| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 21. října 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Cyril Svoboda | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Cyril Svoboda je přesvědčen, že se strany vládní koalice shodnou na společném prezidentském kandidátovi, a to i v případě, že by proti kandidátovi KDU-ČSL a US-DEU stál kandidát ČSSD. Podle Svobody by z možných uchazečů ČSSD o úřad prezidenta získal mezi lidovci případnou podporu ombudsman Otakar Motejl.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, ministr zahraničí a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Vítejte po čase v BBC. Dobrý den. Dobrý den. Jak odpovíte na otázku: Čím je pro vládu významné úterý 22. října 2002? Úterý je významné za prvé proto, že jsme se dohodli na rozpočtu, to je velmi významné. A za druhé i to, že jsme si znovu uvědomili, jak bylo dobré, jak se hlasovalo v Irsku ohledně referenda... Teď hovoříte o pondělí. Ptám se však na úterý. Ne, ale dnes byla vláda a také jsme pili irskou whisku. A souvisí to s tím, na co narážím? Proč je důležité úterý 22. října? Určitě hlavní důvod je onen rozpočet samozřejmě. Ale já připomínám, že jsme také na závěr vlády vzali do ruky láhev irské whisky, protože je to takový dobrý signál. Je to v souvislosti se sto dny, které uplynuly od nástupu vlády premiéra Vladimíra Špidly. Uvědomujete si jako členové vlády, že již uplynula doba vašeho hájení? Nepochybně. Vidíte, já jsem si teď uvědomil, že mluvíte o úterku. Já jsem dnes v pondělí, za to se omlouvám i posluchačům. Takže, já mluvím o dnešku, ale zítra je to, ano. Konec sta dnů, takže jistě konec hájení. Ano. A budete slavit? Ne. To já, myslím, že je jenom takový milník na naší cestě a pokračuje se dál. Ale dnes se určitě mluvilo o rozpočtu a také se mluvilo o té situaci po hlasování v referendu v Irsku. Jak již bylo řečeno: V úterý 22. října 2002 uplyne sto dní od nástupu vlády premiéra Vladimíra Špidly. Dovolte mi, abych vám při této příležitosti předložil dotazník, oblíbený žánr v Interview BBC. Několik stručných otázek, které se týkají sta dní vlády premiéra Vladimíra Špidly. Poprosím, aby odpovědi na jednotlivé otázky nepřesáhly půl minuty. Je to možné? Nepochybně. Otázka první: Za co si podle vás vláda po sta dnech ve svém úřadu zaslouží pochvalu? Určitě za to, jak zvládla počátek situace po povodních a myslím si, že si také zaslouží pochvalu za to, že se dohodla na státním rozpočtu. Naznačil jste, že vláda musela krátce po svém nástupu řešit svízelnou situaci s povodněmi. Otázka druhá na povodně naráží: Musela podle vás vláda kvůli srpnovým povodním odsunout diskuse o zásadních tématech, jakými jsou penzijní reforma či stav veřejných financí? Tak určitě povodně utlumily jiné aktivity vlády, ale s celou tou reformou stejně počítáme v letech 2003, 2004. Takže, by stejně se na tom začalo pracovat až po schválení státního rozpočtu nebo v této fázi konce roku 2002. Takže zásadní zdržení tu není. Nicméně je pravda, že povodně utlumily, a právem, jiné aktivity. Můžete vyjmenovat které především? Které především? Tak, určitě šlo o to, že bychom už mohli pracovat třeba na tom fiskálním výhledu na ty čtyři roky před námi. Chceme společnosti i opozici ukázat, že skutečně to myslíme vážně, že bude klesat zadlužení České republiky. A na to je třeba udělat ten fiskální výhled. Chcete tím říci, promiňte, že vstupuji do vaší řeči a tím opouštíme na chvíli dotazník. Ministr financí Bohuslav Sobotka v Interview BBC ještě před povodněmi řekl, že vláda předloží veřejnosti střednědobý výhled stavu veřejných financí do konce roku 2002. Podle vás tento termín povodně odsunuly? Troufnu si říct, že možná to bude třeba leden nebo únor příštího roku, protože skutečně povodně byly něco tak mimořádného, tak bylo potřeba se věnovat věcem, které byly aktuální v tu dobu. Chtěl jste jeden příklad, řekl jsem. Nicméně, celé čtyři roky jsou doba, která bude naplněna aktivní činností vlády. O dva měsíce se zhruba odsouvá předložení střednědobého fiskálního výhledu české vlády? Zhruba je možné říct, že ten čas, co se věnoval povodním, je ten čas, kdy jsme se věnovali této prioritě. Nezapomeňme na to, že i mnoho ministerstev bylo také zatopeno, mělo potíže vůbec s fungováním. Někteří ministři nemohli ani do svých úřadů a podobně. Takže, je potřeba toto vzít v úvahu. Které další věci ještě odsunuly povodně? Tak, možná, že některé návrhy zákonů, které by vláda předložila, tak určitě by byly dřív. Ale to je věcí i výhledů jednotlivých legislativních aktivit vlády. Já si myslím, že nic tragického se nestalo. Teď nechci vypočítávat jednotlivé věci, protože mám dojem, že se všechno zvládne. Ty dva měsíce nejsou zas tak zásadní doba, aby v těch dlouhodobých výhledech se stalo něco katastrofického. Skluz, rozumím-li správně vašim slovům, je zhruba čtvrt roku? Ale to je hypotetická otázka, jaký je ten skluz. Ta doba, kdy se vláda skutečně věnovala řešení problému povodní, je problém, který je tak zásadní, že všechno ostatní muselo jít stranou. Otázka třetí, vracíme se k našemu dotazníku: Co se zatím podle vašeho názoru vládě ne zcela daří? Co se vládě ne zcela daří? Tak, myslím si, že to byla třeba komunikace a vysvětlení toho takzvaného povodňového balíčku. Myslím si, že se zavedl termín jako milionářská dávka, milionářská daň a některé pojmy, které vůbec neodpovídaly obsahu toho, o co šlo. Takže, to je jedna věc. Druhá věc, když jsme procházeli takzvanou krizí vládní, tak jistě možná, že lepší komunikace i mezi partnery i na veřejnost by vedla k rychlejšímu, hladšímu zvládnutí celé situace. To vidím jako takovou stinnou stránku. Poctivě přiznávám, že to je poučení pro nás pro všechny. Týká se špatná komunikace pouze povodňového balíčku? Měl jsem teď na mysli problém, který je systematičtější a nesouvisí s jednou konkrétní věcí, jako byl tzv. "povodňový daňový balíček". No, to bylo jedno z řešení. Už bychom se vraceli k něčemu, co není. To bylo jedno z řešení, podle nás řešení správné. Teď se to bude řešit tím, že si půjčíme peníze od Evropské investiční banky, protože stejně to budeme muset zaplatit z drtivé většiny my, občané, naše země. A tou půjčkou jenom to rozložíme v čase, že ji splatíme někdy v budoucnu. My jsme navrhovali řešení najít prostředky rychleji, ale už je to za námi a taky je to zkušenost, kterou jsme prošli. Otázka čtvrtá: Na která konkrétní témata by se podle vašeho názoru měla vláda premiéra Vladimíra Špidly v druhé stovce dní svého vládnutí zaměřit především? Tak, určitě je to soustředěnost na vyjednávání jak doma, tak i s Evropskou unií v té finální části negociačního procesu, tedy toho vyjednávacího procesu, abychom v kodaňském summitu vyjednali co nejlepší možnou pozici pro Českou republiku. To bude velmi citlivé. Čekají nás kapitoly, jako je kapitola zemědělství, kde je naprosto zřejmé, že nemohou být uspokojeny všechny požadavky. Nicméně, základní strategický cíl je tento - zajistit trvalou konkurenceschopnost našich zemědělců i po vstupu do Evropské unie a určitě zachovat naše zemědělství i s jeho krajinotvorným charakterem. To bude zapotřebí. O tom bude řeč. Dalších sto dní vlády premiéra Vladimíra Špidly bude především o závěrečné fázi dojednávání vstupu země do Evropské unie a tomu bude podřízen chod celé vlády? Určitě. Ale hlavně také komunikace s našimi občany. Už musí začít tato komunikace. Teď myslím v takové té fázi s odborníky, protože určitě je potřeba být ve velmi úzkém kontaktu například se zemědělskou veřejností, protože tady musí být vzájemná vazba mezi zemědělci, tím, co požadují, co je reálný požadavek, co je odpovídající požadavek, jaká je šance a co lze vyjednat a vyjednávat skutečně to nejlepší, co pro nás lze vyjednat. Z toho, co říkáte, si je vláda vědoma velkého napětí, značného napětí v agrárním sektoru a je si vědoma toho, že mohou přijít stávky a blokády? Pochopitelně. Nevím, jestli budou stávky a blokády, když se bude dobře komunikovat. To si myslím, že právě je cílem, abychom navzájem znali naše pozice. Ale je zřejmé, že je třeba vzít v úvahu možné požadavky, protože podívejte se, ten problém vede k tomu, že se musí zvyšovat produktivita práce jak u nás, tak samozřejmě v Evropské unii. Ty procesy budou proti sobě v jednom duchu, že u nás bude nárůst podpory finanční a v Evropské unii bude pokles té finanční podpory, aby se někde sešla na stejné hranici. Takže v Evropské unii také bude proces, který se nebude některým zemědělcům líbit. V každém případě vláda chce zažehnat výhružky, o nichž hovoří agrární komora - to znamená stávky a blokády? Ona vláda chce předejít nějakému konfliktu, který by mohl vzniknout z toho, že si věci nevysvětlíme. Já jsem přesvědčen, že naši zemědělci vědí, jaké jsou požadavky, co je správné pro české zemědělství. Je potřeba také vzít v úvahu všechny požadavky. Nemůžeme vzít například jenom požadavky producentů mléka nebo pěstitelů toho či onoho či chovatelů toho či onoho. Takže, je potřeba vzít v úvahu potřeby celého zemědělství. V dalších stech dnech funkčního období vlády premiéra Vladimíra Špidly se bude volit nový český prezident. Nakolik je pravděpodobné, že vládní koalice, rozumějme tři strany - ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU - postaví společného kandidáta, aby prokázala, že je skutečnou koalicí? Já jsem hluboce přesvědčen, že v druhém kole už bude jenom jeden kandidát. Prezident republiky bude volen, je podle mě velmi pravděpodobné, že buď bude kandidát koalice jen jeden od samého počátku. I pro kolo první? I pro kolo první, to je možné, protože ten proces hledání toho člověka probíhá i u nás. Petr Pithart je nominovaný předsednictvem naší strany a celostátním výborem, ale ještě musí být schválen celostátní konferencí, byť se mi zdá, že to je téměř na sto procent jisté, že potvrzen bude. Tak, tento proces probíhá i v sociální demokracii. A já odhaduji, že může být i takový scénář, že jeden z kandidátů této vládní koalice uspěje v Poslanecké sněmovně, druhý může uspět v Senátu a potom se uvidí, kdo má jaký poměr hlasů a podle toho se může pokračovat dál. Narážíte na to, že Otakar Motejl jako možný kandidát, který uspěje v ČSSD, uspěje ve sněmovně a Petr Pithart v Senátu a strany vládní koalice se domluví na jednom kandidátu? I to je možné. Já jsem přesvědčen, že vůle je zvolit prezidenta republiky v lednu. Schůze je svolána na 15. ledna. Bude vůle zvolit prezidenta, aby Česká republika měla prezidenta republiky. Předjednáváte s ČSSD a s Vladimírem Špidlou jako předsedou strany, aby strany vládní koalice ukázaly, že je spojuje jedna taková osoba, která usedne na Pražský hrad po Václavu Havlovi? Na toto téma mluvíme. Nicméně, je možné věci uzavírat ve chvíli, kdy víme, kdo je kandidátem sociální demokracie. Zatím je tam vícero jmen a každé jméno má jinou hodnotu. Já si myslím, že někteří jsou pro nás výrazně přijatelní a někteří jsou přijatelní výrazně méně. Pokud mohu odhadovat z vašich náznaků, Otakar Motejl by byl člověkem, na kterém by se strany vládní koalice shodly, protože US-DEU už jej potvrdila... Nepochybně. Otakar Motejl patří k těm, kteří by měli větší šanci podpory a jiní by ji měli menší. Mluvíte pravděpodobně o Miloši Zemanovi, nemýlím-li se? Myslím si, že ano, že Miloš Zeman slíbil a jsem rád, že tento slib splnil a dodržuje, že je nyní na chalupě a objímá stromy a čte knihy a tak. Bylo by podle vás dobré, aby si strany vládní koalice celou situaci vyřešily do prosince, kdy se bude volit i předseda Senátu? A v případě, že ČSSD bude nominovat Otakara Motejla, aby Otakar Motejl byl jediným kandidátem stran vládní koalice a Petr Pithart obhajoval své křeslo předsedy Senátu? Vyčkejme výsledku senátorských voleb. Petr Pithart je člověk, který je způsobilý vykonávat úřad prezidenta republiky. Takže, je to náš prioritní cíl. Vyčkejme výsledků voleb a já jsem přesvědčen, že se nakonec dohodneme, že jsou to pouze takové uměle vytvářené obavy, že je tady nějaký konflikt. Není. Zkrátka podle mě je to živeno jenom v naději, že to je šance například pro Václava Klause, aby se stal prezidentem. Já si myslím, že koalice se dohodne. Vy si přejete, aby se dohodla před prvním kolem nebo je podle vás pravděpodobnější dohoda v kole druhém? Tak, určitě by bylo lépe, kdybychom se dohodli už před prvním kolem. Bylo by lépe, užívám podmiňovací způsob. Ale když to bude před druhým kolem, nic se nestane. Když hovoříme o sta dnech vlády premiéra Vladimíra Špidly, je nutné zmínit se o sta dnech Cyrila Svobody ve funkci vicepremiéra, ministra zahraničí. Když jste byl v tomto pořadu krátce poté, co jste nastoupil do funkce a řešil situaci na ministerstvu zahraničí, říkal jste, že "děláte na ministerstvu zahraničí pořádek s odkazem na neprůhledné finanční toky". Už inspekce ministra zahraničí dokončila svoji práci přehodnocování smluv z let minulých? Proces, já myslím, že se chýlí ke konci. Není to jenom inspekce ministra zahraničí, u nás končí šetření i Policie České republiky. Takže, já tomu nechávám zatím průběh, aby tito lidé mohli dokončit svoji práci. Pak si troufám říct, že možná, myslím, v listopadu nebo v prosinci bychom mohli oznámit veřejnosti, jak tato šetření dopadla. Jsem velmi potěšen, že se daří našemu generálnímu sekretáři mluvit s mnoha firmami a ty firmy třeba uznávají některé námitky, přehodnocují smlouvy. Ukazuje se, že se dá řada věcí pořídit levněji, než jak bylo původně nasmlouváno. Dá se říci zhruba kolik... Nevím to z hlavy a podívejte se, já se záměrně a schválně nemontuji do této věci, protože chci, aby to bylo úplně odpolitizováno, aby to dělal odborný aparát, aby to nedělal ministr, protože velmi mi na tom záleží, aby tato část agendy našeho ministerstva byla skutečně v rukou profesionálů. Myslím úředníků v nejlepším slova smyslu, nikoliv v rukou politiků. Nesete ovšem politickou odpovědnost za resort ministerstva zahraničí. Veřejnost má od vás jasný slib, že do konce listopadu nebo do začátku prosince uslyší od Cyrila Svobody, které smlouvy byly nevýhodné, jak se je podařilo napravit a kolik se ušetří? Ano, informace tohoto typu bude dána veřejnosti. Já schválně do toho nevstupuji, protože bych mohl být podezírán, že to nějakým způsobem ovlivňuji. O to mi vůbec nejde, já naopak chci, aby tam byl úplně volný prostor. Ať ti, kteří jsou povoláni k šetření, tak ať to všechno vyšetří. Platí zásada - padni komu padni. Potvrdila se nevýhodnost smluv u Českého domu v Moskvě? U toho Českého domu je to zajímavé. Tam se ukázalo, že výtěžek z toho Českého domu v Moskvě je za půl roku zhruba tak vysoký, který bychom získali podle původní smlouvy za celý rok. Takže, se ukazuje, že lepší je výsledek takový, jaký máme, to znamená, že užitek z toho Českého domu je pro ministerstvo zahraničí dobrý. Tolik k tomu zatím mohu říct, k této věci. Podaří se najít konkrétní trestněprávní zodpovědnost? Vypadá to tak, že tam asi, aspoň jak mám signály, tak tam to vypadá, že žádný trestný čin nebyl spáchán. Spíše se nepodaří prokázat? Nechám to na orgánech činných v trestním řízení, abychom tuto zprávu měli i pro veřejnost. Takže, znovu opakuji, nechci do toho zasahovat, aby to nebylo politizováno. Další dvě témata: rozpočet na rok 2003 a rozšiřování Evropské unie. Česká vláda v pondělí schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ve státním rozpočtu na rok 2003 bude rekordní schodek - více než 111 miliard korun. Připomínám, že původní plány ministerstva financí byly ještě vyšší, schodek měl být zhruba 157 miliard korun. Proti se postavila nejmenší vládní strana Unie svobody-Demokratická unie. Ministr financí Bohuslav Sobotka odpověděl na otázku BBC, jak se plánovaný deficit snižoval. Bohuslav SOBOTKA /zvuková ukázka/: V příštím roce uhradíme pouze ztrátu konsolidační agentury za rok 2001 ve výši 18,6 miliardy korun a současně jsme snížili ostatní běžné výdaje všech kapitol plošným způsobem v rozsahu celkem 3,5 miliardy korun. Tím jsme z toho původně navrženého schodku 156,2 dospěli ke schodku 111,3 miliard korun. Slova ministra financí Bohuslava Sobotky. Stručná otázka na vicepremiéra, ministra zahraničí Cyrila Svobodu. 3,5 miliardy se ušetří v rámci plošných úspor na ministerstvech. Kde budete šetřit vy? Tak, to už je vyřešeno, jak se ušetří těch 3,5 miliard korun, to popisuje pan ministr financí. V zásadě náš přístup od samého počátku byl velmi střízlivý, naše ministerstvo má kapitolu, kterou doufám, když bude schválena v Poslanecké sněmovně, je kapitola, se kterou se dá, sice střídmě, ale dá se s ní samozřejmě žít. Já tady ale chci říct ještě něco podstatného. Důležité je, že ten deficit státního rozpočtu, když oddělím ztrátu konsolidační agentury a povodní, tak ten deficit bude zhruba stejný, jako je dnes, bude to zhruba těch 82 miliard korun s tím, že plus inflace, tak to bude o něco vyšší. Takže, v zásadě ten rozpočtový schodek vyšší příští rok nebude. Tato slova jsme od vás slyšeli o víkendu mnohokrát. Otázka zněla: Na kterých věcech ušetříte přímo vy? Říkal jste, že jste jako resort zahraničí "střízlivý". Ano. U nás se samozřejmě bude šetřit také v části investiční. My jsme původně chtěli ještě stavět naši budovu, rozšířit naši budovu v Bruselu. Budeme to muset udělat stejně, takže se bude muset šetřit ještě v oblasti investiční, protože v Bruselu bude potřeba více diplomatů na přípravu na náš vstup. Takže tam se velmi rozšíří ona mise. Je potřeba pamatovat na rozvojovou pomoc, kde jsme dostali málo peněz. Takže rozvojová pomoc si také bude muset najít někde prostředky v našem rozpočtu. Je to otázka samozřejmě ještě informačních systémů a podobně. Takže těch věcí je víc a znamená to velmi pečlivě zvažovat každou korunu i včetně cestování do zahraničí, budou muset i naši diplomaté pečlivě zkoumat, aby každá cesta byla skutečně vysoce účelná. Když se zaměříme na státní rozpočet, souvisí podle vás se státním rozpočtem, byť nepřímo, nákup nadzvukových letadel pro českou armádu? Dlouhodobě ano, krátkodobě ne. Pro tento rozpočet fakticky ne, byť dlouhodobě je to určitě částka, která se bude platit, protože se musí vláda rozhodnout, jakým způsobem tuto věc budeme řešit. My potřebujeme chránit náš vzdušný prostor, a to národními prostředky. Proběhlo výběrové řízení na ony gripeny. Ta věc není úplně samozřejmě smetena se stolu. Vláda do konce roku rozhodne, jak budeme pokračovat. A celou věc má na starosti váš stranický kolega, náměstek ministra obrany Pavel Severa? Ne, ne, pozor, pozor, ne, ne, ne. Referovaly o tom sobotní Lidové noviny. To je sice pravda, ale žádný náměstek nemůže mít odpovědnost za ministra. Odpovědnost má ministr. Náměstek je náměstek ministra, nikoliv někdo s vlastní odpovědností. Odpovědnost leží vždy na ministrovi. On může delegovat výkon části své pravomoci na náměstka, ale nesejme žádný ministr, ani já, odpovědnost ze sebe s poukazem, že to dělá nějaký náměstek. Kdepak. To dělají ministři. Chci znát váš názor. Do konce roku má ministr obrany, což dal zjevně za úkol svému náměstkovi Pavlu Severovi, alespoň tak o tom referovaly Lidové noviny, připravit plán, co dál se stíhačkami. Jaká je vaše představa? Měl by se znovu tendr opakovat, měl by být průhlednější a ne s chybami, jak naznačil v tomto pořadu náčelník generálního štábu Jiří Šedivý? Podívejte se, problém z mé strany je tento, já jsem ministr zahraničních věcí a také to, co tady si vyprávíme, poslouchá mnoho lidí, kteří mohou i tento závěr vzít jako závěr z vlády. Víte, že už se i ve vládě Vladimíra Špidly stalo, že ministr někde řekl názor, že by se něco mohlo udělat nebo že něco sdílí nebo nesdílí a hned se z toho stal závěr celé vlády. Proto já se k tomu teď nevyjadřuji. Ptám se vás jako předsedy KDU-ČSL, zda by měl proběhnout znovu tendr a měl by být průhlednější? Jediné, co mohu konstatovat, výběrové řízení proběhlo. Nebylo rozporováno, nebylo rozporováno u žádného soudu nebo u Úřadu pro hospodářskou soutěž, takže pro mě výběrové řízení proběhlo. Víc k tomu teď neřeknu, protože přece jen moje slova jsou slova také ministra zahraničních věcí. Jediné, co se nabízí, je otázka, zda se gripeny koupí či nikoliv, zda se to odsune, ale gripeny se koupí? Já říkám, pouze mohu konstatovat to, co se stalo a víc k tomu neřeknu, a to z důvodů, které jsem před chvílí řekl, protože chci, aby vláda mohla v těchto věcech rozhodnout. Poslední téma: rozšíření Evropské unie. Irsko dalo nový impuls k chystanému rozšíření EU. 63 % irských voličů řekla v referendu "ano" smlouvě z Nice, která určuje podobu evropských institucí po přistoupení kandidátů - včetně České republiky. K urnám se dostavilo téměř půldruhého milionu irských voličů, tedy 48,5 % populace. V červenci 2001, kdy se o smlouvě z Nice hlasovalo poprvé, kdy Irové smlouvu odmítli, přišlo pouhých 35 % občanů. Irský premiér Bertie Ahern to komentoval slovy: Bertie AHERN /zvuková ukázka/: Minule byla, myslím, velkou potíží velmi nízká volební účast a průzkumy také ukázaly, že se do hlasování promítla otázka neutrality. Říká irský premiér Bertie Ahern a dodává: "Názorový obrat veřejnosti je dán mimořádným pracovním nasazením řady lidí v uplynulém roce." Vy jste výsledek irského referenda přivítal. Podepsal byste tezi, že výsledek irského referenda byl poslední pastí, do níž se mohlo rozšíření Evropské unie o deset kandidátských zemí dostat? Byla to poslední past? Určitě to byl největší problém, který jsme na této cestě měli, protože ta smlouva z Nice je smlouva, která umožňuje Evropské unii fungovat s deseti novými členskými státy. Kdyby ta smlouva nebyla ratifikována, tak bychom se mohli rozšiřovat, ale o jeden, o dva státy, bylo by to špatné. Druhá věc je, že to ukázalo dva dobré signály. Za prvé, že v Evropské unii se respektuje demokratický proces v každém státě i ve státě malém. To znamená, že i Češi mají jistotu, Češi a Moravané, že náš hlas bude demokraticky respektován. A druhý pozitivní signál je, že princip solidarity za celý proces rozšíření je také něco, co je velmi silného a Irové jasně se k tomuto principu solidarity přihlásili. Existují další pasti, do nichž se ještě může rozšíření chytit? Narážím například na dohodu o finančním balíku pro kandidátské země. Tak, já nevím, co to je past. Jsou věci, o kterých se bude jednat a určitě rozpočtové otázky, finanční problémy, přímé platby, zemědělská politika, to jsou věci, o kterých se bude jednat. Tam je mnoho věcí, které je třeba vyjednávat. Je reálné, že budou tyto věci uzavřeny do konce roku? Je to reálné, protože, podívejte se, je to i obecně lidský faktor. Vždy nakonec splníte úkol v čase, který vám je vyměřen. Jakmile si ten čas prodloužíte, tak nic lepšího se nestane. Čas je vyměřen. Ale víte, že někteří lidé ve vymezeném čase píší - obrazně řečeno - úkoly i v tramvaji? To ano, to asi ano. Ale v každém případě máme tu vymezený čas do kodaňského summitu v polovině prosince tohoto roku a já jsem přesvědčen, že jako vždy nakonec dojde k ukončení tohoto jednání s pozitivní zprávou pro Českou republiku, že se může začít psát vlastní smlouva o přístupu. Poslední téma souvisí se Spojenými státy americkými a s působením Muhammada Atty, jednoho z únosců letadel, jež zaútočila na New York a Washington 11. září 2001, na českém území. Média loni v listopadu i v prosinci na základě informací od ministra vnitra a premiéra Miloše Zemana referovala o tom, že Muhammad Atta se sešel s iráckými agenty v Praze, fotografoval Svobodnou Evropu. Americký list New York Times s odvoláním na nejmenované české představitele napsal: Český prezident Václav Havel diskrétně informoval Bílý dům, že došel k závěru, že nejsou důkazy o setkání Muhammada Atty s iráckým diplomatem v Praze. Byl jste informován o tom, že Václav Havel toto sdělil Bílému domu? Ne, to jsem nebyl informován, já jsem to četl z přepisu amerických novin. Dneska jsem to četl, dnes o tom vím. Takže, to je informace, kterou jsem se dozvěděl z médií. Proč vaši kolegové ve vládě, například Stanislav Gross, informovali veřejnost, že se Muhammad Atta setkal s iráckým diplomatem? Měli špatné informace? To, co říká pan prezident, není, že se něco stalo nebo nestalo, ale že pro to nejsou důkazy. Před tím jsme ale jako veřejnost byli informováni, že důkazy existují! Takže, je to věcí na vzájemnou debatu a já si myslím, že asi tady ty důkazy nejsou, protože kdyby tu byly, tak už dávno použity a zveřejněny. Říká vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda. Budu rád, když přijdete v dohledné době opět. Někdy příště na shledanou. Děkuji. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Lhůta pro vyšetřování kauzy Český dům prodloužena do listopadu PRAHA 26. října (ČTK) - Protikorupční služba policie dosud neuzavřela práci na případu pronájmu Českého domu v Moskvě. Policii byla prodloužena lhůta pro vyšetřování do listopadu, řekl ČTK ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality pražského vrchního státního zastupitelství Jaroslav Dolejší. Ředitel nechtěl komentovat pondělní výrok ministra zahraničí Cyrila Svobody, který rozhlasové stanici BBC řekl, že má "signály, že žádný trestný čin nebyl spáchán". Podle Dolejšího nelze nyní říct, zda policie někoho obviní nebo případ odloží. Konečný ortel přitom vynese právě zastupitelství. "Rozhodnutí policie přezkoumáme," zdůraznil Dolejší. Prověřuje se podezření, že stát by mohl nevýhodnou smlouvou na pronájem lukrativního objektu po dobu pěti let přijít až o 100 miliónů korun. Některé znalecké posudky dávají za pravdu smlouvě, že roční příjem státu z Českého domu mohl být zhruba 28 miliónů korun. Podle další expertízy to mohlo být asi 50 miliónů korun. Rozdíl čísel naznačuje eventuální škodu zhruba 20 miliónů ročně. Tento posudek je ale asi chybný, neboť znalec neměl dostatečné podklady. Nasvědčovalo by to verzi, že stíhán nikdo nebude. Jako podezřelí v kauze figurují bývalý generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba a ředitel společnosti Hotel Český dům Stanislav Brei. Nájemní smlouvu s Hotelem Český dům připravil bývalému ministru zahraničí Janu Kavanovi k podpisu Srba, který na místo generálního sekretáře kvůli aféře loni rezignoval. Nyní pobývá ve vazbě kvůli obvinění z korupce a osnování vraždy novinářky, která o jeho aktivitách psala. Brei byl přijat jako hospodář Českého domu. Podle Mladé fronty Dnes byl Brei do roku 1999 pracovníkem armádní špionáže a v Moskvě působil pod diplomatickým krytím od roku 1996. Také Srba byl údajně agentem s krycím jménem Salima. Od 1. dubna provozuje Český dům Správa českých center. Účetní uzávěrka za druhé letošní čtvrtletí zatím ukázala, že Český dům měl jen za tři měsíce zisk 25 miliónů korun. Lidovci nakonec mohou podpořit Motejla Právo, 23. 10. 2002, titulní strana - Jestliže se Petr Pithart domníval, že má podporu na prezidenta od KDU-ČSL jistou, pak se možná přepočítal. Mezi křesťanskými demokraty se totiž kolem něj čile intrikaří. Stoupenci předsedy Cyrila Svobody se netají příklonem k ombudsmanovi Otakaru Motejlovi, jenž se uchází o nominaci za ČSSD. Naproti tomu stranické křídlo kolem Jana Kasala a Miroslava Kalouska trvá na tom, že by přinejmenším do prvního volebního kola měla KDU-ČSL nominovat Pitharta. Olej do ohně v těchto dnech přilil Svoboda, když začal být i na veřejnosti k Motejlovi velmi vstřícný. "Motejl patří k těm, kteří by měli větší šanci podpory a jiní by ji měli menší," uvedl v pondělí v BBC v souvislosti se jmény případných kandidátů za soc. dem. Lidovci šachují hlavně proto, že se obávají neúspěšné volby, která by otevřela cestu Václavu Klausovi. Ten by mohl argumentovat, že nepřímá volba je zbytečná fraška, a že je tedy nutno nechat volit občany. Svobodovi protivníci tvrdí, že důvodem, proč část lidové strany v čele s předsedou v zákulisí zbrojí proti Pithartovi, je osobní rivalita. "Svoboda by nepřežil, kdyby nějaký lidovec získal vyšší funkci než on," řekl Právu jeden z nich. Šéf KDU-ČSL se o společném vládním kandidátovi nechce moc bavit. Včera Právu několikrát opakoval, že v této chvíli je kandidátem lidovců Pithart. Na dotaz, co říká slovům svých oponentů, že není Pithartovi nakloněn, uvedl: "Určitě to tak není." Svobodova zmínka o Motejlovi má zvláštní váhu hlavně proto, že Svoboda předpokládá zvolení hlavy státu hned v prvním kole, případně v kole druhém. Jak uvedl už v neděli, nepřipouští si, že by prezident nebyl v lednu zvolen, což ale nepůjde bez mezistranické dohody. "Nic nehrozí, někdo zvolen bude. Česká republika podle mne bude mít v lednu prezidenta, to je můj odhad," prohlásil šéf lidovců. Nestraník Motejl má ve vládní koalici více šancí než lidovec Pithart, proti němuž jsou v soc. dem. výhrady. K Motejlovi se neformálně přiklání i US-DEU. Pithartova nominace je zatím v běhu. Završí ji celostátní konference lidovců až v prosinci. Nyní Pithart objíždí stranické regiony, kde postupně kandidaturu obhajuje. Svoboda i ostatní lidovci se shodují s unionisty, že by bylo vhodné, aby vládní koalice přišla se společným kandidátem. Svobodovi stoupenci tvrdí, že by to měl být Motejl. Argumentují, že je to výsledek realistického zhodnocení situace. ČSSD je nejsilnější stranou, a proto podle nich bude těžko ochotna ustoupit a hlasovat pro Pitharta. Pokud obě strany budou trvat na svém, dojde k patové situaci a prezident nebude zvolen ani v kole třetím. Pak by přišla na řadu druhá tříkolová volba, do níž by už mohl nastoupit Miloš Zeman. "Za situace, že bychom do prvního kola nominovali Pitharta a soc. dem. Motejla a jeden z nich by do druhého kola nepostoupil, nelze vyloučit, že poražená strana bude trucovat a v druhém kole toho druhého z vládní koalice nepodpoří," řekl včera na dotaz Práva blízký Svobodův spolupracovník. Pokud by postoupili do druhého kola Motejl i Pithart, došlo by k bitvě mezi vládními spojenci a ta by mohla podle některých lidovců skončit špatně. Pro Kalouska je prvořadé prosadit na Hrad Pitharta. "Pro první kolo má KDU-ČSL svého kandidáta, o kterém je přesvědčena, že je dostatečně kvalitní a věrohodný. Pokud by v prvním kole výsledek zůstal nulový, pak je odpovědností politiků hledat řešení," uvedl pro Právo. Na dotaz, zda připadá v úvahu Motejl, poznamenal: "Jsem připraven diskutovat o jakémkoliv člověku." Místopředseda Kasal přiznává, že by bylo jednodušší nasadit společného kandidáta za vládní koalici, Pitharta se ale vzdát nechce. "Kdyby soc. demokracie měla tak kvalitního kandidáta, jako je Petr Pithart, tak bych byl na vážkách," řekl Právu Kasal. Unionisté veřejně hovoří o Motejlovi i Pithartovi. "Oba jsou mému srdci milí stejnou měrou," sdělil Právu ministr bez portfeje Vladimír Mlynář. "Takové osobnosti jako například pan doktor Motejl a předseda Senátu Pithart rozhodně splňují naše kritéria," uvedl předseda poslanců US-DEU Karel Kühnl. Podobně se už vyjádřil i úřadující šéf unie Ivan Pilip. Neoficiálně ale unionističtí představitelé jednoznačně preferují Motejla. "Tento člověk má mnohem větší šanci získat většinovou podporu," řekl Právu jeden z vlivných zástupců unie. Podle něj by sázka na Pitharta mohla odstartovat nestabilitu - země by mohla být nějaký čas bez prezidenta a vládní koalice by dostala další šrám. Lidovci s unií se podpoří Právo, 22. 10. 2002, strana 2 - Plnou podporu svým kandidátům do Senátu si včera vzájemně vyjádřili lidovci a unionisté. Ve 27 obvodech, kde se budou letos volit noví senátoři, si totiž podle dřívější dohody nekonkurují. Kde kandiduje někdo za lidovou stranu, není nikdo za unii, což platí i obráceně. V praxi má tato dohoda vypadat tak, že strany na požádání kandidátů v regionech vydají inzeráty vyzývající k podpoře unie či KDU-ČSL, případně rozešlou svým členům dopisy ve stejném duchu. "Vedení obou stran shodně konstatují, že všichni nominovaní kandidáti jsou kvalitní osobnosti se smyslem pro spravedlnost a poctivost. Proto jim společně vyjadřují svoji plnou podporu a vyzývají své příznivce, aby jim ve blížících se volbách do Senátu odevzdali své hlasy," uvádí se v prohlášení, které včera zveřejnil předseda lidovců Cyril Svoboda a úřadující šéf US-DEU Ivan Pilip. Platí to podle obou i pro nezávislé kandidáty nominované unií či lidovci. Svoboda podle lidí ze svého okolí, se kterými včera Právo hovořilo, neměl údajně nikdy v úmyslu diskriminovat nestraníky, jen se vyjádřil nešikovně v nedělní Sedmičce TV Nova. Z jeho výroků přitom vyplývalo, že by raději viděl v Senátu zástupce stran, což část unie překvapilo. "Pro mě je důležité, aby voliči volili profilované politické osobnosti, nejlépe samozřejmě kandidáty politických stran, kteří mají politické postoje a kteří jsou připravováni na to, aby se v politice orientovali," uvedl v neděli Svoboda. Oba šéfové stran vládní koalice se včera vyjadřovali také ke kandidátovi na prezidenta. Shodli se, že by bylo nejlepší, aby vládní strany nominovaly společného. Pilip si za svou stranu dovede představit podporu lidem jako je Otakar Motejl, který by mohl být navržen ČSSD. Petr Pithart je žhavým adeptem za lidovce. Svoboda v BBC posléze řekl, že v rámci vládní koalice "Motejl nepochybně patří k těm, kteří by měli větší šanci na podporu (lidovců)". Svoboda: V kauze Českého domu zřejmě trestný čin spáchán nebyl PRAHA 21. října (ČTK) - Vše nasvědčuje tomu, že v kauze pronájmu Českého domu zřejmě nikdo nespáchal trestný čin, řekl dnes ministr zahraničí Cyril Svoboda rozhlasové stanici BBC. "Vypadá to tak, že tam asi, aspoň jak mám signály,... žádný trestný čin nebyl spáchán," uvedl ministr. Zdůraznil však, že to, zda byl či nebyl spáchán trestný čin, musí říci orgány činné v trestním řízení. Protikorupční služba zatím nerozhodla, co s kauzou Českého domu udělá. Její zprávu má prozkoumat odbor závažné hospodářské a finanční kriminality pražského vrchního státního zastupitelství. Šéf odboru Jaroslav Dolejš v pátek ČTK řekl, že zprávu policie ještě nedostal. V kauze je prověřováno podezření, že stát by mohl nevýhodnou smlouvou na pronájem lukrativního objektu po dobu pěti let přijít až o 100 miliónů korun. Některé znalecké posudky dávají za pravdu smlouvě, že roční příjem státu z Českého domu mohl být asi 28 miliónů korun. Další expertíza ale říká, že by to mohlo být kolem 50 miliónů korun. Rozdíl těchto čísel naznačuje eventuální škodu zhruba 20 miliónů ročně. Tento posudek tisk s odvoláním na státní zástupkyni označil za chybný, neboť znalec měl nedostatečné podklady. Nasvědčovalo by to verzi, že stíhán nikdo nebude. Jako podezřelí v kauze figurují bývalý generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba a ředitel společnosti Hotel Český dům Stanislav Brei. Srba nyní pobývá ve vazbě kvůli obvinění z korupce a osnování vraždy novinářky, která o jeho podezřelých aktivitách psala. Od 1. dubna provozuje Český dům Správa českých center. Výnos z moskevského komplexu má pomoci financovat provoz českých zahraničních center. Účetní uzávěrka za druhé letošní čtvrtletí zatím ukázala, že Český dům měl jen za tři měsíce zisk 25 miliónů korun. Svoboda dnes BBC bez bližších podrobností řekl, že výtěžek byl za půl roku tak vysoký, jako byl v minulosti za jeden rok. Svobodná Evropa se odstěhuje z centra města Mladá fronta DNES, 21. 11. 2002, strana 1 - Rádio Svobodná Evropa se bude stěhovat z budovy bývalého Federálního shromáždění. Včera se na tom dohodl prezident Spojených států amerických George W. Bush s českým premiérem Vladimírem Špidlou. „Pan prezident Bush sdílí náš názor, že je správné najít jinou lokalitu," uvedl po setkání s Bushem Špidla. Přesunutím rozhlasu by se oživilo centrum města. Přestala by totiž platit bezpečnostní opatření, která omezují chodce, a hlavně automobilovou dopravu Oba politici podle Špidly také potvrdili zájem, aby rádio nadále vysílalo z českého území. Přesný termín stěhování stanice však neuvedli. Po loňských zářijových událostech v New Yorku sídlo rádia kvůli možnému teroristickému útoku hlídali policisté a vojáci s obrněnými transportéry. Letos v dubnu je vystřídaly dva menší policejní transportéry, které byly počátkem listopadu odvezeny a nahradily je pouze železobetonové zátarasy. Uzavřen je jimi průjezd z magistrály mezi Muzeem a budovou bývalého Federálního shromáždění, který spojuje oba směry nejzatíženější městské komunikace. Doprava je omezena i na ní. V souvislosti s přísnými opatřeními se začalo již dříve hovořit i o stěhování této rozhlasové stanice z centra hlavního města. Stanice, která v Praze sídlí od roku 1995, do svého ústředí investovala nemalé peníze a jejím zaměstnancům se příliš nezamlouvá, že by měli pracovat někde na pražské periferii. Právě tam však české úřady zamýšlely rádio přemístit. Mezi budovami, o kterých se v minulosti hovořilo, byl objekt bývalé mezinárodní televizní a rozhlasové organizace OIRT v Praze na Strahově, budova současného ministerstva kultury a některé pražské domy, které vlastní nebo spravuje resort ministerstva obrany, například kasárna v Karlíně. „Zaměřujeme se tento týden zcela na summit NATO," řekla včera mluvčí Svobodné Evropy Sonia Winterová s tím, že k možnému stěhování stanice zatím nemá co říci. „Stanici ve čtvrtek navštíví pět prezidentů a to je v současné době v ohnisku našeho zájmu," podotkla Winterová. Stěhováním rozhlasové stanice se zabýval i ministr zahraničí Cyril Svoboda s americkým protějškem Colinem Powellem. Podle Svobody Česká republika své závazky vůči stanici splní. Už dříve však upozornil na vysoké náklady spojené se stěhováním rádia. Ministr zahraničí Svoboda se tehdy pro známou rozhlasovou stanici BBC vyjádřil, že je třeba počítat i s tím, že se budou muset peníze na stěhování rádia Svobodná Evropa nalézt ve státním rozpočtu. O tom, ale i o řadě dalších věcí by měl ministr Svoboda jednat při plánované návštěvě Spojených států. Její termín však ministr zatím neuvedl. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:12 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
