| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 24. října 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Pavel Telička | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Pavel Telička označil za dobrou francouzsko-německou dohodu o omezení zemědělských výdajů Evropské unie od roku 2007. Podle něj tím padla první překážka k úspěšnému završení summitu. Dodal, že záleží ještě na tom, aby zbývajících 13 států tuto dohodu akceptovalo.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Česká republika uzavřela dvacátou šestou kapitolu ze třiceti, do kterých je pro potřeby jednání Evropské unie s kandidátskými zeměmi rozdělena unijní legislativa. Šestadvacátou uzavřenou kapitolou je hospodářská soutěž. Praze ještě zbývá uzavření kapitol "doprava", "instituce", "rozpočtová politika" a "zemědělství". Právě zemědělství a podmínky nabízené Evropskou unií zemědělcům v kandidátských zemích budou největší komplikací na závěrečné cestě České republiky do Evropské unie. Ministr zemědělství Jaroslav Palas je přesvědčen, že přístupová jednání s Evropskou unií v kapitole zemědělství do prosince skončí. Jaroslav PALAS /zvuková ukázka/: V tom přístupovém procesu jde o peníze, o peníze především stávajících zemí. Já jsem přesvědčen, že se do konce roku členské státy dohodnou na postupu. Říká český ministr zemědělství Jaroslav Palas. Nejen o závěrečné cestě České republiky ke členství v Evropské unii bude následujících třicet minut. Vysíláme půlhodinu otázek a odpovědí. Vítejte u jejího poslechu. Především dobrý, nikým a hlavně ničím nerušený poslech přeje od mikrofonu BBC Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl první náměstek ministra zahraničí a státní tajemník pro evropské záležitosti Pavel Telička. Dobrý den... Dobrý večer. Ač to v Interview BBC, pravidelně odmítáte, opět tím dnes začnu. Jak již bylo řečeno, Česká republika uzavřela další kapitolu v přístupových jednání s Evropskou unií. Jde o kapitolu "hospodářská soutěž". Maďaři a Poláci tuto kapitolu ještě neuzavřeli. Považujete podmínky, za kterých byla kapitola hospodářská soutěž v Bruselu uzavřena, za maximální dohodu, kterou šlo dojednat? Tak, já bych v prvé řadě rád konstatoval, že ty podmínky, za kterých byla kapitola uzavřena, jsou především podmínky příznivé pro to ocelářství samotné. My budeme moci poskytnout některým podnikům státní pomoc, bez té státní pomoci by byla těžko představitelná restrukturalizace a bez státní pomoci bychom asi hůře hledali strategického investora pro Novou huť. Takže z tohoto pohledu jsou to dobré podmínky pro ocelářství..., jsou to podmínky dobré pro náš průmysl a samozřejmě hospodářská soutěž nebyla kapitola jen o ocelářství, o celé řadě dalších věcí. Já jsem rád, že v průběhu dnešního jednání se podařilo ve dvou věcech dojednat, já bych řekl, určité zlepšení. Bavme se nyní, prosím, o ocelářství, protože to byla nejvíce diskutovaná část kapitoly hospodářská soutěž. Vy podmínky, za nichž byla kapitola uzavřena a na které přistoupila Česká republika, nepovažujete za příliš tvrdé pro Českou republiku? Ne, ty podmínky jsou, abych řekl, akorát, jestli to tak mohu vyjádřit, protože ony povedou k tomu, že budeme v této zemi mít konkurenceschopný a životaschopný ocelářský průmysl, který bude schopen se prosadit na evropských a světových trzích, a to si myslím, že je velmi, velmi důležité, a to v období, kdy je v Evropě a ve světě nadprodukce oceli. Takže v prvé řadě je třeba si říci, že za těchto podmínek naše ocelářství po restrukturalizaci bude skutečně životaschopným odvětvím a tomu odpovídají ty podmínky. Jen pro úplnost: Česko se uzavřením kapitoly zavázalo, že do konce roku 2006 sníží celkovou produkci svého ocelářství o 470.000 tun, přičemž za snížení je považovat pouze definitivní uzavření a odstavení provozů, nikoli jejich bankroty. Ano. Můžete uvést, kolik lidí přijde kvůli tomuto snížení výroby oceli o práci? V současné době bude zapotřebí ještě doladit některé ty individuální podnikové záměry a samozřejmě bude záležet do jisté míry i na strategickém investorovi, a my budeme muset poskytnout ještě k 1. březnu, pardon, promiňte, k 1. lednu příštího roku, nejpozději, je možné dříve, určité doplňující informace. Takže ta čísla se budou dolaďovat. Hovoříme samozřejmě o stovkách, já bych nerad v této souvislosti a v této chvíli byl přesnější. Je možné říci, že restrukturalizace průmyslu v návaznosti na to, co bylo dojednáno v Bruselu, nebude znamenat pro dané regiony velké sociální otřesy? Já si myslím, že tak samozřejmě, jak známe Unii a její záměry a i dejme tomu její přístup k vlastnímu ocelářství, tak rozhodně cílem nebylo dosáhnout takových výsledků, které by představovaly pro ocelárny a pro dané regiony sociální otřesy. Takže můžeme říci skutečně, že to povede k zachování slušné zaměstnanosti v regionech a pracovní příležitosti, ale hlavně budeme mít, jak už jsem říkal, podniky, které budou vyrábět, budou prodávat, budou mít trhy, budou mít kvalitní výrobky, a tudíž budou mít i zaměstnance. Dovedu si představit scénář, pokud bychom se nedohodli na těchto podmínkách, státní pomoc by nebyla poskytnuta, tak bychom skutečně mohli mít sociální problémy v daných regionech, protože některé podniky by nemusely být životaschopné. Restrukturalizace, jak je dojednána v kapitole hospodářská soutěž, považujete za nejlepší možné řešení pro ocelářský průmysl České republiky? Tak, restrukturalizace samotná nebyla předmětem jednání, to je trošku paralelní proces, ale samozřejmě ten program, který byl vypracován, byl vypracován námi, českou stranou, a byl dále posuzován příslušnými orgány Evropské unie a jednou nezávislou firmou. Takže my jsme dospěli k tomu, že to je optimální řešení a Evropská unie se vyjádřila, že ano. Ale o tom jednání o přistoupení samotná prostě nebyla, ta byla o něčem jiném. Samozřejmě o některých těch podmínkách potom navazujících, co se týká státní pomoci ... Co se týká i produktivity práce, nemýlím-li se? Samozřejmě. Ale možná stojí za to zmínit, že původně jsme v našich návrzích obsahovali dva podniky. Relativně bych řekl na poslední chvíli se podařilo ještě dostat do tohoto programu Válcovny Frýdek Místek, a to rovněž považuji za možná celkem slušný výsledek. Jak jste zmínil, jde o tři podniky, předpokládá se státní pomoc vítkovickým železárnám, Nová huť Ostrava a Válcovnám plechu Frýdek Místek. Státní pomoc může pokračovat, nejdéle však do konce roku 2003, není-liž pravda? Je to tak, a já si myslím, že našim zájmem není, abychom dotovali podniky, zvláště soukromé podniky, delší období, protože si musíme uvědomit, že to samozřejmě má určitý dopad na státní rozpočet a pochopitelně má to dopad na konkurenční prostředí, a na tom trhu nejsou pouze tyto tři podniky. Takže já si myslím, že ty podmínky, i když jsou nastaveny, jsou podmínkami optimálními ze všech hledisek. A já musím říci, že pokud můžeme být kritičtí vůči Evropské komisi, vůči Evropské unii některým jejím právním normám, tak rozhodně ne hospodářské soutěže, protože tady máme normy, které jsou vyzkoušeny desetiletí, tržní ekonomiky na specifickém vnitřním trhu a musím říci, že prostě tady skutečně v rámci hospodářské soutěže ta státní pomoc směřuje takovým způsobem, aby se nemrhalo penězi, ale zároveň, aby nevznikaly zbytečné problémy. A podnik, který se potýká s určitými dočasnými problémy, aby se mu mohlo pomoci, a toto přesně se bude dít. Kolik se předpokládá, že se ještě ve lhůtě, kterou jste dojednal pro státní pomoc hutnickému průmyslu, kolik se ještě předpokládá, že se do hutnického průmyslu dá ze státních prostředků, do konce roku 2003? Hovoříme o několika miliardách, možná by stálo za to zmínit z dnešního jednání takovou trošku groteskní situaci, kdy překlepem v případě Válcovny Frýdek Místek se objevila v závorce cifra něco přes devět milionů euro, ale před tou závorkou bylo asi dvě stě devadesát tři nebo dvě stě devadesát čtyři miliard korun. Samozřejmě ta desetinná čárka nebyla na správném místě, ale de facto šlo o stonásobek. Takže nehovoříme o stovkách miliard, ale o miliardách. Nemůžete upřesnit zmiňované číslo, zda se pomoc vejde do deseti miliard nebo bude vyšší? Jakmile budu hovořit o číslech, tak bychom museli minimálně v pěti, deseti minutách popsat velmi detailně tu státní pomoc. Jde z několika zdrojů, pro každý podnik zvlášť a jsou tam jasně stanovené podmínky. Já si myslím, že to skutečně vydá téměř na samostatný pořad. Možná někdy v budoucnu. To už záleží na vás. My máme zájem stále. České republice ještě zbývá uzavřít kapitoly - "doprava", "instituce", "rozpočtová politika" a "zemědělství". Ponechme stranou posledně jmenovanou kapitolu, protože o ní bude ještě řeč v další části pořadu. Je reálné, že první tři kapitoly budou uzavřeny do konce listopadu? U kapitoly doprava to možné je. Dá se říci, že se začíná pomalinku dařit v těch bilaterálních jednáních s jednotlivými členskými státy a myslím si, že se ukazuje, že bylo správné tuto kapitolu neuzavírat v době, kdy ji uzavíraly jiné kandidátské země. Znamená to, že se vám podaří dojednat lepší podmínky? Znamená to, že se nám podaří v těch bilaterálních rozhovorech, aspoň pevně věřím, dojednat ta určitá zlepšení oproti tomu současnému stavu, oproti současné společné pozici Evropské unie, to znamená, s některými zeměmi, buď úplná liberalizace, nebo alespoň postupná liberalizace toho trhu kabotáže. Co se týká institucí, já si myslím, že by to byla kapitola, která by se mohla dojednat dříve. Mohla by se dojednat možná v nejbližších týdnech, to za předpokladu, že by na straně Unie byla dostatečná politická vůle, nám už v tomto období přidělit tolik počet mandátů v Evropském parlamentu, aby se ta naše situace vyrovnala s tou v Řecku, v Portugalsku a v Belgii, to znamená, se zeměmi, které mají srovnatelný počet obyvatel. Je to reálné? Já si myslím, že zde asi bude hrát určitou roli taktika a Evropská unie toto bude chtít nechat až na ten závěrečný balík. Takže bude záležet na jejím přístupu, spíše bych tipoval, že to půjde až někam do závěru, upřímně řečeno si myslím, že se toho výsledku podaří dosáhnout. Poslední informace, které máme k dispozici a poslední diskuse, které jsme vedli jsou, myslím, celkem příznivé. Teď jde o to, aby nás to nestálo někde jinde, v jiné kapitole. Takže toto budeme samozřejmě sledovat. Co se týká rozpočtových a finančních ustanovení - to je kapitola, která bude až na samotný závěr, protože jakoby do určitého trychtýře vyúsťuje kapitola regionální politika, tu jsme předběžně uzavřeli, ale také kapitola zemědělství, jak víte nejméně dvě otázky s námi až do úplného závěru budou. Z toho, co říkáte, je tedy nejpravděpodobnější varianta, že doprava bude uzavřena ještě v listopadu a ostatní tři kapitoly, které jsou problematické na poslední chvíli... Doprava ještě v listopadu a rád bych, aby nebyl důvod žádné kapitoly otevírat, i když nelze vyloučit, že v případě životního prostředí tak učiníme, protože tam je nová legislativa, ... Můžete uvést ... ... ale budeme pravděpodobně žádat o přechodné období. Navíc dnes má v kapitole hospodářské soutěže, ještě učinila dvě výhrady, s ohledem na to, že jednání mezi Unií a dalšími kandidátskými zeměmi pokračují, tak jsem dal najevo, že máme určité problémy v obchodě s uhlím s některými kandidátskými zeměmi a že očekáváme, že ke dni našeho vstupu a jejich vstupu do Unie nejenom, že my odbouráme ty obchodní překážky, které jsou reakcí na dotované uhlí v některých okolních státech, ale že právě tyto země budou obchodovat za fairových podmínek. Toto se dostalo do záznamu a dostal jsem ujištění ze strany předsednictví, že se tak stane, a doslova bylo řečeno: "Ano, my teprve s těmito zeměmi povedeme jednání," a totéž se týká investičních pobídek. Takže my jsme učinili minimálně ve dvou kapitolách určité výhrady, a pokud by se ten stav nenaplnil podle našeho očekávání, tak bychom museli přemýšlet. Ale zatím připadá v úvahu životní prostředí, kde chceme požádat o nové přechodné období, protože byla přijata nová legislativa a absence takového přechodného období by znamenalo určité, relativně vysoké náklady pro několik našich podniků. Je reálné, že kapitola životní prostředí bude otevřena na měsíc a do prosince také bude uzavřena? Je reálné, že by teoreticky mohla být otevřena na jednom zasedání a na témže zasedání by také mohla být uzavřena, to samozřejmě za předpokladu, že to předjednáme. Takové předjednání v brzké době plánujeme. Vůbec je třeba říci, že počátkem příštího týdne začne taková ta permanentní fáze jednání. Když dopadne relativně dobře bruselský summit, tak bychom měli mít příští týden konzultace s Evropskou komisí ke kapitole rozpočtová a finanční ustanovení, ty naše cíle jsou tam jasné, a co se týká středy, pardon čtvrtka, bychom měli mít už půldenní jednání s předsednictvem, s komisí, abychom hledali flexibilitu na obou stranách u těch otevřených otázek. To znamená, už to nebude ta hodina, kde se intenzivně jedná a musí se to připravit mezi jednotlivými koly, ale už to bude relativně dlouhé a přitom dost neformální jednání, kde budeme hledat řešení. Další téma: nástrahy v závěru rozšíření Evropské unie o deset kandidátských zemí. Brusel hostí summit o financování rozšíření Evropské unie, o němž Pavel Telička již hovořil. Vy jste v úterý uvedl, že pokud by bruselský summit skončil krachem, plánovaný vstup nových členských států do Evropské unie v roce 2004 odložen nebude. Můžete velmi stručně říci, oč opíráte tento názor? No, to je otázka na tělo a nerad bych tady hovořil o osobních zkušenostech a tom, že přeci jen s kolegy Evropskou unii již do jisté míry známe, ale možná především o to, že Unie jasně dala najevo, že chce ukončit jednání v prosinci tohoto roku. To je na této úrovni, na úrovni té nejvyšší několikrát zopakováno, a to je de facto politický závazek. Myslím si, že Unie si nemůžeme dovolit, nechce-li ztratit důvěryhodnost, posun tohoto termínu. Může se stát, že se v Bruselu nedohodnou na některých otázkách, může se stát, že nastane krizová situace, ale právě Unie většinou byla schopna se dohodnout tehdy, když právě taková krizová situace nastala. Tím naznačujete osobní zkušenost, že když jde do tuhého, tak Evropská unie nakonec zmoudří ... Ta jednání se vyostří, mohou se vyostřit pusou. Nemusí se najít úplné řešení, anebo nemusí se najít téměř žádné řešení, to uvidíme, ale já bych byl mírným optimistou tady. Dánové jsou velmi dobře na tato jednání připraveni, ale samozřejmě určité nedodělky mohou být a možná ... Můžete říci, co rozumíte "nedodělky", která agenda, respektive její část je nejpravděpodobnější, že se dostane do nedodělků, mám-li použít vaši terminologii? Pro nás je důležité, aby summit dopadl tak, že budou moci být nastartována jednání v kapitole zemědělství a finanční a rozpočtová ustanovení, to znamená, některé otázky rozhodnout a u některých se může objevit vágnější formulace, ale bude konsensus členských států, že tato jednání s námi mohou být vedena a některé otázky mohou být doladěny později, třeba přímé platby, třeba kompenzace. Nechci předbíhat. Chce to ale, aby byly otupeny hrany, ty nejostřejší hrany alespoň na bruselském summitu? Určitě. Dnes právě touto dobou probíhá summit francouzsko-německý, který se zabývá otázkou reformy společné zemědělské politiky a samozřejmě finančními aspekty rozšíření. Bude velmi záležet na tom, jak to dopadne. Pokud by dopadl alespoň předběžnou dohodou těchto zemí, pak bude záležet na tom, aby dalších třináct členských států Evropské unie tuto dohodu akceptovalo. Pokud ano, pak nic nestojí v cestě. Ale nebál bych se situace, kdyby summit dostal Unii do krizové situace, možná o to rychleji by se hledala řešení u některých otevřených otázek. Když se dostane summit do krizové situace, je reálné, že krizová situace bude vyřešena do prosincového summitu? No, nelze vyloučit, že bude třeba vyřešena v Bruselu. Začínají dnes v noci a může být na ostří nože, může to pomoci tomu, že se zítra nalezne řešení. Já, když jsem dnes hovořil s dánským předsednictvím, tak řekli: "Nepustíme je, dokud prostě nenalezneme aspoň vysokou míru shody. Já si myslím, že se může stát ... Bývá to tak, promiňte, bývá to tak v evropské politice, že se politici zavírají do místností, dokud se nedohodnou, a to je nejlepší způsob, jak se dohodnout? Nevím, jestli tomu tak bývá v politice, ale určitě tomu tak bývá v Evropské unii. Děkuji za upřímnou odpověď, na diplomata. Přesně tak, já, velmi dobře víte, nejsem politik, takže vnitropolitických jednání se neúčastním, ale v Unii skutečně tomu tak je a někdy se dokonce zastavují hodiny. Dokonce i v jednáních o přistoupení si myslím, že nás asi čeká situace, kdy se zastaví hodiny a prostě pojede se, dokud se nenalezne řešení. Česká média v souvislosti se závěrem přístupových jednání zmiňují především neuzavřenou kapitolu zemědělství. Česko a další kandidátské země požadují navýšení zemědělských kvót a přímých plateb pro zemědělce. Český ministr zemědělství Jaroslav Palas po úterním setkání se svým francouzským protějškem Hervé Gaymardem k uzavření kapitoly zemědělství uvedl: Jaroslav PALAS /zvuková ukázka/: Samozřejmě, že v tom přístupovém procesu jde o peníze, o peníze především stávajících zemí. Jeden z názorů, který zazněl při dnešním jednání, byl ten, že se všechny státy musí podílet na procesu rozšíření, tedy i tím, že se navýší příspěvky jednotlivých členských států, to je jedna z variant. Já jsem přesvědčen, že se do konce roku členské státy dohodnou na postupu. Úterní slova českého ministra zemědělství Jaroslava Palase. Na kolik je podle Pavla Teličky reálné to, o čem hovořil český ministr zemědělství Palas, že by mohlo dojít k navýšení příspěvku členských zemí do společného rozpočtu kvůli rozšíření? Je asi žádoucí vědět, jak to pan ministr Palas přesně myslel. Pokud měl na mysli, že v Kodani bude třeba přijmout rozhodnutí, kdy ty prostředky, které se zatím rýsují, budou o něco navýšeny v rámci stávající rozpočtové perspektivy, to znamená v rámci berlínské agendy, to znamená v rámci toho, co bylo rozhodnuto na summitu v Berlíně, pak si myslím, že má jednoznačně pravdu, a toto je naším cílem. Na druhou stranu bych neočekával, pokud by na francouzské straně takový názor zazněl, tak si myslím, že pro ni je relativně snadno vyslovitelný, ale neočekáváme, že by členské státy o něco více přispěly do rozpočtu Unie, to znamená, nad rámec současných příspěvků k té současné finanční perspektivě. To prostě není možné a není to možné nejenom politicky, ani legislativně a navíc ty prostředky prostě určité tam jsou a v rámci té finanční perspektivy lze hledat řešení. Naopak bych možná se obával toho, pokud by někdo přišel a řekl: "Chceme zvýšit příspěvky," že možná může mít i ambici do jisté míry zablokovat tyto otázky, protože pak se narazí a pak se dlouhodobě bude jednat o tom, jak by ty příspěvky vypadaly a podobně. To není zcela v našem zájmu. Ovšem když se bavíme o zemědělské politice EU jako takové, promítněme to konkrétně na české zemědělce. Myslíte si, že jste jako státní tajemník pro evropské záležitosti udělal maximum, aby čeští zemědělci měli chladnější hlavu pro závěr vyjednávání? Víte asi, na co narážím, na petici agrární komory a rostoucí nespokojenost českých zemědělců se závěrem přístupových jednání. Nevím, co máte přesně na mysli. Samozřejmě nastává teď závěrečná fáze a bude se taktizovat, bude se jednat a budou se situace vyhrocovat, to je zcela logické. Hovořím o zemědělských protestech, které mohou část veřejnosti zviklat, aby podpořila vstup České republiky, aby podpořila vstup do Evropské unie. Já jsem především chtěl říci, že ta jednání teprve začínají. Evropská unie ještě nestanovila své vyjednávací pozice, a z tohoto hlediska musím říci, že nemůže být spokojenost, nebo nespokojenost. Prostě jednání začínají. My musíme mít jasno v tom, jaké naše zájmy jsou, jaké jsou, jaké jsou pozice, musíme je umět zargumentovat, musí to být požadavky realistické. Pokud bychom přišli s nadnesenými požadavky, tak se prostě to jednání zablokuje a dostane zelenou náš konkurent, jiná kandidátská země, a ty peníze půjdou jinam a na náš úkor, to znamená, my musíme být dostatečně ambiciózní a musíme ušetřit zájmy, které ..., v rovině. Udržení a posílení konkurenceschopnosti našeho zemědělství, a to je o penězích, to je o kvótách a podobně, ale nesmíme prostě, s prominutím, to přešvihnout, protože pak je to kontraproduktivní efekt. Já věřím, že dnes absolutní většina zemědělské obce toto chápe. My se prakticky každý týden setkáváme s představiteli agrární komory, zemědělských svazů, dalších subjektů, potravinářské komory. Dnes jsem jednal s vedením potravinářské komory, to je na každodenním pořádku. Takže, že je tady určitá nespokojenost, to je pochopitelné, a já si myslím, že i ten tlak, pokud tady je, je jedině dobře. Ale jednání teprve začnou a tam si myslím, že máme jasnou představu. Z toho, co říkáte, věříte, že se podaří české zemědělce přesvědčit, aby nevyhrotili situaci a eskalace byla potlačena? Já z těch rozhovorů, které vedu, mám jednoznačný pocit, že za prvé, ty požadavky, které jsou, jsou relativně dobře zargumentované a jsou legitimní, to za prvé. Za druhé, že si velmi dobře uvědomují tyto organizace, co znamená pro ně, pro zemědělce - a není v Unii více privilegované skupiny než jsou právě zemědělci, že vidí velmi dobře, co pro ně vstup do Unie znamená a co by pro ně znamenalo, kdybychom do Unie nevstoupili. To ale samozřejmě znamená, že do Unie musíme vstoupit za odpovídajících podmínek a o těch odpovídajících podmínkách budeme jednat a musí to být podmínky, které budou srovnatelné, podmínky, které umožní posílit konkurenceschopnost našich zemědělců, využít komparativní výhody, nastavit takové kvóty, aby to nemělo negativní dopad na rozměr našeho zemědělství a samozřejmě jednat o optimálních přímých platbách. Vy jste, pane náměstku, hovořil o setkání dvou nejvyšších představitelů Francie a Německa. Zpráva agentury AFP konstatuje, že Francie a Německo před chvílí dosáhly dohody o omezení výdajů na zemědělství počínaje rokem 2007. Je to dobrá zpráva pro Českou republiku? Je to dobrá zpráva. Co to znamená konkrétně? Je to dobrá zpráva, já si myslím, že se naplňuje to, co jsem říkal a co se diskutuje dnes s dánským předsednictvím. Co to znamená? Znamená to, že padla první překážka úspěšnému završení tohoto summitu. Ale teď jde o to, o čem jsem se před chvílí zmínil, aby zbývajících třináct členských států považovalo tuto dohodu pro ně za akceptovatelnou. Aby tam nebyla nějaká vedlejší cena, která by pro ně nebyla přijatelná a pokud tomu tak bude, tak věřím, že se Unie může shodnout buď na celém balíku těch otázek, nebo alespoň na jejich většině a to nám umožní, abychom již příští týden, jak jsem o tom hovořil, o těch otázkách jednali. Já si myslím, že za námi skutečně stojí šestadvacet kapitol, já nerad hodnotím práci svých kolegů, ale možná za vše hovoří to, že jako jediná země se nezmiňujeme o znovu otevírání kapitol s výjimkou životního prostředí, kde jde o novou legislativu, protože necítíme tu potřebu. A já věřím, že obdobně budeme vnímat výsledky v kapitole zemědělství. Tím, že se Německo a Francie dohodly, je velmi pravděpodobné, že i další státy na tuto dohodu přistoupí, na omezení výdajů na zemědělství počínaje rokem 2007? Já nevím, to je jedna teze a tam zcela jistě ta teze bude mít několik pilířů, bude mít nejrůznější podmínky. Museli bychom to znát, abych vám dokázal dnes říci, jestli to bude akceptováno. Já si myslím, že to je dobrý krok. Jestli je to zcela přijatelné, nebo to může ještě problematizovat ta jednání, to vám dnes nedokáži říci, ale myslím si, že padla ta první překážka, a teď se bude jednat v rámci patnáctky. Vraťme se opět do České republiky a na domácí scénu, co se týče přistoupení České republiky do Evropské unie. S největší pravděpodobností, pokud zákon schválí Senát, podepíše prezident, se budou občané České republiky vyjadřovat v referendu o vstupu země do Evropské unie. Václav Havel navštívil 9. října Poslaneckou sněmovnu a poděkoval poslancům, že schválili zákon o referendu o vstupu země do Evropské unie. Václav HAVEL /zvuková ukázka/: Dává nám to naději, že to referendum na jaře opravdu bude. Bude to první, nemýlím-li se, referendum v dějinách moderního našeho státu, a že občané budou moci rozhodnout o naší budoucnosti. Prezident Václav Havel k organizaci českého referenda o vstupu země do Evropské unie ještě dodal: Václav HAVEL /zvuková ukázka/: Zdá se mi, že je velmi dobré, když to referendum bude vypsáno v nějakém termínu, který bude víceméně zkoordinován s termíny referend v jiných kandidátských zemích. Nikoliv proto, že by jedno referendum mělo ovlivňovat druhé, ale především proto, že tím podáme zprávu, že jsme schopni komunikovat, že jsme schopni jako stát se domlouvat s jinými státy, což je zpráva pro Evropskou unii nesmírně důležitá. Čeho se u tohoto masivního a explozivního rozšíření možná bojí, je právě to domlouvání tolika členů dohromady na společných věcech. 9. říjen a slova českého prezidenta Václava Havla. Je reálné, aby se referenda o vstupu jednotlivých kandidátských zemí konala ve stejný čas, aby alespoň trochu bylo koordinováno, jak by si přál Václav Havel? - Referendum se v kandidátských zemích ve stejný čas, ve stejný den nebo dokonce měsíc konat nebude, to už víme s jistotou. Myslím si, že je reálné, snad stále ještě reálné, abychom koordinovali tu sekvenci, tu posloupnost, ale na jedné straně hovoříme o koordinaci, na druhé straně se potom se dozvíme politické rozhodnutí, které bylo přijato v Budapešti, že referendum se uskuteční 15. března 2003, to znamená dokonce před podpisem té smlouvy. Takže ona je koordinace a koordinace. Já však věřím, že i tak se budeme snažit o doladění, ale je dost dobře možné, že nakonec některé kandidátské země zohlední svá vnitropolitická specifika, své zájmy a takříkajíc se utrhnou. Stalo se to v případě Maďarska, my to respektujeme, ale nadále máme zájem se koordinovat nejenom s touto zemí, ale i s dalšími. Jaké další doladění máte namysli, jaká je představa, jak by koordinace a doladění koordinace mohlo vypadat? Tak, víme, že Polsko bude pravděpodobně tou další zemí. Z mého pohledu je důležité, abychom se soustředili především na své sousedy, to znamená, na Polsko, na Slovensko, chtěli bysme i na Maďarsko, určitě Slovensko. Myslím si, že nikdo nepochybuje, že tato vláda má zájem na vstupu, je si velmi dobře vědoma, co to pro nás znamená, je si velmi dobře vědoma, co to znamená pro ekonomiku, pro naše možnosti do budoucna, pro kvalitativně úplně jiný život této země, je si dobře vědoma, co to znamená i pro naše zemědělství. Prostě naše zemědělství v Unii nezkolabuje, naopak ono posílí. Má to množství komparativních výhod a ty výsledky budou prostě optimální. Takže je si toho vědoma, aby referendum referendum dopadlo dobře. Jinými slovy, bude-li se naše referendum konat krátce po tom slovenském, tak víme, že na Slovensku je velká podpora členství v Unii, je větší i v Maďarsku, tak je to něco, co mohou naši občané vzít v úvahu, že se ... Znamená to, že pro Českou republiku z toho, co říkáte, by bylo strategicky dobré, aby se konalo referendum v České republice o vstupu země do Evropské unie po maďarském a slovenském, které s největší pravděpodobností mají šanci ukázat, že sousedé, sousední státy podporují vstup země víc, než zatím ukazují české průzkumy? Z mého pohledu by to nebylo jenom taktické, ale myslím si, že i fair vůči našemu občanovi, který by měl mimo jiné zvážit, že pokud by se rozhodl proti, že by nejenom jsme hraničili s členskými státy Rakouskem, Německem, ale i Polskem i Slovenskem i Maďarskem de facto, že bychom byli jakýmsi ostrůvkem uvnitř Unie, a to si myslím, že je něco, co by náš občan třeba v ten moment rovněž vzal v úvahu, a kdyby naopak to dopadlo obráceně, tak je to zase pro něj určitá informace. Ale je pravda, jak říkáte, že podpora v zemích jako je Slovensko a Maďarsko pro členství je mimořádně vysoká a je podstatně vyšší než je v této zemi. Aby to občan nezval, berte to jako ironický špílec, aby to nevzal tak, že by udělal, že by tím ostrovem chtěl být. Já si myslím, že se každý občan se bude rozhodovat podle toho, jak sám uzná za vhodné. Věřím, že zohlední informace, které jsou a budou dostupné, že zohlední výsledky jednání, že zohlední prostě ten soubor neuvěřitelných příležitostí pro tuto zemi. Nikdo nepopírá, že i těžkosti i náklady a že samozřejmě Unie není ráj na zemi. Je to prostě dílo, které vytvořily lidské bytosti, a jako takové nedokonalé, ale možná právě bychom chtěli na něm zapracovat sami, a takovou možnost máme jedině uvnitř Unie. A o tom někdy příště. Hostem byl první náměstek ministra zahraničí Pavel Telička. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Vyjednávání s EU: vítězství i prohry Lidové noviny, 11. 12. 2002, strana 3 - Sklání Česko před Evropou hlavu, když těsně před rozhodujícím summitem v Kodani uzavírá všechny zbývající kapitoly? Ano i ne. Na jedné straně totiž Brusel české vyjednavače pod vedením Pavla Teličky hodnotí jako tvrdé, neústupné, či dokonce drzé. Na druhé straně ale existují pevné mantinely, jimiž Evropská unie vymezila Čechům manévrovací prostor. Proti nim není nic platná ani Teličkova neústupnost. Přesto se během pětiletého vyjednávání s unií Teličkovu vyjednávacímu týmu podařilo vybojovat několik vítězství, jimiž se nemůže pochlubit žádný z týmů z devíti zbylých kandidátských zemí vyslaných do Bruselu. Sám Telička ve starším rozhovoru pro BBC považoval za svůj největší úspěch vyjednávání ohledně daňové kapitoly. Čechům se tehdy podařilo prosadit trvalou daňovou výjimku, bez níž by v Česku de facto zanikly soukromé palírny. Například Maďaři ale kapitolu odsouhlasili bez výhrad. "Šlo o významný úspěch. Když zpětně zhodnotíme, co znamená, může to vypadat trochu komicky. Teličkův tým ale nemohl vyjednávat změny pravidel, mohl pouze dohodnout různé odklady," souhlasí s hodnocením českých úspěchů zástupce ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák. Zachování podmínek pro palírny má hlubší význam také podle Pavla Černocha, který působí na Fakultě sociálních věd UK a v Centru evropských studií Jeana Monneta. "Na uzavření této kapitoly je nejdůležitější politický význam. Kdyby dál nebylo možné vyrábět slivovici, byla by to politická bomba, kterou by veřejnost velmi citlivě vnímala," soudí Černoch. Největší český úspěch se podle něj ale teprve blíží. Mohou jím být přímé dotace pro zemědělce. Evropská unie původně chtěla českým farmářům dávat jen čtvrtinu toho, co dostávají jejich západní kolegové. Na summitu v Kodani ale čeští farmáři mohou získat téměř dvojnásobek. Pavel Černoch však upozorňuje, že podobné vítězství na poslední chvíli předcházelo také předešlým rozšiřovacím vlnám v Evropské unii. "Jde o předem nastavený scénář. Během jednání vždy vznikne sporný bod, o němž je možné dále jednat a který se nakonec vyřeší. Jestli budeme mít devadesát, anebo 130 tisíc masných krav, není klíčový problém. Lepší platby pro zemědělce - to je přesně ten úspěch, který se bude dobře 'prodávat' české veřejnosti," míní Černoch. Podobný úspěch se Čechům může podařit také při uzavírání kapitoly o dopravě. Zatímco zbylé kandidátské země již přijaly podmínky unie, snažil se Telička v Berlíně ještě včera, na poslední chvíli získat souhlas pro tzv. kabotáž. Právě Němci jsou totiž hlavní překážkou toho, aby čeští autodopravci mohli poskytovat své služby také uvnitř Evropské unie. Taková strategie vedla k úspěchu vícekrát. Čechům se tak podařilo dojednat výjimky v kapitole o volném pohybu osob, které pak převzaly i zbylé kandidátské země. Česká neústupnost a zarputilé vyčkávání na co nejlepší výsledek se zároveň může stát hlavním neúspěchem vyjednávání. "Jediná negativní věc, kterou slyšíme z Bruselu, souvisí s negociačním stylem. Pan Telička si na tom trochu postavil své jméno. Nadělali jsme si tak ale mnoho nepřátel. Jsme považováni za drzé, nevyvážené, za lidi schopné prosazovat pouze vlastní zájmy. To jsme trochu přepískli, a později se nám to možná vrátí," říká Černoch. Česká republika směřuje k ukončení přístupových jednání s Evropskou unií po čtyřech a půl letech rozhovorů dosáhli Češi několika významných úspěchů, ale i proher vítězství 1/ Zavedení sedmiletého zákazu prodeje zemědělské a lesní půdy cizincům ze zemí EU. Po dobu pěti let si také cizinci v Česku nebudou moci kupovat byty a rekreační objekty. 2/ Prodloužení přechodného období na nižší daně z cigaret, podomácku vyráběné slivovice či stavebních prací. 3/ Ochrana zeměpisných označení Budějovické a Českobudějovické pivo bude zanesena přímo v přístupové smlouvě s EU. Do domácí slivovice budou moci Češi nadále přidávat líh, ačkoliv to unijní zákony zakazují. 4/ Jaderná elektrárna Temelín ani Benešovy dekrety nezabrání vstupu Česka do EU. V obou problémech v česko-německých a česko-rakouských vztazích se unie postavila spíše na stranu Čechů. 5/ Češi si vybojovali stejný počet poslanců v Evropském parlamentu, jako mají stejně lidnaté členské státy. Podle smlouvy z Nice totiž připadlo ČR méně křesel, než má například Belgie. prohry 1/ Češi se bez pracovního povolení nebudou moci minimálně pět let po vstupu do EU volně ucházet o práci v členských zemích unie. Toto omezení neplatí jen pro čtyři státy: Nizozemsko, Irsko, Dánsko a Švédsko. 2/ Méně peněz českým zemědělcům. I když unie povolila české vládě přispívat na přímé platby farmářům ze státního rozpočtu i z unijních peněz na rozvoj venkova, stále zůstává konečná výše dotací zemědělcům daleko za původním očekáváním kandidátů. 3/ Zemědělské výrobní kvóty. Česko včera podmínečně přijalo poslední návrh unie, i když nebylo spokojeno s nízkým počtem krav, které nám EU dovolí chovat pro maso, a také s navrhovaným množstvím cukru, který může ČR vyvézt. Uzavření kapitoly zemědělství však Česko spolu s dalšími kandidáty podmínilo finančními kompenzacemi v jiných oblastech. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
