| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 4. listopadu 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Otakar Motejl | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Podle Otakara Motejla by bylo ideální, kdyby se budoucí čeští prezidenti nechali v praxi volit pouze na jedno volební období s tím, že v ústavě by zůstala zakotvena dvě.
Přepis rozhovoru Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec, pozvání přijal, k protějšímu mikrofonu usedl veřejný ochránce práv, Otakar Motejl. Vítejte v BBC, dobrý den. Dobrý den. Bude to rok, co se jméno Otakara Motejla začalo skloňovat v souvislosti s nástupnictvím v úřadu českého prezidenta po Václavu Havlovi, v rozhovoru pro deník Právo druhého října 2002 se přiznal, že vás nejdříve oslovil vicepremiér Pavel Rychetský a poté i premiér Vladimír Špidla, jaká negativa vás zatím, jaký se dostavila v souvislosti s tím, že jste oznámil, že máte zájem ucházet se o post prezidenta České republiky? Myslíte jaké jsou moje negativní argumenty? Ne... Nebo jaké jsou vnějškové? Já více méně registruji určité pochybnosti především na straně sociální demokracie, protože vlastně oproti tomu původnímu modelu, který by s určitou nadsázkou dovolala jako monopolní postavení včetně i vyjádření tehdejšího předsedy vlády Zemana se potom zrodila ta myšlenka řady jiných kandidátů, kteří by se měli státi předmětem toho vnitrostranického referenda, které bylo prosazeno jako modifikováno jakési universální referendum ... Když jste tedy kýval na to před rokem, tak jste na to kýval v situaci, kdy to vypadalo, že Otakar Motejl bude jediný, teprve pak postavili do řady další, a to považujete za negativum. Já to nepovažuji za negativum, protože tvrdím, že se mají lidé skutečně vybírat a ne se rezignovat na jeden jediný model, pro mě to není negativum, ale konstatuji, že zřejmě se začalo uvažovat i na straně sociální demokracie narozdíl od jiných politických seskupení, že by se mělo vlastně uvažovat o tom výběru ze širšího souboru eventuelních kandidátů, že se zřejmě musely objevit někde pochybnosti, že právě tento model, model zvaný Motejl je tedy model ideální. Čím si vysvětlujete to, že tyto pochybnosti přišly, zda model Motejl je ideální? Předem velice jednoduše je to přinejmenším tím, že nejsem členem České sociálně demokratické strany, zatímco všichni ostatní kandidáti navrhovaní jinými politickými uskupeními jsou členy těch příslušných politických uskupení, vycházím z toho, že Petr Pithart už je členem České strany lidové. Nenapadlo vás, že byste na stará kolena, dovolíte-li tento příměr, do strany vstoupil? Ne. Proč ne? Z principu, já jsem měl za sedmdesát let svého života, předpokládám padesát dva let možnost do nějaké strany vstoupit a možná, že by mi to přineslo různé výhody i nevýhody, ale protože jsem tak neučinil za těch padesát dva let, tak po sezóně mi to přijde skoro zbytečné. Nemýlím se, ale tak mezi tím čtyřlístkem kandidátů sociální demokracie, o nichž se rozhoduje v tom otevřeném referendu, je jediný straník, a to Miloš Zeman, snad Jaroslav Budeš a profesor Potůček nejsou členy ČSSD. Já předpokládám, že tedy u pana profesora Potůčka skutečně nevím, u Jaroslava Bureše rozhodně v současné době předpokládám, že není členem žádné politické strany, to je pravda, ale nic jim nebrání, aby do strany vstoupili a já také si nedělám iluze o tom, nepovažuji za relevantní otázku ve straně v takto rozhandlované hře, já jenom říkám, že je to pravděpodobně možné, že obecně v té politické struktuře, která nesporně v sociální demokracii je, může se ozývat hlas, proč nedáváme svého člověka, člověka straníka, proč navrhujeme někoho, kdo tedy s námi spolupracoval třeba ve vládě, nicméně straník není. Původně jsme ovšem zapovídali tu první otázku, jaká negativa vám zatím přinesla skutečnost, že jste možnost kandidatury na úřad českého prezidenta před rokem přijal, tedy, jaká negativa? Když nechcete označit to, že se za Motejlem objevili další? Já žádná negativa, nějaká bezprostřední negativa, jako nepovažuji, pravda je, že jsem zjistil, že jako jeden můj návrh je často kritizován předsedou sociálně demokratické strany, panem inženýrem Klabanem, to je snad jediné, o čem se tedy dozvídám, ale jinak tedy ty signály nějaké zvláštní negativní z veřejnosti nebo z těch politických kruhů jsem žádné nezaregistroval. Z toho, co teď říkáte, tedy jste si vědom toho, protože BBC je o té, řekněme negativní reakci čestného předsedy ČSSD pana Klabana informována ze dvou na sobě nezávislých zdrojů, snažil jste se tu negativní reakci čestného předsedy pana Klabana otupit? Já jsem ochoten to kdykoli panu Klabanovi vysvětlit tak, jak jsem to nabízel už v roce 1993 tuším, že jsem se s tímto problémem sešel a já to považuji, považuji za morálně hodnotnou, tedy ten jeho postoj, já mu rozumím a chápu ho. Jen pro úplnost, můžete posluchačům, kteří nejsou informováni říci, v čem spočívá negativní reakce čestného předsedy ČSSD pana Klabana k vaší osobě, velmi stručně. Pan Klaban ví, že jsem byl členem tříčlenného Senátu Nejvyššího soudu, který v roce 1970 rozhodoval ve věci stížnosti pro porušení zákona ve skupinovém procesu, ve kterém byl odsouzen a posléze i rehabilitován jeho, v té době již v roce 1968, zemřelý otec. Pan inženýr Kaban je přesvědčen, že jsem tedy v účasti na tomto řízení, které vyznělo kriticky k tomu původnímu zprošťujícímu rozsudku jsem se zaprodal tedy myšlenkám demokracie, že jsem se stal nástrojem nastupujícího totalitního režimu. Jste si vědom toho, že slovo inženýra Klabana má poměrně velký vliv v sociální demokracii, že tato skutečnost je tou přitěžující okolností ve vaší možné prezidentské kandidatuře uvnitř ČSSD? Já jsem si toho pochopitelně vědom, konečně každý má právo se ke každému návrhu vyjádřit, jsem si toho vědom, jsem si také vědom toho, a to je snad v tomto okamžiku sobecky důležité, že v tomto směru mám čisté svědomí, jako má každý právo se vyjádřit, má každý také právo se mýlit a bude tedy záležitostí, kdo se chce tou věcí zabývat, nebo v jakém směru se dá o té věci něco ještě říci. Váš podpis pod tím rozsudkem nepovažujete za svůj omyl? Já na tom rozsudku nejsem podepsán, rozsudek podepisuje předseda Senátu, je to tedy rozhodnutí senátní. Je tedy základním etickým pravidlem, které je určitým způsobem výhodou, nevýhodou, že průběh hlasování v tom Senátu je tajný, takže já se celkem k té věci, jak jsem na tom rozsudku podepsán, se nemohu dost dobře vyjádřit. Nemůžete tedy říci, jak jste rozhodoval v té věci, ani byste to panu předsedovi Klabanovi ... Já mohu říci jenom jedno na svoje řekl bych, pateticky čestné svědomí, že jsem byl soudcem Nejvyššího soudu od roku 1968 do května 1970, byl jsem tam proto, šel jsem tam proto, abych tedy dal věcem průchod podle svého přesvědčení a svědomí, že jsem také v rámci tohoto svého přesvědčení a svědomí v květnu 1970 odešel. Když se člověk rozhodne v Česku ucházet o úřad prezidenta republiky, musí počítat s tím, že se dočká i osobních útoků, v případě Otakara Motejla se také dostavily, předseda ústecké organizace sociálních demokratů Jaroslav Foldyna, který by rád na Pražském hradě viděl bývalého premiéra Miloše Zemana, označil Motejla 25. října v Interwiev BBC za nevýrazného kandidáta. Jaroslav FOLDYNA, poslanec ČSSD (zvuková ukázka): Pan Otakar Motejl je pro mě zřejmě slušný člověk, ale já nemohu podle jeho jednání a chování nic konkrétního a pozitivního k funkci prezidenta říci než to, že by se stal šedou průměrnou osobou v čele této země jenom proto, aby se na něm shodly politické strany. Předseda sociálních demokratů Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna použil v souvislosti s Otakarem Motejlem srovnání s protektorátním prezidentem Emilem Háchou. Jaroslav FOLDYNA, poslanec ČSSD (zvuková ukázka): Emil Hácha byl také určitým výsledkem tlaku a jistě si nechceme říci, že Emil Hácha jako persóna, jako člověk byl od samého začátku někdo špatný, tato země potřebuje někoho, kdo bude srozumitelný a já to opakuji již po několikáté, dovnitř i ven, a to jistě není Otakar Motejl. Dvacátý pátý říjen a slova předsedy sociálních demokratů Ústeckého kraje, Jaroslava Foldyny. Foldyna nepoužil srovnání Motejla s Háchou jako první. Třicátého září se stejného příměru dopustil i poslanec za ČSSD, Zdeněk Koudelka. Stojí Otakaru Motejlovi, aby v sedmdesáti letech se dočkal podobné životní zkušenosti, že bude srovnáván s Emilem Háchou? Skutečně stojí, stojí v této relaci za to, že mám příležitost přece jenom oběma dvěma politicky exponálním lidem doporučit, aby vážili slova, aby se tedy s historickými paralelami nezahrávali, já jsem se ozval panu doktorovi Koudelkovi na tu jeho paralelu Háchovskou, musím připustit, že doktor Koudelka se mi omluvil, řekl, že připustil, tedy že to tak nemyslel. Očekáváte totéž od Jaroslava Foldyny? Já si to nebudu vynucovat, protože předpokládám, že je to trošku taková ta verbální nekázeň, zejména když hovořím o nějakých, nebo dělám nějaká srovnání, tak bych si přece jenom měl, chci-li dělat politiku, a nechci-li dělat populistickou politiku, ty paralely, ta srovnání nějakým způsobem třídit. Není to jenom v Čechách zásadní problém, že se dělají srovnání? Mě to trošičku uráží, pochopitelně, protože ta anticipace je opravdu jaksi věcí těžko srovnatelných, i když myslím, že inteligenční kvocient doktora Háchy byl tedy vyšší než můj a rozhodně vyšší než těch lidí, kteří v této souvislosti hodnotí, trošku je mi to líto, že se v naší politice stále tento nešvar projevuje, je to takové to jednoduché řešení, nebo taková ta primitivní didaktika, aby čtenář nebo posluchač pochopil, jak je ta věc vážná, tak tedy začneme srovnávat žábu s nějaký (nesrozumitelné), aby věděl, co je větší a co je menší. Druhého listopadu v rozhovoru pro Mladou Frontu DNES jste svůj zájem o prezidentský úřad označil za trochu iracionální záležitost, citujme doslova: "Možná v tom je kus jisté neposednosti," dodal jste. Pozorujete na sobě, že s blížícím se termínem volby nástupce Václava Havla se vaše touha po tom, abyste se stal prezidentem, zvyšuje? Ne, nezvyšuje se, ty věci jsou tak vážné, já jsem skutečně jako zaskočen maličkou tou celkovou atmosférou, musím zdůraznit především mediální atmosférou kolem toho uvažování, kdo bude jakým prezidentem, respektive, kdo má o to jaký zájem, kdo se jak cítí nebo necítí. Proč jste zaskočen, v jakém slova smyslu? Protože to u nás nebylo zvykem, především u nás, upřímně řečeno. Všichni prezidenti republiky byli generováni takovým trošku téměř metafyzickým nebo přinejmenším jednomyslným způsobem, že konečně nastal ten čas, kdy jako se skutečně uvažuje o jakémsi téměř konfrontačním výběru, což zásadně pro věc demokracie spíše lepší než horší, ale přece jenom, když jste v tom do té míry jaksi zainteresován osobně, tak vás to zaskočí a pochopitelně byste si přál, aby toto všechno nebylo. Označujete se za a teď cituji doslova: "Ideálního kandidáta na úřad českého prezidenta, a to z důvodu, že budete prezidentem na jedno funkční období a do druhého období nepůjdete." Je to podle vás hlavní důvod ideálního kandidáta na úřad prezidenta v České republice? Já myslím, že v současné době je to určitým způsobem přednost, protože já obecně, a to jsem se dokonce pokoušel prosazovat i v těch nějakých normách týkajících se soudnictví, jsem proti těm dlouhým nebo časově neomezeným funkčním obdobím, jsem proti těm opakovaným mandátům, protože jsou to věci, které vytvářejí často nezdraví stereotyp vůči té /nesrozumitelné/, určitým takovým rutinérským přístupem, řešení rutinních věcí. Přijde vám i v české ústavě, že dvě funkční období pro prezidenta, které tam jsou dány, že jsou příliš dlouhou dobou? No, tak berme to takto, když se ta ústava psala, tak se to tam pochopitelně dávalo, tak nejspíše o tom, že to byl nebo je zejména u těch prezidentských funkcí jakýsi standard. Váš osobní názor, jedno funkční období mít v ústavě povolené pro prezidenta, nebo je ideální model dvoufunkční ... Já myslím, že ideální je mít dvě funkční období v ústavě a využívat pouze jedno. Představitelé politických stran v Česku dávali před podzimními volbami do Senátu nesčetněkrát najevo, že právě podzimní volby do Senátu budou mít velký vliv na to, kdo se stane nástupcem Václava Havla, česká média interpretovala výsledek senátních a komunálních voleb. Jako úspěch Občanské demokratické strany a nezávislých kandidátů, předseda ODS Václav Klaus v pondělí, po jednání výkonné rady k výsledkům senátních a komunálních voleb, uvedl. Václav KLAUS, předseda ODS (zvuková ukázka): Výkonná rada ODS považuje výsledky senátních a komunálních voleb za úspěch pro Občanskou demokratickou stranu, všimli jsme si i toho, že se ODS stala nejsilnější parlamentní stranou co do počtu svých zástupců v obou komorách parlamentu. Pro ty, kterým to není jasné uvádím, sečteme-li počet poslanců a senátorů, tak máme největší počet v celém našem parlamentu. Zněla slova předsedy ODS Václava Klause po zasedání výkonné rady jeho strany. První stručná otázka, sledoval jste senátní volby intenzivněji než kdykoliv před tím, protože vás zajímalo, zda se vaše šance na získání prezidentského úřadu zvýší nebo sníží? Sledoval jsem je jako vždy, protože v podstatě sleduji vždy ty volební obřady, ty volební rituály a lhal bych, že jsem tomu věnoval tentokrát nějakou zvýšenou pozornost. Agentura Reuters v neděli v souvislosti s výsledky českých senátních voleb uvedla, že strany vládní koalice mají menší vyhlídky, že vyberou nástupce Václava Havla, jiná tisková agentura ČTK, anketou mezi novými senátory zjistila, že mezi těmito senátory má Otakar Motejl největší podporu na zisk úřadu prezidenta. Jak s těmito dvěmi zprávami nakládáte? Registruji je, ta otázka té volby jednak je přece jenom ještě trošku vzdálená, ten politický život a ten běh té politiky je trošku jako iracionálně někdy velice pomalý, někdy naopak velice rychlý, ta volba zřejmě bude provedena podle současného volebního systému zakotveno v příslušné ústavní normě a ta volba bude tajná. Tedy nepřímá oběma komorami parlamentu a tajná? Totiž takto, ona nemusí být tajná, ale předpokládám, že v tomto případě tajná bude, to znamená skutečně dělat nějaké odhady a zejména potom, jak udělat nějakou metodu sčítací, bilance o tom, když budou všichni hlasovat, on je tam vždy ten předpoklad, že budou všichni určité orientace, nebo určitého klubu hlasovat, a to si myslím, že je zejména u takové otázky, jako je volba prezidenta republiky, ale nikoliv jenom v tomto případě, ale tradičně, je to vždy trochu jiné. Pokud byste měl jednoznačně odpovědět na otázku, zda výsledek senátních voleb na podzim 2002 zvýšil nebo snížil vaše šance stát se prezidentem, jak byste na tuto otázku odpověděl? Já to nemohu skutečně posoudit, protože celou řadu těch nových senátorů skutečně neznám, a protože předpokládám ... Ale vyjádřila většina z nich vám podporu. To mě upřímně řečeno samozřejmě lichotí, ale pravdou je, že tedy jedna je zase otázka postoje v médiích a druhá je otázka způsobu hlasování, nebo tak, jak se v tom kritickém okamžiku v ten den těch voleb ta konfigurace politická do té doby uzraje, neuzraje, vyvine, nevyvine. Otakar Motejl stále ještě není kandidátem na úřad prezidenta, je jedním z kandidátů, o nichž se hlasuje v otevřeném referendu ČSSD. Předseda sociálních demokratů, Vladimír Špidla dodává, že výsledky referenda nebudou pro ústřední výkonný výbor strany závazné. Vladimír ŠPIDLA, předseda Vlády České republiky, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Toto je dotazování lidí na jejich názor a je potom na ústředním výkonném výboru, aby na základě výsledků a konkrétná situace učinil definitivní rozhodnutí. Ústřední výkonný výbor má suverénní pravomoc v sociální demokracii. Slova předsedy ČSSD, Vladimíra Špidly. Otevřené referendum má kritiky v řadách sociálních demokratů, podle předsedy sociálních demokratů Ústeckého kraje, Jaroslava Foldyny je nepřehledné a lehce zmanipulovatelné. Jaroslav FOLDYNA, poslanec ČSSD (zvuková ukázka): Je tam celá řada neprůhledných prvků, například způsob já nevím identifikace takzvaných vnějších hlasů, to znamená, může se tam napsat Jan Novák, Dobkovice, Pepa Novák, Dobkovice, kdo zjistí, jestli to tak bylo nebo nebylo, to je velice složité. Konstatuje předseda sociálních demokratů Ústeckého kraje, Jaroslav Foldyna. Vy se Otakare Motejle účastníte otevřeného referenda ČSSD o kandidátovi na prezidenta, považuje způsob organizace a zajištění toho referenda za šťastný? Ta myšlenka sama o sobě není nešťastná, já myslím že ... A způsob provedení? Já myslím, že to je úměrné tomu významu, že to je určitý druh společenské sondy, kterému se tedy říká referendum, i když tady si podporou návrhu na referendum musím představit něco jiného, a že tedy jakékoliv hlubší zajištění by bylo neúměrné té námaze a těm nákladům, které by s tím byly spojeny. Tedy pokud byste měl ohodnotit znaménkem plus nebo minus způsob organizace otevřeného referenda ČSSD o svém kandidátu na prezidenta ... Teď je to tedy neutrální. A poslední otázka k tomuto tématu, v případě, že se vy stanete kandidátem ústředního výkonného výboru, jaké budou vaše kroky, hodláte se sejít s politickými kluby v Poslanecké sněmovně a oznámit jim své kroky v případném zvolení prezidentem republiky? V tomto směru není žádná taková tradice u nás běžná, nevidím zase zvláštní důvody, proč ji zavádět, ale bude-li takový požadavek postaven, a to jistě je právo těch zákonodárných sborů považovat tuto věc za skutečně vážnou, byl bych samozřejmě povinen se takovému nějakému úkonu podrobit. Ale nechcete být sám aktivní, že by vy osobně jako Otakar Motejl, možný kandidát, že byste takové setkání inicioval se všemi parlamentními kluby v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Ne. Já mám pocit, že to je přece jenom tak trošičku věc rovnou jakési volební kampaně, a že tedy v tomto systému naší ústavní koncepce by bylo trošku naivní dohánět tedy svůj život, nebo svoje dílo, nebo to, co člověk vykonal nějakým shrnutím a nějakou takovou špagátovou kampaní. A budete alespoň aktivně usilovat o to, abyste se stal v případě, že vás ČSSD vybere, tedy ústřední výkonný výbor strany, koncem listopadu nebo začátkem prosince, abyste byl kandidátem celé vládní koalice včetně lidovců a unionistů? To záleží na jejich orgánech, protože pochopitelně tam ony rozhodují, koho navrhnou. Ale také na vaší snaze. Ústava vychází z toho, že tedy deset poslanců navrhne a pokud se týká toho kandidáta, tak se vychází z toho, že ti, kteří navrhují, mají jeho souhlas, ale těžko jaksi předpokládat a mě by to přišlo skoro žinantní, jak říkali moji rodiče, abych tedy obcházel některé další sekretariáty nebo orgány některých stran a žádal je, aby mne také navrhly. Bylo by lepší, aby vládní koalice měla jednoho kandidáta? Já myslím, že to není tak důležité, i když samozřejmě to poskytuje pro ten okamžik a pro ty dny a pro ty hodiny určitý obraz kompozice, zase na druhé straně do jisté míry to může být čteno v tom politickém kontextu, že některá strana má, některá nemá svého kandidáta, je to myslím celkem neutrální, ale důležité je, jaký bude výsledek hlasování. Další téma: role a práce prezidenta v českém ústavním systému, vy jste naznačil, že jste proti přímé volbě hlavy státu, nicméně politické strany, většina z nich už se shodla na tom, že když ne nástupce Václava Havla, tak další prezident se bude volit přímo. Bude toto i pro nástupce Václava Havla zásadní okamžik, to znamená změny ústavy související s přímou volbou prezidenta a politické strany po senátních volbách a nízké účasti začínají opět hovořit o transformaci Senátu, tedy zásadní změna ústavy, je to hlavní téma pro nástupce Václava Havla? Já myslím, že to není ani hlavní téma pro současné politické síly, že to tak přece jenom trošku v tom rezonuje ta předvolební nebo volební situace. Ono totiž to není tak jednoduché, jak se to na první pohled podává, je třeba se zamyslet nad tím, že by to je dneska téměř prezentované jako lék na určitou politickou apatii. Rozumím tomu správně, že byste jako možný budoucí prezident politické strany, respektive jejich reprezentanty zastoupené ve sněmovně i v Senátu varoval před přímou volbou prezidenta? Rád bych s nimi na toto téma hovořil, protože si nejsem jaksi jist, z toho prvotního návalu, který vznikl zejména v těch nedávných týdnech, že se rychle zařídí v jakési legislativní nouzi ještě pro tuto volbu, z té naštěstí předpokládám pomalu, že ty politické strany ustupují, ale pakliže by tedy mělo o té přímé volbě uvažováno, jsem ochoten především tady s těmi nositeli těchto myšlenek chvíli diskutovat na toto téma, nechat se od nich i eventuelně přesvědčit, že argumenty, které jsou hledány, ale které nejsou prozatím přednesy kromě jediného argumentu, že lid má právo si volit prezidenta přímo, aby tady vznikla jakási trošku v našich poměrech anomální situace, to dodávám já, že budou zákonodárné sbory voleny při volební účasti v řádu kolem dvaceti, třiceti procent a bude prezident republiky eventuelně volen při volební účasti osmdesát procent ... A co přejít na prezidentský systém? Ano, s tím s vámi souhlasím, co potom s tím kuloárem takto zvoleného prezidenta v konfrontaci s takto zvoleným parlamentem. A kdyby vám politické strany řekly, že jsou pro přechod na poloprezidentskou nebo poloparlamentní republiku, jako je Francie, nebo dokonce na prezidentskou republiku, tak byste pak přímou volbu podpořil? Já bych se snažil i toto jim nějakým způsobem nebo trošku rozumově zpochybnit, protože všechny tyto prezidentské a poloprezidentské systémy, zejména tady ten zmiňovaný francouzský, byl evidentně řekl bych jediným v tom okamžiku možným způsobem, jak se vymanit z totální a hluboké krize, do té doby fungující parlamentalismu, ale nepřál bych si, aby Česká republika se dostala do podobné situace, aby došlo k podobné krizi, která by do značné míry byla řešitelná pouze tím lehce totalitním modelem prezidentského systému. Máte čtyřicet vteřin na tři hesla, které tři kroky byste udělal jako prezident České republiky, stanete-li se jím? Čtyřicet vteřin, tři hesla, pokoj, porozumění, spolupráce. Ještě máte dvacet vteřin. Ještě dvacet vteřin, ne, já jsem chtěl jenom říci to, o té přímé volbě, že přímo volený prezident musí mít možnost, aby voličům skutečně něco poskytl. A to jim neposkytuje zatím. Otakar Motejl, veřejný ochránce práv, děkuji za vašich třicet minut, věřím, že se u těchto mikrofonů nesetkáváme naposledy. Někdy příště na shledanou. Děkuji a na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 06:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
