| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 5. listopadu 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Jan Kasal | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jan Kasal uvedl, že Petr Pithart by se měl stát společným kandidátem stran vládní koalice na šéfa Senátu. Dodal, že lidovci podpoří kandidáta ODS na místopředsednické křeslo.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interwiev, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec, pozvání přijal, k protějšímu mikrofonu usedl místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a místopředseda KDU-ČSL, Jan Kasal. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Dobrý večer. Začněme jedním vaším citátem, pochází z 26. května 2001, kdy jste se pokoušel obhájit post předsedy lidové strany, tehdy jste uvedl. Jan KASAL, místopředseda PS PČR (KDU-ČSL) (zvuková ukázka) Do vlády a do Evropy v jednotě a klidnou silou, to je to, o co bychom měli usilovat, to by měla být naše ambice, ambice a cíl strany křesťanských demokratů. Zněla slova Jana Kasala na sjezdu KDU-ČSL na sjezdu 26. května 2001. Mohu-li popsat vaši neverbální komunikaci, tak jste velmi pozorně poslouchal svá slova, nad čím jste přemýšlel při poslechu? Přemýšlel jsem nad tím, jestli to byl závěr projevu, myslím, že to byla jedna z posledních pasáží. A mýlíte se, neznáte své vlastní projevy, byl to úplný začátek. Ještě před tím jste řekl ... Myslím, že jsem tím také skončil, protože si pamatuji, že to byl slajd, který byl na začátku a na konci, tak jsem právě proto přemýšlel, kde to bylo, vidíte to. Neprokázalo dění po senátních a komunálních volbách, že čeští lidovci rozhodně nejsou klidnou sílou? Musíme si definovat, co to je klidná síla, klidná síla není síla mrtvá, není síla bez názoru, je to síla, která už z povahy věci a z povahy podstaty slova síla je dynamikou, dynamickou a klidná síla je silou, která je dynamická, která nicméně nepodléhá nějakým častým výkyvům, aspoň tak bych si to přál. Když se zaměřím na neklid uvnitř KDU-ČSL, předseda rozpočtového výboru a poslanec vaší strany, Miroslav Kalousek vyzval v pondělí v deníku Právo předsedu strany, Cyrila Svobodu, aby rezignoval na svou funkci. Citujme doslova: "Myslím, že celé předsednictvo by mělo dát své mandáty k dispozici sjezdu, který by měl být svolán nejpozději na jaře, ale předseda by měl rezignovat ihned." Konec citátu. Otázka na Jana Kasala je velmi jednoduchá, považujete za vhodné, aby vysoce postavený člen KDU-ČSL, předseda rozpočtového výboru za tuto stranu vyzíval vedení, respektive předsedu k rezignaci přes noviny? Myslím si, že ta diskuse měla a mohla proběhnout na půdě stranických orgánů, bylo by to přiměřenější, nicméně je třeba zavzpomínat, co pana Miroslava Kalouska k tomuto prohlášení vedlo, kromě toho, že je politik, tak je také člověk, člověk, který byl právě v roce 1991 hrubým způsobem pozurážen a omluva mu byla vyslovena až po sjezdu, pomluva, která v podstatě zničila jeho politickou kariéru nejméně na jeden nebo na dva roky, tato pomluva byla, že je nedůvěryhodný člověk, a zazněla také, respektive omluvil se pouze předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, na podzim, neomluvila se Hana Marvanová. Berete tedy Kalouskův výrok ve světle situace z roku 2001 a ve vztahu k Cyrilu Svobodovi, kde jsou stále ještě nevyjasněné... Já si myslím, že nelze tyto dvě věci úplně oddělit, protože přes to přese všechno že jsme jedna politická strana a spolupracujeme v tom základním, a to znamená příprava na volby, volby, účast ve vládě, s tím nikdo z nás nemá nejmenší problém, tak pochopitelně někde ta liská hořkost je. Já rozumím Miroslavu Kalouskovi, rozumím i tomu, co dodal, že to bývá obvyklé ve světě, že předseda strany, která prohraje volby, tak odstoupí, rozuměl bych tomu ovšem podstatně více, kdyby Miroslav Kalousek kromě toho A, řekl také B, co má následovat potom, a to jsem prozatím neslyšel a proto si myslím, že tato diskuse měla probíhat, i co se týká toho A, i co se týká toho B, na půdě stranických orgánů. Považujete tedy za nešťastné, jak to bylo načasováno, že si Miroslav Kalousek vybral noviny, přes které to pustil lidově řečeno do světa, ale rozumíte jeho pohnutkám, které ho k prohlášení vedly? Řekl bych, že rozumím času, kdy to sdělení bylo prezentováno, ten způsob bych na místě Miroslava Kalouska vybral zcela nepochybně jiný, je to otázkou, do jaké míry politik si objednává články v Právu a tady jsem přesvědčen, že to nebyl Miroslav Kalousek, který by svůj názor věnoval, nebo vnucoval panu redaktorovi v Právu, ale že byl naopak tázán a na otázku odpověděl, čili on si to neobjednal. Promiňte, to tak funguje v českých médiích, že si vy politici objednáváte články ... Máte pocit, pane redaktore, že jsou politici, kteří to nedělají? Já to nedělám, ale máte pocit, že to tak není? Já pocit nemám, mě to jenom překvapuje, protože tady hovoříme v instituci, která funguje poněkud jinak. Zaplaťpámbů za tuto instituci. Já s tím zkušenosti nemám, ale umím si představit scénář, že prostě politik, který chce něco sdělit, tak si objedná nadřeknem rozhovor, v případě pondělního rozhovoru Miroslava Kalouska jsem přesvědčen, že to bylo jinak, že byl tázán, že s tím nešel dopředu. O kterém naposledy objednaném rozhovoru, když už se bavíme o vztahu politiky a média, o kterém naposledy objednaném rozhovoru víte, který jste četl? Jsou rozhovory, které se před volbami zadávají a třeba se publikují jako inzerce. To se určitě shodneme, je tam buď malým písmenkem napsáno placená inzerce a je to forma rozhovorů, což je v podstatě podvod na čtenáře. O tom se teď nebavíme, ale teď ta druhá rovina těch objednaných článků? To je objednaný článek, objednaný rozhovor. Ale myslím ... ... že odbíháme trošku od tématu. ... ale vy jste uvedl v kontextu Miroslava Kalouska ... Ne, ne, ne, ten nic podobného nemá za potřebí, je to předseda rozpočtového výboru a tuším, že teď je to velmi žhavé téma, rozpočet, není prostě z těch, kteří by si museli objednávat své rozhovory, čili rozhodně to není jeho případ. Vrátíme-li se k podstatě věci, vy jste také uvedl, že z hlediska své funkce, funkce místopředsedy KDU-ČSL cítíte spoluzodpovědnost, opět citujme doslova: "Až odezní takové první velké zklamání z výsledků, tak se budeme muset vážně zamyslet nad prognamem obnovy KDU-ČSL." Konec citátu. Můžete mi v heslech načrtnout vaše představy o prognamu obnovy KDU-ČSL? Já opravdu cítím spoluzodpovědnost za ten špatný výsledek senátních voleb... Tudíž funkci dáte k dispozici? Samozřejmě, že dám funkci k dispozici na sjezdu, my jsme původně předpokládali, že ten sjezd bude hluboko na podzim, teď se zdá, že bude opravdu spíše na jaře. Říká se, že poslední stanovisko je do prázdnin, vy se kloníte k tomu, aby to bylo na jaře, někdy v březnu, v únoru? Prázdniny jsou týden po skončení jara, takže to jaro je poměrně ... Počkejte, vy jste myslel jarní prázdniny? Ne, jaro, prázdniny letos začínají kolikátého, teď vás vyzkouším já? 21. června a právě ... To je čtrnáct dnů ještě. A prázdniny začínají zpravidla 28. nebo 29. čili, nepřeme se o týden, není to to podstatné. Podstatné je, že zřejmě se odpustí ten podzimní plánovaný termín, nebo připravovaný termín a vrátíme se k tomu jarnímu termínu, to je výsledkem asi diskuse, která probíhá v tuto chvíli v KDU-ČSL, ale ten termín sám není to nejpodstatnější, to podstatné je, aby před tím sjezdem proběhla diskuse, reflexe, co KDU-ČSL chtěla, co kdo na sjezdu v Jihlavě sliboval, co kdo z toho byl schopen splnit a zda-li ten stávající management KDU-ČSL, kdy to špičkové vedení je schopné ze sebe smít, to znamení neúspěchu, protože to už jsou třetí volby, které nebyly vítěznými volbami, byly to volby do Poslanecké sněmovny, do Senátu a komunální volby pravda ve velkých městech nedopadly vůbec k naší velké radosti a teď je otázka,jak pro vedení, tak také samozřejmě především pro delegáty sjezdu a pro celou členskou základnu, zda-li a komu dát důvěru. Vy hovoříte o managementu KDU-ČSL, jste jeho součástí, podíváme-li se do životopisu do Československé strany lidové, jste vstoupil v roce 1986, v dubnu 1992 jste byl zvolen prvním místopředsedou KDU-ČSL, 29. května 1999 jste byl předsedou strany, v květnu 2001 jste post neobhájil a stal jste se řadovým místopředsedou. Ještě bych vás doplnil možná v tom, že jsem stranu řídil po odchodu Josefa Luxe, to znamená ještě rok před tím sjezdem, to znamená od září. Kdy jste byl úřadujícím předsedou strany. Z toho zvýše zmíněného, znamená to, že se budete dále ucházet o funkci místopředsedy nebo ta odpovědnost za KDU-ČSL a spoluzodpovědnost za uplynulé třináctiletí KDU-ČSL je taková, že už nebudete kandidovat na post předsedy? Pod mým vedením KDU-ČSL dosáhla určité výsledky, za které se opravdu nemusím stydět. Považujete tedy své předsednictví i místopředsednictví za úspěšné? V zásadě ano, připomínám, že jsme velmi obstáli v obou senátních volbách, jak v roce 1998, tak v roce 2000, že jsme velmi obstáli v krajských volbách v roce 2000. Nyní se o úspěchu nedá hovořit vůbec a já nechci říkat, že to bylo jenom mou zásluhou nebo mou zásluhou, ale bylo to výsledkem prostě práce vrcholového vedení strany, které v té době řekněme pracovalo tak, aby jeho činnost byla společností vnímána pozitivně. Vrátíme-li se k tomu sjezdu v Jihlavě, vy jste teďka součástí managementu, který bude muset účtovat tři zásadní neúspěchy, z dnešního pohledu ukázalo se jako chyba, že jste se stal místopředsedou poté, co jste neuhájil předsednický post a že jste kandidovat neměl, protože jste nemusel být součástí neúspěšného managementu, ukazuje se to dneska jako chyba? My máme úlohy, co se týká místopředsedů rozděleny, já mám na starosti vnitrostranické vzdělávání a řekněme vztahy s ostatnímu subjekty občanské společnosti, tady si myslím, že to funguje docela dobře, nabízíme širokou možnost sebevzdělávání všem, kteří o to mají zájem, neměl jsem na starosti volby ani jedny, ani druhé, ani třetí, ale to neříkám proto, že bych chtěl si tady budovat nějaké alibi, protože tu spoluzodpovědnost cítím, protože jsem místopředsedou této strany, a ta strana byla neúspěšná, čili já dám svou funkci k dispozici a budu-li vyzván, abych kandidoval, tak vyzván teď myslím žďárskou organizací, organizací kraje Vysočina, tak tu kandidaturu přijmu, pravděpodobně. A teď ale je podstatné, na co. Protože vy jste hovořil o své úspěšné éře, byť jste ... Ne, já jsem hovořil o úspěšné éře KDU-ČSL. A o týmu, který jste vedl, když jste byl úřadujícím předsedou po Josefu Luxovi, i pak řádným předsedou v letech 1999-2001. Pokud budete vyzván, abyste se ucházel o post předsedy, šel byste do souboje znovu? Nechci bojovat o post předsedy a nebudu bojovat o post předsedy, protože si myslím, že je třeba, aby nastoupila nová generace KDU-ČSL, která je v krajích, je v Poslanecké sněmovně, v Senátu. Cyril Svoboda jím není, a prokázal to za uplynulé dva roky? Já nechci hodnotit práci Cyrila Svobody, to učiní delegáti sjezdu, já pouze říkám svůj názor, který nemusí být ten správný, že se obtížně smývá punc neúspěchu, dá to hodně práce, neříkám, že je to nemožné, ale dá to hodně práce a myslím si, že strana jako je KDU-ČSL si zaslouží, aby v jejím čele stál předseda a místopředsedové, kteří jsou schopni ji dovést k úspěchu, ne k neúspěchu. Zatím z toho, jaký punc má Cyril Svoboda jako lídr té strany v uplynulých dvou letech je velmi, podle vašich představ by bylo velmi pravděpodobné, aby takový člověk vedl stranu i po ... Já vůbec nechci oslabovat pozici Cyrila Svobody, protože je naším předsedou, je i mým předsedou, je místopředseda vlády, je významným ministrem této vlády, který má velkou zodpovědnost a nerad bych jeho pozici v tomto smyslu jakkoliv oslaboval a také to dělat nebudu. Nicméně, máme před sebou vážnou diskusi, zda-li a já to kladu jako otázku a říkám znovu, ten můj názor nemusí být správný a rozhodnou o tom delegáti sjezdu, zda-li je toto vedení schopno zvrátit ten nepříznivý vývoj, co se týká vnímání KDU-ČSL od veřejnosti. Vy jste ale naznačil, že byste si podle svých představ představoval nové vedení s lidmi z krajů, kteří by mohli vnést nový vítr do KDU-ČSL. Já bych si to velmi přál a říkám znovu, KDU-ČSL by si to zasloužila. A vedle toho Jan Kasal a možnost, pokud budete navržen opětovně na post místopředsedy. Já si nemyslím, že všichni místopředsedové nebo všichni členové celostátního výboru by nějakým způsobem zklamali, nebo že by byli nekvalitními politiky, jenom chci vysvětlit a zřejmě se mě to nedaří, že se obtížně smývá to znamení neúspěchu, že prostě lidé a členové KDU-ČSL a voliči KDU-ČSL zcela nepochybně raději volili stranu, která má úspěšné politiky včele a ne ty, kteří dokázali v průběhu půlroku řekněme prohrát troje volby. Dnešním hostem je místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda KDU-ČSL, Jan Kasal. Předseda Poslaneckého klubu vaší strany Jaromír Talíř po výsledku senátních a komunálních voleb uvedl, citujme doslova: "Nejprve musíme hledat, kde je v lodi díra a teprve pak řešit, zda hodit kapitána přes palubu." Konec citátu. Můžete pojmenovat, kudy podle vás do lodi KDU-ČSL teče díra, v jedné větě. To není můj citát, správně jste uvedl, že je to citát Jaromíra Talíře, jehož si velmi vážím, ale já se ho také chci zeptat, kde on vidí onu díru v lodi. Vy hovoříte ale o tom špatném znamení, které je. Já se pokusím vám odpovědět, já jsem asi před měsícem nebo před šesti týdny na takovém setkání s předsedy našich okresních organizací hovořil o tom, že KDU-ČSL se řekněme vývojově stabilizovala, jinými slovy, že ustrnula někde v době kolem hradeckého sjezdu, kdy jsme si stanovili program křesťanských demokratů pro 21. století, ovšem ani tenkrát jsme neměli představu, že to je program pro celé 21. století, který netřeba měnit. Myslím si, že se musíme vrátit ke kořenům a že musíme konstatovat, co se nám povedlo, co se nám nepovedlo, že se nám nepovedlo přesvědčit kolegy z Unie svobody a z dalších stran čtyřkoalice o tom, že je třeba tady vybudovat silný středopravý subjekt na bázi Evropské lidové strany, tedy nějaké české CDU. To je myšlenka, se kterou já se opravu velmi nerad loučím, ale vidím, že zřejmě tato myšlenka nenašla odezvu, příznivou odezvu u našich koaličních partnerů. Hovoříte o projektu čtyřkoalice, ale není možné tady namítnout, že to byla právě KDU-ČSL, kdo čtyřkoalici rozbila s odkazem na ODA. Možné namítnout to je, ale není to pravda, kdyby kolegové z ODA přistoupili k řešení svých dluhů odpovědně, tak by KDU-ČSL nikdy nepřistoupila k těm razantním opatřením. Vím, že se to takto, jak to říkáte vy, že se to vypráví mezi novináři, a mezi lidem obecným, ale řekněte mě sám, proč my bychom měli mít zájem na tom, se zbavovat ODA, kdyby ODA byla standardní politickou stranou. Nakonec výsledky ODA v právě proběhnuvší volbách ukazují, že ODA zřejmě rezignovala už téměř ve všem. Když se vrátíme k projektu čtyřkoalice, potažmo Koalice s velkým K, kde už byly pouze dvě strany, unionisté sloučení s DEU a KDU-ČSL, poslyšme, co ještě před senátními a komunálními volbami uvedl k tomuto problému úřadující předseda US-DEU, Ivan Pilip. Ivan PILIP, úřadující předseda US (zvuková ukázka) Čtyřkoalice a poté koalice byla určitý projekt, byl to projekt, který neměl ten přínos, který jsme od něj očekávali, ale který byl, myslím si nebyl bez šance, on totiž vycházel z té úvahy, jak se tady může poskládávat politická scéna a je pravda, že strana, která by měla širší, takový ten lidový, jak se tomu říká v některých zemích ve Španělsku, Rakousku záběr, byla spíše v pravém středu, výrazně ale zasahovala do středu a byla širší, než jenom úzce vyhraněné buď křesťanskodemokratické uskupení a nebo liberálně laděné uskupení, byla podle mě dobrá. Ukázalo se ale, že ti voliči těch dvou stran tu slučitelnost takto asi nevnímají, že tam nevznikla přidaná hodnota a je povinností politiků to vyhodnotit a reagovat na to. Konstatuje úřadující předseda unionistů, Ivan Pilip. Jak navrhuje celou situaci řešit Jan Kasal? Z krajů, z různých krajů se ozývají někteří unionisté, že se blíží éra, kdy se začnou slučovat možná v budoucnu s Občanskou demokratickou stranou, znamená to, že definitivně senátní a komunální volby rozdělí KDU-ČSL a unionisty a každá strana půjde svou vlastní cestou? Já jsem přesvědčen o tom, že Unie svobody je odpovědnou politickou stranou a že jestliže podepsala koaliční dohodu se sociálními demokraty a s KDU-ČSL, takže tuto koaliční dohodu naplní. Tedy naše cesty se nerozejdou a kolegové z Unie svobody ať budou působit jakoliv, tak budou vždy blízkým partnerem KDU-ČSL, ale Ivan Pilip má pravdu v tom, že se ten projekt nepovedl, nebyl dotažen totiž do konce. Není možné, že ji v současnosti ještě dokonce dotáhnou, je už to mrtvá věc? Já si myslím, že už je to nevěrohodné a že by bylo marné se o to pokoušet mě je to velmi líto, musím se přiznat, že já jsem byl stoupencem postupné integrace, to znamená v horizontu čtyřech, osmi let, rozhodně jsem se přiznával k tomu, že si neumím představit, že by v roce 2010 při volbách do Poslanecké sněmovny vedle sebe šly čtyři strany, jako čtyři samostatné politické subjekty, ta čtyřkoalice na začátku byla výsledkem spolupráce čtyř stran, ala pokud by nesměřovala k vytvoření toho středopravého subjektu na bázi CDU, tak v podstatě by musela dříve nebo později skončit, já jsem s tím projektem předstoupil v Jihlavě na sjezdu a neuspěl jsem, uspěl můj soupeř v dobrém slova smyslu s tím, že si myslí, že je třeba, aby vedle sebe šly dva proudy a vytvářely prostě tu koalici. To znamená, že Cyril Svoboda byl to ten, který rozdělil čtyřkoalici? Ne, Cyril Svoboda se k této myšlence přihlásil, je potřeba si přečíst ty sjezdy, ty projevy, odkazuji posluchače na to, ať si najdou naše webové stránky, určitě mi dají za pravdu, já to neříkám ve zlém, to bych dělal, to bych byl špatný demokrat, kdybych nerozuměl tomu, že Cyril Svoboda oslovil většinu delegátů sjezdu a uspěl se svým názorem, já jsem se svým názorem neuspěl. Říkám, že mi to je líto, ale respektuji prostě rozhodnutí sjezdu. Ještě jedna stručná otázka, podepsala se podle vás na volebním neúspěchu KDU-ČSL v senátních a komunálních volbách skutečnost, že je KDU-ČSL stranou vládní a že je součástí vládní koalice se sociálními demokraty? Myslím si, že ne, od KDU-ČSL se očekávalo, že zabrání tomu, aby sociální demokraté museli vytvořit vládu s komunisty, vládu, která by byla otevřena podporovaná komunistickou stranou, takže naši voliči tomuto velmi dobře rozuměli. Ten problém neúspěchu je zřejmě v tom, že jsme dostatečným způsobem neuměli vyprofilovat naši politiku do srozumitelných článků, že není jasno, v tuto chvíli se obávám, co křesťanští demokraté v této vládě považují za svou prioritu, prioritu křesťanských demokratů, priority vlády jsou vstup do Evropské unie, ale co je prioritou křesťanských demokratů, myslím, že není v tuto chvíli zcela zřetelné a to je jeden z námětů, které já kladu jako program obnovy, aby KDU-ČSL řekla sama sobě a řekla především také voličům, co chce dosáhnout. A poslední stručná otázka, poprosím o velmi stručnou odpověď k tomuto tématu, bylo by špatné pro fungování vládní koalice, pokud by nový předseda KDU-ČSL nebyl členem vlády? Když jsem usiloval o post předsedy strany, tak jsem dával na zváženou těm, kteří mě volí, zda-li si přejí nebo nepřejí, abych usiloval o vládní křeslo a řekl jsem, že jsem připraven přijmout i vládní odpovědnost, bude-li taková vůle. Nicméně jsem přesvědčen, že lze tu stranu dobře řídit i z jiné pozice, nechci ... Fungování vládní koalice a vlády, kde ve vládě není předseda? To je otázka koaličních mechanismů, víte, že Ivan Pilip také není členem vlády a přesto Ivan Pilip je zcela nepochybně účastníkem těch nejdůležitějších rozhovorů a svým způsobem formuje i politiku této vlády, ačkoliv není jejím členem, čili samotné členství není to nejpodstatnější. Poslední téma, budoucnost KDU-ČSL na české politické scéně, lidová strana dosud měla předsedu Senátu, funkci zastával Petr Pithart, ODS po výsledcích senátních voleb oznámila, že postaví při volbě předsedy Senátu svého kandidáta. Václav KLAUS, předseda ODS (zvuková ukázka): Jsme si vědomi toho, že jsme nejsilnějším klubem, a tak já mohu naznačit, že ODS bude usilovat o svého kandidáta na post předsedy Senátu. Prohlásil v pondělí předseda Občanské demokratické strany, Václav Klaus s tím, že na funkci předsedy horní komory senátoři ODS ze svých řad navrhují šéfku ústavněprávního výboru, Dagmar Lastoveckou, místopředsedu Senátu Přemysla Sobotku, nebo předsedu senátorského klubu ODS, Mirka Topolánka. Mají podle vás šanci, kdo z nich? Já musím říci, že paní doktorky Lastovecké si osobně vážím, že si myslím, že je to člověk, který by byl schopen zastávat funkci předsedy Senátu, ale překvapuje mě to, co jsem slyšel od Václava Klause. Když se volil předseda sněmovny, tak ODS skončila jako druhá, přesto Václav Klaus kandidoval na funkci předsedy Poslanecké sněmovny, jak si vysvětlit tento další rozpor v prohlášení předsedy ODS, já tomu už opravdu nerozumím. V každém případě senátoři KDU-ČSL nebudou podporovat některého z kandidátů, pokud by byla Dagmar Lastovecká, které vy osobně si vážíte? Nebudeme podporovat kandidaturu nikoho z ODS na post předsedy, ale budeme zcela nepochybně podporovat někoho z ODS na post místopředsedy. Dosavadní předseda Senátu Petr Pithart oznámil, že by funkci rád obhajoval, zároveň je však kandidátem lidovců na úřad prezidenta, zdvojená kandidatura se však nelíbí místopředsedovi lidovců Milanu Šimonovskému. Milan ŠIMONOVSKÝ, ministr dopravy a spojů (KDU-ČSL) (zvuková ukázka): Nepokládám to za vhodné. Uvedl před měsícem místopředseda KDU-ČSL, Milan Šimonovský. Petr Pithart však před časem v Interwiev BBC oznámil, že možnou dvojí kandidaturu nepovažuje za problém. Petr PITHART, předseda Senátu Parlamentu ČR (zvuková ukázka): Ta funkce a vůbec ty vrcholové funkce, když se dělají svědomitě, to není žádná odměna, to není žádný pašalík, to je zatraceně těžká práce od sedmi do desíti hodin, nevidím, v čem bych se měl já jistit. Tolik slova předsedy Senátu, dosavadního předsedy Senátu Petra Pitharta, senátorský klub KDU-ČSL podporuje setrvání svého stranického kolegy Petra Pitharta v čele horní parlamentní komory, vy nepovažujete zdvojenou kandidaturu za problém? V době, kdy bude Petr Pithart kandidovat na post prezidenta, tak to nebude dvojí kandidatura, to už buď bude předsedou Senátu nebo nebude. Položme si otázku jinak, je přípustné, aby předseda Senátu nebo předseda sněmovny nebo některý z ministrů kandidoval na post prezidenta? Moje odpověď zní ano, je to přípustné? Nemyslíte, že ale ta možná dvojí kandidatura může odradit některé nestraníky, které bude KDU-ČSL a vládní koalice potřebovat při volbě předsedy Senátu, měl by Petr Pithart být, a to je první zásadní otázka, měl by být kandidátem vládní koalice na post předsedy Senátu a očekáváte, že jím bude? Měl by být a zda-li očekávám, bude-li tomu tak, nejsem věštec, pokud mi síly budou stačit, tak se pokusím kolegům ze sociální demokracie i z Unie svobody vysvětlit, že kandidatura Petra Pitharta na post prezidenta je věcí, která bude prospěšná pro Českou republiku. Ale teď jsme se bavili o postu a už jsme u té zdvojené kandidatury, o postu předsedy Senátu, zda by měl být Petr Pithart společným kandidátem na post předsedy Senátu vládní koalice. Nevím, zda-li toto má být předmětem dohody se sociálními demokraty. Byl byste rád, aby bylo? Myslím si, že by to nebylo od věci, ale pak už proto, že sociální demokraté mají funkci předsedy Sněmovny, asi by bylo zvláštní, kdyby vládní koalice měla v čele všech čtyřech, řekněme kdyby sociální demokraté také aspirovali také na kandidaturu na prezidenta všech čtyřech nejvyšších ústavních funkcí, o tolik zase ty volby nevyhráli, takže bude muset dojít k nějaké dohodě, k nějaké dělbě. A možnost nestraníků, kteří uvažujou o tom, že by založili společný nový klub v Senátu, který by mohl vzít hlasy stranám vládní koalice. Já nepochybuji o tom, že nestraníky spojuje leccos, ale zdaleka si nejsem jistý, je-li možno podle jednacího řádu Senátu, a to je zákon, připustit, aby vznikl nějaký klub, který je sestaven z lidí, kteří nekandidovali na stejné kandidátce, myslím si, že tady může dojít k rozporu. Říká Jan Kasal, místopředseda poslanecké Sněmovny a KDU-ČSL, děkuji za váš čas, na shledanou. Na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Kasal asi bude kandidovat na místopředsedu, předsedou být nechce PRAHA 5. listopadu (ČTK) - Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal bude na sjezdu v příštím roce obhajovat svoji funkci ve vedení, pokud jej navrhne jeho domovská organizace. O funkci předsedy strany, kterou vykonával před Cyrilem Svobodou, usilovat nehodlá. Za volební neúspěch cítí spoluzodpovědnost a myslí si, že nyní by stranu měli vést lidé nespojení s volební porážkou. "Myslím, že je třeba, aby nastoupila nová generace KDU-ČSL, která je v krajích, v Poslanecká sněmovně, v Senátu.... KDU-ČSL si zaslouží, aby v jejím čele stál předseda a místopředsedové, kteří jsou schopni dovést ji k úspěchu, ne k neúspěchu," uvedl bývalý předseda lidovců v dnešním rozhovoru pro BBC. Nechtěl komentovat činnost současného předsedy s tím, že to je úkol pro delegáty volebního sjezdu. Poznamenal jen, že se "obtížně smývá punc neúspěchu". "Nerad bych jeho pozici jakkoliv oslaboval a taky to dělat nebudu. Nicméně máme před sebou vážnou diskusi, zda-li ... je toto vedení schopno zvrátit ten nepříznivý vývoj," prohlásil Kasal. Křesťanští demokraté si nové vedení zvolí příští rok, podle původních předpokladů až na podzim. Kvůli volebnímu neúspěchu se ale sjezd uskuteční ještě do letních prázdnin. Předseda rozpočtového výboru sněmovny Miroslav Kalousek krátce po volbách vyzval Svobodu, aby kvůli volebnímu debaklu okamžitě rezignoval. Kasal dnes řekl, že pro Kalouskovo vyjádření má pochopení, i když se nemělo odehrát prostřednictvím médií. Připomněl předloňský veřejný spor mezi Kalouskem a Svobodou, který téměř dospěl k soudnímu projednávání. Svoboda tehdy poukazoval na Kalouskovu údajnou nedůvěryhodnost, když ho odmítl vzít do stínové vlády čtyřkoalice. Podobně se o Kalouskovi vyjadřovala unionistka Hana Marvanová. "Diskuse mohla a měla proběhnout na půdě stranických orgánů, bylo by to přiměřenější," řekl Kasal ke Kalouskově výzvě. Ihned ale dodal, že tehdejší první místopředseda KDU-ČSL Kalousek byl v roce 2001 "hrubým způsobem pozurážen ... a tato pomluva v podstatě zničila jeho politickou kariéru nejméně na rok nebo na dva". Svoboda s Kalouskem nakonec spor urovnali bez soudní dohry. Kasal: O rezignaci musí rozhodnout sám Svoboda Lidové noviny, 6.11.2002, strana 2 - Prohra lidovců v senátních volbách zřejmě otřese vedením KDU-ČSL. Přinejmenším předseda strany Cyril Svoboda bude mít hodně práce, aby na sjezdu obhájil svůj post. Sjezd, na němž by lidovci měli hlasovat o novém vedení, se přitom bude konat o něco dřív, než podle původního plánu. Přesune se z podzimu 2003 na předprázdninový termín. Volání po změně v čele strany zesílilo, když po prohraných volbách požadoval lidovecký poslanec Miroslav Kalousek hlavu Cyrila Svobody. "Předseda by měl rezignovat ihned. Když se podíváte do historie evropských křesťanských stran, tak po takovém výsledku voleb druhý den rezignoval předseda," vyzýval poslanec Kalousek v deníku Právo. Jeho spory se Svobodou vyvrcholily na minulém sjezdu, kdy Kalousek žádal od Svobody omluvu za výroky, které zpochybňovaly jeho bezúhonnost. Předseda lidovců chce ponechat až na sjezdu, jak jeho působení ve straně zhodnotí. Nechce se nechat "vtáhnout do mediálních diskusí o svém odstoupení". Nikdo z čelných představitelů lidovců tak tvrdě jako Kalousek vůči předsedovi nevystupuje. Změnu vedení však požaduje také místopředseda Jan Kasal. "Management, který vede stranu, dnes zklamal. Myslím, že Cyril Svoboda je dospělý člověk a musí si vyhodnotit sám, zda z čela KDU odejít," řekl Kasal, kterého Svoboda v souboji o předsednické křeslo porazil. Kasal v BBC prohlásil, že sám bude na sjezdu obhajovat funkci místopředsedy, pokud jej navrhne jeho domovská organizace. O post předsedy usilovat nehodlá. Současného předsedu podporují především lidovečtí senátoři. Podle senátorky Zuzany Roithové jsou prohrané senátorské volby záležitostí každého kandidáta. Podobný názor má i předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL). Jan Kasal, místopředseda KDU-ČSL: "Myslím, že Cyril Svoboda je dospělý člověk a musí si vyhodnotit sám, zda z čela KDU odejít. Nejspíš se ale rozhodne až na sjezdu, žádné zvláštní referendum kvůli tomu vypisovat nebudeme." Miroslav Kalousek, poslanec za KDU-ČSL: " Předseda by měl rezignovat ihned. Já bych si z duše přál, aby se můj předseda zachoval jako skutečný demokrat, a ne jako Václav Klaus." | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:12 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
