| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 9. října 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Jan Mrzena | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jan Mrzena v Interview BBC uvedl, že Rada České televize o odvolání ředitele ČT Jiřího Balvína definitivně rozhodne do poloviny listopadu. Dodal, že na dnešním zasedání rady návrh na Balvínovo odvolání nepadnul.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Již drahnou dobu narůstá napětí mezi Radou České televize a generálním ředitelem televize Jiřím Balvínem. Důvodů je několik. Ředitel brněnského studia České televize Zdeněk Drahoš, úroveň zpravodajství a publicistiky České televize a pomalá reorganizace televize veřejné služby. Generální ředitel České televize Jiří Balvín na otázku, o čem napětí mezi ním a Radou České televize vypovídá, odpovídá těmito slovy: Jiří BALVÍN /zvuková ukázka/: Já bych řekl, že vypovídá o velmi dobré práci managementu České televize, protože jakmile se zužuje manipulační prostor některých skupin České televize, tak samozřejmě vzrůstá napětí, to napětí je přenášeno buď těmito lidmi nebo nějakým jiným okruhem lidí na některé členy rady samozřejmě. A v momentě, kdy je jim to podáno zjednodušeným způsobem, tak je možné, že ten člověk, případně člen rady přejde k tomuto názorovému poli. Slova generálního ředitele České televize Jiřího Balvína. Nejen o sporech mezi Radou České televize a generálním ředitelem televize veřejné služby bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Rady České televize Jan Mrzena. Vítejte po čase v BBC. Dobrý den. Dobrý večer. Když jste byl poprvé v tomto pořadu, což bylo 27. června 2001, hovořil jste o tom, že Rada České televize musí přispět k zajištění stability televize veřejné služby v České republice. Přijde vám ČT v roce 2002, respektive v říjnu 2002, jako stabilní instituce? Já bych řekl, že mně přijde jako podstatně stabilnější než zjara a v létě roku 2001, kdy řada věcí byla ve velkém provizoriu. V České televizi prakticky neexistovaly a nefungovaly základní hierarchické vazby. Téměř zhroucený byl i systém hospodaření, což v současné době je poněkud v jiné rovině například. Pokud byste jako manažer, který řídí Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích, měl porovnávat například vaši instituci s Českou televizí nebo s jinými institucemi, které fungují delší dobu, je Česká televize stabilní instituce? Srovnávat malé Jihočeské divadlo a velkou televizi veřejné služby prakticky nelze. Myslím si, že podstatně je stabilnější Česká televize, než byla v loňském roce. Na druhé straně vidím ještě mnoho reserv, třeba v oblasti hospodaření, třeba v oblasti výstavby základních vazeb mezi managementem a lidmi, běžnými zaměstnanci. Jiří Balvín má za sebou rok ve funkci řádně zvoleného generálního ředitele České televize. Ještě předtím, než se dostaneme k hodnocení ročního působení Jiřího Balvína, pojďme se bavit o ročním fungování Rady České televize, jíž předsedáte. Můžete vyjmenovat tři konkrétní kroky, kterými Rada České televize přispěla ke stabilizaci televize veřejné služby v České republice? Tři konkrétní kroky po vás chci. Tři konkrétní kroky, těžko se mi vybírá z těch mnoha kroků, které jsme podnikli a museli podniknout. Mám-li vás navést, nejdůležitější tři konkrétní kroky. Za prvé schválení nového statutu České televize, který základním způsobem aplikuje stávající zákon o ČT do systému základního řízení. Druhá záležitost, výstavba základních vazeb při schvalování, novém typu schvalování rozpočtu. Za třetí, domnívám se, že to byla i personální stabilizace na některých postech. Které posty máte na mysli? Mám na mysli například obsazení postu ředitele televizního studia v Ostravě. Myslím si, že velmi dobrým manažerem je i finanční ředitel České televize, poměrně slušným manažerem a člověkem, který rozumí své práci je i šéfredaktor zpravodajství a tak dále. Samozřejmě to jsou věci, které sice má na starosti a odpovídá za ně přímo management, přímo generální ředitel, nicméně ty personální procesy nastartovala rada, takovou tu, řekl bych, základní obměnu, aby se nalil trochu nový vítr do plachet České televize. V čem podle předsedy Rady České televize Jana Mrzeny může ještě rada televize veřejné služby České republiky přispět ke stabilizaci České televize v následujícím období? Můžete opět zmínit tři konkrétní kroky. Myslím si, že největším problémem třeba z hlediska ekonomického fungování České televize je nesystémové zdrojování České televize. Můžete to vysvětlit v češtině lidem? Děkuji. Dobře. Jde o to, že Česká televize má na straně svých výnosů pouze stabilní zakonzervovanou možnost výdělku, jakoby, a v takovém prostředí se velmi těžko plánuje v horizontu delším než jednoho roku. Přeložím si to správně do češtiny. Rada České televize může přispět k větší stabilitě České televize tím, že se pokusí získat větší příjmy pro Českou televizi, pochopil jsem vás? Iniciovat diskusi o tom, jak má systém financování České televize vypadat, abych to řekl úplně přesně. To je první krok. Další krok, kde může ještě Rada České televize v následujícím roce udělat mnohé ke zlepšení stability televize veřejné služby? Další věc, myslím si, že je potřeba stanovit pro Českou televizi priority z hlediska fungování programu ČT 1, ČT 2, to znamená, jakým směrem se dál tyto kanály budou ubírat. A třetí věc, například k dobré profilaci takzvané veřejné služby pro názorové menšiny a kulturní entity a tak dále. Čili v této oblasti, to si myslím, že by České televizi velmi prospělo, protože Česká televize jako celek by měla být jedním ze stěžejním pilířů zabezpečování té veřejné služby v oblasti mediální, v těchto oblastech. Několik měsíců se hovoří o odvolání Jiřího Balvína z funkce generálního ředitele České televize. Spekulace v českých médiích za časté potvrzují někteří radní, mezi jinými Petr Kučera. Nepřispívají radní k tomu, že neustálou hrozbou generálnímu řediteli přidávají k nestabilitě? Ano nebo ne? Já nemám radost z toho, že radní tímto způsobem své názory pro média vlastně neformálním způsobem neprodiskutované názory z rady sdělují. To jistě jakoby k určité stabilizaci tohoto média nepřispívá, ani k jeho kreditu. Tedy podepsal byste tezi, že chování některých radních v uplynulých měsících, kdy potvrzují v Českých médiích informace, že dojde v nejbližší době k odvolání generálního ředitele, že dochází k další nestabilitě ČT? Já se na to dívám takto, my jsme vyhlásili na začátku léta, že se vrátíme po roce fungování pana generálního ředitele ve funkci k jeho zhodnocení, a myslím si, že to, že si někteří členové rady osvojovali právo své názory sdělovat do éteru, do médií ještě předtím, než tato hodnocení bylo dokonáno, doděláno, rozhodně nepřispívá ani ke stabilitě, ani ke kreditu rady, ani České televize. Co můžete jako předseda udělat pro to, aby se tato situace změnila a aby byla rada kompaktnějším orgánem, než působí na veřejnosti v současnosti? Já mohu pouze, protože ... vezmeme to trošku šířeji. Vezměme to, prosím, šířeji. Podle zákona o ČT je rada tým lidí, kteří zastávají různé názory. Předseda nemá žádné zvláštní pravomoci, mohu je pouze nabádat, usměrňovat a znovu a znovu vysvětlovat, co pro radu z mého pohledu je to nejlepší. A odpověď na tu mou otázku? Považujete za dostatečné, že řeknete, že situace a postavení předsedy rady a vymezení rady jako kontrolního orgánu České televize je takové, že vlastně nemůžete dělat nic? Teď nerozumím přesně vaší otázce. Aby rada fungovala jako kompaktnější orgán, který nebude přispívat k nestabilitě České televize. Tím, o čem jsme hovořili v předchozích čtyřech minutách. Víte, já se domnívám, že tyto okrajové excesy, byť jsou v médiích velmi slyšitelné a viditelné, jsou skutečně okrajové. Ten základní tým rady funguje dobře, je to rada pracovitá a snaží se hledat kroky nebo podnikat kroky, které k té stabilitě České televize povedou, jako celek. Já jsem zmiňoval, že jste ředitelem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Částečně jste se ohradil ke komparaci mezi Jihočeským divadlem a Českou televizí, budiž, to respektuji, ale jak může fungovat, jak může dobře fungovat manažer v prostředí, ... Prostředí nedůvěry máte asi na mysli? Ano, ... kde se od srpna hovoří o tom, že možná tuto středu a další středu a další středu, vždyť ten ředitel, ať jím je kdokoliv, tak žije od středy ke středě od srpna. Já jsem členy rady vyzval, aby tyto kroky nepodnikali, a jak říkám, většina členů rady se těchto mých jaksi výzev drží. Samozřejmě vzhledem k tomu, že tam je v té radě každý sám za sebe, nemohu ovlivnit individuální chování některých jedinců. V polovině června se v České republice konaly parlamentní volby, vzešla z nich nová koaliční vláda. V jejím programovém prohlášení se k médiím veřejné služby uvádí, že vláda a Poslanecká sněmovna zhodnotí fungování médií veřejné služby a fungování jejich rad. Dodejme, co se ještě píše v programovém prohlášení, hovoří premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: Na veřejnoprávním charakteru Českého rozhlasu, obou programů České televize a České tiskové kanceláře nehodlá vláda nic měnit. Bude prosazovat naplnění všech zákonných ustanovení směřujících k vymahatelnosti rozhlasového a televizního poplatku a zváží způsob jeho indexace. Stojí v programovém prohlášení vlády, které přečetl Vladimír Špidla. Připustíte, že kritika Jiřího Balvína ze strany Rady České televize, respektive některých členů Rady České televize zesílila poté, co vláda naznačila, že hodlá přehodnotit fungování médií veřejné služby a jejich rad a vyvodit z toho i možné závěry? Zkrátka, že někteří radní, než aby přišli o svoji židli, že se pokoušejí zbavit generálního ředitele, jeho židle? Tak já to takto nepociťuji. Já si myslím, že kriticky jsme se k různým krokům vyjadřovali průběžně a je pravda, že jsme kontrolní orgán, tak určité napětí mezi námi a managementem musí jednoznačně nastat. Promiňte, jak vyvrátíte tezi, že to napětí tak výrazně zesílilo poté, co bylo schváleno programové prohlášení vlády? Je to souvislost podle vás, není tam žádná souvislost? Já nevím, jestli to lze takto datovat. Já ..., to programové prohlášení vlády bylo schváleno v průběhu léta a já si myslím, že je zcela legitimní, aby politická vůle, která má moc zákonodárnou, zhodnotila stav fungování zákonů, kterými se tato republika řídí, včetně médií veřejné služby, a je zcela legitimní, aby korigovala tyto věci podle závěrů, ke kterým dojde. Já v tomto nespatřuji žádné zásadní problémy. Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek v úterý přijal čtyřčlennou delegaci občanské ligy, kteří mu předali petici k situaci České televize, Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Zaorálek při té příležitosti dodal, že se sešel s předsedou Rady České televize Janem Mrzenou a radní Janou Šilerovou, kde jim své názory sdělil. Zaorálek má však podle svých slov pocit, že, a cituji doslova: "Některé základní otázky rada možná nevnímá tak naléhavěji jako on." Konec citátu. Měl jste podobný pocit ze setkání s předsedou Poslanecké sněmovny? Já jsem měl pocit, že jsme si v mnoha věcech porozuměli. Ve kterých? Že ta schůzka byla velmi, velmi konstruktivní. V otázkách například stanovování priorit fungování z hlediska informovanosti občanů. Já bych uvedl takový zásadní příklad. Česká republika se poměrně již v dohledné době bude muset rozhodnout a její občané v referendu, patrně v referendu stvrdit naši orientaci do budoucna, to znamená teoretický vstup do Evropské unie, a kdo jiný než média veřejné služby by měly mít základní informovanost pro to, aby se ten občan sám mohl rozhodnout? Kdo jiný by tu informovanost měl zabezpečit? Myslím si, že ve spravování těchto základních tezí jsme si z mého pohledu velmi porozuměli. V čem jste si neporozuměli? Já jsem z té schůzky tento pocit neměl. Asi bychom museli konkretizovat, možná jsme to vnímali každý jinak. Lubomír Zaorálek jako předseda Poslanecké sněmovny v úterý, jak již bylo řečeno, přijal čtyřčlennou delegaci Občanské ligy, kteří mu předali petici i k situaci v České televizi. Krom jiného se v té petici píše, citujme doslova: "Souhlasíme s tím, že Česká televize neposkytuje kritické a kvalifikované informace ve formě publicistických a zpravodajských pořadů před volbami do sněmovny, Senátu, obecních zastupitelstev, před prezidentskými volbami a před referendem o vstupu České republiky do Evropské unie." Konec citátu. Podpis pod tuto petici připojil i nezávislý poslanec Svatopluk Karásek. Proč? Svatopluk KARÁSEK /zvuková ukázka/: No, v takové podpoře k tomu, aby ta televize se rozvíjela, ta tvůrčí prostě schopnost televize, ať už by to bylo, já nevím, v dětských filmech nebo nějakých jiných, že prostě to je nemotivující přístup, který nekomunikuje s těmi jednotlivými dílnami, že nemá to prostě tvůrčí charakter. Je to upadají těleso, hlavně duchovně, a inspirace a tohle všechno tam chybí. Všichni schopní odcházejí, necítí, že by si jich vážili tam, a takže je to takový jako parník, který se hloub a hloub potápí a kde není motivace k dobré práci a k tvorbě. Signatář petice Občanské ligy, nezávislý poslanec, člen klubu Unie svobody-Demokratické unie Svatopluk Karásek. Podepsal by i Jan Mrzena tuto petici? Víte, já nejsem příznivcem petic. Já si myslím, že každý musíme vykonávat v intencích možného to, co pro věc můžeme udělat. A její obsah? Z hlediska obsahu, některé věci jsme panu generálnímu řediteli vyčetli, z hlediska třeba zabezpečení informovanosti v oblasti období před volbami letošními zjara. Vyčetli jsme i špatnou, z mého pohledu, změnu programového schématu, která nastala od září tohoto roku, kdy se ubrala řada diskusních a publicistických zpravodajských pořadů. Týdně je to, tuším, téměř hodina. A řekl bych, že i vnímám, a velmi citlivě, tu takzvanou netvůrčí atmosféru, která na Kavkách v poslední době je. To dusno je velmi nebezpečné, a právě proto mimo jiné činnost managementu hodnotíme. Pokud bychom to tedy měli shrnout, tak petici byste nepodepisoval, protože se snažíte měnit v rámci svých schopností situaci a možností? Spíše možností. Ale s jejím obsahem tedy, ten vám konvenuje? V řadě věcí asi bychom se shodli. Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek před několika minutami poskytl rozhovor BBC, v něm konstatuje nespokojenost se stavem České televize. Proč? Lubomír ZAORÁLEK /zvuková ukázka/: No, protože myslím si, že úkolem veřejnoprávní televize je, aby byla opravdu suverénní institucí, na které je vidět, že posiluje charakter veřejnoprávní instituce neustále nebo se snaží tento charakter vytvářet a že je věrná tomu kodexu, který formuluje úkol a smysl její existence. To si nejsem jist, jestli v případě naší veřejnoprávní televize platí, protože já mám často pocit, že spíše svůj charakter ztrácí a že se stále více připodobňuje komerčním televizím. Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek nepřímo naznačil v rozhovoru pro BBC, že by mohla být odvolána část Rady České televize Poslaneckou sněmovnou. Lubomír ZAORÁLEK /zvuková ukázka/: Tam je dneska přece celá řada rozhodnutí, která je třeba učinit. Třeba z toho hlediska, že zdá se mi, že chování některých členů rady vzbuzuje obavy, jestli vůbec dodržují ty principy, které jsou povinni dodržovat. Já si myslím, že těch příkladů je víc, ale mám dojem, že taková diskuse se vedla například kolem některých členů té malé, té televizní rady. Já si teď netroufám to s nějakým definitivním rezultátem posuzovat. Konstatuje v rozhovoru pro BBC předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Myslíte si, že je důvod k odvolání některých členů rady, když kriticky zhodnotíte práci sebe i svých kolegů? Podívejte se, toto je výsostné právo Poslanecké sněmovny podle zákona a já jej nehodlám v žádném případě nijak ovlivňovat. Ale vy na ně můžete mít názor. Myslíte si, že Rada České televize funguje tak, aby nemuselo dojít k odvolání jí jako celku nebo některých členů? Víte, podle zákona o České televizi může dojít k odvolání rady za předpokladů, které jsou tam jasně popsány. To znamená, za prvé, Poslanecká sněmovna může odvolat člena rady, přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena, zda má zápis do rejstříku trestů nebo něco podobného, narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena rady nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo jeho nestrannost při výkonu funkce člena rady nebo nevykonává-li po dobu více jak třech měsíců svou funkci. Vzhledem k tomu, že k těmto věcem nebyl nikdy žádný judikát vytvořen, nezlobte se, nebudu je komentovat. Ale ... Nejsem ani právník. Ale to, jak jste četl ten odstavec b), nemýlím-li se, tak to je tak obecně formulované, že k tomu odvolání může dojít. Vy osobně z hodnocení členů Rady České televize i své vlastní práce. Myslíte si, že jak vy interpretujete zákon o ČT, že k tomu je důvod? Ano nebo ne? Podívejte se, znovu říkám, do výsostného práva Poslanecké sněmovny nebudu teď komentářem zasahovat, nebylo by to profesionální. Je k tomu důvod, ale, tedy k tomu, aby byl někdo z rady odvoláván, podle vašeho názoru? To musí shledat oprávněná osoba, to znamená v tuto chvíli Poslanecká sněmovna parlamentu, ... Zeptám se jinak. ... příslušné orgány. V případě, že by došlo k odvolání, byť i části členů Rady České televize, chtěl byste jako předseda řídit rekonstruovanou radu? Protože v případě, že by mohlo dojít k odvolání, tak by se vám to nemuselo líbit, tedy váš postoj k takové situaci by byl jaký? Ta otázka je hypotetická. Samozřejmě ve chvíli, kdy se člověk seznámí s podrobnostmi, by se musel rozhodnout, to říkám zcela otevřeně, svéprávně. Ale dovedu si představit, že bych radu ani neřídil, ani nebyl jejím členem, stejně jako úplný opak. Všechny možnosti si představit dovedu. Další téma: roční bilance působení Jiřího Balvína ve funkci generálního ředitele ČT. Rada České televize na posledních dvou zasedáních diskutovala o ročním působení Jiřího Balvína. Pokud by měl Jan Mrzena jako jeden z radních říci otevřeně, zda pro něj osobně převažují pozitiva či negativa činností Jiřího Balvína, jako řádně zvoleného generálního ředitele ČT, co převažuje, pozitiva či negativa? Chcete po mně odpověď na podobný typ otázky, o které jsem se vyjádřil na začátku tohoto pořadu, že není vhodné, aby členové rady před ukončením toho hodnocení cokoliv konkrétního sdělovali. Já jako předseda bych měl jít členům rady příkladem, tudíž nezlobte se, ale odpovím na tuto otázku, až dojdeme k definitivnímu názoru. Dobrá, respektuji. Otázka další se týká toho, jak dlouho bude ještě Rada České televize se tedy o tomto problému bavit, abyste mohl veřejnosti říci, zda převažují negativa či pozitiva? Na dnešním zasedání rady jsme se zabývali mimo jiné otázkou naplňování projektu, se kterým pan generální ředitel vstoupil do výběrového řízení před rokem. Tam jsme jej požádali o jeho vlastní názor, požádali jsme o připomínky všechny členy rady, ty máme obdržet za dva týdny. Následně poměrně široká pracovní skupinka má připravit podkladový materiál pro jednání rady, ve kterém bychom měli zhodnotit jak to plnění projektu, tak i některé další souvislosti. A předpokládám, že tak v první polovině listopadu bychom tyto věci měli mít u konce. První polovina listopadu, vy jste v dnešním Interview BBC naznačil, že se vám nelíbí, co se děje v médiích i co říkají a potvrzují někteří členové Rady ČT, co se odvolávání Jiřího Balvína týče, tudíž podle vás by mělo definitivní rozhodnutí, zda odvolat či podržet Jiřího Balvína, mělo padnout v první polovině listopadu, protože ...? Ten termín pokládám za nejzazší, protože do těch čtrnácti dnů ještě některý materiál si dovyžádáváme. Pak je třeba zanalyzovat, minimálně týden to bude trvat a máme 30. října. Nechávám si tam reservu toho rozpětí ukončení té diskuse do čtrnácti dnů. Čili někdy mezi 30. říjnem, 31., to znamená termínem, kdy jsme před rokem pana generálního volili, a někdy mezi termínem, kdy oficiálně nastoupil do funkce, to znamená toho 15. listopadu před rokem. Ale očekáváte jako předseda Rady České televize, že padne jasné stanovisko, zda Balvín zůstane nebo odejde, protože ta nestabilita, jak jste jí naznačil, která se děje kolem České televize od srpna, je pro ni zničující? Ano. Neřekl bych zničující, je špatná, ale to jasné stanovisko prostě padnout musí. O čem napětí mezi Radou ČT a generálním ředitelem Jiřím Balvínem, které se stupňuje v posledních týdnech, vypovídá, i na tuto otázku odpověděl generální ředitel České televize Jiří Balvín. Jiří BALVÍN /zvuková ukázka/: Já bych řekl, že vypovídá o velmi dobré práci managementu České televize, protože jakmile se zužuje manipulační prostor některých skupin v České televizi, tak samozřejmě vzrůstá napětí. To napětí je přenášeno buď těmito lidmi nebo nějakým jiným okruhem lidí na některé členy rady samozřejmě a v momentě, kdy je jim to podáno zjednodušeným způsobem, tak je možné, že ten člověk, případně člen rady, přejde k tomuto názorovému poli. Řekl Jiří Balvín v rozhovoru pro BBC. Líbí se vám jeho interpretace? Tak samozřejmě je to pohled generálního ředitele na stav věcí doma ve své instituci. Já bych řekl, že ono to napětí mezi radou a generálním ředitelem je často mediálně přifukováno. Já si myslím, že přirozeně musí vznikat třecí plochy, protože my jsme orgánem kontroly a jsme orgánem, kterému se generální ředitel ze svých činů zodpovídá. Mámě někdy, pravda, dotěrnější otázky asi, než by bylo třeba někomu záhodno, to prostě ten život s sebou nese. V žádném případě bych tyto věci nechtěl přeceňovat tak, jak jsou často v médiích podávány. Velmi stručně několik dalších témat, poprosím vás rovněž o stručné odpovědi, abychom tato témata zvládli. Považujete za špatnou situaci v brněnském studiu, které nadále šéfuje Zdeněk Drahoš, a nemýlím-li se, tak Jiří Balvín navrhl koncem září Radě České televize jeho nástupce? Je reálné, že bude tento nástupce jmenován? Tak my jsme obdrželi na konci září ten základní návrh, my se k němu vrátíme na jednání rady, a to definitivní stanovisko teprve budeme přijímat. Můžete říci, koho vám Jiří Balvín navrhl? Protože on nechtěl onen návrh zveřejňovat, než jej předloží Radě České televize. Já učiním totéž, necháme to na jednání rady, protože materiály, které ještě rada neprojednávala a nejsou úplné, neřekl bych, že jsou zcela jednoznačně prezentovatelné. Všichni radní ale to jméno znají, můžete ho říci veřejnosti, prosím. Dobře. I když to pokládám za nevhodné, pan generální ředitel nám navrhl, aby ve funkci zůstal a setrval stávající ředitel televizního studia v Brně ... Zdeněk Drahoš. ... Zdeněk Drahoš a my jsme si k této věci vyžádali ještě některé doplňující materiály, to znamená materiály, které by měly nám dokumentovat, jak dopadla všechna ta trestní oznámení, která na pana Drahoše podávaly různé iniciativy a různí jedinci. Obdrželi jsme základní vysvětlení od Policie České republiky, která všechna řízení proti panu Drahošovi zastavila, a teď se musíme rozhodnout jak dál. To, abych se vás ptal, zda vy osobně podporujete Zdeňka Drahoše, mi odpovíte, že se nebudete chovat jako ostatní členové rady, tudíž no comment? Situace je složitější, než to takto zjednodušeně říci. Pan Drahoš je vysoký profesionál, který umí velmi dobře dělat svoji práci, což potvrzují výsledky brněnského televizního studia. Na druhé straně může se manažerovi ve funkci, který je ve funkci již deset let, stát, že si vytvoří některé mechanismy, které ho mohou brzdit v dalším rozvoji či rozletu. Čili nelze to říci jednoznačně. Poslední otázka se týká novely zákona o České televizi. Pavel Dostál naznačil, že zvýšení koncesionářských poplatků nepřipadá v úvahu a navrhuje zvýšit reklamu na ČT na tři procenta. Líbí se vám tento návrh? Já si myslím, že zvýšení procenta reklamy pro systém fungování veřejnoprávní televize vlastně neřeší ten hlavní podstatný systémový problém. Tedy spíše zvyšovat poplatky podle vás? Já si myslím, že bychom měli říci jednoznačně, buďto takový je poplatek za veřejnou službu, anebo že se chováme více komerčně a zvyšujeme procento reklamy. Volil byste cestu první? Není potřeba jít ke komerčnosti. Říká Jan Mrzena, předseda Rady České televize. Já děkuji za vašich třicet minut. Někdy příště na shledanou. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Balvín opět navrhl, ať ČT Brno řídí Drahoš Mladá fronta DNES, 10. 10. 2002, Jižní Morava, strana 1 - Tvrdohlavý. Leckomu se může takhle jevit generální ředitel České televize Jiří Balvín, který opět navrhl, aby ředitelem brněnského studia ČT zůstal na dalších šest let jeho dosavadní šéf Zdeněk Drahoš. Hospodaření pobočky pod Drahošovým vedením a jeho postoj k zaměstnancům byly před rokem jednou ze záminek televizní krize. Na začátku tohoto roku Rada České televize neschválila Balvínův návrh na Drahošovo znovujmenování a bylo vypsáno nové výběrové řízení. Radní tehdy tvrdili, že Drahoš ztratil důvěryhodnost. Jan Mrzena z Rady ČT rozhlasové stanici BBC včera řekl, že rada si po opětovném návrhu na jmenování Drahoše vyžádala další materiály. Od policie, která zkoumala hospodaření brněnské ČT, dostala zprávu, že vyšetřování bylo zastaveno. Někteří brněnští zaměstnanci televize svého šéfa kritizovali a obviňovali z toho, že studio zneužívá k soukromým zájmům, což Drahoš vždy odmítal. Mrzena, který byl v zimě proti jeho jmenování, včera řekl, že Drahoš je profesionál, o čemž svědčí výsledky brněnské ČT. V zimě se o funkci ředitele studia v Brně ucházeli také například šéfdramaturg brněnské ČT Jiří Florián, někdejší šéfredaktor novin Rovnost Jaromír Pohan či šéfredaktor časopisu Host Miroslav Balaštík. Rada ČT Balvína kritizovala, nepodala však návrh na jeho odvolání PRAHA 9. října (ČTK) - Rada České televize dnes opětovně kritizovala práci generálního ředitele Jiřího Balvína, nenavrhla však jeho odvolání. "V současné chvíli není vůle po jeho odvolání," uvedl v debatě radní Erazim Kohák. Ani Milan Knížák, který připravil velmi kritickou zprávu hodnotící, jak Blavín naplňuje svůj plán vedení a změn v ČT, nechtěl odvolání navrhnout. Je na to podle něj čas. Knížák uvedl, že po minulé středě, kdy Balvína podrobila rada ostré kritice, radní čelí různým tlakům zevnitř televize a Poslanecké sněmovny. Kritizovaný generální ředitel dosud nebyl odvolán, a už existuje nový kandidát, řekl. Upřesnil, že mužem, kterého radě někdo vnucuje, je bývalý šéf tohoto média, nynější kancléř prezidenta Václava Havla Ivo Mathé. Radě se nelíbí zkrácené zpravodajství, styl zábavných pořadů ČT, skladba programů na druhém programu ČT a například i to, že z televize, zejména ze zpravodajství, odešlo v uplynulém roce mnoho lidí. Vedle hodnocení dodržování plánu, se kterým vstoupil Balvín do funkce, je podle některých radních nutné vypracovat i další posudky. Ty však podle Knížáka generálnímu řediteli ještě přitíží. Knížák přitom připomenul vyšetřování Balvína v souvislosti s nákupen přenosového vozu a kauzu kolem instalace tajných kamer do některých provozů ČT. Po dvouhodinové diskusi došli radní k tomu, že chtějí ještě ke zprávě Knížáka a Petra Kučery poslat připomínky. Samostatnou analýzu své roční práce má radě přeložit i Balvín. Tyto dva návrhy radní jednohlasně přijali. K hodnocení Balvínovy práce se ještě vrátí 23. října. Předseda rady Jan Mrzena situaci kolem zprávy označil za "vnitřní oponentní řízení v radě" a spekulace o odvolání ředitele za bublinu. Diskuse kolem odvolání Balvína podle Mrzeny destabilizují situaci v ČT, proto by měla být uzavřena do poloviny listopadu. Rozhodnout by se o dalším osudu Balvína mělo mezi koncem října a polovinou listopadu, tedy přesně rok potom, co byl generálním ředitelem jmenován, řekl Mrzena BBC. Rada jako celek nepřijala myšlenku, aby se k činnosti Balvína vyjádřili také pracovníci televize. Proti tomu se ohradil Knížák s tím, že každý má možnost své připomínky k chodu veřejnoprávního média podávat průběžně. Rada dnes probrala i stížnost Balvína na Kučeru, který v korespondenci kolem zprávy použil obratu "se soudružským pozdravem". Balvín chce, aby se mu Kučera písemně omluvil a rada se od této části dopisu distancovala. Radní se od "tohoto stylu komunikace" usnesením distancovali, Kučera chce svou omluvu přednést veřejně na jednom z dalších zasedání rady. Radní si dnes také zvolili třetí místopředsedkyni, stala se jí novinářka Lucie Weissová. Balvín opět Radě ČT navrhl do čela brněnského studia Drahoše PRAHA 9. října (ČTK) - Generální ředitel ČT Jiří Balvín opět navrhl radě tohoto veřejnoprávního média, aby se ředitelem brněnského studia stal jeho dosavadní šéf Zdeněk Drahoš. Hospodaření pobočky pod Drahošovým vedením a jeho postoj k zaměstnancům byly před rokem jednou z příčin televizní krize. Na začátku tohoto roku radní neschválili Balvínův návrh na jeho znovujmenování a bylo vypsáno nové výběrové řízení. Radní tehdy tvrdili, že Drahoš ztratil důvěryhodnost proto, aby televizi řídil dalších šest let. Dnes Mrzena rozhlasové stanici BBC řekl, že rada si po opětovném návrhu na jmenování Drahoše vyžádala další materiály. Od policie, která vyšetřovala hospodaření brněnské ČT, dostala zprávu, že šetření bylo zastaveno. Zaměstnanci brněnského studia svého šéfa kritizovali a obviňovali z toho, že studio zneužívá k soukromým zájmům, což Drahoš vždy odmítal. Mrzena, který byl v zimě proti jeho jmenování, dnes řekl, že Drahoš je profesionál, o čemž svědčí výsledky brněnské ČT. V zimě se o funkci ředitele studia veřejnoprávní televize v Brně se kromě jeho dosavadního šéfa ucházeli také například šéfdramaturg brněnské ČT Jiří Florián, někdejší šéfredaktor brněnských novin Rovnost Jaromír Pohan či šéfredaktor časopisu Host Miroslav Balaštík. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
