| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 18. září 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Ivan Pilip | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Ivan Pilip v Interview BBC prohlásil, že poslankyně US-DEU Hana Marvanová se má tendenci stát čtvrtým subjektem vládní koalice.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Koaliční smlouva české vlády, která byla podepsána začátkem července, má první dodatek. Předsedové stran vládní koalice, Špidla, Svoboda a Pilip jej podepsali ve středu 18. září před polednem. Premiér a předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla vysvětluje, v čem dodatek ke koaliční smlouvě spočívá. Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: Pokud vláda dojde k závěru, že některý návrh zákona je podmínkou pro její další trvání v rámci koaliční smlouvy, označí takový návrh ve vnitrokoaličním jednání za zásadní. Po řádném projednání takového návrhu v souladu s koaliční smlouvou podpoří takový návrh všichni členové koaličních poslaneckých klubů. Slova premiéra Vladimíra Špidly. S dodatkem koaliční smlouvy souhlasí i poslankyně unionistů Hana Marvanová, jejíž hlasování proti vládnímu návrhu daňových změn krizi odstartovalo. Hana MARVANOVÁ /zvuková ukázka/: Tento návrh zaručuje, že uvnitř našeho poslaneckého klubu já budu moci prosazovat program, za který jsem zvolená, a nebudu moci být v těch zásadních věcech ..., jaksi ten argument nebude moci být přehlížen. Konstatuje Hana Marvanová. Nejen o fungování vládní koalice po podpisu dodatku koaliční smlouvy bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl úřadující předseda Unie svobody-Demokratické unie Ivan Pilip. Vítejte v BBC. Dobrý den. Hezké odpoledne. První otázka zdaleka není zdvořilostní. Jak se máte? Tak teď si rozhodně nemohu stěžovat na nedostatek aktivit. Těch posledních zhruba šest dní bylo ve znamení minimálně dvanácti hodin denně, spíše více, různých jednání. Takže ta únava se dostavuje s mírným zpožděním nyní, ale nedá se nic dělat, musím pokračovat v práci. Zítra jedu do Bruselu na setkání partnerských stran obdobných evropských. Máte na to vůbec myšlenky? Tak to je nutné. Já bych řekl, že ta krize se vyřešila a bylo by dobré, a teďko spíš pro lidi, kteří jsou zejména ministry, vysokými státními úředníky, aby se pokračovalo v činnosti, jako je řešení následků povodní, jednání o Evropské unii a o našem rozšiřování, to je i proto, proč nechci rušit cestu do Bruselu. A aby ta ..., to začalo jít normálním způsobem a řešily se ty věci, které lidi pálí. Jakým jedním či dvěma slovy byste pojmenoval uplynulých pět dní, kdy vládní koalice prožívala krizi? Někdy se vedl velký střet o to, jaké uskupení v této zemi bude vládnout a chtěl bych říct, že to není pouze otázka toho, které jsou to přesně politické strany, protože ten boj probíhal i uvnitř těch politických stran. Ukázala podle vás zmiňovaná krize, jak velké boje jsou uvnitř jednotlivých politických stran? Určitě mnohé napověděla, a tím nemyslím, že by to bylo jenom o Unii svobody, zdaleka ne. A když se zaměříme na vaši stranu, v níž jste úřadujícím předsedou, jaký obraz dala krize o Unii svobody ? Obraz, který mně v mnohém netěší, přestože pro někoho mohla být ta reakce páteční, to hlasování Hany Marvanové jakýmsi symbolem nějaké zásadovosti a pevnosti postojů, tak mně nepotěšilo to, co to mělo za důsledek a má za důsledek pro Unii svobody, a to je jakési stále ještě vnímané stigma toho, že to je strana, která vlastně není schopna postupovat aspoň v těch klíčových věcech nějak jednotně, kde se neřeší víc vnitřní spory, než otázky prostě normální práce, a to je signál, který ..., špatný, který mě mrzí, a to je signál, který já považuji za strašně důležitý, a proto se také odehrál ten střet, protože Unie svobody byla takto velmi vnímána, že je příliš individualistická, že je těžké s ní jednat jako s celkem, a ten minulý týden to potvrdila. Na druhou stranu, je pravda, že ta vnitřní diskuse byla jaksi velmi přínosná v Unii svobody a že velká část těch představitelů strany se dokázala na postoji sjednotit, takže to nebyla úplná roztříštěnost. Z toho, co naznačujete, je individualita US-DEU dána pouze jedním jediným člověkem - a to Hanou Marvanovou? Já nechci tady řešit problém fenoménu Hana Marvanová. Hana Marvanová má bezesporu řadu velmi pozitivních vlastností, které určitě zaslouží ocenění. Na druhou stranu, z pohledu nějaké akceschopnosti politické strany, nebo jakékoliv instituce, bych řekl, je fakt, že jeden jeho člen v podstatě za jediný přijatelný kompromis považuje to, co je jeho vlastní názor, je obtížné, to je pravda. A my musíme v budoucnu hledat, jak to řešit. Promiňte, ale jak můžete jako úřadující předseda strany podepsat nějakou dohodu, když máte ve svých řadách člověka, kterého takto charakterizujete? S jakým svědomím dohodu podepisujete? My jsme o tom hovořili včera velmi dlouho na poslaneckém klubu a našli jsme řešení v tom, že v podstatě jako vstřícnost vůči Haně Marvanové, že u některých klíčových věcí zkrátka nerozhodne to, co jinak bývá běžné v normálních institucích a politických stranách, tedy, že je-li pro výrazná většina a nejde-li o otázky základní, svědomí prostě, euthanasie, homosexuální partnerství, nebo nevím, kde může rozhodovat víra, nebo jiné věci, kdy jde o otázky standardní politiky, standardního politického rozhodování, tak budou-li to ta vážná rozhodování, takže nebude tedy stačit většina, ale že bude muset být absolutní konsensus. Jinými slovy, že to, co nebude ..., nenajde podporu Hany Marvanové, takže my nebudeme podporovat jako celek. Je to tak, že ... Já to považuji ... Je to tak v současnosti, že vládní koalice je tvořena v současnosti čtyřmi subjekty, lidovci, sociálními demokraty, Unií svobody-Demokratickou unií a Hanou Marvanovou? Téměř jste použil slova, která já jsem někdy v těch diskusích používal, že Hana Marvanová má trochu tendenci se posunout do pozice čtvrté strany koaliční smlouvy. A ... Tím, že jste ten dodatek podepsali, tak v současnosti je vládní koalice tvořena čtyřmi subjekty? Tak je to jistá nadsázka. Vládní koalice je tvořena třemi subjekty. A Hanou Marvanovou. A s Hanou Marvanovou musí být vedeno o všech věcech zvláštní jednání. Na druhou stranu je pravda, že kdyby jakýkoliv jiný poslanec se postavil proti nějakému návrhu zákona, tak přitom současném počtu hlasů je ta situace stejná. V rozhovoru pro Lidové noviny 14. září jste Hanu Marvanovou nazval "nevypočitatelnou ženou". Trváte si na této formulaci? Já jsem neměl tak jasný signál, že poté, co všechny demokratické orgány Unie svobody se tím zabývaly, že přesto Hana Marvanová povede ten svůj odpor vůči nějaké technické věci až do takovýchto důsledků. Takže pro mě v tom jistá nevypočitatelnost je. Platí vaše výzva k Haně Marvanové, aby zvážila setrvání v Poslanecké sněmovně, nebo tato výzva je už v současnosti mrtvou výzvou? Okolo téhle výzvy bylo trochu příliš zjednodušení dáno, takže pár slov k tomu. Ta diskuse na poslaneckém klubu v pátek po tom hlasování byla vedena zhruba v tomto duchu: je složité, pokud někdo se přihlásí k tomu, že podporuje vládu a hlasoval pro ni a zároveň říká, že mu svědomí neumožňuje, aby hlasoval pro některé věci, které jsou pro existenci té vlády klíčové. Z toho jaksi je strašně obtížné východisko. Z toho je buď možné říci, tam jsou tři varianty, buď řeknu: "Dobře, já tedy tu vládu ..., já jsem si to rozmyslel a vládu nepodporuji." To Hana Marvanová neudělala. Druhá varianta je, říci: "Ano, já ji podporuji, ale vím, že to s sebou nese jisté kompromisy, protože je to koalice tří do jisté míry odlišných stran." To Hana Marvanová také neudělala. Takže my jsme říkali: "Pak jistým možným řešením, jak tento vnitřní rozpor i tvého svědomí, Hano," když bych použil citát, "je prostě nebýt v této konstelaci v Poslanecké sněmovně." Čili to nebylo žádné jakési vyhánění. Ta věc byla věcná naprosto. A ti lidé o ničem nehlasovali, ale dokolečka se vyjadřovali k tomuto postupu. A takto to bylo stavěno. Já myslím, že to platí v případě ... Platí tato výzva i v současnosti? To by platilo v případě, že by se nenaplnilo to, co je teď v tom dodatku smlouvy napsáno, to znamená, pokud by všechno bylo úplně předjednáno tak, jak je to nově popsáno v tom dodatku, a přesto by pak před hlasováním Hana Marvanová oznámila, že pro to nehlasuje, tak já bych považoval za korektní odchod. Protože teď už je jasné, pokud to Haně nebylo jasné v pátek, že to znamená pád vlády. A tady nejde o to, že pád vlády je událost, která bude znamenat, že prostě Unie svobody nebude mít někde tři ministry, nebo že přijde o pár míst, tady pád vlády znamená naprosto jinou situaci a politický obraz této země. To jsou dvě varianty. Buď je to návrat k opoziční smlouvě v nějaké jiné formální podobě, anebo je to faktický nástup komunistů k podílu na exekutivní moci. První krize vládní koalice premiéra Vladimíra Špidly byla zažehnána po pěti dnech. Předsedové koaličních stran Špidla, Svoboda a Pilip ve středu 18. září před polednem podepsali dodatek ke koaliční smlouvě. Pojďme si nyní jednotlivé části dodatku ke koaliční smlouvě rozebrat. Dodatek o podpisu přečetl premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: Pokud vláda dojde k závěru, že některý návrh zákona je podmínkou pro její další trvání v rámci koaliční smlouvy, označí takový návrh ve vnitrokoaličním jednání za zásadní. Po řádném projednání takového návrhu v souladu s koaliční smlouvou podpoří takový návrh všichni členové koaličních poslaneckých klubů. Zní první část dodatku ke koaliční smlouvě, kterou přečetl premiér Vladimír Špidla. Co odpovíte na námitku, že první část tohoto dodatku ke koaliční smlouvě připomíná absolutní pravdu, že slunce ráno vychází a večer zase zapadá? Tak my jsme si mysleli do minulého pátku, že to tak je, že jak bylo vidět minulý pátek, tak ty věci jsou složitější. Promiňte, ale Hana Marvanová, poslankyně vaší strany, která nepodpořila v pátek daňový balíček, uvedla v úterý v rozhovoru pro BBC, že s návrhem koaličního dodatku souhlasí. Hana MARVANOVÁ /zvuková ukázka/: Tento návrh zaručuje, že uvnitř našeho poslaneckého klubu já budu moci prosazovat program, za který jsem zvolená a nebudu moci být v těch základních věcech ..., jaksi ten argument nebude moci být přehlížen. Úterní slova Hany Marvanové. Znamená to, že zjevně byl přehlížen, proto jste byli de facto Hanou Marvanovou dotlačeni k tomu, abyste první část dodatku ke koaliční smlouvě takto zformulovali? Tak za prvé, on nebyl přehlížen, on byl prostě v menšině, a to výrazné menšině. Já, když už jste se vrátil k tomu hlasování, tak já jsem i na popud Hany Marvanové speciálně na den před hlasováním ve sněmovně svolal nejvyšší vedení Unie svobody-DEU. Sjelo se z celé republiky přes třicet lidí. V tom konečném hlasování ty počty pak nevycházejí, protože část ..., někdo se zdržel, ale se hlasovalo a bylo to šestnáct ku třem, šestnáct ku třem pro podporu toho kompromisního návrhu. Široká diskuse se vedla na poslaneckém klubu, Hana Marvanová tam samozřejmě uplatňovala svůj názor, ale přesto bylo přijato doporučení klubu devět ku jedné. Takže není pravda, že Hana Marvanová neměla možnost svůj názor projevit. Je pravda, že její názor zůstal ve výrazné menšině, nikoli proto, že bychom nesouhlasili s řadou jejích věcných argumentů, ale proto, že jsme poukazovali na dvě věci, za prvé, že je situace po povodních, kterou nikdo nemohl očekávat a nemohly být zakomponovány v programu, a za druhé proto, že to předjednání na koaliční úrovni s celou řadou kompromisů ze všech stran, i ze strany sociální demokracie, ona také zavázala se k věcem, které byly pro ni velmi obtížné z pohledu jejich programu, čili, že tohle předjednávání proběhlo a že to je vyvážený kompromis. Čili není pravda, že nebylo diskutováno. Já se znovu vracím k tomu, co jsme řekli na začátku. Fakticky to znamená, že Hana Marvanová na nás v našich diskusích požaduje, aby místo hledání většinového stanoviska, byl nutný k věcem zásadní povahy stoprocentní souhlas všech. Já to považuji za obtížnější, protože víme, že ve vládě, která je koaliční, je vždycky nutné hledat určité ústupky a kompromisy a je to jisté novum, ale považuji to za možné. Že se takto dá pracovat s politickou stranou, že ... Znamená to ... ... jeden menšinový názor bude názorem celé partaje? Dobře jste to popsal. Já si také nemyslím, že to je ideální stav. No, vy takhle řídíte ..., teď přistupujete na takové řízení strany? Ne, já nepřistupuji na takové řízení strany, já přistupuji na realitu, že tato vláda má sto jedna poslanců. Kdyby vláda měla poslanců sto pět, tak Haně Marvanové by názor zůstal, ale neplnil by titulní stránky novin. Ten problém spočívá v tom, že Hana Marvanová si uvědomila, že její hlas je tím hlasem, na kterém koalice visí a že tedy má větší prostor proto tlačit ostatní ke svému názoru, i když by byl menšinový. Taková je realita. Považujete takový postoj za částečně vyděračský? Já bych takhle silné slovo nepoužíval, já to prostě beru jako realitu a i když se s tímto postojem vnitřně neztotožňuji, tak musíme žít za okolností, jaké jsou. Kdybychom byli strana, která má sto deset poslanců sama o sobě, tak jistě by to také vypadalo jinak. My jsme strana, která má deset poslanců ze dvou set, čili musí určité kompromisy hledat, a teď tedy budou nutné kompromisy nejen s koaličními partnery, ale i s Hanou Marvanovou. Bude to obtížnější je hledat, to je zjevné, ale jsou věci vyššího významu a nižšího významu. Věc vyššího významu podle mě je zachovat stabilitu v České republice, a tuto vládní sestavu. Opět se podívejme do dodatku koaliční smlouvy, který byl ve středu podepsán. Jeho druhou část opět přečte premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: Strany berou na vědomí rozhodnutí US-DEU ze dne 17. 9. 2002, nesplnění tohoto dodatku bude mít za následek odchod ministrů za US-DEU z vlády. Členové, za druhé, členové poslaneckého klubu US-DEU nebudou ani v takovém případě hlasovat pro návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Zní druhá část dodatku ke koaliční smlouvě. Jak se Ivan Pilip vypořádá s námitkou, že podle této části dodatku vaše strana US-DEU ztratila ve vládě totálně vliv? Ale to si vůbec nemyslím a jsem přesvědčen, že to z toho dodatku ani nijak nevyplývá. Ta smlouva pokračuje ve všech ostatních bodech tak, jako byla postavena předtím. A my jsme tady vlastně učinili jakoby jednostranné gesto, které potom bylo zahrnuto do tohoto dodatku, které říká zhruba toto: "Jestliže se v budoucnu znovu ukáže, že přestože po demokratickém předjednání řádnými vyjednavači projednání všude už podle těch nových dodatků, mechanismu nového dodatku se přesto stane, že my nebudeme schopni dodržet slovo, tedy dodat deset hlasů, které tvoří ..., díky kterým existuje vláda, tak z té vlády ..., tak to shledáme, že zkrátka jsme nebyli schopni dostát svému slibu a že se nemůžeme zlobit na naše partnery a naši ministři z takové vlády odejdou, ale nebudeme to vidět jako důvod k tomu, abychom té vládě vyslovovali nedůvěru, protože by pak zavinění bylo na naší straně a my bychom tady měli dál vládu, která funguje na základě programu, pro který jsme všichni hlasovali." Ale není to přece jen ponižující pro vaši stranu, nebo to tak necítíte? Já to tak za prvé necítím a za druhé jsem přesvědčen, že pokud to tak může být vnímáno, takže do této situace nás nedostali naši koaliční partneři. Protože z jednoduchého důvodu, my jsme v situaci ... Vy jste tam ale přece nemusel dávat tento dodatek, kdo dal dodatek číslo dvě? Členové poslaneckého klubu ... Naši ministři to sami ... Myslíte ten o té demisi? Ne, o vyslovení nedůvěry vládě, že zkrátka bude mít vláda, menšinová vláda, případná menšinová vláda lidovců a ČSSD bianco šek od vás, že jí nevyslovíte nedůvěru celé tři, x let. Ale takto se to tam přece nepíše, tam je psáno, že ... Členové poslaneckého klubu US-DEU nebudou ani v takovém případě hlasovat pro návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Ano, to tam je napsáno. Čili, to znamená ... Říkáte to doslova. Ano. Ano, je to tak, že tento ... Že vláda bude mít vaši důvěru? Ne, je to trošku jinak. Je to zcela v souladu s tím textem, to znamená, poslanci by neviděli takovýto krok, čili odchod svých ministrů, pokud by to bylo z důvodu, že nám samým se nepodařilo dodržet určité partnerské závazky, které jsme si vzájemně dali, tak by odchod svých ministrů neviděli jako důvod k tomu, aby se pokusili přispět ke skončení této vlády, protože tato vláda vznikla jako společná na základě programu, který jsme schválili i my. To není bianco šek na to, že kdyby o rok později začala ta vláda hledat podporu u komunistů a zcela se obměnila a začala dělat jiný program, takže ... Tak jí vyslovíte nedůvěru? Tak jí můžeme vyslovit nedůvěru, to by samozřejmě byla jiná situace. Kdo konkrétně navrhl tuto formulaci? A tak ta formulace je výsledkem dlouhých jednání, víte, že několikadenních jednání a hledání různých řešení. A já chci říci tolik, že opravdu jsme se dostali díky tomu pátečnímu hlasování do pozice partnera, který jako si sám ztížil situaci. Přiznáváte částečně ponižující roli pro Unii svobody-Demokratickou unii? Ale ta role není ponižující. Nevím, proč by byla ponižující. Ta role je taková, že my jsme řekli, že jsme lidé a že my jsme strana, která není-li schopna dodržet slib, tak z toho sama vyvodí důsledky, to mně se zdá poctivé. Podívejte se, my jsme podepsali nějakou smlouvu. Představme si srovnání, že podepíšou mírovou smlouvu dva státy mezi sebou, že i když mají spor o nějaké území, takže ho nebudou řešit válečně. A jedna z jejich jednotek opakovaně střílí na nepřátelské, na území toho druhého státu. Duch Hany Marvanové je tady nyní? No, berte to jako určitou nadsázku. A potom ten stát jeden řekne: "Přátelé, nás to mrzí, že nekontrolujeme všechny své jednotky, uděláme všechno proto, abychom byli schopni ... Trochu tvrdá nadsázka. ... já hledám srozumitelné nadsázky, "abychom byli schopni tedy udržet mírový stav, a pokud i opakovaně z nějaké naší jednotky vyjdou výstřely na vaše území, i když se přesně domluvíme, že žádná střelba nebude, tak z tohoto území své jednotky stáhneme." Tady se okolo toho vytvořila ohromná aureola o tom, že ten střet o to páteční hlasování byl střet mezi zásadovostí a věrností programu a nějakým hrubým pragmatismem. Přitom to, o co tady se vedla ..., ta podstata toho sporu byla, jestli má politická strana v poměrném politickém systému, tedy ta vláda funguje každá díky tomu, že jsou tady určitá uskupení, která jsou schopna garantovat většinu, jestli je schopna standardními cestami dojít k řešení, a to pak garantovat. Třetí část dodatku koaliční smlouvy, který byl ve středu podepsán, opět slovo premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: Strany berou na vědomí rozhodnutí KDU-ČSL ze dne 17. 9. 2002, že KDU-ČSL setrvá ve vládě i v případě, že US-DEU ve vládě nebude, když se jí nepodaří dodržet závazky vyplývající z koaliční smlouvy a pravidel schvalování zásadních návrhů vlády. Tolik třetí část dodatku ke koaliční smlouvě. Nedokazuje tato citovaná pasáž, že úzká spolupráce lidovců a unionistů, stran, které se před volbami označovaly jako Koalice s velkým K je u konce, když lidovci ve vládě zůstanou, vy nikoliv? KDU-ČSL kromě jednoho nepříliš šťastného výroku Cyrila Svobody o nutné rekonstrukci vlády na začátku té krize se postavila za nás, velmi se vyslovovala proto, aby pokračovala spolupráce na této úrovni, a jaksi tady jde spíš o to, že tady KDU říká, že kdyby ten ..., kdyby případný odchod z vlády nastal na základě těch našich, řekl bych, vnitřních důvodů, takže oni vůči třetímu smluvnímu partnerovi, to je ČSSD, to nevidí jako důvod tu vládu opouštět, také bych dodal, pokud samozřejmě zůstává na principu toho programového prohlášení, které jsme přijali společně. Tedy neoslabuje se spolupráce stran bývalé Koalice nebo současné Koalice? Já to tak nevnímám, já to tak nevnímám. Teď velmi stručně k dalším otázkám. Poprosím o stručné odpovědi. Vrátíte se znovu k daňovým balíčkům, které vládní koalice navrhla v souvislosti s povodněmi v takovém stavu, v jakém neprošly Poslaneckou sněmovnou? Ze zjevných důvodů ne v takové podobě. Ale předkládány budou a budou konzultovány s Hanou Marvanovou v jiné podobě? Budou konzultovány přesně podle mechanismů, které jsme si v té smlouvě popsali, což, abych se nevyhýbal vaší otázce, znamená, že v našem klubu o tom nebude rozhodovat většina, ale budeme hledat konsensus. S Hanou Marvanovou? S deseti členy poslaneckého klubu. Jaké změny by v daňových balíčcích měly být podle vašeho názoru? My jsme si řekli s ministrem financí, že bychom první diskusi vedli v pátek. Možností, jak řešit tuto situaci povodňovou, jsou teoreticky desítky. Každá bude mít nevýhody, každá. Buď bude znamenat zvýšení daní, nebo bude znamenat zvýšené zadlužení státu, anebo bude znamenat takové úspory ve státním rozpočtu, které budou sociálně neúnosné. Čili máme tři špatné varianty. Budeme hledat nějakou kombinaci z nich. Poslankyně vaší strany Hana Marvanová v úterním Interview BBC naznačila, že pokud se zákony ve vládní koalici budou dojednávat tak, jako návrh daňových změn, jaký se zdálo, může se stát, že nepodpoří Hana Marvanová státní rozpočet a návrh střednědobého výhledu fiskální politiky. Hana MARVANOVÁ /zvuková ukázka Interview BBC/: Pokud bude vůle skutečně partnersky jednat, tak to tak být nemusí. Václav MORAVEC /zvuková ukázka Interview BBC/: A pokud se ale vláda bude chovat tak, jak se chovala podle vás v rámci daňových balíčků? Hana MARVANOVÁ /zvuková ukázka Interview BBC/: Pokud by to nebylo předjednáno a pokud by nebyl nalezen pro všechny strany únosný kompromis, tak by to mohlo dopadnout podobně. Hovořila Hana Marvanová. Jak tedy budete sestavovat, respektive jak Unie svobody, jako její poslanecký klub o deseti členech se postaví ke státnímu rozpočtu? Státní rozpočet na rozdíl od řešení následků povodní není řešen v časové tísni, to znamená, že je tady dostatek času potom jednat daleko důkladněji a my se o to budeme snažit. Ty diskuse začínají prakticky ihned. Ty první diskuse důkladnější už by měly být příští týden o rozpočtu. Předpokládáte nějaké výrazné změny oproti těm prvním diskusím? Dílčí změny ano, výrazné ... V čem dílčí změny? My se budeme snažit o to, aby ten deficit byl nižší, to určitě ano. Na druhou stranu zase protisměrně půjde fakt, že zřejmě tedy část plnění nebo hledání zdrojů na ty povodňové škody bude na úkor deficitu rozpočtu. Čili toto může zase vracet trochu zpátky. Počkejte, vy jste říkal, že se budete snažit, aby deficit byl nižší. Ministerstvo financí oznámilo, že v návrhu státního rozpočtu na rok 2003 počítá s deficitem sto padesát sedm celých tři desetiny miliardy korun, na kolik se ho budete snažit snížit? Já hovořím o tom návrhu, který byl před povodněmi, čili srovnání oproti tomu, co nezahrnovalo povodně, což je, tuším, to číslo, které jste teď uvedl. Toto je nový návrh, který oznámil ... Žádný nový návrh ..., jsou naprosto první nástřely a odhady, ta diskuse teprve začíná. Tento deficit je pro vás vysoký? Tento deficit je pro nás vysoký. O kolik se jej budete snažit snížit? Já myslím, že nejsme na arabském trhu a mně se zdálo velmi nekorektní, jak probíhala ta diskuse při minulých jednáních v dobách opoziční smlouvy, kdy se tak jaksi licitovalo, kdo ho ještě kousek srazí. Ale já teď tady ... Ta diskuse musí být také o vnitřním obsahu. Teď tomu ale nerozumím prakticky. Když Hana Marvanová řekne, že nepodpoří rozpočet ve výši sto padesáti sedmi miliardy korun a řekne, že je pro ni přijatelný rozpočet sto miliard korun, jak to budete řešit? Víte, tohle je právě to zjednodušování, na které já bych nerad šel z následujícího důvodu, položte tady přede mne ten návrh státního rozpočtu s deficitem sto padesát sedm miliard a já za pomoci několika účetních triků z něj udělám sto deset, a udělá to i dnešní ministr financí, a udělají to i experti z rozpočtového výboru. Tak jste sestavoval rozpočet jako ministr financí? Takhle se také dá sestavit rozpočet. Čili to, co musí následovat, není licitace o to jedno jediné číslo, ale o to, jak ten rozpočet odráží vývoj finanční pozice státu, jak reaguje na možnosti mandatorních výdajů, jak se v něm podaří prosazovat třeba některé úspory v resortech, to je ... Není to tak, že teď jste prozradil politické triky, že ten rozpočet opravdu může být sestaven tak, že může číslo být čtyřicet miliard deficitu a deficit přitom reálný může být daleko větší? Tak ti odborníci na danou problematiku to poznají, ale v těch minulých dvou třech letech byla právě takto veřejnost ..., byl ten problém takto pro veřejnost zjednodušován. ODS přišla a řekla vládě Miloše Zemana: "Snižte deficit o dvacet miliard." A přivzalo se tam dvacet miliard z privatizace, a deficit byl jakoby nižší a ve skutečnosti zůstal stejný. Čili my nechceme jít touto cestou a diskutovat skutečně o podstatě obsahu toho rozpočtu. Dovolte na závěr otázku, která vyjadřuje můj pocit z třiceti minut, které jsme spolu strávili, jak dlouho podle vás může trvat jednotnost vládní koalice, když z těch slov, které jste tady pronesl, jste poměrně skeptický a nepotvrzujete tím například názor profesora Luca Bernarda z lovaňské katolické univerzity, který říká, že česká vláda ani po podpisu onoho dodatku nemá šanci vydržet? Šanci vydržet určitě má, já jsem přesvědčen, že politika je umění nejen možného, ale i nemožného, a proto já se pokusím, abychom našli dohodu nejen s koaličními partnery, ale i s Hanou Marvanovou. Který věcný bod budete považovat za prubířský kámen, na kterém se to ukáže, jak dlouho může vládní koalice po podpisu prvního dodatku vydržet? Bezesporu státní rozpočet. Pokud přejde přes tento státní rozpočet, budeme se blížit tomu, co je pro tuto vládu prioritou, zvládnutí referenda o vstupu do Evropské unie, pak jsem přesvědčen, že je tato koalice z nejhoršího venku. Říká Ivan Pilip. Já děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a někdy příště opět na shledanou. Děkuji za pozvání a na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích US a bída českého liberalismu Mladá fronta DNES, 9. 10. 2002, autor: Jan Macháček, strana-názory 8: Nic neilustruje hloubku krize a zoufalství nějaké politické strany tolik jako to, že jí už nechce nikdo ani šéfovat, tedy vlastně někam ji vést. Nechce to ani ministr Mlynář, ani Karel Kühnl a jako o úplně nejzazší možnosti o tom nahlas uvažuje Ivan Pilip. US je bankrotující politický podnik, nikdo tam nechce ředitelovat. Klinickou smrt strany vyhlásili po volbách mnozí politologové (přístroje udržující život představují ministerská křesla), nyní se tato smrt "bezhlavím" završuje. Bankrot není způsoben krizí na politickém trhu (situace byla naopak příznivá), ale je důsledkem naprosté vnitřní prázdnoty a bezobsažnosti. US postrádá vnitřní příčinu k tomu, aby mohla žít. Nemá již politickou vůli. V souvislosti s krizí kolem daňových zákonů se mnozí zmiňovali o tom, že US zradila liberalismus a liberální ideje. Petr Matějů po volbách stranu - ze které odešel - vyzval, aby se vrátila k liberálním kořenům. Jenže jak se může někdo vracet ke kořenům něčeho, co vůbec nikdy nezastával? A jak by mohl vlastně někdo něco zastávat, když to ani nezná? Když si to neosvojil, protože to nezná? US získala liberální nálepku pouze proto, že mnozí doufali, že to liberální strana bude. Strana měla - pravda - ve svém programu jisté liberální prvky, ale stejně tak tam v něm vždy měla prvky sociálního inženýrství a modernějších evropských prvků levicového smýšlení. Těch klasicky liberálních myšlenek v programu ubývalo s tím, jak skončilo kamarádství s ODA, s tím, jak se strana rozhodla zamáznout třeba školné, které předtím sama propagovala, apod. V programu nové vlády nezbylo již na liberální myšlenky místo, on je tam ani nikdo neprotlačoval. Postup má jít takhle a jinak to ani nejde: nejdříve věřím v principy a ideje, nejdříve mám jakési ideály a z toho vzniká, generuje se politická vůle. Nekalkuluji přece nejdřív, zda takový ideál stačí k rychlému oslovení vysokého procenta voličů, neumím hned vědět, jak rychle se s ním prosadím, jestli za pět let, nebo za dvacet. Těžko začít pouze s tím, že chci být moderní, úspěšný, slušně se chovající, a hlavně populární. A pak teprve hledat jakýsi mix idejí a principů, které prodám voličům. Unie vznikla jako reakce na skandály ODS, mnozí její protagonisté asi chtěli dělat slušnou politiku, ale zároveň chtěli být rychle úspěšní. Většina šéfů US je přesvědčena, že politický úspěch se měří schopností dostat se rychle do vlády. Liberálním voličům však možná stačí, že někdo reprezentuje jejich principy a ideály. Ale i ten idealismus může být nakonec praktický. Ve střední Evropě sice nebude nikdy klasický liberalismus masově populární, ale i v takovém Německu volí liberály tradičně okolo sedmi procent voličů. V Nizozemsku či Dánsku mívají liberálové 20 i více procent. U nás zůstává místo na trhu prázdné. ODS liberální dosud nebyla: byla stranou etatistickou, centralistickou, ráda poroučí médiím, všichni členové opakují jednu konspirativní teorii. Před volbami dokonce zvolila kartu nacionálního populismu. Vladimír Mlynář obdivuje Tonyho Blaira, chce být politikem moderním a úspěšným, mluví o slušnosti a novém politickém stylu, ale to není žádný liberalismus. Ivan Pilip má politické názory jako vystřižené z ideologie strany lidové, nedávno v rozhovoru pro BBC prohlásil, že principiální témata jsou pro něj eutanazie a homosexuální partnerství. Karel Kühnl liberalismus umí a má ho "načtený", ale je dalek toho se za něj nějak brát, nemá ho asi v srdci. Na liberalismu je úchvatné také to, že jeho principů je několik, ale jsou přehledné. Liberální politik chce malý, ale silný stát (fungující soudy), nikdy nezvedne ruku pro větší pravomoci policie či přísnější protiimigrační politiku nebo pro kriminalizaci měkkých drog. Nemá nic proti homosexuálům. Liberál je pro decentralizaci státu, občanskou a otevřenou společnost, transparentnost vládnutí. Zvedne tuhle kartu konečně někdo? Krátce Hospodářské noviny, 19. 9. 2002, strana 2 - Deficit státního rozpočtu ve výši 157,3 miliardy korun v roce 2003 připadá příliš vysoký úřadujícímu předsedovi US-DEU Ivanu Pilipovi. Unionisté se budou snažit, aby byl deficit nižší, řekl včera Pilip BBC. Neuvedl však, o kolik by se schodek měl zmenšit. Unie chce nižší schodek rozpočtu; v pátek diskuse o novém balíčku PRAHA 18. září (ČTK) - Rozpočtový deficit státního rozpočtu ve výši 157,3 miliardy korun v roce 2003 připadá příliš vysoký úřadujícímu předsedovi Unie svobody-DEU Ivanovi Pilipovi. Unionisté se budou snažit, aby byl deficit nižší, řekl dnes Pilip BBC. Neuvedl však, o kolik by se schodek měl zmenšit. Pilip také řekl, že v pátek začnou vládní strany diskuse, jak by měla vypadat druhá verze návrhu povodňového daňového balíčku. Původní návrh změn v daních sněmovna v pátek neschválila kvůli jedinému zamítavému hlasu unionistky Hany Marvanové a opozici. Vládní krizi, kterou postoj Marvanové vyvolal, uhasilo dnes podepsání dodatku koaliční smlouvy, týkajícím se projednávání klíčových zákonů. Možností, jak odstranit následky povodní, jsou podle Pilipa desítky a každá bude mít nevýhody. Buď bude znamenat zvýšení daní nebo bude mít znamenat zvýšené zadlužení státu a nebo bude znamenat takové úspory ve státním rozpočtu, které budou sociálně neúnosné, míní Pilip. "Čili máme tři špatné varianty. Budeme hledat nějakou kombinaci z nich," řekl. Původně navrhovaný balíček, s kterým vláda neuspěla, obsahoval mimo jiné zvýšení spotřební daně u tabákových výrobků, lihu a pohonných hmot a takzvanou "milionářskou" daň. Navíc se měla zvýšit pětiprocentní sazba DPH na sedm procent a snížit základní sazba 22 procent na 21. Ministerstvo financí dnes zveřejnilo návrh státního rozpočtu na rok 2003. Počítá v něm s deficitem 157,3 miliardy korun při příjmech 688,7 miliardy a výdajích 846 miliard korun. Pilip uvedl, že koaliční jednání o rozpočtu začnou příští týden. Přitom dal najevo, že navržený schodek se zdá unionistům příliš velký a je nutné ho prozkoumat. Schvalování rozpočtu bude podle všeho dalším prubířským kamenem stability koalice ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
