiznávám, ani se nepokoušeli někteří oslovit, protože možná měli obavu, že kdyby podpořili Evropské demokraty a mě osobně, tak by se dostali do problémů s dosud vládnoucími stranami. My jsme nikoho ... To nechme stranou. Ale jde mi o to, zda do strany neměl zájem vstoupit a investovat, řekněme to takto, sponzor, který by mohl vás přivést do problémů? S tím, že tam byl jasný střet zájmů. My jsme samozřejmě jednoznačně řekli, že nepůjdeme do žádného, nebudeme brát peníze od žádného sponzora, který by zaprvé nechtěl být čitelný, nechtěl by být viditelný sponzor. Za druhé, by to byl sponzor, který by se domníval, že tím, že nám přispívá, a musím říct, že tím, že vám dá někdo 10 000 nebo 50 000 korun, tak asi nic zásadního nedělá v objemech velkých firem, že by si myslel, že si za tyto prostředky předkupuje nějaké přednosti. Na druhou stranu počet firem a společností a jedinců v tomto městě fungujících je konečný a já skutečně nevím, jestli mezi našimi sponzory někdo, a skoro si jsem jist, že určitě někdo z těch lidí dělá něco s městem, ale jestliže to je transparentní, čitelné a uvedeno v seznamu dárců, tak na tom nevidím vůbec nic špatného. Nevyskytl se tedy případ někoho, koho byste museli odmítnout z toho hlediska, že to byl významný... Nás nesponzoruje Metrostav, nás nesponzoruje IPS Skanska, nás nesponzoruje Subtera. A to jmenuji ty základní tři největší firmy, které v Praze dělají stavební práce. A takhle bych mohl pokračovat a skutečně, možná, že nějaká malá firma dodává třeba někam toaletní papír, to ani nevím tedy. První zkouškou smysluplnosti existence Evropských demokratů byly komunální volby v Praze. Evropští demokraté Jana Kasla v nich skončili druzí za vítěznou Občanskou demokratickou stranou. Evropští demokraté získali 15 mandátů v pražském zastupitelstvu, zatímco ODS mandátů 30. Jak se mohou Evropští demokraté ubránit jevu, který je v české politice běžný, že před nějakými volbami vznikne politická strana, získá si poměrně velkou oblibu veřejnosti a po volbách její vliv upadá? Víte, na co narážím? Na Občanskou demokratickou alianci, nejnověji na US-DEU. Tak, to souvisí také s tím, v jaké budeme pozici po volbách. My jsme zaznamenali významný úspěch. Těch 18,5 % sice není pro mne limit, který jsem si já stanovil. Vy jste si stanovil? Tak, já jsem považoval 20 % za velký úspěch a 25 % za ten žádoucí superúspěch. To se bohužel nepovedlo také proto, že přišlo k volbám málo voličů. Vlastně třetina voličů pražských volila hodně stranicky, volila pro ty své oblíbené, ať je to ODS, ať je to KSČM, ať je to... Vnitřně jste tedy prohrál proto, že se nepodařilo přesvědčit voliče, aby šli k urnám? Aby šlo více voličů k urnám. Přesně tak. My jsme nestíhali v tom velmi krátkém čase, který byl, oslovit tolik voličů, aby o nás vůbec věděli. Bohužel, Praha je veliká a těch zhruba asi 850.000 nebo kolik je voličů v Praze, se nám nepodařilo osobně oslovit. Kdyby se to povedlo, tak jsme jich, věřím, získali víc. A teď, proč to říkám, na základě těch výsledků zkrátka máme tři varianty, že budeme v nějaké variantě koalice, anebo budeme v opozici. Jste-li v opozici, samozřejmě máte jednodušší roli v té vyhraněnosti, kritizujete, jste proti všemu, předkládáte návrhy, které oni zamítají logicky, neboť jsou to vaše návrhy, tak je nemohou přijmout. Jste viditelný křikloun, ale ono v komunální politice, ale i v regionální politice to křiklounství není moc úspěšné. Lidé většinou chtějí slyšet ta pozitivní řešení a nezajímají je kritici. Proto v opozici je velký problém, že bychom se také mohli dostat na okraj zájmu a bude velmi složité v té situaci budovat tu celostátní strukturu. Přesto považujeme opozici za zcela reálnou variantu. Vnitřní, řekněme, cíl Jana Kasla, pokud to promítneme a uděláme jisté srovnání s vaším cílem před komunálními volbami, tedy 25 %, je v každém případě být součástí pražské radnice? Rozumějme tedy podílet se na ... V každém případě určitě nelze použít. My jsme ochotni se podílet na v uvozovkách "moci" na řízení města v případě, že budeme moci realizovat program. My jsme vlastně podepsali tu smlouvu pro Prahu 2006 s 18,5 % voličů a ty lidi nechceme zklamat a chceme zkusit, jestli jsme schopni i s takovýmto procentním podílem realizovat tu smlouvu. Čili, nepůjdeme do ničeho, co by mělo znamenat, že by ten program Evropských demokratů Jana Kasla, což byla volební kandidátka, nebylo možno realizovat alespoň z velké části. Můžete velmi stručně a velmi jasně odpovědět na otázku, která varianta sestavení pražské radnice, tedy koalice, která bude vládnout Praze v následujících letech, je nejpravděpodobnější? Jen pro úplnost, rýsuje se varianta ODS se sociálními demokraty, dosavadní varianta, je zde menšinová koalice Evropských demokratů, ČSSD, lidovců, unionistů, nezávislých s tichou podporou KSČM a je zde varianta ODS a Evropští demokraté. S případnou participací těch malých stran, ony se toho nezříkají, ano. Která varianta je nejpravděpodobnější a vy osobně si ji přejete? Tak, já si samozřejmě nepřeji variantu pokračování té koalice, která tam byla dnes, ale to je varianta, která nezáleží na nás. To je varianta, která záleží na tom, jestli se ČSSD rozhodne pokračovat s ODS v takové té bezpečné politice spolupráce, kterou zahájila před čtyřmi roky. Pro ODS je to asi pohodlná varianta, neboť jsou tam v jasně většinové funkci, většinové roli a ČSSD bude tím poslušným v té dvojici. Já si mohu přát programově blízké a politicky vyhraněné spojenectví dvou středopravých stran, je-li ODS středopravou stranou, tak těchto dvou stran. Na druhé straně ovšem je pro nás nepřijatelné, aby tuto politiku realizovali někteří ti, kteří byli důvodem, proč jsem já odešel. To je reálné? Kupodivu ne. Zdá se, že ODS skutečně svým způsobem tam přinesla také nějaký čerstvý vítr a že ta jména, která byla v radě, by tam být nemusela a že, aspoň na našem pátečním vyjednávání se ukázalo, že pro vyjednavače za ODS náš program, my jsme vypsali asi na dvě stránky takové ty zásadní procedurální a procesní zásady fungování radnice, to znamená maximální otevřenost. Například přenášení té rady na Internet, otevřenost všech komisí, rotace, losování členů. To všechno, co si myslíme, že je nezbytné, co se nedělalo, co by se na radnici dělat mělo a oni to nerozporovali. Z toho, co říkáte, je nejpravděpodobnější varianta budoucí koalice ODS, Evropští demokraté a ti menší, tedy nezávislí? Bude-li akceptován náš program a zatím nezaznělo z druhé strany něco opačného. Naopak bylo řečeno, že toto pro ně je přijatelné. Nedají-li přednost například procentnímu nebo poměrnému zastoupení 7:4 se sociální demokracií, nedá-li ODS přednost pohodlnému životu s tím poslušnějším, vydá-li se na cestu nepříjemné kritiky, tvrdé kritiky koaličního partnera, který bude 5:6, pak si myslím, že při respektování Pavla Béma jako primátora jsme ochotni na tu cestu jít. Je to reálné? Já myslím, že to reálné je, ale nezáleží to jenom na nás pochopitelně. Z toho, co říkáte, je ale reálné a prozraďte, jaká by pak byla role Jana Kasla v takové koalici, byl by náměstkem Pavla Béma? Pochopitelně, to je role, byl by nějakým členem rady. To je otázka. I osobní ambice musí jít stranou, my jsme řekli jasně, že nejde o naše osobní ambice, že nejde o místa v radě. Jde o to, aby se realizoval ten program pro Pražany. To byl důvod, proč jsme ... Jak byste si představoval svoji roli jako náměstka primátora? Myslím si, že to je maximální role, kterou mohu v takové radě zastávat. Jakým náměstkem, pro jakou oblast byste chtěl být? Toto, prosím, ještě nerozebírejme. Jinak, jsem architekt a myslím, že z toho by vyplývalo mé možné potenciální zaměření. Já jenom chci doplnit tu třetí variantu, kterou jsme zatím neřekli. My z důvodu té změny na radnici jsme se začali bavit s ČSSD o té menšinové radě, která má tu nevýhodu, že je křehká, že je nestabilní, že nemáme zkrátka oněch 36 mandátů, že naši partneři nezískali tolik, kolik si přáli, sami, kolik jsme si možná i my pro ně přáli. Proč jste jako pravicový člověk neuvedl hned na začátku to, že by musela být tiše podporována komunisty? Ona by mohla být podporována kýmkoliv. Menšinová vláda se neodvolává na to, že ji podporuje ta či ona strana. Ona je trpěna celým tím parlamentem v případě vlády a radou v případě zastupitelstva. Pochopitelně mi řeknete, že když by odešla ODS od té volební urny, tak jaké to mohou být hlasy? Hlasy komunistů, ano, máte pravdu. Já bych o této variantě neuvažoval vůbec, kdyby v neděli hned po volbách nezazněl pro mě celkem překvapivý, ale srozumitelný hlas pana doktora Hoffmana z KSČM, který prohlásil, že bez jakýchkoliv dalších nároků oni považují za tak potřebné provést ty změny v Praze, že jsou připraveni podpořit menšinovou radu, protože pochopili ze součtu, že většinová nebude. A já si myslím, že sice je to pro mě nepříjemné, odmítám koalici s komunisty, ale na druhou stranu, kdyby se povedlo v radě, v městě provést ty zásadní proměny, které všichni Pražané, myslím, že většina Pražanů určitě chce, tak by toto bylo asi sladkou odměnou za takovou nepříjemnost. Z toho, co ale říkáte, je nejpravděpodobnější varianta Evropští demokraté a nezávislí, respektive Unie svobody, KDU-ČSL, řekněme zbytková část a ODS. Nechci předbíhat, jednání jsou uprostřed, obě varianty jsou ve hře. Záleží na našich partnerech, jak se oni rozhodnou. My jsme jim naše karty na stůl dali. Když jsme hovořili o vzniku Evropských demokratů, dovolte ještě jednu otázku. Jan Kasl není v politice nováčkem, do konce května byl členem jedné ze dvou nejsilnějších politických stran v zemi a to Občanské demokratické strany. Kterých chyb, existují-li vůbec takové, jste se při zakládání Evropských demokratů dopustil? Na to je asi brzo, na takovou analýzu. Já myslím, že těch chyb jsme naštěstí zatím mnoho neudělali. Ony nás spíše ty chyby čekají do budoucna, čekají nás při růstu, při tom rozvoji, při budování struktury a při získávání členů. Tam je třeba hledat takové mechanismy, které nebudou opakovat všechny chyby, které učinily ony alternativy vůči ODS. My se nechceme vymezovat jako alternativa vůči ODS. Ale které učinila i sama ODS v tom fungování, že se dokázala zapouzdřovat, že se dokázala zbavovat těch, kteří vyčnívali, kteří nebyli standardní, typičtí, kteří měli svůj názor. Že nedokázala vybírat špičky na principu těch nejlepších ne v soutěži, ale těch, kteří si to lokty vyhráli nebo vyseděli, nějakou dobu někde byli. O tom bude bezesporu ještě řeč, o získávání nových členů a to záhy, pokud mi odpovíte na otázku, na níž jste mi v průběhu tohoto rozhovoru neodpověděl. Jak se Evropští demokraté jako nová strana, která vznikla před volbami, poučí z neúspěchu těch dvou stran, které jsem zmiňoval - ODA a US-DEU, aby ji nepotkal podobný osud? To znamená, poměrně silná a vlivná strana před volbami a krátce po volbách a poté úpadek a zánik. Museli bychom analyzovat chování. Myslím, že US-DEU a ODA, oba modely nejsou srovnatelné, nejsou stejné, nejsou to stejné příběhy. My se rozhodně budeme snažit, abychom za prvé byli aktivní a nedostali se do defenzívy se svým programem. A abychom řekli v případě, že tento program nemůžeme realizovat, že se nemůžeme podílet na moci. To znamená nedělat kompromisy za každou cenu. Nechtít být ve vládě nebo na nějaké židli nebo u nějakého korýtka, jak se říká, za každou cenu jenom proto, že to je výhodné. A není za tím dosavadní průběh vyjednávání o obsazení, respektive vytvoření koalice na pražské radnici, toho, že u toho /výpadek/, řekl jste to vy, korýtka? Já vám mohu snadno dokázat, že kdybych chtěl být primátor za každou cenu, tak budu tlačit onu menšinovou radu, neboť to je šance pro mě, abych se vrátil s velkou fanfárou jako primátor. Já jsem řekl, že do té rady, která by například připadala v úvahu s ODS, buďto nemusím být vůbec, abych nebyl zdrojem nějakých konfliktů, anebo že do ní půjdeme v pozici, kdy respektujeme vítěze voleb, kdy respektujeme Pavla Béma jako onu osobnost, která snad, možná přináší do ODS nějakou změnu. Rozumím správně vašim slovům, že byste si přál být členem nového týmu Pavla Béma, protože je to člověk, který vám osobně konvenuje, ale pokud by to měl být problém pro nově vznikající koalici, tak budete úplně stranou? Já jsem dalek toho, abych hovořil o týmu Pavla Béma jako o koaliční radě. Ono to tak nebude. Ten tým Pavla Béma představuje 30 zastupitelů, kde bohužel stále má pana Hejla a pan Kováříka, pana Němce, pana starostu Českého a další. Bohužel, to je tým Pavla Béma, to je tým, který Pražané zvolili, dali mu 35 %. Je to volba Pražanů. Promiňte, teď vám nerozumím. Na jednu stranu mluvíte o novém větru v ODS a pak tady ... No, ten tým Pavla Béma jsou ti, které se mu podaří snad dostat do rady. Tam on dostává vlastně jediného bývalého radního, pana Blažka, bude tam mít pana Steinera, bude tam mít pana Bürgemeistera, předsedu ODS v Praze. Navrhují tam jména ještě pana Klegy a pana Gregara. To jsou noví lidé, které znám z úrovně městských částí komunální politiky. Čili, vlastně je to nová rada a Pavel Bém sám projevuje silnou vůli pro to, aby se ta rada chovala jinak. To je ten tým do rady. Náš tým, můj tým, jak to chcete nazývat, ten pětičlenný tým se bude snažit maximálně spolupracovat s tím týmem Pavla Béma, ale nebude to jeho tým, to je, myslím, příliš silné. Možná, že k takovému vývoji můžeme dospět za pár let, ale v tomto okamžiku to tak není. Připomeňme si, jak Jan Kasl hovořil při vzniku Evropských demokratů. Následující slova vyřkl o hlavním poslání strany 19. července 2002 v rozhovoru pro BBC: Jan KASL, předseda Evropských demokratů Jana Kasla (zvuková ukázka): Když to řeknu hodně stručně, tak je to otevřenost vně i dovnitř, je to otevřenost uvnitř té strany, to znamená, chceme, aby všichni členové, budoucí, potenciální členové Evropských demokratů měli šanci ovlivňovat to, kdo reprezentuje Evropské demokraty, jak se chovají. Aby to nebyla strana, která má tendenci jako mnohé strany se zapouzdřit, vybírat stále ty samé obličeje, omezovat vliv na rozhodování uvnitř na určitou úzkou skupinu. Čili, maximální uplatnění demokracie, principu primárek uvnitř. Totéž chceme aplikovat vůči voličům, to znamená na úrovni starostů, primátorů, hejtmanů v krajích a nakonec třeba i prezidenta, co se týče celostátního rozměru. Uvedl 19. července v rozhovoru pro BBC zakladatel Evropských demokratů Jan Kasl. Nejsilnější politické strany v České republice si stěžují na nedostatek přílivu nových členů a poměrně malou členskou základnu. Jaká je představa Jana Kasla o vývoji členské základny? Prosím, kvantitativní čísla. To číslo vám asi neřeknu. Ale bude to volební strana, čili budeme hovořit 3 000, 5 000 členů. Nebude to 50 000 členů, nebude to 100 000 členů určitě. Ta doba je asi za námi, kdy lidé byli ochotni se organizovat trvale ve straně. Spíše bychom stavěli na určitých jádrech těch členů skutečných, kteří by kolem sebe v případě přípravy voleb shromažďovali sympatizanty, širší skupinu lidí a ti by kandidovali. Ale těch vlastních členů zřejmě v těch stranách spíše bude méně do budoucna. Pro vás tedy bude úspěch, když bude to číslo se pohybovat mezi 3 000 a 5 000 a to do kolika let? Já to skutečně nestavím jako pětiletky, nechtějte to na mně. Ne, jestli je to reálné získat to do roka, toto číslo? Do roka to nemusí být reálné. To záleží na tom, jaký bude zájem. A my nechceme dělat žádné nábory za guláš a za jogurt do strany. Nic takového. Ale rozsah členské základny ... Spíše jde o to pokrýt republiku, jde o to, abychom měli pokryta všechna krajská města, abychom se dostali rovnoměrně po republice. To je důležité. Podíváme-li se do primárního zdroje na internetové stránky Evropských demokratů, obsahují v sekci dokumenty tak zvaný evidenční list. Citujme z něj doslova: "Přípravný výbor v současnosti přijímá ty zájemce o členství ve straně Evropských demokratů, kteří kandidují za Evropské demokraty v podzimních komunálních volbách. Ve druhé vlně budeme v souladu se stanovami přijímat další zájemce. Ustavující sněm Evropských demokratů se bude konat za účasti všech přijatých členů po listopadových volbách, nejpozději do poloviny ledna 2003. Poté budou formálně ustavovány místní i krajské organizace. Ty však již nyní mohou zakládat své přípravné výbory a politicky působit." Otázka první, kolik přípravných výborů Evropští demokraté v současnosti mají v rámci celé republiky? My jsme úmyslně brzdili rozmach po republice, čili v tomto okamžiku nevím o tom, že by někde fungovala organizovaně větší skupina než jedinci. Ten ustavující sněm musí ze zákona být do půl roku. Já si myslím, že ho budeme dělat ještě před Vánocemi proto, abychom se připravili na to, co nás čeká po 1. lednu. To je už jistá, připravovaná, uvažovaná integrace s dalšími stranami. Čili, aby tam paralelně vznikala nová struktura od místních, přes městské, až po ty krajské organizace tak, že tam budou tři zdroje. Budou to ti, kteří jsou v těch stranách, které se stanou součástí ED, ti, kteří jsou novými členy a ti, kteří nebo jsou dnes již nově přijatými členy a ti, kteří budou získáváni do té nové struktury. Kolik zájemců o členství v Evropských demokratech v současnosti registrujete? Já myslím, že ten počet těch evidenčních listů se pohybuje do 400. Když se zaměříme opět na rozhovor s vámi, který jste poskytl BBC v polovině července, krom jiného jste k programovému ukotvení nové strany uvedl: Jan KASL, předseda Evropských demokratů Jana Kasla (zvuková ukázka): Programově jsme vymezeni v tom středopravém spektru, řekněme strany spíše liberální /výpadek/. 19. červenec a stručná slova Jana Kasla, pronesená v rozhovoru pro BBC. O víkendu se konal ústřední sněm Občanské demokratické aliance, který oznámil, že ODA zanikne, protože se sloučí s Evropskými demokraty. Můžete vyjmenovat rizika, jste-li si jich vědom, která se mohou objevit sloučením ODA a Evropských demokratů? Tak, těch rizik je hodně. Je to takový ten nejvíce medializovaný problém ODA, to je jejich dluh. Oni toto musí vyřešit tak a experti musí dát takové záruky, že současně s tím, že ODA splní ty své závazky, to znamená jak vlastní dluh, ten je celkově asi 10 milionů, tak ty závazky vůči nadaci, která, nevím, jak se přesně jmenuje, budou splněny a nepůjdou žádné pohledávky v budoucnu za Evropskými demokraty. Může tedy ještě toto vypořádání dluhu ODA ohrozit integraci s Evropskými demokraty? To může definovat způsob, jaká by to byla forma integrace. Tady je uvažovaná forma skončení nebo zániku sloučením. Je možné, když to porovnám s byznysem, tak je možné koupit z firmy její zaměstnance, strukturu, počítače, databáze, zakázky a nechat prázdnou skořápku, která je tou zbytkovou osobou, tou povinnou osobou, která vypořádává restituce, řeší dluhy a tak dále. Všechno je možné. Tato varianta by ještě mohla ... To je možné a záleží na expertech. Já myslím, že záleží na těch finančních a právních expertech. Nechci tady cokoliv předjímat. Pak ta rizika samozřejmě směřují do té oblasti podle mě trošku nepochopitelně negativně vnímané ODA. Ona ODA už neobsahuje ta jména, která možná nejvíce iritují některé občany. Dneska jsou to vlastně méně známí členové, pracovití, slušní lidé, kteří nejsou v ODA z důvodů nějakých výhod, protože ta strana se nepodílí na moci zpravidla. Takže, je to celorepubliková struktura slušných lidí, kterých je asi 800. Já znám především ty pražské, některé mimopražské, z nichž většina by měla mít šanci dělat politiku na nějakém novém projektu. Deník Právo informaci o sloučení ODA a Evropských demokratů doprovodil titulkem, citujme: "Kasl chce spojit pravici proti ODS." Nabízí se otázka, je ambicí Jana Kasla spojit pravici proti ODS? Já bych řekl, že důležitá je ta první část - spojovat pravici. Já jsem nikdy neřekl, že proti ODS. Ale domnívám se, že chci vybudovat a chceme my jako Evropští demokraté budovat autentickou pravicovou stranu. Nemyslím si, že to je proti ODS. A proti komu to je? Je to proti socialistům, je to, řekněme, ta jasná středopravá část politického spektra, je to proti levicovým myšlenkám, proti socialismu v nás a kolem nás. A proti vládní koalici také? V tomto okamžiku se nevymezujeme proti té vládní koalici, v tomto okamžiku budujeme autentickou nabídku, paralelní nabídku. Jsem zvědav, jestli ta nabídka bude moci býti spolupracující nebo jestli to bude spolupráce mezi budoucí transformovanou ODS nebo jestli ODS bude někde na okraji spektra. Nechci spekulovat. O tom se zmiňme ještě v úplném závěru, v poslední minutě. Vaše strana vyjednává s dalšími menšími stranami o sloučení a to cestou změny s evropskou, promiňte, Demokratickou ligou. Je už, lidově řečeno, ruka v rukávě? Oni se musí rozhodnout. Dnes jsem jednal s panem Lobkowiczem. Budou, myslím, ve čtvrtek toto probírat a jestliže se dohodnou, jestliže to schválí jejich orgány obou těchto stran, tak by k 1. lednu možná toto mohlo být paralelním procesem. Zaměřme se na ODS a to je poslední část. Václav Klaus po prohraných volbách oznámil, že se nebude ucházet o post předsedy ODS, ale že bude kandidovat na prezidenta republiky. ODS měla kandidáta na předsedu strany - Evžena Tošenovského. Ten svou kandidaturu stáhl s tím, že zůstává v ODS, protože nechce být Janem Kaslem. Je pro vás důležité, kdo se stane na prosincovém kongresu strany, zjevně asi budete mít kongresy nebo vy ustavující sjezd, simultánně z toho, co jste naznačil, že v polovině prosince chcete mít ustavující sněm, je pro vás důležité, kdo bude předsedou strany? Za prvé, není důležité, jestli to je jedna osoba v čele strany. ODS se musí změnit daleko hlouběji, musí změnit strukturu, systém, způsob komunikace, způsob svého vnitřního řízení. Evžen Tošenovský se možná domníval, že se mu to může podařit. Já jsem trošičku ocenil a obdivoval jeho odvahu pustit se do toho krkolomného souboje s tou prorostlou strukturou uvnitř ODS. Pochopil jste stažení jeho kandidatury? Bohužel, myslím, že když už se rozhodl jednou kandidovat, neměl tu kandidátku stahovat. On by jistě vyhrál. Jak by potom s tím naložil, s tím vítězství, dál, to je jiná věc. Měl by velice obtížnou situaci z Ostravy, krotit smečku poslaneckého klubu a všech těch ostatních. Bylo by to velmi složité. Jenom bych si dovolil říct jednu věc, v tom počátku, on Václav Klaus neodstoupil po prohraných volbách, on váhal dva a půl měsíce. To říká zakladatel Evropských demokratů Jan Kasl. Já děkuji za vašich 30 minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC. Někdy příště na shledanou. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Kaslovým demokratům nevadí, že má spojenec ODA stále dluhy Mladá fronta DNES, 12. 11. 2002, strana 2 - Evropským demokratům Jana Kasla nevadí, že ODA, s níž se hodlají sloučit, má velký dluh. Klidně se s aliancí spojí i přes toto nepříjemné "věno". Jeden z lídrů Kaslovy strany, Jiří Witzany, řekl, že by dokonce nemělo ani vadit, kdyby ODA své dluhy vyřešit nedokázala. "Většina dobrých a schopných lidí nemá nic společného s tímto dluhem. Takže možná tím nejhorším řešením, ale přesto řešením je, že by dluh zůstal na stávajícím právním subjektu a přešli by k nám pouze lidé," tvrdí Witzany. To by však znamenalo, že v případě zániku ODA by dluh už neměl kdo splácet. Witzanymu tato možnost nepřipadá nemorální. "Sám věřitel dnes ví, že sama ODA nemá šanci získat další mandáty, a tak ani další peníze," dodává Witzany. ODA k téměř sedmdesátimilionovému dluhu přišla v roce 1992, kdy si vypůjčila peníze na volební kampaň. Částku však nebyla schopna splácet. Narůstající dluh nakonec vedl až k tomu, že aliance musela opustit Čtyřkoalici. Věřitelem ODA je dnes Česká pojišťovna, na niž postupem času dluhy přešly. ODA se s pojišťovnou dohodla, že splatí nejdříve deset, posléze další dva miliony korun a že zbytek dluhu bude převeden na neziskové nadace. Těm ODA splatí pouze tolik, kolik bude mít. "Splácíme přesně podle dohody," říká za ODA Oldřich Kužílek. "Do dnešního dne jsme splatili těch deset milionů korun," dodává. Zbylé dva miliony by aliance měla splatit příští rok. To potvrzuje i Richard Kapsa z České pojišťovny. Splátkový kalendář podle něho ODA dodržuje. Podle Kužílka má ODA v plánu zbytek závazku splatit ze státního příspěvku, který dostává za mandáty senátorských a krajských zastupitelů. Ročně jde o několik milionů. "Tyto peníze za zastupitele budeme dostávat i po sloučení s demokraty. Strana nezanikne," dodává Kužílek. Zástupci ODA byli už na kandidátkách Kaslových demokratů v pražských komunálních volbách. Předseda Evropských demokratů Jan Kasl včera navíc pro BBC řekl, že už zahájil jednání o možném sloučení své strany s Cestou změny a s Demokratickou ligou. Kasl láká nespokojence z ODS Právo, 12. 11. 2002, titulní strana - Předseda Evropských demokratů (ED) Jan Kasl, který zahájil tažení za sloučení malých pravicových subjektů proti ODS, láká do své strany také nespokojené občanské demokraty. "Je to nabídka lidem zklamaným tím, co se odehrává uvnitř ODS. Ti mají šanci realizovat autentickou pravicovou politiku u nás, protože to, co předvádí ODS, je skutečně neuvěřitelné," řekl včera Kasl Právu k integračnímu procesu, který začal v neděli doporučením ústředního sněmu ODA, aby aliance splynula s ED. O integraci by měla jednat celostátní konference ODA 7. prosince. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) si však myslí, že Kasl by měl lovit v jiných vodách než mezi členy jeho strany. "Nespokojenost v ODS není signálem, že budeme opouštět ODS. Před námi je kongres a ten si zvolí nové vedení a já předpokládám, že to bude opravdu nové vedení. ODS má dost dobrý pravicový program, aby konkurovala i nově vzniklé plošné středopravicové politické straně," řekl včera Právu Sobotka, který proslul kritickými připomínkami ke Klausovu vedení ODS. Kasl ve včerejším interview pro české rozhlasové vysílání BBC zdůraznil, že jeho cílem je vybudovat autentickou pravicovou stranu. "V tomto okamžiku budujeme autentickou nabídku, paralelní nabídku (k ODS). Jsem zvědav, jestli ta nabídka bude moci býti spolupracující, nebo jestli to bude spolupráce mezi budoucí transformovanou ODS (a námi) nebo jestli ODS bude někde na okraji spektra. Nechci spekulovat," uvedl Kasl. Jak dodal, není podle jeho názoru důležité, kdo stane po prosincovém sněmu ODS v jejím čele. "ODS se musí změnit daleko hlouběji, musí změnit strukturu, systém, způsob komunikace, způsob svého vnitřního řízení," řekl Kasl. Podle svých slov obdivoval odvahu Evžena Tošenovského pustit se do toho "krkolomného souboje s prorostlou strukturou uvnitř ODS". "Myslím si, že když už se rozhodl jednou kandidovat, neměl tu kandidaturu stahovat. On by jistě vyhrál. Jak by potom s tím vítězstvím naložil, to je jiná věc," řekl dále na Tošenovského adresu. Podle Kasla by se pak Tošenovský ocitl v obtížné situaci, když by měl z Ostravy "krotit smečku poslaneckého klubu" ODS. Na pořadu dne je podle Kasla integrace s další malou pravicovou stranou, Demokratickou ligou (DL). "Jednání se povede již jen o tom, jak sloučení technicky realizovat," řekl Právu. Kasl se podle svých slov má zítra sejít spředsedou DL Petrem Vlasákem. Od Jiřího Lobkowicze, předsedy jiného malého pravicového subjektu, Cesty změny (CZ), se pak Kaslovi na jejich včerejší schůzce dostalo ujištění, že na čtvrtečním jednání republikové rady Lobkowicz navrhne sloučení své strany s ED. "Integrace Cesty změny s Evropskými demokraty má moji podporu," potvrdil včera Lobkowicz Právu. Jak dodal, případné rozhodnutí o sjednocení obou subjektů ale musí ještě schválit sjezd strany, který bude v prosinci. Problémem při slučování ODA s Evropskými demokraty by ovšem mohl být mnohamiliónový dluh aliance zděděný z minulosti, který začátkem února nakonec vedl i k odchodu ODA z čtyřkoalice. "My chápeme, že nynější členové ODA tento problém vnímají jako svůj morální závazek a nechtějí od něho utéct, byť jej způsobilo jiné vedení. Musí to ale vyřešit tak, aby to nezatížilo fungování nového subjektu. Evropští demokraté v žádném případě dluh ODA nepřevezmou," řekl včera Právu Kasl. Jak dodal, v opačném případě by pak přicházel do úvahy jiný způsob spojení ED s ODA, než je sloučení obou stran. "My bychom pak museli převzít strukturu ODA bez některých jejích závazků a zůstala by nějaká zbytková skořápka, která by řešila tyto věci. To je ale věc právníků a expertů," uvedl šéf Evropských demokratů. Na první, desetimiliónovou splátku celkem 68miliónového dluhu ODA u České pojišťovny se v polovině letošního února složilo celkem 27 členů a příznivců strany, včetně jejího bývalého předsedy Jana Kalvody. Zbytek dluhu měl původně přejít na Nadaci vzdělávacích programů, kterou ODA spoluzakládala, nakonec se ale podle dostupných informací ODA rozhodla vyhledat pro tento účel jiné obecně prospěšné společnosti. Na dotaz Práva, jak situace se splácením dluhu vypadá dnes, ale předseda ODA Michael Žantovský odmítl na nedělní tiskové konferenci odpovědět. Jan Kasl už jednal o sloučení s předsedou Cesty změny PRAHA 11. listopadu (ČTK) - Předseda Evropských demokratů Jan Kasl už zahájil jednání o možném sloučení své strany s Cestou změny a Demokratickou ligou. Dnes jsem jednal s předsedou Cesty změny Jiřím Lobkowiczem, řekl Kasl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. Oslovené strany se budou nabídkou zabývat ve čtvrtek. Pokud sloučení schválí orgány obou stran, pak by se k 1. lednu příštího roku mohly paralelně s Evropskými demokraty sloučit, uvedl Kasl. S Kaslovou stranou se s největší pravděpodobností sloučí také Občanská demokratická aliance (ODA). Konečné rozhodnutí by mělo padnout na celostátní konferenci ODA 7. prosince. Ustavující sněm Evropských demokratů bude podle Kasla svolán patrně ještě před Vánoci. "A to proto, abychom se připravili na to, co nás čeká po 1. lednu, to je už jistá, připravovaná, uvažovaná integrace s dalšími stranami," prohlásil Kasl. Evropské demokraty založil Jan Kasl poté, co koncem května opustil funkci pražského primátora a vystoupil z ODS. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
