 | |  |  | | čtvrtek 10. října 2002, 18:18 SEČ | | Pavel Svoboda |  |  |  |  |  | předseda výboru pro evropskou integraci Poslanecké sněmovny |  | | |
| Pavel Svoboda v Interview BBC připustil, že vstup České republiky do EU mohou ohrozit spíše problémy stojící mimo působení české politiky - zejména výsledek irského referenda o smlouvě z Nice.
Přepis rozhovoru
Česká republika patří mezi desítku zemí, o nichž by se měla rozšířit Evropská unie. I o tom se zmiňuje pravidelná hodnotící zpráva Evropské komise, která byla zveřejněna ve středu. Prezident Václav Havel považuje vstup Česka do Evropské unie za šanci pravdě historickou. Havel o tom hovořil při svém středečním vystoupení v Poslanecké sněmovně.
Václav HAVEL /zvuková ukázka/: Já nesdílím obavu některých, že to členství v Evropské unii znamená povážlivé ohrožení národních zájmů v podobě jakési částečné ztráty suverenity.
Uvedl ve středu v Poslanecké sněmovně Václav Havel. Nejen o pravidelném hodnotícím posudku Evropské komise a rozšíření Evropské unie o Českou republiku bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda sněmovního výboru pro evropskou integraci Pavel Svoboda. Vítejte v BBC. Dobrý den.
Hezký podvečer.
Pokud byste měl poměrem vyjádřeným v procentech stanovit pozitiva ku negativům vstupu České republiky do Evropské unie, jak by definice vašeho poměru vypadala?
Já myslím, že ta pozitiva pro Českou republiku výrazně převažují. Pokud byste to chtěl vyjádřit v procentech, tak si umím představit 3:1, sedmdesát pět procent ku dvaceti pěti.
A kde je těch pět procent? Sedmdesát ...
Já jsem říkal sedmdesát pět ku dvaceti pěti procentům.
Já vám rozuměl sedmdesát. Omlouvám se, přestávám slyšet. Které největší pozitivum byste v souvislosti s předpokládaným vstupem Česka do Evropské unie zvýraznil?
Já myslím, že u nás se nejvíc cituje pozitivum, že Česká republika bude dostávat výrazné procento dotací z peněz Evropské unie, z různých fondů Evropské unie. Já si myslím, že to není to největší pozitivum. Já si myslím, že to je ..., to pozitivum spočívá v určitém dostání se na trošku vyšší a čím dál tím vyšší civilizační úroveň. Myslím, že to souvisí například se školskými programy. Souvisí to s celkovým zlepšování životní úrovně, ale životní úroveň není jenom, co se týče, to se netýká jenom ekonomické stránky, myslím, že jsou to otázky životního prostředí, myslím například v této oblasti udělala Česká republika velký pokrok, ale i pod tlakem Evropské unie, že jsme slaďovali určité normy Evropské unie. Já si myslím, že i v tom spočívá obrovské plus pro Českou republiku. Takže já bych to viděl tak půl na půl. Půl jsou ty finanční věci a půl jsou takové věci, které se těžko definují, zlepšování životního prostředí, lepší kvalita života a podobně.
Zkrátka Česká republika jako součást civilizované Evropy?
Ano, já si myslím, že tohle je ten, já nechci říct definitivní návrat do Evropy, ale je to věc, je to věc, řekl bych, která se velmi těžko bude komukoliv zvracet s prominutím.
Naopak, na které negativum podle vás musejí být občané České republiky při vstupu země do Evropské unie připraveni?
Tak já myslím, že některá negativa přijdou okamžitě po vstupu. Já bych je nepřeceňoval, ale je samozřejmé, že každý takovýto krok vyvolá, každé takové to přizpůsobování, ten zlom vyvolá určité pohyby i na domácí zejména ekonomické scéně. Jsem přesvědčen o tom, že může dojít, může dojít k určitému pohybu cen, může dojít například při náběhu na to kvalitativně vyšší prostředí ekonomické v Evropské unie, může dojít i k bankrotu některých firem, takže si to představit umím. Ale to bych řekl, že jsou to dočasné přizpůsobovací problémy a po jisté době toto zmizí.
Česká republika je před dveřmi Evropské unie. Je podle vás český občan na tato negativa připraven?
Já myslím, že to souvisí s informační kampaní Evropské unie, která podle mého názoru, a to je trochu dluh předchozí vlády a já doufám, že tato vláda bude schopna v tomto velmi rychle něco udělat, protože my máme v České republice rozjetou takzvanou informační kampaň nebo komunikační strategii o Evropské unii, ale jsem přesvědčen o tom, že takové ty nejkonkrétnější informace, já vždycky říkám, co bude znamenat vstup pro studenta, co bude znamenat vstup pro malého, středního podnikatele, pro manažera, pro ženu v domácnosti, pro učitele, pro doktora, tak takovéto informace konkrétní chybí. Já jsem přesvědčen o tom, že ...
Zatím vám tedy český občan přijde nepřipraven na vstup?
Že tím pádem ty nejpodstatnější informace proto, aby se občan mohl rozhodnout, jestli ano nebo ne, já doufám, že se rozhodne ano samozřejmě, ale ty mám pocit, že v této chvíli ještě občan nemá.
Tedy podepsal byste tezi, že český občan je zatím nepřipraven na vstup, co se informační sumy týče?
Já si myslím, že je připraven na té obecné úrovni, ale občana zajímá daleko více ta konkrétní úroveň, co bude pro něj osobně znamenat vstup, a tam si myslím, že je velký dluh.
Evropská komise ve středu zveřejnila pravidelnou hodnotící zprávu o přibližování České republiky do Evropské unie. Velvyslanec Evropské unie v České republice Ramiro Cibrian na adresu České republiky v této souvislosti říká:
Ramiro CIBRIAN, velvyslanec Evropské unie v České republice /zvuková ukázka/: To znamená, že Česká republika podle Evropské komise je už připravena pro členství v Evropské unii, je připravena pro skončení jednání, vstupující jednání do konce letošního roku. A samozřejmě to vůbec neznamená, že nejsou ještě nedostatky nebo nejsou ještě práce, které se musí uskutečnit, ale podle mého názoru zítra a dnes jsou v první řadě pro blahopřání a myslím si pro /nesrozumitelné/.
Uvedl k pravidelné hodnotící zprávě Evropské komise velvyslanec Evropské unie v České republice Ramiro Cibrian. Předseda Občanské demokratické strany Václav Klaus v reakci na zveřejnění pravidelného hodnotícího posudku uvedl, citujme doslova: "Je to každoroční úřednická hříčka, kdy úředníci na obou stranách hrají stínohru, která skutečný význam v evropském rozhodování nemá," konec citátu. Vyjdeme-li z teze Václava Klause, nepřeceňuje se podle vás význam pravidelných hodnotících zpráv Evropské komise?
Já myslím, že když si vezmeme historii pravidelných hodnotících zpráv pět let dozadu, nebo čtyři roky dozadu, tohle je pátá zpráva, tak ten trend byl následující. První zpráva byla pro Českou republiku velmi výrazně pozitivní, pak měla klesající trend a v roce 2000 vydána pravidelná zpráva o České republice, která byla skoro na chvostu a musím říct, že z velké části oprávněně. A pak ty další hodnotící zprávy už velmi reflektovaly, velmi výrazně reflektovaly pohyb směrem vzhůru. Já bych tyto zprávy, nechtěl bych je přeceňovat, ale myslím, že ...
Nejsou přeceňovány v českém prostředí?
Jejich důsledkem bylo vytvoření tlaku ze strany Evropské unie, protože ten tlak byl zhmotněn v těch zprávách, tam bylo jasně dáno, že bychom měli toto, toto odstranit, abychom se dostali na stejnou úroveň, abychom sladili právní prostředí, to tam bylo jasně definováno, v tomto já spatřuji velký význam, velký význam těch hodnotících zpráv a z tohoto důvodu, si myslím, že přeceňovány nejsou. Ale je jasné, že například tato zpráva je zprávou, která je sice nejvýznamnější, protože nás pozývá do Evropské unie, nicméně jsem přesvědčen o tom, že jak asi vyzní, tak bylo dáno už dříve a toto jenom jaksi popsalo ten samotný stav, ale myslím si, že ...
Je to tedy tak, že už dávno bylo rozhodnuto a lze do jisté míry přistoupit na Klausovu tezi, že tato zpráva je už stínohrou, protože už je dávno rozhodnuto, že deset států dostalo pozvánku.
Ale vy jste citoval pana předsedu ODS s tím, že říká, že všechny zprávy byly stínohrou. Já bych ani tuto zprávu nenazval stínohrou, já bych ji nazval určitým doplňkem k politickému rozhodnutí, které bylo učiněno, nebo které se rodilo, řekněme poslední rok, rok a půl, bych řekl, a toto je jistá reflexe toho politického rozhodnutí. Nenazval bych to stínohrou.
Přestože zpráva Evropské komise hodnotí přípravu Česka na vstup do Evropské unie spíše kladně, poukazuje rovněž na řadu nedostatků. Nejvýraznější kritika se týká korupce ve státní správě, ekonomické kriminality a postavení Romů, když to velmi stručně shrneme. Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla ke kritickým pasážím v pravidelné hodnotící zprávě uvádí:
Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: Protože nic z tohoto světa není bez kazu a bez chyby, to je zřejmé, a Česká republika je prostě součástí tohoto světa, tak existují výtky, které mohou být oprávněné a já považuji třeba za problém nepřiměřenou délku některých soudních řízení. Myslím si, že je na místě, abychom se velmi vážně zamysleli nad tím, jak usnadnit přístup člověka k právu.
Čtvrteční slova premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly. Jaké závěry by z kritických pasáží obsažených ve zprávě Evropské komise měla vyvodit vláda, vládní koalice, jejíž Unie svobody-Demokratická unie je součástí?
Tak já osobně za velmi pozitivní považuji ten trend, o němž jsem již mluvil. Samozřejmě ten trend je stoupající, ale nejsou ještě všechny problémy odstraněny. Já za ten největší problém považuji stabilitu veřejných financí. Já myslím, že je v krátku i střednědobém horizontu úkol číslo jedna, a to i z toho důvodu, že podle mě není únosné, abychom například ke společné měně euro přistupovali z důvodu nestability veřejných financí někdy po roce 2010 a podobně, v době, kdy pravděpodobně okolní země, dneska ještě kandidátské, budou už euro mít zavedeno, to myslím, že již z psychologického hlediska by pro občany nebylo správné. A abychom mohli k euru přistoupit v nějaké dohledné době, například v roce 2007, 2008, tak stabilita veřejných financí je úkol číslo jedna, protože to je přímo podmínka, abychom euro mohli zavést. To znamená, že ...
Neměla by, že vstupuji do vaší řeči, neměla by vláda v souvislosti s tím, co se píše ve zprávě Evropské komise, týkající se pasáže veřejných financí, přijmout naléhavá opatření, něco jako balíček opatření z roku 1996?
Já myslím, že na balíček to není, balíček byl reakcí tehdy na ekonomickou krizi, já si myslím, že v ekonomické krizi se tato země nenachází, rozhodně ne. Já myslím, že podstatné je to, abychom byli schopni během dvou tří let dostat státní rozpočet a vůbec veřejné finance pod kontrolu, a ten trend nejenom zastavit, ten stoupající trend deficitu, ale obrátit ho s nějakým výhledem například tří až čtyřletý plán, to znamená, do roku 2005 si umím představit, že v roce 2005, 2006 nejpozději budeme schopni splňovat maastrichtská kritéria a tato kritéria nám umožní zavést například o rok, o dva roky nejpozději společnou měnu. Takže já bych to neviděl na aktuální reakce. Viděl bych to spíš na společenský a politický konsensus na tom dojít s veřejnými financemi tak, abychom splnili maastrichtská kritéria někdy v roce 2005, takto bych to viděl.
Nejste příliš velký idealista? Společenský konsensus, který se týká stavu veřejných financí, se v České republice hledá od poloviny devadesátých let. To, že veřejné finance jsou, mírně řečeno, v nedobrém stavu a budou se a bude se jejich stav prohlubovat v té kritické fázi se ví od roku 1996, kdy se neudělala penzijní, od té doby se neudělala penzijní reforma, sociální reforma a tak dále, a tak dále.
Já vám do toho, pane redaktore, já vám do toho skočím.
Ano.
Já se omlouvám, já vám uvedu aktuální, velmi aktuální příklad. O referendu o vstupu České republiky do Evropské unie se diskutuje v České republice deset let, deset let planých diskusí a až teď se vlastně podařilo a já předpokládám, že i v těch dalších čteních přijmout v Poslanecké sněmovně senátní návrh a je velmi velký předpoklad a pravděpodobnost, že bude toto referendum přijato. Já myslím, ...
Teď vám skočím já do řeči.
Ano.
Vy si myslíte, že je možné srovnat rozpory, které byly v souvislosti s referendem České republiky do Evropské unie s rozdílnými názory všech politických stran zastoupených v parlamentu, co se týče penzijní reformy, zkrátka reformy veřejných financí?
Ano.
Není to nesrovnatelné?
Není, není to nesrovnatelné, protože, až když šlo o vstup České republiky a podmínkou bylo referendum, tak nás čas tlačil a dotlačí ještě k tomu, abychom zákon o referendu, vlastně nástroj toho referenda přijali a shodla se na něm celá politická scéna, protože bez toho bychom do té Evropské unie ne, že nemohli vstoupit, ale pravděpodobně nemohli vstoupit.
Až tedy v oblasti veřejných financí poteče do bot, tak dojde ke shodě?
Jsem přesvědčen o tom, že my Češi jsme v tomto zvláštní, že až pod určitým tlakem možná podáváme nejlepší výkony. Jsem přesvědčen o tom, že až pod tím tlakem budeme někdy v roce ..., já nechci říct, já bych si to nepřál, já bych byl radši, kdyby ten program stability veřejných financí byl přijat například příští rok, ale jsem přesvědčen o tom, že nejpozději v roce 2005, 2006 musíme splňovat maastrichtská kritéria tak, abychom to euro mohli během dvou let zavést, a pak budeme pod tím tlakem, jako jsme dneska v tlaku v případě referenda.
A co se týče dalších oblastí, o nichž se zmiňuje zpráva Evropské komise, když byla ta zpráva na přelomu tisíciletí, tuším, že to bylo v roce 1999 nebo 2000, byla velmi kritická.
2000 byla kritická.
Tak vláda přijala mimořádná opatření v oblasti legislativy, hovořilo se o takzvané legislativní smršti. Bylo by zapotřebí podle vás podobnou smršť přijmout ještě předtím nějakou druhou, její část, než Česká republika vstoupí do Evropské unie?
Víte, nám chybí k tomu, abychom plně, plně přijali takzvané ecu comunité, vlastně společnou evropskou legislativu, nám chybí už jenom několik desítek zákonů z těch mnoha tisíc a desítek tisíc stran ecu, které vlastně, kterými je obklopena nebo které zastřešuje evropská legislativa. Takže já nevidím to na nějakou legislativní smršť, já myslím, že k té není důvod. Ale je důvod přijmout několik desítek ještě zákonů. Já myslím, že to Poslanecká sněmovna, řekněme, během roku, roku a půl je schopna vstřebat. Koneckonců my jsme ...
Tedy celé aquis communittaire by mohlo být podle vás přijato do konce roku 2004, kdy Česká republika ...?
Já jsem přesvědčen, že minimálně drtivá většina z toho pravděpodobně je možné přijmout asi celé ecu comunité ještě v průběhu roku 2003.
2003.
My jsme vlastně v této chvíli velmi unikátní přistupovací blok z toho důvodu, že vlastně jsme první blok, který ..., po kterém se vyžaduje úplná absorpce ecu comunité, protože jsou dneska země, které byly přijímány například v těch předchozích vlnách, například Portugalsko a Španělsko, které ani deset let po vstupu ještě neměly synchronizovanou svoji legislativu plně s ecu comunité, my toto budeme mít a myslím, že to není špatně. Akorát to bylo v těch letech zejména před dvěma, dvěma a půl lety, to bylo velmi náročné i pro Parlament České republiky, ale teď už k té smršti není důvod, teď je důvod přijmout několik desítek buď novel zákonů nebo zákonů, a to myslím, že se nedá nazývat legislativní smrští.
Další téma, referendum o vstupu České republiky do Evropské unie. Poslanecká sněmovna v úterý v takzvaném prvním čtení schválila návrh ústavního zákona o referendu, o vstupu České republiky do Evropské unie. Pokud Poslanecká sněmovna a Senát přijmou ústavní zákon i v závěrečném hlasování a podepíše jej prezident republiky, mohlo by se referendum o vstupu Česka do Evropské unie konat na jaře příštího roku. Prezident Václav Havel při svém středečním vystoupení v Poslanecké sněmovně zákonodárce pochválil.
Václav HAVEL, prezident České republiky /zvuková ukázka/: V době vašeho působení se opravdu staneme členy Evropské unie. Já bych v této souvislosti rád vysoce ocenil to, že jste včera tak rychle přijali v prvním čtení příslušný zákon o referendu. Dává nám to naději, že to referendum na jaře opravdu bude, bude to první, nemýlím-li se, referendum v dějinách moderního našeho státu a že občané budou moci rozhodnout o naší budoucnosti.
Uvedl ve středu v Poslanecké sněmovně prezident republiky Václav Havel. Návrh zákona o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie, který je v Poslanecké sněmovně a který bude pravděpodobně schvalován koncem příštího týdne, počítá s tím, že není důležité, kolik občanů se referenda zúčastní, zákon totiž neobsahuje podmínku konkrétní, řekněme, určité účasti. Považujete to za správné, že tam ta podmínka není?
Já myslím, že to správné je, protože, kdo se chce referenda účastnit, kdo chce nějak se vyjádřit, jestli máme vstoupit, nebo nemáme vstoupit, ten dobrovolně může k tomu referendu přijít. A ti, kteří jsou lhostejní a nechtějí hlasovat, tak není důvod, aby blokovali případný výsledek referenda. Nevidím v tom žádný problém.
Není to ale politické alibi, protože, když se případně referenda o vstupu České republiky do Evropské unie zúčastní, dejme tomu, třicet procent občanů České republiky, takže to referendum bude uznáno jako právoplatné, protože politici svým chováním nemusejí nebo mohou odradit občany od účasti v referendu?
Je to běžná praxe v mnoha západních zemích nebo i mnoha členů Evropské unie, kteří pořádají referenda. Nevidím v tom nijaký problém. Je to, jako kdybyste chtěl blokovat výsledky voleb, jenom proto, že k těm volbám přijde třeba třicet procent občanů. Také ty volby platí.
Zákonodárci Občanské demokratické strany, například místopředseda ODS Jan Zahradil v úterý při schvalování v prvním čtení ústavního zákona o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie konstatoval, citujme: "O vstupu tak může rozhodovat jen menšina voličů." Tedy neberete tento argument ODS?
Já myslím, že samozřejmě může, ale nemusí, to záleží také na kvalitě té informační kampaně nebo té komunikační strategie. Já si myslím, že je smyslem této strategie vtáhnout do toho referenda zejména, jak citoval pan prezident, to je první referendum v dějinách našeho moderního státu, vtáhnout co nejvíce občanů, ale těžko nutit občany, pokud je jim to lhostejné, nebo nemají nijaký zvláštní důvod k tomu jít hlasovat, a tím vlastně blokovat názor ostatních lidí. Vlastně by se stala skoro většina rukojmím menšiny, nebo nepatrná menšina rukojmím většiny. To si myslím, že není správné.
Pavel Svoboda souhlasí s tím navrhovaným zněním zákona o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie, jak je v Poslanecké sněmovně, nebo jste připraven podpořit nějaké návrhy opozičních stran, rozumějme ODS a KSČM, které nejsou zcela spokojeny s tím stávajícím zněním?
Já jsem dnes přijel přímo z hlasování na svém výboru o tomto návrhu zákona, kde jsem prosazoval nezměněné znění, a to z toho důvodu, že je výsledkem těžkého, těžce dosahovaného politického konsensu. Já sám si to pamatuji, protože před třemi lety jsem předkládal také jeden zákon o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie, který prošel Poslaneckou sněmovnou, našel ústavní většinu, ale nebyl schválen v Senátu, a vím, jak je to těžké najít tento konsensus. To znamená, já si myslím, že hodnota tohoto konsensu je daleko větší, než některé případné malé nuance či vylepší tohoto zákona.
Navrhovali na vašem výboru, na výboru pro evropskou integraci, zákonodárci KSČM a ODS nějaké zásadní změny?
Ano, zákonodárci KSČM navrhovali určité změny ve formulaci, kdo má právo k tomu referendu jít. Ale tyto formulace, toto zpřesnění, kdo má vlastně právo volit v referendu, vyjádřit se v referendu, bude upřesňovat, jak je citováno v tomto zákoně, ten prováděcí zákon k referendu, který musí ještě Poslanecká sněmovna i Senát přijmout.
Co komunisté navrhují?
Ne, tam je formulace, že právo má ..., právo jít ..., účastnit se referenda má volič nad osmnáct let, nebo občan, který dosáhl osmnáctého roku a nic jiného tam k tomu není. Samozřejmě u mnoha občanů nad osmnáctým rokem věku je právo omezeno, právo volit, ale toto bude upravovat, toto upravuje volební zákon, a tento ..., tyto pasáže z volebního zákona budou potom citovány v tom prováděcím zákonu, takže se nemusíme bát, že by byl nějaký rozdíl mezi tím, kdo jde k volbám a má právo jít k volbám, a kdo půjde k referendu, to bulo naprosto identické.
Ale návrh, že by se měla upravit klauzule, kdy bude referendum platné při určité volební účasti, nepadla?
Ne, ne, ne, to tam nepadlo. Na tom je více méně politická shoda, že takhle to stačí.
Když ve středu vystoupil v Poslanecké sněmovně prezident Václav Havel, prozradil i své představy o organizaci referenda o vstupu České republiky od Evropské unie.
Václav HAVEL /zvuková ukázka/: Zdá se mi, že je velmi dobré, když to referendum bude vypsáno v nějakém termínu, který bude víceméně zkoordinován s termíny referend v jiných kandidátských zemích. Nikoliv tolik proto, že by jedno referendum mělo ovlivňovat druhé, ale především proto, že tím podáme zprávu, že jsme schopni komunikovat, že jsme schopni jako stát se domlouvat s jinými státy, což je zpráva pro Evropskou unii nesmírně důležitá. Čeho se u tohoto masivního explozivního rozšíření možná bojí, je právě to domlouvání tolika členů dohromady na společných věcech.
Středeční slova českého prezidenta Václava Havla. Shodnete se s Václavem Havlem na tom, že by české referendum o vstupu země do Evropské unie se mělo konat v součinnosti s dalšími kandidátskými zeměmi?
Já si myslím, že je to možné, ale není to nevyhnutelné. Koneckonců takovýto záměr sice byl, ale například Polsko už vyhlásilo svůj záměr pořádat referendum, tuším, v květnu a jsem přesvědčen o tom, že to nijak nekonzultovalo s ostatními zeměmi, řekněme, visegrádské čtyřky. Naše referendum my budeme moci konat pravděpodobně nejdříve v květnu, ale možná až v červnu. Takže já si myslím, že ...
Co je podle vás lepší, dříve, nebo později?
Já si myslím, že lepší je dříve z toho důvodu, že myslím, že je taktické, aby v referendu byl ten případný vstup schválen dříve, než začne proces ratifikací v jednotlivých členských zemích, protože vždycky pro ty členské země, které budou ratifikovat tu akcesní přístupovou smlouvu, je vždycky lepší, když mají v ruce souhlas těch jednotlivých kandidátských zemí a nemohou se vymlouvat na to, že ta země s tím vlastně ještě ani nevyslovila souhlas. Takže já myslím, že ...
Který termín je pro vás osobně nejzazší, který měsíc příštího roku je pro vás nejzazší v konání referenda o vstupu České republiky do Evropské unie?
Nejzazší termín je samozřejmě červen, protože o prázdninách se referendum těžko může konat a září je absolutně pozdě z toho důvodu, o kterém jsem mluvil, protože proces ratifikací už bude v plném proudu a my bychom měli to referendum provést ještě před začátkem ratifikací ve většině, alespoň většině členských zemí.
Průzkumy veřejného mínění, které je bezesporu možné označit za jistý indikátor, ukazují, že většina obyvatel o vstupu České republiky do Evropské unie stále ještě není přesvědčena. Například průzkum agentury STEM tvrdí, že od roku 2000 roste počet lidí, kteří očekávají vstup země do Evropské unie s mírným znepokojením, nebo dokonce se značnými obavami. Nyní dosahuje dvaačtyřiceti procent. Není pozdější konání referenda de facto výhodou v tom, že nemusíte vy jako politická elita mít obavu, že se vám nepodaří přesvědčit většinu obyvatel o vstupu země do Evropské unie?
Já myslím, že to záleží, zas říkám, na informační kampani. Já myslím, že informační kampaň ..., tyto obavy jsou založeny na tom, že lidé nemají ty podrobné informace o tom, co to bude pro ně znamenat.
Zatím je nedostali v uplynulých čtyřech a více letech.
Ano, a to je chyba nás politiků, že jsme jim tyto informace nedali, naprosto zřetelně. Ale já myslím, že ta komunikační strategie směřuje k nějakému vrcholu právě před tím referendem a bude ...
Vy už jste nějakou komunikační strategii zaregistroval?
Ano, samozřejmě komunikační strategie už minimálně rok, rok a půl existuje.
Krom brožurek, které kritizoval Jan Zahradil?
Byly i nějaké televizní pořady, billboardy, existuje telefonní linka, kam mohou se jednotliví občané se ptát na problémy Evropské unie ...
Ale zatím průzkumy veřejného mínění nereflektují to, že by byla nějaká kampaň.
Ano, já také jsem kritizoval pověřeného zástupce, šéfa odboru komunikační strategie za to, že vlastně jediným výsledkem jejich práce, zhodnocení jejich práce by měla být podpora, vzrůstající podpora vstupu, k tomu ještě nedochází. Já si myslím, že ...
Není to tedy tak, že by měl vzniknout nějaký krizový management, který zlepší komunikační strategii České republiky?
Ne, já myslím, že bude určitě stačit to, že se ty informace zkonkrétní a jsem o tom úplně přesvědčen, o tom už jsem mluvil, nechci to tady dále rozebírat.
Poslední dvě otázky, prosím o velmi stručné odpovědi k tomuto tématu. Týkají se toho, s čím máte v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie největší obavy? Ještě stále nejsou uzavřeny některé velmi citlivé kapitoly jako zemědělství a podobně. Václav Klaus doslova říká, že by česká vláda měla využít momentu, kdy je už de facto rozhodnuto o přijetí České republiky do Evropské unie, aby přitlačila na to, jak bude vypadat přístupová smlouva. Je toto klíčový moment, přístupová smlouva nebo dojednání zbytku kapitol?
Já myslím, že čekají nás ještě ty rozhodující kapitoly, to tak bývá, že ke konci se nechávají ty nejtěžší kapitoly. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že musíme rozlišovat podstatné věci od méně podstatných. Já nechci zpochybňovat a říkat, že by uzavření kapitoly doprava nebo nějaké nuance v té kapitole doprava či kapitole zemědělství byly méně podstatné, to rozhodně ne. Myslím, že zrovna kapitola zemědělství je klíčová, nicméně, pokud by tyto nuance měly vést k tomu, že Česká republika například nebude přijata nebo bude dělat takové obstrukce, že může být vyřazena z toho procesu, byť to nepovažuji za pravděpodobné, tak myslím, že i na naší straně musí dojít k určitému ...
Ústupku?
... k určitému ústupku. Ale já myslím, že stejný tlak bude i na Evropskou unii ze všech deseti kandidátských zemí zejména v oblasti zemědělství, chci zmínit Polsko, aby ústupek udělala Evropská unie, ale musí být na obou stranách ochota k tomu kompromisu.
To tedy nepovažujete za problém z toho, co říkáte, že se podaří kapitoly uzavřít, že na tom nezkrachuje evropská integrace.
Já za daleko větší problém považuji výsledek irského referenda. Já myslím, že dneska už daleko víc může zhatit případný vstup České republiky do Evropské unie a ostatních zemí vnější faktory, které se netýkají toho přímého vyjednávání, jeden z nich je například referendum, referendum Irska o smlouvě z Nice.
Tedy ani přístupová smlouva nebude problém?
Já myslím, já neříkám, že to nebude problém, ale jsem přesvědčený o tom, že na obou dvou stranách existuje vůle k nějakému kompromisu, a že tu vůli nemusíme ani české vládě, ani Evropské unii nijak připomínat.
Další téma velmi stručně, stav české pravice. Předseda ODS Václav Klaus ve čtvrtek na mimořádné tiskové konferenci oznámil, že s největší pravděpodobností nebude na prosincovém kongresu strany kandidovat na post předsedy. Klaus rovněž dodal, že je připraven přijmout kandidaturu na post prezidenta republiky.
Václav KLAUS /zvuková ukázka/: Oznamuji, že budu-li vážně a seriózně navržen, přijmu kandidaturu na funkci prezidenta republiky, protože není představitelné, aby úřadující předseda kterékoliv politické strany byl kandidátem na funkci prezidenta republiky, nehodlám se na prosincovém kongresu ODS ucházet o funkci předsedy strany, tedy o funkci, kterou jsem vykonával dlouhých jedenáct a půl roku. Toto rozhodnutí pro mě nebylo lehké, ale dospěl jsem k názoru, že už dále nebudu vyčkávat a že ho sdělím veřejnosti i členské základně ODS, která ho, věřím, pochopí. Věřím také, že ODS uspěje v komunálních a v senátních volbách a že na prosincovém kongresu nedopustí ztrátu své dosavadní tváře, ani svůj vnitřní rozpad, jedině to by mohlo zviklat mé dnešní rozhodnutí, protože ODS je mimořádně cennou a unikátní značkou, a to nejen v naší zemi a nejen v postkomunistickém světě.
V doslovném vystoupení Václava Klause. Otevírá podle Pavla Svobody případný odchod Václava Klause z čela ODS spolupráci, bližší spolupráci mezi US-DEU a ODS?
Tak je to především vnitřní věcí ODS. Pokud jde o spolupráci pravice, já myslím, že je třeba, já jsem to vždy říkal, že je třeba k určitému opětovnému sjednocování pravice, chcete-li to tak nazvat, vyřešení vnitřních, zejména personálních problémů, ale nejenom v jednotlivých pravicových stranách, zejména Unii svobody a ODS. Samozřejmě toto může být krok k tomuto, ale já myslím, že to záleží potom na tom také, koho si ODS zvolí do svého čela a jaké budou jeho první kroky i ve vztahu k jeho pravicovým kolegům.
Koho si podle vás ODS zvolí?
Já to neumím říct, pane redaktore. Nechtějte po mě, abych zde říkal jména, je to jenom pouze vnitřní věcí ODS.
Unie svobody jako jediná parlamentní strana nenavrhla svého kandidáta na prezidenta a je ochotna podpořit kandidáta jiné strany, respektive tím, že by měla být diskuse. Jste ochotni podpořit případně Václava Klause?
Myslím, že my jsme si stanovili určitá vnitřní kritéria pro našeho kandidáta. My jsme zvažovali a ještě zvažujeme kandidaturu některých lidí, my jsme je i jmenovali, já bych se zde k tomu nerad ..., nebo myslím, že není důvod se k tomu nyní vracet.
Ale Václav Klaus nesplňuje vaše kritéria pro Unii svobody?
Já osobně se v této chvíli nechci vyjadřovat k Václavu Klausovi. Ale musím říct, že já z těch navržených kandidátů, z té množiny asi dvanácti osob, tak si umím představit spíše jiné kandidáty za prezidenty České republiky.
Říká Pavel Svoboda. Děkuji za vašich třicet minut věnovaných BBC. Někdy příště na shledanou.
Na shledanou.
Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC.
Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.
|
|  |  |  |  |  | | Akciové trhy: 06:13 GMT | | FTSE | 6406.80 | -11.00 | | Dow Jones | 12525.7 | -48.11 | | Nasdaq | 2467.70 | -9.91 | | FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min |
|  |