| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 8. listopadu 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Bohuslav Sobotka | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Bohuslav Sobotka uvedl, že vláda hodlá v příštím roce předložit Poslanecké sněmovně zásadní daňovou reformu, která má například zpřehlednit a snížit počet odpočitatelných položek.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila v takzvaném prvním parlamentním čtení vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2003. Rozpočet na příští rok předpokládá schodek ve výši 111 miliard korun. Proti rozpočtu hlasovali občanští demokraté a komunisté. Pro předsedu ODS Václava Klause není přijetí státního rozpočtu v prvním čtení překvapením. Václav KLAUS, předseda ODS (zvuková ukázka): Tak hlasování dopadlo čekaně, bych si troufl říci. Aspoň vy jste o tom informovali již několik dní. Já myslím, že to je strašlivá škoda a zadlužování státu, žití na dluh, je to už obehraná písnička. Já už nic průraznějšího, průkaznějšího, chytřejšího říct neumím, já doufám, že občané vědí, že se to týká jich, že to není nějaký pomyslný stát a že ten problém, který tím nastává, je veliký. Pravil předseda ODS Václav Klaus. Přijetí rozpočtu považuje za dobrou zprávu předseda rozpočtového výboru sněmovny, lidovecký poslanec Miroslav Kalousek. Miroslav KALOUSEK, poslanec, předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny PČR (KDU-ČSL) (zvuková ukázka): Myslím si, že to je dobrá zpráva pro Českou republiku i pro zahraniční investory, že popovodňový rok bude mít svůj rozpočet, a před námi je velká výzva, pracovat na velmi zásadní reformě veřejných financí, která zastaví současné negativní deficitní trendy. Říká předseda sněmovního rozpočtového výboru, poslanec KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Nejen o představách vlády o reformě veřejných financí bude následujících 30 minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr financí Bohuslav Sobotka. Vítejte v BBC, dobrý den. Hezký večer. Jaká jsou podle Bohuslava Sobotky měřítka úspěšnosti ministra financí? Záleží na tom, v jaké etapě takovýto ministr financí má možnost fungovat, člen resortu ministerstva financí. Já se domnívám, že v těch minulých letech to byla převážně otázka motoru v privatizačním procesu v době, ve které se nacházíme nyní, tak je to především otázka toho, jak je ministr schopen zkomunikovat a připravit reformu veřejných rozpočtů v České republice. Pro Bohuslava Sobotku až bude opouštět resort financí, bude tedy nejdůležitějším výsledkem to, zda reformu veřejných financí provede, či nikoliv? V každém případě ano, myslím si, že je to klíčové měřítko a mým cílem, a já to deklaruji, stále je postupně dosáhnout stavu, kdy bude klesat deficit státního rozpočtu v České republice a kdy se nám podaří konsolidovat deficity veřejných rozpočtů. Nedá se ale ten deficit státního rozpočtu nastavit tak vysoko, že reforma veřejných financí může znamenat pouze desetimiliardové snižování deficitu státního rozpočtu, a pak můžete být úspěšní, ale budete odcházet po čtyřech letech s tím, že deficit státního rozpočtu v roce 2007, počítám-li dobře, může být osmdesát miliard? Tato vláda nenastavuje deficity vysoko, tato vláda v tuto chvíli ukázala, jaký je skutečný stav veřejných financí v České republice a ten stav se tady vytvářel dlouhou dobu, vytvářel se v podstatě od změny režimu k demokratickým poměrům, byly založeny zákony, které se postupně schvalovaly, ať už v oblasti daňové nebo v oblasti výdajové. A my jsme v tuto chvíli v tom návrhu rozpočtu, který dnes prošel prvním čtením, a já si myslím, že je to skutečně dobře, ukázaly, jaká je realita. Nesnažíme se nic zakrývat, ukazujeme skutečný stav věcí a já se domnívám, že pokud chceme provést reformu, pokud chceme provést změny k lepšímu v rámci veřejných financí, tak si na začátku musíme říci pravdu. Připouští si Bohuslav Sobotka, že by se svou reformou neuspěl, že by narazil? To nebude jednoduchá věc, nedá se řešit jedním návrhem zákona, nedá se řešit od zeleného stolu, bude potřebovat trpělivé vyjednávání, jednání na všech úrovních, nejen v politických stranách, ale i v tripartitě s odbornou veřejností... Odpověď politikova, neodpověděl jste... ...bude to důležitá debata a na jejím konci přirozeně může být reforma, která bude znamenat větší, či menší změnu k lepšímu, ale já si nedokáži představit, že by ta naše reformní snaha skončila tak, že se nestane vůbec nic a že nebude žádný výsledek. Mým cílem je reforma, která bude zásadní, která otočí ty trendy ve veřejných rozpočtech v České republice, a uvidíme, jak budu úspěšný. Můžete uvést konkrétní čísla, která se si stanovujete na začátek přípravy reformy veřejných financí? Pro nás je samozřejmě důležité, abychom se podívali na vývoj veřejných financí realisticky, podívali se na výdaje, které jsou předurčené a také je důležité, abychom se podívali na ostatní ekonomické parametry, které jsou s tímto spojeny. My můžeme počítat s reformou veřejných rozpočtů pouze tehdy, pokud se nám podaří zajistit udržitelný růst české ekonomiky v příštích letech, to je klíčový cíl a reforma veřejných financí, bude záležet také na tom, jak se bude dařit českému hospodářství. Konkrétní číslo jste neuvedl. Vláda se zavázala k tomu, že deficit veřejných rozpočtů v roce 2006 by neměl překročit pásmo, zhruba pět až pět a půl procenta hrubého domácího produktu. Dá se jít ještě níže a předpokládáte, že přijdete ještě s radikálnějším návrhem, než ten, který je v koaličních dokumentech? Ano, to je závazek, který je v koaliční smlouvě, je to závazek, který je i v předvstupním ekonomickém programu, který jsme odevzdali do Bruselu v rámci jednání o vstupu do Evropské unie. Musím říci, že mi v tuto chvíli hledáme možnosti, jak se pohybovat při tom cílení vývoje veřejných rozpočtů v příštích letech, při orientaci naši fiskální politiky, na té dolní hranici tohoto mantinelu. Z toho čísla, které je v koaličních dokumentech, a které jsem přečetl, to považujete za číslo realistické? To číslo je realistické, to číslo nebylo vystřeleno od boku, vyházelo z našeho poznání situace veřejných rozpočtů v době, kdy jsme uzavírali koaliční smlouvu, a proto je tam rovněž určitý koridor, který počítá s tím, že budeme moci volit různé politiky, různé tempo konsolidace veřejných rozpočtů podle toho, k čemu bude politická vůle, podle toho, co bude sociálně ve společnosti průchodné. A já říkám jednoznačně, a je to i cílem mé politické strany, kterou ve vládě zastupuji. Našim cílem je konsolidace veřejných rozpočtů a našim cílem je také ekonomická prosperita a sociálně soudružná společnost. Neuvažuje Bohuslav Sobotka, jako ministr financí o nějaké, nazvěme to, optimistické Sobotkově variantě, kdyby v roce 2006 po vaší reformě veřejných financí mohlo být to pásmo zhruba tři procenta HDP. Je reálné, aby takto radikální reforma veřejných financí byla předložena, že by rok 2006 znamenal tři procent deficitů veřejných rozpočtů k HDP? My se v tuto chvíli nacházíme v situaci, pokud bychom nedělali vůbec nic, tak nám deficity autonomně porostou. Cílem reformy veřejných rozpočtů je obrátit tento trend, to znamená, nastavit parametry veřejných financí v České republice, ať už jde o výdaje nebo ať už jde o příjmy tak, aby se v příštích letech deficit veřejných rozpočtů a zejména deficit státního rozpočtu začal postupně snižovat. Není tedy podle mého názoru důležité, jestli v roce 2006 dosáhneme hodnoty tři procenta nebo například čtyři a půl procenta hrubého domácího produktu, pokud jde o schodek veřejných rozpočtů. Důležité je, aby to byl založený trend, u kterého si budeme jisti a bude velmi pravděpodobné, že po roce 2006 bude směřovat ke splnění tří procent, což je ono maastrichtské konvergenční kritérium, které je jedno z pěti kritérií, jež jsou spojeni se vstupem do jednotné evropské měny. Z toho, co říkáte, ale vy jste si přál a považujete za optimistickou variantu, když to bude na spodní části oné hranici, tedy pět procent. Ano, je to skutečnost. Pokud máme umožnit vládě, která přijde po této vládě, dalším politickém mandátu, aby přistoupila a přivedla Českou republiku k jednotné evropské měně euro, tak by naše politika měla směřovat k těmto hodnotám. Méně, než pět procent, to by byla příliš optimistická varianta? Záleží na tom, jaké politiky se rozhodne vláda realizovat v příštích letech, a jak důkladné analýze podrobí veřejné výdaje. Já si dokáži představit i čísla nižší, ale skutečně bude záležet na míře společenského konsensu. Tedy zhruba i kolem čtyř procent? Je to to číslo nižší? Ten koridor, který je v koaliční smlouvě hovoří o částce 4,9 až 5,5. My v tuto chvíli analyzujeme politiky, které by k tomuto mohli vést a předložíme vládě příslušný návrh. Je tam tedy, řekněme zmenšení toho koridoru respektive posun onoho koridoru směrem dolů? Já se domnívám, že pro ekonomiku bude užitečné, abychom směřovali k té dolní části koridoru. Pod pět procent? Pod pět procent, ano, je to tak. Dva dny česká Poslanecká sněmovna projednávala, v takzvaném prvním parlamentním čtením vládní návrh státního rozpočtu na rok 2003. Vláda navrhla rozpočet se schodkem ve výši sto jedenáct miliard korun. V pátek krátce po půl druhé oznámil místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Kasal výsledek hlasování o státním rozpočtu na příští rok. Jan KASAL, místopředseda PS (KDU-ČSL) (zvuková ukázka): Hlasování skončilo, výsledkem "pro" sto hlasů, "proti" devadesát osm, konstatuji, že tento návrh byl přijat. Žádné protesty nejsou, takže děkuji panu navrhovateli, děkuji panu zpravodaji. Zněl verdikt Poslanecké sněmovny o státním rozpočtu v prvním parlamentním čtení. Přijetí rozpočtu umožnila svým odchodem ze sněmovny poslankyně US-DEU Hana Marvanová, která měla k rozpočtu výhrady. Premiér Vladimír Špidla po přijetí rozpočtu uvedl... Vladimír ŠPIDLA, premiér a předseda vlády (ČSSD) (zvuková ukázka): V ekonomickém a mezinárodně politickém kontextu a v podstatě i v kontextu úderů živlů by bylo pro zemi takřka tragické, kdyby přešla do rozpočtového provizoria. To myslím, že by to bylo dobré, aby to měli na paměti všichni, kdo budou dál rozpočet projednávat, aby nikdy nepodlehli pokušení dílčí věc vydávat za věc zásadní a na tom zablokovat nebo zkomplikovat celý proces. Slova premiéra Vladimíra Špidly. Předseda ODS Václav Klaus po schválení rozpočtu na příští rok, v takzvaném prvním parlamentním čtení uvedl, že prohrál český daňový poplatník. Možnosti změn v návrhu rozpočtu, které se budou ve sněmovně projednávat v dalších čteních, Václav Klaus uvedl... Václav KLAUS, předseda ODS (zvuková ukázka): Netýká se to té podstaty, protože ten rozpočet ve svých hlavních příjmech, výdajích a tudíž deficitu byl již schválen dneska. Maximálně může být neschválen ve třetím čtení. Konstatoval předseda občanských demokratů Václav Klaus. Jaké změny očekává ministr financí Bohuslav Sobotka v rámci rozpočtu, v rámci toho druhého a třetího parlamentního čtení? Pokud si dobře vzpomínám, tak rozpočet prochází téměř pokaždé určitými vnitřními změnami, přesouvají se položky v jednotlivých kapitolách, přesouvají se položky mezi jednotlivými kapitolami. Objem těchto změn se zpravidla pohybuje v rozsahu několika málo miliard, jedné, dvě miliardy, pokud sečteme všechny tyto změny v globále. Já předpokládám, že to bude proces, který bude výrazně koordinován. My jsme v rámci vládní koalice dohodnuti na tom, že budeme koordinovat svůj postup při schvalování každého jednotlivého pozměňujícího návrhu tak, aby si ten rozpočet udržel svůj smysl, aby si udržel svoji konzistenci. Pane ministře, o které položky v rámci těch, zhruba jedné až dvou miliard, o které se pravidelně bojuje, o které položky, vy osobně očekáváte největší střety ve druhém čtení? Já se domnívám, že tak jako každý rok dojde k debatě o některých investičních položkách... Jako například? ...jsou různé názory přirozeně poslanců z různých regionů na to, jak rychlá a kde by měla probíhat například investiční obnova zdravotnických zařízení nebo základních škol, takže to jsou takové ty debaty, které se opakují každý rok. Já jsem nezaznamenal v rozpravě, která teď předcházela prvnímu čtení nějakou kritiku, některé z těch klíčových položek, které jsou obsaženy v návrhu zákona o státním rozpočtu a pevně doufám, že nebudou dotčeny položky, které jsou určeny na financování obnovy území postižených povodněmi, protože to si myslím, že by bylo skutečně špatně. Porozuměl jste postoj poslankyně Unie svobody-DEU Hany Marvanové, která se hlasování o rozpočtu, na rozdíl od ostatních poslanců stran vládní koalice, nezúčastnila. Jen pro úplnost. Marvanová podle svých slov nemá záruky reformy veřejných financí a konce zadlužování země, takže za rozpočet nemohla přijmout odpovědnost. Já se domnívám, že Hana Marvanová se s procesem schvalování rozpočtu vypořádala po svém. Pravděpodobně je to nejvhodnější cesta, kterou se mohla vydat tak, aby se nezpronevěřila vyhlášením, která učinila v tom vyjednávacím procesu. Jste právník, byl podle vaší interpretace textu přílohy koaliční smlouvy porušen dodatek ke koaliční smlouvě? Podle mého názoru nikoliv, protože postup, který zvolila paní Marvanová je legitimním postupem, kterým se v Poslanecké sněmovně velmi často usnadňuje přijetí některého návrhu zákona. V každém případě porušením by bylo, pokud by paní Marvanová hlasovala proti návrhu zákona o státním rozpočtu a k tomu nedošlo. Můžete vyloučit, že rozpočet ještě nemusí být schválen v tom závěrečném hlasování? Já se domnívám, že není žádný důvod proto, aby rozpočet ve stejném složení, ve stejné konstelaci neprošel i v tom třetím čtením zejména, protože by to způsobilo velké problémy, způsobilo by to rozpočtové provizorium, komplikace pro lidi, kteří čekají pomoc ze státních prostředků, zejména v těch územích, která byla zasažena povodněmi letos v létě. Představitelé vlády i poslanci stran vládní koalice v Poslanecké sněmovně při projednávání vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2003 se schodkem ve výši sto jedenácti miliard korun, několikrát uvedli, že se jedná o poctivě sestavený státní rozpočet. Vy jste ostatně o tom hovořil hned v úvodu tohoto pořadu. Jste ochoten, jako ministr financí garantovat českému daňovému poplatníkovi, že nebude na konci roku 2003 překročen ten rozpočtový deficit ve výši 111,3 miliardy korun, a jste ochoten to garantovat svou demisí? Ten rozpočet je sestaven poctivě, realisticky. Pokud si ekonomika udrží parametry, se kterými v tomto návrhu zákona o státním rozpočtu počítáme a Poslanecká sněmovna neschválí nějaké nové výdajové programy během příštího rozpočtového roku, tak si troufám tvrdit, že budeme schopni dodržet ty objemy příjmů a výdajů, které jsme v rozpočtu stanovili. Jste tedy ochoten garantovat svou demisí? Já musím říci, že jsem ochoten garantovat svou demisí to, pokud by neuspěla celková reformní snaha o reformy veřejných rozpočtů v České republice. Nikoli překročení státního rozpočtu na rok 2003 respektive schváleného deficitu sněmovnou? Tento rozpočet je prvním krokem při reformě a mým zásadním politickým cílem a jedním z důvodů, proč jsem přijal nabídku na funkci ministra financí, je prosadit reformu veřejných rozpočtů tak, aby se změnily ty negativní trendy, které dnes jsou ve veřejných financích založeny a já bych pokládal za, podle mého názoru, nepromyšlený krok, pokud bych reagoval takto pouze na základě výsledků hospodaření státního rozpočtu za rok 2003. Premiér Vladimír Špidla v závěrečném vystoupení při projednávání vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2003 kromě jiného uvedl... Vladimír ŠPIDLA, premiér a předseda vlády (ČSSD) (zvuková ukázka): Rozpočet mimo jiné se tedy odehrává v kontextu povodní, o tom jsem hovořil, v kontextu vstupu do Evropské unie, v kontextu poměrně velkého napětí mezinárodního, kdy těžko můžeme odhadnout, jakým způsobem se svět bude vyvíjet dál. Zazněla slova premiéra Vladimíra Špidly v Poslanecké sněmovně. S jak velkou rezervou, pane ministře počítáte ve státním rozpočtu na příští rok pro situaci, kdyby mohlo dojít k útoku na Irák a tedy k možnému zapojení české armády nebo například i ke stanovení výše škody při arbitráži o televizi Nova? Jsou v tom rozpočtu tak velké rezervy? V rozpočtu je obsažena standardní vládní rozpočtová rezerva, která v tuto chvíli přesahuje částku dvě miliardy korun, to je podle mého názoru dostatečná rezerva pro reakce na nepředvídané situace typu našeho, například většího angažmá některá z konfliktů... Při válce na Iráka? ...samozřejmě to by byla věc rozhodování Poslanecké sněmovny, zda bychom takovéto angažmá přijali. Současně by sněmovna musela rozhodnout o tom, z jakých zdrojů takovéto angažmá bude financováno. Přirozeně v rozpočtu ministerstva obrany počítáme s výdaji na ty mise, které v tuto chvíli běží, to znamená, jsou zajištěny výdaje na jejich fungování i v příštím roce... Je tam tedy i dostatečná rezerva na nějakou mimořádnou vojenskou situaci a na větší počet českých misí v zahraničí? To by byla věc rozhodnutí Poslanecké sněmovny a existuje obecná rezerva ve vládní rozpočtové rezervě. Pokud jde o rezervu na případné povinnosti, které by vyplývaly z arbitrážního výroku ve věci CNM Nova, tam v tuto chvíli nepočítáme s těmito finančními prostředky, arbitráž zatím nerozhodla o výši této náhrady. My se domníváme, že není důvod proto, aby Česká republika byla odsouzena k zaplacení částky v rozsahu patnácti, dvaceti miliard tak, jak se o tom hovoří, proto mi nepředjímáme rozhodnutí arbitráže, vyčkáme definitivního závěru a v rámci obhajoby zájmu České republiky se maximálně snažíme o to, abychom toto riziko minimalizovali a vyloučili. Pokud dojde k nějakému výroku, který by Českou republiky hypoteticky odsoudil k určitému plnění, musíme na to reagovat mimořádným způsobem. To je co? Podle mého názoru by se k tomu musela vyjádřit Poslanecká sněmovna a předpokládám, že by vláda předložila sněmovně varianty financování takovéhoto mimořádného nákladu. Já skutečně v tuto chvíli nechci předjímat, abychom ho do návrhu zákona o státním rozpočtu nekalkulovali. Byly by to například dluhopisy? Samozřejmě dluhopisy jsou standardní forma financování takto neočekávaných mimořádných výdajů. Když jsme u mimořádných výdajů. Ministerský předseda Vladimír Špidla ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně, nikoli při projednávání státního rozpočtu, ale při interpelacích, odpovídal na dotaz: "Kolik peněz stála českého daňového poplatníka pomoc bankám v uplynulých třinácti letech?" Jde o zhruba pět set miliard korun. Hovoří Vladimír Špidla. Vladimír ŠPIDLA, premiér a předseda vlády (ČSSD) (zvuková ukázka): Skutečně se tato pomoc pohybuje kolem pěti set miliard korun a svým způsobem je to cena za typ transformace, který probíhal v době minulých vlád. Ale je třeba vzít v úvahu, že se jedná o pomoc bezohlednění, že výsledný dopad na veřejné rozpočty je nesporně nižší, protože pomoc spočívala převzetím nebonitních aktiv Českou konsolidační agenturou a ostatními státními institucemi, které nadále převzatá aktiva spravují, tedy dále vymáhají, případně prodávají specializovaným společnostem. Skutečnou výši této pomoci bude však možné vyčíslit až v následujících letech. Čtvrteční slova premiéra Vladimíra Špidly. Může český ministr financí Bohuslav Sobotka daňovému poplatníkovi říci, o kolik se ve vašich prognózách může ta celková částka pět set miliard korun, jako pomoc bankovnímu sektoru v České republice v uplynulých třinácti letech ještě snížit? Víte, především je potřeba říci, že my jsme, jako vláda sociální demokracie v tom minulém volebním období převzali náš bankovní sektor, zejména polostátní banky, po Klausových vládách a po Tošovského vedení centrální banky ve velmi špatném stavu, ve velmi kritickém stavu. Jediným řešením byla rychlá privatizace bankovního sektoru... A předtím ještě sanace. A předtím přirozeně sanace, protože pokud privatizujete banku, která má velmi špatné portfólivá a chcete ji privatizovat solidnímu strategickému investorovi, tak potřebujete provést oddlužení, potřebujete provést sanační opatření. Nám se privatizace bankovního sektoru povedla, zatímto jednoznačně stojím, a má to přirozeně dopady na veřejné rozpočty, ale já se domnívám, že ty dopady jsou zhruba limitované částkou, o které hovořil předseda vlády. To se předpokládá, ale já se ptal na, má otázka zněla, o kolik se ještě podaří snížit, protože část nebonitních aktiv je v transformačních agenturách, v České konsolidační agentuře, především. Ano, tyto nebonitní aktiva jsou soustředěna v konsolidační agentuře a jejich dceřinných společnostech. V tuto chvíli probíhá prodej, systémem prodeje po balících a musím říci, že výtěžnost prodeje toho posledního balíku se pohybuje kolem devíti procent, což já pokládám za výtěžnost, která není nikterak vysoká, ale je to výtěžnost, která se pohybuje na tržní úrovni, a dá se předpokládat, že výtěžnosti dalších prodejů bude zhruba na této úrovni. Vrátí se určité finanční prostředky, ale v každém případě celkově tato operace bude pro stát, respektive konsolidační agenturu ztrátová. Nedá se tedy říci, že by se mohla částka pěti set miliard snížit o desítky miliard, spíš to bude o nějakou tu miliardu. Ano, ty úspory, které budeme moci dosáhnout transparentním soutěžním prodejem těchto pohledávek v příštích letech, tak budou ve stovkách milionů. Bohužel smutná zpráva pro českého daňového poplatníka ale. Je to bilance uplynulého vývoje dvanácti let. Výše státní pomoci bankám ovšem nemusí být konečná, například Union banka vede intenzivní jednání se státem o poskytnutí pomoci. Její výše odhaduje nový generální ředitel, tedy generální ředitel Union banky Radovan Vávra na jednu miliardu korun českých. Může se Union banka spolehnout na to, že státní pomoc ve výši jedné miliardy dostane? Především musím říci, že v tuto chvíli Česká národní banka udělila souhlas společnosti Invesmart k tomu, aby vstoupila do Union banky. My očekáváme další postup společnosti Invesmart, protože je důležité, aby tato společnost přispěla k ozdravení této banky tak, jak se předpokládalo v tom souhlasu České národní banky a my přirozeně jsme připraveni jednat s novými vlastníky o tom, jak vypořádat stabilizační program, který ještě směrem k Union bance nebyl ukončen, a ve kterém je angažována česká finační, což je dceřinná společnost České konsolidační agentury, ale myslím si, že je naprosto předčasné hovořit o státní podpoře, o veřejné podpoře a už vůbec je předčasné hovořit o takovýchto číslech. Probíhají technická jednání a jedná se o vypořádání starého stabilizačního programu tak, aby se ukončily vztahy mezi státem respektive českou finační a Union bankou. V každém případě otázka stabilizace Union banky, otázka dohledu nad Union bankou je primární kompetencí České národní banky a ministerstvo financí zde hraji roli pouze určitého prostředníka směrem ke konsolidační agentuře. Otázka zněla, zda je naděje, že by stát z peněz daňových poplatníků pomohl Union bance a částka zněla jedna miliarda korun. Já v tuto chvíli nebudu hovořit o této částce. Přijde vám nadsazená? Nemyslím si, že by mělo dojít k nějaké veřejné podpoře. V každém případě, jakékoliv operace budou plně v souladu s našimi závazky vůči Evropské unii a budou v souladu se soutěžním právem, takže jakákoliv aktivita mezi státem respektive konsolidační agentura Union bankou by v každém případě podléhala předběžnému souhlasu úřadu pro hospodářskou soutěž. Další téma, byť o něm byla v první části Interview BBC už řeč je reforma veřejných financí před dvoudenní debatě o státním rozpočtu v Poslanecké sněmovně. Nesčetněkrát zazněla slova o reformě veřejných financí, kromě jiného o nich hovořil ve svém závěrečném vystoupení i premiér Vladimír Špidla. Vladimír ŠPIDLA, premiér a předseda vlády (ČSSD) (zvuková ukázka): Vládní koalice ve své koaliční dohodě jasně říká, že do konce roku připraví představu rozpočtového výhledu, který se stane základem pro strategii veřejných financí pro příští období a definovala si cíl, který se v kontextu moderní doby ukazuje jako poměrně ambiciózní, to znamená snižovat rozpočtový deficit a zvládnout jej na určité relaci pro příští volební období. Tento rozpočet, tento rozpočtový výhled se intenzivně připravuje, pracují na něm odborné týmy a je to poprvé, kdy se připravuje s takovou odbornou podporou a s takovou vážností. Slova premiéra Vladimíra Špidly. Může Bohuslav Sobotka, český ministr financí uvést, kolik peněz se dá ušetřit do dalších rozpočtech, pokud se přistoupí na další omezení výdajů. Váš náměstek Eduard Janota naznačil, že to může být už v příštím roce zhruba patnáct až dvacet miliard korun. Je tato částka reálná a dochází k ní už ta expertní komise? Především my půjdeme dvěmi cestami. Nepůjdeme jenom cestou úspor ve finačních prostředcích, úspor ve výdajích, které nepokládáme za prioritní nebo efektivní, ale budeme se snažit i získat větší příjmy pro stání pokladnu, zejména v oblasti omezení daňových úniků a úprav některých daní, takže ta cesta bude oběma směry, nejen v otázkách výdajů, ale i otázka příjmů. Zůstaneme-li u té druhé skupiny, znamená to, že například zpřehledníte daňovou soustavu, a to bude zásadní krok v roce 2003, zpřehlednění daňové soustavy, zmenšení počtu výjimek? Ano, jedním z cílů daňové politiky, které v tuto chvíli formulujeme a bude součástí onoho celkového reformního materiálu, který předložíme do vlády v prosinci, je snaha zjednodušit náš daňový systém, zpřehlednit ho, udělat revizi všech odpočitatelných položek a ponechat pouze ty, které mají ekonomický smysl nebo ty, které jsou skutečně společensky odůvodnitelné. Kdy by podle vás mohla ta daňová reforma, zásadní daňová reforma, která zpřehlední odpočitatelné položky, zmenší jejich počet, být předložena Poslanecké sněmovně? Pokud se vláda rozhodne schválit koncepci zjednodušení našeho daňového systému, bude tato legislativa postupně předkládaná během roku 2003 tak, aby ty první daňové změny mohly platit od roku 2004. Které odpočitatelné položky považujete za nepřehledné a vytvářejí daňové úniky? Těch položek bude celá řada. My v tuto chvíli provádíme analýzu, jsou určité příklady a bude kolem toho určitě ještě debata. Já se domnívám, že zde existuje určitý systém v překrývání podpor, například v oblasti hypoték, stavebního spoření a podobně, kde existují, jak odpočitatelné položky, tak přímá státní podpora. Já se domnívám, že tady bude potřeba tu situaci zpřehlednit. Když se ještě zaměříme na projednávání rozpočtu v Poslanecké sněmovně. Občanská demokratická strana předložila sněmovně návrh ústavního zákona o rozpočtové kázni, hovoří Václav Klaus. Václav KLAUS, předseda ODS (zvuková ukázka): Základní myšlenkou celého návrhu je nová úprava vztahu vlády a parlamentu v oblasti rozpočtového procesu, naformulování toho, co jsme nazvali zásad rozpočtové kázně. Je tam návrh na nový dokument, který by měla vláda předkládat každý rok ke 31. březnu každého roku, což by byla zpráva o rozpočtové strategii vlády, která by byla na pětiletém období vždy dopředu, vždycky v tom půlroce, kdy není schvalování rozpočtu, ale na jaře, aby bylo dostatek času tuto věc prodiskutovat. Naformulovali jsme tři, takzvané rozpočtové režimy lišící se velikostí rozpočtového deficitu a vymezili jsme specifika schvalování státního rozpočtu v těchto odlišných režimech. Slova předsedy ODS Václava Klause. Bohuslav Sobotka dostal od BBC doslovný návrh tak, jak ho ODS předložila v pátek odpoledne Poslanecké sněmovně. Vaše hodnocení. Líbí se vám tento návrh a má vaši podporu? Především musím říci, že ODS zatím tento návrh Poslanecké sněmovně nepředložila, já jsem ho tady viděl u vás poprvé. A já musím říci, že v zásadě odpovídá tomu vystoupení pana předsedy Klause v Poslanecké sněmovně. Musím říci, že ten návrh, i když se tak tváří nepředstavuje žádné řešení v oblasti deficitu veřejných rozpočtů, protože, podle mého názoru, ten návrh je příliš akademický, má určité problémy z hlediska ústavněprávního, ale především je postavený na zcela jinou rozpočtovou situaci, než ve které se nacházíme. Já si dokáži představit, že by tento zákon mohl být užitečný, pokud bychom byli v období vyrovnaných rozpočtů nebo v rozpočtových přebytků, protože přijetí takového zákona by pravděpodobně bránilo tomu, aby vláda v příštích letech vytvářela rozpočtové schodky, ale my se nacházíme ve zcela jiné rozpočtové pozici, máme vysoký strukturální deficit, potřebujeme postupně tento deficit snížit. Pokud by tento návrh byl přijatý, podle mého názoru by zabránil, jakékoliv reformě veřejných rozpočtů. Říká ministr financí Bohuslav Sobotka. Děkuji za vašich třicet minut věnovaný BBC. Někdy v dohledné době na shledanou. Hezký večer. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích O vyšší daně se v ČSSD vede ostrý souboj Mladá Fronta Dnes, 31. 1. 2003 - Jeho představa o zásahu do státních dluhů vyvolává ostrý odpor uvnitř jeho vlastní strany. Sociálním demokratům vadí, že příliš škrtá v sociálních dávkách. Tlačí ho ke zvyšovaní daní. Jeho hlavním soupeřem jsou odbory. Ministr financí Bohuslav Sobotka popisuje, jakým politickým tlakům čelí. MF: Co se děje s reformou veřejných financí? Vláda se k ní nevyjádřila. Řízení od vás převzal sám premiér se svými poradci. Kdy se dočkáme prvních zákonů, které zbrzdí rostoucí dluhy? Vláda přerušila debatu o koncepci reformy, kterou jsem předložil. O jednotlivých krocích se nyní diskutuje v pracovní skupině, kterou vytvořil předseda vlády. V ní jsou ministři, koaliční ekonomičtí experti, někteří poslanci a odborníci z ministerstva financí. MF: Všichni se shodli, že je potřeba se dohodnout ještě letos, abychom byli schopni ovlivnit státní rozpočet na příští rok. Teď budeme mluvit o nemocenské a stavebním spoření. Jakmile se shodneme, že reforma stavebního spoření je na úrovni vlády průchodná, ministr financí dostane zadání, aby začal připravovat změny zákona. Chceme, aby práce nevázla, aby se nečekalo, až vláda schválí celou koncepci reformy. Nemůžeme si dovolit ztrácet čas. MF: Schválí vláda vůbec někdy celou reformu? Ať už bude vypadat jakkoliv... Mým cílem je, aby vláda přijala usnesení, v němž řekne, kam se stlačí schodky veřejných financí do roku 2006. Musí být řečeno konkrétní číslo, jak hluboký bude schodek. My navrhujeme propad 3,7 procenta HDP (nyní je na úrovni 7 procent, pozn. red.) Na cíli asi nebude problém se dohodnout. MF: Téměř nikdo, ani vaši největší oponenti, nezpochybňuje, že zadlužování takhle nemůže pokračovat. Ostrý politický spor je o to, jak se k cíli dostat... Jistě. Není možné stanovit si, že chceme určitý strop pro dluhy, a neříci, jak se k němu dostaneme. A pak se v časové tísni budou seškrtávat běžné výdaje nebo si budeme myslet, že zvýšíme příjmy teoretickými úvahami o lepším výběru daní. To je nemožné. MF: O to, kde a jak ušetřit, se nyní odehrává velmi ostrý politický střet uvnitř ČSSD i vládní koalice. Velká část vašich kolegů ve straně s vaší představou reformy nesouhlasí. Volají po vyšších daních a sociálním pojištění, a naopak menších škrtech v sociálních výdajích. Vše se vyhrotilo rozkolem v ČSSD kolem volby prezidenta. Může se vůbec o reformě rozhodnout dříve, než bude nová hlava státu zvolena? Bylo by naivní myslet si, že rozhodnutí padne dříve, než si ČSSD vyřeší problém volby prezidenta. Toto téma traumatizuje sociální demokracii více, než je zdrávo. Myslím, že jsou tady důležitější věci. Avšak prezident je nyní skutečně politickým tématem číslo jedna. Je nutné, aby ČSSD debatu o prezidentovi zvládla, příliš se nerozhádala a dokázala být motorem důležitých reforem. MF: Je ČSSD schopna reformu schválit před svým sjezdem, kde se bude volit nový předseda? Myslím, že sjezd je vhodné místo, abych tam prezentoval výsledky debaty o reformě veřejných financí. Uvnitř ČSSD na jedné straně cítím velkou podporu, na straně druhé i obavy, abychom nešli příliš jednostranně jen cestou snižování výdajů a nezapomněli na zvyšování příjmů. MF: Teď jste upozornil na jádro politického střetu... Řada politiků sice hovoří o tom, že je potřeba zvýšit příjmy státu, ale v okamžiku, kdy mají hlasovat o konkrétních změnách daní, je situace složitější. MF: Jak vlivná je v ČSSD skupina kolem ministra práce Zdeňka Škromacha, odborářů a poradců premiéra, která chce zvýšit daně z příjmu a sociální pojištění? Zvýšení sociálního pojištění není v reformě a já je odmítám. Je to nebezpečný krok, prodražuje cenu práce. Působilo by to proti zájmům zaměstnanců a zvyšovalo nezaměstnanost. Odmítám i drastické zvyšování majetkových daní, jak to navrhují odbory. Ty chtějí, aby se majetkové daně zvýšily celkem o 15 miliard korun ročně. V roce 2002 byl příjem z nich 7,9 miliardy. Jejich požadavek znamená ztrojnásobení majetkových daní. Je to příliš drastický krok, který neodpovídá příjmům majitelů nemovitostí. MF: Odbory chtějí výrazné daně z majetku jen u nově pořízených nemovitostí... Pak není možné onoho zvýšení o 15 miliard korun dosáhnout a v koncepci odborů je logický rozpor. MF: Řada poslanců a dalších vlivných členů ČSSD volá i po vyšší dani z příjmu fyzických osob. Je to pro vás přijatelné? V reformě, kterou jsem předložil, zvýšení není. Ale musím říci, že tady se nebráním diskusi o případném obnovení pátého pásma (pro lidi s nejvyššími výdělky, pozn. red.) Odmítám však plošné zvýšení daně z příjmu fyzických osob. Tady se uvnitř ČSSD výrazně lišíme. Jsou zde v podstatě dva ekonomické proudy. Jeden říká, abychom šli zejména cestou zvyšování nepřímých daní (DPH, spotřební daně, pozn. red.) Druhý proud klade výrazně větší důraz na zvyšování přímých daní a sociálního pojištění. O tomto tématu se diskutuje i v jiných politických stranách. MF: Který proud je silnější a vlivnější? Jaké je to rozložení sil? Názory jsou velmi různé. Nebudu se pokoušet odhadovat, jak velká část strany sympatizuje s kterým proudem. V ČSSD jsou ekonomové, kteří by chtěli výraznější zvyšování daní, než je navrženo v reformě. MF: Teď to vypadá, že odbory diktují směr reformy. Je jejich vliv skutečně tak velký? Sociální demokracii vždy zajímalo, co si myslí odbory. V řadě věcí máme podobné vidění světa a jejich stanovisko nelze pominout. Na druhou stranu na poli ekonomických návrhů ne vždy mají odbory pravdu. MF: Premiér Vladimír Špidla je jim velmi nakloněn. Odborářští ekonomové vévodí týmu jeho poradců. Je výrazně pod jejich vlivem? Pro premiéra je to jedno ze stanovisek, které má k dispozici. Je pro něj důležité. Ale myslím, že minimálně stejně důležité je pro něj i stanovisko ministerstva financí. MF: Stejní lidé, kteří volají po vyšších daních z příjmů a pojistném, chtějí i menší škrty v sociálních dávkách. Má vůbec smysl dělat reformu bez škrtů ve zneužívaných sociálních dávkách a podporách? Škrty musí být spravedlivě rozloženy. Ale nelze si představovat, že reforma je možná bez snížení státních výdajů. Jde o to, aby se výdaje snížily omezením zneužívání sociálních dávek. Je potřeba omezit okruh osob, které mají k dávkám přístup jen na ty, kteří je skutečně potřebují. Musíme do sociální sítě vnést motivaci, aby v ní lidé zůstávali co nejkratší dobu. MF: Jak silné jsou tlaky, aby se reforma zbrzdila? Pokud se úspory nepromítnou už do příštího rozpočtu, začnou politici argumentovat, že další volby jsou na dohled a není čas na bolestné a nepopulární zásahy... Takové tlaky cítím. Pro politika, pokud nehrozí nějaký akutní problém, je vždy výhodnější, aby bolestivá řešení odkládal za horizont svého volebního období. Prosadit myšlenku, že pokud neuděláme reformní kroky letos, tak se k nim už budeme těžko vracet, je klíčová věc. Špatným příkladem je Německo. Vláda kancléře Schrödera propásla období, kdy mohla po volbách přijít s uceleným plánem, který by nebyl založen jen na zvyšování daní. To se ukazuje jako velká politická chyba. MF: Jak dokážete ušetřit desítky miliard a zároveň splnit volební sliby o plošných přídavcích na děti a 50 tisících na každého novorozence? Ministr Škromach tvrdí, že sliby se splní, i kdyby se ministerstvo financí "postavilo na hlavu". Už spočítal, že budou stát 20 miliard korun ročně... Odmítám, že vláda schválí nějaký výdaj a řekne, aby se ministr financí postaral a sehnal na to peníze. To nejde. Budeme muset všechny naše sliby posoudit a říci, jestli na ně máme peníze. Řada těch kroků se dá udělat ve chvíli, kdy budou přiměřené našim finančním možnostem. MF: Právě proto, aby bylo na tyto sliby dostatek peněz, je podle ministra Škromacha potřeba zvýšit daně a sociální pojištění. Pan Škromach má v ČSSD velmi silnou podporu. Jak těmto tlakům odoláváte? Pokud se bavíme o tom, jestli reforma je i střetem ministrů práce a financí, pak musím říct, že tento konflikt logicky vychází z naší rozdílné kompetence. Já zodpovídám za rovnováhu veřejných financí, kolega Škromach je zodpovědný za sociální výdaje. Je logické, že při šetření musíme zasáhnout i je. Tady jsme v konfliktu. Ale kolega Škromach velmi dobře rozumí směru, jímž chceme jít v omezování sociálních výdajů: snaze omezit zneužívání. Třeba v nemocenské jsou naše představy téměř stejné. Zatím však jsme nenašli společnou řeč u státní sociální podpory (sociální dávky - pozn. red.) a podpor v nezaměstnanosti. Tam nás čeká obtížná debata. MF: Jaké jsou vaše vztahy s ministrem Škromachem? My se známe velmi dobře, jsme z jednoho regionu. Zdeněk Škromach nepatří k nějakému extrémnímu křídlu. Je to člověk, který má docela pragmatické vidění světa. MF: V ČSSD se objevují ještě extrémnější názory? Jsou tam určitě radikálnější názory na sociální politiku. MF: Kdo v poslaneckém klubu je zastává? Tam lidi, kteří by zastávali v tomto ohledu radikálnější postoje než Zdeněk, nevidím. Ale v odborných komisích ČSSD takoví jsou. MF: Máte na mysli šéfa národohospodářské komise ČSSD a poradce premiéra Jaroslava Ungermana? Ne, to ne. Myslím, že kolega Ungerman není v tomto směru žádný radikál. Ale jsou tam jiní lidé s radikálnějšími názory než Zdeněk Škromach. MF: Ke které skupině v ČSSD se přiklání premiér? On byl vždy zastáncem zvýšení daně z příjmu fyzických osob. Po povodních ho prosazoval tak tvrdě, že na něm málem zkolabovala koaliční vláda. V rozhovoru pro BBC nedávno naznačil, že diskutovat se bude i o zvýšení sociálního pojištění... Pokud tomu tak je, pak máme na věci odlišný názor. Premiér považuje reformu státních financí vedle vstupu do Evropské unie za svou prioritu. Vnímá ji jako klíčové politické téma, s nímž se jako lídr musí vypořádat. Myslím, že jeho názor na reformu není ještě úplně hotový. Osobně jsem s ním ještě o zvyšování daně z příjmu a sociálního pojištění nehovořil. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
