| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| 31. října 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Václav Klaus | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Václav Klaus uvedl, že podpoří vládní návrh rozpočtu, přijme-li kabinet návrh jeho strany o rozpočtové kázni. Podle Klause půjde o procedurální zákon o vztazích vlády a parlamentu vůči konkrétním návrhům rozpočtu.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Začátkem října předseda Občanské demokratické strany Václav Klaus oznámil, že je připraven přijmout kandidaturu na Úřad prezidenta České republiky. Václav KLAUS, předseda ODS (zvuková ukázka): Protože není představitelné, aby úřadující předseda kterékoliv strany byl kandidátem na funkci prezidenta republiky, nehodlám se na prosincovém kongresu ODS ucházet o funkci předsedy strany, tedy o funkci, kterou jsem vykonával dlouhých jedenáct a půl roku. Václav Klaus dodal, že své rozhodnutí nekandidovat do čela ODS je ochoten změnit, a to v krizové situaci. Političtí soupeři občanských demokratů interpretovali Klausův krok různě. Například předseda poslaneckého klubu Unie svobody-Demokratické unie Karel Kühnl odchodu Václava Klause z čela ODS ne zcela věří. Karel KÜHNL, předseda poslaneckého klubu Unie svobody-Demokratické unie (zvuková ukázka): To oznámení, že nebude kandidovat na předsedu strany, beru s mimořádně velkou reservou, protože u ODS jeden opravdu nikdy neví. Říká Karel Kühnl. Vicepremiér, ministr vnitra a první místopředseda sociálních demokratů Stanislav Gross charakterizuje Klausovo rozhodnutí slovem "gesto." Stanislav GROSS, vicepremiér, ministr vnitra, první místopředseda ČSSD (zvuková ukázka): Tak já myslím, že je to spíše symbolické gesto, protože za současného systému volby prezidenta je dost jasné, že nemá příliš mnoho šancí na zvolení. Takže je to takové, podle mého názoru, gesto na rozlučku. Říká místopředseda ČSSD Stanislav Gross k rozhodnutí Václava Klause. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Občanské demokratické strany Václav Klaus. Vítejte v BBC, dobrý den. Dobrý den. Která tři rizika, respektive ohrožení ekonomického růstu v České republice v měsících následujících, vidí Václav Klaus? Tak já vidím, že se ekonomika zastavuje a myslím, že i vždy super opatrná a růstu nepřející centrální banka udělala dnes další krok snížením úrokových sazeb jako vždycky pozdě, aby si snad nezadali, tak se snaží být papežštější než papež. Nicméně aspoň díky za tuhle tu věc, ale také podstatně snížili své odhady ekonomického růstu u nás jak na rok letošní, tak zejména na ten rok příští, a já se tomu nedivím celkem. Obě rozhodnutí centrální banky, ať už snížení úrokových sazeb i snížení predikce ekonomického vývoje, budeme ještě v tomto pořadu rozebírat. Ministerstvo financí ve své makroekonomické prognóze konstatuje, že ekonomický růst České republiky ve zbytku letošního roku a v roce 2003 může být ohrožen posilováním koruny a nenaplněním předpokladu o ekonomickém oživení v zemích Evropské unie. Citujme doslova: "Nejvážnějším rizikem ve střednědobém horizontu zůstává nerovnováha veřejných financí." Konec citátu. Pokud byste měl zmiňované tři faktory seřadit, cítíte vůbec tyto tři faktory jako největší rizika budoucnosti ekonomického vývoje v České republice? Tak, jestli jsou to jediné tyto tři, nevím, ale samozřejmě tyto tři do toho patří, do této úvahy. Trošku úsměvné je, když ministerstvo financí, jediný orgán, který má na starosti bojovat o státní finance, veřejné finance, o jejich vyrovnanost, tak říká, že největším problémem země je nevyrovnanost veřejných financí. To mohu říkat já jako kritik této politiky, ale ono to říci v žádném případě nesmějí. Oni musí okamžitě ... Ministerstvo financí tak kritizuje samo sebe? Samo sebe a při stejném nadýchnutí se musí říci, co budeme zítra dělat. Já už jsem nudný v této věci, ale už jsem opakovaně řekl, že když jsem se dozvěděl tu první zprávu o tom, že jsme tyhle červnové volby nevyhráli, tak mně minutku poté také blesklo hlavou, dobře, aspoň bude někdo jiný, čert je vem, aspoň někdo jiný bude dělat pověstné rozpočtové balíčky a bude škrtat a utahovat opasek. Ale ne, že bych to řekl škodolibě, já jsem byl samozřejmě připraven se do toho pustit, ale to, že se to zatím neděje, je hrozivá zpráva pro občany této země. A i když mně je podsouváno heslo o utahování opasků, ač jsem já ho nikdy neřekl, ale nebylo možné už ho zastavit, už bylo natolik se mnou spojováno, že už jsem neměl ani důvod proti tomu protestovat, ač na začátku těch devadesátých let žádné vědomé utahování opasků nebylo, tak teď teprve je to heslo namístě, a teď by si český národ měl říci: "A teď si musíme utáhnout opasky." A Klaus jako lídr by byl tak radikální, že by přistoupil k utahování opasků? Neříká to jen pro to, protože je v opozici? V žádném případě ne. Já jsem stoprocentně věděl, že vládní prohlášení jiné vlády, než která je dneska, v červenci roku 2002 by muselo jako svou dominantní část, samozřejmě, že by tam mělo povšechné fráze o zahraniční politice a Evropské unii a NATO a já nevím o čem všem, ale jako dominantní část by muselo mít návrh střednědobého konsolidačního programu českých financí. A to, že to tam nebylo, že se to přešlo, jako by se nechumelilo, to je neodpustitelná věc a říkal jsem to i předtím, říkám to teď a říkal bych to vždycky. Ono se to nepřešlo, alespoň to tvrdí vláda, že předloží v prosinci do Poslanecké sněmovny takový dokument. No, tak za prvé, já příští týden, Centrum pro ekonomiku a politiku vydá takovou krátkou knížku, kterou jsem napsal já urychleně den před státním rozpočtem, která se jmenuje Problémy českých veřejných financí na počátku nového desetiletí, to je jedna věc. Takže to budeme mít takovou, říká se tomu vernisáž nebo uvedení té knížky ve středu odpoledne. Druhá věc, pokusíme se, aspoň trojice poslanců za ODS, kromě mě Martin Kocourek a Vlastimil Tlustý, přijít příští týden s návrhem zákona, který by limitoval možnosti státu přicházet s nerovnovážnými rozpočty a trošku to budeme navrhovat komplikovaněji a složitěji a pružněji, než byl kdysi náš návrh o povinně vyrovnaném státním rozpočtu. Dovolíte-li, i k tomu bychom se mohli dostat v tomto pořadu a rozebrat si váš návrh, který předložíte Poslanecké sněmovně. Vraťme se ovšem k rozhodnutí centrální banky a k makroekonomickému vývoji. Nízká inflace a zpomalení hospodářského růstu vedou Českou národní banku ke snižování úrokových sazeb. Letos už popáté snížila centrální banka úrokové sazby. Od prvního listopadu 2002 jsou tak na historicky nejnižší úrovni. Hovoří guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky (zvuková ukázka): Argumenty pro snížení jsou celkem zřejmé. Relativně pokračující slabý růst ve světě s tím, že sice se předpokládá oživení, ale to oživení nemá přijít rozhodně v nejbližších měsících. Velmi nízké inflační prostředí, to, že jsme pod naší cílovanou trajektorií, přestože jsou to primárně vnější faktory, které nás vytlačily. Tolik guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Vy jste opět ... vy se usmíváte. Usmívám se, pan Tůma to říká tak hezky, jako kdyby se nic nedělo a jako kdyby oni zareagovali. Přece jediná debata je o tom, jestli zareagovali včas a jestli zareagovali dostatečně. Ne o tom, ... Vy jste naznačil, že zareagovali pozdě. Ano. Ne o tom, úvaha není o tom, že v této situaci zpomalující se ekonomiky a velmi nízké, téměř nulové inflace, to ví každé malé dítě, které prošlo prvním ročníkem jakékoliv ekonomické školy, že banka musí, myslím centrální banka, musí reagovat snižováním úrokových sazeb. Cestou snižování úrokových sazeb. V tom není kouzlo, to je banální pravda žáka prvního ročníku. Nebanální, strašně složité je pro pana guvernéra určitě věc k tomu, že nespí, je to, kdy to má udělat, a jako kritika může jít jedině o tom, jestli to bylo včas nebo pozdě. A já si myslím, že to bylo jako vždy pozdě. A ona míra snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu, měla být podle vás zvolena radikálnější míra snížení úrokových sazeb? Hovořilo se o půl procentním bodu. Vy jste tady před chviličkou, teď nevím, jestli vy nebo pan guvernér, řekli slovo: "Historicky nejnižší úrokové sazby." Já jsem si tady udělal poznámečku historicky nejnižší, protože my žijeme v strašně krátké historii. My nemůžeme počítat historii komunistické ekonomiky nebo historii ekonomiky za druhé světové války, za okupace. To není pro nás historie relevantní, zajímavá, se kterou se můžeme porovnávat. Čili ta naše historie je strašně krátká, a proto musím říci, že my nemáme stoleté časové řady a říci, jestli v takovéto situaci čtvrt procenta bude nebo nebude stačit. Kéž bychom to měli. Já vždycky jenom povzdechnu, když vidím, že v Americe se diskutuje, jestli se snížila dobře, dostatečně úroková sazba a vezmu, že od roku 1875 to většinou bylo takto nebo onak, ale my nemáme tuto dlouhou minulost, abychom se z ní mohli poučovat. Čili já na to nepřísahám, já to neumím říci pro nás pro všechny, zrovna tak pro pana guvernéra jako pro nezávislého ekonoma je to otázka úvah, debaty. Ale já si myslím, že vždycky to mělo být dříve. Jak již bylo řečeno, centrální banka také snížila v nové makroekonomické prognóze odhad růstu hrubého domácího produktu pro letošní rok na 1,8 až 2,3 % z dosavadních 2 až 2,7 %. V příštím roce by pak domácí ekonomika měla růst o 1 až 0,1 % až v rozpětí 2,6 % oproti tomu stávajícímu odhadu, ten byl 2,1 až 3,8. Jaký je váš odhad? To je právě smrtící věc. My tady diskutujeme o tom, jaký má být deficit státního rozpočtu, ale každý rozumný člověk ví, že deficit sto padesát sedm miliard je číslo, které je veliké pro ekonomiku českou, zanedbatelné pro ekonomiku americkou třeba. Čili vždycky nás zajímá deficit, velikost, těch sto padesát sedm miliard děleno něčím a něčím je vždycky hrubým domácím produktem. No a jestli se pořád plánovalo, že on vzroste o 2,7, ještě dneska říká ministerstvo financí, ono to bude 1,7 nebo 1,8, no, tak on ten jmenovatel je najednou nebezpečně nižší a samozřejmě ten deficit je relativně v procentech, a tak se na to dívá svět. Žádný Američan a nikdo z Mezinárodního měnového fondu ani z Evropské unie nerozumí číslu sto padesát sedm. On rozumí číslu sto padesát sedm děleno HDP, což je pětiprocentní deficit, šestiprocentní, sedmiprocentní. Interpretuji si správně vaše slova, že odhad centrální ... Ta čísla budou horší tím pádem. Odhad centrální banky ve srovnání s deficitem státního rozpočtu považujete za, použiji-li správně vašeho slova, "smrtící pro českou ekonomiku". Ono je to podstatně zhoršující veličina, protože každý nás bude hodnotit podle toho podílu a opakuji znova, když se sníží jmenovatel, tak se ten celý zlomek patřičným způsobem změní k horšímu, samozřejmě. Začátek listopadu 2002 je pro Českou republiku měsícem, kdy poslanci dolní parlamentní komory budou rozhodovat o tom, jak bude v příštím roce hospodařit stát. Tedy bude se rozhodovat v prvním čtení, v takzvaném prvním parlamentním čtení o státním rozpočtu. Vláda navrhuje deficit zhruba sto jedenáct miliard korun. Předpokládám, že vy rozpočet nepodpoříte? To určitě ne, to nehrozí a nehrozilo v žádném případě. Vy jste doslova v jednom z vašich textů napsal, citujme: "Růst toho, co bude stát rozdávat, není malý. Znamená to něco jiného, neschopnost volit rozpočtové priority, proto deficit a snahy zvýšit daně, tedy dostat do svých rukou více peněz." Konec citátu. Můžete na třech velmi stručných příkladech rozvést, že současná vláda si není schopna zvolit rozpočtové priority? Tak já bych začal tím, vy citujete, myslím, z článku, který se jmenoval Absurdních čtrnáct procent. Ano. A tam jsem si všiml, že vláda chce z roku na rok skočit, zvýšit výdaje své vlastní, neboli státní výdaje o 14 %. To je sen pro každého z nás, kdybychom si mohli zvyšovat své rodinné výdaje o 14 % z roku na rok, to by byl hodně bezvadný výsledek. No, a to by bylo možné jenom v případě, že by ta ekonomika rostla o 14 % při nulové inflaci nebo třeba o 7 % při sedmiprocentní inflaci. Já doufám, že tomu každý takto rozumí. Nebo 5 % při devítiprocentní inflaci, aby vzniklo tohleto číslíčko čtrnáct. Když tomu tak není, tak to znamená, že stát něco uzurpuje na náš úkor za nás a o to, o co se více zvýší výdaje státu, o to se více zvýší výdaje každého z deseti milionů České republiky. A když nám teď tady pan Tůma říká, že příští rok by, já to teď tady také čtu spolu s vámi, že příští rok by ekonomika mohla růst tak o 1,1 až 2,6, tak řekněme, že to bude uprostřed, tak někde 1,8 a že inflace by mohla být zhruba 1,5 až 2 něco, tak řekněme 2 %. Takže ten růst necelé dvě inflace, necelé dvě procenta, umím-li dobře sečítat, tak je tak asi 3,5. Tak jestli to bude 3,5, a já lepší číslo než dnešní centrální banka nemám, tak to znamená, že když chce stát zvýšit výdaje o 14, tak každý občan by si měl spočítat, že na něho musí zbýt podstatně méně a jeho výdaje budou růst podstatně méně. To je zcela jednoduché a banální a já myslím, že každému srozumitelné. Rozumím správně vaší úvaze, že vlastně v tom návrhu státního rozpočtu a v růstu státních výdajů je možné ještě dalších deset procent seškrtat? No, já myslím, že je to naprosto nutné. Chce to odvahu, chce to razanci, chce to nějaký zodpovědný přístup k těmto věcem. Já, abych se přiznal, abych nenadával pořád někomu, já jsem si všiml, že v rozhovorech v posledních dvou týdnech jak předsedy vlády, tak ministra financí se najednou prvně, já bych řekl prvně v historii, historicky prvně začínají objevovat věty: "Ano, my víme, že to je problém. My víme, že deficit je špatná věc. My víme, že se to někdy bude muset snižovat." Já to považuji za trošku krok k realismu, a kéž by toho bylo více. Za to byste je pochválil. No, tak ale ta slůvka, to je zatím málo, to musím říci, musí něco konkrétního dělat. Ale je to pro mě určitý signál, určitý náznak, že si to ta vláda uvědomuje. Když jste byl v Interview BBC v polovině července, rozmlouvali jsme o působení ODS v opozici. Tehdy jste k postoji ODS jako opoziční strany k projednávání státního rozpočtu na rok 2003 uvedl: Václav KLAUS, předseda ODS (zvuková ukázka): My určitě přijdeme s alternativním návrhem deficitu, to je věc jedna. Nicméně státní rozpočet má specifickou metodu projednávání. Tam se buď přijme nebo nepřijme vládní návrh v prvním čtení a pošle se vládě zpátky. Takže to neříkám, že bych se chtěl ulívat z práce, ale tam to není přesně tak, že má politická strana přijít s alternativním rozpočetem. Slova Václava Klause pronesená v rozhovoru pro BBC 18. července. Můžete posluchačům BBC prozradit, s jakou alternativou, vládnímu návrhu státního rozpočtu rozumíme, k tomu číslu schodku přijdete? Já to nechci zúžit na čísla, protože on jim potom nikdo moc nerozumí, protože jsou to čísla, která nejsou jeho vlastní, čili ... Ale to číslo sto jedenáct. Já bych chtěl říci tady toto, já bych aspoň naznačil to, že nevidím jeden problém, ale vidím tři problémy. Jeden problém bude souboj o konkrétní státní rozpočet. Ten jeden, to jedno číslo nebo těch x čísel nebo celý balík, mám ho na stole. Tak to je jedna věc, rozpočet letošního roku schvalovaný na příští rok. Já bych nechtěl zúžit tu debatu na tom. Druhá rovina tohoto problému je vytvoření obecných mantinelů navždy, co smí a nesmí vláda. A my máme konkrétní návrhy. Já jsem dneska seděl se skupinou ekonomických a finančních odborníků ODS a mých poradců a připravujeme návrh zákona, který by měl dát jasné dlouhodobé mantinely. Já prozradím jednu věc, ještě jsem to nikde neřekl, chtěli bychom to nazvat "zákon o rozpočtové disciplíně". A ten předložíte? Teď jde o to, jestli ho stihneme do toho příštího čtvrtku ráno v deset hodin mít hotový nebo ne, debatujeme, jestli se má jmenovat o rozpočtové kázni nebo něco takového, ale zhruba ... Na čem bude postaven tento zákon o rozpočtové kázni? Bude postaven na tom, že navrhne několik režimů rozpočtového hospodaření, několik situací odlišných od přiměřené k horší a už zoufalé, a podle toho bude dávat jiná pravidla projednávání rozpočtu v parlamentu. Čili bude to procedurální zákon o vztazích vlády a parlamentu vůči konkrétním návrhům rozpočtu. Já myslím, že to může být krok kupředu. My jsme inspirováni celou řadou zemí. Dneska jsme zrovna měli na stole Finance responsibility act, zákon o finanční zodpovědnosti, bych to přeložil, Nového Zélandu, velmi známý, velice diskutovaný. Čteme je, tyto návrhy, zkoušíme se z toho poučit. Čili to je druhá rovina, ke které něco řekneme. A pak bych řekl, že je ještě třetí rovina, která je koneckonců nejdůležitější v dané chvíli, a to je to, co jsem začal říkat, návrh střednědobého konsolidačního programu, který řekne, já vím, že to nezvrátím hlasováním 7. nebo 8. listopadu najednou nějakým zázrakem, ale musíme vytvořit dlouhodobější projekt, jak ten rozpočet vyrovnat. A pokud by vláda přistoupila na tyto vaše tři roviny, tak jste ochotni podpořit státní rozpočet na rok 2003 se schodkem sto jedenácti miliard korun? Teď nemám mandát, přísahám, že nemám mandát. Váš osobní názor. Musím odpovědět, že ne, ale protože moji kolegové, řekněme z poslaneckého klubu ODS, neznají ty velmi drastické návrhy, návrhy, které uvádíme v té druhé rovině, v těch mantinelech, a co se stane, když jsou překročeny, a co musí vláda pak už vůči parlamentu dělat, tak bych málem mohl říci, že jo, protože kdyby vláda kývla ... Přistoupila. ... kdyby přistoupila na toto dlouhodobé omezení svého chování ... ODS. ... ne, ODS neříkám. Václav Klaus jako ODS. S nikým jsem o tom nemluvil, tak já bych řekl, kdyby přistoupila na tuto principiálně věc navždy, tak to já bych jim jeden rozpočet docela i odpustil, a říkám to v nadsázce a doufám, že je tomu takto rozuměno. Další téma: situace v ODS a postavení ODS na české politické scéně. Začátkem října Václav Klaus oznámil svůj zájem ucházet se o úřad prezidenta republiky a na prosincovém kongresu strany znovu nekandidovat na post předsedy. Záhy však Václav Klaus dodal: Václav KLAUS, předseda ODS (zvuková ukázka): Věřím také, že ODS uspěje v komunálních a senátních volbách a že na prosincovém kongresu nedopustí ztrátu své dosavadní tváře ani svůj vnitřní rozpad. Jedině to by mohlo zviklat mé dnešní rozhodnutí, protože ODS je mimořádně cennou a unikátní značkou, a to nejen v naší zemi a nejen v postkomunistickém světě. Uvedl předseda ODS Václav Klaus začátkem října. S odstupem necelého měsíce, jak hodnotíte situaci ve straně poté, co jste vytvořil prostor pro další kandidáty na předsedu? To vám děkuji, že jste řekl slovo vytvořil, vytvořil prostor, to docela rád slyším a budu to takto používat, jestli je to přesné, přesný popis. Ano, jestli je to tak interpretováno, tak jsem rád, že to je tak interpretováno. Já musím říci, že jsou v tom dvě věci. Jedna věc je to, že v rámci tohoto prostoru se ODS, já musím říci, hledá, diskutuje, přešlapuje na místě. Řekl byste zmateně? Ale slovo zmateně bych neřekl. Trošku poztrácela některé jistoty, některou část své pevné půdy pod nohama, a to podle mého názoru je proces zdravý. A ten kongres je odteďka, nevím, za šest nebo sedm týdnů, to není zase tak malá doba, aby se to nemohlo zvládnout. Druhá věc je, že samozřejmě je to všechno viděno očima zase teď senátních a komunálních voleb, kdy drtivá většina členů ODS se intenzivně zapojila do volební kampaně a já se musím přiznat, že jsem v úterý jezdil po jižních Čechách a ve středu po jižní Moravě a nediskutoval jsem o situaci v ODS. Spíše jsem mluvil s voliči. To, předpokládám, dělala většina mých kolegů. Tak proto předpokládám radikálnější urychlení tohoto procesu po této neděli. Radikálnější urychlení tohoto procesu, mám těmto nečeským složitým slovům rozumět tak, že očekáváte, ... No ... No, radikálnější urychlený proces? No, chtěl jsem říci, že když jsem před chvílí použil slovo proces, že ODS se hledá, tak jsem myslel tím, že urychlení tohoto procesu hledání, že nastane po této neděli, po znalosti výsledků senátních a komunálních voleb. Že se najdou další kandidáti na předsedu? Ne na předsedu, já myslím na ujasnění si situace jak dál, kudy dál v mnoha aspektech, nejenom v té navýsost zúžené personální. Zatím vás ta současná situace nezviklává, že byste kandidoval na předsedu strany? Určitě není důvod, abych dneska 31. října v rámci BBC pronesl průlomovou větu opačného typu, než jsem pronesl, to určitě ne. Na druhé straně musím říci, že jezdím po té naší zemičce a potkávám lidi, které normálně z Prahy na ně nedovidím, a takže jestli jsem včera nejdříve v Hodoníně, pak v Tišnově, pak na Vyškovsku, v Mokré - Horákov, pak támhle, pak v Brně, no, tak najednou mluvím s lidmi a tam jsou hlasy velmi, velmi různé. Samozřejmě i takové hlasy se tam objevují. Uslyšíte-li masovější podporu, že je to Klaus, který může být, vy sám jste řekl, že jste byl spojníkem strany, tak své rozhodnutí zvážíte a ... Ne, teď ne, teď už ode mě chcete nějaký jiný výrok. Není na místě, opravdu ho nemám, opravdu není v mé hlavě, nestojí to takto. Když se budeme bavit o senátních volbách, vy jste upřímně blahopřál jedinému zvolenému senátorovi Vladimíru Železnému. Když jste byl v tomto pořadu naposledy, říkal jste, že předpokládáte, že není možné skloubit funkci generální ředitele nejsledovanější televize v zemi a senátora. Trváte si na tomto názoru? Já jsem na vaše tlačení, jestli podpoříme pana Železného nebo nepodpoříme, tak jsem nakonec říkal, že my jsme mu schválně nevyklidili bojiště, ale ... Byť je to tak v médiích interpretováno. To je nonstop interpretováno. Já jsem vám tady tehdy říkal, že ODS byla jako, myslím jako grémium ODS, bylo jako opařené, když ráno zjistilo, že znojemský kandidát za ODS se vzdal kandidatury. Ale na vaše tlačení jsem říkal, proč bych ho nepodpořil. Já kdybych ho měl podporovat proti kandidátovi komunistů nebo socialistů, tak to já bych ho klidně podpořil, a proto také nemám důvod, abych mu nepoblahopřál k tomuto vítězství. To je věc jedna. Nakolik unese senátorství současně s fungováním v roli ředitele, já neumím detaily nového uspořádání, neuměl jsem to nikdy, ale neumím ani teď detaily nového uspořádání Novy. Já myslím, že i tam nastaly jisté vnitřní proměny. Já si nejsem úplně stoprocentně jist, že pozice pana doktora Železného je identicky stejná, jako byla před pěti lety v Nově. Nevím, ale to možná vy novináři víte lépe než já. Ale pro vnějšího pozorovatele je to skloubitelné obé? Ale, tak skloubitelné to určitě je, nedémonizujme zase tyhlety věci. Vždyť skloubuje nebo sklubává leckdo leccos s ledasčím. A já bych hlavně hodnotil, teď jsem chtěl říci budoucího senátora, on už vlastně asi tím zvolením je senátor. Už je senátor, ano. Takže dnešního senátora, doktora Železného bych hodnotil jen a jedině a výlučně v jeho senátorství podle toho, co v tom Senátu bude dělat, jak se tam prosadí a jak tam bude iniciativní osobou, aby to nedopadlo tak, jak někteří jiní nezávislí kandidáti, kteří se tam vezou, kteří nehrají žádnou viditelnou roli. O kom hovoříte? To já nevím, to si budete muset dosadit, kdo jsou tam různí nezávislí kandidáti v Senátu. Byl tam Václav Fischer. Například já jsem neviděl žádnou senátní iniciativu z jeho strany. Máte tedy obavy, aby Vladimír Železný nepokračoval ve šlépějích nezávislých? Já tyto obavy nemám, já myslím, že on je navýsost politicky uvažujícím člověkem a předpokládám, že nedopustí, aby sehrál takovou roli. Ale jako že bych chtěl diskutovat o obavu, neobavu. Já jsem řekl opačnou větu, že hodnoťme senátora podle toho, co v tom Senátu vykonal a dokázal, ne podle něčeho jiného. Poslední otázka k tomuto tématu. A vy bezesporu čtete noviny. Možné vydání Vladimíra Železného k trestnímu stíhání policí a orgány činnými v trestním řízení, jak byste hlasoval, pokud byste byl senátorem, a orgány činné v trestním řízení přišly s takovým požadavkem? Tak já bych strašně nerad těmto věcem předbíhal. Opravdu, opravdu nedělejme tuhletu hru, mně se zdá neuvěřitelně urážlivá. Nejvyšší státní zástupkyně řekla, že o to požádají. Nejvyšší státní zástupkyně nechci komentovat a diskutovat její osobu a její činy. Opravdu, prosím, ne. A já nevidím důvod o tom takto spekulovat a uvažovat. Myšlenky, že ... Mají být, jenom obecně. Ale já o tom nekonzultuji s panem Železným o těchto věcech, ale jako myšlenka, kterou čtu v novinách, že usiloval o Senát kvůli tomu, aby dostal imunitu, se mi zdá dětinsky úsměvná, a to snad jako nežijeme v blázinci, abychom si něco takového mohli myslet. Ale obecně by měli být poslanci a senátoři vydáváni trestním orgánům, podle vašeho názoru? Zase, vezměme tuto věc realisticky. Nejsem si vědom, a můžete mě opravit, protože opravdu za těch deset let existence nové České republiky, nového českého státu, můžete mně ukázat, že se to někdy nestalo, ale já si nejsem vědom, že by někdy parlament někoho nevydal. Prosím vás, opravte mě nebo ať teď zatelefonuje někdo z posluchačů a řekne: "Já vím, že v roce 93 nebo 4 nebo 7 se ..." Mělo by se v této tradici pokračovat. Já si toho nejsem vůbec vědom, já jsem nyní nově tři měsíce členem mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny, já vím, jak se tam vážně projednává přečin, teď nechci hodnotit pana předsedu sněmovny pana Zaorálka, který když couval, tak udělal dopravní nehodu, a jak vážně se toto projednává, jak se diskutuje o tom, jestli vydat, nevydat. Čili ne, nedělejte z nás nějaké hájitele ... Zločinců. ... zločinců. To je strašně nefér. Říká Václav Klaus, předseda Občanské demokratické strany. Já děkuji za vašich třicet minut. Někdy příště v dohledné době na shledanou. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Klaus podpoří rozpočet, přijme-li vláda návrh ODS na konsolidaci PRAHA 31. října (ČTK) - Předseda ODS Václav Klaus podpoří při hlasování v dolní komoře vládní návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 111 miliard korun, pokud vláda premiéra Vladimíra Špidly přijme návrh střednědobého konsolidačního programu, jenž připravuje ODS. Klaus to dnes řekl BBC. Zdůraznil, že mluví za sebe, nikoli za celou svoji stranu. "Přísahám, že nemám mandát. Kdyby vláda přistoupila na toto dlouhodobé omezení svého chování, na tuto principiální věc navždy, já bych jim jeden rozpočet odpustil," řekl. Klaus už v předchozím rozhovoru pro BBC v červenci sliboval alternativní návrh rozpočtu. Nyní připomněl, že státní rozpočet má specifickou metodu projednávání, buď se přijme nebo nepřijme vládní návrh a pošle se vládě zpět, takže politická strana nemůže přijít s alternativním rozpočtem. V souboji o rozpočet vidí Klaus tři roviny. První je souboj o konkrétní čísla na příští rok. Druhá rovina problému je vytvoření obecných mantinelů "navždy", norma by měla zřejmě nést název zákon o rozpočtové disciplíně, či o rozpočtové kázni. Návrh takového zákona ODS připravuje. Podle Klause jde nyní o to, zda to stihne do příštího čtvrtka do 10:00. Zákon podle něj navrhne několik režimů rozpočtového hospodaření, několik odlišných situací, od přiměřené k horší a už zoufalé, a podle toho bude dávat jiná pravidla projednávání rozpočtu v parlamentu. "Bude to procedurální zákon o vztazích vlády a parlamentu vůči konkrétním návrhům rozpočtu. Myslím, že to může být krok kupředu," uvedl Klaus. Třetí rovina, již zmíněná, a podle Klause ta nejdůležitější v dané chvíli, je návrh střednědobého konsolidačního programu, který řekne, jak rozpočet postupně vyrovnat. Ano rozpočtu podmiňuje Václav Klaus přijetím programu konsolidace Lidové noviny, 1. 11. 2002, strana 14 - Předseda ODS a Poslanecké sněmovny Václav Klaus podpoří při hlasování v dolní komoře vládní návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 111 miliard korun, pokud vláda premiéra Vladimíra Špidly přijme návrh střednědobého konsolidačního programu, který připravuje ODS. Klaus to včera řekl BBC. Zdůraznil, že mluví za sebe, nikoli za celou svoji stranu. "Přísahám, že nemám mandát. Kdyby vláda přistoupila na toto dlouhodobé omezení svého chování, na tuto principiální věc navždy, já bych jim jeden rozpočet odpustil," řekl. V souboji o rozpočet vidí Klaus tři roviny. První je souboj o konkrétní čísla na příští rok. Druhá rovina problému je vytvoření obecných mantinelů "navždy", norma by měla zřejmě nést název zákon o rozpočtové disciplíně, či o rozpočtové kázni. Návrh takového zákona ODS připravuje. Podle Klause jde nyní o to, zda to stihne do příštího čtvrtka do 10.00. Zákon podle něj navrhne několik režimů rozpočtového hospodaření, několik odlišných situací, od přiměřené k horší a už zoufalé, a podle toho bude dávat jiná pravidla projednávání rozpočtu v parlamentu. Díky imunitě Zaorálek ušetřil pár tisíc korun Mladá fronta DNES, 2. 11. 2002, strana 3 - Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek něco jiného říká v novinových rozhovorech a něco jiného dělá. V červencovém interview pro MF DNES kritizoval možnost, kterou dnes v případě autonehody poslanci mají. Tedy to, že si mohou vybrat zda jejich přestupky budou soudit jejich kolegové poslanci, či policie. "To je samozřejmě sporné. Budu podporovat zúžení imunity," řekl tehdy. Krátce před červnovými volbami se však choval jinak: tehdy ještě jako řadový poslanec vyjížděl z Lidového domu v centru Prahy a naboural. "Člověk, který mi ukazoval, zda můžu jet, ukázal, že mohu. On ale ukazoval špatně - myslel, ještě ne - takže jsem vyrazil a velice lehce jsem ťukl do projíždějícího taxíku." Taxikář i přes minimální škodu zavolal policii. Zaorálek nevyužil možnosti vyřešit problém na místě jako "normální člověk", tedy pokutou. Prokázal se poslaneckým průkazem. Celý případ putoval k jeho kolegům na mandátový a imunitní výbor sněmovny. "Přišel protokol od policie. Podle tohoto protokolu Zaorálek ukázal poslanecký průkaz, a tak to šlo k nám," říká místopředseda imunitního výboru Bohuslav Záruba (ODS). Na případ této nehody upozornil média ve čtvrtečním rozhovoru pro BBC jiný z členů výboru, Zaorálkův předchůdce, Václav Klaus. Proč Zaorálek vlastně použil imunitu? "Přiznám se, že mi při vyšetřování nehody bylo jedno, kdo to řeší. Moc jsem se tím nezabýval. Vůbec jsem si neuvědomil, že už je možnost řešit to na místě." Možnost vybrat si mezi pokutou a řešením ve výboru mají poslanci už od února. Od policie mohl Zaorálek za svůj přestupek dostat docela vysokou pokutu. "Jak mi to líčíte, bylo by to možné posuzovat jako nehodu. V takovém případě můžeme udělit až pět tisíc korun," říká pražská policejní mluvčí Eva Brožová. Díky imunitě tedy Zaorálek ušetřil. Imunitní výbor totiž předsedovi sněmovny pokutu nedal. "Nechali jsme si to od Zaorálka vysvětlit a došli jsme k závěru, že neporušil nařízení, protože si zajistil člověka, který mu ukazoval," uvedla Eva Dundáčková z ODS, předsedkyně výboru. Klaus ztratil přehled, jak to chodí ve sněmovně Mladá fronta DNES, 2. 11. 2002, strana: 03 - Vypadá to, jako by předseda ODS Václav Klaus během posledních deseti let nenavštívil Poslaneckou sněmovnu, které poslední čtyři roky šéfoval. Jedině tak se dají vysvětlit jeho slova o poslanecké imunitě, jež tento čtvrtek pronesl v rádiu BBC. V rozhovoru o tom, zda by se měl senátor Vladimír Železný vzdát imunity a zda jej senátoři vydají trestnímu stíhání, Klaus řekl: "Nejsem si vědom, že by někdy parlament někoho nevydal." Takže pro připomenutí: parlament od roku 1993 odmítl vydat sedm poslanců a nejméně tři senátory. A to dokonce i v případech, kdy o to sami "potrefení" poslanci žádali. To je i dva roky starý případ poslankyně KDU-ČSL Ludmily Müllerové. Vyšetřovatel ji vinil z toho, že se jako ekonomická náměstkyně společnosti Brumeda pokusila o krácení daně. Poslanci její vydání odmítli, a tím její vyšetřování zastavili. Nikdy se nevyšetří ani případ bývalého ministra Jaroslava Bašty (ČSSD), který čelil podezření, že zneužíval pravomoci člena vlády při získávání informací o privatizaci některých podniků. I jeho poslanci před vydáním spravedlnosti ubránili. Rozpočtový zákon ODS vychází z norem EU Lidové noviny, 2. 11. 2002, strana 2 - Návrh zákona o rozpočtové kázni z dílny ODS bude vycházet z maastrichtských kritérií pro hospodaření členských států EU. Včera to řekl poslanec ODS Martin Kocourek, který spolu s Václavem Klausem a Vlastimilem Tlustým návrh zákona připravuje. Klaus ve čtvrtečním vysílání BBC prozradil, že návrh ODS má omezovat deficitní hospodaření státu v několika režimech. Jak? "Z logiky věci vyplývá, že se musí jednat o poměrnou veličinu k HDP," upřesnil včera Kocourek, podle nějž bude návrh vycházet z kritérií EU. "ODS je nyní silně proevropsky orientovaná, takže z toho snad jasně vyplývá, jakou hranici deficitu budeme navrhovat," řekl Kocourek. Tzv. maastrichtská kritéria dovolují členským státům EU hospodařit maximálně se schodkem v hodnotě tří procent HDP. ODS: Konsolidační program ještě není hotov, bude ale překvapením PRAHA 1. listopadu (ČTK) - Občanští demokraté ještě nedokončili takzvaný střednědobý konsolidační program, jímž chtějí vládu zavázat k rozpočtové disciplíně. Ekonom a poslanec Martin Kocourek (ODS) dnes ČTK řekl, že program jeho strana zveřejní zřejmě až těsně před prvním čtením zákona o státním rozpočtu, které je naplánováno na 7. listopadu. Prozradil ale, že konsolidační návrh bude pro mnohé velkým překvapením. "Konsolidační program ještě není hotov, stále se na něm pracuje. Zatím jen málokdo tuší, co v něm je, ale bude to velké překvapení," řekl. Dodal, že on program zná, ale nemá mandát k tomu, aby alespoň některé jeho myšlenky zveřejnil. O obsahu programu podle něj ODS nejednala zatím ani s vládou. Předseda ODS Václav Klaus již ve čtvrtek prohlásil, že pokud vláda program občanských demokratů přijme, umožní přijetí rozpočtu na příští rok. "Kdyby vláda přistoupila na toto dlouhodobé omezení svého chování, na tuto principiální věc navždy, já bych jim jeden rozpočet odpustil," řekl pouze za svou osobu. Lze tedy předpokládat, že ještě před zveřejněním programu bude o konsolidaci financí jednat celý klub ODS. V souboji o rozpočet vidí Klaus tři roviny. První je souboj o konkrétní čísla na příští rok. Druhá rovina problému je vytvoření obecných mantinelů "navždy", norma by měla zřejmě nést název zákon o rozpočtové disciplíně, či o rozpočtové kázni. Návrh takového zákona ODS připravuje. Třetí rovina je návrh střednědobého konsolidačního programu, který řekne, jak rozpočet postupně vyrovnat. Vláda schválila návrh rozpočtu se schodkem 111,3 miliardy korun při příjmech 684,062 miliardy a výdajích 795,362 miliardy korun. Konečný deficit je tak o 46 miliard korun nižší než původně plánovaných 157,3 miliardy. Současně vláda předložila i rozpočtový výhled na roky 2004 a 2005. Schodek rozpočtu podle vládních informací v roce 2004 klesne na 107,1 miliardy korun, v roce 2005 se rozpočtový deficit sníží na 102,6 miliardy. ČSSD hledá podporu rozpočtu vně koalice Hospodářské noviny, 5. 11. 2002, strana 2 - ODS podle šéfa strany chystá "zákon o rozpočtové kázni", který by vedl ke stabilitě financí Vládní koalici čeká v její krátké historii druhá největší zkouška politické soudržnosti. Sociální demokracie s napětím očekává, zda unionisté splní slib a všemi svými hlasy podpoří státní rozpočet. První čtení rozpočtu má Poslanecká sněmovna na programu tento čtvrtek. ČSSD zřejmě v koaliční jednotu příliš nedoufá, alespoň o tom svědčí kolotoč politických jednání, který se kolem rozpočtu roztáčí. Sociální demokracie hledá pro jistotu podporu pro rozpočet především u KSČM. Ta by přitom svoje stanovisko i podmínky, za nichž by byla ochotna spolupracovat, měla zformulovat dnes. Stanovisko by měl zaujmout i klub US-DEU. Možnost, že by se ČSSD mohla dohodnout případně i s ODS, se blíží nule. Premiér i ministr financí sice veřejně stále tvrdí, že rozpočet bude schválen sto jedním hlasem vládních poslanců, zda ho ale podpoří i unionistka Hana Marvanová, si nejsou jisti ani její straničtí kolegové. V US-DEU navíc po prohraných senátních a komunálních volbách sílí hlasy, že příčinou neúspěchu je účast strany v koaliční vládě Vladimíra Špidly. Hana Marvanová požaduje, aby kabinet poskytl písemnou záruku, že v příštích letech budou jednorázové privatizační příjmy využity na úhradu ztrát České konsolidační agentury. To je také bod, v němž mezi vládními stranami není jasno, i když úřadující šéf Unie svobody Ivan Pilip minulý týden naznačil, že takový příslib by mohl obsahovat dvouletý rozpočtový výhled, který kabinet předkládá sněmovně zároveň s návrhem rozpočtu. "Na úterním jednání našeho poslaneckého klubu nás ministr financí Sobotka informoval, že vládní partneři garantují podporu pro rozpočet od všech svých poslanců, a to je pro nás rozhodující," řekl Urban. Komunisté se ovšem netají tím, že pokud podají sociální demokracii pomocnou ruku, nebude to zadarmo. V parlamentních kuloárech se proslýchá, že by chtěli rozhodovat o miliardových částkách v rozpočtu na příští rok a přesunout je ve prospěch vlastních priorit. Těmi jsou masové dotace pro regiony postižené vysokou nezaměstnaností, podpora bydlení a exportu. "Rozpočet je především věcí vládní koalice, ale ani my se v popovodňové situaci nezříkáme opoziční odpovědnosti. Jednání ale nejsou uzavřena," řekl včera komunistický místopředseda sněmovny Vojtěch Filip. Občanští demokraté jsou ale přesvědčeni, že ČSSD a KSČM se už domluvily. "Premiér Špidla by byl velice špatným politikem, kdyby si nezajistil podporu právě pro svůj první rozpočet," konstatoval místopředseda ODS Jan Zahradil. ODS, která stále silněji kritizuje sociální demokracii a vládní koalici za sbližování s komunisty, při schvalování plánu státních financí, určitě kabinetu pomoci nehodlá. Vyloučili to včera po jednání výkonné rady ODS jak její šéf Václav Klaus, tak místopředseda Zahradil. Ten podporu zamítl nejen pro první vládní pokus o schválení rozpočtu, ale i pro případná další kola. Klaus tak vyvrátil svá poněkud nejasná prohlášení z minulého týdne. V rozhovoru s českým vysíláním BBC totiž řekl, že kdyby se vláda zavázala k dodržování rozpočtové discipliny jednou provždy, jeden vysoce schodkový rozpočet by jí osobně odpustil. ODS podle Klause připravuje "zákon o rozpočtové kázni". Norma by měla obsahovat zhruba tři zásadní části: Nově vymezit procedurální vztahy mezi vládou a sněmovnou. Druhá část by měla zajistit finanční odpovědnost vlády. Třetí, a pro danou chvíli nejdůležitější, je návrh střednědobého konsolidačního programu, který by byl dlouhodobějším projektem jak dojít k vyrovnaným státním financím. Mělo by jít o zákon ústavní. K jeho schválení by tedy byla nutná nikoli nadpoloviční, třípětinová většina Poslanecké sněmovny i Senátu. ODS by zákon chtěla předložit tento týden, aby o něm sněmovna do konce roku mohla začít jednat. Obdobnou normu neúspěšně ODS prosazovala v druhé polovině devadesátých let. Rozpočet: souboj vláda versus ODS Právo, 5. 11. 2002, strana 17 - Zda bude rozpočet pro příští rok ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně schválen, neovlivní ani tak navrhovaný rekordní schodek ve výši 111,3 miliardy korun, jako spíše skutečnost, jak poslanci přijmou dva předložené dokumenty. Doprovodný dokument k rozpočtu nazvaný výhled hospodaření státu, který schválila vláda, a návrh na reformu státních a veřejných výdajů, který předloží ODS. Že se na rozpočtu pro příští rok po provedených škrtech už moc nedá změnit, aby se neohrozil hospodářský růst, se shodují všechny rozhodující politické strany - ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU, ale i ODS. Spor se tak nepovede ani tak o rekordním rozpočtovém schodku, jako o návrzích, jak v dalších letech rozpočtový schodek postupně snižovat a stabilizovat veřejné finance. Poslanci za Unii svobody, ale i KDU-ČSL podmiňují svůj souhlas s vládní verzí rozpočtu na příští rok předložením střednědobého výhledu na snižování rozpočtových schodků. Svůj souhlas s rozpočtem by mohl dát i Václav Klaus a další poslanci za ODS, pokud bude přijat jejich návrh na reformu výdajů v letech 2004 a dalších. V tomto případě by mohlo být stranám vládní koalice lhostejné, jak nakonec bude hlasovat Hana Marvanová, která se kritikou rozpočtu netají. Ale současně by mohlo dojít i k opačné situaci, kdy někteří poslanci stran vládní koalice, nespokojení s vládním výhledem na snižování schodků, by mohli podpořit návrh ODS. "Kdyby vláda přistoupila na toto dlouhodobé omezení svého chování, na tuto principiální věc navždy, já bych jim jeden rozpočet odpustil," řekl minulý týden v BBC Václav Klaus a nevyloučil, že by pro rozpočet zvedl ruku. Dva návrhy ve hře Ve hře budou návrhy dva. Podle vlády se mají rozpočtové schodky snižovat tak, že v roce 2004 bude schodek 107 miliard a rok později 102 miliardy korun. K tomuto snížení bude podle vládního návrhu třeba přijmout odpovídající změny zákonů, které zredukují zejména některé sociální výdaje. Tento návrh vláda schválila minulý týden, byť za tichého nesouhlasu ministrů za US-DEU a KDU-ČSL. Představu, jaké zákony by se měly konkrétně změnit, předloží vláda poslancům před závěrečným hlasováním o státním rozpočtu na příští rok, tedy zřejmě až v prosinci. ODS chce svou vlastní vizi střednědobého konsolidačního programu, který má zavázat vládu k finanční disciplíně, předložit již těsně před prvním hlasováním o návrhu státního rozpočtu, které je naplánováno na tento čtvrtek. Podle Václava Klause návrh ODS řeší tři okruhy problémů. Především konkrétní čísla na příští rok. Za druhé počítá s tím, že je třeba vytvořit určité obecné mantinely formou zákona o rozpočtové disciplíně. Například takové, že vláda by mohla předkládat Sněmovně pouze takové rozpočty, jejichž schodky by nepřesahovaly předem dané procento, nebo by musely být o určitý podíl nižší než v předchozím roce. Za třetí je podle ODS třeba se společně shodnout na střednědobém konsolidačním programu, který řekne, jak státní rozpočet postupně vyrovnat. "Bude to procedurální zákon o vztazích vlády a parlamentu vůči konkrétním návrhům rozpočtu. Myslím, že to může být krok kupředu," uvedl Klaus. Přijímám všechny návrhy na rozumnou a realistickou reformu veřejných rozpočtů, říká ministr financí Bohuslav Sobotka. Že je třeba všechny veřejné rozpočty a zejména klíčovou část - státní rozpočet - zreformovat a změnit výdaje státu, jsou přesvědčeni všechny politické strany ve Sněmovně. Rozdíl je pouze v pohledu na věc - totiž jak rychle a s jakými dopady na občany. Podle ekonoma Jana Švejnara by se na rozumné reformě veřejných rozpočtů a redukci výdajů státního rozpočtu měly dohodnout především strany současné vládní koalice. Taková dohoda by podle Švejnara zachovala sociální únosnost potřebných reforem. Těžká cesta z opozice Právo, 13. 1. 2003, autor: Robert Dengler, strana 6 - Václav Klaus se včera opět podivil, koho že Václav Havel celá léta vyznamenával a jak se to coby premiér dovídal až ve Vladislavském sále. Už si Klause vybavuji, jak nervózně poposedával a některým ověnčeným lidem ani nezaplácal. Někteří totiž nepatřili ke kamarádům jeho kamarádů. Otázka zní, zda se někdy dozvíme, koho by vyznamenal sám Klaus. Zato už lépe víme, jak to chodilo v Úřadu vlády za působení prezidentského kandidáta. Musel tam být nebetyčný nepořádek. Seznamy lidí předurčených k medailím a řádům přece musel spolupodepisovat sám premiér či jím pověřený člověk. Tak to stanoví Ústava. Vláda by se jistě Havlovi v tomto bodě nevzpouzela, ale že by si ta jména ve Strakovce ani nepřečetli? Jistě, Havel svými rozhodnutími nezlobil jen Klause, ale proč ta expremiérova distance od spoluodpovědnosti? Jediné vysvětlení zní: Klaus (a přirozeně nejen on) se dělá před volbou na Hrad lepší než je. Vypovídá o tom i jeho půlroční snaha vypadat konsensuálně. Jako včera. Proč prý strašit lidi. Prezident by podle něj měl šířit dobrou náladu a dávat přitom pozor na slovíčka. Proto si Klaus nemyslí, že by ekonomické vyhlídky byly špatné, mohly by být jen lepší. Ale třeba 21. října 2002 v BBC lidem vzkázal: "Teď teprve je to heslo namístě, a teď by si český národ měl říci: A teď si musíme utáhnout opasky." Těžký úděl politika. Na cestě z opozičních lavic na prezidentský stolec si musí leccos odpárat. Jenže co bude říkat, když volbu nevyhraje? | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
