| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 2. října 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Kamila Meclová | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Kamila Meclová v Interview BBC oznámila, že počet vězňů ve věznicích za posledních 10 měsíců klesl o 3 a půl tisíce osob. V současné době je v českých věznicích 16 500 vězněných osob, tedy asi 165 vězňů na 100 tisíc obyvatel. Mění se také struktura vězněných osob, přičemž přibývá pachatelů organizovaného zločinu. Velkým rizikem jsou pro českou Vězeňskou službu rusky mluvící vězni.
Přepis rozhovoru Když se vicepremiér Pavel Rychetský v polovině července ujímal resortu spravedlnosti, odpověděl na otázku, co považuje za největší problém svého úřadu, následovně: Pavel RYCHETSKÝ /zvukový záznam/: Ve vězeňství stojíme před zásadními vážnými problémy, mění se struktura vězňů a proniká nám organizovaný zločin za pomoci právě vězňů, uvězněných osob z východních zemí, z rusky mluvících zemí, nám proniká do věznic. To je zásadní problém, který je velmi obtížné řešit. Slova vicepremiéra a ministra spravedlnosti Pavla Rychetského pronesená v polovině července v rozhovoru pro BBC. Nejen o problému rusky mluvících vězňů v českých žalářích bude následujících třicet minut. Vysíláme pro vás půlhodinu otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla generální ředitelka vězeňské služby Kamila Meclová. Vítejte po roce v BBC, dobrý den. Dobrý den. Je to bezmála rok, co jste byla v tomto pořadu naposledy, tehdy jste oznámila, že počet vězňů v českých žalářích klesl pod psychologickou hranici dvaceti tisíc vězňů. Nastal v průběhu uplynulého roku další zásadní pokles? Ano, mám velmi dobrou zprávu. V českých věznicích v tuto dobu je šestnáct tisíc pět set vězňů a ... To znamená tři a půl tisíce vězňů pokles za uplynulých ... V absolutní číslech, ano. Devět, deset měsíců. Ano. To je ta dobrá zpráva, ta, můžeme říci, horší zpráva se týká toho, že se velmi vážně mění struktura vězněných osob. Novely trestního zákona, využívání odklonu, využívání alternativních trestů, přináší to, že v českých věznicích je méně pachatelů za bagatelní trestnou činnost, ale naopak přibývá tam pachatelů za závažnou trestnou činnost a za organizovaný trestný čin. To znamená, v těch typech věznic ostraha a zvýšená ostraha stoupá počet vězňů. Máte dostatek věznic s tou zvýšenou ostrahou, do níž je možné umístit ty nejtěžší zločince? Samozřejmě. A my myslíme koncepčně i strategicky, takže máme připravené už projekty a záměry, které věznice by se případně velmi levným, efektivním způsobem daly z hlediska bezpečnosti na ten typ zvýšená ostraha a ostraha přebudovat. Nemýlím-li se, na přelomu tisíciletí, kdy české věznice byly v největší krizi, bylo ve věznicích zhruba třiadvacet tisíc vězňů, v současnosti říkáte číslo, které zní až neuvěřitelně, šestnáct a půl tisíce. To znamená de facto pokles o šest a půl tisíce vězňů v uplynulých téměř třech letech. Co se na tom poklesu vězňů podepsalo nejvíce? Před rokem jste ještě nedovedla ani odhadnout, jak se do struktury vězeňství a do poklesu vězňů projeví novela trestního řádu, která platí od 1. ledna roku 2002. Je za tím poklesem o tři a půl tisíce vězňů za posledních deset měsíců novela trestního řádu? Můžeme říci, že jednak je to tato novela, která zpřísňuje podmínky přijímání osob nebo ukládání výkonu vazby, takže tam vlastně z hlediska osob, které jsou ve výkonu vazby, jsme poklesli o celou polovinu. Z minulých asi sedmi tisíc sedmi set vazebníků jsme nyní na čísle tři tisíce pět set, tam právě jsou ty důvody velmi vážné k tomu, aby byla uvalena vazba. Tři tisíce pět set vazebně stíhaných, je to poměr, kteří jsou ve výkonu trestu, už číslo, které je srovnatelné s Evropou? To v České republice nebylo. Ano. To je ten poměr, který je srovnatelný s nejrozvinutějšími zeměmi, s jejich trestní politikou, ale i s jejich vězeňskými systémy. Nyní jenom potřebujeme klesat i v těch absolutních číslech, protože například jižní Anglie a Wales mají index sto dvacet šest vězňů na sto tisíc obyvatel, Nizozemí osmdesát sedm na sto tisíc obyvatel ... Česká republika by měla těch sto šedesát pět na sto tisíc obyvatel. Stále je to tedy poměrně vysoké číslo, byť z těch absolutních čísel, která jste oznámila, je tady jistý posun, ale stále je to příliš vysoké. Ano. Kolik by tedy muselo být, kdo tak rychle neovládá matematiku jako moje maličkost, kolik by muselo být absolutní číslo v českých věznicích, aby se Česká republika přiblížila číslu v evropských zemích průměrnému? To znamená třináct tisíc nebo dvanáct tisíc? Tak, tak nějak. Dvanáct tisíc vězněných osob, z toho by tak jedna čtvrtina mohla být ve výkonu vazby a zbytek ve výkonu trestu odnětí svobody právě v těch velmi přísných typech věznice. Paní ředitelko, dá se prognózovat, do kdy by ten pokles, který je v posledních deseti měsících, byl poklesem razantním, mohu-li použít toto adjektivum, zda bude pokračovat? A kdy byste se jako vězeňská služba k číslu dvanáct tisíc vězňů v českých věznicích mohli dostat? Já bych si dovolila, ač nejsem matematickým analytikem, tak bych si dovolila říci, že by to mohlo trvat, tak pět, možná i osm let, než bychom se dostali k tomu číslu dvanáct nebo třináct tisíc. A rozhodně svoji roli v tom pomalém poklesu bude mít to, jak bude přibývat doživotních trestů a dlouhodobých trestů a výjimečných trestů, tak tím vlastně ta populace nebude, tak populace vězněných nebude tak rychle ubývat. Ty krátké tresty se budou samozřejmě točit rychle i ta vazba se bude točit rychle, ale na těch počtech vězněných osob se v maximální možné míře potom budou podílet ty výjimečné tresty a ty dlouhodobé tresty v ostrahách a ve zvýšených ostrahách. To, co se stalo v České republice v uplynulých deseti měsících, týkají se českého vězeňství, tedy pokles o tři a půl tisíce lidí za mřížemi, je skok netradiční a skutečně dán pouze novelou trestního řádu, nedá se očekávat, že by v následujících měsících se tak prudce začalo nebo pokračovalo snižování vězeňské populace. Myslím si, že do konce roku se na deset tisíc vězněných osob určitě nedostaneme, ale je to velmi důležitý signál za Českou republiku zemím sousedním, kde například v Polsku, ale i v Maďarsku opět počet vězněných osob stoupá. To je také dáno jejich novelami a jejich změnou trestní politiky. Když jste se koncem roku 1999 ujímala funkce generální ředitelky vězeňské služby, konstatovala jste, že chce docílit šedesátiprocentní zaměstnanosti vězňů. Před rokem jste svá slova v BBC upravila. Kamila MECLOVÁ /zvukový záznam/: Takové číslo není možné zajistit během jednoho nebo dvou let. Já se domnívám, že v časovém horizontu třech let bychom se mohli k tomu dopracovat, protože jsou tady určité legislativní prostory, které bychom mohli mnohem plněji využívat. Je to například hospodářská činnost ve vězeňské službě, která je legislativně upravena v novele zákona číslo pět set padesát pět. Zhruba rok stará slova generální ředitelky vězeňské služby Kamily Meclové v rozhovoru pro BBC. Za dva roky od vašeho nástupu do funkce stoupla zaměstnanost vězňů o čtyři procenta, loni činila v průměru čtyřicet procent. O kolik se zvýšila v uplynulém roce a kolik procent vězňů v současnosti pracuje či rekvalifikuje se. Je mi velmi líto, že nemohu říci nějaká příznivější čísla, ta zaměstnanost dlouhodobě nám neustále kolísá kolem těch čtyřiceti procent, takže někdy se dostaneme ... Za ten rok se tedy nepodařilo s tímto problémem ... Trvale jsme se nedostali třeba na čtyřicet pět procent. Máme věznice, kde je vysoká zaměstnanost, třeba šedesátiprocentní, ale máme věznice, kde je osmnáctiprocentní, takže ... Jak můžete odůvodnit daňovému poplatníkovi, že vstupuji do vaší řeči, tento rozdíl. Dokonce nemýlím-li se, existuje v České republice věznice, kde je téměř stoprocentní zaměstnanost, a to ve věznici znojemské, ta údajně dokonce i musí odmítat ... vy se usmíváte, je to velmi příjemné, je to příjemný pohled, ale znojemská věznice údajně musí odmítat nabídky firem, konstatuje to její ředitel Milan Václavek. Ano. Jistě neřeknu žádnou novou věc, když zopakuji, že míra nezaměstnanosti a míra pracovních příležitostí je velmi rozdílná v České republice. Takže například ve Stráži pod Ralskem bychom také mohli zaměstnávat mnohem více odsouzených, je tam poptávka po pracovní síle odsouzených. Podobně je tomu i ve Znojmě, ale to je poměrně velmi malá věznice, kde je do dvou set odsouzených, takže ... Tam je sto dvacet vězňů, nemýlím-li se, a téměř všichni snad pracují. Tak. Či se rekvalifikují podle ... A to je velký rozdíl například od věznice Bělušice, která má vyšší počet odsouzených, k osmi stovkám, nemá tam vytvořenou žádnou tradici polistopadovou v zaměstnávání, oni jsou odkázáni prostě na příležitostné zemědělské brigády. A navíc i složení vězněné populace v Bělušicích neodpovídá kritériím pro zařazení mimo věznici, na nějaké ty brigády bez přímého střežení. Takže tím je ta situace komplikovaná, vlastně věznice od věznice jsou ty podmínky rozdílné. Souvisí to i s historickým vývojem, někde byly vybudovány výrobní haly, proto na Mírově je velmi dobrá zaměstnanost, protože jsou tam výrobní haly a vyrábí se tam nábytek. To samé teď budeme mít umožněno v Jiřicích, bude tam dřevovýroba. Když vyjdu z vašich slov, která jste před těmito mikrofony vyřkla zhruba před rokem, byla jste tedy příliš velký optimista, že by během dvou až tří let mohla zaměstnanost vězňů v českých věznicích se dobrat k číslu šedesát procent? Musím to přiznat, bylo to velmi optimistické, ale pokud není možné a není v našich silách zaměstnanost zvyšovat v každé věznici velmi razantně, musíme zdokonalovat školství ve vězeňství, takže se budeme snažit opět rozvíjet učňovská střediska, záuční kursy, budeme se snažit i na tyto záležitosti najít finanční prostředky. Tedy nízká zaměstnanost vězňů zhruba tři roky, co šéfujete vězeňské službě, považujete zatím za svůj neúspěch, ten aktuální stav. Mohla bych to tak konstatovat, že skutečně jsem ho nezměnila. Zhruba sto padesát milionů korun jste dostali ve státním rozpočtu na rok 2002 na lepší ostrahu věznic. Podle vašich původních představ měla jít zmiňovaná částka na lepší vybavení a zabezpečení specializovaných oddělení ve vytipovaných čtyřech věznicích - Rýnovice, Horní Slavkov, Ostrava a Valdice. Stalo se tak? A dá se říci, že v České republice přibylo věznic se speciální ostrahou? Ano, přibyla tam ještě věznice Stráž pod Ralskem, takže celý rok se pracovalo na projektové dokumentaci, na výběrových řízeních tak, aby ta bezpečnost podle potřeb té které věznice mohla být zkvalitněna a zvýšena. Takže my jsme nyní ve finiši a já věřím, že ta částka, kterou jsme vloni na konci roku dostali, že ve větší míře bude proinvestována. Tady je ještě jedna velmi vážná okolnost. Žádná rozpočtová organizace nemůže platit předem za nějaké dílo, na kterém se s firmou dohodla, takže i tam předpokládám, tak jak jsem to konzultovala s ekonomickým náměstkem, výskyt možná někde nějakých skluzů, ale rozhodně projektová dokumentace zpracovaná je, smlouvy s firmami podepsané jsou, takže ... Je tedy reálné, že by do konce roku byla v těch citovaných pěti věznicích vybudována ta specializovaná oddělení pro nejnebezpečnější vězně? Je to reálné? Rozhodně zajištění bezpečnosti v těchto odděleních bude zdokonaleno. Nemýlím-li se, tak jde o nákupy rentgenů zavazadel, vstupních bezpečnostních rámů, vybavení vlastních specializovaných jednotek rychlého zásahu, všechny peníze, sto padesát milionů, stihnete proinvestovat do konce roku. Stihneme proinvestovat. Nákup vybavení pro speciální zásahové jednotky byl tím nejjednodušším, pokud jde o ty jiné záležitosti, tam je to skutečně složitější. Kolik byste potřebovali v rozpočtu na rok 2003? A je reálné, že byste dostali zhruba dalších sto padesát milionů a stačilo by to, abyste mohli vybudovat další specializovaná oddělení, pokud jsou vůbec zapotřebí? No, kapitálové výdaje na příští rok by měly dosáhnout výšky kolem půl miliardy, tam samozřejmě počítáme s řešením starých dluhů ve vězeňské službě, protože když se projedete kolem některých objektů, kolem některých věznic, tak vidíte, v jakém stavu je oplocení, to jste ještě nebyli vevnitř. Prostě vězeňská služba má staré dluhy, potřebuje opravit signální signalizaci a mnoho dalších zabezpečujících prvků. Tedy chcete tím naznačit, že vaše ostraha vypadá podobně jako u muničních skladů Armády České republiky? To v žádném případě, to ne, to bychom asi měli mnohem více zdařilých útěků. Víte, že tyto záležitosti v tomto roce se týkaly především odchodů z nestřežených pracovišť. Ale přesto bych chtěla zdůraznit, že jsme na tom obdobně jako policie, prostě bezpečnost a její zajištění pro občana v České republice je velmi drahá. Netýká se snad těch pachatelů té bagatelní trestné činnosti, kteří jsou v těch typech dohled a dozor, ale týká se právě těch věznic ostraha a zvýšená ostraha. A to, co my jsme doteďka považovali za vcelku vyhovující, tak musíme zkvalitnit právě proto, že v České republice se ocitli pachatelé cizinci, a to pachatelé organizovaní, pachatelé té nejzávažnější trestné činnosti. A tak, jak se zkvalitňuje spolupráce policie a Interpolu a ti pachatelé jsou tady vytipováni, zadrženi, odsouzeni, na to se musí připravit i vězeňská služba. O tomto problému bude ještě v závěrečné části Interview BBC bezesporu řeč. Vrátím-li se k částce na příští roky, tedy půl miliardy by mělo jít kompletně do investic zlepšení ostrahy věznic. Je reálné, že ty peníze dostanete? Pane redaktore, to nebude jenom zkvalitnění bezpečnosti, my musíme řešit i havarijní stavy v některých stravovacích zařízeních, musíme řešit havarijní stavy střech, protože víte, že tam, kde vám teče, tak se vám rozpadá i všechno to, co je pod takovou střechou. Musíme řešit i nedostatek třeba v hygienickém vybavení a v hygienickém zařízení, takže to není jenom bezpečnost, je to celý komplex problémů, které vězeňská služba jako vnitřní dluh bude muset řešit. Ale my tam zahájíme i určitý strategický záměr ... Co to je? My víme, že, a už jsem to opakovala mnohokrát, že hromadné ubytování, to je právě ten faktor, který limituje a mnohdy vlastně i ničí veškeré záměry výchovné nebo záměry při zacházení s odsouzenými, aby tedy po výkonu trestu vedli život bez střetu se zákonem. Chcete tedy onu půlmiliardu investovat i do přestavby věznic? Samozřejmě. Zahájíme na určitých místech, alespoň na některých odděleních ... Rozčlenění a ... To, aby ty obrovské ložnice se rozčlenily, aby tam byly menší ubytovací prostory. Problém další, vy jej považujete také za vlekoucí se problém, a to ohodnocení zaměstnanců Vězeňské služby České republiky. Před rokem jste přiznala, že existuje určitá nespokojenost především u začínajících příslušníků a zaměstnanců vaší instituce. Co s citovanou nespokojeností způsobilo rozhodnutí vlády zvýšit platy státních zaměstnanců o sedm procent v roce 2003 a odložit rozšíření platových tříd z dvanácti na šestnáct od 1. ledna 2003, a to kvůli povodním? Tato záležitost je vnímána vždycky, až když nastane, takže teď jsme se setkali s tím, že něco v budoucnosti by mohlo platit ... Ale Lékařský odborový klub je rychlejší v tom případě. Vy očekáváte protesty zaměstnanců, co se týče ohodnocení vězeňské služby? No, já jsem se s tím nesetkala. Snad paní Vondrová jako představitelka odborářů v ozbrojených silách se snaží ve spolupráci s odboráři probojovat navýšení mzdových prostředků pro naše příslušníky, ale i pro naše občanské zaměstnance ... Tedy napětí, z toho, co ale naznačujete, vzrostlo mezi zaměstnanci vězeňské služby. Já bych ho nehodnotila jako nějaké až, bych řekla, rizikové. My pociťujeme určitou takovou nedostatečnost finančního ohodnocení u příslušníků justiční stráže, kteří zajišťují bezpečnost na budovách soudů a v objektech státních zastupitelství, ale tam je to třeba řešit opět systémově. Nemůžeme zmenšovat rozdíl mezi justičním pracovníkem, který pracuje poměrně v čistém a klidném prostředí soudu nebo státního zastupitelství, a příslušníkem, který pracuje přímo uprostřed obviněných nebo odsouzených, kteří jsou mnohdy velmi bezpeční. Vláda premiéra Vladimíra Špidly věnovala část svého programového prohlášení problematice vězeňství. Připomeňme si, co stojí v programu současné koaliční vlády. Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: V zájmu zajištění bezpečnosti občanů před pachateli trestných činů bude zhodnocena struktura věznic a vězeňského personálu a vytvořen systém vzdělávání a hodnocení a s ním spojeného kariérního růstu. Stojí v programovém prohlášení vlády, ze kterého citoval její premiér Vladimír Špidla. Do kdy hodláte pro vládu vypracovat zhodnocení struktury věznic a vězeňského personálu v České republice? Je pro mě velmi potěšující, že vám mohu říci, že vlastně tyto práce jsou před dokončením, protože vězeňská služba už dlouhou dobu vypracovávala systém celoživotního vzdělávání. Pokud se ohlédneme, tak to může být zpátky již šest let, kdy začaly první myšlenky, úvahy a zpracovávání projektu celoživotního vzdělávání ve vězeňství, které by zahrnulo každého pracovníka od strážného až po ředitele věznice. Kdy ta analýza bude hotova tedy, když už je téměř před dokončením? No, kariérní řád, zrovna dnes jsme to probírali v našem vedení, by mohl být v určité takové formě hotov již do konce roku 2002, k tomu i ten systém hodnocení, takže vězeňská služba by už mohla mít v ruce nástroj pro práci s profesionalitou personálu, pro to, aby motivovala ty skutečně kvalitně pracující příslušníky a občanské zaměstnance, těm by se potom otvíraly vlastně dveře při kariérním růstu. Do konce roku 2002 by vězeňská služba mohla mít, říkáte, onen kariérní řád. Znamená to, že od 1. ledna 2003 je velmi reálné, aby vstoupil v platnost? Ne, ne. To bude takový určitý abstraktní model a my ho teď musíme zase napojit na zákon, který se týká státní služby, musí být též v souladu se zákonem o služebním poměru. Kdy je tedy reálné, aby ten abstraktní kariérní řád se proměnil ... Byl propojen? ... ve skutečný? No, během roku 2003. A velmi bych si přála, aby také se pracovalo i na zákonu o služebním poměru ozbrojených příslušníků policie a vězeňské služby. Poslední téma, problém rusky mluvících vězňů v českých žalářích. Vláda premiéra Vladimíra Špidly v programovém prohlášení k tomuto tématu uvádí: Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: V souvislosti s rozšiřováním organizované závažné trestné činnosti a jejímu průniku na naše území ze zahraničí dojde k vnitřní proměně vězeňské populace směrem k nebezpečným skupinám narušených pachatelů závažných trestných činů a organizovaného zločinu. Vláda proto připraví vězeňství na efektivnější způsoby jejich střežení a kontroly jejich chování. Stojí v programovém prohlášení vlády. Je podle generální ředitelky vězeňské služby Kamily Meclové situace v českých věznicích, co se zahraničních vězňů týče, tak vážná, aby se musela dostat do programového prohlášení vlády? Já si myslím, že to je velmi moudrý krok, protože Česká republika je skutečně křižovatkou mezinárodního zločinu. A my nemusíme čekat na tu chvíli, až tady dojde k atentátům na významné a vysoké funkcionáře nebo až tady dojde k nějakému teroristickému útoku, já teď mluvím i o těch souvislostech s tajnými službami státu. Prostě kdo chce zajistit kvalitní bezpečnost pro své občany, musí mít i tyto nástroje a musí mít i kvalitní bezpečně zajištěná vězení pro pachatele velmi nebezpečné trestné činnosti. Otázku ještě jednou zopakuji. Je situace v České republice, co se týče cizojazyčně mluvících vězňů, tak vážná, aby se to dostalo do programového prohlášení vlády? Já si myslím, že bezpečnost z hlediska přítomnosti cizojazyčných obviněných i odsouzených má vězeňská služba pod kontrolou. A vnímám toto prohlášení jako preventivní, jako strategický krok. Není to o tom, jak bylo interpretováno programové prohlášení vlády, respektive tato jeho citovaná pasáž, ať již v Mladé frontě DNES nebo v deníku Právo, že českým věznicím hrozí, že je ovládnou mafie nebezpečných zločinců z Ukrajiny a dalších zemí? Tomu tak není. Já si myslím, že vězeňská služba to prokázala právě před rokem při akci Alcatraz, kdy vlastně sama zjistila určité zvláštní okolnosti při vyhlášené hladovce rusky mluvících vězňů, bez odkladu se obrátila na policejního prezidenta a posléze i na další bezpečnostní složky policejní. Podařilo se vlastně rozkrýt přípravu velmi závažného nedovoleného jednání. A od té doby my vlastně s tajnými službami v České republice jsme v pravidelném styku, vlastně my dostáváme informace, někdy si i vyměňujeme informace, protože poskytujeme třeba něco z korespondence nebo něco, co považujeme za velmi důležité s nimi zkonzultovat. Takže takovýmito opatřeními je situace v českých věznicích pod kontrolou. Mohu vás ... Nehrozí tedy žádné propojení mafie a podobně? Ne, mohu vám říct s plnou zodpovědností, že se pravidelně scházíme, vyměňujeme si ty informace a přijímáme velmi účinná opatření k tomu, aby někteří jedinci po českých věznicích byli rotováni. Dokonce bohužel na tuto situaci už máme stížnost od advokáta, který to považuje za narušování lidských práv šéfa ruské brigády, jo. Takže tam my se musíme také s takovým problémem vypořádat. Situaci v českých věznicích považuje za závažnou vicepremiér, ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Po svém jmenování v rozhoru pro BBC uvedl: Pavel RYCHETSKÝ /zvukový záznam/: Ve vězeňství stojíme před zásadními vážnými problémy, mění se struktura vězňů a proniká nám organizovaný zločin za pomoci právě vězňů, uvězněných osob z východních zemí, z rusky mluvících zemí, nám proniká do věznic. To je zásadní problém, který je velmi obtížné řešit. Vicepremiér, ministr spravedlnosti Pavel Rychetský naznačil, stejně jako Kamila Meclová, že kvůli rusky mluvícím vězňům musela být povolána i BIS. Pavel RYCHETSKÝ /zvukový záznam/: Kdybych řekl, co mi sdělily bezpečnostní služby, tak bych se sám dopustil trestného činu vyzrazování státního tajemství. Je pravda, že situace je tak vážná, že je potřeba spolupracovat i s Bezpečnostní informační službou a se speciálními útvary policie. Uvedl v rozhovoru pro BBC vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Vy jste v této části Interview BBC vlastně potvrdila jeho slova. Je tedy ta situace monitorována vlastně agenty BIS v českých věznicích? Je to tak, že BIS má v českých věznicích své agenty? Prosím vás, ředitel BIS mně takovéhle informace nikdy nesdělí, to ... No ale z hlediska toho, že máte informace o tom, jak to ve věznicích funguje, tak agenti ... Určitě mají metody a techniky, jakým způsobem ty informace, které jsou pro nás velmi důležité, získávají. Ten samý nástroj určitě má Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Upozornila vás BIS v poslední době, že by mohlo hrozit něco jako Alcatraz? Tak závažné vystoupení se podle informací, které máme v tuto chvíli k dispozici nechystá, jsou zde však signály, že opět je tu snaha nějaký nepokoj připravit. Vězeňská služba samozřejmě na to reaguje, scházíme se ... Jaká opatření jste přijali, aby ty signály, o nichž hovoříte, že může vzniknout menší akce rusky mluvících vězňů, aby byla přerušena? Vězeňská služba vlastně okamžitě po akci Alcatraz zakázala používání mobilních telefonů v každém objektu vězeňské služby, možná jenom v některé části, která je administrativní, mobilní telefon funkcionář může mít, ale všude, kde jsou odsouzení a obvinění, je zakázáno mobilní telefony používat. Je pravda, že uvažujete o metodě rušení mobilních telefonů, že by se vybudovaly rušičky v českých věznicích? Ano. My jsme dlouhou dobu z hlediska těch přístupů k tomu, že ten zločin může být připravován zvenku a právě s použitím mobilních telefonů, hledali nejsnazší cestu jak tomuhle zabránit. Ale bohužel detekce se nepodařilo jako úspěšná vybrat ... Tudíž rušičky jako řešení. Rušičky jako řešení se zdají nejschůdnější a nejefektivnější. Kamila Meclová. Díky za vašich třicet minut, někdy příště na shledanou. Děkuji, na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
