| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 26. září 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Petra Buzková | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Petra Buzková v Interview BBC prohlásila, že chce aby kariérní řád, který přinese spravedlivější odměňování učitelů, vstoupil v platnost od začátku příštího školního roku.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Školství zařadila vláda premiéra Vladimíra Špidly mezi své priority. V programovém prohlášení - krom jiného - k této věci stojí: Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Vláda považuje vzdělávací oblast za svou prioritu a bude usilovat o zvýšení kvality vzdělání tak, aby Česká republika v této oblasti důstojně obstála v mezinárodním srovnání. Hlásí se ke koncepčním materiálům, které pro oblast vzdělávání přijala vláda v předchozím období a považuje je za výchozí pro realizace vzdělávací politiky. Uvádí se v programovém prohlášení vlády premiéra Vladimíra Špidly. I kabinet Miloše Zemana považoval školství za svou prioritu. Nakonec zůstalo u slibů. Výdaje na školství nedosáhly čísla, které bylo uvedeno v programovém prohlášení. Vládě neprošel v Poslanecké sněmovně návrh zásadní právní normy - školského zákona. Bude Špidlova vláda v oblasti školství úspěšnější? Nejenom o tom bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala, ale u protějšího mikrofonu nesedí ministryně školství České republiky a předsedkyně pražské ČSSD Petra Buzková, protože je na telefonní lince. Vítejte v BBC alespoň po telefonu. Dobrý den, paní ministryně. Dobrý den. Já jsem v tuto chvíli zhruba před domem, ze kterého vysíláte a bojím se, že mi ta linka na mobilním telefonu každou chvíli spadne. Takže já si myslím, že budu během takových tří minut u vás nahoře. Paní ministryně nebojte se, protože vaši kolegové z vlády už tento trik několikrát vyzkoušeli a spojení i v naší budově, ze které vysíláme, je perfektní, protože máme stoprocentní pokrytí. Ale co když mi za chvíli dojdou baterky, pane redaktore? Musíte mít vždy nabito. To nemáte? Obávám se, že ne. Miloš Zeman říkal, že baterky dobíjí na Vysočině, měla byste se poučit. Děkuji za radu. Které nejobtížnější rozhodnutí či situaci jste musela ve funkci ministryně školství dosud řešit? Vzhledem k tomu, že právě dobíhám k vám do domu, tak momentálně řeším to, jakým způsobem sebrat dech k tomu, abych vůbec byla schopna odpovídat. Nyní nevím, co mám s touto vaší odpovědí udělat ... Ale ráda bych vám řekla, že jsem vstoupila do domu. Během toho, co budete průběžně udávat svoji polohu, jak cestujete budovou, ze které vysíláme, otevřme první téma: platy učitelů a jejich růst v příštím roce. Téma, o němž na předních stránkách referovaly v uplynulých týdnech české deníky. Nejprve se zdálo, že kvůli řešení následků povodní dostanou učitelé přidáno o sedm procent, stejně jako ostatní státní zaměstnanci. S tím však zdaleka nebyl spokojen například předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů /zvukový záznam/: Já udělám maximum pro to, aby to číslo, sedm procent, nebylo pro odborový svaz školství konečné. Samozřejmě nejsem všemocný, protože říkám, naší hlavní metodou teďka je vyjednávání. Také se mi stalo, že mi dneska jeden občan poslal mail, že je potřeba razantních kroků. Já se domnívám, že většina veřejnosti i odboráři by takové akce nepodpořili, protože přece jenom naše země je v současné době v jiné situaci. Uvedl 4. září 2002 v rozhovoru pro BBC o růstu platů učitelů v příštím roce předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Ve středu 25. září ministryně školství Petra Buzková, která je už ve studiu... ještě jednou hezký dobrý den, vítejte. Dobrý den. ... slíbila učitelům, že dostanou přidáno o dvě procenta, víc než ostatní státní zaměstnanci. Považujete to za svoji výhru? Já bych především ráda řekla, že jsem neslíbila, že se tak stane, já jsem oznámila, že jsme došli ke společné dohodě s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou, že předložíme takovýto návrh do vlády. Já teď pevně doufám, že budeme úspěšní, ale samozřejmě ... Kdo jiný by to ještě mohl zhatit krom vlády jako celku? Předpokládáte, že by si vláda vzala na zodpovědnost to, že by tento váš projekt, na kterém jste se dohodli s ministrem zkrachoval...? Ne, rozhodně si to nemyslím, ale tak nějak dlouhými zkušenostmi v politice jsem se naučila, že strašně nerada předjímám rozhodnutí někoho jiného, které nemohu úplně stoprocentně ovlivnit. Ale jsem přesvědčena o tom, že kolegové tento návrh pochopí, přestože třeba sami cítí, že i v jejich resortech existuje celá řada problémů, které se nepodařilo vyjednat. Vy jste se mne ptal, jestli ta dvě procenta považuji za úspěch nebo neúspěch. Víte, já bych za úspěch považovala, pokud by se podařilo přejít na šestnáctitřídní tarifní platy, který by především v případě pedagogických pracovníků znamenal obrovský posun. Je potřeba říct jedno, tam se totiž nejedná u těch šestnácti tříd a u těch pedagogických pracovníků jenom o nějaké prosté přidání. Tam se v podstatě jedná o nápravu špatného zařazení do tarifů. Vlastně, bohužel, dnes pedagogové jsou v osmé, deváté a desáté třídě tarifů, což je, bohužel, špatné nasazení. Ta osmá tarifní třída jako nástupní plat pro pedagoga je prostě špatně. O tom bezesporu ještě v průběhu tohoto rozhovoru bude řeč. Veřejnost se dozvěděla, že zhruba šedesát procent peněz z předpokládaného navýšení platů učitelů půjde z ministerstva financí a zbytek musí ušetřit ve svém resortu právě ministerstvo školství. Vy jste ve středu neřekla podrobnosti s tím, že zatím je to předčasné, na čem ve své kapitole ušetříte zhruba tři sta padesát milionů korun, zadala jste analýzy. Dá se už říci po čtyřiadvaceti hodinách, z čeho by se peníze daly ušetřit? Ne, nedá a já si ani nemyslím, že je potřebné, abych to v tuto chvíli říkala. Já určitě sdělím, jakým způsobem jsme došli ke všem číslům, jaké byly škrty, jaké vlastně budou výdaje v kapitole 333, to znamená, ministerstva školství, ale vlastně až v době, kdy oficiální materiál odejde do vlády. Do té doby se jedná o samé pracovní návrhy, na kterých ještě budeme pracovat. Ale já myslím, že důležitá informace je ta, že my ty finanční prostředky v té kapitole prostě najdeme. O to se musíte pokusit, když už jste se dohodli s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou na tom, že pokud vláda váš návrh podpoří, že platy zvýšíte. Ministr financí minulý týden při prvním jednání s vámi o platech učitelů naznačil, že ministerstvo školství bude muset peníze šetřit například na slučování škol a propouštění učitelů. Je toto jedna z pracovních variant? V tuto chvíli směšujete dvě věci, protože tady se bude jednat ..., při tom navýšení se vlastně bude jednat o tom, že uděláme nějaké škrty v aktuálním rozpočtu, tedy v návrhu rozpočtu na příští rok. My jsme s ministrem Sobotkou jednali o možných úsporách pro budoucí roky a řekněme, že budeme předkládat určité návrhy, určité rozbory, proč něco jde, proč něco nejde ... V aktuálních úsporách nebude slučování škol a propuštění učitelů? To se netýká těchto aktuálních úspor. Já bych byla strašně ráda, strašně ráda bych uvedla jednu věc na pravou míru. Já jsem onehdy na začátku školního roku zmínila, že vzhledem k prudkému poklesu populačních ročníků je v tuto chvíli skutečně mnoho učitelů, a na tom svém tvrzení trvám. Nicméně to, že se potom začalo mluvit o masivním propouštění ve školství, o prudkém snižování počtu škol, to vlastně ..., tohle to už byla fáma, která potom začala žít určitým svým vlastním životem. Já v tuto chvíli ... Začínáte mi brát vítr z plachet, protože na to jsem se chtěl ptát, na konkrétní projekt. Vy jste obecně konstatovala, že je nutné vycházet z toho, jak silné ročníky dětí, které nastupují na základní a na střední školy, a kolik učitelů budete potřebovat. Máte propracovaný už nějaký konkrétnější projekt, když jste na začátku školního roku takto obecně hovořila? Já jsem takto obecně hovořila v podstatě také poté, co jsme začali jednat s kraji, které jsou dnes zřizovateli středních škol, a vlastně obcemi, které jsou zřizovateli základních škol, vlastně vůbec o tom, jakým způsobem se bude do budoucna celý školský systém financovat. Tam je potřeba vědět, že ministerstvo není zřizovatelem základních a středních škol. Prostě základním a středním školám se říká regionální školství, protože vůči těm dnes vlastně ministerstvo vykonává především metodickou činnost. Také tedy přes ně v současné době tečou finanční zdroje. Právě ta otázka přímého financování regionálního školství je otázkou, o které jednáme s kraji, se zástupci hejtmanů a s radními, kteří vykonávají právě resort školství v tom dotyčném kraji. Co je problémem? Problémem je, že systém financování je dnes nastaven takovým způsobem, že pakliže některý kraj vyvine tu politickou odvahu, opravdu spočítá, kolik potřebuje škol, kolik potřebuje učitelů, aby sice nebyly ročníky přetížené, nicméně, aby také nebyly hluboce podměrečné, udělá si takovouto přesnou analýzu a jedná, řekněme, o určité optimalizaci. Tak takovýto kraj sice získá optimální síť škol, ale o veškeré finanční prostředky, které ušetří, přijde. Protože taková jsou pravidla. Taková jsou pravidla. On vlastně ze státního rozpočtu dostane o to méně. My, řekněme, v tuto chvíli hledáme ve spolupráci s kraji takový systém, který by motivoval kraje, aby jejich školská síť byla přizpůsobena optimálně a aby ony jakousi část větší, či menší, možná spíš větší, kterou takovýmto způsobem získají, mohly naopak investovat do rozvoje té své stávající školské sítě. Vaše představa, o níž jste hovořila na začátku školního roku, je představou dlouhodobější a není možné si představovat, že by v roce 2003 byl zveřejněn nějaký projekt o optimalizaci škol v rámci celé republiky? Je to tak? Především jakýkoliv projekt optimalizace škol může být pouze projekt na úrovni jednotlivých krajů ... To jste nám vysvětlila ... ... nikoliv na úrovni ministerstva ... Ano, ale vy děláte vše pro to, abyste ... Ne, prosím vás, neočekává se to, že například za půl roku se vyhlásí, já nevím, že školství ... Také mi bylo vloženo do úst, že jsem hovořila o třiceti procentech učitelů, ne třiceti procentech, třiceti tisících učitelů ... Což by byla polovina učitelského stavu, to byste to ... Ne, to by nebyla polovina učitelského ... Šedesát sedm tisíc učitelů základních škol podle informací Ústavu pro informace vzdělávání. Sto dvacet tisíc pedagogických pracovníků. Dobře, ale samozřejmě toto číslo z mých úst nikdy nezaznělo. To jsem se akorát dočetla z novin ... Nehovoříte ale o středních školách? Já hovořím o celém regionálním školství. Já hovořím zase o základních, takže ... Já používám číslo, které v tuto chvíli používáme pro výpočty na zvyšování platů pedagogických pracovníků, to znamená, ať se jedná o základní, anebo střední. Jak vaše představa, o níž jste hovořila na začátku roku, bude uskutečněna, když ...? Moje jediná představa je ta, umožnit jednotlivým krajům, aby v rámci svého kraje vytvořily racionální, funkční a zafinancovanou síť školství, to znamená, že od ministerstva se v podstatě očekává, že pomůže nastavit takové finanční toky, které toto umožní. To je v podstatě jediné, co já chci docílit. Od kdy by "finanční toky", jak to nazýváte, mohly být nastaveny? Tak rychle, jak se nám to povede. Jsme v určité fázi vyjednávání. Nevím, to jednání není zablokované a je to prostě jednání, které ... Je to tedy otázka možná roku? ... pracovně postupuje velmi dobře. Já jsem osobně přesvědčena, že dohoda, jak to bude do budoucna fungovat, je spíše otázkou měsíce nebo dvou. Jen pro zajímavost: Podle údajů Ústavu pro informace vzdělávání pracovalo na základních školách ve školním roce 1989 - 1990 šedesát jeden tisíc sedm set devadesát jeden učitel. Ve školním roce 2001 - 2002 to bylo šedesát sedm tisíc pět set devadesát čtyři učitelé. Počet žáků základních škol podle stejného zdroje byl v roce 1989 milion dvě stě tisíc, zatímco letos je to milion deset tisíc. Můžete z citovaných čísel sdělit vaši představu, kolik učitelů základních škol by bylo odpovídající tomu počtu žáků? Je taková představa na vašem ministerstvu? Hlavně takovouto představu sdělit nelze, protože takováto představa by byla vždycky nepřesná. Máte něco úplně jiného například ve velkém městě, kde můžete nějakým způsobem vycházet, že počet škol se bude přímo odvíjet od toho, jaký je zde počet dětí, které do těch škol chodí. Jinou situaci budete mít v kraji, ve kterém je málo jakýchkoliv větších měst. Jsou to kraje, kde je obrovské množství malých vesnic a kde se musí dbát na spádovost, kde se musí dbát i na to, aby se uchovaly malé školy, protože musí se vždy vycházet z toho, že je pouze určitá vzdálenost, ze které by měly děti do škol dojíždět a podobně. To znamená, opravdu, pokud bych vám měla říkat teď jednoznačné číslo, snižování v procentech a podobně, bylo by to míchání hrušek s jablky. Je to skutečně podle místních podmínek, které musí být hodnoceny především v tom místě, kde se to odehrává. Ale ani ta řadová čísla není možné uvést, aby se rozptýlily obavy, které média zveřejňují ... Ale já si myslím, že by bylo velmi nešťastné zveřejňovat takovéto údaje, protože já jsem nikdy s žádnými údaji neoperovala. Já jsem hovořila o tom, že jsem připravena nastavit takové podmínky, aby bylo možné, aby takovéto projekty byly v jednotlivých krajích zahájeny a je to opět jejich rozhodnutí. Jedná se o regionální školskou síť. Pakliže uvedu jakákoliv čísla, tato čísla opět budou vykládána nešťastným způsobem. Já si myslím, že by toto nebylo dobře. Zkuste se spíše ptát jednotlivých krajů, jak si ony představují na svém vlastním území ..., protože věřte tomu, mezi těmi kraji budou obrovské rozdíly. Jako jeden extrémní příklad můžete mít hlavní město Prahu, jako jiné poměrně extrémní případy můžete mít třeba, já nevím, abych řekla kraj Vysočina, což je kraj, kde je skutečně velké množství malých obcí. Takovýchto krajů je více. Váš projekt, který jste zveřejnila začátkem školního roku, podpořil předseda školských odborů Jaroslav Rössler. V rozhovoru pro ČTK hovořil o přezaměstnanosti ve školství. Souhlasil s propouštěním učitelů. Ještě dodal: "Budeme chtít, aby vláda vypracovala pro propouštěné učitele sociální program." Počítá se s takovým programem? Sociální program je potřeba vypracovat všude, kde nějakým způsobem dochází k prudkému snižování pracovních míst. Já si myslím, že tady se nebude za prvé jednat o nějaké prudké snižování, kromě toho učitelé jsou vysoce kvalifikovaní lidé, kteří mají velkou šanci získat zaměstnání i jinde. Ale samozřejmě, pakliže by se ukázalo, že by některé kraje počítaly s tím, a já si nemyslím, že by to tak bylo, že by docházelo k nějakému nárazovému snižování stavu, já si spíše myslím, že se bude jednat o velmi postupný proces, ... Nebude zapotřebí tedy sociální program? ... který se bude týkat spíše odchodu pedagogů, kteří dnes přesluhují přes důchodový věk, anebo kteří vlastně nemají dostatečnou aprobaci pro výuku. Ale opět, jedná se o postupný proces, protože celá řada škol mi řekne a bude mít pravdu, že ony by mnohem raději měly učitele v produktivním věku než přesluhujícího učitele v důchodu, ale že ony toho aprobovaného učitele v produktivním věku prostě zatím nemají šanci sehnat. Není zapotřebí speciální sociální program, zněla otázka? Nemyslím si, že by tomu tak bylo, protože rozhodně neočekávám prostě jakýkoliv masivnější proces odchodu lidí ze škol. Premiér Vladimír Špidla na veřejnosti už několikrát uvedl, že školství je pro jeho kabinet prioritou. Připomeňme si, co stojí v programovém prohlášení vlády v kapitole školství. Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Modernizaci vzdělávání bude výrazně orientovat na rozvoj klíčových dovedností a schopností, na zkvalitnění informační a občanské gramotnosti, na posílení výuky cizích jazyků. Tolik z programového prohlášení vlády premiéra Vladimíra Špidly. Co konkrétně uděláte pro posílení výuky cizích jazyků, o němž se zmiňuje programové prohlášení vlády, když dostatek dobrých jazykářů především způsobuje jejich odměňování? Pane redaktore, říkám to strašně nerada, ale je to skoro všechno zase jenom o penězích. Je to o tarifních třídách a posunu ...? Je to za prvé o možnosti odměňování učitelů a za druhé je to také vlastně o tom, aby školám byly vytvořeny podmínky, aby mohly otevřít další hodiny výuky jazyků. Já jsem ráda, že se nám podařilo i v poměrně velmi napjatém rozpočtu na příští rok zajistit určité finanční prostředky pro rozvoj výuky jazyků. Můžete uvést, jak si představujete konečnou výuku jazyků v českém základním a středním školství, až budete resort ministryně školství opouštět? Představa výuky jazyků v Evropské unii je taková, že po absolvování základní a střední školy by měl každý absolvent komunikovat ve dvou světových jazycích. Uvažuje se například o tom, že by ... Toto je samozřejmě strašně krásná představa, ke které se budeme dostávat velmi dlouho, ale měla by být cílem. Je cílem, aby se například dělala povinná maturita ze dvou cizích jazyků? Nemyslím si, že by tu nezbytně musela být povinná maturita ze dvou světových jazyků. Myslím, že kdybych řekla, že ano, tak tady rozšířím panickou zprávu a všichni, kteří se chystají k maturitní zkoušce, budou opravdu v panice očekávat, kdy se takováto věc stane. Ne, nemyslím si, že toto by byla nutnost. Vrátíme-li se k platům učitelů základních a středních škol: Část ředitelů škol si stěžuje, že odměňování učitelů je příliš plošné. Ředitel Základní školy v Brandýse nad Labem František Tomášek například konstatuje: "Peněz mám k dispozici málo a základní plat dobrého i špatného učitele je úplně stejný." I uvažované zvýšení platů učitelů o devět procent v příštím roce je zvyšováním plošným. Můžete velmi stručně zopakovat argument, proč? Pane redaktore, ono toto je tak trošinku rozšířená fáma a já samozřejmě chápu ředitele, že by byli raději, kdyby o financích rozhodovali oni. Ale já bych za prvé ráda řekla to, že mimotarifní složky v rozpočtu, to znamená, jejich nárůst, roste rychleji než nárůst složek tarifních. To znamená, ty finance na mimotarifní odměňování učitelů zde samozřejmě jsou. Stížnosti ředitelů jsou neopodstatněné, nebo jak tomu máme rozumět? Víte, ono je těžko říct opodstatněné, neopodstatněné. Já říkám, že ty mimotarifní složky rostou rychleji. Druhá otázka je, zda těch finančních prostředků je z pohledu těch ředitelů dost. Já si samozřejmě dokáži představit, že by rádi víc přidali kvalitním učitelům, ale toto je prostě věc, která se musí vyvažovat. My vlastně dnes musíme chtít, aby ve školství učili kvalitní lidé. Pokud chceme, aby ve školství učili kvalitní pedagogové, je potřeba, aby tito lidé dostali kvalitní tarifní mzdu, protože nikdo vám nepůjde učit do školství s příslibem, že když bude úplně nejlepší, tak dostane možná větší osobní příplatek. To znamená, cílem samozřejmě je velmi slušná tarifní mzda a možnosti slušných mimotarifních příplatků. Já, když jsem měla šanci získat určité finanční prostředky na navýšení platů pro příští rok, směřovala jsem je do tarifní prémie. To znamená, tarifní prémie je takové to, kde mají státní úředníci příplatek dvacet pět procent, lékaři osmnáct a učitelé osm, to znamená, vlastně poté, co by vlastně prošel tento návrh, by učitelé měli deset. Proč jsem to směřovala sem? Za prvé, jak už jsem řekla, on už ten systém hodnocení učitelů nemůže být dnes ani částečně objektivizován, protože neexistuje kariérní řád učitelů, to znamená, že ..., jistě, já souhlasím s tím, že vedoucí pracovník, v daném případě ředitel školy má právo na subjektivní hodnocení, ale to hodnocení by se nemělo sestávat pouze z té subjektivní složky, jak toho podřízeného vidí nadřízený. Jeho součástí by také vlastně měla být ta určitá kariérní záležitost učitele, to znamená, jeho případné aprobace, další vzdělávání a podobně. Vy se nyní odvoláváte na kariérní řád, který by do hodnocení učitelů vnášel, řekněme, objektivní prvek. Kariérní řád zatím neexistuje. Podívejme se opět do programového prohlášení vlády. Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Vláda se zavazuje zvýšit platy pedagogů na úroveň relativně srovnatelnou se zeměmi Evropské unie, a zároveň vytvořit kariérní řád, který otevře systém kariérního růstu tak, aby nebyl závislý převážně na délce praxe, ale akcentoval i význam dalšího vzdělávání pedagogů. Vláda proto vytvoří nástroje, které zlepší pracovní podmínky pedagogů a ostatních pracovníků ve školství. Nepřipustí snižování současných kvalifikačních předpokladů učitelů základních a středních škol. Stojí v programovém prohlášení vlády, ze kterého citoval Vladimír Špidla. Já to vím, že to tam je. Ano, vy jste to psala. Předpokládám, že jste to psala. Byla jsem jedním z těch, kteří to psali. Kdy předložíte veřejnosti kariérní řád? Do kdy je reálné, aby byl předložen? Byla bych ráda, kdyby se to podařilo na konci první poloviny roku 2003. Tedy na konci první poloviny roku, to znamená, do června 2003, ... Zhruba tak. ... aby byl vypracován. Můžete alespoň stručně načrtnout představu toho kariérního řádu? Ono je strašně těžké chtít vlastně nějakou představu kariérního řádu vlastně u normy, která se v tuto chvíli začíná tvořit ve svých zásadách na ministerstvu školství, to znamená ... Ale nějaké zadání mít musejí úředníci. Samozřejmě, že mají zadání. Já bych byla ráda, kdyby vlastně byl složen ze dvou takových základních částí. Jedna z těch částí by měla být právě otázka kariérního růstu, případné další vzdělávání učitelů, aprobace a podobně, a druhá část, řekněme, pracovněprávní postavení učitelů. To je co? Pracovněprávní postavení učitelů je například to, že není možné uzavřít s aprobovaným učitelem smlouvu na deset měsíců, poté mu dát výpověď na prázdniny a poté ho v září zase přijmout. Kariérní řád by mohl vstoupit podle všeho z toho, co jste načrtla, už v platnost od školního roku 2003/2004, je to vaše představa? Pokud by ..., takhle, bylo by to dobré, kdyby se to povedlo. Nejsem si jistá, zda se nám to podaří, ale nevylučuji to. Budu se o to snažit. Je reálné, aby kariérní řád vstoupil v platnost se zvýšením tarifních tříd na šestnáctitarifní tabulku, to znamená, že vlastně od školního roku 2003/2004 by se výrazně mělo změnit ohodnocení učitelů? Tato souvislost by byla velice logická a bylo by dobře, kdyby se to povedlo. Dá se ale říci, že to je reálné? Reálné to je. Ono, proč tady odpovídám takto opatrně, já se například mohu zavázat ... Vy jste velmi opatrná. Já se mohu zavázat, do kdy ministerstvo školství vypracuje návrh, ale já jsem příliš dlouho byla místopředsedkyní Poslanecké sněmovny, že dobře znám legislativní proces a především vím, jak vypadá projednávání návrhů zákonů v parlamentu. Já samozřejmě vím, že u takovýchto návrhů se může stát, že tento zákon se bude projednávat v parlamentu velmi dlouho, že k němu mohou být výhrady vlastně od klubů jiných politických směřování, které mohou mít buď pocit, že je to příliš velká ochrana učitelů, nebo naopak, že je to příliš malá ochrana učitelů. Takže já mohu mluvit sama za sebe, co dokáži jako ministryně školství předložit, ale nemohu už ručit za to, zda tento návrh projde parlamentem hladce, o což se samozřejmě budu snažit, protože se budu snažit jednat s poslanci daného výboru, aby takováto norma byla průchodná ... Aby měl podporu. ... a zákon měl podporu. Ale může se samozřejmě stát, že projednávání v parlamentu bude trvat déle, než bych si přála. Kdy předložíte vládě a poté i Poslanecké sněmovně a Senátu zákon o vzdělávání - klíčovou normu pro celý systém školství? Zákon o počátečním vzdělávání v tuto chvíli plánuji na předložení do vlády do konce března roku 2003. A tam ještě, když jste řekla, o začátku vzdělávání, tak to musí mít ještě další část. Víte, my velice diskutujeme o tom v současné době na ministerstvu, a já se kloním vlastně už k pojetí, které jsem tady řekla, jak má vlastně vypadat složení těch základních školských norem. Můj předchůdce v minulém volebním období předkládal školský zákon, který vlastně obsahoval ... On to byl de facto celek. ... mnohem více částí, byl to celek. Já mám pocit, že máme větší šanci kvalitně upravit tyto záležitosti, pakliže to bude soustava na sebe navazujících zákonů, které se budou předkládat postupně a budou navazovat jeden na druhý. Já bych si v tuto chvíli představovala zákon o počátečním vzdělávání, zákon o dalším vzdělávání, zákon o pedagogických pracovnících, což by vlastně byl ten kariérní řád, o kterém se bavíme, a o tom zákonu o terciálním vzdělávání. A všechny tyto zákony by měly projít sněmovnou do konce funkčního období předpokládaného této vlády ... Ano. ... Vladimíra Špidly, tedy během těch čtyř let. Dokonce já bych si vytkla spíše takový cíl, aby všechny tyto normy prošly parlamentem do konce roku 2004. Poslední téma: Volba prezidenta, situace v ČSSD. Vy jste se na mne nyní velmi zle podívala. Proč? To se vám zdálo. To se mi nezdálo. Ne, já to viděl dobře. Sociální demokracii čeká otevřené referendum o kandidátovi na prezidenta. Vicepremiér Pavel Rychetský k tomu říká: Pavel RYCHETSKÝ, ministr spravedlnosti, vicepremiér /ČSSD/ /zvukový záznam/: Sociální demokracie v řádných minulých prezidentských volbách nikdy nestavěla svého kandidáta. Teď je situace, že jsme nejsilnější politickou stranou, svého kandidáta musíme postavit a slibovali jsme lidem přímou volbu. Přímá volba nebude, tak chceme teď lidem, aby si z kandidátů, které navrhneme, vybrali. Jestliže si vyberou Miloše Zemana, je samozřejmé, že to bude náš kandidát na prezidenta do parlamentních voleb. Slova vicepremiéra Pavla Rychetského. Předseda ODS Václav Klaus před týdnem v rozhovoru pro BBC uvedl, že otázka kandidáta na prezidenta za Občanskou demokratickou stranu je předčasná. Podle Klause je zapotřebí počkat na výsledek podzimních senátních a komunálních voleb. Václav KLAUS /zvukový záznam/: Pokud máme volby navýsost parlamentní, tak přeci záleží jen a jedině na politických dohodách a na rozložení sil v parlamentu, a proto tedy vyhlašovat nějakého kandidáta s vědomím, že dostane padesát osm hlasů, je úplně zbytečné. Tak to já myslím, že nám nepodsouvejte, že bychom neměli kandidáta nebo že bychom neuměli, báli se toho, to tak není. Ale v momentu, kdy dojde k převaze buď vládní koalice, nebo nějakého jiného levicového seskupení, tak stavět svého kandidáta, který jen hrdinně přišel do boje s jistotou, že prohrává, nejsme si jisti, že to je rozumný krok. Říká předseda ODS Václav Klaus. Má podle vás případný kandidát ODS Václav Klaus šanci uspět? Já si myslím, že ta šance asi nebude příliš velká, ale samozřejmě pan profesor Klaus měl pravdu v tom, že je třeba vyčkat výsledků podzimních voleb. Tak se ale neřídí sociální demokracie. Ta svého kandidáta bude navrhovat, respektive bude o něm hlasovat ... To je pravda, ale vy jste se mne ptal, jestli má šanci a já si myslím, že ty šance se dají správně spočítat až na základě výsledků podzimních parlamentních voleb ..., podzimních senátních voleb. Takže to bylo o té šanci, ne o tom, jestli je správné tímto způsobem postupovat. Teď ale, co se týče Václava Klause. Podle vás jeho šance jsou mizivé. Co si myslíte o tom, že sociální demokracie, respektive část strany začíná diskutovat o Miloši Zemanovi a Miloš Zeman, který původně ohlašoval odchod z politiky, tak kandidaturu nevyloučil, dokonce prý na ni kývl? Tak jestli na ni kývl, nebo ne, to já nevím. Poslední oficiální vyjádření pana Miloše Zemana, které jsem slyšela, že zůstává na Vysočině, že se nehodlá vracet do politiky, a on zatím neřekl oficiálně nic jiného. Takže pro mne zatím platí jeho poslední vyjádření. Který názor podle vás převáží v sociální demokracii, to, stavět stranického kandidáta, o čemž hovoří proud i například kolem místopředsedkyně Marie Součkové, která podpořila Zemanovu kandidaturu, nebo Zdeňka Škromacha, a na druhé straně Vladimír Špidla s představou člověka, který sjednocuje? Já se tedy spíše kloním k té představě, kterou má Vladimír Špidla, to znamená, ... Je podle vás reálné, že vyhraje ale? ... člověk, který sjednocuje. Já si to v tuto chvíli neumím představit a kromě toho zatím nebyla sdělena jména, která půjdou do té vnitrostranické přímé volby, nebo jak tomu přesně říkáme. Takže neumím to odhadnout, odhadovat nechci, ale na druhou stranu jsem přesvědčena o tom, že sociální demokracie má zájem na tom, aby v čele státu stála osoba, která skutečně tuto zemi sjednocuje a ne rozděluje, takže podle toho bych si troufla spíše odhadnout, že by takováto sjednocující osoba mohla zvítězit. A co varianta, že by Česká republika neměla prezidenta? Je to varianta vážná? Já si nemyslím, že je to vážná varianta. Je to každopádně varianta nešťastná, protože je to de facto varianta nekonzumované ústavy. Je zde celá řada pravomocí prezidenta republiky, které samozřejmě za určitých okolností mohou přecházet na jiné ústavní činitele, ale pakliže je ústavou předjímán jakýkoliv ústavní orgán a prezident samozřejmě je ústavním orgánem a dokonce jedním z nejvýznamnějších, bylo by krajně nešťastné, kdyby jako takový zůstal neobsazený. Mně by to připomínalo ..., já si vzpomínám, když jsem studovala právnickou fakultu, to znamená, tak někdy rok 1985 to mohl být, protože to byl tak nějak začátek mých studií, 1968, tak jsem se učila ústavu, a tam vlastně jsem si tehdy pořád četla o Ústavním soudu a pořád jsem si pod tím nedokázala nic představit a pak jsem si říkala: "Sakra, kde to sedí a co to dělá?" Než jsem vlastně zjistila, že je to sice součástí ústavy, nicméně součástí ústavy vlastně nekonzumovanou. Já si myslím, že vlastně není šťastné, aby byly součástí ústavy, které nejsou konzumovány. Ústava má být živá, to znamená, vlastně má platit a máme se s ní řídit. Říká Petra Buzková, ministryně školství České republiky a předsedkyně pražské ČSSD. Děkuji za vašich třicet minut. Někdy příště, věřím, že v dohledné době, na shledanou. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Buzková navrhne kariérní řád učitelů Lidové noviny, 27. 9. 2002, strana 4 - Místo jednoho školského zákona chce Petra Buzková do konce roku 2004 předložit parlamentu soustavu zákonů upravujících proces vzdělávání. Řekla to v BBC. Prvním má být kariérní řád učitelů, ten by měl být hotov do června 2003. Následovat budou normy upravující základní, střední a vysoké školství. Kariérní řád má mít dvě části, z nichž jedna by se zabývala kariérním růstem učitelů a druhá pracovněprávním postavením učitelům. Zákon by měl učitelům s aprobací zajistit stálé zaměstnání tak, aby nebyli ze škol před prázdninami propouštěni a najímáni znovu v září. Události - Buzková chce nejdříve kariérní řád Mladá fronta DNES, 27. 9. 2002, strana 2 - Namísto jednoho školského zákona chce ministryně školství Petra Buzková podle svých slov v BBC předložit postupně parlamentu soustavu zákonů upravujících proces vzdělávání. Prvním by měl být kariérní řád učitelů, který by měl být hotov do června příštího roku. Následovat budou normy upravující jednotlivě základní, střední a vysoké školství. Místo školského zákona chce Buzková předložit soustavu předpisů PRAHA 26. září (ČTK) - Namísto jednoho školského zákona, se kterým několikrát v Poslanecké sněmovně neuspěl exministr školství Eduard Zeman, chce jeho nástupkyně Petra Buzková (oba ČSSD) do konce roku 2004 předložit parlamentu soustavu zákonů upravujících proces vzdělávání. Prvním by měl být kariérní řád učitelů, který by měl podle Buzkové být hotov do června příštího roku. Následovat budou normy upravující jednotlivě základní, střední a vysoké školství. "Můj předchůdce předkládal školský zákon, který postihoval celek. Máme větší šanci kvalitně upravit tyto záležitosti, pakliže to bude soustava na sebe navazujících zákonů, které se budou předkládat postupně," řekla dnes Buzková v pořadu rozhlasové stanice BBC. Kdy vejdou v předpisy v platnost, nechce Buzková odhadovat vzhledem k jejich projednávání v parlamentu. "U takovýchto zákonů se může stát, že se budou projednávat v parlamentu velmi dlouho. Mohou k nim být výhrady od klubů jiných politických stran," uvedla a připomenula tak výhrady zejména Unie svobody-DEU k návrhům školského zákona Eduarda Zemana. Kariérní řád by měl být složen ze dvou částí, z nichž jedna by se zabývala kariérním růstem učitelů a druhá pracovněprávním postavením učitelům. Zákon by měl učitelům s aprobací například zajistit stálé zaměstnání tak, aby nebyli ze škol před prázdninami propouštěni a najímáni znovu v září, jak se tomu děje v současnosti. Společně se soustavou těchto norem Buzková chystá ve spolupráci s kraji reformu sítě škol, tak aby systém vyhovoval potřebám jednotlivých regionů. V této souvislosti Buzková popřela spekulace, že chystá zavírání škol ve velkém a masivní propouštění učitelů. Připouští, že kvůli slabším populačním ročníkům budou některé školy zřejmě zavřeny. Bude se tak ale dít případ od případu, uvedla. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
