| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 20. září 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Cyril Svoboda | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| Cyril Svoboda v Interview BBC vyslovil přesvědčení, že se vládní koalice nerozpadne kvůli hlasování o státním rozpočtu na příští rok. O výši jeho deficitu se podle Svobody povede debata. O přestěhování Svobodné Evropy z centra Prahy se podle Cyrila Svobody rozhodne během několika měsíců - možná už do vánoc. Ministr v rozhovoru popřel, že by ministerstvo zahraničí slíbilo bývalému šéfovi konferenčního centra na zámku Štiřín návrat do funkce. Post šéfa centra ve Štiříně bude podle ministra obsazen na základě výběrového řízení.
Přepis rozhovoru Horní komora českého parlamentu - Senát ve čtvrtek schválil zákon o referendu ke vstupu České republiky do Evropské unie. Pokud zákon schválí Poslanecká sněmovna a podepíše prezident, pak by se referendum mohlo konat už v červnu příštího roku. Hovoří místopředseda Senátu Jan Ruml. Jan RUML /zvukový záznam/: Pro voliče je jasná zpráva, že o vstupu České republiky do Evropské unie se bude hlasovat referendem. To znamená, každý občan starší osmnácti let bude mít možnost se k této záležitosti vyjádřit a ústavní zákon, který toto referendum umožňuje, bude dnes schválen. To je jednoduchá zpráva pro občany. Oznámil ve čtvrtek místopředseda Senátu Jan Ruml. Vicepremiéra, ministra spravedlnosti a senátora za sociální demokraty Pavla Rychetského mrzí, že ve čtvrtek neprošel v Senátu zákon o všeobecném referendu, ale pouze senátní návrh zákona o referendu o vstupu země do Evropské unie. Pavel RYCHETSKÝ /zvukový záznam/: V tuto chvíli jsme v Senátu schopni dát dohromady na rozdíl od sněmovny většinu jenom pro jednorázové referendum o vstupu do Unie. Pro žádnou jinou formu referenda prostě není možné v Senátu získat potřebné hlasy. Pak tedy nezbývalo nic jiného, než hlasovat samozřejmě /nesrozumitelné/. Hlasovat o vstupu do Evropské unie bez referenda by bylo ostudou České republiky. Uvedl ve čtvrtek v rozhovoru pro BBC vicepremiér, ministr spravedlnosti a senátor Pavel Rychetský. Vstup České republiky do Evropské unie však nemá jednoznačnou podporu obyvatel země. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Vysíláme půlhodinu otázek a odpovědí. Vítejte při jejím poslechu. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, ministr zahraničí, předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den. Dobrý den. Pokud by vám někdo v polovině července, kdy byla jmenována vláda premiéra Vladimíra Špidly, řekl, že první krize kabinetu se dostaví dva měsíce po jejím ustavení, co byste mu tehdy na to odpověděl? Že v koalici mohou nastat krize. Kdy přijdou, to já nevím. Přišla relativně brzy, ale myslím si, že z ní je dobré poučení mimo jiné i to, že jsme schopni ji zvládnout. Jak vyvrátíte námitku, že Česká republika má po této krizi velmi nestabilní vládu, která čtyři roky rozhodně nevydrží? Česká republika má vládu stabilní, která vydrží čtyři roky, protože to, čím jsme prošli, ukázalo dvě věci. Zaprvé, že je potřeba, abychom velmi byli při sobě, o věcech důkladněji jednali, takže to je výzva dovnitř Koalice, na druhé straně se ukázalo, že ti, kteří této Koalici nepřejí, byli netrpěliví, až jako se mi zdálo mimořádně netrpěliví a odkryli se velice rychle, protože okamžitě začali nabízet, jaká by tady mohla být koalice ... Které máte na mysli? O kom hovoříte? ODS říká, že kdyby byl někdo jiný v čele sociální demokracie, takže by okamžitě mohli začít jednat. To znamená, objevila se tady opět touha vrátit to tam, kde byly ty vztahy před volbami. Takhle se mi to jeví a i to je také naprosto zřejmé, že tato krize ukázala, kdo je kdo, a to také vedlo k tomu, že se Koalice upevnila. Promiňte, ale těch, kteří pochybují o stabilitě vlády po podpisu takzvaného garančního dodatku, není málo. Například senátor zvolený za dnes už neexistující Čtyřkoalici Josef Zieleniec v deníku Právo říká: Cituji: "Příčinou krize je programově nevyvážená koalice, navíc zesílená snahou ČSSD využít povodňové situace k dalšímu programovému posunu a slabá politická vůle Unie svobody. To je třaskavá směs, která přivodila výbuch a která zůstává uložena v základech ." Konec citátu. Ano, to je názor Josefa Zieleniece, já jsem jej četl. Považuji to za docela zajímavý názor člověka, který kandidoval za Unii svobody do Senátu. To znamená, že by měl mít zájem, aby věci šly pozitivně dopředu. Beru to jako názor Josefa Zieleniece. Názorů je hodně, jsme demokratická země. Důležité je, co si myslí politické strany, které jsou v Koalici, a ty říkají: "Jdeme dál." Podle vás ale část politické strany Unie svobody-Demokratické unie si nemyslí, že v základech vládní koalice je uložena třaskavá směs. V základech vládní koalice je vůle pokračovat dál. Já nevím, kdo tam co hledá jiného, a nějaká třaskavina tam zřejmě není a záleží teď na tom, jak se budeme navzájem všichni chovat. A znovu opakuji: Důležité je, abychom mezi sebou více komunikovali, abychom si uvědomili, že každá další krize by mohla vést k tomu, že by se ta Koalice mohla nějakým způsobem nalomit nebo mohla by dostat nějaké vážné trhliny. To je pravda, to má bez odpovědnosti. Takže tato zkušenost posiluje v této vůli. Úřadující předseda Unie svobody-Demokratické unie Ivan Pilip ve středu v rozhovoru pro BBC naznačil, že vládní koalice ještě nemá nejhorší okamžiky za sebou. Podle Pilipa se o její budoucnosti rozhodne při hlasování o státním rozpočtu na rok 2003. Ivan PILIP /zvukový záznam/: Bezesporu státní rozpočet, pokud přejde přes tento státní rozpočet a budeme se blížit k tomu, co je pro tuto vládu prioritou, zvládnutí referenda o vstupu do Evropské unie, pak jsem přesvědčen, že tato koalice je z nejhoršího venku. Středeční slova úřadujícího předsedy unionistů Ivana Pilipa. Je KDU-ČSL připravena na to, že vládě nemusí v Poslanecké sněmovně projít první verze státního rozpočtu, což by pravděpodobně znamenalo odchod unionistů z vlády? Rozpočet neprojde jenom v případě, že se ta Koalice rozloží a nevysloví si vzájemnou podporu. Vaše strana je připravena na to, že první verze státního rozpočtu nemusí projít? Nejsme připraveni. My děláme všechno proto, aby věci šly. Podívejte se na chování KDU-ČSL v celé té takzvané krizi. My jsme od samého počátku stále byli zastánci toho, že Koalice má být zachována, a myslím si, že KDU-ČSL se tedy osvědčila jako strana, která dává věci dohromady. Totéž bude našim úsilím u státního rozpočtu, jednat o něm. Samozřejmě, že to nebude to jednoduché, ale jednat, jednat pozitivně, věci dohodnout. Podle vás se tedy podaří přesvědčit Hanu Marvanovou? S Hanou Marvanovou se samozřejmě bude jednat, bude se jednat se všemi poslanci, s poslaneckými kluby, ale žádný člen žádné politické strany, ani Hana Marvanová nemá výsadní právo rozhodnout něco, co jinak, než co je dohodnuto všemi politickými stranami, které jsou v Koalici. To samozřejmě je otázka a výzva. Dá se říci, že byste vyloučil hlasování Hany Marvanové proti první verzi státního rozpočtu? Ale já tady nejsem věštec, abych teď říkal, co se stane, nebo nestane. Vyčkejme, až bude stav věci kolem státního rozpočtu, řádné hlasování. Jednejme o něm, o tomto návrhu, a ten návrh vyjednejme. Co bude a spekulace, co by bylo, kdyby ... Já nevím. Podle vás vládní koalice ustojí státní rozpočet? Úsilí je, aby ustála Koalice. A ustojí, protože tu vůli má. Jako ustála tuto krizi, tak ustojí i státní rozpočet. Nevím, proč by to tak nemělo být. Původně ještě před povodněmi vláda schválila státní rozpočet se schodkem sto padesáti sedmi celých třemi desetinami miliardy korun. Nyní se podle informací ministerstva financí počítá s možným navýšením deficitu až na sto šedesát pět miliard korun. Kabinet se po neúspěšném pokusu zvýšit daně rozhodl vydat cestou vyšších dluhů a příjmy z daní tak nahradí pravděpodobně osm miliard korun z půjčky od Evropské investiční banky. Úřadující předseda US-DEU Ivan Pilip však i původně schválený deficit ve výši sto padesáti sedmi miliard považuje za příliš vysoký. Ivan PILIP /zvukový záznam/: My se budeme snažit o to, aby ten deficit byl nižší. To určitě ano. Na druhou stranu zase protisměrně půjde fakt, že zřejmě tedy část plnění nebo hledání zdrojů na ty povodňové škody bude na úkor deficitu rozpočtu. Čili toto může zase vracet trochu zpátky. Slova úřadujícího předsedy unionistů Ivana Pilipa. Jsou připraveni členové vlády v dresu KDU-ČSL stlačit deficit státního rozpočtu na rok 2003 pod těch sto padesát sedm miliard? Samozřejmě, že se o deficitu povede debata. Ale neprošel zákon v Poslanecké sněmovně, který řešil mimořádnou situaci. Povodně jsou mimořádná situace, ta vyžaduje mimořádné řešení. Neprošel, to znamená, neprošla ona opatření daňová ... Vy to ale podáváte, jakoby daně byly jediným řešením. Příjmy z výnosu privatizace, privatizovat ... Počkejte. Tak neodbíhejme od tématu. Tak zkrátka řešení je také to řešit státním rozpočtem. Ty zdroje z privatizace, to je slibování něčeho, co tu není. Telecom ještě není prodán. Ty peníze my tu nemáme. Samozřejmě, že peníze z prodeje Telecomu se použijí na důsledky také povodní, protože to budou dlouhodobé důsledky, ale nemůžu to vzít jako všelék, čili nemůžu počítat s penězi, které ještě nemám k dispozici vůbec. A kdo ví, jestli to tak dopadne, nebo nedopadne. Telecom bude prodán, budou-li dodrženy všechny podmínky, které jsou nastaveny. A část peněz z prodeje Telecomu bude dána ... Je to možné. Já říkám, že se o tom musí vést debata. Není to absolutní, není to tak, že buď z privatizace nebo daně nebo deficit. Bude se hledat takové řešení, které povede nejrychleji k dosažení výsledků, aby se lidem okamžitě pomohlo. To je cíl. Ty nástroje, to je druhotná záležitost. Na prvním místě musí být obce, občané, jejich bydlení. To je prioritní zájem. Ostatní věci jsou až druhotná záležitost. Jak jste dobře řekl, abychom neodběhli od tématu, je podle vás reálné, že se podaří stlačit schodek pod sto padesát sedm miliard, nebo je to nereálné? Předtím jsem se snažil vysvětlit, že se o deficitu bude mluvit, a je možné, že bude i vyšší, když se ukáže, že to je účinné řešení, které povede k tomu, aby se pomohlo lidem, protože o to jde. Můžete říci váš odhad jako předsedy? Neodhaduji. O věcech jednáme, dáme výsledek. Není možné ale vyloučit samozřejmě vyšší ... Nejsem tady od toho, abych odhadoval, co bude. Jsme proto, abychom o věcech jednali. Ale vy máte nějakou představu do těch jednání? Nepochybně, ale představu do jednání sdělujeme našim partnerům určitě, až budeme o tom rozpočtu jednat. A teď myslím, že je předčasné, abychom to komentovali. Mrzí nás, že BBC není partner. BBC je dobrý a kvalitní partner určitě, ale ne úplně všechna témata se tady otevírají. Vrátíme-li se k takzvanému garančnímu dodatku, který v polovině týdne podepsali zástupci stran vládní koalice, doslova v něm stojí: Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Strany berou na vědomí rozhodnutí KDU-ČSL ze dne sedmnáctého devátý 2002, že KDU-ČSL setrvá ve vládě i v případě, že US-DEU ve vládě nebude, když se jí nepodaří dodržet závazky vyplývající z koaliční smlouvy a pravidel schvalování zásadních návrhů vlády. Z takzvaného garančního dodatku ke koaliční smlouvě citoval premiér, předseda ČSSD Vladimír Špidla. Vaše strana je připravena na to, že by se v případě odchodu unionistů z vlády, byť to popíráte a tvrdíte, že tato vládní koalice vydrží celé čtyři roky, že by se dohadovala ta podpora s KSČM? Byli byste v takové vládě? Dodatek není takzvaný, ale skutečný. Ne, já říkám takzvaný garanční, protože on je různě nazýván. Je to skutečný dodatek, ale takzvaně garanční. První věc. Druhá věc je, že ten dodatek dává vyšší míru odpovědnosti všech za společný projekt. Já jsem přesvědčen, že Unie svobody je také motivována pozitivně dokončit tento projekt. Před námi je vstup do Evropské unie, před námi je otázka referenda o vstupu do Evropské unie, státní rozpočet, který má pomoci těm, kteří byli postiženi povodněmi. Tady je velmi mnoho vážných politických úkolů, které jsou dnes před námi. Na ty je třeba se soustředit a neřešit nějaké jako vnitřní konflikty. Takže jsem přesvědčen, že ten dodatek je jenom projevem této vůle. Můžete ale jednoznačně odpovědět na otázku, byla by podpora poslanců KSČM pro vládní návrhy zákonů tak nepřijatelnou věcí, že by lidovečtí ministři vládu raději opustili? Na tuto otázku, kdy říkáte, že podpora komunistů nějakému zákonu by mohla být důvodem, proč by KDU-ČSL opustila vládní koalici, odpovídám, že tato otázka je zvláštní, protože řada zákonů ... Dlouhodobá. Ne, ale řada zákonů je podporována také KSČM. A kdybychom takto postavili komunisty někde na nějaký vrchol, na stůl a říkali: "Každý zákon, za který zvednou ruku komunisté, my nezvedneme tu ruku, nebo odejdeme," tak potom ve sněmovně neprojde vůbec nic, protože oni - komunisté by rozhodovali o tom, který zákon bude schválen a který ne. Důležité je, z jaké důvěry žije vláda. Naše vláda nežije z důvěry KSČM. A pokud by začala žít, tak byste nebyli ve vládě? Opakuji, naše vláda žije z důvěry demokratických stran a bude žít z důvěry demokratických stran. To je důležité a znovu opakuji, máme před sebou mimořádně vážné úkoly, na které je třeba se soustředit, které jsem tu před chvílí popsal. Předseda ODS Václav Klaus v tomto pořadu ve čtvrtek naznačil, že jeho strana bude usilovat o vyvolání předčasných parlamentních voleb. Václav KLAUS /zvukový záznam/: Určitě jakékoli předčasné volby by byly výhodou, byli bychom rádi, kdyby k nim došlo, s plnou vervou bychom se do nich pustili, protože to by nám dalo šanci, abychom dopadli poněkud jinak, než jak jsme dopadli v těch minulých parlamentních volbách. Slova předsedy občanských demokratů Václava Klause. No, tak já z toho vidím to hořké zklamání ODS, že není ve vládě. Ta hořkost z toho jako jasně čiší, protože odpovědný politik musí říct: "Nemáme organizovat žádné předčasné volby, není to důvodem." Protože představte si, že bychom teď dělali předčasné volby, když máme splnit to, co před námi je. Mohli bychom ztratit naši šanci vstoupit do Evropské unie jenom proto, že bychom tady teď vedli nějakou kampaň. Je jasné, že politické strany, které chtějí vstoupit do Evropské unie, respektive které mají prioritu vstup České republiky do Evropské unie, si tuto odpovědnost uvědomí a žádné předčasné volby nebudou. Kdo mluví o předčasných volbách, zkrátka to nemyslí dobře s touto zemí. Naše země teď potřebuje úplně něco jiného než předčasné volby. Dokonce jsem přesvědčen, že každý, kdo by vyvolal předčasné volby, ve volbách tratí. Občané nezatleskají myšlence, že by teď znova byly volby do Poslanecké sněmovny. Další téma - česká zahraničí politika. Považujete za špatnou vizitku ministra zahraničí, že musel zrušit své vystoupení v OSN, a setkání s ministrem zahraničí Colinem Powellem? Tak to jsou dvě věci. Jistě není úplně šťastné, že jsem nemluvil na valném shromáždění, ale odpovědnost velí, že je potřeba, je-li vážná situace doma, tak doma tu situaci vyřešit. Já jsem také předseda politické strany a vicepremiér vlády, takže ta věc se musela řešit tady. Ale v tom, aby někdo přečetl projev České republiky na valném shromáždění, jsem zastupitelný, a ten tam je přečten a je přečten náměstkem. Takže ten text a postoj České republiky je tam sdělen. Takže žádná tragédie se neděje. To, co si Česká republika myslí, projev, který já jsem autorizoval, byl přečten na valném shromáždění. Takže tam žádný problém není. Předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan před týdnem v rozhovoru pro BBC naznačil, že je pro českou diplomacii škoda, že ministr zahraničí Cyril Svoboda kvůli hlasování ve sněmovně nevystoupil na valném shromáždění. Jan KAVAN /zvukový záznam/: Já samozřejmě vnímám důvody, které ministr zahraničí k tomu má, a teď jsme vlastně o nich hovořili, o hlasování vládním, o daňovém balíčku a podobně, a na druhé straně tím, že sedím tady, tak vnímám, že pořadí, které tady platilo původně, bylo pro ministra zahraničí České republiky velmi významné. Promluvil by jako jeden z prvních ministrů zahraničí poté, co samozřejmě nejdříve musí zaznít hlasy hlav států a premiérů. Týden stará slova předsedy Valného shromáždění OSN Jana Kavana. Já bych jako to přešel velice hladce. Znovu opakuji, naše pozice byla sdělena, celý svět ví, jaká je pozice České republiky ke klíčovým problémům, kterými se zabývá Valného shromáždění OSN. Tečka. To znamená, tady neberu tu argumentaci o pořadí, kdo kdy mluvil, nebo nemluvil. To už není tak důležité. Já jsem tam několikrát na tom valném shromáždění byl a vím, jaké jsou tam mechanismy. Takže z toho já bych si těžkou hlavu nedělal. Je to mrzuté, ale zdá se mi, že důležitější je být tady. Představte si, co by se říkalo i ve vašem rádiu, kdybych odjel do New Yorku, a teď by se říkalo: "On tam přednáší nějaký projev, který by mohl kdokoli jiný přečíst, místo toho, aby se zabýval vážnou situací, která je doma." Takže ... Vážná situace je, pane vicepremiére, ale i ve světě. Před Valným shromážděním OSN se diskutuje o Iráku, o velmi závažné situaci kolem krize na Blízkém východě, tedy i především kolem krize kolem Iráku. Bude podle vás nutné použít sílu proti Iráku, nebo diplomatické řešení je pravděpodobnější? Tak v tom také máme jasno. My říkáme dlouhodobě, že vojenské řešení není optimální, protože žádná mezinárodní situace by se neměla řešit vojensky, ale nemůžeme ji vyloučit. Nemůžeme vyloučit, že dojde k tomuto kroku. Bylo přijato celkem třicet resolucí Rady bezpečnosti a prezident Bush ve svém projevu popisuje některé naprosto konkrétní závazky, které porušil Irák. A nejde pouze jenom o přítomnost těch inspektorů, kteří mají mít možnost pohybu po Iráku, ale je to zacházení s opozicí. Lidé v Iráku jsou i mučeni, je tam špatné nakládání s menšinami a podobně. Je tam mnoho dalších projevů, ve kterých jsou porušovány mezinárodní standardy a hlavně charta lidských práv. Takže Irák má splnit všechno, čemu je zavázán. Ale on dlouhodobě resoluce Rady bezpečnosti OSN neplnil. Teď se připravuje resoluce nová. Jste skeptický k tomu, zda ji naplní, vy osobně? Ano, nebo ne? Musí naplnit všechny resoluce, tedy i tu, bude-li přijata nová. Usiluje se, aby byla nová resoluce přijata. My to vítáme, chceme, aby se Rada bezpečnosti tímto problémem zabývala, ale obecný požadavek je, aby Irák splnil všechny podmínky, které jsou stanoveny mezinárodním společenstvím, zdůrazňuji. To nejsou podmínky Spojených států amerických, ale mezinárodního společenství. A v případě, že je Irák nenaplní, jste jako politik, český politik připraven předstoupit před českou veřejnost a říci: "Česká republika se takové vojenské akce musí zúčastnit." Jste na to připraven? Nemůžu odpovědět na otázku takto, protože záleží na tom, jaký bude případný mandát takové operace vojenské. Jsou tři možnosti. Zaprvé, že to bude rozhodnutí Rady bezpečnosti, potom samozřejmě, druhá možnost je, že to bude rozhodnutí celé Severoatlantické aliance podle článku pět, potom samozřejmě, třetí varianta je, že to bude rozhodnutí nějaké koalice vícero států, a tam ty věci budeme vážit také. A asi pozitivně, že ano. Jiná věc je ... Když to bude jenom útok Spojených států amerických? Jiná věc je, když tam nebude podpora mezinárodního společenství. To bude jiná situace. Takže vaši otázku je potřeba položit: Postavíte se před národ nebo před parlament a budete žádat účast České republiky? Musíme říct, za jakých podmínek, zda to je kryto tím, či oním rozhodnutím, podporou těch, či oněch dalších států. To přece není tak, že Česká republika jde válčit s Irákem a že jí jdou pomoci Spojené státy. To ne, ale když to bude ještě ta koalice například Spojených států amerických, Velké Británie a pokud by Česká republika byla požádána Spojenými státy o pomoc? Mluvíme v podmiňovacím způsobu, co by se stalo, kdyby. Řešme to, co bude. Teď je plán A. Plán A je, aby Irák splnil to, co splnit má. To není konflikt mezi Evropou a Spojenými státy, mezi členskými státy Severoatlantické aliance a jinými státy, mezi Ruskou federací, mezi NATO a tak dále. Ten problém soustřeďme na Irák, který je zavázán splnit některé své závazky. Ať je splní, nebo ať ukáže jako výrazně dobrou vůli k plnění a může být situace jiná. Do kdy by je podle vás měl splnit? No, okamžitě. Vždyť ty resoluce byly přijaty ve velmi dlouhém čase. Ty byly přijaty v období mnoha měsíců, takže já nejsem tady od toho, abych teď říkal nějaký čas, kdy to má být. Ale nicméně víme přece, že nikdo se nemůže chovat tak, že je v mnoha krocích v přímém rozporu s tím, co odpovídá chartě lidských práv. Z toho ale, co říkáte, by Česká republika měla být aktivní, co se týče Iráku. Česká republika vždycky musí být aktivní v tom, aby se dodržovaly mezinárodní závazky obecně, ať se to týká kterékoli země. A když se nedodrží, tak i silou? No, někdy nezbývá nic jiného, než vynutit závazky i silou. Je to řešení krajní, je to řešení, které se musí zvolit až na závěr, ale nelze jej vyloučit. Prezident Václav Havel při své cestě po Spojených státech amerických vysvětloval americkým senátorům stěhování Rádia Svobodná Evropa z centra Prahy. Při té příležitosti Václav Havel pro BBC uvedl: Václav HAVEL /zvukový záznam/: To eventuální stěhování by mělo svou pestrou paletu důvodů a mělo by smysl. Z čeho jsem trošku zneklidněn, je, jak dlouho se to vleče, aniž to jakýkoli konkrétní výsledek přináší. Nějak se ta věc vyvíjí a já pevně věřím, že se bude vyvíjet rychle. Je to v našem bytostném zájmu. Když budeme dlouho váhat, tak se Svobodná Evropa přestěhuje úplně jinam a bude to velká politická hanba pro naši zemi. Středeční slova českého prezidenta Václava Havla ze Spojených států amerických. Co jste jako ministr zahraničí udělal proto, aby Svobodná Evropa byla přestěhována co nejrychleji? Tak my jsme v těchto věcech jednali a myslím si, že se také změnila atmosféra, a doufám, že věci se posunou rychle. V čem se změnila atmosféra? On to někdo záměrně prodlužoval? Já si myslím, že vztah důvěry tu je a důležité je to, co teď říká pan prezident. To je důležité. Že totiž došlo ke shodě mezi všemi ústavními činiteli na toto téma. Prezidentem republiky, premiérem, předsedou Poslanecké sněmovny, předsedou Senátu a ministrem zahraničních věcí. My jsme se na postupu dohodli. To je nový prvek. To není tak, že by se tady soutěžilo v České republice nad řešením toho problému. To je nový prvek, že tady je shoda. A kdy se tato shoda projeví v praktických věcech, že Svobodná Evropa bude přestěhována? Projeví se, jistě bude posun i po návštěvě pana prezidenta Václava Havla ve Spojených státech a já jsem přesvědčen, že se věci posunou k řešení. Ale to je zrovna téma, které také je potřeba spíše jednat s partnery, sdělovat jim, protože ta věc není úplně jednoduchá a je trochu citlivá. Pane vicepremiére, je reálné, aby se to řešení našlo do konce roku a Svobodná Evropa byla přestěhována do konce roku? No, tak přestěhována do konce roku, to asi ne, to není tak jednoduché. To není jako stěhování z bytu do bytu, že si zavoláte stěhovací vůz a vystěhujete několik skříní. Tak to ne tedy, to takhle jednoduché není. Ale ... Ale najít vhodný objekt do konce roku? Najít způsob řešení, to si troufám říct, že se může udělat v řádu měsíců, tedy může tam být i ten konec roku. Já nevím, počkáme ještě na výsledky návštěvy teď ve Spojených státech, protože se i o těchto věcech mluvilo. Tak tam si vyčkám na výsledky. Podle toho potom můžu říct závěr. Snaha je pohnout věci z místa. Hostem u mikrofonu vicepremiér, ministr zahraničí České republiky Cyril Svoboda. Tři otázky. Prosím o velmi stručné tři odpovědi, protože každá ta otázka bude k jednomu tématu. Senát schválil ve čtvrtek zákon o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie. Teď je na vás, abyste zajistil podporu veřejnosti, i na vás jako na českém ministru zahraničí a vicepremiérovi. Je reálné, aby se během následujících šesti měsíců, respektive tři čtvrtě roku, kdy se poté může konat referendum o vstupu země do Evropské unie, aby se podpora obyvatel vstupu zvýšila? Ano. Teď jste mě překvapil. Vy jste chtěl slyšet odpověď. Já očekávám rozšíření. Tak dobře, o kolik zvýšíte podporu a jestli je reálné, že by se v červnu referendum o vstupu země do Evropské unie mohlo konat? Odpovídám, že je to reálné, a podpora musí být taková, abychom výsledek měli. Ano. To je jaká? To je více než nadpoloviční? To je od jednapadesáti procent nahoru. V současnosti je zhruba jednačtyřicet až pětačtyřicet procent. Ale těch, kdo zásadně říkají ne, je mnohem méně, je velká část těch, kteří nejsou rozhodnuti. Odkdy Unie rozjede váš resort masivní strategii? Já si myslím, že ta skutečně vážná a masivní strategie kampaňovitého charakteru musí být až někdy po Vánocích, protože to nemůže být utlumeno dalšími tématy, ať už je to summit, Vánoce, nákupy a tak dále. Takže ta skutečně aktivní musí nastoupit na Nový rok, nicméně stále se dělají veškeré přípravy, a to běží velmi intenzivně, to musí být načasované. Ale ta hlavní fáze po Vánocích. Určitě to bude dárek po Vánocích. Občanům České republiky. Ano a Evropské unii. A Evropské unii. Když se zmíníme o dalším tématu, korupce na ministerstvu zahraničí. Vy jste v úvodu při nástupu do funkce ministra zahraničí řekl, že se na ni zaměříte. Mladá fronta DNES napsala v souvislosti s korupcí na ministerstvu zahraničí, že Václav Hrubý, bývalý šéf štiřínského zámku, se vrací do Štiřína. Je to běžné, abyste se vypořádával s korupcí a s těmito aférami tím, že člověk bez výběrového řízení se vrací na Štiřín? Ale kdepak. Zaprvé s korupcí se tam vypořádáváme, za druhé ministerstvo není v nějakém katastrofálním stavu, naopak v dobrém stavu, za třetí post ředitele zámku Štiřín bude obsazen na základě otevřeného výběrového řízení. Není člověk na této planetě, ani na území České republiky, komu by byl nabídnut post ředitele tohoto zámku teď. Pak byste si měl ale udělat na ministerstvu pořádek, protože generální sekretář ministerstva Vladimír Zavázal chápe nabídku pro Hrubého jako určitou omluvu. To je názor pana Zavázala, se kterým já nemám potíže, protože on to tak chápe, že by to mohlo takhle být. On neříká: "Přijímáme pana Hrubého." To neříká. On říká názor, že by to chápal jako formu omluvy. To já chápu jako legitimní názor pana Zavázala a s tím nemám sebemenší potíž. To je naprosto v pořádku. Ale o tom, kdo bude ředitelem, se rozhodne na základě otevřeného výběrového řízení, kam se může přihlásit každý, i vy. Cyril Svoboda. Díky za váš čas, někdy příště na shledanou. Na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
