| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 13. září 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Jan Kavan | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jan Kavan v Interview BBC vyjádřil souhlas s možným vytvořením menšinové vlády sociálních demokratů a lidovců. Taková vláda by se podle něj mohla lépe shodnout na principech, které jsou pro obě strany společné. Kavan uvedl, že nevidí důvod, proč by se měl kvůli předsednictví Valnému shromáždění OSN vzdát poslaneckého mandátu.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Válka proti terorismu a krize mezi Spojenými státy americkými a Irákem - to jsou hlavní témata, o nichž se hovoří v Organizaci spojených národů a nejen o tom bude následujících třicet minut. Interview BBC vysíláme přímým přenosem z New Yorku. Vám všem do Prahy hezký dobrý den. Od mikrofonu ze studia BBC v Organizaci spojených národů zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Valného shromáždění Organizace spojených národů a poslanec ČSSD Jan Kavan. Hezký dobrý den. Dobrý den. Cítíte se součástí české politiky? Samozřejmě. Nevidím žádný důvod, proč bych měl mít najednou jiný pocit, než jsem měl již mnoho let. Pocit beze sporu musí být jiný, když tady předsedáte Valnému shromáždění OSN, celý týden posloucháte projevy nejvyšších představitelů států, které zaznívají před Valným shromážděním Organizace spojených národů a hlasy z Poslanecké sněmovny asi stěží dolehnou do New Yorku. Tak, za prvé, jako ministr zahraničních věcí, jímž jsem byl čtyři roky a vicepremiér pro zahraniční vztahy, tak jsem měl možnost jednat s mnoha diplomaty po celém světě, takže je sice historicky poprvé a poněkud zvláštní sedět v tom sedle v němž nyní sedím, ale témata, která zaznívají, lidé, kteří hovoří, to je mně velmi blízké a jsem s tím obeznámen, čili kvalitativně to velkou změnu neznamená a na druhé straně samozřejmě hlasy z Poslanecké sněmovny sem docházejí díky rychlosti sdělovacích prostředků a moderní technologii, takže jsem pravidelně informován. Jediný problém je ten šestihodinový rozdíl, který občas komunikaci stěžuje a jinak mám myslím dobrý přehled co se v Poslanecké sněmovně děje. Tudíž víte, že neprošly daňové balíčky navržené vládní koalicí. Považujete to za problém? Ano, samozřejmě je to problém. Pečlivě jsem celou tu diskusi sledoval a pochopitelně jako poslance vládní koalice mě mrzí, že ten balíček neprošel. Považujete to i za svůj osobní problém? Mohl Jan Kavan udělat více, aby balíček prošel? Já nevím, co bych mohl udělat více. Já jsem o tom hovořil s předsedou Poslanecké sněmovny Lubošem Zaorálkem ve chvíli, kdy začalo být jasné, že tedy to hlasování bude velmi těsné a museli jsme zvažovat, zda se vrátit do Prahy, abych se účastnil hlasování, pomohl vládní koalici, ale předal tedy nejenom řízení Valného shromáždění OSN někomu jinému, což občas dělám, ale předat vlastně celé zahájení nejvýznamnějšího dne celého ročního působení ve valném shromáždění, což je první den, kdy promluvil pan prezident Bush a samozřejmě odmítnout schůzku k nímž mne pan prezident Bush vyzval. To se mi zdálo nevhodné a předseda Zaorálek se mnou souhlasil, ale podnikli jsme kroky v tom, že jsem byl vypárován, to znamená, že můj hlas vládní koalici nechyběl, protože o ten jeden hlas opozice byla ochotna svůj počet zmenšit. Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý ovšem tvrdí něco jiného. Říká, že kdyby Jan Kavan přiletěl, tak byla naděje, že daňový balíček vlády projde a že to nebyl jenom problém Hany Marvanové, která hlasovala proti. No, to si nedovedu teď dost dobře představit. Poslanecká matematika, myslím si, že v tomhle tom je jasná. Pokud bych já se účastnil hlasování, předpokládám, že by komunistická opozice pana poslance Houzáka do Poslanecké sněmovny dopravila, to znamená, že ... Vy jste byl tzv. vypárován s komunistickým poslancem Houzákem, rozumím-li tomu správně. Ano, rozumíte tomu správně, to znamená, obě strany jak vládní koalice, tak opozice přišly o jeden hlas, to znamená, že skutečně o výsledku rozhodlo hlasování Hany Marvanové a ne má nepřítomnost. Jste připraven na to, že pravděpodobně i v průběhu dalších týdnů a měsíců česká média i česká politická scéna bude Janu Kavanovi zazlívat, že předsedá Valnému shromáždění OSN a nezasedá v Poslanecké sněmovně? Je to téma, které už se opakuje dva měsíce. Já doufám, že ne, protože věřím, že větší pozornost jednání Valnému shromáždění OSN umožní českým sdělovacím prostředkům pochopit, že tu vlastně prospívám i zájmům České republiky a že si najdou možnost srovnat naše předsednictví se všemi předsednictvími, které předcházely tomu historicky prvnímu českému a tam vždy každá země, jejímž občan se stal předsedou, vycházela tomu předsedovi vstříc, protože to je i pro tu zemi nesmírně prestižní. Dovolte, abych vstoupil do řeči. Samozřejmě. Z toho, co se zatím děje v České republice a to co čtete v českých médiích přijde vám, že Česká republika dostatečně vychází českému předsedovi Valného shromáždění OSN vstříc? Ano, nebo ne? Já si myslím, že hlasy, které občas čtu ve sdělovacích prostředcích, že bych měl uvažovat o složení mandátu proto, že předsedám Valnému shromáždění OSN, by bylo myslím historicky poprvé, kdy by se někdo měl zbavit mandátu ve vlastí zemi právě proto, že se dostal do takto prestižní funkce a byla by to i mezinárodní ostuda. Jsou to ale hlasy z vašeho vlastního poslaneckého klubu. Například předseda klubu Milan Urban tak hovoří. Tak já jsem s panem předsedou Urbanem nehovořil a dám přednost to slyšet přímo z jeho úst. Já znám názory pana předsedy Poslanecké sněmovny Zaorálka, předsedy strany a premiéra Vladimíra Špidly a ti dávají mi za pravdu v tom, že tato funkce je významná i pro Českou republiku. Podpora těchto dvou představitelů a dalších našich poslanců, které znám, je pro mě směrodatná. Je pravda, že existuje ústní dohoda mezi vámi a premiérem Vladimírem Špidlou, který když by potřeboval abyste se nutně dostavil do Poslanecké sněmovny, tak vám zavolá a vyzve vás, abyste se do Prahy vrátil a vy jste ochoten se kdykoliv vrátit a letenky zaplatí ministerstvo zahraničí? Existuje taková dohoda? Samozřejmě, že hned na začátku existovala taková dohoda mezi mnou a panem premiérem, ano, ale později ta dohoda byla institucionalizovaná usnesením, oficiálním usnesením vlády, to znamená, místní redaktor Hospodářských novin, který vyjádřil překvapení nad tím, že jsem řekl, že mě premiér Špidla nevyzval k návratu a srovnával to s postavením kterého jiného poslance, tady pan redaktor si nepřečetl to usnesení vlády. Já nemohu sám o sobě rozhodnout se vrátit kdykoliv. Mimo jiné i proto, co jste teď zmínil, že někdo musí zaplatit tu letenku a usnesení vlády říká jasně, že pokud premiér dojde k názoru, že je politicky nutné, abych přiletěl do Prahy, tak to rozhodne on a ministerstvo zahraničních věcí potom celou tu věc jenom zúřaduje a mně bude tato letenka uhrazena, ale abych se sám rozhodoval o častých letech do Prahy a tím zvyšoval výdaje, tak to duchu a liteře tedy rozhodnutí vlády neodpovídá. V každém případě s premiérem Vladimírem Špidlou jste hovořil a váš hlas v Praze vláda nepotřebovala, protože jste byl tzv. vypárován? Ano, přesně tak. Velmi stručně ještě k poslednímu velmi aktuálnímu námětu, který hýbe českou politickou scénou. Vladimír Špidla, premiér a šéf ČSSD údajně nabídl účast KDU-ČSL v menšinové vládě bez koalice. Důvodem je negativní postoj Hany Marvanové při hlasování o balíčcích. Myslíte si, že menšinová vláda KDU-ČSL a ČSSD by byla lepším řešením pro Českou republiku než je vláda stávající? Tak mně samozřejmě jako poslance vládní koalice mrzí hlasování Hanky Marvanové, kterou znám ještě z doby disentu, znám její názory, ale chtěl jsem věřit, že podpoří vládu jejíž součástí jsou i lidé z její vlastní politické strany. Hlasovat, tak jak hlasovala, vnímám jako porušení koaličních dohod a proto pokud je pravdivé to co jste teď sdělil o uvažování případně krocích Vladimíra Špidly, tak je mi tento postup naprosto srozumitelný a domnívám se, že menšinová vláda ČSSD a KDU-ČSL by mohla býti dobrým řešením. Myslíte si, že by byla dělnějším a lepším řešením pro Českou republiku, než je stávající vláda? Tak zněla otázka. Mohla by být dělnější v tom, že si nedovedu představit, že by v takovéto vládě docházelo k těm rozporům, k nímž dochází vlastně od samého počátku. Problémy s některými názory a vystoupením paní Hanky Marvanové byly již předtím, i když to nikdy nedoslalo tuto současnou dimenzi, ale není to poprvé čili je možné, že menšinová vláda ČSSD a KDU-ČSL by mohla být dělnější, protože by mohla býti sevřenější a mohla by být schopnější se shodnout na realizaci programových principů, které jsou oběma stranám společné. Uzavřeme již toto téma, které se týká dění na české politické scéně. Z toho co jste řekl v úvodní části tohoto interview se zdá, že si svůj mandát ponecháte v průběhu celého roku co předsedáte Valnému shromáždění OSN. V této chvíli nevidím důvod proč bych se měl mandátu vzdát, ale to samozřejmě vůbec neznamená, že se nebudu ochotně účastnit diskuse s poslanci našeho klubu. Ale pan premiér Špidla má v pravdu v tom, že situace teď v září je svým způsobem ojedinělá. Bylo ojedinělé, že v den kdy zasedala Poslanecká sněmovna bylo právě 12. září, tedy zahájení Valného shromáždění OSN a projev prezidenta Bushe, to je neopakovatelné a má schůzka s prezidentem Bushem a za druhé, ta nejintenzivnější část zasedání Valného shromáždění OSN je právě to plenární, které začátkem října skončí. Potom už budu mít další povinnosti, ale ty už nebudou tak naléhavé a tak časově soustředěné na některá konkrétní data jako to bylo dnes, proto jsem přesvědčen, že se dalších významných zasedání Poslanecké sněmovny účastnit budu. Tedy hlasování o rozpočtu, které bude klíčové? Zcela pochopitelně. Nedovedu si představit, že bych se neúčastnil hlasování o rozpočtu. A nyní se již dostáváme k tématu Organizace spojených národů. Ve tři hodiny zdejšího času, což je, jak se dívám na hodiny, zhruba za tři hodiny a čtvrt, měl vystoupit před Valným shromážděním Organizace spojených národů český ministr zahraničí Cyril Svoboda. Hovořit nebude, protože je v České republice. Je to problém pro Českou republiku? Já samozřejmě vnímám důvody, které ministr zahraničí k tomu má a teď jsme vlastně o nich hovořili, hlasování o daňovém balíčku a podobně a na druhé straně tím, že sedím tady, tak vnímám, že pořadí, které tady platilo původně, bylo pro ministra zahraničí České republiky velmi významné. Promluvil by vlastně jako jeden z prvních ministrů zahraničí poté co samozřejmě nejdříve musí zaznít hlasy hlav států a premiérů. Za této situace bude pravděpodobně hovořit zcela poslední v neděli a předpokládám, že v sále již mnoho posluchačů nebude. Považujete to z hlediska diplomacie za špatné? Já jsem neřekl, že to je špatné, já jenom říkám, že významný projev, první projev pana Cyrila Svobody jako ministra tady ve valném nebude mít mnoho posluchačů a že jsme museli teď na poslední chvíli rušit asi třináct jeho bilaterálních schůzek, ale samozřejmě vnímám i povinnosti předsedy KDU-ČSL a poslance, člena vlády. Byly to velké komplikace rušit bilaterální schůzky i posouvat program projevu? Jsou to samozřejmě komplikace, které lze běžnou diplomatickou cestou vyřešit. Další téma: Valné shromáždění Organizace spojených národů. Vy jste v úterý přednesl projev, ve kterém jste hovořil o českém předsednictví ve Valném shromáždění OSN. Vzpomínám si, když jsme spolu hovořili v úterý, tak zazněla otázka, máte nebo budete mít trému. Vy jste řekl, že trému mít nebudete, protože jste dobře připraven. Nedostavila se tréma v průběhu například řízení Valného shromáždění Organizace spojených národů? Ne, v žádném případě ne. Ani při jednání s Georgem Bushem? To se diplomatům nestává, že z některého jednání mají větší trému, než z jiného? To já předpokládám, že se to stává a před řadou let, kdy jsem takovéto schůzky měl poprvé, tak jsem rovněž měl jistou trému, i když ne takovou, kterou bych nemohl zvládnout, ale myslím si, že po mých dosavadních zkušenostech už by bylo překvapující, kdybych se takovýchto schůzek účastnil s trémou. Vraťme se v následujících patnácti minutách k tomu, co zde zaznělo ve Valném shromáždění Organizace spojených národů i k vašemu projevu, tedy co jste ve svém projevu řekl. "Vážení delegáti," řekl Jan Kavan a pokračoval, "dovolte mi, abych se s vámi podělil o naše priority pro 57. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů. V době, kdy si připomínáme tragické události 11. září loňské roku, musí boj proti mezinárodnímu terorismu zůstat středem našeho zájmu," řekl Jan Kavan a dodal: "Je nutné upevnit mezinárodní koalici pro boj s mezinárodním terorismem." Konec citátu. Když chcete upevňovat mezinárodní koalici pro boj s mezinárodním terorismem, v čem vám přijde zatím nepevná? To je trošičku hraní se slovíčky, pane redaktore. Pochopitelně, od toho jsem placen. Samozřejmě a jistě ne špatně. To byste se divil. Takže mi dovolte osvětlit co jsem měl namysli. Upevnit znamená rovněž shodnout se na takových krocích, které nebudou mezinárodní koalici jakkoliv oslabovat. Co oslabuje mezinárodní koalici proti terorismu? Domnívám se, že tato mezinárodní koalice, která vznikla po 11. září zcela bezprecedenční a kterou jsme my tenkrát už uvítali a myslím si, že i v našich předchozích rozhovorech jsme o tom hovořili jak je nesmírně důležité, že mezinárodní koalice, která zahrnuje nejenom všechny evropské státy, ale arabské státy včetně muslimských států, byla ochotna podpořit Spojené státy a odmítnout naprosto jednoznačně útok před rokem proti New Yorku, Washingtonu a podobně. Domnívám se, že kdyby bylo bývalo došlo k jednostrannému útoku ze strany Spojených států proti diktátorskému režimu Saddáma Husajna, aniž by takovýto útok získal další spojence, aniž by byl zarámován příslušným mandátem OSN, aniž by spojenci jasně pochopili důvody pro takovýto útok, domnívám se, že kdyby bylo došlo k takovýmto krokům a jsem velmi rád, že ne, tak předpokládám, že tato mezinárodní koalice by se nejenom oslabila, ale rozpadla. Bylo to tedy i drobné varování pro Spojené státy americké v tom vašem projevu, aby ty jejich kroky byly koordinovány s Organizací spojených národů? To je váš termín, pane redaktore. Vím, že diplomaté používají jiné termíny. Já jsem tím chtěl vyjádřit své přesvědčení, že by bylo pro všechny včetně pro Spojené státy americké lepší, výhodnější, vhodnější, kdybychom postupovali společně, tedy my jako OSN a Spojené státy americké, to znamená, kdyby jakékoliv opatření jakkoliv tvrdé od ekonomických, diplomatických až třeba právě po ty vojenské, aby se mohly opírat o mandát Rady bezpečnosti OSN a jsme velmi rád, že pan prezident Bush ve svém velmi nesmírně významném zahajovacím projevu tady jasně řekl, že USA podpoří projednání takovéto resoluce na půdě Radě bezpečnosti OSN. Tím se dostáváte k prezidentu Bushovi a jeho čtvrtečnímu projevu. Tomu ovšem předcházelo vaše patnáctiminutové setkání s prezidentem Bushem, s nímž jste se sešel jako předseda Valného shromáždění Organizace spojených národů. Bavili jste se při té schůzce o tom, zda Spojené státy skutečně nezaútočí na Irák jako samy bez podpory Organizace spojených národů? Padla tato otázka, toto téma? Samozřejmě o Iráku jsme se bavili a většina času celé té schůzky byla tímto tématem pokryta, ale především jsme hovořili právě o těchto dvou pohledech. Pan prezident Bush vysvětloval tu diktátorskou totalitní podstatu, povahu iráckého režimu, konstatoval jsem, že jsem přesvědčen, že naprostá většina členských států Valného shromáždění OSN toto nezpochybňuje, že jsme všichni přesvědčeni o tom, že to je režim zcela nedemokratický a že by bylo lepší, kdyby mohl býti vyměněn za demokratičtější režim, že rozdíl je pouze, to jak to tady slyšíme v kuloárech OSN, rozdíl je pouze v tom jakými metodami nebo jaké metody použít, aby došlo ke změně tohoto režimu. Ale co námitka, když už několik let jsou používány metody, které zatím ke změně režimu nepřispěly? Já nemohu se vyjadřovat k interním záležitostem takovýchto režimů. Já jsem vyjádřil své přesvědčení jako předseda Valného shromáždění OSN, že na jedné straně je třeba, aby Saddám Husajn plnil, realizoval alespoň šestnáct resolucí Rady bezpečnosti OSN, k nímž došlo od jeho porážky ve válce na začátku devadesátých let a v tom je naprostá shoda mezi námi a nejvyššími představiteli Spojených států amerických, ale zdůraznil jsem své přesvědčení, že zarámovat kroky USA mandátem OSN je správné. Pan prezident se mnou souhlasil. On pouze zcela pochopitelně vyjádřil svou naději, že OSN bude v těchto krocích úspěšné, že se, za A, shodneme na resoluci, kterou teď bude projednávat Rada bezpečnosti OSN a že se OSN nebude chovat, jak on řekl, jako Liga národů před poslední válkou a shodli jsme se na tom, že já jako český politik a vědom si naší vlastní historie včetně Mnichova si dovedu představit, že nejednat tváří v tvář takovéto hrozbě jakou představuje irácký režim, by bylo špatné a v tom jsme naprosto shodný. Já neříkám nejednat, i ve chvíli kdy Kofi Annan a já a další představitelé OSN říkáme zkusme najít jinou cestu než vojenskou, neříkáme nejednat, neříkáme tolerovat, neříkáme smiřovat se se zlem. A jiná cesta to je ta resoluce Rady bezpečnosti OSN. Rozumím tomu správně? No, uvidíme, jaké opatření donutí Saddáma Husajna plnit resoluce Rady bezpečnosti OSN a zajistit a o tom jsem já hovořil již v Praze, bezpodmínečný, zdůrazňuji, bezpodmínečný návrat zbrojních inspektorů OSN. Pokud odmítne tento návrat, tak skutečně riskuje, že i Rada bezpečnosti OSN, tedy OSN, podpoří vojenskou akci proti Saddámu Husajnovi. I to by se mohlo stát v tom nejkrajnějším řešení, že by Organizace spojených národů a Rada bezpečnosti OSN podpořila útok vedený Spojenými státy na Irák? Já si dovedu představit, že tváří v tvář naprosté nekooperaci a odmítnutí plnit resoluce Rady bezpečnosti OSN počínaje umožněním bezpodmínečného návratu zbrojních inspektorů by i tady v OSN mohlo vytvořit atmosféru, v nímž by bylo možné podpořit vojenské kroky proti iráckému režimu. Z toho co říkáte zjevně vyplývá, alespoň pro mne, že i tady představitelům v Organizaci spojených národů a diplomatům dochází trpělivost s režimem Saddáma Husajna a s Irákem, kdy šestnáct resolucí není plněno. Je to tak? Zcela pochopitelně nemůžeme tradovat dlouhodobě neplnění vlastních resolucí, protože OSN by tím ztratila svou vážnost. Překvapil vás projev prezidenta Bushe, čtvrteční projev? Nepřekvapil, protože pochopitelně tady v kuloárech OSN jsme ty základní principy, ty základní myšlenky znali předem a jak říkám, to hlavní poselství, které pan prezident chtěl sdělit, shrnul i během našeho soukromého rozhovoru, respektive ne zcela soukromého, byli přítomni i ministra zahraničí Colin Powell, poradkyně pro národní bezpečnost paní doktorka Condoleezza Riceová, velvyslanec Negroponte a další, ale i během tohoto rozhovoru v podstatě jasně řekl o co mu jde a shodli jsme se, že pokud jde o priority českého předsednictví Valného shromáždění OSN a priority zahraniční politiky USA, tak se v mnohém překrývají včetně právě účinného boje proti mezinárodnímu terorismu. Tedy to, že většina evropských nebo zkratka někteří evropští politici uvítali Bushův projev s tím, že byl umírněnější než sami čekali. No, uvítali to zcela přesně z toho důvodu, o němž já celou dobu hovořím, to znamená uvítali to, že, když to zjednoduším, že prezident Bush neohlásil, že Spojené státy jednostranně zahájí vojenské útoky proti iráckému režimu, ale vyjádřil připravenost USA spolupracovat úzce v otázce Iráku s OSN. To já zcela chápu, že řada evropských politiků uvítala, protože to odpovídá i pohledu například Evropské unie. Britský ministr zahraničí Jack Straw označil Bushův projev za klíčový okamžik pro Organizaci spojených národů. Řekl, že Londýn podpoří vypracování a přijetí příslušné resoluce Rady bezpečnosti OSN. Do kdy, podle vašeho názoru, by ta resoluce mohla být vypracována? To já si netroufám právě i ve své pozici jako předseda Valného shromáždění OSN dávat jakákoliv data, ale v žádném případě se nebude ztrácet žádný čas. Je to tedy otázka týdnů? Myslím si, že to bude brzo. Tedy otázka týdnů? Znovu říkám, myslím si, že nikdo nebude plýtvat žádným časem, že se podniknou tyto kroky co nejdříve, ale musíte dát diplomatům možnost to projednat tak, aby jednak resoluce svým obsahem byla smysluplná a mohla pomoct, jednak aby získala příslušnou podporu. Můžete velmi stručně popsat vaše představy o obsahu té resoluce? To já si skutečně myslím, že je na členech Rady bezpečnosti OSN. Ptám se vás jako českého poslance, zkusím to touto cestou. Nevyjde to? I když jsem samozřejmě českým poslancem, v této chvíli s vámi hovořím jako předseda Valného shromáždění OSN. Pojďme velmi stručně ještě zmínit vaše předsednictví Valnému shromáždění Organizace spojených národů. Předsedáte OSN už třetí den, dá se ... Teprve třetí den. Pro mne už třetí den, protože ta následující otázka je z tohoto pohledu důležitá. S čím podle vás české předsednictví Valnému shromáždění Organizace spojených národů bude mít největší problém z toho co jste si předsevzal ve svém úvodním projevu? Problémů, pane redaktore, bude mnoho. Mě každý tady varuje ... Chyťte mě za slovíčko, ptal jsem se největší problém. Ano. To já nedovedu odhadnout co bude největší problém. Samozřejmě hledání konsensu mezi 191 členskými státy na některá z témat, která teď jmenuji, bude nesmírně složité. Shodnout se na reformě OSN, pokud jde o reformu Rady bezpečnosti OSN, bude hraničit téměř s nemožností a proto tady jsme daleko skromnější, budeme chtít hledat konsensus alespoň na jednom aspektu takovéto reformy a i to by byl průlom po deseti letech. Bude složité, ale doufám, že ne nemožné, shodnout se na reformně nebo pokračující reformě Valného shromáždění OSN. Pokud jde o realizaci závěru teď nedávného johannesburského summitu milénia a podobně, to bude složité, ale máme pro to velkou podporu a poslední složité a v tom jsem se shodl s panem prezidentem Bushem, že nesmírně důležité budou všechny kroky směřující k prevenci konfliktů. Říká Jan Kavan, předseda Valného shromáždění Organizace spojených národů. Já děkuji za vašich třicet minut, které jsme věnoval tady živě v New Yorku BBC. Díky za váš čas. Na shledanou. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC živě vysílané z Organizace spojených národů. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Svoboda šanci v OSN nepropásl Hospodářské noviny, 17. 9. 2002, strana 3 - Bývalý český ministr zahraničí a současný předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan vytkl svému nástupci v čele ministerstva zahraničí Cyrilu Svobodovi, že se nezúčastnil prvních dnů zasedání letošního Valného shromáždění OSN, čímž promeškal příležitost prezentovat Česko a nesešel se tak s řadou státníků a svých resortních kolegů. "Bylo třeba zrušit třináct bilaterálních schůzek," uvedl Kavan pro stanici BBC a zároveň řekl, že Svobodovy důvody chápe. Svoboda, který předtím Kavana kritizoval za to, že zůstal v New Yorku a nezúčastnil se klíčového hlasování o daních v Poslanecké sněmovně, sám do USA kvůli vládní krizi zatím neodcestoval. "Budu-li ale potřeba tady, nikam nepojedu," prohlásil. Pokud by se situace ve vládní koalici vyvíjela příznivě, mohl by Svoboda do USA odletět v úterý večer. Do Prahy by se šéf české diplomacie pravděpodobně vracel již ve čtvrtek. Na pátečním zasedání Valného shromáždění OSN by tak místo něj promluvil jeho náměstek Jan Kohout, řekl ČTK šéf tiskového odboru ministerstva Karel Borůvka. Podle bývalého československého ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera, který absolvoval dvě zasedání Valného shromáždění, česká diplomacie o nic zásadního nepřišla. "Pobyt v tuto dobu v New Yorku je časově velmi efektivní, protože se ministr může setkat s mnoha svými kolegy ve velmi krátké době," řekl Jiří Dienstbier. "Ale to se dá stihnout i v průběhu zasedání, protože trvá tři týdny a mnoho ministrů tam celou dobu právě kvůli schůzkám je." I plánované schůzky jednotlivých ministrů se podle Dienstbierových zkušenosti rychle mění, ruší, nebo dojednávají jiné. Svoboda jako nováček mezi ministry zahraničí má možnost seznámit se během zasedání s mnoha kolegy. Například měl jednat se Solomonem Pasim z Bulharska, který tento měsíc, kdy se v OSN jedná o útoku na Irák, předsedá Radě bezpečnosti. "Zásadní problém pro zahraničí politiku to není, je to spíš nevyužitá šance," řekl o Svobodově neúčasti diplomat, který si nepřál být jmenován. Česká mise při OSN nyní vyjednává nové termíny schůzek. Kavan křeslo nepustí Právo, 14. 9. 2002, strana 2 - Předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan nadále nevidí důvod, proč by se měl vzdát svého poslaneckého mandátu. Včera BBC řekl, že jeho hlas byl vyvážen nepřítomností komunistického poslance Josefa Houzáka. Ten je však dlouhodobě nemocen a zvažuje opuštění mandátu, takže s Kavanovou aktuální neúčastí nemá bezprostředně nic společného. "Můj hlas vládní koalici nechyběl, protože o ten jeden hlas opozice byla ochotna svůj počet zmenšit," tvrdil Kavan. Soudí, že Unie svobody-DEU porušila koaliční dohodu a že by nejlepším řešením nyní byla menšinová vláda ČSSD a lidovců. Také předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) je přesvědčen, že ČSSD a lidovci jsou schopni udržet menšinovou vládu. Takové spojení by podle něj bylo určitě silnější než pouhá vláda sociálních demokratů. "Nemyslím si, že je nutné vyjednat globální podporu komunistů. Menšinová vláda je vždycky riskantní podnik a musí jít případ od případu, zákon od zákona. Podporu z jedné nebo druhé strany předpokládat, možná ji i ad hoc vyjednat," řekl Pithart v Ostravě. Kavan se ani po dnešním nezdaru vlády ve sněmovně mandátu nevzdá PRAHA 13. září (ČTK) - Předseda Valného shromáždění OSN (VS OSN) Jan Kavan nevidí ani dnešním nezdaru vlády ve sněmovně důvod, proč by se měl vzdát svého poslaneckého mandátu. Ve sněmovně vznikla vládní krizi poté, co o jediný hlas unionistky Hany Marvanové neprošel vládní záplavový balíček daňových změn. Hlasování ve sněmovně se ale nezúčastnil ani Kavan, který je v OSN. Kavan BBC řekl, že jeho hlas byl vyvážen nepřítomností komunistického poslance Josefa Houzáka. "Můj hlas vládní koalici nechyběl, protože o ten jeden hlas opozice byla ochotna svůj počet zmenšit," uvedl. Předpokládá, že pokud by v Praze hlasoval, Houzák by ve sněmovně byl a změny v daních by stejně kvůli Marvanové nebyly. Podle informací ČTK je ale Houzák vážně nemocen a uvažuje o tom, že se vzdá mandátu. Podle poslance ČSSD Michala Krause Marvanová původně slíbila, že se hlasování o daních nezúčastní, čímž jejich přijetí umožní. O tom, zda se má do Prahy vrátit, Kavan hovořil s předsedou sněmovny Lubomírem Zaorálkem (ČSSD). Dospěli ale k názoru, že by nebylo vhodné, kdyby na důležitém zahájení jednání Valného shromáždění OSN chyběl. Musel by také rušit schůzku s americkým prezidentem Georgem Bushem. Kavana mrzí vzniklá situace ve vládě i to, že sněmovna o daních jednala zrovna v době zahájení Valného shromáždění OSN. Soudí, že Unie svobody-DEU porušila koaliční dohodu a že by nejlepším řešením nyní byla menšinová vláda ČSSD a KDU-ČSL, která by byla dělnější. Také předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) je přesvědčen, že ČSSD a lidovci jsou schopni udržet menšinovou vládu. Takové spojení by podle něj bylo určitě silnější než pouhá vláda sociálních demokratů. "Nemyslím si, že je nutné vyjednat globální podporu komunistů. Menšinová vláda je vždycky riskantní podnik a musí jít případ od případu, zákon od zákonu. Podporu z jedné nebo druhé strany předpokládat, možná ji i ad hoc vyjednat," řekl ČTK Pithart při své návštěvě Ostravy. Dodal, že si nedovede představit, že by strany koalice byly ochotny vyjednávat o globální podpoře KSČM. "Nemyslím si, že to je potřeba," uvedl Pithart, který se domnívá, že není vyloučeno ani setrvání stávající vlády. Kavan si nemyslí, že by měl kvůli OSN opustit poslanecké křeslo. Podotkl, že by to bylo historicky poprvé, kdyby tak předseda VS OSN učinil a že by to byla i mezinárodní ostuda. Zároveň zdůraznil, že na dalších důležitých hlasováních, například o rozpočtu, bude. Dodal, že podle vládního usnesení mu letenku z New Yorku proplatí ministerstvo zahraničí v případě, že ho k návratu do Prahy vyzve premiér. Kavan chápe, proč Svoboda odložil cestu do NY, ale mrzí ho to PRAHA 13. září (ČTK) - Předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan (ČSSD) sice chápe, proč šéf české diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL) odložil svoji cestu do OSN, zároveň ho to ale trochu mrzí. Svoboda totiž podle Kavana dnes mohl na Valném shromáždění OSN promluvit jako jeden z prvních ministrů zahraničí. Svoboda měl odcestovat do New Yorku ve čtvrtek. Kvůli jednání ve sněmovně cestu dvakrát odložil a neodletí tak ani v sobotu. Kavan dnes BBC řekl, že kvůli tomu musel také rušit asi 13 jeho bilaterálních schůzek. Kavan ale zároveň zdůraznil, že Svobodovy důvody chápe. Původní pořadí projevů bylo pro Svobodu velmi významné, dodal. Český ministr bude mluvit zřejmě až mezi posledními, tedy v době, kdy už v sále nebude mnoho posluchačů, obává se Kavan. Svoboda neodletí do USA ani v sobotu, což byl druhý náhradní termín. Důvodem je vládní krize po neschválení daňového balíčku ve sněmovně. Zatím se neví, kdy Svoboda do USA odletí. V neděli měl pronést projev na Valném shromáždění OSN. Není jasné, zda to stihne. Je možné, že Svoboda do Spojených států poletí až příští týden s českým prezidentem Václavem Havlem, řekl ČTK ředitel tiskového odboru Svoboda ministerstva Karel Borůvka. Podle něj záleží, jak se politické špičky se vzniklou situací vypořádají. První část všeobecné rozpravy trvá na Valném shromáždění do neděle. Druhá část bude od příštího úterý do pátku. Tehdy tam bude i Havel, jehož má doprovázet Svoboda. Šéf české diplomacie by tedy teoreticky mohl v OSN vystoupit i příští týden. Snídám prášky Pátek Lidových novin, 8. 11. 2002, rozhovor, strana 30 - Bývalý ministr zahraničí dlouho toužil po místě předsedy Valného shromáždění OSN. Sen se mu splnil. Jak dnes vypadá jeho život? Osmatřicetipatrová budova OSN z nazelenalého skla navržená francouzským architektem Le Corbusierem před více než padesáti lety patří spolu s Empire State Building k předním architektonickým ikonám New Yorku. Mezi vlajkami všech členských států, které vlají na vysokých stožárech umístěných před budovou, se ve větru třepotá i ta naše. Kromě ní nás zde letos zviditelňuje Jan Kavan, který je jako předseda Valného shromáždění nejvyšším voleným představitelem v OSN. Ve své prosluněné kanceláři, zařízené bílou koženou sedací soupravou a tmavým nábytkem, hovořil tento muž úspěchů a skandálů o své práci na půdě OSN a o svém životě v New Yorku. ˝Dostal jsem dnes tenhle mírový sloup,˝ vítá nás Jan Kavan a ukazuje na dvoumetrový dřevěný sloupek stojící u okna jeho kanceláře. Na každé hraně ˝mírového sloupu˝ - daru od jistého delegáta - se skví nápis ˝Ať mír na zemi zavládne˝ vyvedený v každém ze šesti oficiálních jazyků OSN. Kavan usedá do křesla u skleněného konferenčního stolku a znovu se podívá na sloupek. ˝Vypadá to jako africký falický symbol,˝ poznamenává jeho tiskový rada Jan Vytopil. Prezident Valného shromáždění OSN se hlasitě chechtá. ˝Nic proti symbolice nemám, ale musí být přiměřená,˝ konstatuje a s narážkou na fakt, že za každý dar musí ve Valném shromáždění přede všemi poděkovat, říká: ˝Dlouhý projev tady k tý tyčce se mi zdá až moc.˝ Jste dnes nejvýše postavený Čech na světě. Jak se ve své funkci cítíte? Především cítím břemeno odpovědnosti. Tady v OSN jednám skoro každý den s velmi zkušenými diplomaty, kteří tu působí léta. Já se mezi nimi cítím jako nováček. Najednou mám fungovat v prostředí těchto matadorů, kteří problematiku OSN znají do nejmenších detailů, což já o sobě prohlašovat nemohu. Oni si mě ale váží, oceňují, co jsem zde zatím udělal, a respektují mé diplomatické schopnosti. Na druhou stranu mně ale nikdo nezávidí. Čím déle jsem tady, tím víc chápu, proč mi nezávidí. Proč myslíte, že vám nezávidí? V plénu je 191 členů, z nichž každý má svůj vlastní názor k té či oné problematice. Já jako předseda se musím snažit dosáhnout konsenzu. To je téměř nemožné. Musím se tedy snažit získat aspoň většinu. Zkušenější kolegové mi radí, abych to dělal tvrdě. To znamená, abych sice všechny delegáty vyslechl, ale v jisté chvíli své rozhodnutí prosadil. Jinak se plénum nedohodne na ničem. Říkají mi, že musím být autoritativní demokrat. Nebo, a to je ještě přesnější, že musím být benevolentní diktátor. To není lehké. Jak vlastně vypadá váš den? Vstávám různě, ale většinou je to krátce po půl sedmé. K snídani mám kafe, a to rychle udělané kafe, Nescafé, a k tomu bohužel větší počet prášků. (směje se) Tím má snídaně většinou končí, protože jednak nemám čas, a za druhé vím, že mě čeká velký oběd i večeře. Čtu The New York Times a Herald Tribune. Když mám chvilku, s chutí si přečtu i Washington Post. Většinou ale ještě ráno dočítám podklady k jednání. Mám deset až dvanáct schůzek denně. Na každou schůzku musím být připraven. Do úřadu přicházím o něco později, než jsem chodil na české Zamini (Ministerstvo zahraničních věcí), kolem půl deváté. A pak následuje jedna schůzka za druhou, nonstop do zhruba devíti, desíti večer. Potom jsou často různé recepce, které jsou také pracovní. Spát chodím kolem jedné, půl druhé. Ve své inaugurační řeči jste si vytyčil několik cílů. Mezi ně patří také boj proti mezinárodnímu terorismu. Co konkrétně v této věci na půdě OSN děláte? Projednáváme Všeobecnou konvenci proti terorismu. Je však obtížné shodnout se na definici terorismu, která by byla přijatelná pro všechny členské státy. Hlavním oříškem je, kam zařadit národně osvobozenecký boj, který v očích některých členů používá teroristické metody, zatímco v očích jiných jsou i tyto metody ospravedlnitelné, jsou-li namířené proti okupaci cizí armádou. Definice záleží na úhlu pohledu. Sjednotit názory všech států je nesmírně složité. Nicméně snažíme se o to. Snažíme se také odstraňovat extrémní chudobu, která je živnou půdou pro terorismus. Jak může OSN efektivně bojovat proti terorismu, když se ani nemůže dohodnout na tom, co vlastně terorismus je? Myslím si, že může. Členové se nemohou shodnout na některých případech. Ale například jsem tady v OSN neslyšel nikoho, kdo by zpochybňoval, že Al Kajda je teroristická organizace. To znamená, že boj proti Al Kajdě podporují i ti, kteří si myslí, že například násilné akce Palestinců vůči Izraeli jsou národně osvobozeneckým bojem. Z mé iniciativy teď připravujeme seminář k situaci v Afghánistánu rok po zahájení ofenzívy proti talibanskému režimu. Seminář by měl dospět k... teď neumím česky... k ˝lessons˝, totiž k závěrům, které budou použitelné v boji proti terorismu v budoucnu, a to i v jiných regionech. Je tedy možné postupovat proti terorismu, aniž bychom měli jednotnou definici. OSN je téměř nereformovatelný moloch. Její prospěšnost neodpovídá ani jejímu objemu ani prestiži. Vy se snažíte tento stav změnit. Jak to jde? Myslím si, že například mírové operace OSN či její rozvojové programy jsou prospěšné. Reforma Rady bezpečnosti začala již před deseti lety a její výsledek je téměř nulový. Za svého předsednictví míním ve snaze reformovat Radu bezpečnosti pokračovat, ale bez jakýchkoliv iluzí, že dosáhnu nějakého velkého průlomu. Pokud by se nám podařilo za ten rok dosáhnout konsenzu aspoň na principech budoucí reformy, bylo by to skvělé. Kdyby se nám například podařilo dohodnout se na tom, že je třeba zvýšit počet stálých i nestálých členů Rady bezpečnosti, byl by to důležitý úspěch. Kdybychom se dokonce shodli, kolik těch členu má být, což není pravděpodobné, ale ani vyloučitelné, to by byl velký průlom. Víc není možné očekávat. A jak to vypadá s reformou Valného shromáždění? V případě Valného shromáždění existuje dle mého názoru značná šance dosáhnout pokroku. Skutečná práce se tady dělá nikoliv v plénu, ale, jak jsem si všimnul, během neformálních obědů a večeří. Proto bych chtěl během tohoto roku zorganizovat co nejvíce neformálních setkání, paralelně vedle oficiálních jednání, tak aby členské státy mohly diskutovat a vyměňovat si názory o tématech souvisejících s aktuální politickou situací ve světě. Doufám, že dosáhnu konsenzu na hlavních principech reformních návrhů, které navrhl Kofi Annan a které mají snížit byrokracii a plýtvání prostředky... Slyšela jsem, že od té doby, co Kavan velí Valnému shromáždění, musí delegáti chodit včas. Je to pravda? Považoval jsem za zcela normální, že se na zasedání musí chodit včas. Udivilo mě, že tomu tak není, že pro delegáty je i půlhodinové zpoždění běžné. Začal jsem tedy dochvilnost prosazovat rázně, byť vlídně a s úsměvem. Zjistil jsem, že můj požadavek byl přijat se značným pochopením. Neztrácíme čas, poprvé po velmi dlouhé době se Valné shromáždění drží svých termínů. Tahle maličkost mi upevnila mé postavení zde. Jenže doma jste se nezúčastnil hlasování o povodňovém balíčku. V rozhovoru pro BBC jste se hájil slovy: ˝Prospívám tu i zájmům České republiky.˝ Jak konkrétně? Denně se tu scházím s důležitými světovými osobnostmi, premiéry, prezidenty, diplomaty. Kromě toho, že s nimi hovořím o problémech jejich zemí a o OSN, téměř vždy dojde na otázku bilaterálních vztahů té či oné země s Českou republikou. Pochopitelně těchto možností využívám i k prosazování zájmů naší země. Často se stává, že jsem přímo osloven, teď nedávno například představitelem Chile, který mi řekl, že jeho země má zájem o zintenzivnění obchodních styků. Kdykoliv s kýmkoliv hovořím, jsem představován nejen jako předseda Valného shromáždění, ale také jako bývalý ministr zahraničí České republiky. Ve velké většině blahopřání, které jsem obdržel ke svému zvolení, gratulanti připojili i to, že mé zvolení je rovněž významným úspěchem České republiky. V praxi, pokud tady budu mít úspěch jako předseda, tak to bude automaticky považováno za úspěch České republiky. Seznámil jste se tu s významnými světovými osobnostmi. Kdo na vás nejvíce zapůsobil? To je těžká otázka, protože každý byl zajímavý nějakým jiným způsobem. Řadu z nich znám z doby svého působení na Ministerstvu zahraničních věcí. Mezi ně patří například George Papandreu, kterého si nesmírně vážím a se kterým máme podobné názory založené na hodnotách, které sdílíme, to znamená respektování lidských práv a prosazování principů sociální spravedlnosti, demokracie, preferování diplomatických řešení konfliktů před vojenskými. Má ohromný osobní šarm a smysl pro humor, přátelství a kolegialitu. George mám velmi rád. Velmi dobře si rozumím s bývalým ministrem zahraničí Robinem Cookem, s nímž sdílím podobné názory na řešení problému na Středním východě. Velmi si vážím také bývalého amerického prezidenta Jimmiho Cartera, plně souhlasím s tím, že dostal Nobelovu cenu. Svou prací je příkladem toho, co může udělat pro svět politik jednotlivec. Jak Šimon Pereš, tak Amr Moussa, se kterými jsem se setkal na půdě OSN, na mě také velmi zapůsobili. Ve svém projevu před Valným shromážděním mi Pereš blahopřál jako svému příteli. Skláním se i před nezdolností východotimorského prezidenta Gusmaa. Daroval mi obraz, který namaloval v indonéském vězení. Jsem rád, že zde pěstuji nejen pracovní, ale i přátelské styky. Předsednictví v OSN je vrcholem vaší kariéry. Máte radost z úspěchu? Ani nemám čas cítit radost. Je to tady tak hektické. Třeba o Vánocích, až bude větší klid, budu mít chvilku se zamyslet a reflektovat to, co se udalo. Momentálně cítím hlavně povinnost hledat kompromis, konsenzus, přemýšlím o tom, jak věci vyřešit, aby moje mise byla úspěšná. Mám radost, když se něco povede, třeba dohoda o pravidelných konzultacích mezi mnou a vedením Rady bezpečnosti. Doufáni také, že příští týden by mohla být přijata rezoluce o Iráku, která bude odpovídat názoru většiny členských států. Na druhé straně i když se mi něco povede, pak se zas objeví nějaký článek v českých sdělovacích prostředcích - tady tomu neuniknu díky internetu - a přispěje k tomu, že je ta radost oslabena. Mám občas pocit, že doma lidé nevnímají, jak významná a prestižní je moje stávající funkce. Z Prahy cítím nezájem. Doufám, že je to přechodné. Že bych denně cítil nějakou radost, to jistě ne. Jak se vám žije v New Yorku, ve městě nabitém kulturním děním a společenským životem? Chodíte někam? New York mám rád, ale bohužel momentálně nemám čas chodit nikam. Pohybuji se mezi OSN a hotelovým domem na 56. ulici, kde bydlím, což je jen pár minut odtud. Doufám, že příští rok bude ten nápor tady méně hektický, že budu moci chodit na svá oblíbená místa. Dříve když jsem tu učil, tak jsem rád chodil relaxovat do Central Parku nebo na Upper West Side, kde je řada pěkných parků a restaurací. Mám rád jazz, a když jsem kdysi jako host přednášel na Kolumbijské univerzitě, tak jsem tam v jejím okolí navštívil několik menších, velmi zajímavých jazzových klubů. Navštívil jsem také některé jazzové kluby v Harlemu a také ve Village. Tentokrát to ale nepřipadá v úvahu. Nevidím se často ani s přáteli, které tu mám z doby, kdy jsem tu žil. I většinu víkendů mám naprosto plných pracovních schůzek. Nebo píšu projevy, články a studuji. Když mám výjimečně volnou sobotu či neděli, tak jsem samozřejmě se starými známými. Máte rád americké jídlo? Že by bylo ˝on the top of my list˝, to není. Varují mě před ním také moji kardiologové, protože je tučné. Chutné ale je. Já mám hrozně rád hlavně americké steaky. Takový velký krvavý steak mě moc potěší, i když to není zdravý. Bohužel to musím brát v potaz. To, co je zdravé, prosté cholesterolu, to Američané dělají tak, že je to fádní, nemá to ani žádnou chuť ani žádnou šťávu. Je nudné. Dávám přednost jiným kuchyním. Užívám si tu japonského jídla, které mám rád a které je i zdravé. Taky si tu rád dávám ostrá jídla, indická, thajská či mexická. To, že tu jsou jídla všech kultur, je ohromná výhoda New Yorku - a jeden z důvodů, proč mám New York moc rád. Jste teď na výsluní, ale váš život byl také plný problémů... Jo, chvíli nahoru a pak zas dolů. Narodil jsem se jako syn diplomata, žili jsme velmi dobře. Krátce nato tátu zavřeli, z bytu nás vyhodili a žili jsme špatně. Pak jsem zas byl poměrně úspěšným studentem, nejen po stránce akademické, ale také po stránce politické. Pak ale přišla invaze a skončil jsem v emigraci. A byl jsem zas dole. Celou dobu jsem doufal, že se vrátím, a proto jsem se taky jaksi neoženil a nezaložil rodinu, a ani jsem nezvolil zaměstnání, které by mě zakotvilo a třeba mohlo zabránit mému návratu. Místo toho jsem se věnoval práci v agentuře Palach Press, kterou jsem založil. Měl jsem jisté úspěchy, ale toužil jsem se vrátit. Po návratu jsem byl zvolen poslancem a můj vzestup opět začal. Krátce na to vypukly kolem mé osoby různé divné aféry a zas jsem šel dolů. Pak zas nahoru. A dolů. A nahoru. Horská dráha života. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
