| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 30. října 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Ivan Pilip | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Ivan Pilip uvedl, že vzhledem k výsledkům parlamentních voleb nelze očekávat radikální reformu veřejných financí. Podle něj sociální demokracie s tímto programem volby nevyhrála, takže lze jen těžko předpokládat významné snížení mandatorních výdajů.
Přepis rozhovoru Kabinet premiéra Vladimíra Špidly původně počítal se schodkem státního rozpočtu na rok 2003 ve výši bezmála 160 miliard korun. Nakonec však vláda přistoupila k jeho snížení. Stalo se tak na základě požadavků Unie svobody-Demokratické unie. Příští rok má státní rozpočet skončit v minusu - a to ve výši více než sto jedenácti miliard korun. Ministr financí Bohuslav Sobotka vysvětluje, jak došlo ke snížení předpokládaného deficitu. Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD) (zvuková ukázka): V příštím roce uhradíme pouze ztrátu konsolidační agentury za rok 2001 ve výši 18,6 miliardy korun a současně jsme snížili ostatní běžné výdaje všech kapitol plošným způsobem v rozsahu celkem tři a půl miliardy korun. Konstatuje ministr financí Bohuslav Sobotka. Koaliční vláda premiéra Vladimíra Špidly má již představu o tom, jak bude vypadat hospodaření státu v letech 2004 a 2005. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interwiev. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl úřadující předseda Unie svobody-Demokratické unie Ivan Pilip. Vítejte v BBC, dobrý den. Dobré odpoledne. Kabinet premiéra Vladimíra Špidly schválil rozpočtový výhled České republiky do roku 2005, který je součástí státního rozpočtu na příští rok. Vláda počítá s tím, že se deficity státního rozpočtu budou snižovat. V roce 2004 deficit klesne na zhruba 107 miliard korun z více než 111 miliard navrhovaných na příští rok. V roce 2005 se rozpočtový deficit sníží na 102,6 miliardy korun. Označil byste jako úřadující předseda nejmenší koaliční strany vlády premiéra Vladimíra Špidly tuto zprávu znaménkem plus nebo minus? Já bych ji označil v zásadě neutrálně, a proto také naši ministři se dneska zdrželi hlasování, a to z jednoduchého důvodu, že ten materiál popisuje ten stav, jaký by byl, kdyby se nezměnily žádné zákony a kdyby pouze vláda výrazně šetřila, což tedy samo o sobě je chvályhodné. Ale my jsme už do těch koaličních jednání o vládě vstupovali s tím, že ten problém situace rozpočtů veřejných je velmi vážný, že se nevyřeší bez toho, aby se nesáhlo do zákonů, aby se nezměnily zákony o těch takzvaných mandatorních výdajích, čili o tom, co stát musí platit ze zákona, ať chce nebo nechce která vláda. A ten materiál toto neřeší, on to jakoby nemá být jeho žánr. Ale tím, že to neřeší, tak vlastně se nedotýká podstaty věci, a proto jsme ho v zásadě tak jaksi vzali na vědomí, nebyli proti němu, ale počítáme s tím, že hlavní diskuse o tom, co dál s veřejnými financemi, se odehraje v příštím měsíci až dvou, kdy se budou dělat návrhy na to, kde změnit ty příslušné zákony. Není to ale poněkud "na hlavu postavené", že se předkládá něco, co vlastně nemusí za dva měsíce platit, proč předkládat Poslanecké sněmovně, byť to má být součást státního rozpočtu, výhled stavu veřejných financí v dalších dvou letech, proč takový materiál jako součást rozpočtu předkládat Poslanecké sněmovně? Tak však také my jsme ten svůj trošku odtažitý postoj od toho dali najevo tím nehlasováním. A já bych řekl, že to je tím, že tato povinnost pro vládu je celkem nová, je tady, tuším, asi dva roky v rozpočtových pravidlech, je tam nový paragraf příslušný a je pravda, že vláda tím, že nastoupila a byly povodně a já nevím, jaké problémy, tak neměla čas ta celá koalice tu hlubší diskusi o té změně jednotlivých zákonů vlastně absolvovat. Takže ono je to tak trošku odtržení si jedné povinnosti, protože se formální povinnost, to tam dát, splní. A pro ten parlament to nebude jako úplně nulová informace, je to informace o tom, kam se veřejné rozpočty, skoro bych řekl, řítí, co by se dělo, kdyby nedošlo ke změnám zákonů, jak malý prostor má vláda, mimochodem, protože už dnes jsou tam nastaveny opravdu významné škrty. A může to odstartovat tu diskusi, která by pak měla probíhat před definitivním hlasováním o rozpočtu, které bude těsně před Vánoci a kde by se měly hledat ty cesty ke změnám v zákonech, aby ten obrat byl výraznější, než je tady zatím navržen. Výhled snižujících se schodků do roku 2005 je jednou z podmínek Unie svobody-Demokratické unie pro schválení rozpočtu na rok 2003, který má Poslanecká sněmovna v prvním čtení projednávat začátkem listopadu. Sedmého listopadu. Ano. Znamená to, že rozpočtový výhled, který vláda schválila, ukazuje, že se schodky budou snižovat v každém případě, byť o málo? Ukázalo to vůli vlády ten problém začít řešit, to ano, ale já bych navrhoval zhruba tento postup. Ať se 7. listopadu schválí první čtení rozpočtu nebo rozpočet v prvním čtení s tím, že začíná naplno ta diskuse o tom, které zákony vyžadují změnu, aby ten stát neplatil víc a víc, tady třeba, kdybychom se podívali do těch čísel, tak tady vlastně, i když ty průměrné výdaje rozpočtu, nebo řeknu to jinak, i když inflace má být kolem dvou procent, tak náklady na ty takzvané mandatorní výdaje, zejména na sociální dávky, by rostly ročně o osm procent, čili čtyřikrát rychleji než inflace. Čili abychom my začali připravovat jako koalice nějaké návrhy, co s tím, a než bude definitivní hlasování o rozpočtu, tak říct: "Ano, my jako koalice jsme začali diskusi, řekli jsme, že tento, tento, tento a ještě támhleten zákon je třeba změnit. A sněmovně do čtyř měsíců připravíme návrhy změn, aby při příštím rozpočtu už jsme nebyli v tak složité situaci jako letos." Jednotlivé pasáže u mandatorních výdajů rozebírat v tomto Interwiev BBC. Ještě zůstaňme u schvalování rozpočtu v tzv. prvním mandatorním čtení. Podle českých médií poslankyně US-DEU Hana Marvanová podmínila svůj souhlas pro vládní návrh státního rozpočtu na rok 2003 podpisem dodatku ke koaliční smlouvě. Vicepremiér, ministr vnitra a 1. místopředseda ČSSD Stanislav Gross takový požadavek odmítá. Stanislav GROSS, ministr vnitra, vicepremiér, 1. místopředseda ČSSD (zvuková ukázka): Takže chci jasně a zřetelně říci, že žádný dodatek ke stávající koaliční smlouvě a dokumentům, které jsou podepsány, tak se žádný dodatek v souvislosti s rozpočtem na rok 2003 podepisovat nebude, respektive sociální demokracie o takové věci neuvažuje a nebude o ní uvažovat. Slova vicepremiéra, ministra vnitra a 1. místopředsedy ČSSD Stanislava Grosse. Můžete jako úřadující předseda US-DEU garantovat, že poslanecký klub jako celek na podpisu dodatku netrvá nebo se snažíte stále ještě s ostatními koaličními partnery o této možnosti nadále jednat? Já garantovat v tuto chvíli mohu jenom to, že se o věcech bude seriózně jednat. A musím tady především připomenout, že tady se trochu, musím říct, i na stránkách médií vyhrotil ten problém návrhu, který vyslovila Hana Marvanová, který mimochodem se neodrazil v závěrech klubu, kterého ona se zúčastnila, který říká, že mají být ty věci nějak dojednány, myslím ty změny nutné. A ona jako jeden z návrhů, jak by to mohlo vypadat, řekla, že by to mohlo být někde podepsáno. A myslím si, že tady ve snaze hledat jaksi střet, a to zase je pravda, že Hana Marvanová je osoba, která zvlášť v těch posledních měsících přitahuje pozornost těch, kteří hledají střet, tak tento její výrok byl podle mě trošku zesílen. Ona to říká jako jednu z variant toho, jak to garantovat. Ve hře jsou jiné varianty hlasování v parlamentu, doprovodném usnesení, zápis ze schůzky šéfů stran, těch variant je víc a myslím si, že to opravdu není věc, na které by se jednání o rozpočtu nějak hroutila. Promiňte, ale otázka zněla, zda stále ještě vyjednáváte o možnosti podpisu dodatku koaliční smlouvy nebo zda se podaří tento požadavek US-DEU vyřešit například usnesením Poslanecké sněmovny ke stavu veřejných financí a ke snižování schodku státního rozpočtu? Ale tady na to jsem odpověděl. Já jsem říkal, že my jednáme o tom, jaký je vhodný nástroj toho, aby všechny strany někde viděly promítnutý ten závazek. A že byla do hry řečena jedna varianta Hanou Marvanovou, pro nás při vyjednávání je to jedna varianta a když bude odmítnuta, tak jsem přesvědčen, že se najdou jiné, stejně tak hodnotné. Kterou variantu vy osobně preferujete, podpis dodatku ke koaliční smlouvě, usnesení Poslanecké sněmovny či nějakou jinou variantu? Mně se zdá, že jsou všechny, co jste jmenoval, přijatelné. Podle mě, nechť se na tom shodnou při koaličních jednáních o rozpočtu zástupci stran, nemusí nikdo nic podepisovat a pak jeden z klubů předloží před definitivním hlasováním výzvu vládě, ať udělá, ať začne zpracovávat určité změny v zákonech, ať je předloží třeba do čtyři, pěti měsíců. A vládní většina nechť takový návrh schválí jako výraz toho, že skutečně tímto směrem chce jít. Měl-li byste odpovědět na otázku, která varianta je nejpravděpodobnější: usnesení Poslanecké sněmovny a výzva vládě ke stavu veřejných financí? Upřímně řečeno, my jsme formou až tak detailně nejednali. My trávíme hodiny jednání na tom, jak změnit tu faktickou podobu rozpočtu, jak tam hledat místa, kde udělat škrty tak, aniž by to zasahovalo do těch věcí, které stát by měl platit v míře přiměřené, kde najít nějaká řešení v různých zákonech, protože o tom už se s jistým předstihem začíná uvažovat. A ta forma mně se tady zdá skutečně méně podstatná a počítám, že se o ní bude nějak finálně jednat až těsně před tím, než bude to definitivní hlasování. Byť jednáte o podstatných věcech, odpovězte, prosím, na nepodstatnou formu. Co je pravděpodobné, ta, kterou jsem zmiňoval, usnesení Poslanecké sněmovny směrem k vládě, je to ta nejpravděpodobnější varianta? Zdá se mi nejpravděpodobnější a zdá se mi ta forma zcela nepodstatná. Důležitý se mi zdá ten obsah. Děkuji za odpověď. Nyní se budeme bavit o obsahu. Ministr financí Bohuslav Sobotka slibuje veřejnosti do konce prosince předložit střednědobý výhled hospodaření státu a reformy veřejných financí. Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD) (zvuková ukázka): Ale pokud jde o ty politiky, které povedou k tomu, abychom v příštích letech schodek snižovali, tak to samozřejmě si vyžádá daleko větší práci, úsilí. V tuto chvíli na ministerstvu financí se tím zabýváme a bude to součástí materiálu, který předložíme do konce roku do vlády. Slova ministra financí Bohuslava Sobotky. Dovolte mi, Ivane Pilipe, abych vám položil otázku s nabídkou tří odpovědí. Koaliční vláda Vladimíra Špidly přistoupí: a) k zásadní, radikální reformě, b) k mírné reformě a za c) ke kosmetickým změnám mandatorních výdajů. Která varianta je nejpravděpodobnější? Nejpravděpodobnější je varianta B a naší rolí je, aby nesklouzávala k variantě C. Není možné od vlády premiéra Vladimíra Špidly předpokládat zásadní radikální reformu veřejných financí? Radikální změnu veřejných financí není možné očekávat vzhledem k výsledkům voleb. Já bych řekl, že v sociální demokracii je řada lidí, kteří si uvědomují hloubku problému ve vývoji veřejných financí, ale pravda je ... Je to menšina v sociální demokracii? To si netroufám odhadnout, ale řekl bych, že ten problém je ještě jinde. Ten problém také spočívá v tom, že sociální demokracie s programem zásadních škrtů ve veřejných rozpočtech volby nevyhrála. A vyhrála je s jinými hesly a je jasné, že také má malou chuť se od nich nějak dramatičtěji odklonit. Víte, že jsou tady politici, kteří velmi dbají na plnění slibů. Já tady musím připomenout, že si sociální demokracie dala sliby a my hledáme to, co je průsečík vlastně toho, kde chceme, čeho chceme v těch změnách dosáhnout my a co je prostor, který je možný vzhledem k průběhu výsledků voleb a ten není na radikální reformě. Ovšem vláda a sociální demokracie jako strana, která vyhrála volby, slibovala, že bude aktivně vládnout. Podívejme se do hodnotícího posudku Evropské komise za rok 2002. Krom jiného Evropská komise konstatuje: "Mandatorní a kvazimandatorní výdaje státního rozpočtu se zvýšily zhruba o deset procentuálních bodů HDP v posledních pěti letech a představují asi osmdesát procent výdajů státního rozpočtu." Ptám se, jak pak může vláda aktivně, efektivně vládnout, jestliže má, co se výdajů týče, svázané ruce a má tak úzký manévrovací prostor dvaceti procent, protože osmdesát procent je jí předepsáno zákony? Vždyť by ve svém vlastním zájmu, pokud chce dělat aktivní politiku, měla by si pro sebe ten manévrovací prostor rozšířit. Já s tím zcela souhlasím a jsem si jist, že si to ta vláda uvědomuje, mimochodem jako si to uvědomovaly vlády předešlé. Protože já si vzpomínám, jak stejné povzdechy v tomto případě nikoliv zvenčí, ale zevnitř, dával nebo vysílal tehdejší ministr financí Kočárník na manévrovací prostor vlády, a ta situace se od té doby mírně zhoršila, ale podstata zůstala stejná. Ale musíme vidět jednu věc, že ty změny zdánlivě vypadají jednoduše. Připomeňme, co jsou mandatorní výdaje. Mandatorní výdaje jsou výdaje na ty položky placené státem, jejich výši a okruh osob, které je mají dostat, jasně definuje zákon. Ano, čili třeba důchod nebo nějaká sociální dávka vyplývá ze zákona a vláda, pokud nezmění zákon, tak to musí vyplatit i kdyby se cokoliv dělo. Platy státních zaměstnanců, tam má manévrovací prostor, může snížit stavy, může snížit platy, v řadě výdajů běžných prostě má manévrovací prostor, tady ho nemá, pouze, když změní zákon. Takže to je zjevná věc a je třeba ovšem vědět, že jakkoliv to tady vypadá jednoduše, změní se zákon a bude hej, tak problém spočívá v tom, že to jsou položky, které se dotýkají statisíců až milionu lidí a každá tato změna je politicky nesmírně složitá. Každá vláda by si sice ..., čili bojuje na jednu stranu s tím, že by si ráda rozšířila ten manévrovací prostor a snížila ty takzvané mandatorní výdaje. Na druhou stranu ví, že snižování mandatorních výdajů je až s pár výjimkami velmi nepopulární věcí, která může zase tu vládu oslabit zase jinak. Narážíte například na referendum o vstupu země do Evropské unie, že vláda nechce veřejné mínění rozzlobit před referendem o vstupu země do Evropské unie a i to jí brzdí ruce k zásadní reformě veřejných financí? Tak nevím, jestli to lze formulovat takto, ale určitě tady byly v minulých letech některé nešťastné kroky nebo možná ne kroky, ale zdůvodňování kroků ze strany předešlé vlády, kdy se často nepopulární věc jaksi řekla: "No, to děláme prostě proto, že to chce Evropská unie." Já bych řekl, že to je nešťastné, protože drtivou většinu těch věcí děláme prostě sami pro sebe, zlepšit finanční stav nebo makroekonomickou situaci republiky je nutné bez ohledu na to, jestli budeme vstupovat do Unie nebo ne. Ale je samozřejmé, že pokud by si veřejnost začala některé nepopulární věci ztotožňovat s blížícím se vstupem do Evropské unie, že by to bylo špatné a že to je také jedna z věcí, které takticky musí vláda brát v úvahu. Členka Bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová před týdnem v rozhovoru pro BBC uvedla, že je nezbytné, aby současná vláda přistoupila k reformě veřejných financí. Michaela ERBENOVÁ, členka Bankovní rady České národní banky (zvuková ukázka): Já doufám, že k ní přistoupí, já si myslím, že musí přistoupit k té reformě jednak s ohledem na náš vstup do Evropské unie a na očekávání našeho vstupu do eurozóny, jednak z důvodů domácích. Já si myslím, že vývoj veřejných financí v poslední době je velice varující. Dochází ke ztrátě stabilizační funkce veřejných rozpočtů a neustále rostoucí podíl mandatorních výdajů. Zásadním způsobem omezuje manévrovací prostor vlády provádět fiskální politiku a tím ovlivňovat hospodářský vývoj. Takže je nutné přistoupit k té reformě, je to základní překážka udržitelného hospodářského růstu v České republice. Říká členka Bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová. Vy jste, Ivane Pilipe, byl ministrem financí. Můžete uvést svoji představu i jako bývalého ministra financí i jako úřadujícího předsedy US-DEU, jak by měl vypadat střednědobý výhled, o kterém diskutujete jako předseda koaliční strany s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou? Jaká je vaše rámcová představa snižování schodku státního rozpočtu? To jde popisovat mnoha způsoby. Já bych vycházel z toho, že objem výdajů na ty takzvané mandatorní výdaje, objem na ty mandatorní položky takzvané by měl se pohybovat někde v koridoru mezi inflací a nominálním růstem ekonomiky, ale rozhodně ho nepřevyšovat. Já se domnívám, že to může znamenat úspory v řádu větším než deset miliard korun nebo v řádu desítek miliard korun, řekněme, dvacet až třicet miliard korun na jeden průměrný rok. Toto ovšem se obávám, že není ... Chápu vaše slova správně, že podle vašich představ, vyjdeme-li z rozpočtu na rok 2003, na rok příští, který je 111 miliard korun, tak v dalších letech by o dvacet miliard klesaly schodky? Nad to, co už je jistý pokles, který je v tom materiálu, které připravilo, které dneska schválila vláda, ano, v tom výhledu, který to počítá, jako by se vlastně nedělo nic se zákony. Jde o ten materiál, který říká na přespříští rok 104, tuším, nebo 108 a na další 104. Ne, ne, je to tak, že je 111 miliard, pak je 107 miliard a 102 miliardy, to je materiál ministerstva financí. A vy byste tedy snižoval o 107, méně dvacet v dalším roce, a pak o dalších 20 miliard? Já bych řekl, že to jsou odhady, které se snaží teďka se na to podívat nikoliv z té stránky makroekonomické, kde by to bylo těch dvacet, tak je to snížení, řekněme, o jedno procento HDP, jedno procento HDP je dnes asi 24, 26, podle toho, v kterém roce, miliard korun. Ale je to, spíš se na to snažím dívat z té strany, které změny v těch sociálních výdajích jsou možné a jsou sociálně průchozí. Já bych tady jmenoval dvě ... Ještě velmi stručně dvě otázky, poprosím o stručné odpovědi. Z toho vyplývá, že pokud kabinet Vladimíra Špidly vydrží celé čtyři roky, tak nástupce, další vláda už by mohla předkládat vyrovnaný státní rozpočet? Ne. Ne? Ta by se dostala, další vláda by měla šanci, že by během roku, dvou se dostala na tři procenta deficitu k HDP tak, jak jí vyžadují maastrichtská kodaňská kritéria. Další otázka, rovněž prosím o velmi stručnou odpověď. Z toho, co říkáte, vyplývá, že roční snižování schodku o zhruba dvacet miliard je průchozí varianta, na které se ten výhled, který připraví ministr financí Bohuslav Sobotka v prosinci nebo do prosince, na kterém byste se mohli shodnout nebo je to spíše optimistická Pilipova varianta? My jsme o těch číslech ještě takto dalece nejednali. A já bych řekl, že je to opravdu tady v tuto chvíli opačně, že se musí říct, jaké kroky to jsou, a hledat jejich průchodnost. Čili já tady říkám dvě, které vidím jako vážný problém, a v obou případech jde o špatně nastavený systém, který umožňuje jisté zneužívání. To první je zneužívání občasné, nechci samozřejmě, aby to bylo pochopeno tak, že když někdo onemocní, tak že má být podezírán ze zneužívání, ale velmi časté zneužívání systému nemocenské. V systému nemocenské ta roční platba je téměř třicet miliard korun. Je naprosto běžným zvykem, že ve stavebnictví, v řadě oborů se řeší prostě zimní sezóna a podobně tak, že někdo odejde, dostane nemocenskou a v těch nižších příjmových skupinách rozdíl mezi nemocenskou a platem není zásadní. Čili tady je první velké zpřísnění kontroly nad tímto systémem. K tomu by mohlo dojít nebo to bude problematický bod? Tak já bych řekl, že tady jde spíš o to, vymyslet, jakým způsobem to dělat. Druhá věc, která je nesmírně vážná a má ve finančním vyjádření asi ještě větší dopad. U nás je ten sociální systém nastaven tak, že pro mnoho rodin je demotivující k práci. U nás je totiž zdánlivě malá podpora v nezaměstnanosti, respektive ta její výše se nijak nevymyká Evropské unii, je spíše na nižší hranici. Problém spočívá v tom, že když někdo je nezaměstnaný, tak kromě toho, že dostane tuto dávku, tak po určité době se počítá jeho sociální situace oproti takzvanému životnímu minimu. A jestliže ten člověk má třeba manželku doma a dvě děti, tak ten systém je dneska nastaven tak, že řadě lidí zejména s těmi nižšími nebo vyššími středními příjmy se prakticky nevyplatí si tu práci aktivně hledat, protože on sice dostane malou dávku, relativně nízkou dávku v nezaměstnanosti, ale pak si vypočítá životní minimum, zjistí, že na další tři vyživované osoby vlastně už má, já nevím, dvanáct tisíc, čtrnáct tisíc, a to mu ten úřad podle dnešních takřka dorovnává nebo prakticky vyrovnává. Z čehož vyplývá, že část lidí prostě dá přednost tomu, aby přešlo na dávky, protože je to racionálnější, a nelze se jim skoro divit, je to racionálnější, než shánět práci a jezdit někam pracovat. Z toho, jak jednáte s ministrem financí, je reálné, abyste vypracovali takové modely, kdy stát zamezí jistému využívání nemocenské a sociálních dávek? Tak já bych to řekl tak, kdyby to záleželo na ministerstvu a ministrovi financí, tak si myslím, že ano. Ale my musíme hledat samozřejmě tu shodu i s dalšími členy vlády. A ta bude podle vás obtížná? Tak určitě nebude jednoduchá. Ty pohledy na svět tady v tom se mezi námi a sociální demokracií rozcházejí, obzvláště s některými zástupci sociální demokracie. Které máte na mysli? No, tak myslím si, že třeba daleko vyhraněnější a vzdálenější pohled na tu věc má třeba pan ministr Škromach. Na druhou stranu je pravda, že i z jeho úřadu už vyšly některé návrhy, které ukazují, že i tam je snaha ty problémy řešit. A je reálné, aby, protože jakmile Bohuslav Sobotka získá podporu premiéra, tak se dá říci, že reforma veřejných financí bude spuštěna. Tak nespekulujme o těch vnitřních problémech nebo vnitřních vztazích. Já tady beru sociální demokracii jako jednoho partnera a musí to být koaliční schůzky. A je pak na každé straně, nejen na ČSSD, ale i na KDU a na nás, aby si zajistily, že to, co se dohodne, pak skutečně má podporu. Očekáváte, že koaliční schůzky vyvrcholí v prosinci a že podepíšete nějaký dokument nebo zveřejníte dokument "Výhled veřejných financí a jeho reforma"? Předpokládám, že ten postup bude takový, že ten materiál předloží vláda, a podklad k tomu, že dá ministr financí, že tomu budou předcházet koaliční jednání, ve kterých kromě koaličních představitelů pro ekonomické věci bude hrát významnou roli asi ministr práce. Další téma: postavení US-DEU na české politické scéně. Ještě před volbami byla US-DEU součástí uskupení nazývaného jako Koalice, ještě předtím Čtyřkoalice. Připomeňme si, jak soudržnost a spolupráci v tomto pořadu prezentovali před volbami předsedové obou stran Cyril Svoboda a Hana Marvanová. (Zvuková ukázka): Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL: Mně to nesmírně těší, že jsme se dali dohromady, protože dohromady děláme vše, kampaň, předvolební i povolební spolupráci. Hana MARVANOVÁ, předsedkyně US-DEU: My spolu chodíme do těchto pořadů rádi. (konec ukázky) Říkali před volbami 2002 předsedové stran Hana Marvanová, dnes již bývalá předsedkyně US-DEU a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda v Interwiev BBC. Následuje citát, který pochází z 29. října 2002 a místopředseda US-DEU Robert Kolář říká: "K budoucím volbám do Poslanecké sněmovny by již US-DEU měla jít samostatně a nevázat se na lidovce. Zkušenost ze senátních voleb." Není to velký obrat a veletoč? Tak podívejte, čtyřkoalice a poté Koalice byla určitý projekt, byl to projekt, který ... Zklamal? ... který neměl ten přínos, který jsme od něj očekávali, ale který byl, myslím si, nebyl bez šance. On totiž vycházel z té úvahy, jak se tady může poskládávat politická scéna. A je pravda, že strana, která by měla širší takový ten lidový, jak se tomu říká v některých zemích ve Španělsku, v Rakousku, záběr, byla spíše v pravém středu, výrazně ale zasahovala do středu. A byla širší než jenom úzce vyhraněné buď křesťanskodemokratické uskupení, anebo liberálně laděné uskupení, byla podle mě dobrá. Ukázalo se ale, že ti voliči těch dvou stran tu slučitelnost takto asi nevnímají, že tam nevznikla přidaná hodnota. A je povinností politiků to vyhodnotit a reagovat na to. Bude celorepublikové shromáždění, které se v US-DEU uskuteční v lednu roku 2003, o tom, že Unie svobody se stává emancipovanou samostatnou stranou nezávislou na KDU-ČSL a spolupráce definitivně skončí, ano nebo ne? Nemyslím, že ten bod bude takto postaven, hlavně proto, že já bych řekl, že dneska už ho takto stavět není třeba. Naše vztahy s KDU-ČSL jsou, je to náš nejbližší partner na politické scéně, ale řekl bych, že v tuto chvíli je asi tam obtížné hledat nějaké hlubší prvky spolupráce. Vy jste zatím neoznámil, zda budete kandidovat na předsedu US-DEU. Jediný člověk, který se rozhodl kandidovat, je vicepremiér Petr Mareš. V případě, že taková situace zůstane a Petr Mareš bude jediným kandidátem, jste ochoten zvážit to, zda kandidovat? V případě, že se pan Petr Mareš rozhodne kandidovat, tak já bych neviděl důvod, abych kandidoval sám. Já jsem říkal, že bych své rozhodnutí změnil pouze v případě, že by byla situace případně vážná. Za vážnou situaci lze považovat například to, že by nebyl před sjezdem seriózní kandidát na předsedu a pana Mareše já bych za seriózního kandidáta samozřejmě považoval. Považoval, to znamená, že byste nekandidoval proti ...? Ne v takovém případě, kdyby se takto rozhodl. A kandidoval byste na místopředsedu pod Petra Mareše? Předpokládám. A budete, je-li už ta situace ... Podívejte, tuto sobotu se dozvíme výsledky druhé kola senátních voleb, to první kolo nebylo pohromou, nebylo ani dramatickým úspěchem, víc informací nám asi řeknou komunální volby, pak se bude hlasovat o rozpočtu, což ukáže stabilitu této vlády. Já myslím, že všichni podstatní představitelé unie své definitivní názory řeknou někdy v této době. Včetně Ivana Pilipa. A poslední otázka, poslední odpověď vaše, velmi stručná. Měl by být Vladimír Železný Senátem jako nový senátor vydán pro případné stíhání v jeho kauze? Pokud o to Senát bude požádán, tak bezesporu Senát by neměl být místem, kam se lidé uchylují před trestním stíháním. Včetně Vladimíra Železného? Možná v čele s Vladimírem Železným. Říká Ivan Pilip, úřadující předseda Unie svobody-Demokratické unie. Děkuji za vašich třicet minut, někdy příště na shledanou. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interwiev BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
