| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 22. října 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Michaela Erbenová | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Michaela Erbenová uvedla, že vláda musí přistoupit k reformě veřejných financí. Vývoj veřejných financí je podle ní posledních době "velice varující". Centrální banka podle ní sníží odhad růstu domácí ekonomiky pro letošní rok.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Česká vláda se podle ministra financí Bohuslava Sobotky nevzdává myšlenky zahájit zásadní reformu veřejných financí. Kabinet premiéra Vladimíra Špidly Poslanecké sněmovně spolu s návrhem rozpočtu na příští rok předkládá také obecný rozpočtový výhled se snižujícími se schodky v roce 2004 a 2005. Zaručení nižších deficitů si ale vyžádá změnu zákonů určujících zejména sociální dávky. Reformu veřejných financí, včetně harmonogramu změn zákonů předloží ministerstvo financí podle Sobotky vládě v prosinci, což by se mohlo krýt se třetím čtením státního rozpočtu ve sněmovně. Hovoří ministr financí Bohuslav Sobotka. Bohuslav SOBOTKA /zvuková ukázka/: Do schůze Poslanecké sněmovny budou mít poslanci k dispozici i sešit, který se bude jako každý rok zabývat určitým rozpočtovým výhledem a musím říci, že ten vývoj bude načrtnut velmi obecně a bude v podstatě vycházet z koaliční smlouvy a z programového prohlášení vlády a z příslušného ekonomického programu, to znamená z těch dokumentů, které už jsou schválené. Ale pokud jde o ty politiky, které povedou k tomu, abychom v příštích letech schodek snižovali, tak to samozřejmě si vyžádá daleko větší práci a úsilí. V tuto chvíli na ministerstvu financí se tím zabýváme a bude to součástí materiálu, který předložíme do konce roku do vlády. Říká český ministr financí Bohuslav Sobotka. Nejen o reformě veřejných financí v České republice bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla členka bankovní rady České národní banky a vrchní ředitelka České národní banky Michaela Erbenová. Vítejte v BBC, dobrý den. Dobré odpoledne. V sedmičlenné bankovní radě České národní banky je jediná žena - a to právě Michaela Erbenová. 29. srpna 2002 jste v rozhovoru pro Mladou frontu DNES k zastoupení žen ve vysokých funkcích doslova uvedla: "A v jakých špičkách u nás není málo žen? Navíc bankovnictví, speciálně to centrální, je co do poměru pohlaví jako stíhací letectvo." Z toho, že se usmíváte, předpokládám, že si vzpomínáte na svá slova. Ano. Je to obecný trend v centrálním bankovnictví ve světě tak nízké zastoupení žen? Je to skutečně obecný trend. Já mám možnost občas v zahraničí se setkávat se svými protějšky, v drtivé většině případů jsou to muži. V některých centrálních bankách se v podobných orgánech, jako je bankovní rada, vyskytuje jedna nebo dvě ženy, je to ale spíše výjimka, guvernérky jsou naprostou výjimkou. Setkala jste se již s nějakou guvernérkou? Je guvernérka například v Dánsku, setkávám se i s viceguvernérkami, na Slovensku je viceguvernérka paní Kohútiková, se kterou máme velice přátelské vztahy, ale je nás strašně málo. Co by mohlo způsobit, aby vás bylo více? Já myslím, že to je ..., ty příčiny jsou podobné, jako u nízkého zastoupení žen obecně ve všech exponovaných funkcích. Částečně jsou to předsudky společnosti, částečně je to jiné postavení žen v rodině, které, řekněme, jim dává méně podnětů usilovat o vrcholné funkce, protože jsou časově náročné a je problém skloubit to s péčí o rodinu. Částečně povaha centrálního bankovnictví skutečně nenahrává tomu, aby se chovalo pokrokověji, řekněme. Obecně bankovnictví je velice konzervativní. S jakými předsudky jste se setkala u své vlastní osoby? Setkala-li jste s nějakými, když jste usedala do bankovní rady České národní banky, což bylo 1. prosince 2002. Já nevím, jestli jsou to předsudky. Já jsem měla štěstí, že jsem se obecně ve své kariéře málokdy setkala s nějakými předsudky, nebo jsem si jich minimálně nevšimla, ale každopádně od svých kolegů neustále čelím otázkám, jak jsem schopná sloučit svoji funkci s péčí o rodinu a jak často vídávám svého syna. To je také svým způsobem předsudek, protože samozřejmě normálně denně se oba rodiče mají podílet na výchově svých dětí a maximálně i na chodu domácnosti. Nevím, proč by to mělo být vyhrazeno pouze ženám a proč by pouze ženy měly čelit těmto otázkám. Otázkám, které se týkají předsudků, v tomto pořadu podrobena nebudete. Začínáme se věnovat ekonomii. Zanedlouho to budou dva roky, co jste usedla do bankovní rady České národní banky. Pokud byste měla ve třech tezích shrnout své hlavní zkušenosti z práce bankovní rady České národní banky, jak by vaše shrnutí znělo? Prvním překvapením, které bylo velké pro mě, bylo, že bankovní rada se nevěnuje pouze měnové politice. Dokonce většinu svých zasedání věnujeme jiným otázkám, než je měnová politika a pouze jednou měsíčně, pokud vše běží normálně, diskutujeme měnové otázky, v ostatních případech řešíme běžné manažerské otázky chodu té instituce, která nemá zákonem svěřenu pouze odpovědnost za měnnou politiku, ale i jiné - za platební styk, peněžní oběh, regulace bankovnictví. Překvapil vás poměr, co projednává bankovní rada co se týče měnových otázek a samotného fungování centrální banky? Poměr času, který strávím studiem těch jiných otázek, a čas, který mohu věnovat té měnové politice, mě skutečně překvapil. Myslela jsem si, že to je více činnost zaměřená na tu analýzu makroekonomie, na hloubání o tom, co se děje. Je to ku škodě, čas, který členové bankovní rady České národní banky věnují manažerskému chodu centrální banky, jako instituce v porovnání s měnovou politikou? V žádném případě. Jednak my máme velice kvalitní a profesionální aparát v centrální bance, takže ten skutečný provoz zajišťuje aparát a my se nemusíme věnovat dennodenně provozním otázkám. Ty koncepční otázky jsou důležité, rozhodně jednak znamenají rozšíření mého vzoru, jednak je tam řada průniků, například mezi fungováním bankovního sektoru a měnovou politikou jako takovou, protože bankovní sektor představuje náš nejdůležitější transmisní kanál, kterým se naše rozhodnutí o úrokových sazbách přenáší do ekonomiky, takže se tam dá nalézt řada styčných bodů a rozhodně je to obohacení. Svým skokem do řeči jsem přerušil vaši výpověď, co se týče dalších dvou bodů a zkušeností z vašeho dvouletého působení v bankovní radě České národní banky. Máte další dva body, které byste chtěla říci, nebo jeden stačí? Já myslím, že ten jeden velice plasticky shrnuje mé hlavní překvapení z mého fungování a žádné dva další hlavní, které bych chtěla vypíchnout, nemám. Už je to více než dva měsíce, co se Česká republika vyrovnává s následky srpnových povodní. Premiér Vladimír Špidla ve čtvrtek 17. října oznámil v Poslanecké sněmovně, že škody po srpnových záplavách se zatím odhadují na 70 miliard korun. Vladimír ŠPIDLA, předseda Vlády České republiky, předseda ČSSD /zvuková ukázka/: Zcela zatopených bylo 99 měst a obcí, které mají celkem 263 tisíc obyvatel. Částečně zatopených bylo 347 měst a obcí, které měly milion 333 tisíc obyvatel. Znamená to tedy, že bylo postiženo celkem 446 obcí, to je 7,1 % obcí z celkového počtu obcí. Zní bilance premiéra Vladimíra Špidly. Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma krátce po povodních, což bylo koncem srpna, v Lidových novinách napsal: "Je namístě připomenout jedno ze základních ekonomických ponaučení. Krátkodobý šok, kterým záplavy beze sporu jsou, nemá v delším období závažnější ekonomické dopady." Je podle členky bankovní rady a vrchní ředitelky České národní banky Michaely Erbenové po zhruba čtvrt roce možné odhadnout, jaký vliv mají povodně na vývoj české ekonomiky? Já si myslím, že to možné je, jednak proto, že už máme nějaké první statistiky z chování ekonomiky po povodních, jednak protože můžeme, i když nepřesně, udělat analogii s vývojem v roce 1997, kdy ničivé povodně postihly také velké území na Moravě. A obecně platí, že povodně znamenaly škody na majetku na aktivech, obrovské škody na kulturním dědictví, lidské tragédie. Ale to, co zajímá nás ekonomy, když se zabýváme analýzou makroekonomie samozřejmě profesionálně, jsou růstové ukazatele, ukazatele výkonu a ty nemusí být tímto ovlivněny nějak dramaticky, nebo dokonce vůbec. Dá se tedy předpokládat to, co napsal Zdeněk Tůma, že v delším časovém období nebudou mít povodně závažnější ekonomické dopady? Já s tím souhlasím. Já myslím, že ty negativní dopady povodní budou spíše koncentrovány do toho třetího čtvrtletí se znaménkem minus, řekněme, co se týče výkonu ekonomiky, ale ... A dovedete to odhadnout? ... ale myslím si, že ten dopad celkový bude pro někoho možná překvapivě velmi malý, v řádu desetinek procentního bodu, a tudíž pod rozlišovací schopnost obvyklé statistické chyby odhadů růstu hrubého domácího produktu čtvrtletního. Naopak na začátku roku 2003 lze očekávat pozitivní příspěvek k růstu HDP zvýšenou poptávkou po rekonstrukčních stavebních pracích a tak dále. Může se tam také projevit zvýšená výdajová aktivita státního rozpočtu. Co se týče dopadu na cenový vývoj čistě povodní, tak ten považuji ve shodě s našimi odborníky za zanedbatelný. Jen pro úplnost: 11. října Český statistický úřad zveřejnil vybrané ukazatele hospodářství České republiky za srpen a září 2002. Ze statistik, velmi zjednodušeně, řečeno vyplývá, že srpnové povodně zbrzdily stavebnictví a negativně ovlivnily také zahraniční obchod. To jsou první dva ukazatele, kde je již vliv povodní zaregistrován. To jsou samozřejmě ukazatele za ten konkrétní měsíc, kdy došlo k té tragédii, k té události, ale mě jako centrálního bankéře zajímá další období, které také rozhodne pro naše rozhodování o nastavení měnově-politických sazeb a v delším období si myslím, že skutečně ty povodně skutečně nebudou mít významný řádový dopad na ekonomický vývoj, což neznamená, že nezamíchají trošku strukturou poptávky, také to ukazují statistiky, možná se změní struktura stavebních prací, možná se změní trošku struktura domácí poptávky, poptávky domácností, ale na ta celková agregátní čísla to nebude mít žádný řádový vliv. Zastupujete centrální banku, jste centrální bankéř. Česká národní banka naposledy v červenci prognózovala růst hrubého domácího produktu v letošním roce v rozpětí 2 až 2,7 %. Ministerstvo financí 2. října snížilo prognózu růstu HDP v letošním roce z 3 % na 2,7 %. Nebude podle vás nutné především kvůli následkům povodní, což je jeden faktor, a pak je zde druhý faktor, a to je nízká zahraniční poptávka, ještě prognózu České národní banky týkající se letošního růstu HDP korigovat? Nutné korigovat naše prognózy je vždycky a my máme čtvrtletní cyklus prognózování. Zhruba, ne zhruba, ale přesně za deset dní bude měnové jednání bankovní rady, na kterém budeme diskutovat novou prognózu vypracovanou odborným aparátem národní banky a očekávám, že prognóza růstu hrubého domácího produktu bude revidována směrem dolů, nikoliv z důvodu povodní, ale zejména z důvodu slabší zahraniční poptávky, která je hlavním důvodem, proč se zpomaluje růst domácí ekonomiky, proč předpovědi růstu na příští rok připravované různými institucemi, nejenom Českou národní bankou nebo ministerstvem financí, ale i zahraničními institucemi, jako například Mezinárodní měnový fond, v posledních měsících soustavně klesají. To je takové hlavní ... To znamená například i ochlazení ekonomiky v Německu, které má ... Zejména ochlazení ekonomiky v Německu a obecně v eurozóně, která je samozřejmě naším hlavním vývozním trhem. Do zemí Evropské unie proudí zhruba dvě třetiny našich celkových vývozů, takže ta ekonomická situace v Německu a obecně v Evropské unii má zásadní vliv vzhledem k otevřenosti ekonomiky na hospodářský růst u nás. Z toho, co už jste naznačila, připomenu, že guvernér České národní banky Zdeněk Tůma 13. září v rozhovoru pro Hospodářské noviny konstatoval: "Růst české ekonomiky o 2,5 % by byl úspěchem." Poslední data a pravděpodobně změněná prognóza, což jste naznačila v tomto pořadu, která bude směrem dolů, tedy z toho rozpětí 2 až 2,7 %, nemůžeme říci zhruba, o kolik snížíte rozpětí, jestli zpomalení růstu ekonomiky bude významné či nikoliv? Já bych nerada, aby z toho tady byla nějaká sázková kancelář na konkrétní číslo. Práce na té poslední prognóze, kterou zveřejníme po měnovém zasedání, finišují. Já jsem ještě neměla možnost se s ní seznámit, nicméně předpokládám, že zejména vzhledem k vývoji v zahraničí dojde k přehodnocení jak v letošním roce, tak i v příštím roce, a to směrem dolů. Když se bavíme o letošním roce - prognóza zhruba 2,5 % růstů - to je spíše sci-fi v současnosti než úspěch, který by bylo možné očekávat? Bylo by to pro mě překvapení. Nyní k politice České národní banky, snížení odhadu růstu HDP, ukazuje podle vás na větší manévrovací prostor a na další snížení sazeb, které jsou nižší v České republice, než jsou v eurozóně? Já bych zase nerada tady naznačovala, jak rozhodneme, jednak proto, že jsem se neměla možnost seznámit s naší novou prognózou a s analýzou aparátu, jednak proto, že rozhodování o úrokových sazbách je kolektivní a já mám jenom jeden hlas ze sedmi, jednak proto, že nejenom růst hrubého domácího produktu je rozhodující pro to, jak budou nastaveny úrokové sazby. Naším primárním cílem je cenová stabilita, je tomu tak ze zákona, takže naším hlavním podkladem pro rozhodování je prognóza inflace. Přesto lze říci, že v tuto chvíli jednak inflace aktuálně klesla v České republice na rekordně nízkou úroveň, jednak ačkoliv očekáváme, že bude mírně růst, tak přesto neočekáváme, že by v dohledné době došlo k nějakému zásadnímu urychlení, zesílení inflačních tlaků, ty zůstanou nadále slabé a my předpokládáme, že teprve někdy ke konci příštího roku bychom se vrátili k tomu našemu cílovému pásmu a jednak jsou zde obrovské nejistoty ohledně vývoje v zahraničí, takže já vnímám, že bezprostřední nejistotou nebo rizikem v tuto chvíli zůstává riziko zpomalení ekonomického růstu, nikoliv riziko nastartování nějakých inflačních tlaků. Dešifruji si správně vaše slova, že zpomalení ekonomického růstu a změněná prognóza vývoje ekonomiky centrální banky, kterou zveřejníte za několik dní, zvětšuje prostor pro snížení úrokových sazeb? Prostor pro snížení úrokových sazeb zůstává otevřen. Nezvětšuje se? Já bych nerada tomu otevřenému prostoru přikládala žádné další adjektivum. My, kteří jsme nestudovali ekonomii na vysoké škole a kteří jsme laici v ekonomických otázkách, dá se další pokles úrokových sazeb brát jako jeden z impulsů, který by mohl nastartovat zpomalenou ekonomiku ať již nižší zahraniční poptávkou, nebo s Českou republikou po povodních? Vyšší poptávkou obecně vzato ano, vliv nižších úrokových sazeb, zejména přes bankovní sektor, vede k vyššímu růstu poptávky, a tudíž k nastartování, nebo znovunastartování hospodářského růstu, ale přes podnikový sektor i přes poptávku domácností. Uvažuje takto člen bankovní rady, respektive Michaela Erbenová, byť hlavním cílem České národní banky je sledovat inflaci? Nepochybně to je standardní logika a uvažování. Samozřejmě primárním naším cílem je cenová stabilita, ta v tuto chvíli není ohrožena. Vzhledem k tomu, jak je definována naším cílem i ze zákona, i z obecně platných norem chování centrálních bank, vyplývá, že samozřejmě, pokud není ohrožen tento primární cíl, tak nás zajímá hospodářský růst a prosperita této ekonomiky a sazby mají být co nejnižší, takové, aby podporovaly stabilní, udržitelný hospodářský růst a zlepšující se prosperitu této ekonomiky. Na tom není nic kontroverzního. Byť jsem si vědom toho, že jsem vás do Interview BBC pozval před důležitým zasedáním bankovní rady ČNB, které máte vždy ku konci měsíce, tedy poslední zasedání v měsíci, kdy rozhodujete o těchto otázkách, vy osobně budete pro snížení úrokových sazeb? Já osobně si potřebuji prostudovat podklady, souhrnnou analýzu makroekonomické situace a poté se rozhodnu, i po diskusi s kolegy na měnovém jednání. Jak budu hlasovat, já si nemyslím, že by bylo správné, abych tady se zavazovala k nějakému hlasování. Další téma, pravidelná hodnotící zpráva Evropské komise. Zveřejněna byla v polovině října a velvyslanec Evropské komise v České republice Ramiro Cibrian k vyznění posudku uvedl: Ramiro CIBRIAN /zvuková ukázka/: To znamená, že Česká republika podle Evropské komise je už připravená pro členství v Evropské unii, je připravená pro skončení jednání, vstupujících jednání do konce letošního roku a samozřejmě to vůbec neznamená, že nejsou zde nedostatky, nebo nejsou práce, které se musí uskutečnit, ale podle mého názoru zítra a dnes jsme my v první řadě pro blahopřání a myslím si, že pro oslavení. Slova velvyslance Evropské komise v České republice Ramiro Cibriana, která pronesl v polovině října po zveřejnění pravidelné hodnotící zprávy Evropské komise. Michaelo Erbenová, když jste posudek, rozumějme jeho část nadepsanou římskou II. ekonomická kritéria, četla, kterou pasáž vy osobně z pohledu centrální bankéřky považujete za nejzásadnější? Tak jednak je zásadní hodnocení Evropské komise, že jsme fungující tržní ekonomika, že pokud budeme pokračovat v zahájených reformách, tak budeme schopni odolávat konkurenčnímu tlaku a tržním silám Evropské unie. To je samozřejmě zásadní konstatování, které nám otevírá dveře v členství v Evropské unii. Vedle toho si podrobnější čtení zasloužily pasáže týkající se věcí, na které bychom se měli v tom nadcházejícím období soustředit a které by zasluhovaly určité zlepšení. Moji pozornost v této části upoutala zejména otázka nevyrovnanosti v oblasti fiskální, kde Evropská unie upozorňuje na to, že je nutné dále zlepšit řízení veřejných financí. Je tam zmíněn vysoký a zvyšující se podíl mandatorních výdajů ve veřejných rozpočtech a je poukazováno na nutnou reformu sociálních výdajů a také na rozhodnější přístup k prodeji špatných aktiv z portfolia konsolidační agentury. My se k jednotlivým věcem, které jste vypočetla z posudku a de facto jste udělala resumé hodnotící zprávy, dostaneme podrobněji. Česká národní banka jako instituce je v hodnotící zprávě zmíněna několikrát. První pasáž: "Koordinace politiky mezi vládou a Českou národní bankou fungovala dobře a nezávislost České národní banky byla nakonec zachována dodatkem k zákonu o České národní bance z roku 2002." Dá se říci, že vztah mezi centrální bankou jako nezávislou institucí a vládou je nastaven dobře a není zapotřebí pracovat na dalším zlepšení, protože centrální banka požívá maximální nezávislosti, kterou může mít? Já si myslím, že je dobře, že ten zákon byl upraven. V tuto chvíli je naše centrální banka nezávislá zcela v souladu s pravidly Evropské unie vztahujícími se na evropský systém centrálních bank, tak i de facto myslím si, že to nevylučuje normální funkční spolupráci s vládou. Dokonce tato spolupráce je žádoucí pro koordinaci politik hospodářských, ale ta pravidla zákonná jsou nastavena dobře a jsou nastavena ku prospěchu fungování České národní banky jako měnově-politické autority. Není tedy zapotřebí dělat další korekce? Já věřím, že není. Další pasáž týkající se přímo České národní banky, kde je Česká národní banka zmiňována nejčastěji, souvisí s kurzem koruny. Opět citujme doslova: "Od svého prudkého znehodnocení v roce 1997 česká koruna vykazuje zhodnocující tendence vůči euru. Tento pohyb směrem nahoru se silně zrychlil od konce roku 2001, kdy předpoklady vysokého přílivu zahraničního kapitálu v důsledku plánovaných privatizací, následování ke vstupu do Evropské unie a tržního vnímání možných dat přijetí euro popohnaly tržní očekávání." Když zhodnotíte vývoj kurzu koruny od konce roku 2001, dá se říci, že se vymkl kontrole a nedaří se i kroky České národní banky korigovat kurz koruny? Česká národní banka cíluje inflaci, nikoliv kurz, takže my nemáme žádnou kurzovou politiku, kterou bychom se snažili dosáhnout konkrétního kurzového vývoje. Byť kurz koruny má na makroekonomické údaje podstatný vliv... Samozřejmě, samozřejmě, zvláště tak v otevřené ekonomice, jako je česká ekonomika, nicméně opakovaně, již zhruba rok opakujeme, že z pohledu fundamentálních faktorů, z pohledu charakteristik této ekonomiky je stávající kurz stále nadhodnocen a jeho korektivní oslabení je žádoucí. Já si myslím, že s ohledem na aktuální vývoj ekonomiky, dokonce je i pravděpodobnější než v nedávné minulosti, má to zhruba tři důvody. Tím první a hlavním je fungující dohoda mezi centrální bankou a vládou o opatřeních proti nadměrnému posilování kurzu koruny, která se osvědčila, podstatně přispěla k omezení tlaků ke stabilizaci kurzu koruny, odstranila totiž hlavní zdroj těch kurzových spekulací a tím byly spekulace na privatizační příjmy vlády. Vedle toho velmi důležité je, že se tato dohoda nyní opírá o širokou názorovou shodu jak v odborných kruzích, tak i v politických, že kurzovní vývoj za poslední rok byl škodlivý pro tuto ekonomiku, neboť k tomu posilování docházelo příliš rychle. Já si myslím, že to, o čem jsme mluvili před chvilkou, a tj. střízlivější výhled růstu domácí ekonomiky a s tím spojené horší vyhlídky na příliv zahraničního kapitálu také v souvislosti s ochlazováním v zahraničí a s tím spojenou korekcí investičních aktivit v zahraničí, přispívá k tomu, že zde je méně podnětů k posilování koruny. Myslíte si, že zpřesněná prognóza a horší vývoj české ekonomiky, než se původně předpokládalo, srazí kurz koruny a budou tyto faktory korigovat kurz koruny směrem dolů v následujících týdnech? Já si myslím, že prostor pro korekci toho kurzovního vývoje rozhodně není vyčerpán a výhled růstu domácí ekonomiky současně s poklesem inflace, který umožnil rekordně nízkou úroveň intervenčních sazeb, nižší než v Evropské měnové unii, přispívají k tomu, že je pravděpodobnější, že ta korekce kurzovního vývoje se uskuteční. Jedním z nástrojů, jak může centrální banka vstupovat do hry, jsou intervence, přímé intervence. Centrální banka je několikrát použila v roce 2002, ale v posledních týdnech intervenuje skrytě přes zahraniční banky. Dá se říci, kolik skryté intervence ČNB stály? My pravidelně informujeme veřejnost o objemech obchodů České národní banky na devizovém trhu s dvouměsíčním zpožděním, takže ty informace jsou k dispozici na naší webové stránce. Můžete je prozradit? Protože skryté intervence, nemýlím-li se, jsou prostředek, který používáte právě v uplynulých dvou měsících. Já bych nerada tady citovala nějaké konkrétní číslo. S dvouměsíčním zpožděním jsou ta čísla k dispozici, takže ... Ukazuje se podle vás, že skryté intervence byly účinným nástrojem a je to nástroj, který by mohl být centrální bankou dále uplatňován? Rozhodnutí o použití našeho nástroje, kterým jsou intervence na devizovém trhu, jsou vždycky diskreční rozhodnutí bankovní rady. My nemáme žádnou kurzovou politiku, nebo nějakou strategii zaměřenou na cílení nějaké konkrétní hladiny. Používáme různé nástroje, které jsou nám k dispozici, patří k nim otevřené intervence, patří k nim to, co ve zkratce nazýváte skryté intervence. Ukazuje se, že tento druhý nástroj je účinný v posledních týdnech? Já si myslím, že s odstupem několika málo týdnů není možné zhodnotit účinnost žádného měnově-politického opatření. Když se dostaneme, už jen velmi stručně, doufám, že někdy přijmete toto pozvání opět a budeme probírat stav veřejných financí, podle vás je nezbytné, aby vláda přistoupila k reformě veřejných financí? A může vláda, která má většinu pouze 101 hlasu, který je ještě navíc nejistý, může tato vláda přistoupit k zásadní reformě a přistoupí k ní? Já doufám, že k ní přistoupí. Já si myslím, že musí přistoupit k té reformě jednak s ohledem na náš vstup do Evropské unie a na očekávání našeho vstupu do eurozóny, jednak z důvodů domácích. Já si myslím, že vývoj veřejných financí v poslední době je velice varující. Dochází ke ztrátě stabilizační funkce veřejných rozpočtů a neustále rostoucí podíl mandatorních výdajů zásadním způsobem omezuje manévrovací prostor vlády provádět fiskální politiku a tím ovlivňovat hospodářský vývoj, takže je nutné přistoupit k té reformě. Je to základní překážka udržitelného hospodářského růstu v České republice. Bohužel na další podrobnosti již nedojde. Věřím, že někdy příště přijmete pozvání a budete hostem Interview BBC. Děkuji za vašich třicet minut. Pozvání přijmu ráda, děkuji za pozvání a na shledanou. To byla Michaela Erbenová, členka bankovní rady České národní banky. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Erbenová: Vláda musí přistoupit k reformě veřejných financí PRAHA 22. října (ČTK) - Členka bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová soudí, že vláda musí přistoupit k reformě veřejných financí. Vývoj veřejných financí je podle ní v posledních době "velice varující". Řekla to dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. "Já si myslím, že (vláda) musí přistoupit k té reformě. Jednak s ohledem na náš vstup do Evropské unie a na očekávání našeho vstupu do eurozóny, jednak z důvodů domácích," řekla Erbenová. Veřejné rozpočty podle ní ztrácejí svou stabilizující funkci. Rostoucí podíl mandatorních výdajů státu navíc omezuje manévrovací prostor vlády. Vláda tak nemůže prostřednictvím fiskální politiky ovlivňovat hospodářský vývoj. "Je to základní překážka udržitelného hospodářského růstu v České republice," dodala. Kabinet v úterý schválil definitivní podobu návrhu státního rozpočtu na příští rok. Hospodaření státu skončí příští rok schodkem 111,3 miliardy korun při příjmech 684,062 miliardy a výdajích 795,362 miliardy korun. Navrhovaný rozpočet zatím neobsahuje 12miliardový úvěr od Evropské investiční banky na financování povodňových škod. Czech c.banker sees room for interest rate cuts PRAGUE, Oct 22 (Reuters) - Czech central bank (CNB) board member Michaela Erbenova gave another sign on Tuesday a credit easing is on the cards, saying weak economic growth and benign inflation could allow the central bank to cut interest rates. Erbenova joined a chorus of central bankers speaking in favour of yet another monetary easing in the central European EU candidate country that would bring its interest rates to new lows and further below rates in the euro zone. "A slowdown in economic growth remains an imminent risk, more so than the risk of some inflation pressures," Erbenova said in an interview on the Czech service of BBC radio. She said the bank would revise downwards its forecasts for gross domestic product growth in 2002 and 2003, lowering the July predictions of growth of 2.0-2.7 percent and 2.1-3.8 percent, respectively. "The room for a lowering of interest rates remains open," she added without elaborating on the timing or size of any rate reduction. The key two-week Czech repo rate stands at 3.00 percent, having been slashed by a cumulative 175 basis points so far this year to help the economy overcome the stregth of the crown and weak demand in key export markets in the West. Analysts widely expect at least a 25 basis point cut in the key two-week repo rate of 3.00 percent at the next central bank meeting on October 31. The central bank could take advantage of low inflation and use a further interest rate cut to try and knock the crown lower by expanding the negative interest rate differential against the euro. Erbenova made clear the bank remains disturbed by the crown's strong value, despite its weakening over the past few weeks to retreat from all-time highs seen in mid-July. The bank has said excessive crown strength, combined with flagging demand in Germany and other key European Union markets, would hurt price competitiveness of Czech exports and undermine economic growth. "The crown remains overvalued and its weakening to correct (the exchange rate's nearly nine percent surge over the past 12 months) would be desirable," said Erbenova, who is specifically in charge of open market operations and interventions at the central bank. A quarter point easing would widen the negative differential over the European Central Bank's key refinancing rate to 50 basis points, making it increasingly expensive for investors to hold the Czech currency. Czech c.banker says room for rate cuts intact PRAGUE, Oct 22 (Reuters) - Czech central bank (CNB) board member Michaela Erbenova said on Tuesday a combination of weak economic growth and benign inflation had left the central bank room for an interest rate cut. "A slowdown in economic growth remains an imminent risk, more so than the risk of some inflation pressures," Erbenova said in an interview on the Czech section of BBC radio. "The room for a lowering of interest rates remains open," she added without elaborating on the timing or size of any rate reduction. Analysts widely expect at least a 25 basis point cut in the key two-week repo rate of 3.00 percent at the next central bank meeting on October 31. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:12 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
