| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 17. října 2002, 18:32 SEČ | |||||||||||||||
| Jaromír Talíř | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jaromír Talíř je zatím proti odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu zasedl hned dvojí předseda, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a předseda stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky Jaromír Talíř. Vítejte v BBC. Dobrý den. Přeji vám hezké odpoledne. Psal se pátek 11. října, když si Poslanecká sněmovna zvolila předsedu stálé komise pro sdělovací prostředky. Stal se jím, jak již bylo řečeno Jaromír Talíř. Získal devadesát devět platných hlasů. Podle koaličních dohod však místo předsedy komise mělo patřit Unii svobody-Demokratické unii. Její kandidátka Hana Marvanová však nezískala dostatek hlasů. Jak bude KDU-ČSL kompenzovat US-DEU místo předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky? Já si myslím, že KDU-ČSL nemůže kompenzovat Unii svobody toto místo, protože ten návrh vzešel z Unie svobody. Který návrh? Ano, a i ten návrh na to, že v případě, že se nejeví jako možné zvolit paní Marvanovou jako předsedkyni, že nebudou stavět svého kandidáta a podpoří jiného kandidáta koalice. V případě obsazení této stálé komise, kdy tam za KDU-ČSL jsem byl já a paní doktorka Parkanová, bylo sděleno, že já získám jejich podporu a proto náš klub nominoval mě na tuto funkci. Podle vás není zapotřebí vykompenzovávat nějakým jiným místem US-DEU předsedu mediální komise? Já si myslím, že to nebyl jejich požadavek, zatím. Samozřejmě, že oni cítí to tak, že se vzdali své určité části, kterou měli přidělenou, a že v případě, že se budou obsazovat nějaká další místa, mohou uplatnit svůj nárok, ale není to teď na pořadu dne. Považujete za správné, že Unie svobody-Demokratická unie přišla kvůli Haně Marvanové již o dvě funkce - zatím je neobsazená funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny i přišla o funkci předsedy stálé komise? Víte, já si myslím, že tady vždycky se musí ta politická dohoda dávat do nějakého vztahu s realitou, a to je výraz té reality, která ve sněmovně existuje. Myslím si, že Unii svobody vycházíme vstříc tam, kde můžeme. Myslím, že se snažíme, aby byla opravdu relevantně zastoupena v orgánech sněmovny, nakonec je to pořád náš koaliční partner a bude-li ta možnost, tak já se budu přimlouvat za to, aby ona byla někde takto zohledněna. A otazník nad místem místopředsedy Poslanecké sněmovny, který byl určen US-DEU a který opustila Hana Marvanová? Také z rozhodnutí poslaneckého klubu nebo vedení Unie svobody nebyl zařazen tento bod na program dnešní schůze. Nevím, zda bude zařazen na příští. Myslím si, že jestliže je součástí dohod, že toto místo má být obsazeno Unií svobody, tak je nutné buď ty dohody udržet, nebo je změnit. Zatím nikdo dohody nezměnil. Tak já jsem příznivec toho, aby byly dodrženy a aby tam byl zástupce Unie svobody dovolen. Je pravděpodobné, že na příští schůzi Poslanecké sněmovny bude dovolen místopředseda, šestý místopředseda sněmovny? Já bych toto rozhodnutí nechal na Unii svobody, až ona požádá, aby tento bod byl zařazen na program schůze. Myslím si, že by měly sněmovní orgány vyhovět a tento bod zařadit. A v případě, že Unie svobody o to nepožádá, považoval byste za normální, pokud by sněmovna přišla o jednoho místopředsedu, když si předtím odhlasovala, že jich bude šest? Víte, to tak není, protože ona pořád to místo tam drží, to místo je otevřené, ona zatím o něj nepřišla, není naplněno, nevím, jestli je teď zrovna největší starostí Poslanecké sněmovny dovolovat šesté místo místopředsedy. Já mám pocit, že teď se soustřeďujeme všichni na důležitější záležitosti, zejména teď jsme schválili zákon vstupu o referendu, které umožní hlasovat občanům České republiky o vstupu do Evropské unie. Čeká nás rozpočet. Tyto věci jsou podstatné pro občany této země a tuto otázku bych řešil tehdy, až o to ten, až komu to místo patří, požádal. Je pravděpodobné, že to bude až po rozpočtu a po všech důležitých hlasováních? Je to možné, ale já nechci předvídat. Vrátíme-li se ke stálé komisi Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky. Tento orgán vznikl v první polovině devadesátých let, jako orgán, který měl v gesci mediální legislativu, protože tato oblast nebyla v kompetenci žádného státního úřadu, žádného ministerstva. Později byla problematika mediálních zákonů přičleněna pod ministerstvo kultury. Předpokládám správně, když předsedáte nějaké komisi, považujete její existenci za nezbytnou? Nezbytnou, správně jste řekl, jak vznikla ta komise. Ona opravdu vznikla v době, kdy nebyl žádný orgán, který by předkládal zákony a tato komise tvořila ty první zákony, které upravovaly mediální scénu v České republice. Na druhou stranu, když jsem já zrovna shodou okolností byl ministrem kultury, tak v kompetenčním zákoně byla svěřena kompetence ministerstva kultury k předkládání zákonů. Ovšem mediální komise nezanikla? Nezanikla, funguje dál. Ona totiž také se věnuje, řekl bych, další problematice, která v mediální scéně existuje. Sněmovna, jak víme, volí například Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, ona volí také rady veřejnoprávních médií. Ta komise se zabývá ještě dalšími záležitostmi, které v médiích souvisí. Mám například teď na mysli digitalizaci televizního vysílání a sleduje některé oblasti, které zatím nebyly pokryty. Proč Poslanecká sněmovna potřebuje specializovaný orgán, rozumějme stálou komisi pro sdělovací prostředky, když je zde kulturní a školský výbor, do jehož gesce spadají mediální zákony? Pane redaktore, já jsem členem právě toho kulturního výboru této komise. Kulturní výbor, jak je tak zkráceně nazýván, se správně jmenuje Výbor pro vědu, vzdělání, mládež, tělovýchovu a kulturu, on má poměrně široký záběr. Je garančním výborem pro dvě ministerstva, kultury a školství. Zároveň se zabývá sportem. Řekl bych, že tam je široký záběr, jak znám složení dneska kulturního výboru, je tam řada pedagogů, lidé, kteří se věnují školství ... Ale mezi oběma orgány, jak jste dokázal i na svém vlastním příkladě, je poměrně velký průnik mezi členy kulturního výboru a stálé komise... Já si myslím, že problém je v tom, že v tom výboru se dává víc prostoru, dejme tomu, v záležitosti související se školstvím, s kulturou. Ve stálé komisi se speciálně ti lidé věnují mediální problematice. Není vůbec žádný problém do budoucna to sloučit nebo definovat jiný orgán parlamentu, který by se mediální legislativou zákonů, které se týkají médií, zabýval. Svěřit to například tomu výboru, i když, znova opakuji, ten záběr je poměrně široký a je to, musím říci, že je to velmi náročná záležitost. I u nás ve výboru existuje, v tom kulturním, takzvaně v uvozovkách, existuje určitá specializace, aby se člověk mohl věnovat detailně nějakému menšímu výseku té problematiky, kterou se ten kulturní výbor zabývá. A mají se politici věnovat médiím? Politici se věnovat médiím mají, protože mají ..., abychom si rozuměli. Já si myslím, že politik potřebuje média, musí s nimi komunikovat, on de facto prostřednictvím médií oslovuje veřejnost, v tomto smyslu ano. Proto se je politici snaží ovládat i skrze stálou komisi Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky. Důkazů je mnoho. Máte pravdu, a to je právě to, co by se nemělo dít podle mého názoru, protože stálá komise, pardon Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která je takovým malým mediálním ministerstvem, která je volena, de facto je partnerem této stálé komise, by měla být tím filtrujícím orgánem, který je postaven ... Ten je ovšem volen opět Poslaneckou sněmovnou ... Tady se dostáváme zpátky k tomu, jak vlastně mají být tyto orgány nominovány, definovány, jak mají být voleny. A tady je třeba rozlišit mezi radami veřejnoprávních médií a mezi tou radou, o které jsem mluvil, která je tím malým ministerstvem pro rozhlasové a televizní vysílání. Vrátíme-li se k samotné existenci stálé komise Poslanecké sněmovny. Stal jste se jejím předsedou, abyste ukončil její činnost, když to řekneme s jistou mírou nadsázky? Je to možné, já to nevylučuji. Budu-li upřímný, teď dneska v tento den tu ambici nemám, ale ukáže-li se, že se nám podaří během tohoto funkčního období nebo i kratšího času se vypořádat se všemi problémy, které mediální scéna má, její zákonodárství, možná se ukáže, že opravdu je ta komise nadbytečná, že je možné řešit problematiku, kterou zatím řeší v rámci toho rozšíření kompetencí bodů nebo v rámci větší specializace lidí v tom výboru a ukáže se, že je zbytečná. Komise byla začasté výhodná pro její členy, protože se velmi často při tvorbě mediálních zákonů objevovali ve sdělovacích prostředcích, a to de facto nepřímým lobbingem vystupovali velmi často. Ostatně, uděláme-li si analýzu vystupování zákonodárců, členů Poslanecké sněmovny v diskusních pořadech soukromých i veřejnoprávních médií České republiky, tak nejčastěji vystupují lidé ze stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky. To také o něčem vypovídá.... Víte, kdyby se možná udělal průzkum, jak kteří členové různých parlamentních orgánů vystupují, tak se zjistí, že k problematice jaderné elektrárny Temelín nejvíce vystupovali zástupci hospodářského výboru. Problém je ten, že tady, sám jste naznačil vztah politiků k těm médiím a tato otázka je velmi citlivá, velmi sledovaná. Ti politici mají zájem v těch médiích být a samozřejmě tohoto zřejmě využívají. Cítíte, že využívají toho, že jsou součástí důležitého orgánu, který o médiích rozhoduje a tudíž se jim otevírají dveře snáz, budete-li upřímný? Já jsem upřímný, nechci být neupřímný, jenom bych trochu dal do uvozovek, o médiích rozhoduje ta stálá komise, by měla rozhodovat o zákonech, o kompetencích, které z těch zákonů pro ni vyplývají. Neměla by být orgánem, který nějakým způsobem média reguluje, ovlivňuje, vstupuje do nich. Snaží se o to. Podíváme-li se na stenozáznamy ze starších zasedání stálé komise Poslanecké sněmovny, například na konci devadesátých let. A to je další problém, že činnost stálé komise Poslanecké sněmovny je velmi málo transparentní. Neexistují stenozáznamy. Ti, kteří chtějí podrobovat činnost stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky kritickému pohledu, tak se velmi těžko dostávají k primárním zdrojům.... Já bych řekl, že jsem se možná také stal předsedou této komise, aby se tento stav změnil. Já mám pocit, že je-li tady nějaká pochybnost, například ze strany médií, tak je třeba, aby naopak práce té komise byla transparentní tak, aby bylo zcela jasné, proč je, čemu slouží, čím se zabývá, z jakých důvodů se tím zabývá, a aby ti, kteří o to mají zájem, veřejnost, novináři, aby jasně věděli, jak se jednotliví členové té mediální komise chovají. Protože od kolektivního orgánu je vždycky trochu problémem pro ně hodnotit na základě, dejme tomu, vystupování dvou, tří, čtyř, možná šesti členů té komise celou komisi, protože tam mohou být dva, tři lidé, kteří se tak nechovají. Které konkrétní kroky uděláte pro ztransparentnění práce stálé komise Poslanecké sněmovny pro rozdělovací prostředky? Samozřejmě, že já jsem se trochu zarazil, když jste říkal, že neexistují záznamy. Normálně se všechna jednání komise nahrávají, je třeba, aby byly ve stejném gardu, jako jsou jednání výboru, která jsou otevřena veřejnosti, k dispozici. Dokonce si vzpomínám, že když byly nějaké citlivé záležitosti v novém volebním období, že se pořizoval i přepis z jednání té komise a byl k dispozici, tak v tomto pokračovat ... Stenozáznamy a zápisy, které by byly volně přístupné na Internetu. Jak ale zabránit tomu, když jsem studoval starší stenozáznamy, tak stálá komise Poslanecké sněmovny a je otázkou, zda jí to přísluší, se vyjadřovala ke změně vlastníků, například Rádia Alfa a podobně. Přísluší to sněmovnímu orgánu? Myslím si, že sněmovnímu orgánu patří to, aby definovala příslušný zákon a aby, protože volí radu a ta rada je tedy jakýmsi způsobem odpovědna té Poslanecké sněmovně, aby zjišťovala, zda ta rada postupuje podle zákona, aby si zjistila, zda, co v tom zákoně je dodržováno, to si myslím ano. Ale rozhodovat nebo snažit se ovlivňovat nějaké vlastnické vztahy v mediální sféře, to k té komisi jistě nepatří. Další téma: fungování médií v České republice. Koaliční vláda premiéra Vladimíra Špidly ve svém programovém prohlášení k oblasti sdělovacích prostředků napsala: Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Cílem vlády je nezávislost médií na politických stranách a orgánech státu. Současně však vláda požaduje všestranné šíření informací a odpovědnost za ně, což považuje za důležitou záruku pro jejich objektivitu, proto zhodnotí dosavadní působení elektronických sdělovacích prostředků včetně jejich rad s důrazem na požadavek nestrannosti, všestrannosti a vyváženosti vysílání. Na základě toho přijme opatření nezbytná i k úspěšné integraci České republiky do Evropské unie včetně návrhu změny zákona o veřejnoprávních sdělovacích prostředcích. Stejný postup vláda uplatní i pro Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Stojí v programovém prohlášení vlády, které přednesl začátkem srpna v Poslanecké sněmovně premiér Vladimír Špidla. Jak konkrétně a kdy vládní koalice předloží zhodnocení stavu médií v ČR a dokdy vy osobně, jako předseda stálé komise, si toto představujete? Tady bych rozlišil, že je tady odpovědnost vládní a Poslanecké sněmovny. Slyšeli jsme pana předsedu vlády. Je tedy na vládě, aby ona předložila příslušné legislativní normy. Mám namysli, teď hovořil o novém zákonu, respektive novele zákonů o České televizi, Českém rozhlase. Mluví se o novelizaci zákonů o rozhlasovém televizním vysílání. Parlament a tedy i tato komise pro sdělovací prostředky je orgánem, které projednávají tyto zákony. Vy jste ale předsedou poslaneckého klubu strany vládní koalice. Ptal jsem se vás, jako poslance vládní koalice, byť si to stanovila exekutiva ve svém programovém prohlášení. Jaká je vaše představa, dokdy by zmiňovaná "revize" měla být provedena? Já budu tlačit. Víte, možná právě proto jsem rád, že konečně ta komise začne fungovat, aby třeba mohla vyvodit i příslušný tlak na vládu. Vím, že se příslušné ministerstvo, tedy ministerstvo kultury zabývá novelou, respektive novým zákonem o České televizi, tam už ty práce jakoby probíhají, schází se určitá komise, která připravuje pro vládu tuto verzi. Bude třeba se vrátit zřejmě i k zákonu o rozhlasovém televizním vysílání, zejména k problematice digitalizace televizního vysílání, kde je třeba také vyvodit tlak na vládu, aby příslušnou normu zpracovalo příslušné ministerstvo, tedy ministerstvo kultury. Pokud ta komise nebyla funkční, neměla svého předsedu, tak tento tlak vyvíjet nemohla. Teď konečně získala svoji funkčnost a ten tlak bude vyvíjen. Má zmiňovaný tlak vést k tomu, aby vláda novely, případně nové zákony předložila do jednoho roku nebo do jaké doby? Myslím si, že to je rozumná varianta. Dokonce vím, že novelu zákona o České televizi chce ministerstvo kultury mít hotovou do konce tohoto roku. Nevím, zda to zvládne, ale v každém případě myslím, že začátkem příštího roku se jí bude zabývat už parlament. Věnujme se nejdříve obecně rozhlasovému a televiznímu vysílání. Podíváme-li se do pravidelného hodnotícího posudku Evropské komise, který Evropská komise zveřejnila před sedmi dny. V části občanská politická práva doslova stojí: "Co se týče svobody projevu, nedošlo v České republice k velkému pokroku při odstraňování nedostatků transparentnosti a stability v televizním sektoru, což je důvod k znepokojení při vědomí významné úlohy, kterou televize v každé moderní demokracii sehrává." Měla by být citovaná část posudku zohledněna v novele zákona o rozhlasovém a televizním vysílání a jak? Já si myslím, že ano, že by měl být zhodnocen, protože jsem pracoval v komisi i v minulém volebním období a byl jsem u toho, když se zpracovával zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, tak jenom zopakuji své pozměňovací návrhy, svůj názor, který jsem tam prezentoval, kdy podle mého názoru není příliš šťastná ta myšlenka, která zvítězila a je v současném zákonu o rozhlasovém a televizním vysílání, kdy se licence zadarmo přidělují v rámci jakéhosi výběrového řízení a potom se zákonem hlídá dodržování té vlastnické struktury. To je A. Dodejme ještě B: Podle nového zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání se téměř automaticky prodlužují licence. Jde o institut takzvané prolongace licence. Ukazuje podle vás hodnocení Evropské komise, že by měly být licence draženy a předloží vládní koalice tento návrh? Podle mého názoru, toto je můj názor, který už jsem tehdy prezentoval. Já si myslím, že by to vedlo k ztransparentnění vlastně vlastnických vztahů u těch médií. Protože je třeba říci, že některé ty vlastnické vztahy se podle toho zákona nedaří vůbec sledovat, hlídat. Já mám pocit, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ani sama neví, v jakém stavu dneska jsou a v jakém stavu jsou vlastnické vztahy k některým držitelům licencí nebo jak vypadá vlastnická struktura držitelů některých licencí. Konzultoval jste tento návrh s kolegy z ostatních stran vládní koalice a je reálné, že by v novele zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání byl institut dražby licencí? Já vám můžu, pane redaktore, říci, že pro tu krátkost ta volba proběhla, minulý týden jsem to nekonzultoval. Ale ten můj názor se nemění, já ho mám neustále, já ho předložím samozřejmě svým kolegům k tomu, abychom ho znovu zvážili, abychom našli takovou jeho formu, která by se dala vtělit do příslušného zákona, která by vedla především zprůhlednění vlastnictví těch médií. Ale co udělat s tím, když soukromé televizní stanice již zažádaly o prodloužení licencí o dalších dvanáct let, nyní bych musel lovit v paměti, dokdy byla prodloužena licence televizi Nova, ale tuším, že to bylo do roku 2017, nemýlím-li se. Je to de facto dalších dvanáct let od vypršení licence, která měla vypršet, myslím v některém z příštích ... Dejme tomu 2017, snad se nemýlím, co s tím? Co možnost nastavení institutu retroaktivity, je to v právním státě možné? Myslím si, že retroaktivita není věc, která je možná prosazovat v našem právním řádu, to určitě ne. Já bych viděl tady jinou cestu. Svět se poměrně v této oblasti ubírá rychle technologicky dopředu. Já už jsem se tu zmínil o digitalizaci vysílání. Je třeba připomenout, že ty licence se udělují proto, protože v analogovém režimu vysílání je jen několik frekvencí, které mohou pokrýt území České republiky a které mohou dostat ti, kteří chtějí televizi vysílat. Podaří-li se velmi dobře zvládnout digitalizaci televizního vysílání, tak se tady otevře ohromné množství prostoru pro další vysílatele. Receptem je podle vás uspíšění digitalizace? Česká televize jako vysílatel veřejné služby, který chtěl věnovat velké prostředky, velké úsilí k tomu, aby jako první vysílatel rozběhl digitalizaci, tak s odkazem na nedostatek peněz od záměru ustupuje. Ano, je třeba připomenout, že ta digitalizace bude velmi finančně náročná záležitost. Nicméně, já budu prosazovat to, abychom našli v rozpočtu prostředky nebo aby se stát spolupodílel na tom, aby byla tato cesta otevřena, protože by se tím odstranily nebo odstranila se řada problémů, které jsou přinášeny tím, že se soupeří tady o tu licenci a to, kdo může vysílat. Urychlit digitalizaci podle vás? Digitalizaci podle mě ano. S tím, že by stát měl investovat? Jistě, protože by otevřel daleko více prostoru na tomto mediálním trhu, zejména v oblasti televizního vysílání. Podíváme-li se ještě jednou do hodnotící zprávy Evropské komise. V části občanská a politická práva stojí: Nyní probíhají dva spory o vlastnictví vysílacích licencí a kontrolu komerčních televizních stanic mezi zahraničními investory a jejich českými partnery, které musejí řešit mezinárodní rozhodčí soudy. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání by měla efektivněji vykonávat své kompetence a je třeba, aby se zachovala její politická nezávislost." V případě, že Česká republika prohraje jakékoli arbitrážní řízení, měl by stát vymáhat peníze na provozovatelích televizního vysílání? Například na televizi Nova? Víte, to je obtížné, protože televize Nova není tím orgánem, který rozhodoval v těch příslušných správních řízeních, v těch rozhodovala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. A tam je otázka, je to kolektivní orgán, ve kterém se rozhoduje hlasováním. Je to velice obtížně právně zachytit. Nicméně, dojde-li k tomuto stavu a zdá se, že k němu to směřuje všechno, je třeba vyvodit tady určitou odpovědnost a hledat míru zavinění, že jsme se dostali do tohoto stavu. Znamená to, zažalovat členy, možná vést k jisté zodpovědnosti členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání? Teď bych řekl vést k zodpovědnosti v každém případě, toho slova zažalovat se teď nemohou uchopit, protože nevím, do jaké míry se prokáže, že bylo cosi přestoupeno. Tady je otázka také, jak vypadá naše mediální sféra, co se týče zákonů. Mně se zdá, že právě díky tomu, o čem jsme se bavili, díky tomu, že se licence neprodávají, ale rozdělují, přidělují a hlídá se zákonem vlastnická struktura, jsou ty zákony složité, nepříliš jasné. Ale tu tvoříte vy? Ano, pane redaktore, máte pravdu, tvoříme tyto zákony my, ony nejsou vůbec v tomto směru jednoduché, dokonce i třeba ten poslední mediální zákon byl velmi podrobně konzultován s Evropskou unií, abychom tam implementovali správně příslušné směrnice, které k tomu zákon má. Zákon vznikl jako poslanecká iniciativa, je to poslanecký zákon. Je to pravda, že vznikl jako poslanecká aktivita, ale pracovalo na něm i také ministerstvo kultury, určitým způsobem se spolupodílelo na jeho zpracování. Ale já se vrátím zpátky k tomu, kdy jsme se bavili o komisi. Víte, celá tato legislativa vznikla v době, kdy opravdu nebyl ten státní orgán, který by připravoval toto zákonodárství, které není vůbec jednoduché. Připomeňme si, co 14. května 2002 řekl ke vzniku zákona o provozování televizního a rozhlasového vysílání ministr kultury Pavel Dostál. Dostál hovořil o vzniku zákona, který předložila skupina poslanců vedená Ivanem Langerem, místopředsedou ODS a Poslanecké sněmovny, a stranickým kolegou ministra Dostála Miloslavem Kučerou. Pavel DOSTÁL /zvukový záznam/: Miloslav Kučera a Ivan Langer jsou takové bratrstvo Kočičí pracky, pokud se týká mediální politiky. V mediálních otázkách byli spojenci, vždyť to byli oni, kteří prosadili ve své podstatě, kteří smetli, Ivan Langer s velkou rozkoší a pan Kučera, jaksi nemohl asistovat s takovou rozkoší, protože je to můj spolusoudruh, že jo. Smetli zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, aby ho nahradili zákonem ve prospěch jisté komerční televize. Ten zákon byl celý udělán ve prospěch jisté komerční televize nebo komerčních televizí. Uvedl 14. května 2002 ministr kultury Pavel Dostál v Interview BBC. Měl by doznat zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání velkých změn i co se týče volby a postavení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a měl by být "přísnější" k soukromým vysílatelům? Já jsem přesvědčen, že pan ministr tady trošku exponoval význam těchto dvou kolegů, které jmenoval, protože je třeba připomenout, že ten zákon schválili poslanci, nadpoloviční většina poslanců Poslanecké sněmovny, muselo pro něj hlasovat podstatně víc lidí a mně se zdá, že to je také jeden z výsledků, který je z minulého funkčního období, kdy panovala opoziční smlouva, kdy opravdu tam to bylo na dohodách, které se uzavíraly v tomto duchu. Já si myslím, že by měl doznat určitých změn, o jedné jsme se bavili zprůhledněním vlastnických vztahů. Myslím si, že ... Volba Rady pro rozhlasové a televizní vysílání? Zabezpečení nezávislosti lidí, kteří budou v té radě zasedat, to znamená odfiltrování vlivu politických stran u těchto lidí. Jakým způsobem? Já bych měl takový recept, který nevím, zda se dá použít přesně úplně u této rady. Myslím si, že by bylo dobře ho použít u rad veřejnoprávních televizních médií. A nyní asi vím, kam směřujete. Rada složená ze dvaceti až třiceti členů, je to bavorský model, respektive německý model uplatňováný u vysílatelů veřejné služby, nikoli u regulátora rozhlasového a televizního vysílání. Máte jiný model, tento asi nebudete moci uplatnit? Ne. Myslím u této rady, která je zároveň jakýmsi regulačním orgánem, se asi těžko dá uplatnit. Myslím si, že je tady třeba jasně definovat, možná lépe, co znamená ta nezávislost. My tam hovoříme o tom, zda ten člen rady může působit ve prospěch, nebo nemůže působit ve prospěch politických stran, to se zakazuje. Je otázka, co to znamená tento termín. Vzdáváte se trojí volby rady, Senátem, Poslaneckou sněmovnou a prezidentem, což byl návrh stran čtyřkoalice, tehdy ještě čtyřkoalice? Ten byl ale uplatněn také u Rady České televize, protože tam jsme si mysleli, že to je jedna z cest, jak dosáhnout té nezávislosti. Možná, že tady by to mohlo být uplatněno lépe, protože tady alespoň by se dala ta rada rozdělit do těchto tří menších celků ... Uvažujete o tom? Uvažuji o tom, o jako jedné z možností, která by přinesla to větší odfiltrování této rady od politických stran. Poslední otázka, prosím o velmi stručnou odpověď. Do té doby byste neodvolával Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, než bude změněn zákon? Já bych tu radu odvolával v momentě, když zjistím, že neplnila své povinnosti podle zákona. Tedy v případě špatného výsledku třeba mezinárodní arbitráže. V případě zjištění, které může předcházet, následovat, kdy budu rozhodnut o tom, že se nechovala podle zákona ... Zatím takové informace nemáte? Zatím ne. Jaromír Talíř. Děkuji za vašich třicet minut, někdy příště na shledanou. Na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích BBC: Talíř slíbil, že činnost mediální komise poslanců bude transparentní Internetový server Česká média, 18.10.2002 - V půlhodinovém interview V. Moravce na BBC včera odpovídal Jaromír Talíř, nový předseda tzv. „mediální komise“ PSP ČR. Na otázku o nutnosti existence komise tento bývalý kritik její existence konstatoval, že „v tuto chvíli takovou ambici nemá“. Moravcovo tvrzení, že v diskusních pořadech soukromých i veřejnoprávních médií z politiků převažují členové „mediální komise“ nerozporoval a řekl, že to považuje za přirozené. Talíř na poukázání o nedostatečné transparentnosti činnosti komise odpověděl, že „možná také proto se stal předsedou komise, aby tento stav změnil“. Talíř je pro dražbu televizních licencí, ne však retroaktivně. Domnívá se, že tento krok společně s urychlenou digitalizací zpřehlední vlastnické vztahy českých komerčních televizí a normalizuje trh. Za hlavní příčinu stávajících problémů ČR v arbitráži s bývalými investory TV Nova považuje Talíř špatné mediální zákony. RRTV by Talíř odvolal až v momentě, kdy se zjistí, že neplnila své povinnosti podle zákona, ale zatím takové informace nemá. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
